Počet slov: 4861
Délka projevu: 40 minut
Takže všichni víme, že ta inflace... A přečtěte si zdůvodnění Českého statistického úřadu z ledna. Tam to máte napsané. Že je to o té elektřině. A je to stále dokola. A stále to opakuju. Vykupte ČEZ, snižte to na 1500 a jste to vyřešili. Pro všechny. Pro všechny. Pro průmysl, pro výrobu, pro obchod, pro služby, pro restaurace, pro hotely, pro všechno.
A já jsem zhasínal na ministerstvu financí. Dokonce jednou jsem zhasl tak, že kolegyně Tünde byla na WC a křičela. Nevěděl jsem, že tam je. Zhasínal jsem, šetřil jsem. Já to tak mám. My jsme taková generace šetřivá, my důchodci. Takže já děkuju za radu, ale vždycky jsem to děla. Dělal jsem to v cizí firmě, dělal jsem to na Úřadu vlády a budu to dělat. A já s vámi souhlasím. Ano. Každá koruna dobrá.
Ale tady tahle debata bohužel k ničemu nevede a je mi to líto, ale aspoň pro mě je to velice edukativní. Já se tady dozvídám z projevů mých kolegů plno nových informací. Mám tady znovu různé analýzy z hlediska té pozice. Například od doktora Gerlocha tady mám analýzu z hlediska legislativy a další věci.
Takže znovu ta inflace... ČNB nám říkala, jaký to bude mít vývoj. A znovu opakuji, jak chcete bojovat proti ropnému kartelu nebo lipské burze? Proč se určuje cena elektřiny na základě ceny plynu, který se samozřejmě určuje nelogicky. Někdo to tak prosadil. No tak samozřejmě akcionáři ČEZu chtějí prodávat za nejvyšší ceny, proto jdou částí produkce na burzu. Proto vyexportují. Absurdně vyrábějí levně a prodávají draze našim občanům a do celé ekonomiky.
Tak. Je to ten hlavní problém, o tom se nikdo nebaví, nikdo o tom nechce mluvit. A bavíme se o inflaci.
Já nevím, tak mi řekněte nějaký příklad naší inflace u nás doma, v čem je. Ano, tak jasně, nejsou papriky nebo není zelenina. Proč, to jsme si už říkali. Je toho málo, tak je inflace.
***
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
Samozřejmě inflace je proto, protože elektřina zvedá ty ceny všem výrobcům potravin a dalším. Jde to stále dokola. Myslím, že je to logické, že každý, kdo trošku rozumí ekonomice, tak to pochopí. Já s vámi nesouhlasím - znovu s tím, že do toho motáte ten covid. Není to pravda.
A stále to zadlužení vůči HDP koncem minulého roku ještě stále je nižší, než nám stále vykládá pan bývalý ministr financí, který označuje vašeho a našeho premiéra, premiéra české vlády za populistu. A mě také, tak by měl si vybrat. Rád bych ho rád viděl, jak by on to snížil, on tady nasekal dluhy za 690 miliard. A můžu vám tady číst těch 20 let tohoto pána, co tady, co tady zanechal. Hlavně paní Černochová, když stále mluví o armádě, tak by možná... jednou jsme si to mohli přečíst, jak to bylo. Tak vzniklo Palladium, ta kasárna, za která jsme měli zinkasovat miliardu. Nakonec platili nějakému podvodníkovi miliardu a letiště Líně a další věci. Vždyť si to všechno pamatujeme, jak to bylo, jo, takže to jsou věci...
A mě fascinuje, že lidi, kteří tady naší zemi způsobili nevratné škody, ne naši důchodci, ti neudělali žádné škody, tak ještě mají tu drzost a někoho poučují a kritizují. Já si pamatuju, jak se Topolánek s Kalouskem domluvili a založili béčko ODS, vždyť to dělali v hotelu Aria, to je tady za rohem, tam se domluvili. Kalousek udělá ODS béčko, potom, co chtěl s komunisty vládnout, tak potom ho vykopli z KDU-ČSL, tak se domluvil. A dobře to udělal, ne TOP 09, béčko ODS. Nejhorší časy této země, kombinace Topolánek, Kalousek. Ale k tomu se nechci tady vracet. Ale když by byl zájem, tak můžu to číst, tak to je tak asi na tři hodiny.
