Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace
Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002_22_00765


Schůze 22/2002 17.10.2003

Téma Zahájení schůze

Miroslav Ouzký (Poslanec )

Počet slov: 1422

Délka projevu: 11 minut

        
Já vám děkuji, pane předsedající. Nevím, jestli po tomto expozé a po výměně faktických má vůbec nějakou cenu vyzývat sněmovnu k nějakému věcnému a konstruktivnímu jednání na dané téma. Obávám se, abychom se nedobrali třeba až doby rakousko-uherské monarchie. Já se opravdu domnívám bez jakéhokoliv vyhrožování a strašení, že když budu parafrázovat název kdysi jednoho známého filmu Situace je vážná, nikoliv však zoufalá, tak bych řekl, že situace je vážná a začíná být zoufalou. Skutečně se dostáváme do gardu, kde jakékoliv řešení si přiznejme bude obtížné. A jakékoliv oddalování řešení bude smrtelné pro systém. O to víc mě překvapují a překvapila neochota toto téma zde zavést, o to více mě překvapila vystoupení některých ministrů této vlády a opravdu se budu snažit se k nim nevracet, protože debatovat o tom, že se nic neděje, že žádné informace nemáme, tak je skutečně malování si budoucnosti narůžovo a toho už snad v minulosti bylo dost. Když se pokusíme shromáždit nějaké validní informace, co nás zavedlo do problémového stavu, tak určitě to bylo ponechání paušálních plateb. Nechci vyvolávat další polemiku se svým předřečníkem s faktickou poznámkou, ale paušální platby byly přímou reakcí, a je to dokladováno zápisy, na zavedení nového sazebníku výkonů. Žádná momentální krize ve zdravotnictví, žádná neexistovala v té době. To, že paušální platby byly vynuceny tehdejším ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny a tehdy podepsány na rok a že jsme v roce 2003 a budeme brzy v roce 2004, to je věc daleko závažnější. To, že za ta léta jsme se nedomohli k žádné koncepci lůžkové péče, a já vás v pátečním odpoledni opravdu nechci zdržovat, s čím jsem tady mával před paní ministryní Buzkovou, a mohl bych tady podrobně číst od roku 1999 a napříč politickými stranami. Vy, kteří jste minimálně ve výboru pro investice ve zdravotnictví, tak víte, kolik zoufalých usnesení a výzev ke všem ministrům zdravotnictví za uplynulé období jsme vedli se žádostmi o vytvoření generelu zdravotnictví, generelu pražského zdravotnictví, restrukturalizačních kroků, řádné investiční politiky atd. Takže žádná koncepce lůžkové péče za uplynulých sedm let neexistovala a nebyla vytvořena. Zvýšení platů ve zdravotnictví bez ohledu, jak bylo motivováno, ale přiznejme si, že z ekonomického hlediska zvýšení platů ve zdravotnictví bez zajištění zdrojové stránky rozpočtu nemocnic byl také jeden z hřebíků do rakví zdravotnických zařízení, který paradoxně měl i dopad do privátní sféry, přestože se na ni přímo nevztahoval. Ale mohu vám říci jako provozovatel nestátního zdravotnického zařízení, že první reakce zaměstnanců byl příchod s tabulkami a příchod s novými platovými výměry jejich kolegů ze státní sféry. To, že tomu nepomohl zákoník práce, snad dokladuje krásně poslední vyhlášení právě z kraje Vysočina, kde dodržování zákoníku práce stačí k ochromení poskytování zdravotní péče. Když si toto uvědomíme, tak snad zde nebude nikdo, kdo by mohl předčasné a přísné a ukvapené zavedení zákoníku práce ještě dnes obhajovat. Převod zadlužených nemocnic byl snad, nevím jestli posledním, ale velmi důležitým hřebíkem do rakve alespoň lůžkových zařízení. *** Tady bych chtěl říci v reakci na jednoho z předřečníků z levé strany, že - uvědomme si, že přestože celý systém prožívá velmi obtížné období, tak vrcholná krize je opravdu ve zdravotnických zařízeních do loňského roku zřizovaných a provozovaných státem a nyní převáděných na kraje. V uplynulém období, kdy jsem se investicím ve zdravotnictví věnoval trochu více, tak jsem nabyl dojmu, že tam utíká nemalé množství prostředků. Když si spočítáme množství neefektivně a chaoticky vynakládaných investic do lůžkových zařízení napříč státem, tak myslím, že by dnes rozhodně stačily na pokrytí požadovaných dluhů zmiňovaných nemocnic. Nemá cenu se vracet do detailů. Víme, že se na tom podíleli mnozí z nás, že se na tom podílela Poslanecká sněmovna, logický tlak každého poslance, protože každý z nás je odněkud. Ale o to více a o to intenzivněji nejenom podvýbor pro investice, ale výbor pro sociální politiku a zdravotnictví vyžadoval celkovou koncepci lůžkové péče, mantinely pro alokaci investic, řekněme základní noty a základní kuchařku, kam se v budoucnosti systém českého zdravotnictví bude ubírat. Protože pak se velmi těžce diskutuje a velmi těžko se brání debatě o tom, proč má být investováno do nemocnice v Jihlavě a nemá být investováno například do nemocnice Nymburk. Když jsem včera na posledním zatím existujícím zasedání podvýboru pro investiční politiku nahlédl do jednotlivých akcí návrhu státního