Počet slov: 3375
Délka projevu: 28 minut
Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, no, já jsem neměl tu možnost vystoupit v těch předcházejících bodech, ale já se samozřejmě už nechci, byť bych to rád udělal klidně na hodinu, nechci úplně vracet k těm věcem formálním, legislativním, to znamená posouzení stavu legislativní nouze. A v těch dalších krocích, byť si myslím, že tady vás určitě nepřekvapím, když řeknu, jaký názor na to mám. Konec konců jste slyšeli stanovisko našeho klubu opakovaně.
Ale já bych se rád vrátil k těm číslům. Ono už to tady také několikrát zaznělo. To znamená k těm číslům, o co vlastně jde, o jakou částku nebo o jaké částky se jedná. A podíváme-li se na tu částku 34 miliard korun, která by se musela vyplatit v rámci té mimořádné valorizace, a vůči tomu jde návrh, který by to snížil na částku zhruba 20 miliard, tak to znamená, že se tady skutečně bavíme o nějakých 14, 15, někdo říká 19 miliardách korun.
A já jenom znovu připomínám to, co tady padlo už několikrát. Měl to ve svém projevu nebo projevech i náš pan předseda Andrej Babiš, že když se podíváme na výdaje státního rozpočtu na letošní rok, plánované výdaje státního rozpočtu, když se podíváme na ten plánovaný schodek státního rozpočtu, který, jak se mnozí z nás obáváme, nemusí být finální číslo, tak ta částka proti tomu poměrově je relativně zanedbatelná. Jinými slovy, tak jak tady opakovaně říkal i v médiích pan ministr financí Stanjura, neměl by být problém si s ní poradit v rámci státního rozpočtu.
A už také si dobře vzpomínáme na to, jak optimistická byla pětikoalice nejenom před volbami, ale samozřejmě i potom po volbách, když mluvila o tom, jak najde ty zdroje, jak si pomůže na straně výdajové. No tak teď už začínáme vidět, jak si tedy pomáhá, protože ten první významný návrh jde právě na úkor těch nejzranitelnějších, tedy našich seniorů.
Takže je jasné, že se nemůžete divit, že se tady samozřejmě zvedla vlna odporu, kterou tyhlety hodiny, desítky hodin a dny jasně vyjadřujeme, protože ti, kterých se to nejvíc týká, se tady samozřejmě přímo bránit nemůžou. I když jak tady zaznělo, mnozí už mají ten střet zájmů, že jsou v tom důchodovém věku, takže už se i bránit můžou, a také to někteří udělali.
Ale to obrovské množství mnoha set tisíc nebo milionu seniorů, které tímto připravujete o ty peníze, které tam skutečně mohly nějakým legitimním očekávání mít a měli mít, tak ti potom hovoří samozřejmě ústy svých volených zástupců. A jedním z těch volených zástupců jsem i já a rád to tady tlumočím.
Vy jste věděli, kolegyně, kolegové z pětikoalice, z vládnoucí koalice, že k té valorizaci dojde. Říkat, že se to nedalo úplně odhadnout, to je to, co už jsem tady, myslím, připomínal v nějakém svém projevu před pár dny, že já jsem spíše zesinalý, protože to tady někde zaznělo, jak zesinal pan ministr financí, když viděl ten odhad inflace... Já jsem tedy spíš zesinalý z toho, jak jste nebyli připraveni na to, co se může stát.
A já jsem o tom i hovořil v kuloárech s panem ministrem financí a já jsem i říkal, pane ministře, kdybyste si tam nedal nulu z hlediska té mimořádné valorizace, ale dal jste si tam třeba těch 20 miliard, tak potom, kdyby to nebylo 20 miliard a bylo to třeba 35 miliard, tak už tam sháníte jenom těch 15. Ale vy tam dneska sháníte těch 35.
A já si myslím, že ani na tohleto nemůže být nějaká racionální odpověď. Protože dát tam tu nulu, to je velmi neodpovědné, pro mě neuvěřitelné.
***
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
A protože jsem osm let toho ministra dělal, nemyslím financí, zaplať pánbůh, ale ministra životního prostředí, ale samozřejmě v rámci našeho rozpočtu, který byl relativně samozřejmě zanedbatelný proti státnímu rozpočtu, tak velmi dobře vím, jak by mě tady bývalý pan předseda klubu ODS, poslaneckého klubu, cupoal na kousky. Ale to by se mi stalo už ve výborech, kdybych si tam nenaplánoval možná byť 100 milionů korun. Ale tady prostě chyběly desítky miliard, takže to byla jednoznačně chyba. Byla to chyba ministra financí, byla to chyba Ministerstva financí a v tu chvíli to samozřejmě prostě je i chyba vlády, že tam nemá takhle zásadní částku vůbec naplánovanou. Já si myslím, že na to žádná omluva prostě není. Myslím, že mnozí z vás to i chápete, že se to strašně špatně hájí a také si myslím, že by ta obhajoba z vaší strany byla podstatně razantnější a drsnější, kdybyste měli ty legitimní důvody, proč byste nám to vysvětlili.
