Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

(

ČESKÁ TELEVIZE

Materiál pro RČT:
Dlouhodobé plány programového, ekonomického a technického rozvoje ČT
na roky 2012 - 2017

Vytvořeno na základě harmonogramu předkládání materiálu RČT Usnesení 68/05/12
vr. 2012:

Datum předání: 30. 6. 2012
Vytvořil: vedení České televize

Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel

sTeje 111 1e R
- Incognito

PROGRAMOVÉHO, TECHNICKÉHO,
PERSONÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE
ČESKÉ TELEVIZE NA LÉTA

Červen 2012

V ČESKÉ TELEVIZI
OD 19. ÚNORA

DOKU
MENU

PŘEHLÍDKA
DOKUMENTU
ČESKÉ TELEVIZE

OBSAH
ÚVODNÍ SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČT 0000000 ooo ooe e oveonanenaannaanaasaaasnaa aa aannasv aa aanaanvacva >
Výchoziísituáče zn e zeeovevee00 ooý o e oo éeov ooo zz zzA ooo e e á ooo 3

ZÁKLADNÍ STRATEGICKÉ CÍLE ČT PRO LÉTA 2012-2017 ................0 000n nn oonn nn nnn s nn nnn neasnnno ů

DLOUHODOBÝ PLÁN PROGRAMOVÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017 ...................... 8
Programové sližby Českémelevize: o s: 00 EEE EEE EEE EEE 8
Nývoj pořadů a programových formátů u ooo o ez zrý zrý 11

DLOUHODOBÝ PLÁN TECHNICKÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017 ............................. 17

DLOUHODOBÝ PLÁN PERSONÁLNÍHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017 ...................... 19

DLOUHODOBÝ PLÁN EKONOMICKÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017 ........................ 22
Výchozí ekonomické podmínky činnosti České televize...............0 ooo oeeeenrrerrrrn aa sas a ssaasnnaanonennnnnnnna ss ssnasannennantcé 22
Prognóza vývoje výnosů vletech 2012-2017 m m o e ooo e e e e 23
Pregnozavývojemnákladů v le ZO TZ2 0T zeemesn e e oo tane oo zaji k oemvetoe ooo eoeu ooo e ooo kokik le vaok e e 24
Prognóza stavu disponibilních finančních zdrojů - cash floW.........0 0 eeoeeceekneeenns nn sá r nasneanannásaná s náásan t á nnátanatá tt nnn 25

PŘOOEE E PAÉ ttt ooo E RG HE ERHO RC E HO OY UOEU E EEE AU 28
Příloha č. 1: Ekonomická prognóza a hlavní ukazatel na léta 2012-2017............0 oo eenereennecennnaernnnntnnnntiiiennvé 29
Příloha č. 2: Doporučení CM/Rec (2012) 1 Výboru ministrů členským státům

a Spráwi médiveřejné SluŽBY e z oo ooo oo e e z ooo ooo venak e o e e Ea e ooo k aa aa 31

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČESKÉ TELEVIZE NA LÉTA 2012-2017

—h

ÚVODNÍ SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE čČT

Česká televize stejně jako ostatní veřejné televize v Evropě stojí před naprosto bezprecedentními výzvami
souvisejícími s hospodářským, politickým a sociálním vývojem v Evropě a ve světě. Technologický vývoj v po-
sledních letech navíc zásadně změnil mediální prostředí a vytvořil zcela novou situaci, na kterou je nutno
reagovat. Ne nadarmo hovoří například doporučení CM/Rec(212)1 výboru ministrů členských zemí Evropské
unie o nutnosti chránit nezávislost veřejných médií na státu, transformovat veřejná média z pozice veřejného
vysílatele do pozice veřejného média, o nutnosti hájit a obhájit duální systém v současném vysoce diverzifi-
kovaném trhu, rozvíjet nové druhy služeb a zároveň nastavit nově hodnocení veřejných médií z hlediska jejich
společenské role.

Vnašich podmínkách je navíc nutné vzítv úvahuj velikost českého mediálního prostoru. Čím menší je, tím větší
kulturní a sociální význam veřejná televize má. Je více než zřejmé, že tato role neustále poroste. Pro udržení
kulturní identity a pro rozvoj autentické národní kultury je existence a efektivní fungování média veřejné služby
zcela nutnou podmínkou.

Předkládám Radě ČTi veřejnosti tyto plány s vědomím, že žijeme ve velmi turbulentní době a že jednou ze
zásadních podmínek pro další rozvoj nejen veřejnoprávního média, ale i celé společnosti, je schopnost adap-
tovat se na novou situaci. Tradiční postupy a řešení již ne vždy dostačují k řešení soudobých problémů. Je
třeba hledat nové cesty, v některých případechi zdravě riskovat a dávat šanci novým neotřelým řešením. Proto
chápu tyto plány jako živý, neustále se vyvíjející dokument, který je třeba kontinuálně konfrontovat s realitou
av nutných případech jej doplňovat, aby vždy reagoval na současné aktuální výzvy a problémy.

Předkládané plány jsou zároveň realizačním plánem mého projektu předkládaného v průběhu výběrového
řízení na pozici generálního ředitele ČT, na jehož základě jsem byl na konci loňského roku zvolen. Ne náho-
dou jsou tedy v centru pozornosti programové služby České televize a původní tvorba, jež je základem jejího
vysílání. Současně však plány reagují i na reálnou situaci České televize z pohledu rozvoje technologické infra-
struktury, vysílání, výroby a provozu v rozsahu, který dovoluje očekávaná ekonomická situace ČT.

Považuji za nutné zdůraznit, že předkládané plány nejsou pokračováním transformace, nastavené v roce 2010.
Jejím základem bylo omezení nákladů prostřednictvím redukce rozsahu služeb. Implementace mého projektu
znamená transformaci založenou na zvýšení výkonu a rozšíření služeb ČT a financovanou z rozsáhlé vnitřní
optimalizace procesů a činností. Principem není omezení služby ČT veřejnosti, ale omezení či likvidace nepro-
duktivních činností uvnitř ČT. Je to postup podstatně složitější a časově náročnější, ale vzhledem k poplatní-
kům korektnější. Za stejně peněz více a kvalitnějších služeb.

V souladu s kandidátským projektem není součástí plánu požadavek na navýšení televizního poplatku, plány
však plně reflektují, že trvale udržitelné stabilní financování České televize již od jejího vzniku k 1. 1. 1992 nikdy
nebylo nastaveno. Její dvacetiletou historii provázejí cyklické ekonomické krize, jež mají vždy v určitém časo-
vém intervalu svůj hlavní důvod ve stagnujících příjmech na straně jedné a rostoucích nákladech naplňování
veřejné služby na straně druhé. Pro takovou situaci nejsou jen úspory systémovým řešením, protože dříve či
později nutně vedou k omezení poskytované veřejné služby. V případě ČT by došlo zejména k omezení původ-
ní české televizní tvorby, na niž se váže rozhodující objem nákladů.

Řešení tohoto problému ale překračuje hranice ČT. Obdobné potíže jsou charakteristické pro celou oblast ve-
řejných služeb, kde disponibilní zdroje dosažitelné úsporami jen s obtížemi pokrývají růst dodavatelských cen.
Předkládané plány jsou z tohoto pohledu i příspěvkem do diskuse o rozsahu a financování veřejných služeb
jako celku a o vztahu veřejného a komerčního sektoru.

Tuto diskusi je ale možné rozvinout teprve poté, co současný management ČT prokáže schopnost dokončit
započatou restrukturalizaci ČT, zajistit dostatečné nákladové úspory pro udržení nebo navýšení prostředků
věnovaných na původní televizní tvorbu a představit Českou televizi jako moderní a progresivní instituci při-
pravenou na fungování v nové „digitální“ době.

V Praze 25. 6. 2012

Petr Dvořák
Generální ředitel České televize

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČESKÉ TELEVIZE NA LÉTA 2012-2017

„

E30 E E KEE EE ES E A o T S n G R E EEE E OKA
VÝCHOZÍ SITUACE

E Z EEK GS AE KU E E RE E R E E E E T E SZ
OBECNÉ TRENDY A OČEKÁVANÉ ZMĚNY MEDIÁLNÍHO PROSTŘEDÍ

Je možné očekávat spuštění dalších tematických programů, ve velmi omezené míře tuzemských, ale zej-
ména nadnárodních v české mutaci.

Vzroste zájem lokálních a regionálních provozovatelů o propojení jejich nabídky do nějaké celostátní sítě,
šířené terestricky, satelitem i kabelovými systémy.

Nepochybně porostou ceny v oblasti audiovize, jednak při výrobě pořadů, jednak i při jejich akvizici - ná-
kupu licencí a práv. Příkladem je nákup sportovních práv, kde skončila historická exkluzivita EBU (Evropská
vysílací unie) na práva k vysílání olympijských her. Povede to jednak k vytváření nově strukturovaných nabí-
dek - balíčků, ať už sportovních nebo tematických, a také ke snaze produkčních společností, prodávajících
licence, uzavírat dlouhodobé smlouvy o odběru jejich formátů.

Při rostoucích nákladech na původní tvorbu bude pro lokální a finančně slabší televize, kam ČT z pohledu
evropského televizního trhu patří, stále složitější vytvářet konkurenceschopná díla bez mezinárodní spolu-
práce. Posílení mezinárodní spolupráce - hlavně s televizemi veřejné služby - bude pro ČT životně důležité.
Stejně tak musí ČT mnohem aktivněji usilovat o prodej své tvorby dalším, zejména zahraničním subjektům.
Znamená to tedy trvale vyhledávat témata a žánry, o něž je v zahraničí zájem.

Zatímco velké trhy čeká mírný růst výdajů na reklamu, malé trhy budou i nadále mimo zájem velkých inze-
rentů. Dá se očekávat, že dlouhotrvající pokles reklamního trhu a s tím spojené podfinancování médií pove-
de k rozvoji placených služeb. Podmínkou úspěchu takových služeb je lukrativní programový obsah. Pokud
se trend potvrdí, vznikne zcela nová situace, kdy z volného vysílání postupně vymizí atraktivní filmy, spor-
tovní přenosy a podobné populární programové formáty. V takovém případě se naplno projeví i ve sféře
televizního vysílání problém označovaný jako „digital divide“. Digitální propast, jak zní volný překlad, roz-
děluje společnost na ty, co přístup mají, a na ty, co přístup k těmto službám nemají. Česká televize musí
pozorně sledovat další vývoj placených televizních služeb a jejím úkolem nepochybně bude toto rozdělení
zmírňovat a i nadále poskytovat veškerý programový obsah ve volném vysílání a v maximálně možné, eko-
nomicky udržitelné kvalitě. Současně bude důležité, aby stále platilo, že určitá část sportovní nabídky musí
být šířena volně a tím být k dispozici širokým vrstvám obyvatelstva - viz jejich výčet stanovovaný MK.

EES EEE EPEE FEE FSE PH POE EE E EE E E E SOOS KS OSE NE POOL EN
PROGRAMOVÉ TENDENCE

Dominance zábavy ve vysílání komerčních televizí bude výrazně ovlivňovat divácký vkus zejména mladších

s komerční zábavou může vlivem tohoto vývoje klesat.

Placené služby nabízené prostřednictvím internetu nebudou v nejbližší budoucnosti výrazně ovlivňovat
audiovizuální trh, pokud jejich provozovatelé nenabídnou originální a atraktivní obsah - na což v současnosti
nemají ani finance, ani kreativní kapacity.

Naplno se projeví nástup „Social TV“. Sociální sítě se stávají stále více specifickým zábavním médiem,
jež bude stále více měnit pohled zejména mladé generace na televizní tvorbu a její sledování. Až dosud
byl tento koncept spíše na okraji zájmu. Nyní se očekává jeho zásadní prosazení propojením televize
s Twitterem a Facebookem. Stejně významný je i stále posilující trend rozvoje internetových serverů pro
sdílení video souborů jako je YouTube a to jak z hlediska jejich využití v rámci naplňování veřejné služby, tak
i z hlediska ochrany autorských práv.