Vrátím se k tomu, že naši poslanci nemohli, nemohli vystupovat, takže bych tady navázal s projevem pana Davida Pražáka: Poznámky k debatě o valorizaci důchodů. Začíná to - Stav vládního zoufalství. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych také vystoupil v debatě o snížení valorizace důchodců. Vláda se podle mého soudu dopustila podvodu na voličích, neboť před volbami deklarovala, že na důchody nesáhne. Když se podíváme do předvolebních programových bodů koalice PirStan, tak se dozvíme, cituji, garantujeme zákonnou valorizaci důchodů, díky níž úroveň seniorů roste s ekonomikou. Premiér Fiala 11. listopadu loňského roku v rozhovoru pro Blesk uvedl, že na valorizaci penzí je nastaven mechanismus podle zákona
. A nynější situace. Vláda v jakékoliv jiné situaci mluví o důležitosti fungování právního státu a dnes mění něco, na co už vznikl zákonný nárok. Pokud jeden z definičních znaků právního státu je, že dodržujeme zákony práva, tak si vláda principy právního státu vykládá, jak se jí to hodí. A to my zásadně odmítáme. Pro nás je neměnnost právního státu zásadní. Sama paní předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová v minulém volebním období při zdůvodňování legislativní nouze při covidu jasně řekla, cituji, pro mě není právní stát jen slovo. Asi, co platilo poměrně před nedávnem, neplatí dnes. Asi má ráda slova písničky Slova jsou jen kapky deště. Tak ale zapněme stěrače, protože s tou vládní sestavou nás čeká solidní slejvák. Ale oni mají ten deštník proti drahotě, tedy taky nefunguje.
Minulá vláda řešila bezprecedentní krizi. Všichni si pamatujeme, jak někteří exponenti dnes již vládní koalice tepali tehdejšího předsedu Radka Vondráčka z vyhlašování stavu legislativní nouze. V situaci tehdejší covidové krize šlo o životy našich občanů. Dnes jsme svědky naprostého komunikačního fiaska vlády. Nebál bych se ho nazvat stavem vládního zoufalství, říká David Pražák. Samotný fakt, že vláda chce valorizaci snížit právě ve stavu legislativní nouze, jen ukazuje v plné nahotě zoufalost a strach, který z projednávání má. Je si totiž dobře vědoma, že jde proti tomu, co před volbami garantovala voličům. Arogance, jakým způsobem chce vláda projednávat změnu důchodů, chcete-li hromadné okradení důchodců za bílého dne v uvozovkách ilustrují názorové změny postojů současných členů koalice, v minulém období opozice.
Ještě bych rád zmínil náš Senát, kam bude putovat návrh snížení valorizace ze Sněmovny. Včera jsem poslouchal pana senátora Canova, zároveň místopředsedu ÚPV a ten na otázky Radiožurnálu odpovídal jasně. Cituji, říká pan Pražák. Platí, že pro zmíněný zákon nezvednete ruku? Odpověď pana senátora platí. Vidím tam totiž poměrně zřetelně a jasně dvě protiústavnosti. Vadí mi stav legislativní nouze a retroaktivita je. Je opravdu takový problém, že návrh přišel až po konci ledna? Naprosto zásadní, protože já jako senátor slibuji na ústavu, že ji budu dodržovat, a tady bych ji vědomě porušil. Opravdu jsem přesvědčen, že ty dvě protiústavnosti jsou tam zcela zřejmé a zcela jednoznačné. Vy rozdíl 20 miliard v letošním rozpočtu a desítek miliard rozpočtech příštích let nepovažujete za značnou hospodářskou škodu. No, pan Jurečka po tom, co jsem ho kritizoval, a jsem přesvědčen o tom, že ta jeho informace, že tím návrhem se ušetří 310 miliard, je nesmysl. Tak dal na Twitter nějaké dvě čáry. Tak takové čáry si nakreslí každý. Tak to vyfutrujte, ukažte příjmy, výdaje, odvody sociálního pojištění, ukažte daně všechny, ukažte celý rozpočet, výhled. To nedokáže nikdo, to, že to není možné.