A znovu říkám, já si umím představit to, že se nedá naplánovat úplně všechno, ani samozřejmě ta inflace, že výše inflace mohla překvapit, jestli 17 % nebo 19 %, ale to, co je úplně neobhajitelné a na čem to dneska stavíte, je to, že se tam prostě na tu mimořádnou valorizaci nedala ani koruna. To prostě není vysvětlitelné, to je úplně mimo realitu, to je nepochopitelné. A každý z nás by dostal strašnou sodu za to, kdybychom v té opačné pozici tohleto tady hájili a dneska jsme tady stáli, respektive seděli teď momentálně na vašem místě a vy byste tady mluvili od tohoto stupínku a samozřejmě zcela oprávněně byste nám vyčítali, co jsme to za vládu, která není schopna naplánovat řády třeba vyšších desítek miliard korun. To znamená znovu, je to podcenění, je to hrubé podcenění té situace a bylo by velmi levné a pokrytecké to dneska svádět na nás, že my tady kvůli tomu zdržujeme, když to byly věci, které se nedaly odhadnout. Nedaly se odhadnout věci covidu, kdy jsme skutečně čelili - a už to tady myslím také pan Babiš říkal - ano, my víme, že máte složitější situaci určitě, protože jsou tady dopady války, ty se velmi těžko odhadují, na druhou stranu my jsme úplně stejně měli dopady covidu, což také v té chvíli byla situace kritická, nikdo nevěděl, jak to dopadne, nikdo nevěděl, jak se to bude vyvíjet a také jsme si s tím nějak museli poradit a také jste nám to samozřejmě neulehčovali, také jste měli celou řadu připomínek, jak to máme vidět, jak jsme to měli předpokládat, jak jsme měli být připraveni. A my jsme se také tomu bránili, ale dneska - a je to karma, je to spravedlivé - dneska se ty pozice prostě obrátily a pak to musíte zase snést vy.
To znamená bylo jasné, že k valorizaci musí dojít. Ano, mohli jsme se bavit a dohadovat o tom, v jaké to bude částce. Koneckonců i Národní rozpočtová rada o tom mluvila, upozorňovala na to třeba v prosinci. Samozřejmě na to upozorňovala i opozice a je důležité si ty částky skutečně říct, protože ten rozpočet byl určitě zatížen vysokou mírou nejistoty a rizik a určitě tam hrálo roli i to, že tam byla nějaká psychologická hranice deficitu, pod který jste se nechtěli dostat. Koneckonců možná si vzpomenete i na debaty o té částce 50 miliard korun, která se týká Státního fondu životního prostředí, kde tam taky ty peníze visí ve vzduchu. Já jsem o tom mnohokrát mluvil, nikdy jsem vlastně nedostal odpověď, kde ty peníze jsou, jak se do toho rozpočtu dostaly, proč tedy uměle snižují ten deficit, odkud přijdou. Pan ministr financí tenkrát mlčel, promlčel se tím. A znovu říkám, kdyby to bylo opačně, tak mě bude strašit ve dne i v noci, bude se mi objevovat jako noční můra, která se neustále bude ptát: pane ministře, kde máte ty peníze, které jste si tam naplánoval? Ty máte někde vyfabulované. A úplně stejné je to tady.
A není to jenom hra s čísly, protože ta čísla mají pak úplně konkrétní dopad právě v tom, co teď řešíme, protože kdyby to bylo naplánované, bylo to dobře naplánované nebo nějak aspoň naplánované, tak samozřejmě teď nejsme v situaci, že máte velký problém s tím ty peníze najít. Ale znovu, v částce deficitu, ale především, když to porovnáme s příjmy státního rozpočtu, které, jestli se dobře pamatuji, jsou přes 2000 miliard, 2200 miliard na ten letošní rok, tak ta částka není rozhodně zásadní. To znamená nechci už se vracet k tomu, co tady padlo několikrát. Musím říct, co pro mě bylo taky docela neskutečné poslouchat, že výplata řádného nároku, který vychází z legislativy, by se snad mohla stát hospodářskou škodou. To je opravdu velmi novátorská myšlenka ad absurdum, skutečně dotažená k absurditě, kdy jsme řekli, že tedy naši senioři, ale nejenom senioři, ale i další, způsobují svými nároky danými legislativou hospodářské škody. A já jsem tady říkal a trvám na tom, že za naší vlády jsme přidávali spoustu peněz učitelům, vojákům, policistům, hasičům, seniorům a jestli jsme tím způsobili hospodářské škody státu, tak já se k tomu hrdě hlásím. Ale pokud bychom to skutečně takto posuzovali, tak si myslím, že jsme úplně mimo nějakou realitu.