Není příliš pravděpodobné, že by - na rozdíl od ostatních programů ČT - ČT24 musela čelit konkurenci
v podobě vzniku jiného soukromého zpravodajského kanálu. Tuto konkurenční výhodu ale bude průběžně
eliminovat další multimedializace zpravodajských webů, jež sice nepředstavují přímou mediální konkurenci,
konkurenci informační však rozhodně ano.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČESKÉ TELEVIZE NA LÉTA 2012-2017

m Bude se prohlubovat diferenciace diváckých skupin. Zatímco starší věkové skupiny preferují klasickou
televizní skladbu a akceptují léty prověřená měřítka kvality, mladší věkové ročníky mají diametrálně odlišný
vkus i kvalitativní měřítka. Tento rozdíl je vysoce konfrontační a veřejná televize se stává aktérem tohoto
střetu zcela rozdílných přístupů a měřítek. Koncipovat původní tvorbu plošně akceptovatelnou pro většinu
diváckých skupin bude v budoucnosti nesmírně složité, ne-li nemožné.

m Budou dále posilovat tematické programy. Jestliže v roce 2007 dosáhly nové tematické programy, v té
době reprezentované pouze ČT24 a ČT4, podíl na sledovanosti (share) 1,18%, k 9. 5. 2012 to bylo již 20,13 %,
samozřejmě bez započtení plnoformátové komerční stanice TV Barrandov. Celkově nové digitální pro-
gramy dosáhly k uvedenému datu share 26,18%. To oslabuje zejména původní etablované plnoformátové
programy a tento trend bude pokračovati nadále. Do koncepce a rozvoje tematických programů je třeba
v následujících letech investovat.

m Vznik tematických programů není příčinou, ale důsledkem zcela změněné situace v mediálním prostředí.
Diváci se podvlivem internetu, mobilních telefonů a sociálních síti orientují buďna vysoce masové mediální
„události“ typu sportovní přenos, velká talentová show či populární film, nebo na specializované produkty
a kanály pro zájmově definované cílové skupiny. Klasickému programování „pro všechny“ tudíž rapidně
ubývají diváci. Tento trend se projevil i na ostatních trzích. Televize veřejné služby mu čelí mimo jiné
i tím, že výrazně posilují původní tvorbu ať už investicemi do televizních filmů a seriálů - jež se obsazením
a způsobem zpracování blíží filmové produkci - nebo používáním zcela nových postupů - např. scripted
reality - žánrový mix v jednom pořadu či show.

KOAÍOTIOT I VIZEE V IT NT PENÍ T PEZ T PT řÍ T Z E OTELÝ VÝ Z T E CE TTT a E E P TRE PE PREE 0]
RIZIKOVÉ FAKTORY SOUVISEJÍCÍ S MEDIÁLNÍM PROSTŘEDÍM V čČR A ČINNOSTÍ čT

m Základním rizikovým faktorem je nepředvídatelný ekonomický vývoj v Eurozóně a vliv případné krize
na růst nákladů a vývoj příjmů České televize. Z krátkodobého hlediska je ČT připravena zvládnout běžné
krizové scénáře. V případě zásadního zhoršení situace, například významného růstu inflace či růstu DPH,
proběhne výrazné omezování původní tvorby, snižování počtu zaměstnanců a omezování výrobních ka-
pacit. Takový vývoj by měl zásadní dopad do celé české audiovize a byl by v mnoha směrech nevratný.

m Dalším rizikovým faktorem je růst cen při nákupu vysílacích práv, licencí a jejich případná omezená
dostupnost. Důsledky digitalizace umožňující vysílání nových programů a rozvoj placených služeb mohou
paradoxně vést ke snížení dostupnosti některých pořadů, přenosů z atraktivních událostí či vynikajících
filmů ve volném vysílání veřejnoprávní televize. To může představovat významný sociálně politický prob-
lém, protože velká část společnosti závisí na dostupnosti volného televizního vysílání, a hrozí, že některé
sociální skupiny budou významně znevýhodněny v přístupu k televizní produkci.

m Vcelé Evropě se objevuje tlak na definici veřejné služby a hodnocení jejího naplňování. Příkladem může
být standard „Public Value“ britské BBC. I Česká televize musí takovým hodnocením projít. Zásadním prob-
lémem takového hodnocení je rozdílné chápání „publicvalue“ veřejnoprávního média odbornou veřejností,
politickou reprezentací, regulačními a kontrolními orgány a diváky. Tento rozpor se projevuje vysokou
hodnotou „public value“, spojenou přitom s malým diváckým zájmem. Snaha managementu po maxima-
lizaci „public value“" může vést k minimalizaci diváckého zájmu, marginalizaci média veřejné služby až k jeho
konečné likvidaci. lgnorování „public value" může naopak vést ke komercializaci veřejnoprávní televize.
Nalezení rovnováhy mezi „public value" a diváckými prioritami je bezpochyby kritickým momentem
dalšího rozvoje veřejnoprávní televize v celé Evropě a představuje to i kritický faktor pro ČT, protože
nový systém hodnocení bude muset být v plánovacím horizontu 2012 až 2017 v ČT implementován.

m Vliv komerčních médií na vytváření mediální legislativy. Komerční média vytvářejí ve zhoršených eko-
nomických podmínkách v celé Evropě tlak na zákonodárce nejen ohledně omezení komerčních aktivit
veřejných vysílatelů, ale snaží se i legislativně snížit atraktivitu jejich vysílání a omezit rozsah poskytovaných
služeb. Například v říjnu 2010 zveřejnila EBU informace o vztahu veřejných médií a komerčního sekto-
ru. Politické tlaky iniciované vlastníky komerčních televizí registruje již celých 80% veřejných vysílatelů
sdružených v EBU. Pro 32% z nich jsou zákonné restrikce již realitou.

m Udržení či zvýšení kvality původní tvorby při růstu nákladů na výrobu pořadů a poklesu příjmů je význam-
ným rizikovým faktorem. Digitalizace zvýšila dostupnost světové produkce a divák se jejím prostřednictvím
setkává s výsledky rozsáhlých programových projektů velkých producentských televizí. Podobnou
realizační kvalitu následně očekávái od produkce České televize. Nedostatek financí může významně snížit
dopad jinak velmi kvalitního námětu a tlačit divácký zájem směrem k nule. Česká televize tudíž musí velmi
dobře vybírattaková témata, která dokáže na patřičné úrovni realizovat, což ale samo o sobě může snižovat
žánrovou a obsahovou pestrost produkce České televize.

DLOUHODOBÉ PLÁNÝY ČESKÉ TELEVIZE NA LÉTA 2012-2017

O
m Podpora rozsáhlé původní televizní tvorby v ČR neexistuje, což bude významně komplikovat mezinárodní

koprodukce. Česká televize se musí snažit nacházet evropsky zajímavá témata, nabízet výhodné podmínky
pro koprodukce z vlastních zdrojů a posilovat spolupráci v rámci EBU.

m Digitalizace terestrického vysílání skončila a dochází k naplnění jejího skutečného cíle - uvolnění kmitočtů
ve prospěch telekomunikačních operátorů. Po Digitální dividendě 1 se již hovoří o Digitální dividendě 2
(uvolnění dalších kmitočtů v rozsahu 694-790 MHz - pásmo 700 MHz, TV kanály 49-60), která bude mít
zásadní vliv na další rozvoj zemského televizního vysílání v ČR. To představuje určité riziko a možnost kom-
plikací rozvoje regionalizace ČT, nástup nových vysílacích technologii pro vysílání v HD a vneposlední řadě
může komplikovat realizaci programu ČT3 (dětský a vzdělávací program). Případné problémy dalšího roz-
voje zemské vysílací sítě ČT jsou nezanedbatelným rizikovým faktorem. ČT se proto musí urychleně snažit
zabezpečit podmínky pro trvale udržitelný rozvoj terestrického vysílání.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČESKÉ TELEVIZE NA LÉTA 2012-2017

ZÁKLADNÍ STRATEGICKÉ CÍLE ČT PRO LÉTA 2012-2017

Trvalé obecné strategické cíle vyplývající ze zákona o ČT a požadavků EU na rozvoj média veřejné služby:

m Základní rámec dlouhodobých plánů programového rozvoje vytváří zákonné povinnosti televizního vy-
sílatele veřejné služby, které stanoví zejména zákon o České televizi a zákon o provozování rozhlasového
a televizního vysílání, Kodex ČT, Statut ČT. Z toho lze definovat následující obecné trvale platné cíle jejího
rozvoje:

poskytovat nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře;

implementovat princip: vzdělávat, učit a přispívat k osobnímu rozvoji občanů;

zaměřit se na aktivity pro dětské a mladé diváky;

zaměřit se na aktivity pro menšiny dané osudem i volbou;

aktivně přispívat k lepšímu poznání, pochopení a šíření národního a evropského kulturního dění
a dědictví;

vytvořit prostor pro začínající tvůrce, nové formální postupy i zcela nová témata;

zprostředkovávat významné společenské, kulturní a sportovní události;

využívat tvůrčím způsobem nové soudobé možnosti digitálních technologií k obohacení programové
nabídky a k rozvoji veřejné služby.

m Nazákladě programu Rady Evropy pro veřejné vysílání a v souladu se zákonem o ČT a Kodexem ČT musí
být rovněž cílem Česká televize:

vytvářet svými pořady orientační bod pro všechny členy společnosti a podporovat soudržnost
společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství; zvláště se musí vyvarovat jakýchkoli
forem kulturní, sexuální, náboženské či rasové diskriminace a společenské segregace;

vytvářet prostor pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat nejširší možné spektrum názorů a hle-
disek;

vytvářet pluralitní, invenční a rozmanitou programovou nabídku, která splňuje vysoká etická a kvalita-
tivní měřítka a neřídí se tržními tlaky;

vytvářet a strukturovat programová schémata a programy, které mohou zaujmout širokou veřejnost
a přitom zůstávají vnímavými vůči potřebám menšinových skupin;

odrážet ve svém vysílání rozmanitost filozofických koncepcí a náboženských vyznání ve společnosti s cí-
lem napomáhat vzájemnému porozumění a toleranci a podporovat soudržnost mnohonárodní a multi-
kulturní společnosti;

aktivně přispívat k lepšímu poznání, pochopení a šíření národního a evropského kulturního dění
a dědictví;

dbát nato, aby programová schémata obsahovala významný podíl původnítvorby, zvláště celovečerních
filmů, dramatické tvorby, dokumentární tvorby a podobně;

efektivně spolupracovat s nezávislými výrobci a filmovým sektorem jako celkem;

rozšiřovat nabídku programových služeb i tím, že poskytuje služby, které komerční vysílatelé běžně
neposkytují.

Strategické cíle, vyplývajícíz potřeb adaptace na nové podmínky plně liberalizovaného digitálního prostředí
v ČR, popsané zároveň v kandidátském projektu na pozici generálního ředitele:

m Veřejná služba poskytovaná Českou televizí musí být:

prostorem pro rozvíjení a inovaci historicky kodifikovaných uměleckých a kulturních hodnot;
prostorem pro kultivaci vkusu diváků a hledání shody v základních společenských postojích;
prostorem pro vzájemné poznávání a sbližování evropských kulturních kořenů;

prostorem pro tvorbu napříč generacemi tvůrců;

prostorem pro programovou synergii napříč žánry a jednotlivými kanály ve vytváření společenského
konsenzu a různých forem společenského dialogu o rozhodujících hodnotových otázkách a prioritách.

m Základním prostředkem k dosažení všech deklarovaných cílů je kvalitní původní tvorba, založená
na odvážné kreativě a vyvolávající respekt u diváků i u odborné veřejnosti.

K tomu je v plánovacím horizontu let 2012-2017 nutné:

zohlednit očekávané trendy v dalším rozvoji televizní produkce ve zcela novém prostředí a dokončit
transformaci a profilaci programů České televize;

vyvíjet a realizovat nové formy televizních pořadů, které zohlední významnou diverzifikaci diváckých
skupin, a posílit tvorbu pro děti a vzdělávaní experimentálními pořady umožňujícími využívat všech
dětem a mládeži běžně dostupných nových technologií;

prezentovat ČT a ČRv zahraničí prostřednictvím televizního vysílání, tj. produkovat v rámci možností ČT
i programy uplatnitelné na evropském trhu při zachování principu televize pro každého;

ZAKLADNÍ STRATEGICKÉ CÍLE ČT PRO LETA 2012-2017

vyvíjet pořady, jež budou určeny nejen pro většinovou věkovou skupinu 15+ nebo 15 až 54 let, ale i pro
dětského diváka a pro podstatnou část seniorů a menšin;

vytvářet takový systém programových služeb, který umožní vyvíjet klasickou programovou nabídku
i vysílání pro specifické divácké skupiny a vysílání experimentálních pořadů, zejména pro děti a mládež.

m Pro dosažení strategických i operativních cílů v oblasti původní tvorby je nutnou podmínkou stabilizované
a dlouhodobě udržitelné financování.