Ministerstvo financí, znovu opakuji, má výhled jenom do roku 2025. Takže odpověď pana senátora, jestli nepovažuje za značnou hospodářskou škodu. Ne, nepovažuji. Jde asi o jedno procento z rozpočtu, ano přesně 0,85. V současnosti bohužel máme rozpočet deficitní v řádu stovek miliard opakovaně. V tomto ohledu to tedy určitě nepovažuji za značnou hospodářskou škodu. Ona to žádná škoda není. Nechápu, jak někdo mohl vymyslet, že naši důchodci způsobili hospodářskou škodu, když vybudovali celou naši zemi. To je neuvěřitelná drzost. Naopak je to kapka v moři. Říká pan senátor. Podstatné ale je, že musí jít o mimořádnou, neočekávanou situaci. A toto všichni očekávali. Ano, vždyť jde o mandatorní výdaj podle zákona, který platí několik desítek let. To se přece nedá nazývat mimořádnou událostí, a ještě ve spojení s tou škodou. Ono je vůbec otázka, jestli se dají nároky na důchodce nazývat vůbec slovem škoda, říká pan senátor. No konečně. Čím si vysvětlujete, že to vláda nepředložila dřív? Máte pocit, že to zanedbala. Pan senátor Canov ze STAN. Vláda zaspala už podruhé. V Libereckém kraji jsme velmi kritizovali, jak se vláda postavila k energetické krizi. Pak se vláda vzpamatovala a začala to řešit. A teď se stalo něco podobného. Prostě tam spali a nevšímali si, že inflace každý měsíc roste. Oni si ale do rozpočtu pro rok 2023 nedali ani mimořádnou valorizaci, pokud vím, ani korunu a tak dále. Doporučuji si rozhovor pustit a poslechnout, říká pan Pražák. Abych uvedl příklad i mimo politiku, tak na projednávání změny důchodů ve stavu legislativní nouze upozorňují i renomovaní ústavní právníci.***
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
Vedoucí katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, docent Marek Antoš upozorňuje, že pokud vláda prosadí změnu důchodu ve stavu legislativní nouze, zdá se mu velmi pravděpodobné, že u Ústavního soudu narazí, což ale podle jeho slov může přinést další škody, zpětné doplácení a další podobné okolnosti. Vydat se po této cestě se mi tedy z nejrůznějších důvodů zdá jako hazardérství, doplňuje docent Marek Antoš. Podle jeho názoru vláda nedělala kroky, aby legislativní nouzi předešla. To, že nedělá nic a zareaguje až v situaci, když je potřeba reagovat rychle, tak to neopravňuje k tomu, abychom použili tento mimořádný prostředek. Nejsou naplněny mimořádné okolnosti, uzavírá vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy docent Marek Antoš.
Podle jednoho z právních názorů totiž důchodcům vznikl nárok na růst penzí od června v původní výši už samotným faktem růstu inflace, ze které plyne zvyšování penzí. Penze se podle zákona kvůli inflaci mimořádně navyšují tehdy, pokud přírůstek indexu spotřebitelských cen překročil za sledované období 5 %. Zvedá se zásluhový procentní díl důchodů. Roste o tolik procent, kolik dosáhl cenový přírůstek. Podle Jurečkou přichystané a vládou odklepnuté novely má mít zvýšení penzí dvě složky. První má být zvýšení důchodů 400 korun stejnou částkou všem a pak k tomu ještě další růst nad tuto částku ve výši 2,3 %. Místo 34,4 miliardy to má letos stát 15,4 miliardy korun navíc. Ano, a to je těch 19, které pan ministr Stanjura má a není to problém. Akorát z neznámých důvodů tato vláda na základě úplně nesmyslných analýz, protože ty analýzy do roku 2025 rezultují a ukazují stovky miliard dodatečných výnosů kvůli inflaci do veřejných rozpočtů a na další léta není nic. Prostě se to předvídalo, ale nikdo předkladatelům neřekl, že by si to, že by si ty klapky z očí měli sundat, jinak bude průšvih.
A nakonec bych si dovolil ještě přečíst dopis Odborového svazu pracovníků zdravotnictví a sociální péče základní organizace Liberec. Vážený pane poslanče, píšou panu Pražákovi, píšu vám v souvislosti s novými opatřeními v oblasti důchodů, které chystá vláda České republiky. Navrhovaná opatření jsou pro nás poctivě pracující zcela nepřijatelná. Není možné, aby lidé, kteří celý život přispívají do systému sociálního zabezpečení, získali v době, kdy se vše zdražuje a čelíme nepřiměřené inflaci, reálně nižší důchod. A ještě si na něj budou muset počkat až do 68 let. Vždyť to je nejdéle z celé EU. Píše to paní Kyrianová, předsedkyně krajské rady Libereckého kraje OZSSP (OSZSP). Tady to čtu. Ale já myslím, že pan Jurečka to řekl, že to má řešit příští vláda, ale mluvil o 68 letech, nevím proč, on má ty prognózy, ty svoje dvě čáry. No tak to jsou titulky z novin, tak já nevím. Vždyť to je nejdéle z celé EU. Navíc zaměstnanci v České republice pracují déle než zaměstnanci ve většině zemí EU.
