Počet slov: 1444
Délka projevu: 12 minut
Děkuji za slovo.
Pane předsedající, dovolte mi, abych na začátek vypíchla hlavní rizika, které v předkládané vládní novele vidím. Jsou to rizika především v tom, že nebude splněn hlavní cíl, proč vlastně tato vládní novela vznikla, a to, že se nezrychlí, ani nezjednoduší stavební řízení. Nezlepší se ani vymahatelnost lhůt, protože ta se do zákona nedostala. Zákon navíc zavede novou dvojkolejnost státní správy. O některých stavebních řízení budou rozhodovat odborníci integrovaní do stavebního úřadu, o jiných ne. Dojde k posílení byrokracie, což určitě cílem této novely nemělo být. Současně zvýšením centralizace se zvedá a posílí korupční příležitost. A tam já vidím velká rizika.
Co mně jako předsedkyni výboru pro životní prostředí asi vadí nejvíc, že tento stavební zákon přímo ohrožuje životní prostředí, naši přírodu. Stavební zájmy staví nad ochranu nejen zvláště cenných přírodních území, ale také zemědělské půdy, lesů a zeleně ve městech. Do zákona sice byla vložena definice zelené infrastruktury, ale v řadě dalších oblastí je zákon k výzvám spojeným s klimatickou změnou nepříznivý, například zábor i té nejcennější zemědělské půdy bude na rozhodnutí stavebního úřadu. Vládní návrh snižuje ochranu zemědělské půdy tím, že u ploch do jednoho hektaru svěřuje pravomoc vyjmout půdu ze zemědělského půdního fondu bez dalšího projednání. Rovnou o tom budou rozhodovat stavební úřady. To mi přijde velmi nebezpečné. Stavební úřady také budou rozhodovat o stromech, které jsou chráněny zákonem o ochraně přírody a krajiny, to znamená stromy, které jsou vzrostlé, které jsou vitální a jsou tedy předmětem zvláštní ochrany. Také bude rozhodovat o ochraně vod, či o asanaci území.
Co mně dále vadí, je neúčast veřejnosti ve stavebních řízení, nebo její oslabení, abych byla přesnější. Veřejnost dotčená stavebními záměry bude mít ještě menší možnost se k nim včas vyjádřit. Více sporů tak nakonec skončí u soudu. Jestli si to tady někteří z vás přejí, tak se jim to jistě splní a budou rádi, že se tím stavební řízení ještě déle prodlouží, protože tím, že se veřejnost nemůže vyjádřit přímo jako účastník správního řízení, ale má možnost se odvolat k soudu, tak prostě v těch případech, kde bude vnímat to riziko poškození životního prostředí a kvality jejich života za tak závažné, aby to podali k soudu, tak to prostě podají, což se dříve vůbec nemuselo dít, protože se vlastně ty připomínky veřejnosti vypořádávaly jako součást procesu stavebního řízení.
Takže novela účast veřejnosti a spolků omezuje a redukuje práva veřejnosti, například velmi krátkými lhůtami pro vyjádření tam, kde je vyjádření veřejnosti vůbec umožněno. Řekla bych, že stavební zákon je rozsáhlý a složitý a plný nedostatků. Znemožňuje v krátkém čase novelu stavebního zákona upravit formou pozměňovacích návrhů, je tedy neopravitelný. Za mě je vládou předložený návrh zcela nevhodný a zhoršuje aktuální situaci. Pro Pirátskou stranu je důležitá nejen ochrana kvality života prostředí, ve kterém ve městě žijeme, ale také urychlení a zjednodušení stavebního řízení.
Takže to jsem řekla takové zásadní body, moje zásadní výhrady ke stavebnímu zákonu a teď bych ještě více zdůraznila tu účast veřejnosti, která je velmi problematická a myslím, že může být i důvodem k tomu, že ten stavební zákon bude shozen soudem.
V roce 2017 prošla novela stavebního zákona, která vyloučila občanské spolky z řízení podle stavebního zákona. A už tehdy došlo k oslabení účasti, a to znamená, že lidé se nemůžou podílet na tom, jak vypadá jejich okolí. Vím, že vy, co jste starostové, máte třeba i špatné zkušenosti s účastí veřejnosti. Já sama za sebe musím říct, že v minulém volebním období jsem byla zastupitelkou na Praze 9, byla jsem členkou komise pro územní rozvoj a výstavbu a vím, že to opravdu není jednoduché dělat veřejné projednání, veřejné slyšení nějakých stavebních rozvojových záměrů. Prostě jednání s veřejností může být problematické. Na druhou stranu se tam můžou vyjasnit problematické body a může dojít i k posunu daného projektu směrem, který občané více uvítají, a nakonec na tom vydělá i ten stavebník, protože prostě to stavební řízení bude kratší a třeba ta stavba bude pro lidi vítanější, a to se samozřejmě může projevit na tom, jak potom ta stavba vlastně v tom městě funguje.