Vy jste argumentovali, ano, vy jste argumentovali předsednictvím, vy jste argumentovali válkou, vy jste argumentovali tím, že se prostě řada těch věcí nedala dobře odhadnout, ale znovu, když se podíváme na tu sumu, tak byste si s ní opravdu měli bez problému poradit. Vy jste byli optimističtí, měli jste tu ambici, že najdete řádově - myslím, že to tady říkal pan místopředseda Skopeček - tu excellovou tabulku a myslím, že i řada dalších, kde najdete bez problému ty desítky miliard korun, které obratem ořežete v tom podle vás dřív, podle vašich projevů, rozežraném rozpočtu. Víme, jak to nakonec dopadlo, do toho rozpočtu jste si přidali další výdaje, další ministerstva, další lidi a tak dále a tak dále. A nakonec ve finále začnete říkat, že to není samozřejmě konec. My víme, že to je teprve začátek těch dalších nákladů, respektive řezů, které budou následovat, a určitě se čekalo na to, až skončí prezidentské volby, protože by to opravdu tenkrát mohlo posílit kandidáta Andreje Babiše proti zvolenému prezidentovi a teď se to teprve začne hrnout. Ale tahle první věc už je jasná, ty dopady samozřejmě letos, v dalších letech jsou jasné a o ty konkrétní peníze přijdou naši senioři. My tedy uděláme všechno pro to, aby o ně nepřišli. Vy chcete udělat všechno pro to, abyste je o ně připravili. Tady se lišíme a tady tedy žádný kompromis opravdu nevidím.
Také tady mnohokrát dneska, a nejenom dneska, i v těch minulých dnech, padalo, jakým způsobem by se daly snížit inflace, protože z toho to všechno vychází. Já jenom připomenu, že pro tu skupinu důchodců, nejen pro tu skupinu důchodců, ale ta skupina důchodců je specifická, tak ta inflace je tažená především cenami energií, které dopadají do všeho, dopadají do bydlení, do ceny vody, do ceny elektrické energie, do ceny tepla a potravin. A růst těchhle položek samozřejmě více dopadá na nízkopříjmové domácnosti a domácnosti důchodců jsou ze své podstaty nízkopříjmové. A i po valorizaci mají ten poměr průměrné mzdy na úrovni poloviny průměrné mzdy a je prostě zřejmé, že ta inflace nejvíce zasáhla právě ty nejchudší domácnosti a právě jim nejvíce vzrostly životní náklady. A ti obyvatelé s vyššími příjmy mají víc možností, jak ty následky inflace krotit, jak si s tím poradit, jak si třeba i nějaké peníze přivydělat, ale ti důchodci tu možnost nemají nebo ji mají velmi omezenou. Často k tomu samozřejmě přichází i nějaký zdravotní hendikep. ***
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
Je to nepochybně velmi zranitelná skupina. A vy to víte také. Vy to víte dobře. Jakkoliv se obávám, že ta skupina voličsky pro vás samozřejmě není tak zajímavá, a proto je to první skupina, která to u vás odnáší.
A ano, padalo tady mnohokrát, že vlastně vy jim ty peníze neberete, vy jim je jenom nedáváte. Tak ta čeština je taková bohatá na tohleto. Ale jestliže z něčeho vychází, reálný nárok na ty peníze má i v legislativě, tak upřímně řečeno, vám by se to taky nelíbilo, kdyby najednou někdo přišel, třeba zaměstnavatel říká, no, vy na to sice máte nárok, ale my vám ty peníze nedáme. V tu chvíli jste v situaci, kdy vám někdo ty peníze nedá, na které máte nárok. A já si myslím, že mnozí z vás by to brali tak, že ty peníze vám někdo bere. Protože vy na ně máte nárok, ten nárok někde vznikl, vy už jste s nimi počítali. Takže to jsou takové hry. Ale z hlediska reálného dopadu, protože to legitimní očekávání tady vzniklo, tak lidi by o ty peníze přišli. Tak já si myslím, že to se tady můžeme bavit hodiny, jestli ty peníze berete, nebo jestli je nedáváte. Ale pro toho člověka je to v zásadě to samé, on ty peníze prostě nedostane nebo nedostal by je, na které má nárok.
