Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace
Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017_7_00317


Schůze 7/2017 28.02.2018

Téma 52. Návrh na volbu členů Rady České tiskové kanceláře

Antonín Staněk (Poslanec )

Počet slov: 1189

Délka projevu: 9 minut

        
Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně a páni poslanci, přihlásil jsem se do obecné rozpravy ze dvou, respektive tří důvodů. Nicméně impulsem se pro mne stal ve výboru pro životní prostředí předložený pozměňovací návrh pana poslance Schillera. Předložený návrh zdánlivě pod environmentálním zájmem zajišťuje, aby komunální čističky odpadních vod nemohly přijímat vody s obsahem nebezpečných látek. V odůvodnění nazývá návrh navážené odpadní vody záměrně průmyslovými odpady s cílem vyvolat dojem, že tyto odpadní vody na komunální čističky odpadních vod skutečně nepatří. Tím však zcela opomíjí fakt, že ke klasifikaci odpadních vod dochází u živnostníků a producentů s konkrétním typem výroby dle § 5 zákona o odpadech a cílená kontrolní činnost v této oblasti dle § 6 zákona o odpadech přináleží České inspekci životního prostředí podléhající Ministerstvu životního prostředí, a tak opomíjí i fakt, že příjem těchto vod je regulován na komunálních čističkách odpadních vod v rámci provozních řádů, které musí být v plném souladu s vydanými vodoprávními rozhodnutími. Fakticky návrh dopadá na tři základní skupiny odpadních vod, u nichž neexistuje v současnosti jakákoliv alternativa, jak s nimi nakládat, pokud nepočítáme přímé spalování. Za prvé jde o přímo produkované odpadní vody živnostníky či průmyslovými podniky, obsahující nebezpečné závadné látky, které díky nadlimitnímu znečištění nemohou být vypouštěny do kanalizace. Jedná se o odpadní vody z různých průmyslových výrob, které nesplňují charakter kapalných odpadů, kdy podnik či živnostník nemá, nevlastní či neprovozuje konkrétní průmyslovou čistírnu odpadních vod a dostupné průmyslové čističky odpadních vod nemají kapacitu či odpovídající úroveň čištění konkrétních odpadních vod. Ve všech těchto případech je jednoznačně vhodnější vodu odvést ke zpracování do komunální čističky odpadních vod. Za druhé jde o odpadní vody ze zařízení na úpravu odpadů, kde odpadní vody se zbytkovým obsahem vznikají při zpracování kapalných odpadů dle stávajícího povolení, nejčastěji jde o integrované povolení. Tyto odpadní vody ve většině případů není možno přímo vypouštět do kanalizace a je nutné jejich dočištění řízeným dávkováním do procesu komunální čistírny odpadních vod tak, aby nedošlo k narušení procesu čištění a zároveň (došlo?) i (ke?) kvalitnímu dočištění, a to v souladu s platným vodoprávním povolením pro konkrétní čističku odpadních vod. A za třetí jde o skládkové vody. Většinou se jedná o vody ze sanací starých ekologických zátěží, které jsou čištěny na lokalitě mobilní sanační stanicí a pak dále vypouštěny na komunální čističky odpadních vod k dočištění. Mezi nejexponovanější komunální čističky odpadních vod, kterých se návrh dotkne, patří zejména čističky odpadních vod Pardubice, Praha, Otrokovice, Ústí nad Labem, Ostrava a dále čističky odpadních vod Plzeň, Havlíčkův Brod či Brno. Předložený pozměňovací návrh pana poslance se stává nástrojem, který způsobí absolutní kolaps v oblasti externího zpracování odpadních vod. Pokud by i pouze jediná výše vyjmenovaná čistička dostala zákaz tyto odpadní vody přijímat, reálně neexistuje alternativa. Podniky by musely vody vypouštět opět do kanalizace s návazným porušováním limitu a byl by narušen ustálený systém, který je funkční a kdy jsou vody kontrolovány, přebírány a odváženy ke zpracování přímo do čističek odpadních vod s návazným hodnocením kvality vypouštěných odpadních vod. Tento návrh s dalšími souběžnými zatíženími v oblasti environmentální legislativy se může stát dalším pomyslným hřebíčkem do rakve českého průmyslu a odvětví odpadového hospodářství. Namátkou: Nejvyšší poplatky za skladování nebezpečných odpadů, brzký zákaz skladování ostatních komunálních odpadů v roce 2024 a spalovny či recyklační zařízení, která se nebudují, a není dopracována legislativa. Dále klesající ceny recyklace plastů související s embargy do Číny a více a více vyvstávající problém, co s nimi. Dále aktuální emisní limity, přísnější a přísnější pro energetiku, což jsou další náklady, a navíc návrh tohoto opatření v oblasti odpadních vod. Je možné, aby bylo