Počet slov: 1571
Délka projevu: 13 minut
Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zareagovala krátce na svého předřečníka, který se dovolává širokého konsensu. - Proč se dovoláváte širokého konsensu, když máte většinu ve sněmovně a naše názory neberete již několik let v úvahu? Takže tomu nerozumím.
Paní ministryně se zde zamýšlela nad naším zdravotnictvím. Jsem si jistá, že každý z nás tady ve sněmovně se mnohokrát zamýšlel nad systémem našeho zdravotnictví, každý z nás se mnohokrát zamýšlel nad tím, jak zajistit našim občanům co nejkvalitnější péči v rámci finančních prostředků, které právě tito občané vytvořili a které právě díky nim má stát k dispozici. Každý z nás se zamýšlel nad tím, co by mohl on osobně udělat, čím by mohl přispět k řešení dlouhodobě se prohlubujících problémů ve zdravotnictví. A pokud hledáme příčiny problémů v našem zdravotnictví, je třeba je zcela jistě hledat a začít u neufinancovatelnosti stávajícího systému. Pokusím se hledat tam, kde jsem doma, tedy v pracovním právu, a v tomto případě se na tapetu dostává zákoník práce a zákon o platu.
Zákon o platu určuje příspěvkovým organizacím tarify, podle nichž stát předepisuje ředitelům nemocnic, jak musí zaměstnance nemocnic odměňovat. Příspěvková organizace je přitom velmi nepružná a dnes již překonaná forma řízení a zcela jistě neodpovídá potřebám tak složitého organismu, jakým nemocnice ve skutečnosti je, organismu, který je neustále v pohybu a musí umět fungovat v klidovém i krizovém režimu. Problém nastal hlavně tím, že vláda populisticky nařídila zvýšení platů, aniž k tomu zajistila potřebné zdroje. Již dnes mají ředitelé nemocnic problém s tím, že jsou nuceni odměňovat zaměstnance hlavně za délku praxe, jak se říká, "za vysezený důlek", a nezbývají jim finance pro motivaci zaměstnanců k lepším výkonům. Od ledna se situace ještě zkomplikuje, neboť začne platit nákladnější šestnáctitřídní tarifní systém. Ředitelé právem očekávají zdražení chodu nemocnic a snížení další možnosti motivování zaměstnanců.
To byl zákon o platu, nyní zákoník práce. Novela zákoníku práce přijatá zákonem č. 155/2000 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2001, předložená tehdejším ministrem práce a sociálních věcí Vladimírem Špidlou, značně zkomplikovala situaci nemocnic. Z měsíce na měsíc byl značně změněn režim pracovní doby, byly změněny limity pracovní doby, přesčasové práce, pracovní pohotovosti, odpočinku po práci. Novela byla mimo jiné zdůvodněna požadavkem zapracování směrnice Evropských společenství 104 z roku 1993 o určitých aspektech organizace pracovní doby. Evropská směrnice byla v tomto případě zapracována nešťastně, a Vladimír Špidla a s ním bohužel i poslanci Unie svobody a strany lidové odmítali tehdy naše zdůrazňování faktu, že směrnice EU neurčují konečné znění paragrafů, ale určují pouze cíle a směry, kudy bychom se měli ubírat, a že není třeba doslova je opisovat do našich zákonů. A právě výjimky zakomponované do směrnice po dlouhých a složitých jednáních na evropské úrovni nám poskytují prostor pro přizpůsobení směrnice našim domácím tradicím a zvyklostem.
