Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 212251000560013 najdete zde
Materiál pro RČT:
Informace o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2011
Vytvořeno na základě Usnesení RČT:
Usnesení č. 93/09/11: Zpráva o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2011
Datum předání: 31. 5. 2012
Vytvořil: Zdeněk Šámal, ředitel zpravodajství
Martin Řezníček, vedoucí redaktor zahraniční redakce
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel
Obsah:
1. Definice zahraničního zpravodaje
2. Hlavní zahraniční události roku 2011 a jejich pojetí v ČT
3. Změny v práci zahraničních zpravodajů v roce 2011
4. Statistika výstupů
5. Výhled do budoucna
2
1. Definice zahraničního zpravodaje
Zahraniční rubrika Redakce zpravodajství v současné době disponuje osmi stálými zahraničními
zpravodaji, jejichž střediska jsou v Berlíně, Bratislavě, Bruselu, Košicích, Moskvě, Pekingu /
Hongkongu, Varšavě a Washingtonu:
Seznam stálých zahraničních zpravodajů ČT k 1. 3. 2012:
Berlín – Eva Pláničková
Bratislava – Olga Baková
Brusel – Eva Hrnčířová
Košice – Ladislav Kerekeš
Moskva – Pavel Vondra
Peking / Hongkong – Tomáš Etzler
Varšava – Miroslav Karas
Washington – Michal Kubal
Rozmístění zahraničních postů odráží jak historický vývoj, tak za daných rozpočtových podmínek
maximální snahu o původní zahraniční zpravodajství, které je ve srovnání s ostatními českými,
nejen veřejnoprávními médii unikátní. Zmíněná struktura zpravodajských postů umožňuje
pokrývat nejen dění v samotných městech / zemích, kde sídlí zahraničních střediska, ale
i vzdálenější okolí. Zpravodaj ve Spojených státech v rámci finančních možností pokrývá
i Kanadu, příp. nejbližší země střední Ameriky, zpravodaj v Košicích taktéž Maďarsko, zpravodaj
v Polsku i Pobaltí atd. Tímto se Redakce zpravodajství snaží minimalizovat náklady, které jsou ve
srovnání s ad hoc vyslaným zvláštním zpravodajem z Prahy nižší.
Stálý zpravodaj není jen reportérem, ale také vedoucím střediska, účetním, často také
produkčním. Zastává tedy funkce, které jsou v pražském ústředí České televize svěřeny několika
lidem. Dlouhodobá analýza jejich příspěvků dokládá, že přinášejí zpravodajství, které je
kvalitativně i kvantitativně na vysoké úrovni.
Vedle stálých zpravodajů, kteří jsou všichni interními zaměstnanci České televize (6 Čechů,
2 Slováci) se zahraničním zpravodajem v obecnějším slova smyslu rozumí také redaktor vyslaný
do zahraničí s cílem pokrýt událost s časově omezenějším charakterem.
Pro účely této zprávy se však zahraničním zpravodajem rozumí stálý zpravodaj žijící dlouhodobě
v jednom z osmi středisek.
3
2. Hlavní zahraniční události roku 2011 a jejich pojetí ve zpravodajství ČT
Rok 2011 znamenal pro zahraniční zpravodaje ve srovnání s rokem předcházejícím opět o něco
vyšší vytížení, přestože statistiky nedokládají výraznější rozdíly. Důvody tohoto stavu jsou
popsány v kapitole 4. Zpravodajská náročnost roku 2011 byla mj. dána těmito událostmi, které
Česká televize pokrývala prostřednictvím jednoho ze svých stálých zahraničních štábů, příp.
vysláním vlastního štábu z Prahy:
Výročí zemětřesení na Haiti
Zemětřesení a tsunami v Japonsku
Arabské jaro (Egypt, Tunisko, Libye)
Válka v Afghánistánu
Krize kolem jednotné měny euro, situace v Řecku a dalších evropských zemích
Volby ve Španělsku
Výročí sjednocení Itálie
Výročí havárie v Černobylu
Prezidentské volby v Rusku
Zahraniční zpravodajství se během roku 2011 věnovalo především dění v arabských zemích,
které zasáhla revoluční vlna. Zvláštní zpravodajové pokrývali jak revoluci v Egyptě, tak
opakovaně i povstání v Libyi (a taktéž pohyb syrských uprchlíků u tureckých hranic). Vždy patřili
mezi první české novináře, kteří ze zemí přinášeli původní, kvalitní zpravodajství. Zahraniční
redakce se taktéž podílela na celé řadě mimořádných vysílání věnovaných aktuálnímu dění nejen
na Blízkém východě.
Zpravodaji v USA Michalu Kubalovi se vzhledem k dlouhodobým kontaktům v americké armádě
podařilo zúčastnit tzv. embeddingu na základnách v Afghánistánu. Výsledkem byla série
exkluzivních reportáží přímo z fronty, které byly v rámci českého televizního prostoru unikátní.
