Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2013_55_01815

        
Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, musí říct, že jsem se do debaty hlásil ještě předtím, než jsme udělali změnu na postu zpravodaje za kolegu Böhnische. Takže je to řádná přihláška.
        Chtěl jsem původně navázat na debatu, která tady probíhala před více než asi měsícem a půl. A upřímně jsem teď poněkud trochu zaskočen obsáhlým projevem kolegy Klána, který obsahoval řadu zajímavých a podnětných myšlenek. Provedl nás tady v podstatě veškerými dnešními problémy světa. A já teď nevím, jak to uchopit, ale... (Smích, i u některých dalších poslanců.)
        Tak možná spíš se vrátím k tomu, o čem tady budeme jednat, o Pařížské úmluvě. Možná bych trochu shrnul to, oč se tam jedná, abychom se opět uvedli do problému. A budu se snažit být poměrně stručný a nebudu to tak moc rozvádět.
        V podstatě by Pařížská úmluva měla nahradit stávající Kjótský protokol. Týká se omezení emisí skleníkových plynů a vidím tam jeden zásadní rozdíl proti tomu Kjótskému protokolu, že do toho procesu jsou zapojeny i rozvojové státy, na rozdíl od stávajícího stavu. Kromě toho se k tomu přidaly i země typu Číny a Spojených států, byť tam je otázka, jak se k tomu postaví nová administrativa, ale prozatím ta dohoda tam trvá, takže to vidím jako jednoznačné pozitivum.
        Co z toho vyplývá pro Českou republiku? Ona ta úmluva v podstatě obecně konstatuje, že je třeba snížit, nebo je tam takový závazek snížit nárůst globální teploty pod 2°C, poměřujeme to ke stavu před průmyslovou revolucí. Pro konkrétní státy se tam vyvíjí, nebo je tam zahrnut závazek, aby si stanovily národní programy nebo národní závazky, jak k tomuto přispět. Takže tady vidím to, co to znamená pro Českou republiku, tzn. my si někdy v budoucnu vytvoříme právě tyto závazky, ale to ta úmluva zatím ještě neobsahuje.
        Jak jsem řekl, to největší pozitivum je to, že by se tam mělo zapojit více světových hráčů a i rozvojové země. A to bychom asi měli podpořit.
        Jinak zaregistroval jsem tady - neodpustím si tu poznámku - pořád se tady používá termín globální oteplování. Já bych v tomto byl velice opatrný, spíš bych používal termín globální změna klimatu, protože ona v důsledku ta změna nemusí vést všude k tomu oteplení. Ono tam může dojít například i v některých oblastech k ochlazování, například změnou proudění Golfského proudu by to mohlo mít negativní dopady na Evropu. Ale je to otázka dalšího vývoje, dalších modelů, které jsou vytvářeny. Jinak samozřejmě je otázkou, a já to beru jako relevantní otázku, do jaké míry člověk svou činností přispívá k této globální změně klimatu. Dnes asi nikdo na sto procent nemůže říct, do jaké míry, nicméně je tady určitý princip předběžné opatrnosti. A když si uvědomíme, že člověk během několika desítek let své činnosti uvolnil do atmosféry tolik uhlíku, který se ukládal po miliony a miliony let, tak z logiky věci vyplývá, že to pravděpodobně nějaký vliv mít bude.
        Samozřejmě, zaznívaly tady od různých kolegů obavy z toho, jaké to může mít dopady na český průmysl. Já ty obavy úplně nesdílím. Musíme si uvědomit, že dnes už české továrny neznamenají to samé co desítky a desítky komínů chrlících černý kouř a tuny a tuny vyrobené oceli. Když se např. podíváte v Mladé Boleslavi do jednoho z našich nejúspěšnějších podniků, tak jediný zdroj emisí plynů je tam kotelna a jinak ta výroba je poměrně čistá. Takže se neobávám toho, že by nějaký v budoucnu sestavený národní plán, který by měl zahrnout závazky České republiky, znamenal nějaké výrazné omezení českého průmyslu. Nicméně chápu i obavy kolegů, kteří tyto obavy vyjádřili, a rozhodně se o tom můžeme pobavit dál ještě během projednávání ve výboru.
        To je v tuto chvíli z mé strany vše. Děkuji za pozornost.