Abych nehovořila obecně, uvedu konkrétní příklady. Směrnice, o níž je řeč, se nevztahuje na činnost lékařů při výcviku. O tom není v našem zákoně ani slovo, čili naši lékaři při výcviku na rozdíl od ostatních evropských lékařů podléhají našemu rigidnímu zákoníku práce. Články směrnice věnované dennímu odpočinku, přestávkám na odpočinek, době odpočinku v týdnu, délce noční práce a referenčním obdobím nabízejí výjimku různým pracovištím. Mimo jiné dle článku 17 odst. 2.1 písm. c) - cituji - "v případě činností spojených s potřebou nepřetržité služby pro výroby zejména služeb vztahujících se na přijetí, léčení a péči poskytované v nemocnicích nebo podobných ústavech, ubytovacích zařízeních a věznicích". Opět na rozdíl od ostatních evropských lékařů naši lékaři tuto výjimku nemají, a nejen lékaři, ale veškerý personál v nemocnicích.
Když byla tato evropská směrnice schvalována na evropské úrovni, měla každá členská země právo veta a právě o této směrnici se vedly dlouhé disputace. Některé země trvaly na výjimkách. Proto se v článku 18, který obsahuje závěrečná ustanovení, objevuje generální pardon k článku 6 směrnice, a tento článek 6 říká, že průměrná pracovní doba pro každé období sedmi dnů včetně přesčasů nepřekročí 48 hodin. Odtud byl právě do našeho zákoníku práce odvozen limit přesčasových hodin, který zkomplikoval situaci. A ten generální pardon spočíval ve čtyřech nebo pěti náhradních podmínkách, které nebylo těžké splnit, a troufám si říci, že již je v naší legislativě splněn, protože málokterá země má tak propracovaný zákoník práce jako naše země. Na konci článku se uvádí, že po uplynutí sedmi let od listopadu 1996, tedy v listopadu roku 2003, Rada znovu posoudí ustanovení tohoto bodu 6 a rozhodne o dalším postupu. Nikdo nás tehdy nehonil a nenutil tuto směrnici přijímat. Nicméně my jsme díky Vladimíru Špidlovi směrnici naplnili a přeplnili, a marně tehdy ODS upozorňovala na nedostatek lékařů k pokrytí potřebných pohotovostních služeb.
***
A vzpomínám si, jak jsme na výboru i na plénu sněmovny doslova prosili ostatní kolegy, aby platnost těchto ustanovení o několik let odložili, aby se s nimi mohla naše lékařská zařízení vyrovnat, leč marně.
Dovoluji si citovat z projevu poslance Ouzkého z roku 2000 v této sněmovně. Cituji: "Chirurgické oddělení ve středně velké nemocnici zaměstnává dnes dvanáct lékařů. Dejme tomu, že z nich je polovina plně kvalifikovaných a polovina se na kvalifikaci připravuje. Z důvodů operací je nezbytné, aby ve službě byli vždy alespoň dva lékaři. Stejně tak je nezbytné, aby alespoň jeden z nich byl plně kvalifikovaným. Dnes při tomto počtu vychází na každého lékaře průměrně pět služeb v měsíci. Do toho je započítán každý šestý víkend. Podle vládního návrhu však může lékař sloužit pouze 400 hodin za rok a to představuje dvě služby v kalendářním měsíci. Prvních dvanáct dnů v kalendářním měsíci v tomto modelovém chirurgickém pracovišti budou služby zajištěny. Ptám se velmi důrazně pana předkladatele, co se stane třináctého? Všichni dobře víme, že chirurgie bez lékaře fungovat nemůže, všichni dobře víme, že chirurg sloužící doma je představa iluzorní a že nechceme připustit z pohledu kvality péče, aby na pracovištích sloužili ne zcela erudovaní lékaři.
Můžete namítnout, že existují řešení, že se mohou dát dohromady tři sousední nemocnice, chirurgové budou sloužit dva dny ve své nemocnici, dva dny v sousední a dva dny v jiné nemocnici. Vlk se nažere a koza zůstane celá. Nemocnice může také přejít na smluvní provoz lékařů. Jistě, ale bude muset přijmout další lékaře. Má to tři háčky. Za prvé: nevím, zda všechny nemocnice naleznou plně kvalifikované lékaře. Za druhé: z čeho je zaplatí, když objem úhrad z veřejného zdravotního pojištění se nezmění. Za třetí: tato nemocnice žádné další lékaře nepotřebuje. Další lékaře potřebuje pouze navrhovaný zákon."