Na podzim 2011 zaznamenalo zpravodajství České televize nejen v rámci domácích, ale
i evropských médií výrazný úspěch. Po měsících příprav se zahraniční redakci podařilo vyslat
reportéra a kameramana do válkou zmítaného Somálska, které patří mezi nejnebezpečnější
místa na světě a kde bylo dosud natáčení televizních příspěvků téměř vyloučené.
Zahraniční redakce se prostřednictvím své bruselské zpravodajky a dalších zvláštních zpravodajů
věnovala podrobně krizi kolem jednotné evropské měny, a to nejen informováním o nesčetných
jednáních v Bruselu, ale také reportážemi z nejpostiženějších zemí (Řecko, Španělsko).
V lednu 2011 byl do víkendového vysílacího schématu ČT24 zařazen hodinový pořad Horizont
věnovaný výhradně aktuálnímu zahraničnímu dění, založenému na původních reportážích
i příspěvcích zpracovaných z agentur. Začátkem vysílání tohoto formátu se opět zvýšila
vytíženost jak stálých a zvláštních zpravodajů, tak i redaktorů v pražské části zahraniční redakce.
Začátkem roku 2011 se zahraniční rubrika ujala též nedělního pořadu Před půlnocí, kam si
moderátoři zvou zajímavé hosty mající různou zahraniční zkušenost.
4
3. Změny v práci zahraničních zpravodajů v roce 2011
Rok 2011 nepřinesl žádné změny v portfoliu zahraničních středisek, i tak ale šlo o dobu
výrazných proměn některých postupů. Barbora Šámalová, která v létě roku 2010 nahradila
v Moskvě Josefa Pazderku, jemuž nebyla prodloužena víza, v souladu s předchozí dohodou
o časově omezeném působení opustila post v Rusku v létě roku 2011. V září ji na pozici
zpravodaje nahradil Pavel Vondra. V této souvislosti je nezbytné poznamenat, že po celou dobu
uplynulého roku se vedení Redakce zpravodajství intenzivně snažilo přimět české ministerstvo
zahraničí k součinnosti s cílem minimalizovat pravděpodobnost toho, že se Česká televize opět
stane obětí vyřizování účtů mezi českou a ruskou diplomacií.
V Asii se Česká televize podobně jako další zpravodajská média snažila prostřednictvím svého
zpravodaje v Pekingu / Hongkongu soustřeďovat vedle zpravodajství z Číny i na velmi rychle se
vyvíjející jihovýchodní část tohoto kontinentu. Divákům tak nabídla širší výběr témat z různých
zemí (Japonsko, Korea, Indonésie, Kambodža atd.), přestože dominantním regionem v této části
světa pro ČT stále zůstává Čína, o čemž svědčí i poměr příspěvků z této země a zbytku Asie ve
vysílání.
Rok 2011 přinesl obecně další tlak na univerzálnost zahraničního zpravodaje, která znamená
připravenost referovat o několika různých tématech v jeden den nad rámec běžného natáčení,
čímž se zpravodaj liší např. od členů domácí redakce.
Zatímco se rok 2010 stal průlomovým ve využívání internetu k živým vstupům, znamenal rok
2011 další výrazné rozšíření této technologie. Internet se v minulých letech používal zejména
k přenosu zpracovaných reportáží ze střediska do Prahy. S cílem ušetřit peníze a - oproti
klasickému satelitnímu přenosu, který je kvůli své náročnosti velmi rigidní - zvýšit flexibilitu byla
některá střediska vybavena technologií Quicklink umožňující živé vstupy přes internet
v kvalitnější podobě než např. Skype. V minulém roce získala tuto technologii všechna zahraniční
střediska. Dodatečné náklady na vybavení kanceláří (světla, obrazové pozadí, kamera), kvůli
nimž např. vzrostl rozpočet střediska ve Washingtonu, jsou minimální ve srovnání s ušetřenými
prostředky za satelitní trasy. I tak dosud sloužily vstupy přes internet především k nahrazení
telefonických příspěvků. Se zkvalitněním internetového spojení lze předpokládat, že výhledově
alespoň částečně nahradí klasické živé vstupy i v hlavních relacích, dosud kladoucích důraz na
kvalitní obraz. Zahraniční rubrika s cílem dále zvýšit flexibilitu zvažuje též používání dalších
technologií pro přenos živého obrazového materiálu.
5
4. Statistika výstupů
Zahraniční redakce provádí kontinuálně statistiku výstupů z jednotlivých zpravodajských postů
určenou pro interní potřeby. Je důležité upozornit, že tato data nejsou v žádném případě
jediným, ani hlavním kritériem hodnocení práce zpravodajů. Jde pouze o jeden z řady
pomocných indikátorů, které bere vedení redakce v úvahu. Výsledky obecně dokládají ve
většině případů nárůst počtu příspěvků v aktuálním roce ve srovnání s rokem minulým.
