Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace
Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017_111_00353


Schůze 111/2017 8.07.2021

Téma 546. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Jana Maláčová (Ministryně práce a sociálních věcí ČR )

Počet slov: 1571

Délka projevu: 13 minut

        
Děkuji, pane předsedající. Co se týká zpřísnění dotazu paní poslankyně Richterové na tuto oblast pracovní rehabilitace, tak já dovozuji z konkrétních dotazů, že paní poslankyně upozorňuje na chybějící systém koordinace jednotlivých prostředků rehabilitace, tzn. rehabilitace zdravotní, pedagogické, sociální a pracovní. Co se týká pouze pracovní rehabilitace, tak tam je potřeba upozornit, že ta je systémově podchycena v zákoně o zaměstnanosti již od roku 2004. Sociální rehabilitace je podchycena v zákoně o sociálních službách už od roku 2006. Dále je potřeba také říci, než začneme rozklíčovávat jednotlivá data a jednotlivé odpovědi, že zavedení koordinace jednotlivých prostředků rehabilitace v České republice přesahuje věcnou působnost resortu práce a sociálních věcí. Logicky - zdravotní rehabilitace se týká Ministerstva zdravotnictví, pedagogická rehabilitace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To je myslím jasné. Rehabilitace jako taková je dle definice OSN proces, jehož cílem je umožnit osobám se zdravotním postižením poškozeným úrazem, nemocí nebo vrozenou vadou, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a sociální úroveň funkcí a poskytnout jim takové prostředky pro změnu jejich života k dosažení právě vyšší úrovně nezávislosti na ostatních osobách. A tam je potřeba říci, že tohoto cíle nelze dosáhnout pouze prostřednictvím pracovní rehabilitace, ale jsou tam skutečně velmi důležité i ty ostatní, ta sociální, zdravotní a pedagogická. Dále je potřeba říci, že pro úspěšnou rehabilitaci osob se zdravotním postižením je důležitá zainteresovanost všech aktérů, tzn. nejenom Úřadu práce České republiky jako poskytovatele pracovní rehabilitace, ale též poskytovatelů zdravotních služeb, poskytovatelů vzdělávání, poskytovatelů sociálních služeb a také samozřejmě zejména, zejména samotných osob se zdravotním postižením. Pak, abychom se dostali k jádru odpovědí, je potřeba si taky přiznat, že ne každá osoba se zdravotním postižením musí nutně projít pracovní rehabilitací. Protože v kontextu definice rehabilitace MPSV již v minulosti identifikovalo slabou stránku pracovní rehabilitace, a to je nedostatečné propojení na ostatní prostředky rehabilitace, které, jak už jsem zmínila, spadají právě do gesce resortů Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství. Jak už jsem zmínila, my se snažíme systémově řešit oblast sociální a pracovní rehabilitace. Za tímto účelem je od 1. ledna roku 2016 platný doporučený postup číslo 1 z roku 2016 na podporu realizace prostupného systému sociální a pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením. Nastavený systém pracovní rehabilitace považujeme za funkční a kdybych ho měla stručně popsat, tak se jedná o státem deklarované právo OZP na pracovní rehabilitaci a to je podle § 69 Zákona o zaměstnanosti naplňováno. Dále úřady práce zabezpečují pracovní rehabilitaci všem OZP, které o ni požádají, které o ni požádají. Účast v pracovní rehabilitaci nelze osobám se zdravotním postižením direktivně nařizovat. To si myslím, že je ten zásadní bod, od kterého se pak bude odvíjet veškerá snaha o zlepšení a zvýšení provázanosti toho systému. Hlavním principem je tedy dobrovolnost a svobodné rozhodnutí OZP se pracovní rehabilitace účastnit. A pak je důležité, že každá osoba se zdravotním postižením v České republice má možnost zvolit si způsob, kterým bude dosaženo její zapojení na trh práce. S ohledem právě na zdravotní stav, individuální potřeby a další sociální faktory, které tvoří individualitu této osoby. Co se týká pracovní rehabilitace, tak ta je také dostupná i osobám, které jsou zdravotním postižením ohrožené, např. pacientům na konci léčebné fáze ve stabilizovaném zdravotním stavu. Já si myslím, že to bude ještě o to více aktuální v té dnešní době, tak jak sledujeme rehabilitaci osob, které měly těžký průběh covidu. Tam je potřeba říci, že o pracovní rehabilitaci mohou požádat tyto osoby ještě za trvání pracovní neschopnosti a připravovat se tak na nové pracovní uplatnění např. formou přípravy k práci u svého stávajícího zaměstnavatele a tím pak mohou předejít případné nezaměstnanosti. Důležitá je také motivace těchto osob právě k pracovní rehabilitaci. Co se týká žádostí osob o dočasné pracovní neschopnosti, tak tam Úřad práce tento počet zatím eviduje v jednotkách případů. Co se týká zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tak logicky Ministerstvo práce a sociálních věcí věnuje této problematice mimořádnou pozornost. Tam jsme k tomu ještě extra korespondovali. Zmíním jednotlivé body interpelace pod evidenčním číslem 1291 z června minulého roku a potom následné elektronické podání z prosince minulého roku. Co se týče jednotlivých statistik, tak tam je potřeba říci, že Úřad práce zabezpečuje pracovní rehabilitaci, jak už jsem zmínila v souladu se zákonem o zaměstnanosti na základě uzavřeného individuálního plánu pracovní rehabilitace. Právo na pracovní rehabilitaci mají OZP, které nemusejí být v evidenci uchazečů o zaměstnání, to je taky důležité si říci s ohledem