Abych řekla nějaká čísla, tak spolky se v roce 2019 účastnily pouze 2,77 % zahájených územních řízení, 2,77 % je opravdu velmi málo. Odvolání podaly pouze v necelých 0,5 případech. To znamená, že spolky se opravdu málo odvolávají, pakliže se mají možnost účastnit prostě legitimního správního řízení, kde jsou účastníci. Ještě podotýkám, že ty spolky jsou složeny z občanů, kteří v tom regionu žijí a kteří mají prostě přímý zájem na kvalitě svého života a vadí jim, když se jim v blízkosti jejich domovů postaví třeba velká hala, která způsobí dopravní zácpy v tom jejich okolí a současně emise do ovzduší, současně jim prostě tu kvalitu života výrazně snižuje hluk, takže je jasné, že v tom správním řízení potom oni požadují nějaké úpravy toho projektu, třeba to může být to, že se do toho objektu najíždí z jiné strany, kde to není v kolizi třeba s obytnou zónou. Podle mě je velmi žádoucí a legitimní, aby to lidé toto mohli v tom správním řízení uplatnit. Chtěla jsem říct, že žalobu dříve podaly spolky v 0,025 % všech územních řízení, což je velmi zanedbatelné. Ale pakliže bude platit tento nový stavební zákon, tak se to procento výrazně zvedne, protože nebudou mít jinou možnost, jak se vyjádřit právě k tomu, jak jsem uváděla, třeba k tomu, že ta stavba není tak navržena, aby to pro ně bylo přátelské.
Asi bychom měli myslet na to, že občanská sdružení realizují právo na příznivé životní prostředí, které je v katalogu základních lidských práv s garancí ústavní hodnoty. Není to jen tak něco. Je nám to garantováno ústavou, že máme právo se zajímat o své životní prostředí a podílet se na rozhodování o něm. Současně je to zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů orgánů veřejné moci ukotveno v článcích 6 a 8 Aarhuské úmluvy. Účast veřejnosti přispívá k vyšší transparentnosti rozhodování, vyšší kvalitě výsledných rozhodnutí a snadnější akceptaci rozhodnutí v komunitě, které se daná stavba dotýká. Já už jsem to před chvilkou řekla, že pak nedochází k těm soudním sporům, které ty stavby opravdu potom protahují na roky.
To je asi všechno, co bych řekla k účasti veřejnosti.
A pak bych se jenom ještě krátce zmínila o tom, že ten stavební zákon měl nějakým způsobem reagovat na současnou velkou výzvu, které čelíme všichni, a tou jsou postupující projevy změny klimatu. Všichni to vnímáme, buď to jsou sucha nebo horka a v tom městě nebo v obci se nám může velmi špatně žít, když jsou letní vedra, nebo když jsou přívalové deště, a to všechno by město mělo umět zvládnout, mělo by se umět na to adaptovat a to znamená, že ta podpora modrozelené infrastruktury, která sice v tom vládním návrhu stavebního zákona nakonec je nějak zakotvena, není ale nijak definována a není nijak normou upravená. A to si myslím, že je velká škoda, protože dodneška mají sítě, jako třeba elektrické sítě nebo rozvody vodovodů a kanalizací, přednost před zelenou infrastrukturou, což jsou třeba stromořadí, nebo mají přednost před vodními prvky. A dneska už z měst, kde tu adaptaci na klimatickou změnu myslí vážně, tak víme, že tato modrozelená infrastruktura je na úrovni těch technických sítí a dochází vždycky k vyvažování a hledání řešení tak, aby ty všechny sítě mohly koexistovat dohromady a aby vždycky ty stromy a ta zeleň nebyla to, co vždycky musí ustoupit. ***
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
S tímto bych asi skončila, jenom pakliže mám ještě chvilku času - mám, tak bych ráda tady odcitovala pár stakeholderů, kteří právě jsou aktivní v ochraně životního prostředí a klimatu. Ráda bych odcitovala pana profesora Damohorského z právnické fakulty a z České společnosti pro právo životního prostředí, který říká: "Hlavní problém nově navrhovaného českého stavebního práva je až příliš jednostranné zaměření se na podporu ekonomického růstu a maximální urychlení všech řízení, a to bohužel jde poměrně velmi drasticky nejen proti celospolečenským zájmům environmentálním a sociálním, ale stejně silně zasahuje do ochrany práv občanů, spolků, obcí, ale i mnohých zejména pak menších podnikatelských subjektů či vlastníků půdy." To si myslím, že je názor, který můžeme brát vážně, protože pan prof. Damohorský je opravdu kapacita v oblasti environmentálního práva.
Další krátká citace je od Martina Skalského z Arniky, který, říká: "Výstavba výrazně ovlivňuje, jak budou města i krajina schopny čelit extrémním výkyvům počasí. Nový stavební zákon usnadňuje zástavbu volných pozemků na úkor zelených a vodních ploch," říká Martin Skalský z Arniky. "A bez nich bude přitom život ve městech a na vesnicích naprosto nesnesitelný." A myslím, že všichni tady máme nějaké povinnosti nejen k současnosti, ale i k budoucnosti mladých lidí, kteří prostě chtějí, aby v těch městech se jim žilo dobře aspoň tak, jako se žije dneska nám. Děkuji za pozornost.
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/111schuz/s111147.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2017_111_01042
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.