Výpovědní hodnota statistik je ovšem omezena personální změnou na postu v Moskvě.
Dalším faktorem, který limituje možnost činit ze statistik přesné závěry, je velmi obtížně
kvantifikovatelná odlišnost v podmínkách pro práci novinářů, vzdálenosti, které je nutné
překonat pro pořízení obrazového příspěvku, rozdíl v relevanci témat pro českého diváka atd.
Reportáže v kulturně blízkých prostředích, kde je Česká televize respektovaným médiem
(Slovensko, Polsko) vznikají mnohem jednodušeji než např. v Rusku, Číně nebo Spojených
státech. I tak ale byl např. Tomáš Etzler v Pekingu v počtu reportáží za rok 2012 v jedné osobě (v
Pekingu nemá Česká televize vlastního kameramana) výkonnější než týmy ve stejném městě
působících renomovaných západních médií.
6
5. Výhled do budoucna
Možné rozšíření sítě zpravodajů záleží na mnoha faktorech, které Redakce zpravodajství
kontinuálně vyhodnocuje, především na financích (v roce 2011 hospodařila všechna střediska
jako celek v souladu s přijatým rozpočtem, který nepřekročila – zůstala na 97,8% plánu).
Rok 2012 je z pohledu potenciálních změn na místech zahraničních reportérů ve srovnání
s minulými lety zásadní. Subjektivní okolnosti konkrétního zpravodaje, objektivní potřeby
Redakce zpravodajství, příp. uplynutí obvyklé čtyřleté periody znamenají, že výměna zpravodajů
se v roce 2012 bude týkat většiny zpravodajských míst. Eva Pláničková požádala o zkrácení svého
úvazku v Berlíně ze zdravotních důvodů (místo původních 4 let stráví v Berlíně necelé 3 roky)
k létu 2012. Novým zpravodajem v Berlíně se stane Martin Jonáš. Eva Hrnčířová byla v roce 2011
vyzvána k setrvání v Bruselu o rok déle oproti obvyklému čtyřletému cyklu, i zde se v létě 2012
(letní období je pro výměnu zpravodajů nejvhodnější kvůli relativně nižšímu počtu zásadních
událostí a vhodnosti využití této doby k zapracování nového zpravodaje) počítá s výměnou, jejím
nástupcem se stane Bohumil Vostal.
Čtyřleté období uplyne v roce 2012 taktéž Olze Bakové v Bratislavě, pětileté Ladislavu Kerekešovi
v Košicích. S cílem ušetřit finanční prostředky a posílit post v Bratislavě jako středisko pokrývající
nejen Slovensko, ale částečně i Rakousko a Maďarsko bylo rozhodnuto o zrušení košického postu
k 31. 8. 2012. V současné době se o nahrazení Olgy Bakové v Bratislavě jedná, přičemž v úvahu
připadají dvě varianty: buď pozici obsadit vyslaným českým novinářem, nebo místním
slovenským novinářem.
Pavla Vondru v Moskvě nahradí od 1. 8. 2012 Miroslav Karas, který obvyklý čtyřletý cyklus ve
Varšavě přesluhoval několikanásobně. Zpravodajem ve Varšavě se stane Josef Pazderka, zkušený
reportér, který před časem působil v Moskvě. K závěru roku 2012 se po prezidentských volbách
v USA počítá s výměnou na postu zpravodaje ve Washingtonu – Michala Kubala nahradí Martin
Řezníček. Česká televize si od této zásadní změny ve většině zpravodajských středisek slibuje
další posílení zahraničního zpravodajství, které se má stát jedním z pilířů nové hlavní
zpravodajské relace. Zároveň touto výměnou prokázala schopnost vyslat do zahraničí zkušené
reportéry Redakce zpravodajství.
Se vzrůstajícím důrazem na původní zahraniční zpravodajství zároveň opět vyvstává otázka
potenciálního rozšíření sítě zpravodajů. Plány na zřízení postu na Blízkém východě (po zvážení
řady argumentů se nejvhodnějším místem jeví Jeruzalém) jsou již vypracovány, včetně
rozpočtového výhledu, byly již předloženy minulému vedení televize.
Variantou, kterou zahraniční redakce dlouhodobě zvažuje, je i zřízení postu, který by primárně
obstarával dění v západní Evropě (zejména Velká Británie, Francie, Španělsko). Vytíženost
bruselského postu širší původní pokrývání těchto třech velkých zemí omezuje na minimum, děje
se tak jen v případě zásadních událostí. Při každodenním informování o událostech v těchto
státech je redakce odkázána na agenturní zpravodajství, které původní příspěvky z místa dokáže
nahradit jen v omezeném rozsahu. Taktéž výrazně nadprůměrné (ve srovnání s ostatními)
využívání spolupracovníků na telefonické příspěvky z Paříže i Londýna svědčí o tom, že absence
postu v jednom z těchto měst je citelná.
7