na to, jak byl kladen dotaz ze strany paní poslankyně. OZP musí podat žádost, která je k dispozici na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Co se týká konkrétních statistik, tak v letech 2016 až 2019 uzavřel Úřad práce celkem 1 729 takovýchto žádostí. A pro srovnání v letech 2015 až konec května tohoto roku Úřad práce uzavřel 2 232, tzn., že skutečně se ukazuje, že covidová situace vedla k zásadnímu nárůstu těchto žádostí. Ještě kdybych to osvítila z jiné perspektivy, tak v roce 2020 bylo uzavřeno 225 žádostí a od ledna tohoto roku do konce května tohoto roku bylo uzavřeno 73 IPPR. To znamená, skutečně se ukazuje, že nám na tuhle problematiku má covid zásadní vliv a že počet takových žádostí povede skutečně ke zvýšenému zájmu. Co se týká druhé části vašeho dotazu, tak v letech 2017 až 2019 se na otevřeném trhu práce uplatnilo 15 000 OZP z řad uchazečů o zaměstnání. Ten údaj, který vám byl poskytnut, tak těch 674 OZP se vztahuje k dotazu na realizaci pracovní rehabilitace. A kdybych měla ukázat zase nějaké srovnání, tak období června 2008, to je důležité se na to podívat, bylo v evidenci necelých 298 000 uchazečů o práci. Z toho 60 000, zaokrouhluji, byly osoby se zdravotním postižením. V červnu roku 2019, tzn. o 11 let později, bylo v evidenci zhruba 196 000 uchazečů o zaměstnání, z toho 34 000 byly osoby se zdravotním postižením. A když to srovnáme s aktuálním vývojem, tak k 30. květnu bylo v evidenci zhruba 286 000 uchazečů o zaměstnání a z toho bylo téměř 40 000 OZP, tak nám to skutečně hodně varioruje. Zmínila jste už některé nástroje, tak jak můžeme s pracovní rehabilitací osobám se zdravotním postižením pomáhat. Máme na to některé nástroje, zejména aktivní politiky zaměstnanosti. Tam státní rozpočet kontinuálně se snažíme navyšovat. Klíčový je ale projekt rozvoj systému podpory zaměstnání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! Co se týká aktuálních výsledků tohoto projektu - a beru to ke konci měsíce května, protože za červen ještě ty statistiky nemáme vyhodnocené - ke konci května tohoto roku jsme umístili 7 717 osob se zdravotním postižením na trh práce, a to přímo poradci pro osoby se zdravotním postižením, z tohoto počtu těch 7 700 zhruba bylo 4 861 umístěno na otevřený trh práce a 2 856 na chráněný trh práce, to znamená je to zhruba dva ku jedné. To znamená, dvakrát více OZP bylo umístěno na otevřený trh práce oproti tomu chráněnému trhu práce. Celkově bylo k 31. 5. poskytnuto individuální poradenství zhruba 73 000 osobám se zdravotním postižením, přesně je to 72 677. K tomu měsíci květnu bylo celkově zrealizováno 3 550 skupinových poradenských aktivit celkem pro 26 481 osob se zdravotním postižením a také bylo za tu samou dobu kontaktováno 26 848 zaměstnavatelů za účelem navázání, popřípadě prohloubení spolupráce při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, z toho 16 700 bylo na otevřeném trhu práce a 10 000 na chráněném trhu práce. Zase se ukazuje, že ten poměr dva ku jedné je i v této oblasti zhruba - beru to přes palec - dodržován. A co se týká pracovní rehabilitace, tak v rámci těchto počtů bylo podáno 1 310 žádostí o pracovní rehabilitaci, mluvíme o konci května tohoto roku, a z toho bylo uzavřeno 1 129 IPPR. Protože tady mám ještě nějakých dalších pět nebo šest stránek konkrétních statistik tak, abych zodpověděla všechny vaše dotazy a je to skutečně velmi důležitá problematika, velmi zásadní, my si uvědomujeme důležitost a přínos toho provázaného systému rehabilitace, takže možná to zkrátím a nebudu číst všechny ty aktuální informace, případně ráda doupřesním a pokud jsem něco zapomněla, tak ještě doplním. Naprosto s vámi souhlasím, je to důležitá věc. Víte, že Ministerstvo práce a sociálních věcí před vypuknutím covidu velmi intenzivně usilovalo o ten provázaný systém zdravotní, sociální, pracovní a pedagogické rehabilitace, nicméně covid nám udělal čáru přes rozpočet. Je ale ještě potřeba říci k tomu vašemu poslednímu dotazu ohledně odborných skupin, tak ty jsou tvořeny na základě zákona o zaměstnanosti, ze zákona tam musí být zástupci osob se zdravotním postižením a také zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Všichni ostatní jsou dle uvážení Úřadu práce, jak máme informace od kolegů, tak se snažíme vždycky reagovat na tu danou regionální situaci v těch jednotlivých krajích, respektive i v okresech. A tam je důležité posouzení vhodnosti z pohledu zdravotního stavu, zástupci obcí z našeho pohledu nedávají příliš velký smysl. Ono se to možná změní, pokud bude schválen návrh o sociálním podnikání, na jehož přípravě se Ministerstvo práce a sociálních věcí podílelo a který byl předložen panem poslancem Chvojkou. To by pak zvýšilo potřebnost zástupců obcí v těchto odborných skupinách, nicméně je potřeba říci, že funkce je dobrovolná, neplacená a ne vždy je zájem o účast těch jednotlivých zástupců těch skupin. Takže my se skutečně zase snažíme podle té individuální situace v jednotlivých krajích a okresech ty zástupce motivovat tak, aby jenomže zákon byl dodržován, ale i funkce jako opravdová funkce těch odborných skupin byla zachována a úřady práce měly dobrou zpětnou vazbu z terénu. Děkuju.

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/111schuz/s111054.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2017_111_00353
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.