Vážený pane poslanče, uvedené kroky vlády České republiky zásadně ohrožují důstojný život lidí, kteří celý život pracovali, jejich zdraví i kvalitu života. Ve vážném ohrožení je také sociální smír. Je třeba hledat jiné řešení k zajištění udržitelnosti důchodového systému, než pouze snižovat výši důchodů, zvyšovat věk odchodu do důchodu. Může to být například zlepšování podmínek pro lidi, kteří pracují ve fyzicky náročných povoláních. Vláda by se měla zaměřit na hledání dalších zdrojů financování důchodového systému, které nepůjdou z kapes zaměstnanců. Žádám vás proto, abyste tyto kroky vlády v rámci legislativního procesu nepodpořil. Magistra Alena Kyrianová, předsedkyně krajské rady Libereckého kraje OZSSP (OSZSP). Tak tolik pan Pražák.
Kolega Kubík nemohl vystoupit, tak chtěl říct následovné. Řešíme zde zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze a já bych chtěl hned na úvod říct, že s ním nesouhlasím. Berete nám možnost mluvit, prezentovat naše názory, postoje. Já nejsem vztahovačný a ani k řečnickému pultíku se často nederu. Takže já jako Jan Kubík se necítím okraden o tu příležitost, ale cítím, že okrádáte občany, naše voliče, kteří mají právo na své zastoupení v Poslanecké sněmovně, mají právo na to, aby našim prostřednictvím tady byl slyšet jejich hlas, jejich obavy, starosti, protože ty jim přiděláváte. Vzpomeňte si na to pokaždé, když potkáte nějakého důchodce. Aby toto právo mohlo být naplňováno, tak je nutné, abychom my jako jejich zástupci v Poslanecké sněmovně mohli vystoupit a bojovat za ně. Průběhem této schůze pošlapáváte a překrucujete jednací řád jako nikdo před vámi. Je naivní si myslet, že to přinese cokoliv dobrého.
Stav legislativní nouze, ustanovení § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, je možné vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo když státu hrozí značné hospodářské škody. Skoro mi přijde, že právě touto schůzí jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva občanů. Určitě mi však nepřijde, že vyplácením zasloužených a zákonem schválených důchodů by mohla vzniknout hospodářská škoda. To, že nepodrazíte seniora, který desítky let táhl celý tento systém, ze kterého my teď těžíme, který si ten důchod předplatil a poctivě odpracoval, to považujete za hospodářskou škodu? Promiňte, já ne, říká pan Kubík. Že zákonnou valorizací pomůžete v boji s astronomickou inflací invalidním důchodcům, kteří často mají zvýšené náklady na život a snížené možnosti pracovního uplatnění, to považujete za hospodářskou škodu? Proboha, kdo jste, říká pan Kubík.
Tady nejde o opozici, vážení kolegové, tady nejde o nás, kteří zde sedíme, tady jde o občany. Jejich práva tento týden pošlapáváte. Nejhorší je, že vy, vládní koalice, máte pohodlnou většinu, abyste si tento návrh prosadili kdykoliv, kdy budete chtít. Mohli jste ho tedy v klidu navrhnout už na podzim či v lednu a zcela legitimně a férově to zde probrat. Nebyl by jediný důvod tlačit toto okradení důchodců silou a ohýbání všech platných pravidel. Proč jste to neudělali? Protože jste se báli, že by v takovém případě Andrej Babiš vyhrál prezidentské volby. No, to já si tedy nemyslím, ale asi ten důvod tam byl. A vy byste tak na Hradě měli hlasitého zastánce normálních lidí.