Ktomu je v plánovacím horizontu let 2012- 2017 nutné:

dokončit urychleně transformaci České televize, obměnu technologií a její adaptaci na nové podmínky;
následně stabilizovat provozní ekonomiku ČT, která vykazuje významný vnitřní deficit, spojený s výpad-
kem příjmů a růstem nákladů, na současnou strukturu a objem výroby pořadů;

na základě dokončené profilace jednotlivých programových okruhů optimalizovat výrobní infrastruk-
turu České televize, počty pracovníků a jejich odborný profil.

ZÁKLADNÍ STRATEGICKÉ CÍLE ČT PRO LÉTA 2012-2017

DLOUHODOBÝ PLÁN PROGRAMOVÉHO ROZVOJE
NA LÉTA 2012-2017

PROGRAMOVÉ SLUŽBY ČESKÉ TELEVIZE

Programové služby budou realizovány prostřednictvím stávajících programových okruhů ČT1, ČT2, ČT24
a ČT 4. Kromě nich bude v plánovacím období nastartován i dětský a vzdělávací program s pracovním názvem
ČT3, který bude zároveň i experimentálním programem ČT s vysokým podílem integrace Nových médií. Nová
média budou pokračovat v profilaci nabídky služeb a představí specifický distribuční kanál oslovující obecně
zejména diváka - uživatele internetu.

Rozvoj programového okruhu ČT1 v plánovacím období představuje zejména postupnou redefinici a pře-
formátování programu ČT1 na rodinný program se silným zastoupením původní české dramatické, seriálové

a zábavní tvorby a atraktivní publicistiky.

m Rozvoj programového schématu ČT1 předpokládá zejména:

© omezitarchivní pořady starší než deset let ve vysílání ČT1 na ty, která mají svou nepopiratelnou kvalitu
a schopnost oslovit i současného televizního diváka;

e důsledně propojovat program ČT1 s novými médii v rozsahu akceptovatelném většinovým divákem.

Rozvoj programového okruhu ČT2 představuje zejména postupnou redefinici a přeformátování programu
ČT2 na exkluzivní program z hlediska poznání a uměleckých zážitků. Cílem je se definitivně zbavit zátěže mi-
nulosti, kdy byl ČT2 doplňkem ČT1 nebo poskytoval jen různé formy servisního zpravodajství o kultuře, men-
šinách, vzdělávání atd. ČT2 se musí stát plnohodnotnou alternativou k programu ČT1.

m Rozvoj programového schématu ČT2 předpokládá zejména:

exkluzivní vzdělávací a kulturní charakter;

© přidání zábavy, zejména nové, alternativní, a případně i experimentální, určené pro mladší nebo
vzdělanější cílové divácké skupiny;
posilovat zastoupení divadelní a hudební tvorby ve vysílání ČT2 a zkvalitňovat dramaturgii a koncepci
jejího vysílání;
pokračovat v uvádění filmových cyklů a zvyšovat kvalitu jejich profilace;
zařazovat do vysílání kultovní seriály světové úrovně;
přesunout postupně dětské vysílání na nový, „dětský kanál“;
nově koncipovat televizní vzdělávání a vysílání pro menšiny; v této souvislosti využít inspirace zejména
BBC a vytvářet vzdělávací pořady ve formě soutěží.

Rozvoj programového okruhu ČT24 představuje zejména rozvíjení ČT24 jako jednoznačně vyprofilovaného
zpravodajského kanálu televize veřejné služby, který spolehlivě nabízí aktuální a důvěryhodné informace ze
všech podstatných oblastí společenského zájmu a vytváří prostor pro rozbor těchto událostí aktéry i odborní-
ky. Zároveň je pro ČT24 charakteristická schopnost operativně reagovat na události mimořádného významu.
Toto postavení, resp. tento profil, je nutno především udržet, rozvíjet, zkvalitňovat, programově a technologic-
ky průběžně modernizovat - nikoli však zásadně měnit.

m Dále je pro ČT24 potřeba:
© posilovat a dále rozvíjet regionální zpravodajství. Při současném stavu tří denních regionálních relací,
vysílajících asymetricky a dramaturgicky ne zcela jednotně na území ČR, se jako optimální dlouhodobý
výsledek jeví vysílání denního zpravodajství pro hlavní město a všech třináct krajů. Dlouhodobost to-
hoto úkolu vychází z jeho technické a ekonomické náročnosti,

„

DLOUHODOBÝ PLÁN PROGRAMOVÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017

© zvyšovat kvalitu a pohotovost programového obsahu a zároveň věnovat pozornost aspektům, které
přináší multimediální doba (interaktivita, vícekanálové šíření obsahu, souhra s NM i průběžná moder-
nizace obsahu a formy),

m Programové schéma ČT24 představuje prověřený a úspěšný rámcový prostor pro kontinuální a aktuální

vysílání ČT24 a není ho třeba zásadním způsobem měnit. Ve střednědobém horizontu (2013-2014) bude
vhodné prověřit možnost obohatit víkendové schéma zařazením akvizičních aktuálních dokumentů (cur-
rent affairs), vytvářejících pravidelný slot s možností repriízového využití v dalších časech. Střednědobým
cílem je i rozšíření kontinuálního zpravodajsko-publicistického vysílání ČT24 na odpolední časy obou
víkendových dní.

ČT 24 není jen svébytným programovým okruhem, ale i servisním zpravodajským útvarem pro celou ČT se
specifickým zaměřením a výrobou.

Rozvoj této oblasti bude představovat zejména:

© spolupráci s Vývojem na přípravě publicistických a dokumentárních formátů (např. Zlatá bula sicilská -
Zlomové okamžiky z dějin české státnosti, Heydrich - konečné řešení) s využitím zpravodajských zdrojů;

Rozvoj programového okruhu ČT4 představuje zejména:

Přeformátování programu ČT4 na sportovní zpravodajský program s cílem zajistit atraktivní a aktuální
přísun informací a zároveň tím optimalizovat objem aktuálních reportáží ze sportů s minimální diváckou
poptávkou.

Výrobu přenosů ze sportovních událostí, kde ČT4 touto výrobou a zpravodajstvím podporuje a propa-
guje český sport. Výrobou přenosů z mezinárodních akcí na území ČR navíc ČT vytváří možnost tyto akce
na českém území pořádat, protože požadavek zajistit televizní přenos je pro organizátory mnohdy nutnou
podmínkou.

Ve sféře sportovního servisu bude ČT4 kromě živého zpravodajství z významných událostí zařazovat:
vysílání velkých sportovních akcí značného společenského významu,

sledování české sportovní stopy ve světě,

vysílání českých sportovních událostí,

vysílání menšinových sportů,

vysílání mládežnických sportů

sportovní publicistiku, posilující postavení sportu ve společnosti a ukazující sport jako efektivní naplnění
volného času a významný faktor zdravého životního stylu.

Programové schéma ČT4 bude v případě významných sportovních událostí vždy upraveno po vzoru ČT24
na kontinuální sportovní zpravodajství, do něhož budou vkládány aktuální přímé přenosy, záznamy, doku-
menty, magazíny, archivními pořady apod. Kromě toho bude vytvářen prostor pro vznik nových pořadů
věnovaných vzdělávání, zdravému životnímu stylu, sportu pro všechny apod.

Zásadním cílem pro rozvoj programu ČT4 je optimalizace nákladů na nákup práv, aby zůstala zachována
divácká atraktivita (ČT4 je jediným volně dostupným sportovním programem na území ČR) a přitom byly
sníženy náklady.

Příprava a spuštění dětského a vzdělávacího kanálu ČT3 představuje zásadní rozvojový programový cíl ČT
pro předkládaný plánovací horizont. Dětská divácká cílová skupina 4-12 let získá poprvé v rámci ČT samo-
statný vysílací program. Z roztříštěného vysílání pro děti na dvou programech se přejde ke koncentrované-
mu, koncepčnímu řešení na samostatném programu:

m Spuštěním dětského a vzdělávacího programu (pracovně ČT3) musí ČT mezi rodiči s dětmi vytvořit vysoký

kredit dětských pořadů ČT.

„

DLOUHODOBÝ PLÁN PROGRAMOVÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017

m Neustálou inovací jako zásadním přístupem si ČT musí udržovat pozornost dětí, pro které by ČT měla být
spontánní první volbou. Projekt má ambici získat a udržet si alespoň čtvrtinu dětského publika v cílových
skupinách 4-8 a 9-12 let.

m ČT3 bude zároveň i stěžejním experimentálním programem z hlediska využívání integrace nových médií
a multimediálních projektů a bude experimentální taktéž z pohledu distribučního mixu (jeho optimální
nastavení bude zásadní zejména pro fungování ČT po roce 2017).

Rozvoj Nových médií naváže na výsledky uplynulého období. Nová média v České televizi zažila v letech
2010-2012 intenzivní rozvoj. Strategicky se tato divize snaží vytěžit maximum z technologického vývoje pro
zkvalitňování služby společnosti. Přidaná hodnota, kterou svým divákům přináší, nachází velmi živou odezvu.

Kombinace tradičních a nových médií má velký potenciál a představuje cestu, jež vede k moderní veřejné
službě, jejímž znakem budou stále větší možnosti v kontaktu mezi vysílatelem, a je také strategickým cílem ČT.

Nová média se zaměří na rozvoj:

m Internetu

Responsive webdesign - optimalizace zobrazení webové stránky na stále větším množství multimediál-
ních zařízení, reaguje na velikost zobrazení - desktop, tablet, smartphone;

personalizace, implementace konceptu identity Moje ČT - jednotný profil poplatníka TV poplatku pro
všechny služby ČT (personalizace obsahu, vlastní program v iVysílání, přenositelnost údajů mezi plat-
formami);

rozvoj jednotlivých webů ČT (zejména ČT24 a ČT4) a zvýšení integrace sociálních sítí;

rozvoj dětského webu v návaznosti na vysílání pro děti a s tím související vývoj multiplatformních prvků,
které by měly edukativně-zábavní charakter a využívaly by popularity televizních postaviček a hrdinů
u dětských diváků.

m Teletextu a HbbTV

Rozvoj aplikací HbbTV (Hybrid Broadcast Broadband TV). Je to platforma výhodná pro broadcastery
a podporuje ji i Evropská vysílací unie. Rozvoj těchto služeb ve velkých zemích, jako je Německo či Fran-
cie, zaručuje, že je velcí světoví výrobci elektroniky postupně implementují do své produkce.

Využití nových technologií umožní dále obohatit doplňkové služby televizního vysílání o některé nové
dynamické a interaktivní prvky. Dojde k dalšímu zrychlení aktualizace některých typů informací. Ap-
likace se stanou součástí tvorby vybraných pořadů ČT.

m Mobilních aplikací

Vytvoření celého souboru 17 aplikací pro hlavní operační systémy se odehrálo v letech 2010-2012.
V aalší fázi je nutná zejména stabilizace, zajištění hladkého chodu, inteligentních updatů a péče o di-
váky / uživatelskou podporu.

Další aplikace se mohou tvořit spíše pro konkrétní velké projekty ČT, u nichž je využití aplikace smyslu-
plné.

m Využití Sociálních médií

Pokračovat v projektu kompletní korporátní komunikace, v jehož rámci již byla sjednocena pravidla pro
práci se stránkami na sociálních sítích a jednotlivé stránky na sítích byly zařazeny do systému ČT; posi-
lovat využití potenciálu sociálních sítí a kooperace s diváky pro tvorbu kvalitního obsahu, relevantního
pro společnost.

