Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace
Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002_22_00827


Schůze 22/2002 21.10.2003

Téma Zahájení schůze

Miloš Kužvart (Poslanec )

Počet slov: 1374

Délka projevu: 11 minut

        
Děkuji, vážený pane předsedo. Dámy a pánové, jak tady již zaznělo, tento návrh zákona, novely zákona o ochraně přírody a krajiny, sem přišel před jedenácti měsíci a vypadal takto (ukazuje složku zákonů), takovýto fascikl - novela zákona, která je především vyvolaná přibližováním našeho práva právu Evropských společenství. Jednání jednotlivých výborů bylo často přerušováno, zabývaly se tím podvýbory, zabývali jsme se touto materií i na různých seminářích. Co pro sněmovnu je určitě zásadní, je, že i když zde zaznívají slova o tom, jaká bude role státu a podobně, že jednáme o návrhu, který má nejen významný vliv na kvalitu ochrany přírody a krajiny, na účast veřejnosti, na rozhodování v těchto věcech, ale také v neposlední řadě záležitost finanční. A tady bych chtěl upozornit, že podle odhadů, které byly zpracovány na základě jednání především kolegů v zemědělském výboru, ten odhad finančních kompenzací způsobených tím, že tam či onde bude ještě nově vyhlášena velkoplošná ochrana přírody, je možná až dvě miliardy korun ročně. Právě tyto informace, tato finanční náročnost vedla k tomu, že jednotlivé výbory k tomu zasedaly opakovaně. Jak tady zaznělo, tak zemědělský výbor vyslovil s tímto tiskem nesouhlas. Každopádně výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí přijal k tomuto vládnímu návrhu své usnesení a celou řadu pozměňovacích návrhů, které však byly zaměněny, a proto jsem si sem přinesl k pultíku ještě tento sněmovní tisk s komplexním pozměňovacím návrhem výboru pro životní prostředí, který se týká novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Leč není to vše. Nakonec ještě vážený kolega předseda zemědělského výboru poslanec Skopal navrhl ještě další pozměňovací návrh k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu. A nyní v situaci tlaku teoreticky minut, nejen hodin, natož dnů, budeme zde v rámci podrobné rozpravy projednávat celou řadu naprosto nesouřadných pozměňovacích návrhů, které jsou z obou stran toho spektra - chránit vše, dát kompenzaci všem, pokud možno, jak tady někteří předřečníci zmínili, alespoň tedy nedat ji opakovaně, omylem, až po návrh, že by se toto dít de facto nemělo. Pochopitelně toto jsou extrémní návrhy, které by neměly mít šanci na průchodnost touto ctihodnou sněmovnou. Každopádně, vážená sněmovno, dovolte mi seznámit vás s výsledkem mého setkání se zástupci starostů z Krkonoš, Svazku měst a obcí a Regionálního sdružení Šumava a Euroregionu Šumava - jihozápadní Čechy. Chtěl bych říci, že na setkání s reprezentanty, kteří zastupují v oblasti Krkonoš 35 obcí, a na setkání paralelně se zástupci obcí na území šumavského národního parku jsme se shodli, že ta materie, tak jak je nyní diskutována, to znamená, vzali jsme za základ komplexní pozměňovací návrh z 1. října, je svým způsobem nepřijatelná z toho důvodu, že velmi centralizuje nejen výkon státní správy, ale co je důležité, převádí hospodaření s mnohamiliardovými majetky pod jeden jediný subjekt, pod jeden jediný moloch. Velmi vítám to, s čím budou vystupovat někteří další kolegové, kolegyně v podrobné rozpravě, že dojde k určité úpravě tohoto návrhu a k návratu k původní dikci, k původnímu způsobu, to znamená, že zůstane zachována samostatnost správ národních parků. *** To považuji za klíčový moment, protože - a teď cituji z prohlášení společného zasedání Krkonoše, Svazek měst a obcí, Regionálního sdružení Šumava a Euroregionu Šumava - zástupci těchto subjektů, kteří reprezentují statisíce obyvatel, konstatovali, že na obou územích, jak Krkonošského národního parku, tak Národního parku Šumava, dnes existuje pozitivní vztah regionálních svazků obcí a správ národních parků založený na partnerském principu. Proto by nemělo smysl tuto strukturu, samostatnost národních parků jakkoliv narušit a sdružovat toto do jednoho orgánu státní správy. Bylo by to především proti principu subsidiarity ve veřejné správě. Ostatně, o čem byla - a věřím, je - reforma veřejné správy. To znamená přiblížit rozhodování k občanům, decentralizovat. Zároveň by to vedlo k tomu, že by se zvyšoval tlak na státní rozpočet. Patrně by takovýto krok i ohrozil zaměstnanost v těchto regionech a ve svém důsledku i ekonomiku. Dalším moment, který si zaslouží určitý komentář v rámci obecné rozpravy ve druhém čtení této velmi složité materie, je záležitost, kdy je navrhován vznik obecně prospěšných společností. Ano, vznik o.p.s. je rozumný a namístě například v oblasti ekovýchovy, informačních