To byl citát z projevu pana poslance Ouzkého z roku 2000 a myslím si, že to, co tehdy zde pan poslanec Ouzký řekl, se doslova a do písmene naplnilo a dá se říci, že jeho slova byla prorocká.
A co se děje v nemocnicích dnes? Aby mohli lékaři a zdravotní sestry dostát své povinnosti a postarat se o pacienty v pooperačních stavech, těžkých stavech, pak jsou nuceni porušovat paragrafy zákoníku práce. Jistě vám nesděluji nic nového, když vám zde říkám, že díky vám jste dohnali lékaře a zdravotní sestry k tomu, že jste jim pouze přidělali starosti a zkomplikovali jim život při péči o naše nemocné spoluobčany.
Je pravdou, že čím větší je nemocnice, tím větší je manévrovací prostor, jak zákoník práce obcházet. Větší manévrovací prostor mají i nemocnice, které mají v blízkosti jinou nemocnici. Již jsem zde dnes dopoledne uvedla a vím to zcela jistě - existují dvě nemocnice fakultní, které si vyměňují lékaře. Jeden lékař operuje v jedné nemocnici, druhý lékař ve stejné době operuje v jiné nemocnici. Ve čtyři hodiny nasednou oba do svých aut a přejedou do druhé nemocnice, kde pokračují ve službě až do rána příštího dne a telefonicky si sdělují informace, jak probíhaly operace, tak aby byli schopni se postarat jeden druhému o jeho pacienty. Další způsoby jsou takové, že jsou s lékaři uzavírány smlouvy, podle kterých jsou jim vypláceny v podstatě přesčasy. Dále jsou zřizovány různé společnosti s ručením omezeným, které zakládají lékaři a které poskytují nemocnici hodiny služby v hodinách, které jsou nad rámec zákoníku práce.
Omezení přesčasových hodin za rok se mělo udělat s určitým odkladem několika let. Vzpomínám si, že pan poslanec Cabrnoch tehdy spočítal, že by bylo třeba odložit platnost této úpravy o osm let, aby se stačilo vyškolit dostatečné množství lékařů.
Tolik k zákoníku práce.
Paní ministryně, jak jsem na začátku řekla, se zde zamýšlela nad naším zdravotnictvím a my všichni se zde více či méně kompetentně nad naším zdravotnictvím také zamýšlíme, jenže je mnoho povolaných a jeden vyvolený a tím vyvoleným je právě paní ministryně. Já jsem bohužel v jejím projevu nezaznamenala, že si dostatečně uvědomuje prohlubující se vleklé problémy zdravotnictví, že si dostatečně uvědomuje, že tyto vleklé problémy přerůstají v krizi, a dá se říci v komplexní krizi, a tuto krizi si snad všichni kromě vlády už začínají uvědomovat. Hlavním projevem této krize je nedostatečnost financí. Situace je dlouhodobě neřešená, a proto hledejme společně řešení. V projevu paní ministryně jsem je bohužel nenašla. Paní ministryně je bohužel daleko více Maruškou v říši divů než krizovým manažerem, který by měl v tuto chvíli řídit naše Ministerstvo zdravotnictví.
Pokud jsem si dovolila kritiku paní ministryně, pokládám za seriózní navrhnout alespoň část řešení, které spadá do mé kompetence.
Vláda může velice rychle navrhnout do sněmovny v režimu zrychleného projednávání úpravu zákona o platu a úpravu zákoníku práce. Za prvé může převést nemocnice z režimu platů pod režim mzdy, tj. zbavit nemocnice povinnosti řídit se nesmyslnými tarify. Za druhé může zapracovat do zákoníku práce výjimky, které nám umožňuje směrnice Evropských společenství 104 z roku 1993.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
V projevu zmínění politici:
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/022schuz/s022144.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_22_00773
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.