Počet slov: 536
Délka projevu: 4 minuty
Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Novela zákona o obcích, kterou zde dnes projednáváme a jejímž předkladatelem je Moravskoslezský kraj, který je dle článku 41 Ústavy České republiky oprávněn předkládat Poslanecké sněmovně návrhy zákonů, je ve své podstatě změnou víceméně formální. Nejedná se o širší organickou změnu paragrafového znění či o změnu věcné povahy zákona, ale o doplnění seznamu statutárních měst, a to o město Třinec, tedy o zařazení města Třinec mezi statutární města. ***
Aktuální stav zákona o obcích výslovně uvádí taxativní výčet statutárních měst v České republice, tedy měst, která obecně závaznou vyhláškou mohou své území členit na městské části či obvody. Znamená to, že v případě potřeby, zájmu, nutnosti či jiného objektivního důvodu ze strany jakéhokoliv města vydat obecně závaznou vyhlášku o členění svého území je potřeba doplnit tento taxativní výčet, a tedy změnit i příslušný zákon o obcích.
Tuto iniciativu z důvodů, které zde již uvedl pan předkladatel, podnítilo svou vůlí samotné město Třinec. Nutno dodat, po důkladném zvážení a analýze. Tato iniciativa se datuje do 12. září loňského roku, kdy zastupitelstvo města Třince schválilo svým usnesením žádost adresovanou zastupitelstvu Moravskoslezského kraje, pod který územně spadá, o návrh změny § 4 zákona o obcích, tedy doplnění seznamu statutárních měst o město Třinec. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje této žádosti na svém zasedání 14. prosince vyhovělo a 18. prosince předložilo Poslanecké sněmovně.
Jak už jsem říkal, zákon o obcích uvádí taxativní výčet statutárních měst, jichž je k tomuto datu 25 a hlavní město Praha, která má ovšem jedinečné postavení, neboť z pohledu zákona o obcích není považována za klasické statutární město. Z těchto 25 statutárních měst jich onoho výsadního práva členit své území na městské části či obvody využívá pouze sedm. Onen statut statutárního města je tak spíše záležitostí prestiže, vyjádření důstojnosti a především významu města jako daného regionálního centra a také významu v rámci územního členění České republiky.
V současnosti má Třinec statut obce s rozšířenou působností, na jejímž území sídlí finanční úřad, úřad práce a další instituce. Je také faktem, že vzhledem ke své geografické poloze tvoří jedno z přirozených a významných center moravskoslezského regionu. Do správního obvodu města patří 12 obcí, které mají pověřený úřad právě v Třinci. Touto povahou tak patří mezi jedno z největších měst bez titulu statutárního města, a minimálně z hlediska veřejné správy proto neexistuje objektivní důvod, proč by město Třinec nemohlo tento titul nárokovat. Nelze opomenout, že snaha Třince stát se v minulosti okresním městem dává tomuto kroku váhu.
Co se týče konkrétních zkušeností z minulých let, není tato změna nijak neobvyklá. Změnou zákona v roce 1990 existovalo v České republice 13 statutárních měst a de facto hlavní město Praha a postupnými změnami z let 2000, 2003 a 2006 byl statut města přidělen postupně dalším 10 městům. Poslední takovou změnou byl rok 2012, kdy se statutárním městem stal Jablonec nad Nisou a Prostějov.
Z hlediska legislativního pak touto změnou zákona nevyplývá jak pro město, tak pro stát žádná významná doprovodná právní či jiná činnost. Nedochází taktéž ani k nárůstu povinností či zvýšení významných výdajů na obou stranách. Krok a vůle města Třince zařadit se mezi statutární města se tak jeví z již zmíněných důvodů pana předkladatele jako logický.
Děkuji vám za pozornost.
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/007schuz/s007022.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2017_7_00110
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.