„

DLOUHODOBÝ PLÁN PROGRAMOVÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017

—
(©)

VÝVOJ POŘADŮ A PROGRAMOVÝCH FORMÁTŮ

Pro vývoj pořadů a programových formátů je hlavním cílem naplnit vlastní kvalitní produkcí programové zá-
měry ČT ave spolupráci s výrobou zajistiti naximálně možnou kvalitní realizaci původní tvorby České televize.
Kromě toho však musí Vývoj aktivně vyhledávat nové náměty, nové programové formáty i nad rámec okamži-
tých požadavků a potřeb Programu stejně jako musí sledovat vývojové trendy televizní tvorby a vyhledávat
možnosti mezinárodní spolupráce. Na naplňování strategických cílů Vývoje se budou kromě pražského centra
rovnocenně podíleti televizní studia v Brně a v Ostravě. Vývoj pořadů má pro období 2012 až 2017 strategické
cíle v následujících oblastech:

m Vytvoření a důsledné uplatnění producentského přístupu v oblasti vlastní tvorby

Tvůrčí producentské skupiny a s nimi spojené procesní řízení programových projektů jsou rozhodujícím
prvkem, umožňujícím, aby se vlastní tvorba stala skutečným pilířem programového schématu ČT, aby re-
flektovala zájmy televizních diváků i možnosti a potřeby tvůrců a výkonných umělců a zároveň se vyrovnala
se stále komplikovanějším ekonomickým i mediálním klimatem. Cílem pro příštích pět let je prohlubovat
a zdokonalovat již zavedené principy, mezi nimiž dominuje vysoká míra kreativní odpovědnosti a samostat-
nosti producentů, kombinovaná s projektovými mechanismy zaměřenými na dodržování procesní a roz-
počtové kázně.

Cílem do roku 2017 je etablovat producentské skupiny jako uznávané kreativní autority v audiovizuální
sféře a zajistit jejich průběžnou přirozenou a zdravou obnovu.

m Aktivní přístup k autorské a tvůrčí komunitě jako hlavnímu zdroji talentu

Vtéto oblasti má ČT z posledních let jistý dluh. O to více práce je tudíž nutné v příštích pěti letech vykonat.
Mezi cíle Vývoje v této oblasti patří:

Do roku 2017 chce být ČT v autorské a tvůrčí komunitě vnímána převážně jako opora, příležitost, jako kon-
struktivní a otevřený partner.

m Zpřehlednění a zvýšení efektivity práce s přijatými náměty

Práce s náměty je nejviditelnější a v současnosti zřejmě nejpalčivější aspekt vztahů mezi ČT a autorskou
komunitou. V této oblasti ČT již nyní zavedla povinnou evidenci všech námětů v jednotném informačním
systému a jejich centrální administraci, která dohlíží na přidělení námětů, komunikaci s předkladateli a do-
držování předepsaných Ilhůt k vyřízení.

Do roku 2017 je třeba, aby tento systém hladce a spolehlivě účinkoval, aby autor mohl průběžně sledovat
cestu svého námětu prostředím ČT a aby autoři byli jasně a přehledně informováni otom, jaké jsou potřeby
a zamýšlené pořady ČT v nejbližší budoucnosti, a mohli díky tomu reagovat na konkrétní poptávku.

m Zavedení systémových prvků sladění programové poptávky a obsahové nabídky za účelem co
nejefektivnějšího využití prostředků dostupných pro vývoj

Výše uvedené cíle - producentský systém, vztahy s autory a práce s náměty - dostanou smysl pouze tehdy,
když budou propojeny do efektivního systému sladění programové nabídky a poptávky.

Cílem Vývoje je aktivně se podílet na vzniku popisovaného systému v ČT a po jeho zavedení do praxe co
nejefektivněji naplňovat jeho principy. Znamená to využívání celé škály nástrojů vlastní tvorby v audiovizi -
aktivní skauting, producentské dny, autorské dílny, budování a producentské vedení scenáristických týmů,
důsledné uplatnění fází tvorby scénáře s vazbou na autorské odměny, ověřovací výroba od testerů přes
mini-piloty až po plnostopážové piloty, spojená s důsledným vyhodnocením a zpětnou vazbou do tvůrčích
týmů.

Využitím principu tzv. „trychtýře“, kdy se pro danou oblast poptávky postupně zužuje počet vyvíjených
a ověřovaných projektů, a zároveň se postupně zvyšuje kreativní úsilí a finanční prostředky investované
do každého z nich, lze s výše uvedenými nástroji dosáhnout vysoké kvality výsledných pořadů při udržení
odpisů, tedy hodnoty nevyužitých autorských děl, na hranici 20 až 30% celkových rozpočtů na literární
přípravu.

DLOUHODOBÝ PLÁN PROGRAMOVÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017

—
a%

m Zajištění toku informovanosti: o nových formátech a programových trendech ve světě směrem dovnitř

a o úspěšných a atraktivních pořadech a formátech ČT směrem ven

ČT se musí více a systematičtěji otevřít podnětům zvenčí. Cílem je zajistit pravidelnou informovanost vede-
ní ČT a pracovníků zejména ve vývoji, v programu a ve výrobě o trendech v audiovizi, o nových programo-
vých formátech a o literárních a divadelních dílech vhodných k adaptaci.

ČT musí udělat více pro zhodnocení prostředků investovaných do vývoje a výroby úspěšných vlastních

pořadů. Vývoj zajistí důstojnou tuzemskou i zahraniční prezentaci vlastní tvorby ČT a podpoří úsilí úseku
obchodu a marketingu o maximalizaci příjmů z prodeje formátových práv a hotových pořadů.

Rozvíjení jednotlivých žánrových a formátových oblastí vlastní tvorby:

© Hranátvorba pro dospělé - společensky významná a závažná témata
Formátově jde o TV filmy, minisérie a sezonní seriály. Obsahově se ČT bude obracet jednak k postavám
a událostem především české historie, které ještě nenašly svou moderní televizní podobu - například
Božena Němcová, Jan Hus nebo Karel IV. - jednak k tématům, která jsou - nebo v blízké budoucnosti
pravděpodobně budou - určující pro soudobou evropskou společnost.

Tato oblast obsahuje velký potenciál pro koprodukční projekty se Slovenskou televizí.

Veřejnoprávní televize má diváky nejen poučit či vést k zamyšlení, ale také pobavit. Nedílným prvkem
vlastní tvorby ČT bude kriminální žánr, především v podobě minisérií a seriálů, v žánrové šíři od klasic-
kých, příběhově bohatých detektivek s výrazným hrdinou-vyšetřovatelem po moderní týmové krimi-
nálky. Chceme navázat na tradici televizních komedií, od solitérů po seriály, od komorních rodinných
příběhů až po obnovení české fantasy školy, kterou proslavily seriály jako Arabela nebo Pan Tau. ČT
se nebude vyhýbat ani kvalitní romantické tvorbě a dlouhohrajícím formátům, které ve světě veřejno-
právní televize s úspěchem využívají, zatímco v českých podmínkách zůstávaly zatím spíše doménou
komerčních televizí.

© Hraná tvorba pro děti
U solitérních pohádek se budeme řídit heslem: raději méně a kvalitněji. Dnešní děti považují za samo-
zřejmou poměrně vysokou úroveň tzv. „production value“, kterou znají z kin, DVD a převzatých pořadů
v televizi, a je nutno mluvit k nim takovým vyprávěcím a vizuálním jazykem, který toto očekávání nezkla-
me.

Dětem budou určeny i rodinné seriály zmiňované v předchozí odrážce.

© Dokudrama a ostatní žánry na pomezí hrané tvorby a dokumentu
Tento žánr byl ČT v uplynulých letech poměrně málo využíván, přitom přináší možnost, jak i náročné
téma zpracovat rychle, s náklady srovnatelnými s komorní studiovou dramatikou, a přitom divácky vel-
mi atraktivně. Chceme se zaměřit na historická témata (viz aktuálně vyráběný cyklus Roberta Sedláčka)
i na aktuální společenská témata, dramatizace zlomových událostí posledních let, ale i na využití postu-
pů doku-fikce pro rodinná dramata, soudní případy a další osobní a vztahová témata.

© Dokumentární filmy a seriály
ČT má v této oblasti tradičně široký záběr, je tedy nutno soustředit se na vysokou kvalitu a diváckou
atraktivnost vyráběných pořadů. Každý cyklus by měl zdůvodnit setrvání na obrazovce aktuální kvalitou
a přidanou hodnotou, nikoli pouze tradicí. V této oblasti je rovněž největší prostor pro koprodukční
projekty s jinými televizemi v zahraničí.

© Docusoap a ostatní žánry na pomezí dokumentu a tzv. reality formátů
Docu-reality je další tzv. „cross“ žánr, který ČT dosud málo využívala, přičemž přenechávala prostor
komerčním televizím. Řada zahraničních formátů tohoto druhu však v sobě nese vysoký potenciál spo-
lečenské angažovanosti a užitečnosti. Tato oblast si zaslouží naši zvýšenou pozornost.

© Publicistika
Zatímco aktuální publicistika zůstane doménou úseku zpravodajství, Vývoj se nadále zaměří na publici-
stický dokument, magazíny a zábavní pořady typu talk show nebo panelová show.

„

DLOUHODOBY PLÁN PROGRAMOVÉHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

—
R80

Vzdělávání dětí a dospělých

V této oblasti je nutné hledat nové cesty k naplňování principů veřejné služby v současných podmín-
kách, kdy ve vzdělávání hraje stále významnější roli internet a interaktivita. Vzdělávací aspekt je třeba
aktivně vyhledávat a vytvářet mj. právě propojením televizních pořadů s obsahem v nových médiích
(např. informační lišta v dokumentu či dramatickém pořadu, odkazující na web s doplňujícími informa-
cemi o historické postavě, apod.).

Velká zábava - eventy, sezonní cykly
ČT bude v této oblasti i nadále vytvářet protiváhu komerčním televizím a nabídne divákům každý rok
jeden až dva převzaté formáty velké cyklické zábavy typu Stardance, a několik vlastních eventů, zamě-

řených na významné kulturní či společenské události, na charitu nebo na podobná témata vážící se
k náplni veřejné služby.

Reality

Tento žánr je tradičně doménou komerčních televizí, i zde lze však v posledních letech nalézt řadu for-
mátů, jež přinášejí výrazně společensky prospěšný a pozitivně zaměřený obsah. Namátkou lze uvést
pořady zaměřené na zdravý životní styl, na mezigenerační porozumění nebo na řešení - či aspoň zdů-
raznění - konkrétních společenských problémů.

Malá zábava - herní pořady, panelové show

Žánr, jenž do ČT vždy patřil a bude patřit. Cílem bude do roku 2017 nalézt nové formy herních pořadů,
atraktivní i pro mladší generace, a více využívat formy panelové show, která je např. v BBC, ale i v ně-
mecky mluvících zemích vynikajícím nástrojem pro představení společensky angažované tematiky zá-
bavným a divácky atraktivním způsobem.

Skečové pořady a sitcomy

Další, kdysi tradiční složka programování ČT, jež si zaslouží, aby byla obnovena, samozřejmě v podobě
korespondující se soudobou realitou. Pořady tohoto typu přivedou do ČT nový typ talentů, především
mladých, a zároveň přitáhnou k obrazovce mladého diváka.

Infotainment - magazíny a zájmové pořady

V této oblasti je třeba hledat především cesty ke zkvalitnění stávajících pořadů, přinést divákům oprav-
du přidanou hodnotu a jasně se odlišit od obdobné tvorby komerčních televizí. Klíčem by měl být
fakt, že komerční televize dnes mimo prime time vysílají prakticky výhradně plně sponzorované pořady,
které jsou zákonitě obsahově poplatné tomu, kdo je financuje; zatímco ČT může nabídnout opravdu
nezávislý a objektivní pohled a radu v dané oblasti.

Hudební a divadelní pořady m-
Nedílná součást programové nabídky ČT. Úloha Vývoje spočívá především v posílení obsahové dra-

nejrůznější zájmové a cílové skupiny diváků.

Pořady pro mladé lidi

Ve všech žánrech, ve všech formátech, ve všech vysílacích časech je třeba klást velký důraz na to, aby
se ČT obracela na mladé lidi a zůstala pro ně relevantním partnerem i do budoucna. Nebezpečí nevězí
v tom, že by se mladí lidé přestali dívat na televizi, jak se často uvádí. Průzkumy nasvědčují tomu, že kon-
zumace televize u mladých lidí neklesá, spíše dokonce vzrůstá. Mění se však způsob, jak se na televizi
dívají, s kterými médii ji kombinují a jakou roli televizi ve svém životě přisuzují. Televize již nepředstavuje
primární zdroj informací - tuto roli převzal do značné míry internet. Televize ale zůstává místem velkých
událostí - ať už je to sportovní přenos, zpravodajství z nějakého zásadního dění, masově oblíbený seriál
nebo populární zábavná show - které, ve spojení se sociálními médii a mobilní komunikací, lze sdílet
s přáteli bez ohledu na to, kde právě fyzicky jsou. A televize je prostředníkem pro uspokojení velmi
specifických, přesně definovaných zájmů - o téma, o osobnost nebo o způsob zpracování. Tyto trendy
musí ČT zohlednit ve vlastní tvorbě, aby nejen v dalších pěti letech zůstala významným prvkem mediální
konzumace všech generací.