Mluvíte o nutnosti šetřit. Velmi se mi v tomto líbí vyjádření, které si pověsil na Facebook Michal Doktor, dříve poslanec za ODS. V něm mimo jiné píše toto, cituji: A už jednou, před mnoha lety jsem predikoval, co se stane, nechá-li se vládní koalice přichytit, kdy namísto vymetání chléva důslednými a chytrými úsporami naplní kasu zvyšováním daní. Psal se rok 2012. Možná mám klapky na očích. Možná je to tím, že žiji v kraji, kde jsme dluhy předchůdců splatili a neděláme nové. Možná je to tím, že jsem v čele dozorčích rad společností Jihočeského kraje, kde generujeme zisk tam, kde jiní mají hlubokou ztrátu. Jsem zkrátka od základu přesvědčen o tom, že tam, kde není prokázána snaha ušetřit poslední korunu, nemá vláda jakkoliv právo sahat do žlabu druhých. Já to pro jistotu zopakuji, aby každý zaznamenal tu nosnou myšlenku.
Michal Doktor, kdysi poslanec za ODS, říká, že tam, kde není prokázána snaha ušetřit poslední korunu, nemá vláda jakákoliv, jakékoliv právo sahat do žlabu druhých. To je pravda, že tato vláda nešetří a nechce šetřit, protože pětikoalice má tolik politických kolegů, že je musí někde umístit. Měla vláda snahu ušetřit nejdřív u sebe? Zaregistroval jsem výzvu tuším pana ministra Jurečky, říká pan Pražák, ne Pražák, Kubík, omlouvám se, zaregistroval jsem výzvu tuším pana ministra Jurečky, že důchodci mají být solidární. Ale jak jim to vysvětlíte, když vidí tu nehospodárnost vaši vlády? Jak jim to vysvětlíte, kdy jsme si od nového roku zvýšili platy? Ano, leží tady můj návrh zmražení platů na pět let do roku 2026. Jak jim to vysvětlíte, kdy si pořizujeme nejdražší stíhačky, které můžeme? A říkáte, můžeme si to dovolit. Jak vysvětlíte, že důchodcům berete peníze, ale Ministerstvo obrany, které má rekordní rozpočty, tak nakupuje tajně bez výběrových řízení, vysoké posty obsazuje z ruky, sedí na něm náměstek ve střetu zájmů, o kterém vychází v médiích články, jak se schází s dodavateli po hotelech? Říká pan Kubík. Jak po této nejzranitelnější skupině občanů můžeme chtít, můžete chtít, aby se vzdala toho, na co má právo, když tohle denně čtou v novinách? ***
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
Nedávno jsem stál v obchodě u pokladny, říká pan Kubík, a přede mnou nakupoval starší pán. Neměl velký nákup. Všechny okolo však zaujala jedna paprika v sáčku. Pokladní ji snad pětkrát vzal a zvážil, pak se podíval na toho staršího pána a nevěřícně se ho zeptal, zda je možné, aby ta jedna 20 gramová paprika vážně stála 28 korun. No, je to možné. Máme rekordní inflaci. No a vlastní zeleninu nemáme, protože zkrátka po revoluci nám říkala ODS, že všechno dovezeme. Prý s ní vláda nepočítala, a proto nemáme tolik peněz, aby mohla dodržet zákonnou valorizaci - s inflací. Samozřejmě nesmysl. Ale pokud s ní nepočítala vláda se všemi odborníky, které má, myslíte, kolegové, že s ní počítají důchodci? Říkáte, my jsme s tím nepočítali, tak vám dáme méně, ale komu mají dát méně oni lidé, kteří už si většinou nemohou přivydělat nebo přidat směnu navíc, aby využili. Už teď řada seniorů nakupuje jen v akci a ideálně v kategorii Pomozte nám neplýtvat. Peklo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, snížení červnové valorizace považuji za zločin a způsob projednávání považuji za neférový a věřím, že i Ústavní soud potvrdí jeho nezákonnost. Děkuji za pozornost, říká pan poslanec za hnutí ANO Jiří Kubík.
Pan poslanec Sádovský taky neměl možnost se vyjádřit. Tak nám říká, dovolte mi upozornit na jednu skutečnost. Máme tu rozhodnutí Ústavního soudu, v podstatě zneužití legislativní nouze z roku 2011, ale o tom později. V posledních letech jsme byli svědky růstu nákladů na zdravotní péči, bydlení a základní životní potřeby, což může mít pro důchodce fatální důsledky na jejich finanční situaci. Je třeba se zaměřit na řešení nejen škrtání. Pokud máme na sponzorování války, musíme mít i na důchody. Je důležité, abychom se jako společnost postarali o naše starší občany a umožnili jim důstojný život i v jejich pokročilém věku. To, co navrhuje vláda, je nepřijatelné a nekoncepční. Vyhlásili jste stav legislativní nouze. A co na úplně identickou akci ODS říkal v minulosti Ústavní soud? Například v roce 2011, cituji. Pan Sádovský cituje.
