Počet slov: 251
Délka projevu: 2 minuty
Děkuji za možnost, že tady mohu promluvit. Ještě jednu minutu a padesát sedm vteřin.
Chtěl bych vám říci, že jsem byl v situaci, že jsem sedmnáct roků pracoval v lese. To nebyla žádná populární práce, pro nás to byla výhoda, že na prvního máje jsme chodili dobrovolně. Byla tam velmi zajímavá práce. Práce byla zajímavá tím, že když jsme stavěli propusť v lese, nebo opravovali hájovnu, tak volal jeden na druhého: pane inženýre, prosím vás, přidejte mi tam trochu více cementu a nedávejte tam tolik písku, a on říkal: pane doktore, fajn, dáme to nějak dohromady.
Já tady chci říct, že normálním lidským přístupem je, že jsme se snažili všichni, kteří jsme to mysleli i se sebou vážně, dělat svou práci dobře. A tak si neumím prostě představit, že bych dělal práci špatně jenom proto, že jsem patřil k diskriminované části, že moji rodiče byli pronásledováni, ale že bych tu práci nedělal. Já bych byl velmi rád, abychom si uvědomili, že teď se doba naštěstí změnila v tom, že represe už není. Já jsem mohl po roce 1990 konečně vycestovat do zahraničí, já jsem konečně mohl začít dělat práci, kterou jsem si dřív velice přál. Já bych byl velmi nerad, abychom se i symbolicky vraceli k něčemu, co v minulosti bylo. A to, o co dnes jde, je symbol. A já vás všechny prosím, abyste tento symbol nepodpořili, protože ten symbol je o návratu k něčemu, co si, myslím, naprostá většina z nás už nikdy nepřeje. (Potlesk z pravé části sálu.)
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/007schuz/s007126.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2017_7_00928
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.