služeb a podobně. Určitě je dobré, když při CHKO Bílé Karpaty, při Správě Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty funguje kvalitní o.p.s. Jenže to je o něčem jiném. Ta nenakládá s miliardovým majetkem, ta funguje v oblasti informační, v oblasti vydávání informačních brožur a podobně. Obecně prospěšnou společnost na spravování státního majetku zřizovat je naprosté novum a podle mého soudu nonsens v tom rozměru, v jakém je možné také to, co je v komplexním pozměňovacím návrhu, vykládat. Tady bych si dovolil tlumočit návrh, který vzešel z onoho společného zasedání starostek a starostů. Totiž mají za to, že tato novela je především způsobena logicky snahou České republiky mít právo Evropských společenství implementováno v našem právu. To, co nakonec bylo přijímáno do tohoto sněmovního tisku, jsou věci, se kterými mají problémy někdy kolegové z pravé strany politického spektra, někdy z levé strany politického spektra. Přitom ale paradoxní je, že ochrana přírody je především na samosprávách, na krajích, na obcích. Tam chci zdůraznit, že reprezentace je velmi různorodá a že ochrana přírody a krajiny by měla být věcí nás všech. Proto tedy ve svém prohlášení ze dne 11. října 2003 ti, kteří signovali toto prohlášení, to znamená předseda Svazku měst a obcí Krkonoše, předseda Euroregionu Šumava a Regionálního sdružení Šumava doporučili, aby byla společná schůzka k problematice novely zákona o ochraně přírody a krajiny svolána do 30. listopadu tohoto roku. Pochopitelně v situaci, kde jsme, tedy druhém čtení, je takovýto návrh z hlediska časového vlastně nezvládnutelný. K takovéto schůzce mělo dojít již dávno. Ale na druhou stranu vzájemně se tady překvapujeme neustále měněnými sněmovními tisky z jednotlivých výborů, od jednotlivých poslanců komplexním pozměňovacím návrhem. Takže mám jednu jedinou obavu. Až budeme za několik dnů před třetím, a tím rozhodujícím čtením tohoto tisku, této novely, tak tady může dojít k tomu, že každý si tam možná prosadí něco, ale dohromady to příliš poživatelné nebude. Tady bych chtěl zdůraznit na závěr svého vystoupení jeden důležitý moment. Budeme zde opakovaně slyšet, že nepřijetím této novely se vystavujeme velikým sankcím ze strany Evropské komise. Ano, je to pravda, ale uvědomme si, že tzv. euronovela je pochopitelně v záloze i k předkládajícímu resortu, euronovela, která by se omezila pouze na aplikaci požadavků směrnice Natura 2000 a směrnic týkajících se ptačích oblastí. Toto je to povinné, to nezbytné, co máme přijmout. Další věcné záležitosti, které tady odhaduji, a už si přesně nevzpomínám, zazněly ve vyjádření v prvém čtení předkladatele, to jsou záležitosti týkající se možnosti vyhlašování dalších chráněných krajinných oblastí. Ano, to je nutné. My zde nemáme od roku 1993 oporu, aby nové CHKO byly vyhlašovány. Mám ale obavu z toho, že nakonec to, co nám tady v něčem, co bych nazval neřízeným procesem, vznikne cosi, co bude velmi vzdáleno tomu, co si budeme tady totiž přát, totiž skutečná kvalitní ochrana přírody a krajiny, ze které nebudou například těžit ty či ony zájmové skupiny, z které nebudou těžit ti, kteří za poměrně slušné peníze ze státního rozpočtu nakládají s chráněnými územími. Ale pochopitelně odvedou jenom polovinu práce, kterou nakonec fakturují. Je to pro ně velmi dobrý byznys. Tady jsme před časem slyšeli slova o tom, jak se sestavoval státní rozpočet, co všechno se děje v rámci reformy veřejných financí. Byl bych velmi rád, aby se peněz na ochranu přírody našlo v této zemi mnohem více. Ostatně minulý týden zde probíhala diskuse nad novelou zákona o Fondu národního majetku a upozorňoval jsem, že jsou naprosto nepokryty v jednotlivých složkách životního prostředí desetimiliardové položky ve výhledu do roku 2010. Tady budeme jednat pouze z hlediska ochrany přírody a krajiny o kompenzaci, jak jsem zmínil, zhruba dvou miliard korun ročně na právě klasickou ochranu přírody a krajiny. Byl bych velmi rád, aby tento tisk byl podroben velice podrobné diskusi ještě předtím, nežli přikročíme pak k onomu konečnému hlasování ve třetím čtení. Protože riziko, že nám z toho nakonec vznikne něco, co si ani předkladatelé, ani jednotliví zástupci výborů, ani politických stran nepřejí, to riziko je tady velmi veliké. Na závěr, vážená sněmovno - je to novela, která je potřeba, která ale zde již je jedenáct měsíců, která prošla mnohými peripetiemi, a mám obavu, že to, co nám z ní může vzniknout během řádově několika dní, bude něco, z čeho nikdo nebudeme příliš nadšeni. Děkuji za pozornost.

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/022schuz/s022153.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_22_00827
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.