Dětské pořady

Oblast televizní tvorby pro děti bude třeba výrazně revidovat a osvěžit, a to nejen v souvislosti s nábě-
hem nového programového okruhu. Cílem je zachovat tradiční hodnoty české dětské tvorby a přitom
mluvit k dětem soudobým a pro ně přitažlivým a srozumitelným jazykem.

Y PLAN PROGRAMOVÉHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

DLOUHODOB

m
o

© Animovaná tvorba
Obdobný cíl si ČT klade v animované tvorbě: podporovat nové a odvážnější vyprávěcí a vizuální postu-
py a přitom neztratit to výjimečné a dobré, co tradice české animované tvorby obsahuje. | v této oblasti
existuje velký potenciál pro koprodukční projekty, což je při finanční náročnosti většiny animované tvor-
by významný aspekt.

© Tvorba orientovaná na menšiny
Moderní veřejnoprávní televize se nesoustředí na pořady specificky zaměřené na určitou menšinu, ný-
brž na integraci menšinových témat a osobností do celé škály své vlastní tvorby. Cílem ČT v této oblasti
tudíž bude směřovat k odtabuizování a k integraci všech menšinových témat do běžných pořadů. Sa-
mozřejmě tam, kde se objeví jednoznačná programová poptávka, bude Vývoj pracovat i na specific-
kých menšinových pořadech, ať už na magazínech, dokumentech, publicistice nebo na dalších typech
pořadů.

© Prostor pro mladé talenty a experiment
Spolupráce s filmovými školami a činnost některých tvůrčích producentských skupin se zaměřením
na „okrajové“ žánry a tvůrce posílí nabídku pořadů, jejichž přínos bude především v tom, že nabídnou
divákovi určité vybočení z řady, tematicky či formou nebo obojím. Úkolem Vývoje je zajistit, aby prostor
pro nové talenty a tvůrčí postupy existoval a zároveň aby výsledky byly formátovány a prezentovány

podávaného pro ně nezvyklou - či dokonce šokující - formou.

Vývoj pořadů a programových formátů pro televizi veřejné služby vnímá ČT jako velký závazek tvůrcům a všem
občanům a zároveň jako velkou příležitost přispět k budování občanské, tvořivé, tolerantní a pozitivně smýš-
lející společnosti.

VÝROBA POŘADŮ

Výroba pořadů a tedy naplňování role producenta je významnou činností České televize a bude tomu tak
i v horizontu let 2012 až 2017 vzhledem k tomu, že důraz na původní českou televizní tvorbu je základní rozvo-
jovou strategií ČT do roku 2017. Výrobní kapacity ČT byly před lety dimenzovány prostorově i technologicky
v naprosto jiných podmínkách. Zcela výjimečné postavení veřejnoprávní televize jako jediného producenta
původní tvorby bylo částečně oslabeno nástupem komerčních televizí v devadesátých letech a následným
rozvojem privátních producentských firem. S přechodem na digitální technologie proběhla další zcela zásadní
technologická, organizační i metodická změna v koncepci výroby pořadů.

Proto Česká televize v letech 2012 až 2017 musí:

m Vytvořit štíhlou a přehlednou strukturu vysoce efektivních a kvalitních interních kapacit, opírající se
o unikátní, i když v některých případech investičně náročné jednotky, které volný trh nabízí v omezené
míře či v nedostatečné kvalitě. Trhem běžně nabízené kapacity dále v ČT nerozvíjet a využít plně nebo
částečně služeb outsourcingu. Tyto kroky je však třeba činit uvážlivě, s ohledem na fakt, že ČT, na rozdíl
od komerčních televizí, vyrábět musí, a musí být tedy do určité míry soběstačná - nesmí být životně závislá
na dostupnosti kapacit na mediálním trhu.

m. Redefinovat strategii výroby pořadů v jednotlivých žánrech, včetně způsobu výroby, s cílem maximálně
efektivně využívat existujících interních „mandatorních“ kapacit ve výrobních komplexech ČT (TS Praha, TS
Brno, TS Ostrava). Pro potřeby analýzy efektivity interní výroby v jednotlivých žánrech aktualizovat a zobec-
nit segmentaci pořadů podle výrobních nákladů.

m Více koordinovat využití kapacit mezi televizními studii Praha, Brno a Ostrava a stanovit strategii, zda
ve studiích zachovat kapacity pro plnoformátovou výrobu, nebo zda jít cestou specializace.

m Optimalizovat produkční procesy a výrobní kapacity v Praze a ve studiích v Brně a v Ostravě. K tomu účelu
informačně integrovat časové plány výroby ve všech kapacitách ČT a na základě průběžného vyhodno-
cování informací o způsobu a rozsahu využití kapacit optimalizovat investiční strategie.

m Provést takové změny v organizaci výroby pořadů, aby v maximálně možné míře podporovaly samostat-
nost a tvůrčí svobodu producentů v rámci TPS (Tvůrčí producentské skupiny), ale zároveň bylo zajištěno

efektivní využívání kapacit a koordinace všech výrobních plánů.

m Nově nastavit honorářové politiky externích členů realizačních štábů, včetně autorských profesí.

©]

EHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

„

DLOUHODOBY PLAN PROGRAMOV

>
A

m Provést revizi interních pravidel při výrobě pořadů a v případě nutnosti je upravit. Interní pravidla musí
pomáhat, nikoli svazovat.

m Revidovat a případně upravit smluvní vzory využívané při vlastní, koprodukční i zakázkové výrobě. Zvážit
uzavření rámcových smluv s externími dodavateli a zmírnit tím administrativní zátěž.

m Prověřit a upravit smluvní, finanční, technologické i organizační podmínky pro specifickou výrobu
koprodukčních filmů.

m Dořešit otázky spojené se zákonnou povinností ČT v oblasti služeb pro nevidomé a neslyšící:
© novástrategie výroby skrytých titulků: docílení plnění zákonného limitu 70% pořadů se skrytými titulky
nebo titulky v obraze na všech okruzích ČT;
© strategie výroby zvukového popisu - audio description (AD): rozšíření výroby do více žánrů a zahájení
vysílání AD, plnění zákonného limitu 10% pořadů s AD.

m. Revidovat fundus výpravných prostředků - nábytku, rekvizit a kostýmů, a zpracovat novou strategii rozvoje
a obnovy fundusu - nejen z důvodů přechodu na vysílání v HD systému.

m Optimalizovat procesy scénického provozu ČT, především s ohledem na potřebu vyšší míry využití stu-
diových kapacit ČT, nové televizní formáty a nové technologie.

m Prohloubit spolupráci s odbornými středními i vysokými školami a ve spolupráci s personálním útvarem vy-
chovávat a pro ČT získávat nejperspektivnější studenty a následně zaměstnance nebo externisty ve všech
důležitých realizačních oborech audiovize.

Výroba ČT musí zajistit kvalitní servis pro Tvůrčí producentské skupiny v podobě administrativního zázemí,
metodického a odborného vedení výkonných producentů a řízení kvalitních interních produkcí.

V rámci celé ČT bude Výroba garantem klíčových oblastí při realizaci pořadů (náklady projektů - rozpočty
pořadů, smluvní politika ČT, honorářová politika ČT, technologické podmínky ČT, kapacitní plánováni, apod.).

Výroba ČT ve spolupráci s Tvůrčími producentskými skupinami zajistí realizaci všech programových projektů
požadovaných pro vysílání ČT jednak formou vlastní výroby, jednak zakázkami či koprodukcemi, to vše maxi-
málně efektivně a s využitím interních personálních i technických kapacit.

TELEVIZNÍ STUDIA

Televizní studia v Brně (TSB) a Ostravě (TSO) jsou nejen součástí výrobních kapacit České televize, ale jsou
významnými kulturními, společenskými a informačními institucemi v daném regionu. Tento význam podtrhuje
i jejich pevné ukotvení v zákoně o České televizi. Úzká vazba na problematiku pokrývaného regionu na straně
jedné a efektivní začlenění do celoplošného vysílání a produkce pořadů České televize na straně druhé budou
základní strategií rozvoje studií i v letech 2012 až 2017:

m Bude se intenzivně, v souladu s rozvojem zpravodajství ČT, posilovat význam regionálních redakcí, aby
se jejich příspěvky staly nedílnou součástí všech televizních zpravodajských forem. Koncepce a svébytná
editorská politika bude začleněna do celkové strategie zpravodajství a aktuální publicistiky České tele-
vize s důrazem na dění v regionu a jeho specifika. Stejně tak bude aktuální publicistika akcentovat oblasti,
ve kterých má region silné a kvalitní zázemí.

m Programová koncepce TSO i TSB bude úzce navazovat na programové plány České televize jako celku,
s důrazem na identitu regionu a s ohledem na žánry, v nichž má silné a kvalitní autorské, interpretační
a realizační zázemí. Ačkoli bude konkrétní programové zaměření studií důsledně vycházet ze základní
strategie České televize, bude vytvořen dostatečný prostor pro uplatnění specifika tvorby spočívající v ne-
násilné akcentaci geografické a kulturní odlišnosti jednotlivých regionů.

m Televizní studia se budou prezentovat jako výrazné multižánrová regionální centra, vystupující jako kom-
paktní celek, s jasně definovanými odbornými garanty jednotlivých programových oblastí. Zároveň však
budou stále výrazněji působit i jako reprezentant České televize v daném regionu s cílem neomezovat
autorské možnosti pouze na daný region, ale umožnit regionálním autorům využít všech možností, které
spolupráce s ČT nabízí.

DLOUHODOBÝ PLÁN PROGRAMOVÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017

=
a1

O
m Televizní studia budou plnohodnotným účastníkem vnitřního konkurenčního prostředí se svojí svébyt-
nou programovou nabídkou, včetně silné dramatické a zábavní tvorby pro hlavní proud či alternativních

cest ve všech žánrech. Existence Tvůrčích producentských skupin v regionálních studiích k tomu vytváří
odpovídající podmínky.

m V návaznosti na výstavbu nového studia Brno a využívání nového digitálního archivu ČT se předpokládá
i efektivnější využívání APF TS Brno, protože Archiv brněnského studia obsahuje velké množství cenných
položek, u kterých lze předpokládat jejich efektivní využívání v rámci programového schématu ČT.

DLOUHODOBÝ PLÁN PROGRAMOVÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017

=
(©

DLOUHODOBÝ PLÁN TECHNICKÉHO ROZVOJE
NA LÉTA 2012-2017

Dlouhodobé plány technického rozvoje vycházejí z nutnosti dokončit technologickou digitalizaci a v návaz-
nosti na ukončení základní digitalizace terestrického vysílání vytvořit podmínky pro jeho další rozvoj v souladu
s požadavky zákona o ČT a potřebami dalšího rozvoje vývoje, výroby pořadů ČT a jejího vysílání. Technologic-
ký rozvoj se bude dotýkat všech oblastí:

Studiová technika

v návaznosti na modernizaci studií pokračovat s modernizací a přechodem na serverové zpracování,

vybudovat HD studio pro malé formáty,

přechod na rozlišení HD1080p50,

dokončení přechodu z výroby na páskových médiích na nelineární bezpáskové zpracování - budování

provozních datových úložišť coby náhrady za páskové nosiče,

e digitalizace materiálů pořízených na magnetických páskových médiích - popis formou metadat.

Přenosová technika
Dokončení přechodu na výrobu v HD rozlišení s finálním přechodem na HD1080p50.

Zvuková technika
Přechod na výrobu pořadů s prostorovým zvukem,
dořešení doplňujících požadavků na audio vybavení pořadů (Loudness control, Audio Description).

