Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_40_02007

        
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych přednesl základní teze předkládaného návrhu zákona, které znamenají zrušení zákona číslo 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a dalších zákonů, kterými měly být zapracovány změny týkající se institutu úrazového pojištění do příslušných souvisejících zákonů, a dále novelizace ustanovení těchto zákonů, které svým obsahem bezprostředně souvisejí se zrušovaným zákonem číslo 266/2006 Sb.
        Součástí návrhu zákona je též novela zákoníku práce, která zahrnuje převedení hmotněprávní úpravy odškodňování zaměstnanců při pracovních úrazech a nemocech z povolání z přechodných ustanovení do jejich řádných ustanovení, konkrétně do části jedenácté zákoníku práce, která upravuje komplexně náhradu škody v pracovněprávní oblasti. Nároky zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání se tak zachovají v dosavadním rozsahu.
        Do části jedenácté zákoníku práce se nepřevádějí pouze ustanovení o právní odpovědnosti za škodu v některých zvláštních případech, neboť tato ustanovení se netýkají osob v pracovněprávních vztazích a začlenění těchto ustanovení do zákoníku práce bylo zamýšleno pouze jako dočasné. Tato ustanovení podle již schválené úpravy přecházejí do občanského zákoníku.
        Úprava odškodňování zaměstnanců při pracovních úrazech a nemocech z povolání se převádí v zásadě bez věcných změn, pouze s několika dílčími nezbytnými úpravami. Jedná se zejména o doplnění přechodného ustanovení, které řeší použití vyhlášky o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění pro pracovněprávní účely do doby, než bude vydán nový právní předpis, který tuto materii upraví, a o doplnění úpravy reagující na zvýšení věkové hranice odchodu do starobního důchodu, aby úprava zákoníku práce byla v plném souladu se změnami již provedenými v zákoně o důchodovém pojištění. ***
        Provádějí se též potřebné legislativně technické úpravy a formulační upřesnění, jako je sjednocení terminologie nebo zrušení duplicitních ustanovení.
        Připomenu, že koncepce platného zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců byla založena zejména na komplementárním pojetí úrazového pojištění jako doplňkového pojištění k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému a na začlenění úrazového pojištění do systému veřejnoprávního sociálního pojištění s vlastním systémem úrazových dávek, což by znamenalo opuštění dosavadního systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání formou náhrad za ztrátu na výdělku a svěření provádění úrazového pojištění České správě sociálního zabezpečení jako organizační složce státu, která provádí i ostatní druhy sociálního pojištění. Účinnost zákona byla opakovaně odkládána a zákon jí nenabyl ani šest let po svém schválení. Ministerstvo práce a sociálních věcí provedlo v roce 2011 analýzu tohoto platného, avšak neúčinného zákona se záměrem zákon novelizovat k naposledy posunutému datu účinnosti, to je k 1. lednu 2013. Tato analýza byla provedena se zřetelem na identifikaci a odstranění chyb v původním zákoně, na přizpůsobení pozdějšímu právnímu vývoji a na provádění úrazového pojištění s přihlédnutím ke způsobu provádění nemocenského a důchodového pojištění, aby provádění všech těchto systémů bylo co možná nejvíce shodné. Na základě této provedené analýzy byla pak zpracována rozsáhlá novela zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců.
        Pro informaci mohu uvést, že novela zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců obsahovala 240 novelizačních bodů. Touto novelou, která neměnila a ani měnit nemohla základní koncepci zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců z roku 2006, byly provedeny podstatné zásahy do dávkových schémat i do způsobu provádění úrazového pojištění. Novela obsahovala dále řadu změn spočívajících v doplnění chybějících ustanovení, změně či zrušení ustanovení překonaných a v reakci na změny v jiných systémech. Návrh této rozsáhlé novely zákona v rámci připomínkového řízení však vyvolal zásadní negativní reakci nejen sociálních partnerů, ale i řady odborníků, přičemž byla obecná shoda novelu zákona v předložené podobě nepřijímat. Je však třeba zdůraznit, že uvedená kritika se především týkala základní, již schválené koncepce úrazového pojištění obsažené v zákoně z roku 2006. Zejména bylo vytýkáno, že zaměstnavatelé by ztratili svou pojistnou ochranu a byli by vystaveni občanskoprávním žalobám na plné odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání v situaci, kdy úrazové dávky zaměstnanci plně nepokryjí ztrátu na výdělku. Zaměstnavatelé by tak byli dále finančně zatíženi.
        Vzhledem k těmto připomínkám a k rozsahu navrhovaných změn bylo tedy na místě zabývat se potřebou a dopadem právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců jako celkem. O zrušení platného zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců rozhodla vláda dne 21. března 2012, poté co neschválila již zmiňovaný návrh novely tohoto zákona, neboť dospěla k závěru, že namítané nedostatky vyplývají ze samotné koncepce zákona a nelze je překlenout novelizací ani dalším odložením účinnosti. Vláda považuje v dané situaci za nejvhodnější řešení platný zákon zrušit a připravit návrh nového věcného řešení této problematiky, přičemž v tomto směru uložila ministrům financí a práce a sociálních věcí příslušné úkoly.
        Účinnost zákona se navrhuje dnem jeho vyhlášení, a to především s ohledem na skutečnost, že některé povinnosti uvedené v zákoně č. 266/2006 Sb., které se týkají náběhu na novou právní úpravu, mají být splněny již v průběhu roku 2012.
        Dovoluji si ještě oznámit předem, že v další podrobné rozpravě přinesu návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Děkuji.