Ústavní soud přistoupil k posouzení důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze, v němž byl napadený návrh zákona projednán. Rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny číslo 7 ze dne 29. října 2010, jakož i usnesení vlády číslo 759 ze dne 26. 10. 2010. odůvodňují vyhlášení stavu legislativní nouze stručně hrozbou značných hospodářských škod. Bližší zdůvodnění vyhlášení stavu legislativní nouze je možné vyvodit z vyjádření předsedy vlády Petra Nečase na 7. schůzi Poslanecké sněmovny dne 27. 10 2010 a na jejich schůzi dne 2. 11. 2010, jež jsou blíže rozvedena ve výše rekapitulovaném vyjádření předsedy vlády ze dne 27. ledna 2011.
Z uvedených vyjádření vyplývá, že důvodem vyhlášení stavu legislativní nouze byla nezbytnost přijetí všech předmětných vládních návrhů zákonů do konce roku, protože návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2011 vycházel z toho, že tyto zákony nabudou účinnosti dne 1. ledna 2011. Hrozba značných hospodářských škod státu tedy měla spočívat v tom, že státní rozpočet by vycházel z neexistujícího právního stavu, v důsledku čehož by došlo k prohloubení deficitu veřejných financí. Tato skutečnost by měla zároveň vliv na hodnocení důvěryhodnosti České republiky na finančních trzích, což by se projevilo ve snížení ratingu a zdražení dluhové služby. Mimořádná okolnost byla spatřována s ohledem na údajnou obstrukci ze strany parlamentní opozice, která za situace, kdy nebylo možné projednat všechny předmětné návrhy vládních zákonů běžnou procedurou tak, aby nabyly účinnosti nejpozději ke konci roku, neumožnila jejich urychlené projednání již v prvním čtení, § 90, odst. 2 JŘPS nebo při zkrácení lhůty pro jejich projednávání v příslušných výborech na 15 dnů, § 91, odst. 2 JŘPS.
Obdobné tyto důvody předseda vlády formuloval při ústním jednání konaném dne 8. 2. 2011 - viz výše, kde byl vyslechnut jako svědek. Z jeho vyjádření vyplývá, že právě v uvedené obstrukci v uvozovkách ze strany parlamentní opozice, spatřovala vláda za stažení důvod, pro který musela přistoupit k převzetí, zpět vzetí původních návrhů zákonů a k přijetí usnesení, jimiž navrhla jejich nové projednání ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání.
Ústavní soud se zabýval především otázkou, zda výše vymezenou obstrukci opozičních poslanců lze považovat za mimořádnou okolnost. Ve smyslu § 99 odst. 1 JŘPS podle § 90 odst. 3 JŘPS mohou dva poslanecké kluby nebo skupina padesáti poslanců uplatnit námitku proti návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení. Uplatněním této námitky je takový způsob projednání návrhu zákona znemožněn. Obdobná námitka může ze strany stejných subjektů být podle § 91 odst. 2 JŘPS uplatněna i ve vztahu k návrhu, aby byla zkrácena 60 denní lhůta pro projednání návrhu zákona v určeném výboru podle odst. 1 tohoto ustanovení pod 30 dnů. Obě ustanovení jsou projevem ochrany práv parlamentní opozicí menšiny, v tomto případě ochrany před zásadním omezením struktury a doby trvání zákonodárné procedury, neboť právní úprava takové zkrácení umožňuje pouze za souhlasu výrazné většiny poslanců přesahující 3/4 jejich celkového počtu.
Pokud při projednávání návrhu napadeného zákona byly uplatněny námitky, které směřovaly toliko k dodržení řádné legislativní procedury při projednávání návrhu zákona nelze podle názoru Ústavního soudu v takovém postupu parlamentní opozice spatřovat žádný prvek mimořádnosti. Jednalo se o využití práva, které jednací řád Poslanecké sněmovny svěřuje kvalifikované menšině poslanců k ochraně jejich práv. Tento postup opozice nelze považovat za mimořádnou okolnost ani v kontextu toho, že návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, který vláda předložila Poslanecké sněmovně současně s původními návrhy zákonů, předpokládá z hlediska struktury jeho příjmů a výdajů přijetí všech předmětných vládních návrhů zákonů nejpozději do konce roku 2010.