A nechci slovíčkařit, ale připadá mi to až úsměvné. Já chápu, že z vašeho pohledu samozřejmě je potřeba najít co nejvíc důvodů, proč to podat tak, že vlastně buďte rádi za těch sedm stovek navíc, protože taky byste nemuseli dostat nic. Ale těm lidem prostě reálně vznikl ten nárok na víc, a proto tam taky ty podmínky mimořádné valorizace právě v těchto mimořádných situacích, mimořádných nárůstech inflace jsou. Protože jak už tady říkal pan předseda Babiš a další, prostě do toho rozpočtu se valí a povalí skutečně mimořádné inflační příjmy v řádech mnoha stovek miliard korun.
A viděli jsme ten únorový výsledek, ten tedy byl varující. Ale to je zase prostě o tom, jak si s tím poradíte. A vy jste ta vláda, máte tu odpovědnost. My jsme ji měli předtím. Taky jsme si s tím museli nějak poradit - a znovu - v situaci, která taky nebyla jednoduchá. To znamená, my neříkáme, že vláda nutně musí mít inflaci úplně pod kontrolou. Ano, je to také záležitost České národní banky. Ale říkat si, že tady tedy vůbec vláda nehraje žádnou roli, to také nejde.
Znovu - zákonná valorizace versus ten návrh, kdy se bavíme o nějakém rozdílu 14, 15, maximálně 20 miliardách korun a bavíme se o tom, jaké jsou ty mimořádné příjmy, které vycházejí právě z té inflace, tak je to částka opravdu zanedbatelná. Znovu - bavit se o tom, že jsme v nějakém hospodářském ohrožení, že hrozí hospodářské škody, to je pro mě neskutečná argumentace. A pokud ji vůbec připustíme, ať už právně, nebo i věcně, tak si myslím, že když dneska znovu... zamyslete se prosím nad tím, jak je to absurdní - jak je absurdní to, že nárok nějaké skupiny znamená hospodářskou škodu pro tento stát, že ti lidé prostě ty peníze nedostanou, nedostali by je tedy učitelé. Už víme, že také chcete nebo navrhujete omezit peníze pro učitele, pouze pro pedagogy, a ne nepedagogické pracovníky. Všude tady vzniká nějaké legitimní očekávání. Ale tady navíc to očekávání jasně vychází z legislativy.
Už tady padaly další věci, které si myslím, že celá řada našich spoluobčanů nechápe, proč tedy ta valorizace se, respektive proč se také nesníží u církevních restitucí, proč tedy rozhodla koalice o navýšení svých platů nebo platů samozřejmě politiků a dalších kategorií? A tady tedy jste se také neošidili. To znamená, tohleto jsou všechno věci, které se velmi špatně vysvětlují. A musím říct, že kdybych byl na té druhé straně v tomto a dostal jsem se do té situace, tak bych opravdu vůbec nevystupoval, protože bych pro to ty argumenty neměl a až by mi to bylo trapné to hájit, protože si myslím, že to ani moc obhajitelné není.
Říkám, nechci se teď vracet k těm právním věcem, byť jsem tam měl připravenou řadu, měl jsem připravené některé myslím i zajímavé pohledy na to, ale nejsem právník a z tohohletoho pohledu tady zazněla celá řada argumentů, ať už od pana kolegy Vondráčka, paní profesorky Válkové a dalších a byla to určitým způsobem právní disputace o tom stav legislativní nouze ano, nebo ne. Ale znovu říkám, to se nějak překlenulo, byť si o tom samozřejmě něco myslím, nebo o tom, zda je tam retroaktivita, také mám celkem na to jasný názor. Nicméně tady se bavíme o tom, na koho to dopadá. A já jsem přesvědčen, že tohleto je ostudné, ten návrh, že v tomhletom jste se dopustili jako vláda, na začátku Ministerstvo financí pod nějakým prostě tlakem, ať už politickým, nebo jakýmkoliv jiným, těžkých chyb. A dneska samozřejmě sklízíte tady důsledky těch chyb, to znamená, snažit se tam vejít do nějakého řekněme rozumného - odpusťte mi to slovo - rozumného ještě deficitu, který nebude vypadat úplně šíleně, ale stejně viditelně vládu dostihne.
