Počet slov: 758
Délka projevu: 6 minut
Vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové, já bych to asi stihl i ve faktické, ale já je nerad zneužívám, takže se pokusím jenom stručně zareagovat na to, co zaznělo v debatě.
Zaprvé mě pobavil pan místopředseda Filip, tak jak to zásadně umí, že přijde se stanoviskem Parlamentního institutu, které je ke slučitelnosti s právem Evropské unie. Ano, samozřejmě, církevní restituce neupravuje právo Evropské unie, nijak se jím nezabývá. Takže stanovisko Parlamentního institutu je - nemá to s právem Evropské unie nic společného, je to naše vnitrostátní záležitost. Ale to nic nesvědčí o tom, jestli je to ústavní, nebo neústavní, a myslím, že je zcela zjevné, že to ústavní není. Ale připadá mi fakt úsměvné se odvolávat na to, že to nemá nic společného s právem Evropské unie, a proto to můžeme projednat.
Ale současně jsem se přihlásil, abych zareagoval částečně na to, co tady řekl pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, jehož názory naprosto respektuji, ale přesto dvě drobné korekce. Říkat rozdělení - a on to tady naznačil pan poslanec Luzar se svou obvyklou razancí, že se jednalo o úplatek ostatním církvím a zřejmě všichni účastníci dohody by měli být stíháni za nepřímé nebo přímé úplatkářství. Tvářit se, že dohoda mezi církvemi, která měla ulehčit situaci a která říkala "katolická církev se vzdává části náhrad ve prospěch ostatních církví, které tady vznikly", označit toto za držhubné se mi zdá prostě naprosto nepřiměřené jak situaci, tak historii. Vždy v historii v českých zemích, všechno bylo před tisícem let - všechen církevní majetek byl v rukách katolické církve. Pak posléze vznikaly různé oddělené evangelické, nebo evangelikální, nebo jak je chceme nazvat, církve. A mnohdy docházelo k situaci, že když v dané obci, v daném městě byla v tu chvíli podstatná komunita tu husitů, tu jiných typů kališníků, tak se jim předala místní kostelní budova. Na tom nebylo nic divného. Odpovídalo to nejenom té historické držbě, ale také tomu, že církve jsou nějakým živým organismem ve společnosti obsahujícím nějaké - teď nechci říkat členy, protože členy je špatné slovo, ale nějaké věřící. A že si tím pádem přerozdělují v tomto směru věci, které slouží a fungují pro podporu kultu. Takže tam jenom prosím, abychom to slovo nepoužívali v této podobě.
Bylo to součástí dohody, která měla umožnit, aby i jiné církve, které neměly v roce 1948 téměř žádný majetek, které spadly pod ten slavný komunistický zákon, který řekl: Všechno vám sebereme - a teď nejenom majetek, ale samozřejmě i donátory a další desítky věcí - a budeme vás za to platit. Budeme vás my, stát, velkorysý komunistický stát, platit podle svých kvót. Můžeme se podívat, jaké platy tehdy a celou historii dával církevním představitelům. Byli to nejníže placení vysokoškolští představitelé v dějinách československé republiky. Můžeme se podívat, jakým způsobem pak stát dohlížel na církve, kde byl nezbytný státní souhlas. Bylo úplně jedno, jestli si nějakým způsobem církev vybírá své představitele sama. Ne, stát musel dát ruku. A to byly věci, které jsme chtěli změnit a zrušit. A proto, aby mohly existovat i jiné církve, které v roce 1948 dostatek majetku neměly, a bylo umožněno jejich fungování v okamžiku, kdy řeknu "zastavím financování platu duchovních ze státního rozpočtu, respektive budu ho postupně snižovat, našetřete si", proto došlo k tomu přerozdělení, které do značné míry odpovídá - já vím, že byly zvýhodněné, katolická církev byla vysoce tolerantní v této věci - ale odpovídá nějakým způsobem počtu věřících, což by mělo být to podstatné. Tak to je první poznámka.
Druhá poznámka. Zase opakovaně je nám to předhazováno, jak ten zákon byl schválen sporným způsobem. Nebyl prosím schválen sporným způsobem. Ten zákon, ten jeden hlas, který jsme tady tehdy nešťastně měli, trestně stíhaného odsouzeného poslance, s kterým jsme nemohli nic dělat. Dobře víte, že jsme na základě toho posléze dokonce měnili zákony této země. Ale prostě jsme se dostali do situace, kdy přišel jako náhradník někdo, kdo již byl odsouzen. Ten jeden hlas nebyl zapotřebí. Těch 101 hlasů bylo normálních v této Poslanecké sněmovně. Nebyl tam žádný hlas trestně stíhaného poslance. Takže to nebylo žádné divné schvalování. Že se schvalovalo někdy v půl desáté. No to prosím bylo v předminulém volebním období naprosto běžné, že se hlasovalo v noci. Protože jsme tady ještě měli řádícího Davida Ratha, který vymýšlel nejrůznější obstrukce, proti kterým naše zdržování v minulém volebním období byly jenom takové hrátky a legrácky. Takže jestli se někdo zlobí, že se schvalovalo v půl desáté, jenom tvrdím, že ten zákon byl naprosto legitimně schválen 101 hlasy přítomných poslanců a nepotřebovali jsme tehdy hlas trestně odsouzeného poslance.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)
V projevu zmínění politici:
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/007schuz/s007040.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2017_7_00214
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.