V této souvislosti vycházel Ústavní soud ze specifik zákona o státním rozpočtu z hlediska jeho obsahových náležitostí, jakož i z jeho funkce v rámci Ústavního a politického systému. Zákon o státním rozpočtu obsahuje souhrn očekávaných příjmů a odhadovaných výdajů státního rozpočtu v rozpočtovém roce. Z obsahového hlediska se jedná pouze o zákon ve formálním smyslu. Srovnávací nález ze dne 10. 9. 2009, spisová značka PL.ÚS 27/09, N 199/54. Sb. NU 445 a 318/2009 Sb., neboť jeho obsahem nemůže být stanovení práv a povinností. ***
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
Navzdory tomu má tento zákon zásadní politický význam, neboť závazným způsobem stanovuje především strukturu výdajů státního rozpočtu, a umožňuje tak prostřednictvím přerozdělení příjmů ze státního rozpočtu uskutečňovat vládě její politické priority. Ano. To znamená nedat lidem peníze. To je politická priorita této vlády.
Avšak ani v tomto směru není uvážení vlády a Poslanecké sněmovny neomezené, neboť při stanovení výše a struktury příjmů a výdajů státního rozpočtu musí vycházet z platných právních předpisů, které zakotvují práva a povinnosti, mající dopad na státní rozpočet v podobě mandatorních výdajů. Prosazení priorit vlády v zákoně o státním rozpočtu tak zpravidla provází i nezbytná změna zvláštních zákonů, umožňující dosažení požadovaných změn na příjmové nebo výdajové stránce státního rozpočtu.
Odůvodňuje-li vláda potřebu přijetí návrhu napadaného zákona ve zkráceném jednání negativními důsledky vyplývajícími ze skutečnosti, že její návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami počítá, nelze takovou argumentaci z hlediska zákonem vymezených důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze považovat za přijatelnou.
Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů a v případě, že považuje za účelné dosáhnout jejich změny, aby včas realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla požadovaných změn. K tomu srovnání výše uvedených vyjádření některých koaličních poslanců.
Mimořádnou okolností není ani situace, kdy s ohledem na určité politické souvislosti by nedošlo k přijetí samotného zákona o státním rozpočtu před prvním dnem rozpočtového roku. V takovém případě by se až do přijetí řídilo hospodaření státu podle pravidel rozpočtového provizoria ve smyslu § 9 zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
I v těchto případech se tedy jedná o pravidelně se opakující proces přijímání státního rozpočtu a standardní způsob prosazování rozpočtové politiky vlády prostřednictvím příslušných legislativních změn. Nesouhlas parlamentní opozice se zkrácením procedury proto nezakládá prvek mimořádnosti ani v kontextu pochopitelného zájmu vlády na přijetí napadeného zákona před začátkem rozpočtového roku.
Pokud by ústavní soud v posuzovaném případě vládou formulovaný důvod pro vyhlášení stavu legislativní nouze posoudil jako ústavně aprobovatelný, mohlo by to do budoucna mít neblahé důsledky, kdy by prakticky bylo možné kdykoli zásadním způsobem omezit, nebo dokonce vyloučit parlamentní diskusi, a znemožnit tak projednávání návrhů zákonů v řádné legislativní proceduře, a to pouze s odkazem na to, že vlastní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok přijetí těchto právních norem předvídá a je na jejich existenci vázán.
Do příjmů nebo výdajů státního rozpočtu se přitom promítá téměř každý návrh zákona, pročež by takový postup znemožnil parlamentní opozici vyjádřit se k návrhům zákonů a učinil by ji zcela závislou na vůli parlamentní většiny. A to se děje. Výše uvedené závěry nelze interpretovat tím způsobem, že ústavní soud jakkoli snižuje nebo relativizuje oprávněný zájem vlády na důvěryhodnosti České republiky na finančních trzích, projevující se v příznivých ratingových hodnoceních. Naopak si je vědom významu uvedených skutečností pro stav veřejných financí, jakož i pro možnost České republiky prosazovat své zájmy a zájmy jejích občanů.
