Počet slov: 239
Délka projevu: minuta
Děkuji za slovo. Tak máme i zkušenost s volební účastí, chcete-li se zainteresovaností občanů na volbách. Porovnejte si volební účast při volbách do Poslanecké sněmovny a u přímé volby prezidenta. Najdete tam zásadní rozdíl? Nenajdete. V zásadě jsou to stejná čísla. Pokud chcete dosáhnout vyšší čísla než u přímé volby prezidenta nebo u voleb do Poslanecké sněmovny, tak se podívejte do obecních voleb. S vysokou pravděpodobností čím menší obec, tím větší volební účast. Zcela běžné - 70, 75, 80 %. Tam většinou taky kandiduje málo kandidátů, bývají nezávislé kandidátky, tam už to skoro je přímá volba.
Ale pro všechny, kteří horují pro tu přímou volbu. Dobře, tak zvolíme přímou volbu starostů. Ten den máme vítěze voleb a toho, kdo má řídit obec. A co ty další čtyři roky? Tak to pak je na zrušení zastupitelstva. A když už tady občas někdo pláče, že vítěz voleb nemůže sestavit většinu nebo že nemůže vykonávat funkci starosty či primátora, tak první obětí byla Občanská demokratická strana v roce 2006 - ve třetím největším městě naší republiky v Ostravě jsme získali 37,5 % hlasů. A dvě hodiny po volbách nám řekli, že ČSSD a komunisté mají většinu a hotovo. Přesto jsme nenavrhli změnu zákona. Hledali jsme, v čem byla chyba toho malého koaličního potenciálu. Každý zkušený komunální politik, a sedí jich tady hodně, ví, že komunální volby nebo krajské mají dvě kola - samotné volby a koaliční vyjednávání. A je to tak dobře.
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/007schuz/s007095.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2017_7_00615
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.