Počet slov: 547
Délka projevu: 4 minuty
Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Děkuji za slovo. Já se nechci vracet k těm historickým exkurzům a emotivním vyjádřením, ale jednu věc bych přeci jenom rád dodal. Tady můj předřečník hovořil o tom, že 70-80 procent veřejnosti nesouhlasí s restitucemi a náhradami. Ale kolegyně, kolegové, takhle přece nemůžeme uvažovat. To je absurdní! Většina veřejnosti si přeje, aby byly minimální daně, nejvyšší platy, co nejvyšší důchody, a my proto, že si to všichni přejí, tak tedy pro to budeme hlasovat? Přece my máme nějakou zodpovědnost a hodnota spravedlnosti, která je tím jádrem celého problému nebo celé věci, musí být námi ctěna. Prostě ano, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, pokud bylo něco ukradeno, má to být vráceno, a je přece absurdní, abychom v okamžiku, kdy se vrací něco, co bylo ukradeno, abychom to zatěžovali daní. To snad všichni víme.
Ale já jsem chtěl zde říci některé spíše věci faktické, které se dotýkají právní stránky té věci. K finančním náhradám stát uzavřel v souladu se zákonem č. 428/2012 Sb. smlouvy o vypořádání se všemi církvemi, které tento způsob vypořádání neodmítly. Platí tedy zásada pacta sunt servanda a princip legitimního očekávání. V těchto smlouvách je stát v postavení subjektu povinného k poskytnutí sjednaného plnění. Navržená novela by obsah smlouvy jednostranně pozměnila, přičemž její schválení by mohlo vést k soudním sporům například z důvodu možného krácení věřitele. Navrhovatelé neřeší otázku, jakým způsobem by mohli přimět církve uzavírat dodatky k těmto smlouvám.
Dále navržená změna spočívající v zavedení povinnosti odvést ve vztahu k poskytnuté finanční náhradě daň z příjmů může působit retroaktivně, neboť na vztah založený za podmínek stávající právní úpravy se budou aplikovat zcela nové podmínky. Tento postup je přípustný pouze v případech, jsou-li k němu zvlášť závažné důvody, resp. je-li tu dán zvlášť závažný veřejný zájem. To cituji nález Ústavního soudu z 15. května 2012. Z návrhu však doložení závažného veřejného zájmu, pro který by bylo vhodné přistoupit ke změně zákona, neplyne, a to tím spíše, že z důvodové zprávy k zákonu vyplývá, že veškeré předkladateli návrhu tvrzené skutečnosti zákonodárce v době přijetí zákona předvídal. Čili byly předvídané, proto tady není žádný veřejný zájem.
Ústavní soud se také, a opakovaně to tady bylo řečeno, vyjadřoval k finančním náhradám a neshledal na jejich podobě nic neústavního. Vzhledem k prakticky ukončenému procesu naturálních restitucí lze také říci, že rozsah naturálně vydávaného nemovitého majetku se nachází pod původními kvalifikovanými odhady obsaženými v důvodové zprávě, tudíž ten argument navrhovatelů o nepřiměřenosti finančních náhrad zde neobstojí. Naopak je třeba vzít v úvahu argument ochrany vlastnického práva.
Tolik tedy několik faktických věcí, které, předpokládám, jsou zcela jasné a zřejmé a vezmeme je jako poslanci v potaz při svém rozhodování, jak s tímto návrhem naložit. Domnívám se, že není jiné cesty než návrh odmítnout, protože v opačném případě tady skutečně stejně dojde k tomu, že tuto absurditu zruší Ústavní soud. A co mě tedy - a tady se budu opakovat s tím, co tady zaznělo - skutečně pobavilo, bylo stanovisko vlády, protože pokud tedy vláda, přestože si je všech těchto věcí, jsem přesvědčen, vědoma, dává k tomuto návrhu souhlasné stanovisko, tak to, dámy a pánové, není nic jiného než politický argument, který má podpořit vyjednávání o vládě, které tady běží mimo jiné s KSČM. O ničem jiném to nesvědčí. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/007schuz/s007036.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2017_7_00196
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.