Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_16_00685

        
Vážené kolegyně a kolegové, vážená paní předsedkyně, nebudu navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení, jak by se mohlo zdát. Budu naopak v souladu s tím, co jsme říkali jako sociální demokracie, tedy že budeme návrhy posuzovat podle jejich obsahu, nikoliv podle toho, kdo je předkládá - a tím předkladatelem je v současné chvíli nový ministr vnitra Jan Kubice - budu tento návrh přesto, že nesouhlasím v mnohém s panem ministrem Kubicem, podporovat do druhého čtení. Věřím, že se shodneme i na jednání výboru, příp. ve třetím čtení, a tento návrh zákona, byť po úpravách, bude přijat.
        Skutečně je pravdou, že úprava, která nyní je, působí v praxi značné problémy a je dobré ji pozměnit. Způsob, který Ministerstvo vnitra zvolilo, je podle mého názoru správnou cestou. Jsou tam samozřejmě otázky k diskusi. Myslím, že jednou z nich je to, co už zmínila paní kolegyně přede mnou, tedy jestli skutečně tato pravomoc má být dána výslovně pouze ministrovi vnitra a jen v případě, že ministr vnitra chce rozhodnout o odnětí ochrany tomu konkrétnímu svědku, má přijít soudní přezkum.
        Druhá podle mého názoru sporná otázka je ta, že v případě, že ministr rozhodne o odnětí ochrany konkrétní osobě a ta osoba se odvolá proti tomuto rozhodnutí k soudu, pak nebude nadále v této věci odkladný účinek, tzn. ochrana skončí. A i když by soud poté dal za pravdu oné osobě, že nemělo dojít k přerušení ochrany této osoby Policií České republiky, tak se vystavuje určitému problému především z hlediska její identifikace. Je to sice řešeno určitým způsobem, takže policie musí chránit tu osobu i v takovém případě, že hrozí např. zranění či ohrožení života, na straně druhé jsou zase případy, kdy ne všichni, kteří byli v tomto programu zařazeni, respektovali pokyny policie a naopak ohrožovali oni sami svým chováním policii, a proto tedy ten institut se tam dostává. Já myslím, že to je přesně důvod, proč by tento návrh zákona měl být projednáván především ve výboru pro obranu a bezpečnost. Proto tedy budu podporovat, aby postoupil do druhého čtení.
        Nicméně myslím, že by měla být dána k úvaze ještě jedna věc, a to je otázka možného zneužití. Jaké jsou garance toho, že tento institut nebude zneužíván.
        Myslím, že pan ministr Kubice je přesně ten, který by o tomto institutu mohl hovořit z praxe. My jsme tady měli případ v minulosti, byla to kauza Budišov. Ten, který byl oznamovatelem a který nakonec podle všeho, pan ministr to jistě může všechno říct, byl zařazen do programu na ochranu svědků a stal se oním chráněným svědkem, byl pan architekt Řičář. A jak jsme se posléze z médií dozvěděli, tak pravděpodobně pan Řičář nebyl tou obětí, ale pravděpodobně tím organizátorem celé věci, a nakonec podle informací, které v médiích zazněly, snad má být v tuto chvíli vyšetřován a možná nakonec bude obžalován či bude odsouzen.
        Myslím, že takovýchto přehmatů bychom se dopouštět neměli. A myslím, že přesně tady je potřeba zamyslet se nad tím, jaká kontrola a kdo provádí kontrolu toho konkrétního návrhu policie, příp. rozhodnutí ministra, který na základě těchto informací rozhoduje. Jde mi tedy o to, dívat se pro futuro, dívat se do budoucna, co ten návrh přináší, a podívat se na to, zda je, nebo není možné posílit ony mechanismy kontroly. Vím, že to vždy možné není, že samozřejmě v rámci vyšetřování se zjišťují věci postupně, dochází k tomu, že se objevují nové skutečnosti třeba v průběhu měsíců a let. Ale je také potřeba na toto reagovat a je potřeba podle mého názoru zajistit, aby tento institut nebyl zneužíván, aby právě v programu na ochranu svědků nebyla měněna identita těm, kteří se skrývají před dlužníky, kteří se snaží jen změnit prostředí a budou tohoto systému zneužívat.
        Takže to je námět, který bych rád, aby byl otevřen na půdě výboru pro obranu a bezpečnost. Ale jak říkám, návrh, tak jak byl sepsán, podle mého názoru je způsobilý pro to, aby postoupil do druhého čtení. Děkuji. ***