Datové sítě

© V souvislosti s koncem platných smluv je nutné nové nastavení technických parametrů a obchodních
podmínek v následujících oblastech:

e Datové propojení regionálních studií,

distribuce/kontribuce telekomunikačních signálů,

Technika zpravodajství ČT
© Návrh, výběr a zavedení bezpáskového produkčního systému pro zpravodajství a sport - DNPS II (Digi-
tal News Production System)
© Klíčové požadavky na DNPS:
- © především nahradit dožívající DNPS systémy;
- © implementovat moderní, dostatečně výkonově dimenzovanou platformu pro nelineární výrobu;
- © sjednotit DNPS systémy v Praze, Brně a v Ostravě - umožnit jednodušší sdílení materiálu mezi studii;
- © v Praze vytvořit jednotné produkční prostředí pro RZ, RS a RAP - virtuálně rozdělené pro jednotlivé
redakce z pohledu přístupu uživatelů ke kontentu;
- © umožnit přístup do DNPS Praha, Brno, Ostrava z regionálních redakcí;
- © vytvořit podmínky pro přechod na HD.
© Modernizace a výstavba studií a studiového zázemí ve zpravodajství,
© modernizace studia SK 7,
© výstavba studia SK 10.

Vysílací technologie a distribuce signálu

Strategie České televize v oblasti dalšího rozvoje terestrického vysílání bude vycházet z požadavků zákona

o České televizi, zejména vyřešení regionálního vysílání, a to až do úrovně vyšších samosprávných celků,

možnosti vysílat v rámci veřejnoprávního multiplexu další televizní program a v neposlední řadě získat

technickou kapacitu pro vývoj v oblasti nových vysílacích technologií a služeb. To předpokládá:

© Připravit koncept regionalizace s potenciálem rozdílného vysílání až do úrovně VŮSC s možností ad-
resného vysílání pro vybrané oblasti. Součástí konceptu bude i využití technické regionální infrastruktu-
ry ČT pro potřeby krizového vyrozumívání, informačních kanálů státní správy a samosprávy a lokálních
a komunitních médií včetně servisních služeb ČT pro tyto účely.

© Hledat společně s ČTŮ řešení současné situace, kdy stávající technická konfigurace veřejnoprávního
multiplexu sice plně vyhovovala ve fázi přechodu na digitální vysílání realizaci Programu digitalizace ČT,
ale nevytváří dostatečné podmínky pro plnění zákonných požadavků na veřejnou službu v oblasti tele-
vizního vyslání ČT, zejména z pohledu regionalizace a rozvoje nových vysílacích technologií a služeb.

„

DLOUHODOBÝ PLÁN TECHNICKÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017

„i
M

Rozvoj nových programů a programových typů integrujících různé distribuční platformy do jedné in-
tegrované distribuční sítě a postupné vytváření podmínek pro nastavení technologicky i ekonomicky
optimálního distribučního mixu pro šíření programů České televize.

Rozvíjet nové vysílací technologie vedoucí k budoucímu přechodu na DVB-T2 nebo na jiný standard
terestrického vysílání, umožňující vysílání ve vysokém rozlišení a úsporu vysílacího spektra.

Pokračovat ve strategii vysílání na satelitní platformě v HD kvalitě.

m Digitalizace APF
Nastartovat a postupně realizovat projekt DAPFII, který naváže na realizovaný projekt DAPF |, tj. fázi výstav-
by digitálního archivu a zahájení digitalizace archivních fondů, a zaměří se na:

systematickou intenzivní digitalizaci programového obsahu,

nutnou integraci digitálního archivu do standardních procesů vývoje, výroby a vysílání,

optimální organizační a procesní strukturu úseku archivu,

nastavení práv a povinností pro všechny uživatele a přispěvatele archivu ČT napříč celou ČT,

efektivní dramaturgii využití archivu,

spolupráci v rámci realizace komplexního programu digitalizace kulturního dědictví v ČR,

vyřešení technologických otázek spojených s realizací záložního úložiště dat a případného přechodu
na novou verzi archivního systému.

Projekt bude plně rozšířen i na regionální TS Brno a TS Ostrava.

TS Brno

Rozhodujícím projektem technologického, ale i procesního rozvoje TS Brno je výstavba nového studia,
přičemž se uskuteční i další inovační projekty:

dokončení přechodu výroby z SD na HD rozlišení a na bezpásková workflow,
realizace ateliéru pro natáčení,

komplexní modernizace studiové a přenosové techniky,

přechod na DNPS II (viz Technika zpravodajství ČT),

výstavba nových vysokorychlostních lokálních datových sítí.

TS Ostrava

V souladu s celkovou koncepcí rozvoje technické základy ČT bude v TS Ostrava probíhat intenzivní techno-
logická inovace směřující k dokončení vnitřní digitalizace, stejně jako je tomu v Praze a v Brně:

dokončení přechodu výroby z SD na HD rozlišení a na bezpásková workflow,
modernizace studiové a přenosové techniky,
přechod na DNPS|II (viz Technika zpravodajství ČT).

„

DLOUHODOBÝ PLÁN TECHNICKÉHO ROZVOJE NA LÉTA 2012-2017

=
00

DLOUHODOBÝ PLÁN PERSONÁLNÍHO ROZVOJE
NA LÉTA 2012-2017

Plán personálního rozvoje důsledně vychází z optimalizace procesů a činností, protože právě ty, nikoli jednot-
liví zaměstnanci, jsou nositelem nákladů. V žádném případě nebude využívána metoda plošného snižování
stavů zaměstnanců bez důkladné procesní a kompetenční analýzy. Mechanická redukce zaměstnanců v sobě
navíc skrývá i potenciální hrozbu následného nákupu neefektivních externích služeb, jež pak nahrazují propuš-
těné zaměstnance, protože procesy a činnosti zůstávají nezměněny. Specifikem plánovacího období je navíc
i nutnost zajistit změnu profesní skladby zaměstnanců v takové podobě, aby odpovídala změněným podmín-
kám ve všech oblastech televizní výroby a vysílání.

Skutečný počet zaměstnanců

Plánovaný
průměrný Průměrný Ve fyzických
počet Meziroční evidenční Meziroční Index osobách Meziroční Index

Rok zaměstnanců rozdíl přepočtený rozdíl 2011/1993 k31.12; rozdíl 2011/1993
1993 4038,75 4070,00
2004 290 -193,50 2573,50 -158,50 2543,00 -203,00
2005 2517,25 -78,00 2510,75 -62,75 2547,00 4,00
2006 2720,00 202,75 2680,25 169,50 2759,00 212,00
2007 2825,00 105,00 2812,75 132,50 2881,00 122,00
2008 2930,00 105,00 2881,25 68,50 2928,00 47,00
2009 2950,00 20,00 2896,25 15,00 2924,00 -4,00
2010 2865,00 -85,00 2824,75 -71,50 2826,00 -98,00
2011 2835,00 -30,00 2797,50 -27,25 0,69 2826,00 0,00 0,96

m V posledních letech se plánovaný stav zaměstnanců ustálil v intervalu 2800 až 2900. Skutečný počet
zaměstnanců v evidenčním stavu činil k 1.5.2012 2871. Z dlouhodobého hlediska je žádoucí pokles per-
sonálních nákladů, což souvisí nejen s celkovým počtem zaměstnanců, ale i s jejich profesní a vzdělanostní
skladbou.

m ČTzahájilaodledna 2012 restrukturalizací založenou na zavedení systému Tvůrčích producentských skupin,
jenž má tvorbu ČT více otevřít novým tvůrcům, včetně mladých, začínajících autorů. To vede v počáteční
fázi k určitému souběhu procesů a aktivit a k mírnému nárůstu počtu zaměstnanců, zároveň však se tím
vytvářejí podmínky k optimalizaci procesů souvisejících s původní tvorbou a k následné redukci personál-
ních nákladů.

m Profesní skladba zaměstnanců budei nadále záviset:
© navývoji vysílacího schématu v letech 2013-2017,
na podílu vlastní výroba/akvizice po jednotlivých oblastech,
na využívání archivních fondů,
na nákupu pořadů a očekávanému rozvoji nových médií a
v neposlední řadě na rozsahu servisních činností (např. obchod a marketing, technické služby, eko-
nomika apod.).

Z toho vyplývá závislost naplňování personální strategie na dokončení technologické inovace, na profilaci
jednotlivých programů a na nastavení optimální struktury výrobních kapacit.

m Ze současné věkové struktury zaměstnanců České televize plyne, že největší skupinu, 26,16 % z celkového
počtu všech zaměstnanců, tvoří zaměstnanci ve věku 30 až 40 let. Dalších 26,05 % představují zaměstnanci
vevěku 40 až 50 let a 23,41 % tvoří zaměstnanci ve věku 50 až 60. Přibližně 12% zastoupení mají zaměstnanci
starší 60 let. Vzhledem k tomu, že takřka 35% pracovníků je starších padesáti let, a současně také s tím,
že dochází k zásadní obsahové, technologické a procesní změně v působení televize v plně digitálním
prostředí, vystupuje do popředí jako významný cíl pro předkládaný plánovací horizont aktivní vyhledávání
nových zaměstnanců a jejich efektivní vzdělávání. Pracovní pozice v ČT vyžadují v převážné většině
odpovídající vzdělání a kvalifikaci. V současné době je vzdělanostní struktura zaměstnanců České televize
následující: nejsilnější skupinu zaměstnanců (51,72 %) tvoří středoškoláci s maturitou, druhou nejsilnější
skupinu zaměstnanců (28,42 %) představují vysokoškoláci. Na místech bez požadavku na vzdělání, tj. se
základním vzděláním, pracuje v ČT minimum zaměstnanců - jde především o některé zaměstnance na pra-
covních pozicích dělník-stavěč nebo vrátný.

„

DLOUHODOBÝY PLÁN PERSONÁLNÍHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

jámaží
o

Věková struktura ČT k 1.5.2012 (zam. skutečnost)

Věk Počet Podíl v%
od 19 do 30 včetně u 351 12,23% >
od 30 do 40 včetně u 751 26,16 %
od 40 do 50 včetně = 748 26,05
od 50.do 60 včetně B 672 23,41% A
nad 60 349 12,16%
Čšlém 2871 100,00 %

Kvalifikační struktura ČT k 1.5.2012 (zam. skutečnost)

Vzdělání ČT v Praze TS Brno TS Ostrava Počet Podíl v %
Základní O 30 2 2 34 118%
Vyučení Hi 415 35 38 488 17,00 %
Středoškolské 1266 109 110 1485 51,72%
Vyšší odborné 38 a 6 48 1,67%
Vysokoškolské 616 101 99 816 28,42 %
Celkem 2365 251 255 2871 100,00 %

m Součástí personální strategie je i zcela nový systém využívání služeb externistů v rámci projektů realizo-

vaných v ČT. Z pohledu personální strategie má nastavení efektivního systému využívání externistů stejnou
váhu jako nastavení optimálního počtu zaměstnanců v pracovním poměru. Na základě analýzy procesu
spolupráce s externisty z pohledu personálního, finančního a právního budou nastaveny potřebné kroky,
včetně jasně daných pravidel najímání externích spolupracovníků a vytvoření jejich centrální evidence.
Výsledkem bude i komplexní revize uzavřených smluv s externími spolupracovníky. Cílový počet sjed-
naných externích spolupracovníků a jejich profesní skladba bude závislá na stejných kritériích, jako je tomu
v případě zaměstnanců ČT.

Případná redukce počtu zaměstnanců bude striktně vycházet z procesní analýzy a optimálního nastavení
procesů a činností uvnitř ČT. Cílem strategie tedy není žádný cílový stav zaměstnanců, nýbrž jejich op-
timální počet a profesní skladba vycházející z komplexní změny procesů a aktivit realizovaných v ČT.

Základním cílem strategie personálního rozvoje je nastavit funkční procesy a nástroje Lidských zdrojů dle

dlouhodobých cílů ČT. Tato strategie předpokládá:

© optimálně nastavit systém odměňování v souladu s finanční strategií ČT a v souladu s podmínkami
dohodnutými v Kolektivní smlouvě,

(namísto papírových/e-mailových schvalování, docházky, výplatních pásek apod. jejich převedení

do elektronické verze či změny v nastavení SAP), případně i zavedení „samoobsluhy“ zaměstnanců

(žádosti o dovolenou, změny v evidenci dat o zaměstnancích apod),

nastavit systém osobního rozvoje zaměstnanců, klíčových a vedoucích pozic, včetně manažerského

vzdělávání a vzdělávání talentů,

nadále podporovat profesní vzdělávání a vzdělávání ze zákona,

spustit 360stupňovou zpětnou vazbu pro vedení,

nastavit a spustit průzkum zaměstnanecké spokojenosti,

nastavit systém ročního hodnocení zaměstnanců (výkon x potenciál),

“

DLOUHODOBY PLAN PERSONÁLNÍHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

„

NM
o

nastavit systém identifikace talentů/klíčových zaměstnanců, systém jejich ohodnocení, stabilizace
a práce s nimi,

nastavit kariérní plány,

nastavit plány nástupnictví (souvislost s manažerským vzděláváním),

nastavit systém personálního controllingu,

rozšířit Pracovní řád a případně také Kodex o Základní standardy chování a odívání zaměstnanců,
nastavit programy uznání - ohodnocení práce zaměstnanců nefinančního charakteru,

nastavit systém pomoci zaměstnancům při ztrátě zaměstnání - outplacementu,

nastavit program lepší komunikace s určitými skupinami zaměstnanců - např. se zaměstnanci
přibližujícími se nároku na starobní důchod či s maminkami na MD / RD.