rozpočtu na příští rok, tak totální chaos pokračuje. Ano, dnes již s výmluvami, že musíme dokončit to, co je rozestavěné. Ale pod touto vlajkou, pod symbolem dokončování rozestavěného byly v uplynulých pěti letech zahájeny akce za několik miliard korun. Takže dnes, a musím alespoň v nějakém případě být konkrétní, zjišťujeme, že se provádějí velké investiční akce v řádu několika set milionů korun v nemocnicích Litomyšl, Svitavy, Moravská Třebová. Nevím, kolik je to vzdušnou čarou mezi těmito třemi zařízeními a proč se všechna tato zařízení musí z gruntu renovovat. Co se týče investiční politiky uplynulých vlád. Snaha přehodit odpovědnost na kraje se objevila okamžitě s převedením části lůžkových zařízení na nově vzniklá krajská uskupení. Jednak si uvědomme, že se jedná o krizi celého zdravotnictví. Jednak si uvědomme, že dluhy, a zdaleka ne ty největší, nejsou jenom v zařízeních městských či krajských, ale podívejme se na dluhy nemocnic zřizovaných státem. Jestliže by se tu někdo odvážil říkat, že je to problém nějakých managementů krajů, a jestliže je to odpovědnost hejtmanů, tak jak si tedy vysvětlíme dnešní existující dluhy Všeobecné fakultní nemocnice, které již jednou byly sanovány? Můžeme jít určitě od jedné této instituce k druhé. Dodneška je zřizovatelem stát, dodneška si s tím nikdo neví rady a dodneška nikdo například neřekl, přestože po celou dobu, co jsem v této ctěné sněmovně, slyším, že fakultní nemocnice by určitě stačily v Praze například tři a nemusí být čtyři, ale za celou dobu nikdo neřekl, kterou tedy ministerstvo hodlá zavřít, nebo která půjde do útlumu, či která se někam přesune. Chaotická investiční politika těchto největších požíračů investic neustále pokračuje. Trvám na tom, a skutečně trvám na tom, že pokud nemáme čtrnáct různých standardů zdravotnictví, tak první impuls musí přijít z vrchu. Impuls, který přichází z krajů, může být doplňkovou korekcí tohoto systému, může být samozřejmě podnětem, ale není možné, abychom my všichni, a obzvláště ministerstvo či vláda, čekali na nějakých čtrnáct koncepcí krajů, které se sešijí dohromady a pošlou se jako materiál do vlády. To je absurdní a velmi nepřijatelné. Takto bychom se za chvíli mohli dobrat k tomu, že budeme mít například čtrnáct energetických politik státu. Návrhy, které v poslední době zazněly, a paní ministryně je tu zmiňovala a obhajuje, myslím, že skutečně problém neřeší. Říkám - decentralizace ano, ale nemůže dojít k nějakému celostátnímu chaosu. Nemůžeme navrhovat jako řešení to, co zde zaznělo o snižování rezervních fondů zdravotních pojišťoven. Je to něco takového, jako kdybychom si říkali - no tak, jestliže chceme ušetřit na výrobě auta, tak mu nedáme brzdy. Asi každý z ekonomů v této sněmovně a každý z rozpočtářů řekne, že snížení rezervního fondu navrhované na 1 % je v případě jakékoliv disbalance systému pro pojišťovnu likvidační. Ano, jestliže je chceme zlikvidovat a chceme se vrátit ke zdravotnictví rozpočtovanému přímo ze státního rozpočtu, myslím, že je to možno navrhnout jinou formou a nesnažit se to realizovat takto brutálním systémem. Nedovolím si tady nepřipomenout, i vzhledem k tomu, co zde zaznělo včera od pana ministra práce a sociálních věcí, jeden z jeho předvoleních slibů, které zaznívaly v předvolební rétorice a které jsem nebyl schopen tehdy zdaleka pochopit, a to je jeho slib na poskytování léků zdarma občanům starším sedmdesáti let. V současné době se k tomuto slibu už nikdo nehlásí, ale umíte si představit, do jakého hlubšího deficitu by se systém propadl, kdyby tento slib měl být splněn. Opravdu se jenom velmi těžce bráním tomu, abych nereagoval na některá vystoupení svých předřečníků, ale protože jsem vám slíbil věcnou rovinu svého vystoupení, budu se snažit ovládnout. Takže jediné, co by z tohoto místa mělo vzejít, na čem by se tato sněmovna měla dohodnout, je, že je potřeba řešení rychlé, řešení urgentní a řešení koncepční. Nejde tady o problém zřizovatelů, nejde tady o problém, který bychom přehazovali z toho, jestli něco zřizuje stát, něco zřizuje město, něco zřizuje kraj či něco je privátní zařízení, ale jde o stávající systém úhrad, jde o váhání se zavedením systémů nových. A teď je jedno, jestli to bude systém DRG, nad kterým se také již šest let přešlapuje, anebo některý systém jiný. Já osobně, a myslím si, že můžu hovořit za celý klub Občanské demokratické strany, jsme skutečně připraveni podpořit rozumná, racionalizační a intenzifikační opatření, která by Ministerstvo zdravotnictví, potažmo paní ministryně, případně vláda, připravily a předložily této sněmovně. Tedy prosím, nezbavujte se odpovědnosti a konejte. Děkuji vám. (Potlesk poslanců ODS.)

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/022schuz/s022141.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_22_00765
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.