Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace
Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017_111_00351


Schůze 111/2017 8.07.2021

Téma 546. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Olga Richterová (Poslankyně )

Počet slov: 798

Délka projevu: 6 minut

        
Děkuji za slovo. Jde o věc, která si myslím, že má být jednou z obtížných, ale velice důležitých domén úřadu práce, a sice zprostředkovávání příležitostí pro pracovní rehabilitaci lidem se zdravotním postižením, aby se pak mohli uplatnit na otevřeném pracovním trhu. Je to hodně otázka aktivní podpory a v zemích, které to dělají, se to vyplácí, lidé jsou více začleněni do společnosti a ve finále můžou být všichni spokojenější. U nás, paní ministryně, realizujete projekt rozvoj systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce, kde vlastně navazuje i na předchozí projekt. A tady ten konkrétní je od půlky roku 2017. Já to jenom takhle rekapituluji, protože jsem tím, že to tedy začalo v červnu 2017, tak jsem v červnu 2020 dala konkrétní věcné otázky, abych měla představu, jak se ten projekt vyvíjí, přijde mi velmi důležitý, tak jak je naplňován. A odpovědi mě příliš neuspokojily. Takže po více než roce od odeslání původních otázek se tady konečně můžeme o tom osobně pobavit. A proto připomenu alespoň základní osu otázek. Zajímalo mě zkrátka, jaký počet lidí se sníženou pracovní schopností, ta může být samozřejmě velice rozmanitá u lidí se zdravotním postižením, využil služeb pracovní rehabilitace a také poté uspěl na otevřeném trhu práce a jak úřady práce konkrétně pomáhají a zprostředkovávají takovouto práci lidem s postižením, jak rozlišují různé druhy postižení a podobně. Zajímalo mě, jaká probíhají pracovní setkání k pracovní rehabilitaci a právě to zapojení zaměstnavatelů v regionech toho otevřeného pracovního trhu. A samozřejmě jsem už popisovala v té interpelaci to, jak to dnes funguje, či spíše nefunguje a jaké konkrétní podněty z praxe mám, že skutečně to u nás není ideální. Potom, co se týče té odpovědi, tak jsem ji podrobně zanalyzovala s týmem a dovolím si nyní už konkrétně zareagovat na pár věcí, na kterých se ukáže, že v tom chvályhodném cíli není dosahováno nijak velkých pokroků. Co se týče čísel, tak by mě třeba zajímalo, jestli vám, paní ministryně, připadá, že vlastně zhruba 670 lidí se zdravotním postižením, kteří se v letech 2016 až 2019 uplatnili skrze pracovní rehabilitaci na otevřeném trhu práce, ze zhruba 37 000 osob se zdravotním postižením, které byly v evidenci ÚP k červenci 2020, dostatečné. Chci ukázat ten nepoměr mezi desítkami tisíc osob s nějakým zdravotním problémem různého typu, které jsou v evidenci a měly by nárok na tuto podporu, s tím maličkým počtem několika stovek lidí, kteří se skrze tu podporu uplatnili na otevřeném trhu práce, což mi přijde prostě velice malý výsledek. A další věc. Jaká jsou konkrétní opatření, konkrétní metodiky, konkrétní podpora na pobočkách úřadu práce? Jakým vzděláváním procházejí pracovníci, kteří se mají lidem se zdravotním postižením speciálně proškoleni věnovat. To mi z té odpovědi taky není vůbec jasné, jaké tam jsou postupy. A dám ještě dvě konkrétní otázky. Jedním z nástrojů, jedním z řešení má být odborná pracovní skupina právě při pobočce úřadu práce. A to jsou jasné zpětné vazby z terénu. V té odborné pracovní skupině se vždycky scházejí zaměstnanci nebo zaměstnankyně úřadu práce a často se omlouvají zástupci organizací zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením, takže takzvané chráněné dílny, a už vůbec se neúčastní zaměstnavatelé z otevřeného trhu práce. Takže to je další věc. Pokud chce úřad práce, a já se domnívám, že chce, to jsou ty deklarované cíle, budovat sítě partnerské spolupráce a zvyšovat kvalitu a dostupnost v oblasti sociální a pracovní rehabilitace, tak proč se nezaměřuje na spolupráci se zaměstnavateli z otevřeného trhu práce, na obce, na další subjekty lokální podpory. Ty se v těch odborných pracovních skupinách vůbec nevyskytují. Tuhle otázku bych vyzdvihla. Proč v těch odborných pracovních skupinách nejsou právě zástupci dalších územních aktérů a zaměstnavatelů z otevřeného trhu práce, se kterými úřad práce se nějakým způsobem snaží spolupracovat? Ale ty výsledky jsou prostě malé. A to, jak se snaží, uvedu druhou konkrétní otázkou, že vlastně vyplňovali zaměstnavatelé takzvané jobmatchingové dotazníky, aby uvedli, jak jsou bezbariéroví, koho jsou ochotni přijmout, jak by to mohlo fungovat. A dám už poslední větu, číslo. Uvedla jste mi, paní ministryně, v odpovědi, že v období 2017 až únor 2020, což je také důležité si říci, že samozřejmě od té doby pak byl covid, takže to bych pak dál nepočítala. Ale v tomto období, které je relevantní, bylo zaměstnavateli ochotnými zaměstnávat lidi se zdravotním postižením vyplněno 4 293 takovýchto jobmatchingových dotazníků a že 883 jich bylo využito k přímému zprostředkování práce pro osoby se zdravotním postižením. Takže ze všech vyplněných dotazníků necelých 21 % jste využili k přímému zprostředkování práce. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! Ale jak pracujete s těmi zbývajícími téměř 80 % zaměstnavatelů, kteří ten dotazník vyplnili? A k čemu jsou ty ostatní dotazníky používány, pokud ne ke zprostředkování práce? To jsou konkrétní otázky a jsem ráda, že po těch mnoha měsících je můžeme konkrétně probrat.

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/111schuz/s111053.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2017_111_00351
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.