Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2013_53_01417

        
Nemohu vyvolat pana kolegu Tejce ani vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. To, že nás nějak nálepkujete, my žádnou škrtací politiku vracet nechceme, ale to rozhodnou občané ve volbách, o tom nechci mluvit. Ale zkuste porovnat dvě čísla. Vy takhle s despektem říkáte, jak jsme škrtali a škrtili, tak se podívejte do vládního materiálu k rozpočtu: investice v roce 2012 - 112 miliard. V tom vašem prorůstovém, proinvestičním, otevřeném, naprosto jiném než škrtacím, šetřicím jsou investice 104. To je minus 8 miliard. To je poměrně jednoduchá úvaha. Kde je chyba v té vaší argumentaci? To si asi odpovíte sám. Já vím, že čísla jsou neúprosná a mnohem lépe se tady šermuje nálepkami.
        K panu předsedovi hospodářského výboru. Já s vámi v zásadě souhlasím, s první i s druhou částí, ale je třeba říct, že lídr reminiscencí, vzpomínek, kdo za co může, je váš předseda. A těsně za ním, těsně, oni spolu soutěží, kdo víc, je pan premiér. A to je prostě pravda. Tak když si to zařídíte doma, aby se tady pořád neříkalo: no, co vy jste za těch 25 let a 25 let... My jsme tedy nevládli 25 let, bohužel. Vy to zapomínáte. Byli jsme ve vládě zhruba polovinu, možná menší dobu než polovinu. Ale když nebude začínat každý projev tím, co vy těch 25 let, nebo kolegové, jo, když jsme vládli my, to byla idylka, když jste vládli vy, to bylo peklo, tak čas na to, abychom debatovali o číslech, o výdajích v jednotlivých kapitolách, aby nám ministři říkali, proč to najednou jde a na vládě to nešlo, proč tady 300 milionů, tady 200 milionů, tady 400 milionů. Na to jsem odpovědi nedostal, a byly to korektní konkrétní otázky. Zato jsem slyšel, co všechno bylo málem od roku 1990. Nezbývá mi než veteránům, jako je Bohuslav Sobotka, asi věřit, nebo pak to musím nastudovat.