Znovu tam připomínám ty debaty, které jsme měli nad rozpočtem. A teď už je to jasné, je po prezidentských volbách. A najednou tady sledujeme úvahy o možném zvýšení poplatků ve zdravotnictví, navýšení daní, snížení částek, které mohli očekávat učitelé, v tomto případě jsou to důchodci s tím největším dopadem. Vidíme tady opravené nebo upravené programové prohlášení vlády, které samozřejmě už některé ty optimistické předpoklady, které jsme slyšeli před volbami a potom i po volbách, když jste představovali programové prohlášení, tak prostě berou za své, protože vidíte, že není tak jednoduché vládnout a není tak jednoduché samozřejmě ty peníze najít, a přitom skutečně projet mezi tou pověstnou Skyllou a Charybdou, to znamená mezi tím, aby ještě pan ministr financí se z toho nezhroutil, aby to unesl, a mezi tím, co po něm chtějí jednotlivé kapitoly. A věřte, že jsem si to užil také dosti tenkrát, ať s naším panem ministrem financí, nebo s paní ministryní financí. A je to jasné.
Ale znovu říkám, nikdy si neumím představit, že bych šel nejenom do této slovutné Poslanecké sněmovny takhle jako čelit vám poslankyním a poslancům, ale ani do těch výborů. A šel bych tam prostě s rozpočtem, byť rozpočet byl řádově nižší, možná dvouřádově nižší než to, co teď řešíme v rámci státního rozpočtu a dopadů na důchodce, ale neměl jsem tam takhle zásadní věci. To byste mě opravdu s tím vyrazili a měli byste úplnou pravdou. Měli byste prostě pravdu, že takový ministr tady nemá co dělat, protože buď se do toho nechal namontovat, aby tam něco zamlčel, aby si tam něco nedal s tím, že to vytáhne jako králíka z klobouku, až se to bude lépe hodit, protože teď se to nehodilo z nějakého důvodu, spíše politického, anebo prostě to byl jenom takový neumětel, že to nedovedl odhadnout. A já vlastně nevím, co je horší.
Když si znovu vezmu, s jakým návrhem sem přicházíte, to znamená skutečně připravit naše seniory o takovouto částku v letošním roce a samozřejmě další částky v dalších letech, a ještě říkáte, no, oni už se teď mají dobře, tak proč by se měli zase mít jakoby o to líp, vždyť jim dáváme prostě i tak dost, tak je to pro mě naprosto nepřijatelné. Považuji to opravdu za ostudné. A zajímalo by mě, jak to vůbec mnozí z vás, které třeba i znám tady řadu let a byl jsem třeba s některými z vás i řekněme v dresu bývalé vládní koalice, jak jste schopni to hájit, protože já bych to hájit neuměl. ***
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
A v téhle souvislosti se tedy přihlašuji k pozměňovacím návrhům, které jsou ve sněmovním systému pod čísly 2299, 2300, 2301, 2302 a tyto pozměňovací návrhy se týkají článku jedna § 67ca odst. 1, kdy v písmenu b) se částka 400 korun nahrazuje částkou a teď: u toho pozměňovacího návrhu 2299 je to částka 1 428 korun, u toho návrhu 2300 je to částka 1 499 korun, u toho pozměňovacího návrhu 2301 je to částka 1 570 korun a u toho čtvrtého pozměňovacího návrhu, který je v systému nahrán pod číslem 2302, je to částka 1 641 korun.
Cílem všech těch pozměňovacích návrhů je tedy navýšit tu částku, o kterou se zvyšuje procentní výměra důchodu při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu letošního roku, a jsou-li, splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši, tak jak navrhuje vládní návrh zákona. Já doufám, milé kolegyně, vážení kolegové, že si vyberete aspoň jednu z těch částek, která - samozřejmě v ideálním případě tu nejvyšší - aspoň částečně by mohla kompenzovat to, s čím dneska vládní koalice přichází, pokud si to tedy ještě stále nechcete rozmyslet, tenhle ostudný návrh, a mohla by kompenzovat to, aby naši senioři dostali svoje peníze, na které reálně čekají a které by jim rozhodně významně pomohly s řešením těžké životní situace, do které se mnozí dostali právě obrovským navýšením inflace, a tudíž i navýšením cen. A znovu opakuji, je to kategorie, která je tím zvýšením cen ohrožena skutečně velmi. Já vám děkuji za pozornost.
V projevu zmínění politici:
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/055schuz/s055379.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2021_55_01680
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.