Uvedený zájem, který se dlouhodobě promítá do rozpočtové a ekonomické politiky jednotlivých vlád však nezbavuje orgány veřejné moci povinnosti postupovat při posuzování na základě zákona v jeho mezích, článek 2 odstavec 3 Ústavy České republiky.
Otázky týkající se snižování nebo zvyšování příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, výše daní a odvodů, jakož i sociálních dávek nebo nároků ze státního rozpočtu nejsou a obvykle nebývají předmětem společenského konsenzu. Hledání způsobů a nástrojů jejich řešení je vždy podmíněno politicko-ideovým směřováním vlády, respektive parlamentní většiny.
Úlohou Ústavního soudu není hodnotit napadené zákony měřítkem jejich účelnosti, a zasahovat tak do politické soutěže. Ústavní soud je povolán k tomu, aby poskytoval ochranu politické soutěži demokratických sil, jakož i ostatním výše vyloženým ústavním principům, které se vztahují k proceduře stanovené pro přijímání návrhů zákonů.
Ústavní soud na svoji funkci ochrany ústavnosti nemůže rezignovat pouze z důvodu obecného a hypotetického rizika, nepodloženého žádnými konkrétními daty, že by jeho nález vydaný v řízení o kontrole norem mohl mít negativní dopad na hodnocení České republiky ze strany ratingových agentur, respektive že vyvolá negativní reakci ze strany finančních trhů.
Ústavní soud si je vědom toho, že v citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/10 akceptoval přijetí zákona číslo 418/2009 Sb., kterým se mění zákon číslo 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona číslo 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve stavu legislativní nouze, ačkoliv jeho předmět, kterým bylo snížení platů veřejných činitelů, rovněž směřoval ke snížení výdajů státního rozpočtu.
Tento případ se však významným způsobem odlišoval od nyní projednávané věci. Zákon číslo 418/2009 Sb. byl společně se zákonem číslo 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, přijat za mimořádných politických okolností, zrušení předčasných voleb citovaným nálezem sp. zn. Pl. ÚS 27/09, a pod vlivem hrozby zásadního a neplánovaného zvýšení deficitu veřejných financí v důsledku hospodářské krize, kdy o naléhavosti situace a o potřebě přijetí rychlých opatření panovala, a to s ohledem na trvající hospodářskou krizi, shoda napříč politickým spektrem, čemuž Ústavní soud implicitně přiznal relevanci. Srovnávací nález sp. zn. Pl. ÚS 12/10, bod 18.
Závěr o mimořádnosti okolností odůvodňujících vyhlášení stavu legislativní nouze v posuzovaném případě koneckonců zpochybňuje i skutečnost, že, jak potvrdil při svém výslechu i předseda vlády, záměry vlády obsažené ve všech čtyřech vládních návrzích zákonů projednaných ve zkráceném jednání byly již dlouhodobě dopředu dostatečně známy. V této souvislosti lze poukázat na to, že k předložení původního vládního návrhu zákona došlo nejprve dne 4. října 2010, přičemž prvé čtení zákona se konalo až 26. října 2010. Z důvodové zprávy k návrhu zákona ani z příslušné rozpravy na 7. schůzi Poslanecké sněmovny konané dne 26. října 2010 pak neplyne, že by vláda přijetí předkládaného návrhu zákona zdůvodňovala existencí mimořádných okolností. Naopak předkladatelem tohoto zákona i zástupci vládní většiny byla opakovaně zdůrazňována toliko obava, že legislativní proces týkající se všech vládních návrhů zákonů, které byly posléze projednány ve stavu legislativní nouze, nebude ukončen do konce roku 2010.
Na základě výše uvedeného proto i Ústavní soud dovodil, že jediným důvodem projednání a schválení napadeného zákona Poslaneckou sněmovnou ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání bylo ohrožení jeho včasného přijetí tak, aby nabyl účinnosti nejpozději ke konci roku 2010, což bylo znemožněno postupem opozice podle § 90 odst. 3 a § 91 odst. 2 JŘPS. Zjištěný důvod ovšem nelze považovat za legitimní a ústavně aprobovatelný důvod umožňující vyhlášení stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 JŘPS.
***
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
V projevu zmínění politici:
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/055schuz/s055390.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2021_55_01720
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.