Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_16_00667

        
Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych vyslovil pár vět mírné skepse k tomuto návrhu zákona a současně ujištění, že jsem připraven návrh nebojkotovat, netorpédovat nějakým fatálním způsobem, pouze upozornit na ty věci, které myslím v něm mohou být skryty.
        Nemohu se ubránit mírnému dojmu v tom, že je to zákon, který je do určité míry pro skupinu vyvolených. A v tomto případě jsou to banky. A obecně, mému pohledu na svět odpovídá taková představa, že zákony mají být činěny univerzálně, to znamená mají mít všeobecnou platnost a mají se vztahovat na všechny subjekty ve stejném zřeteli, ve stejné rovině a ve stejné rovnováze. Čili je to do značné míry z mého pohledu návrh, který je pro určitou vyvolenou skupinu - v tomto případě banky.
        A mému pohledu liberála odpovídají pouze dva pohledy na svět. Ten jeden říká, že to mají být orgány státní správy. Takovému pohledu rozumím. Stát a státní správa může být tím jediným autorizovaným k vydávání těchto svým způsobem veřejně právně vynutitelných informací. A druhý pohled na svět je takový, že v liberálním světě by to mohl být každý, kdo splní určitou laťku, čili každý, kdo překročí určitou hranici, zajistí určitý standard, určitou kvalitu, je schopen verifikovaným a bezpečným způsobem zajistit určitou množinu informací. Tak každý takový může vstoupit do tohoto systému.
        Uznávám ale samozřejmě to, že už do původního návrhu se dostaly věci, které úplně systémové nebyly. A to jsou Česká pošta a Hospodářská komora. Hospodářská komora? Česká pošta je alespoň vlastněna státem. Hospodářská komora v původním návrhu získala určité specifické privilegium, které asi nejde nějak logicky zdůvodnit, ale prostě získala. A samozřejmě pak i otázka, proč by to neměla být i Agrární komora, proč by to neměly být některé jiné zaměstnanecké svazy, je na místě.
        A opakuji, tomu mému liberálnímu pohledu na svět odpovídají pouze dvě cesty. Jedna je: Pouze státní správa je autorizována vydávat takovéto veřejněprávní informace. Anebo: Každý, kdo splní určitou laťku. Čili mám určitý problém s tím, říci, že Hospodářská komora a Česká pošta a banky jsou těmi, kdo takové informace mohou vydávat, a ty ostatní subjekty - zájmové, profesní, neziskové či komerční - takovéto právo nemají.
        Říkám, jsem připraven netorpédovat návrh nějakým fatálním způsobem. Myslím, že si zaslouží postoupit do projednávání ve druhém čtení, ale upozorňuji i na to, že ze samotné textace zákona není ani zřejmé, zdali se jedná skutečně o banky, nebo i stavební spořitelny. Až z důvodové zprávy se dočteme, že se jedná i o stavební spořitelny. Ale ze samotné textace toho prvotního paragrafového znění ta věc není jistá - jestli se jedná i o pojišťovny. Čili to selektivní prizma v zákoně - zákon pro určitou skupinu vyvolených, která byla zvolena, v této chvíli byly zvoleny banky - tam nemohu necítit. A mému pohledu na svět takový selektivní způsob legislativního procesu neodpovídá. Ale určitě přeji kolegům, aby dokázali tyto věci zdůvodnit a vysvětlit.
        Děkuji. ***