osobním zájmem předkladatele takto závazně zatížit již tak zkoušený průmyslový sektor v České republice? Nebo je zájmem donutit průmyslové podniky pod tlakem takovýchto pseudokoncepčních změn, aby své odpadní vody či kapalné odpady, které jsou dále upravené díky neúnosným poplatkům, zaorávaly za podniky, zalévaly je odpadními vodami, které nebude kam dávat, a překrývaly je plasty, které nebude mít kdo recyklovat? Kvalifikace uvedeného problému představuje na základě výše vyjmenovaných skupin více než 1 000 tun za den, tedy 400 000 metrů krychlových za rok, což z množství odpadních vod vyčištěných na komunálních čističkách odpadních vod představuje pouze čtyři setiny procenta z celkového množství čištěných odpadních vod. Na druhou stranu by v případě například termální likvidace těchto odpadních vod představoval nárůst nákladovosti pro průmysl ročně o jednu miliardu korun. Dopady návrhů jsou nepředstavitelné. Předkladatel totiž vůbec nezvážil, kam by se odpadní vody namísto komunálních čističek odpadních vod vozily. Neexistují pro ně žádné alternativní provozy, technologie ani průmyslové či chemické čistírny odpadních vod, které jsou naopak častým producentem a potřebují samy dočišťovat. A právě ve snaze zabránit těmto nepředstavitelným dopadům či jejich důsledky eliminovat budu v případě přijetí pozměňovacího návrhu pana Schillera předkládat svůj pozměňovací návrh, nicméně věřím, že bude bezpředmětný, neboť zvítězí zdravý rozum a návrh pana kolegy poslance nebude přijat. Ale co víme o cestách zdravého rozumu, kudy ty se zrovna vedou?*** Druhý důvod pro mé vystoupení je již mnohem prozaičtější. Obrátili se na mě ovocní, okrasní a lesní školkaři s tím, abych tlumočil jejich názor a podpořil jejich několikaletou snahu o novelu vodního zákona, konkrétně § 101, spočívající v tom, aby nebylo čerpání povrchové vody pro zavlažování školkařské produkce zpoplatněno. Činím tak touto cestou zejména proto, že v mezirezortním připomínkovém řízení nebyl osloven Svaz školkařů České republiky, Sdružení lesních školkařů a Školkařský svaz ovocnářské unie. Chtěl bych zdůraznit, že producenti školkařských výpěstků nechtějí nijak měnit nově navržená nařízení, ale při příležitosti projednávání vodního zákona požadují upravit § 101, jehož aktuální nejednoznačný výklad je znevýhodňuje oproti jiným pěstitelům. Dle zákona o zemědělství spadají školky do zemědělské výroby, ale z důvodu absence vysvětlení pojmu "zemědělská plodina" se na ně aktuálně nevztahuje výjimka pro bezplatné čerpání povrchových vod na vyrovnávání vláhového deficitu, které právě řeší zmiňovaný § 101. Z tohoto důvodu se po dlouhodobé komunikaci s Ministerstvem zemědělství jeví jako nejjednodušší řešení zpřesnit nařízení v odstavci 4 doplněním slov "včetně školkařských výpěstků". Školkařské výpěstky jsou pěstovány především pro tuzemské využití, a to jak pro lesy, tak pro krajinu. Lesy mají významnou hospodářskou funkci, ale i díky mimoprodukčním funkcím lesního porostu a dalších výsadeb v krajině, jako je vodohospodářská, klimatická či sociálně rekreační, má tato zeleň vysoký celospolečenský význam. Přibližně 85 % lesních porostů je po těžbě zalesněno takzvanou umělou obnovou, sadebním materiálem ze školek. Závlahová voda čerpaná z povrchových zdrojů se ve školkách využívá především při pěstování malých rostlin nebo pro zálivku čerstvě přesazených rostlin ve školce. Závlahy také slouží při ochraně produkce před jarními mrazy, které se v posledních letech objevují téměř každoročně. Z toho vyplývá, že se nezavlažuje celoročně a odčerpaná voda se díky běžnému koloběhu v půdě dostane z větší části zpět do vodotečí. Také není nijak znehodnocena, např. na rozdíl od čerpání vody na přípravu technického sněhu, které také spadá do výjimek pro bezplatné čerpání vody. Škody způsobené suchem v posledních letech školkaře stejně jako ostatní pěstitele nevýslovně poznamenávají a dá se předpokládat, že takovýchto klimatických extrémů bude přibývat. Z těchto důvodů se ztotožňuji s požadavkem školkařů na nutnost zpřesnit nařízení v § 101 tak, aby byl jeho výklad jasný a producenti školkařských výpěstků měli stejné podmínky pro čerpání povrchových vod jako ostatní pěstitelé zemědělských plodin. Děkuji za pozornost.

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/007schuz/s007052.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2017_7_00317
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.