©]

„

DLOUHODOBY PLAN PERSONÁLNÍHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

NM
=

DLOUHODOBÝ PLÁN EKONOMICKÉHO ROZVOJE
NA LÉTA 2012-2017

VÝCHOZÍ EKONOMICKÉ PODMÍNKY ČINNOSTI ČESKÉ TELEVIZE

Televizní poplatky budou v plánovacím období naprosto dominantním zdrojem financování ČT.

Část výnosů z vysílání reklamy nejde a ani v budoucnu nepůjde plně využít pro potřeby ČT, protože jejich
přesné a účelové použití je dáno zákonem č. 302/2011 Sb.

Podmínky nastavené zákonem č. 302/2011 Sb. zásadně mění výkonnost komerční činnosti ČT. Česká tele-
vize nemůže dodat na trh odpovídající komplexní reklamní produkt. Z toho vyplývá, že výnosy z prodeje
všech produktů vázaných na reklamu trvale klesnou co do objemu i co do ceny. Sekundárním důsledkem
snižováním objemu příjmů z komerční činnosti je i snížení koeficientu pro nárok na odpočet DPH na vstupu.
Ukazuje se, že podmínky, nastavené pro ČT, neumožňují realizaci reklamních kampaní, čímž je ČT prakticky
odstíněna od inzerce velkých firem.

Česká televize nemůže svou činností, kromě vymáhání poplatků, zásadně ovlivnit své financování
na straně výnosů. Nelze očekávat, že by ČT mohla vystupovat jako nadnárodní producent vyrábějící
audiovizuální dílo pro mezinárodní trh s cílem získat jejich prodejem zásadní finanční prostředky.

Veškeré dopady inflace, změn daňových zákonů, nárůst realizačních cen subjektů, spolupracujících
na výrobě pořadů, případná valorizace mezd a jakýkoli další růst nákladů je možno kompenzovat jen
úsporami.

Dlouhodobý problém s financováním České televize nespočívá v jejím financování jako vysílatele, nýbrž
ve financování původní tvorby, podpoře kinematografie a zajišťování práv ke sportovním přenosům, čili
ve financování ČT jako producenta pořadů a garanta zachování české původní televizní tvorby.

Zásadní znevýhodnění oproti komerčním producentům pořadů spočívá v nemožnosti plně uplatnit
nárok na odpočet DPH na vstupu. ČT je svou podstatou výrobní firma, má však možnost uplatnit odpočet
DPH na vstupu jen v alikvotní části, jež odpovídá podílu komerční činnosti. Kvůli tomu neuplatní nárok
na odpočet ve výši více jak půl miliardy korun ročně. DPH představuje jednu z nejvyšších nákladových
položek v rozpočtu ČT. Ještě horší je však omezení možnosti více využívat pro různé činnosti externí firmy
a snižovat tím náklady ČT. Současně nemožnost uplatnění plného nároku na odpočet DPH na vstupu bude
komplikovat i velmi potřebnou spolupráci s externími produkcemi. Rovněž bude omezovat i možnost
redukce počtu pracovníků, protože ve většině případů je výhodnější využít vlastní zaměstnance než
využívat služeb externích dodavatelů a tím platit náklady navýšené o část DPH.

Česká televize vykazovala až do roku 2011 včetně určité přebytky v cash flow díky odložení ukončení
vysílání reklamy na programech ČT a nárůstu inkasa televizních poplatků spojený s růstem poplatku
vletech 2006 až 2008. Vzhledem k relativně komfortnímu objemu volných finančních prostředků nedošlo
k nutné redukci nákladů i proto, že ČT předpokládala, že ukončení reklamy nastane až v červnu 2012, tudíž
se plně projeví až v roce 2013. To ohraničilo časový prostor pro uskutečnění restrukturalizace a pro adap-
taci na nové podmínky na léta 2010 a 2011. Vzhledem k tomu, že se program restrukturalizace nerealizoval,
došlo k posunu výstavby studia Brno, čímž se opticky vylepšil stav cash flow, navíc předčasné ukončení
vysílání reklamy nastalo již v roce 2011. Důsledky těchto skutečností se projevují již nyní.

Prostředky akumulované v letech 2006 až 2011 představovaly zdroj pro nutnou realizaci restrukturalizace
ČT po dokončení digitalizace zemského televizního vysílání. Což bylo z pohledu ČT v letech 2011 až 2013.
Očekávané náklady na tuto transformaci jsou patrné z odhadovaného stavu finančních zdrojů k 31.12.2015,
který byl zveřejněn v Dlouhodobých plánech ČT na léta 2010-2015, zpracovaných předchozím vedením ČT.
Ty byly předloženy Radě ČT 27.6.2011 a ta je následně projednala 13.7.2011( usnesení č.152/13/11 - Rada
vzala na vědomí). Jak je patrné z grafu stavu k 31.12.2015, všechny předložené varianty předpokládaly
pokles disponibilních finančních zdrojů od 1,5 do 2,8 mld. Kč v závislosti na zvolené variantě postupu (pro
úplnost je doplněn očekávaný stav podle předkládané varianty Dlouhodobých plánů do roku 2017 - červený
sloupec,byť se jedná kvalitativně o zcela jiný postup založený na kombinaci úspor a rozšiřování služeb
a původní tvorby a ne na prosté plošné redukci nákladů)

EHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

DLOUHODOBÝ PLÁN EKONOMICK

N
N

Stav finančních prostředků k 31.12.2015 - Prognóza

(mil.Kč)
A
D
i Strategie do r. 2015 (varianty A-D)
E Strategie do r. 2017
6
| ;
2167 877 1467 2030 2011

PROGNÓZA VÝVOJE VÝNOSŮ V LETECH 2012-2017

m Dlouhodobý plán ekonomického rozvoje vychází z velmi konzervativního odhadu, který nepředpokládá
valorizaci poplatků, vyřešení problému DPH či jiné zásadní navýšení zdrojů. Naopak projektuje další zhruba
7% pokles příjmů z komerční činnosti, protože vzhledem k zákonným omezením vysílání reklamy nemůže
ČT poskytnout reklamnímu trhu komerčně dostatečně zajímavý produkt.

m Reklama, sponzoring a ostatní produkty reklamního trhu si udrží výsadní postavení z pohledu komerčních
příjmů, ale jejich podíl na celkových výnosech ČT klesne v průběhu plánovaného období ze současných
7,66% (plán 2012) na 5,8% v roce 2017, což reprezentuje v absolutní hodnotě pokles o takřka 30%
ve srovnání s plánem na rok 2012.

m Vzhledem k tomu, že je ČT zaměřena na původní českou tvorbu, je omezeno její komerční uplatnění
na televizním trhu. Kvalitní televizní tvorba reflektující české reálie, historické souvislosti a kulturní tradice
je paradoxně komerčně nezajímavá, na rozdíl od sterilní průmyslové výroby velkých studií, která reflektují
jen obecně známá, univerzální témata přenositelná v podstatě do libovolných geografických a kulturních
oblastí. Česká televize navíc nemá dostatečnou produkční sílu, aby mohla generovat rozsáhlou nabídku
pro televizní trh. Nelze tedy očekávat nárůst příjmů z prodeje původní televizní tvorby České televize.
Tato komodita se bude pohybovat v rozsahu 13-15% podílu na celkových příjmech z komerční činnosti,
za předpokladu, že se na českém trhu neodehrají zásadní změny ve sféře poptávky.

m Předkládaná koncepce je konstruována jako velmi konzervativní, tudíž není započítán žádný nárůst
v některé z komerčních aktivit, protože takový vývoj není podložen žádnou analýzou či relevantní predikcí.

E Reklama a ostatní komerční činnosti
B Inkaso FTVP
IE Ostatní výnosy
Příjmy celkem
8 mld. Kč
|-
pokles ukončení prodej
reklamního vysílání budov TSB
trhu reklamy ČT |
L |
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
TV poplatek (Kč): skutečnost > schv. plán plán >
75 75/100 100 120 135 135 135 135 135 135 135 135 135 435

Y PLAN EKONOMICKÉHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

„

DLOUHODOB

N
(*8)

m Jak je patrné z výše uvedeného grafu, skutečný pokles příjmů, spojený s ukončením vysílání reklamy,
přesáhl očekávaných 15Kč a dosáhl zhruba 35Kč z měsíčního poplatku. ČT tedy bude v předkládaném
plánovacím období hospodařit s příjmy na úrovni roku 2006.

BEZE CE 8 RÁ O PF E OR E I E F T S EO PEK F EPO EPS OV TF E
PROGNÓZA VÝVOJE NÁKLADŮ V LETECH 2012-2017

m Dlouhodobý plán ekonomického rozvoje v oblasti nákladů vychází z nutnosti po výpadku příjmů stabilizo-
vat financování České televize, ale zároveň neomezit - v kritickém období nového uspořádání televizního
trhu - rozvoj ČT.

m Odvozená úspora nákladů, spojená se způsobem financování digitalizace terestrického vysílání
prostřednictvím zvláštního účtu České televize, a existence s tím spojených finančních přebytků překryla
skutečnost, že ČT měla v letech 2009 až 2011 z hlediska nákladů realizovat restrukturalizační opatření ve-
doucí k dodatečným úsporám jako přípravu na budoucí očekávaný pokles příjmů. Faktem, že tento vývoj
nenastal, dochází v letech 2012 až 2015 ke kumulaci problémů souvisejících s rozvojem ČT a současně
s její restrukturalizací. Plán předpokládá, že v letech 2012 až 2016 budou naplněny cíle dokončení techno-
logické, procesní i ekonomické adaptace na nové podmínky a zároveň budou realizovány zásadní rozvo-
jové projekty v oblasti rozvoje programu a vysílání a že toho bude dosaženo v rámci disponibilních zdrojů
se zachováním dostatečné úrovně disponibilních prostředků k 31.12.2017.

m. Ve srovnání s plánem na rok 2012 dojde k celkové průměrné úspoře nákladů ve výši 7% ročně. To postačí
ke stabilizaci financování ČT bez omezení rozsahu původní tvorby s tím, že ve skutečnosti jsou nutné úspory
ještě navyšovány o cca 1-2% ročně vlivem růstu cen služeb, materiálu a energií. Z toho je zřejmé, že pokud
se do roku 2020 nevyřeší trvale udržitelné financování, bude další pokles nákladů vázán na již selektivní
omezení původní tvorby či dojde k dalšímu snížení disponibilních zdrojů.

Rozhodující nákladové položky

E Prognóza 2017

Energie (elektrická, tepelná, plyn) B Schválený plán 2012
chválený plán

Náklady na inkaso a vymáhání TVP

Kolektivní správa autorských práv

Spojové náklady

DPH bez nároku na odpočet

DLOUHODOBY PLÁN EKONOMICKÉHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

Výrobní úkol

Odpisy DMH vč. ZC

Osobní náklady (mzdy + ZP ke mzdám)

m Dlouhodobý plán ekonomického rozvoje předpokládá realizaci úsporných opatření v hlavních rozpočtových
položkách i v režijních nákladech. Výše uvedených osm rozpočtových položek představuje v plánu na rok
2012 86,3% celkových nákladů ČT. | přes očekávané úspory tento podíl naroste do roku 2017 o další dvě
procenta a tyto položky budou představovat již 88,3%. Z toho plyne, že dosažení ekonomické rovnováhy
není možné bez optimalizace rozhodujících nákladových položek, což jsou mzdy a externí náklady na výro-
bu pořadů (výrobní úkol). Vzhledem k tomu, že základní perspektivou je maximálně možné udržení objemu
původní tvorby, jsou přímé externí náklady na výrobu pořadů (výrobní úkol) snižovány pouze 4%, zatímco
personální náklady o 14%, a ostatní režijní náklady dokonce o více jak 22%. Zároveň nastane růst manda-
torních výdajů o cca 11,3%, přičemž hlavní roli hraje nutnost rychlejší obměny techniky, tedy zvýšené odpi-
sy, růst spojových nákladů související s realizací regionalizace a zákonem požadovaným rozvojem nových
vysílacích technologií a růst cen energií. Stabilizace platby DPH bude docílena omezením nákupu služeb
a zvýšeným využitím vnitřních kapacit ČT.

