Počet slov: 1052
Délka projevu: 8 minut
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, dobrý večer. Já si dovolím krátce ve svém úvodním slově jenom připomenout podstatu této novelizace zákoníku práce, a to je především to, abychom řešili implementaci dvou směrnic, a to tedy směrnice o transparentních a předvídatelných podmínkách v EU a směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Obě tyto směrnice jsou v této předmětné novele zákona implementovány. Řešíme tady to, abychom i v případě právě dohod o provedení práce napravili to, za co jsme byli jako Česká republika kritizováni, aby tady byly základní elementárně principy pro předvídatelnost vykonávané práce v rámci tohoto institutu. Což jsme naplnili, snažili jsme se jít velmi úspornou variantou tak, abychom opravdu i z hlediska nějaké zátěže to dokázali vyřešit tak, že ten daný zaměstnavatel může rámcově v té smlouvě vytyčit, ve kterých dnech, zhruba v jakých hodinách, ale také i s odkazem na další elektronickou komunikaci či slovní, může doplnit a vymezit, kdy daná práce má být vykonána.
To znamená, nešli jsme žádnou složitou administrativně byrokratickou cestou, ale opravdu nějakou základní minimalistickou variantou, která by splňovala naplnění této směrnice.
Dále jsme také upravovali i otázky, které se týkají práce z domova, aby tady byly základní parametry, zároveň také i to, aby například rodiče dětí do devíti let mohli o tuto formu práce z domova požádat a zaměstnavatel také měl alespoň elementární povinnost vysvětlit, zdali toto odmítá, z jakých důvodů. Nicméně není to vymahatelné, je to institut, který je na základě zase nastavené dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Protože jsme si vědomi, že zdaleka ne u všech profesí lze vyhovět tomu, aby daná profese, daná činnost byla vykonávána z domova.
Je potřeba si uvědomit, že my jsme situaci, kdy tady byla povinnost tuto danou situaci řešit, protože ta transpoziční lhůta nám už proběhla, jsme ve zpoždění. Já, když jsem nastoupil na Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak vlastně žádná konkrétní příprava na přípravě této novelizace zákoníku práce bohužel učiněna nebyla. Mou předchůdkyní měla být ta transpozice hotová do srpna roku 2022. My jsme v loňském roce začali tedy tuto transpozici připravovat, proběhlo celé legislativní kolečko a dnes tedy tady stojíme v situaci, kdy Sněmovna už se tímto návrhem zabývala, ale Senát se rozhodl přijmout také ještě dva pozměňující návrhy.
Já si dovolím okomentovat tyto návrhy, a tedy to, že navrhovaná účinnost je tady navrhovaná, aby se její účinnost posunula až k 1. 1. 2024. Tady jenom chci říci, že tady je jednoznačně prokazatelné, že Evropská komise s námi už několik měsíců velmi intenzivně komunikuje a teď reálně hrozí, pokud nedojde k nabytí účinnosti těchto transpoziční ustanovení, k tomu, že ta výše pokuty za každou směrnici může být zhruba 65 milionů korun a dále tato částka pravděpodobně bude narůstat za každý den z prodlení.
Mě samozřejmě netěší ta vratka se Senátu právě i z tohoto důvodu, ale proto apeluji, že prostě není možné už toto odsunovat a toto posunovat a budu rád, když dneska Sněmovna rozhodne.
Pak je tady také vlastně tento pozměňující návrh spojen s otázkou krátké legisvakanční doby, nicméně chci říci, že my jsme tady za ten poslední rok věnovali velmi intenzivní činnost do komunikace se zaměstnavateli. Ti byli od začátku u přípravy této novely, u všech diskusí, u mezirezortního připomínkového řízení. Já osobně jsem s některými z nich i se zástupci nevládních organizací tu komunikaci vedl. Bylo to projednáno na tripartitě se sociálními partnery, takže myslím si, že tady opravdu bylo dlouhodobě předvídatelné to, jaké změny tato novela přinese. A myslím si, že odsunovat tuto účinnost prostě opravdu i z těchto důvodů, včetně těch sankčních důvodů, je prostě věc, kterou nemáme realizovat.
Dále si dovolím stejně tak i odmítnout ten druhý pozměňující návrh, který byl v Senátě načten, a který se týkal změny povinnosti zaměstnavatele rozhodovat pracovní dobu dohodářů. A je to v příkrém rozporu s právem EU a v praxi by to samozřejmě vyvolávalo problémy. Naopak chci podotknout, že ten návrh schválený Sněmovnou je už dnes velmi flexibilní a v praxi by potíže činit neměl. Ten rozvrh pracovní doby může být určen či měněn i v menším předstihu, než činí ony tři dny před započetím směny, jsou-li strany ve shodě. Je možné se dohodnout na tom, že zaměstnanec podle určitých pravidel může si tu pracovní dobu rozhodovat i sám. ***
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
Já vás chci, kolegyně, kolegové, požádat, aby dnes Sněmovna potvrdila tu původní sněmovní verzi. Zároveň si dovolím ještě jednu poznámku. V posledních dnech se v mediálním prostoru hodně diskutuje i ta otázka úpravy, která se týká přesčasů u lékařů. Chci k tomu jenom říci stručně, že vůbec to, že tato úprava se tady vložila na půdě Sněmovny, vzniklo na základě jednání zdravotního výboru a ten požadavek tam tenkrát zazněl prakticky napříč celým politickým spektrem, včetně zástupců opozice.
My jsme se snažili tomuto vyhovět. Využili jsme výjimku, kterou umožňuje současná platná evropská legislativa. Výjimku na tyto přesčasové hodiny využívá většina členských států Evropské unie, včetně - a to chci podtrhnout - všech sousedních zemí, které sousedí s Českou republikou. To znamená i to tolik zmiňované Německo tuto výjimku využívá. Je to vždycky na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
My za náš dozorový orgán, státní Inspektorát bezpečnosti práce, budeme mít detailní přehled o konkrétní osobách, které takovéto dohody na tyto přesčasy uzavřely. Jsme schopni odkontrolovat jak přístup zaměstnavatele, tak i konzultovat se zaměstnancem, zdali toto bylo uzavřeno ve vzájemné shodě, nikoliv na základě nějakého nátlaku.
Nicméně co je podstatné ještě pro naši případnou debatu, ani senátní verze na tom nic nemění. Senátní verze se netýká jakékoliv úpravy v této oblasti. To znamená, není možné tady dnes vybírat nějakým způsobem prostě jak sněmovní, tak senátní verze. K této otázce v těch svých záležitostech přistupuje stejně. Samozřejmě já vnímám a myslím, že i pan ministr zdravotnictví, i doprovodné usnesení Senátu, které k té věci bylo načteno.
Měli jsme také jednání tento týden se zástupci části mladých lékařů. Dohodli jsme se, že zhruba do měsíce se potkáme znovu a budeme hledat další cesty k tomu, jak řešit tu problematiku, řekněme, přesčasů a lepšího slaďování rodinného a pracovního života u lékařů a jak to můžeme vyřešit koncepčně nejenom v oblasti zákoníku práce, ale případně i v dalších otázkách, které se týkají problematiky zdravotnictví. Ale to není předmětem ani té senátní vratky. Děkuji vám za pozornost.
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/074schuz/s074208.htm
| Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2021_74_00632
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, napište nám.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.