„

RM
AK

PROGNÓZA STAVU DISPONIBILNÍCH FINANČNÍCH ZDROJŮ - CASH FLOW

Roční saldo financování (+ přebytek /— deficit)

(mil. Kč)

600

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 201 2012 2013 2014 2016 2017
-600

m Ačkoli plán na rok 2011 předpokládal pokles disponibilních zdrojů o více jak 200 mil. Kč, tyto zdroje byly

deklarovány jako nutné náklady spojené s restrukturalizací. Vzhledem k tomu, že navržená opatření neb-
yla realizována a navíc byly pozastaveny či zcela zastaveny investiční akce a programové projekty, došlo
naopak k jednorázové úspoře ve výši 77 milionů korun. Jelikož se nejedná o skutečnou úsporu, nýbrž
o odloženou spotřebu, kumulace problémů nastane v letech 2013 a 2014.

Nutnost současně realizovat o několik let zpožděnou výstavbu studia Brno, dokončit zásadní inovaci tech-
nologii (interní digitalizace), realizovat programové, organizační i procesní změny a rozvíjet intenzivně
původní tvorbu, to vše v letech 2012 až 2014, vede k nutnosti využití disponibilních zdrojů nad rámec
financování v běžném roce. Předkládaná strategie předpokládá, že tento základní transformační proces
proběhne vletech 2012 až 2014. Počínaje rokem 2015 dojde k vyrovnání příjmů a výdajů v běžném roce, jak
je patrné z grafu.

Vyrovnané financování musí být samozřejmě realizováno na základě optimalizace výnosů a minimal-
izace nákladů, avšak souběh finančně náročných aktivit neumožňuje jejich plné financování z běžných
prostředků, musí být tedy použity disponibilní zdroje s tím, že koncový zůstatek disponibilních zdrojů
neklesne k 31.12.2017 pod 2 mld. Kč a bude se pohybovat v intervalu 2 až 2,4 mld. Kč v závislosti na cel-
kové hospodářské situaci a na průběhu transformace.

2013 2014 2015 2016 2017
plán plán plán plán plán

TSB + News Room 150 150 52

Interní digitalizace - přechod na bezpáskovou technologii - TSB, TSO,

Newsroom, Studia,přenosová a vysílací technika s . :

Podíl na celkových investičních výdajích ČT 45,00% | 36,67% | 13,14% 0,87%

ČT3 - vývoj pořadů, akvizice,výroba pořadů 237 120

Rozběh vývoje TPS - mimořádné externí výdaje do vývoje nových 80 50

programů

Podíl na celkových externích nákladech ČT na výrobu pořadů 12,96% 7,14%

DPH spojené s mimořádnými projekty 60 60

Podíl na celkovém odvodu DPH 10,89% 11,01%

Celkem 647 450 67 4

Celkem - Podíl na celkových výdajích ČT 9,41% 6,68% 1,04% 0,06% 0

DLOUHODOBY PLÁN EKONOMICKÉHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

ND
O1

m Jak je patrné z orientačního přehledu využití disponibilních prostředků, jedná se mimořádné projekty. Je-
jich realizační horizont je buď omezený, jako je tomu v případě dokončení technologické inovace, sou-
visející s digitalizací a přechodem na bezpáskové výrobní postupy, či výstavby studia Brno, nutné mod-
ernizace zázemí zpravodajství, jednorázové dotace na urychlení rozvoje původní tvorby a rozběh TPS,
nebo jde o zásadní rozvojový projekt, jímž je start ČT3. Jeho rutinní provoz bude samozřejmě realizován
z dosažených úspor, ale pozdržení jeho startu až po jejich dosažení, tj. do roku 2015 či 2016, by znamenalo
de facto likvidaci tohoto projektu. V současnosti probíhá zásadní přestavba mediálního prostředí, řeší se
otázky digitální dividendy, vytváří se koncepce vysílacího mixu a diváci očekávají rozšiřování programové
nabídky. V roce 2015 či 2016 již bude mediální prostředí plně etablované a pro vznik nové služby, která je
pro rozvoj ČT zásadní, už nezůstane prostor.

AN EKONOMICKÉHO ROZVOJE NA LETA 2012-2017

DLOUHODOBÝ PLÁ

o
o

ZAVER

Těžko si lze představit komplikovanější období. Digitalizace zcela změnila mediální prostředí. Obchodní modely,
které léta umožňovaly bezproblémovou existenci komerčních medií, ztrácejí svou výkonnost. Veřejná media se
tváří v tvář novým technologickým možnostem a očekáváním diváků potýkají s nedostatkem zdrojů a to nejen
finančních, ale i programových a tvůrčích. Nikdy v minulosti nebyl tak zásadní rozdíl mezi diváckými skupinami.
Klasický televizní divák má zcela jiné priority než nový, informačními technologiemi vybavený divák. A to vše se
děje v prostředí komplikované ekonomické situace. Důvod ke skepsi? Předkládané dlouhodobé plány ukazují,
že ne.

Česká televize prošla uplynulým obdobím ve srovnání s ostatními veřejnoprávními televizemi střední a východní
Evropy velmi dobře. Jistě je, a i v budoucnu bude, televizí nízkoropočtovou, pokud ji budeme srovnávat s velký-
mi produkčními televizemi západní Evropy či USA, ale z hlediska českého prostředí si zachovala svou vysokou
úroveň a má schopnost býti nadále určitou jistotou pro české tvůrčí prostředí a inkubátorem nových autorských,
producentských, žurnalistických, i technických osobností.

Předkládané dlouhodobé plány ukazují, že ČT má potenciál zohlednit hlavní vývojové trendy a že má zanícené
a schopné profesionály, kteří předkládanou vizi dokážou realizovat. Nebude to sice jednoduché, ale je to reálné.
To je hlavní závěr vyplývající z Dlouhodobých plánů. ČT nemusí být defenzivní a jen plošně šetřit, jak to na první
pohled vypadalo v roce 2011, a přežívat v dlouhodobé stagnaci. ČT má vnitřní potenciál jít dopředu, rozvíjet se
a zvyšovat kvalitu své původní tvorby..

ZÁVĚR

PRILOHY
Příloha č. 1: Ekonomická prognóza a hlavní ukazatele na léta 2012-2017

Příloha č. 2: Přeložený výtah z dokumentu Recommendation CM/Rec (2012)1 ofthe Committee of Ministers to

member States on public service media governance

PŘÍLOHY

o
oo

(ON OT OU CV A O OT OI IMS 99709 7975577577517 F0 = E —7u= E TVT MTE EEE FNN r O
PŘÍLOHA Č. 1: , ,
EKONOMICKÁ PROGNÓZA A HLAVNÍ UKAZATEL NA LÉTA 2012-2017

ROZPOČET NÁKLADŮ A VÝNOSŮ - účetní pohled

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
ukazatel kutečnost skutečnost. © skutečnost. skutečnost. Skutečnost. Skutečnost. © Skutečnost. © Skuteč.) © Schv. plán plán plán plán plán
reklama a ostatní komerční činnost 1676 1647 1829 1515 T480 1110 1034 774 534 305 435 371
ostatní výnosy 49 158 106 182 251 253 187 175 116 124 119 274
ZMŮ 431 263 266 214 312 T680 186 272 110 100 100 100
čerpání FTVP 2 181 2 529 3337 4228 4TT7 5382 5480 5 418 6210 6339 6167 5836 5787 5876
VÝNOSY celkem 4337 4597 5 538 6139 6760 6925 6887 6639 6970 6 928 6821 6581 6436
osobní náklady (mzdy + ZP ke mzdám) 1070 T089 1244 T388 T530 1626 1646 1620 1680 1630 1550 1470 1450
odpisy DHM vč. ZC 347 363 386 347 340 388 396 457 535 552 584 554
výrobní úkol T158 1295 1767 2 052 2160 2067 2117 2095 2300 2446 2381 2296 2212206
DPH bez nároku na odpočet 215 203 338 429 470 522 536 527 540 551 545 519 502 492
Spojově náklady 571 530 586 605 641 634 609 47T 177 T350 135 340 445 150
"Kolektivní správa autorských práv 169 140 178 187 184 177 T860 204 213 205 207 210 212 215
náklady na inkaso a vymáhání TVP 123 149 133 193 210 216 234 237 213 180 185 190 195 200
energie (elektrická, tepelná, plyn) 67 69 75 80 87 94 99 T00 T105 108 TT T14 TT7 T21
ostatní režijní náklady 898 707 764 781 1025 1025 920 864 847 727 723 688 668 658
ZMU -251 67 7 113 176 150 64 110 100 100 100 100 100
NÁKLADY celkem 4337 4597 5 = G = 6 = = 6 =- 6 = 6970 6928 682 658 6436 6460
FOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK 0 0 0 0 0 0 0

POČET EVIDOVANÝCH TELEVIZNÍCH PŘIJÍMAČŮ A INKASO
TELEVIZNÍCH POPLATKŮ . :

i 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Bkažate skutečnost skutečnost © skutečnost © skutečnost © skulečnost © skutečnost © skutečnost © skuteč.*) schv. plán plán plán plán plán plán
počet evidovaných přijímačů k 1. 1. 3271703" 3271062 3445129 3517252. 3563386. 3037502 36038984. 3021036. 3503590. 3565000. 3580000. 3575000. 3570000. 3565 000
přírůstek 7 úbytek 641 T74067 72123 66 136 54 T74 T422 17946 27448-65900. -5000. 5000.. 5000. 5000... 5000
počet evidovaných přijímačů K 31. 12. 3271062. 3445129. 3517252 | 3503368. 3037502 | 30630964. 30621038. 3593590. 3565000. 3580000. 3575000. 3570000. 3565000. 3560000
inkaso televizních poplatků (v mil. Kč) 2888 3240 +T03 5065 5787 5 828 5792. 5771. 5750. 5/41 5/33 5705507 5709

ihazatel 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
kutečnost © skutečnost kuti L © skutečnost © skutečnost © skutečnost © skutečnost skuteč. *) schv. plán plán plán plán plán plán

- běžné investice 289 399 432 491 D37 586 454 (516 535 450 450 450 400 400

-výstavba nového TSB / zpravodajský kompl 0 0 0 0 2 4 T3 9 45 150 150 60 60 0

TNVESTIČNÍ VÝDAJE celkem 289 399 432 49T 539 631 467 525 580 600 600 510 460 400

ROZPOČET PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ - cashový pohled : (v mil. Kč)
a atal 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
skutečnost kut t © skutečnost © skutečnost © skutečnost © skutečnost © skutečnost — skuteč.“) schv. plán plán plán plán plán plán
reklama a ostatní komerční činnost T676 1647 T829 1515 T480 1110 1034 774 534 365 435 371 440 375
ostatní výnosy 49 158 106 182 251 259 187 175 116 124 119 274 109 109
inkaso FTVP 2 888 3240 4103 5065 5787 5 828 5792 5771 5750 5741 5733 5725 5717 5709
"PŘÍJMY celkem 4613 5045 6038 6762 7518 7191 7013 6720 6400 6230 6287 6370 6266 6 193
osobní náklady (mzdy + ZP ke mzdám) 1070 T089 1244 1388 1530 1626 1646 1620 T680 1630 T 550 1470 1450 1450
investiční výdaje 289 399 432 491 539 631 467 525 580 600 600 510 460 400
výrobní úkol 1158 1295 1767 2052 2160 2067 T 2095 2300 2446 2381 2296 2 221 2206
režijní náklady celkem 2013 T858 2074 2275 2617 2668 2576 2403 2345 2201 2206 2161 2139 2 136

VÝDAJE celkem 45304641 5517 6206 6846 6992 6608 6643
ROZDÍC SALDO FINANCOVÁNÍ) 83 104 521 556 672 T99 205 77 505 647 -A50 67 A Ť

STAV FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ (CASH FLOW) (v mil. Kč)
dkaratu 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
skutečnost © skutečnost © skutečnost — skutečnost — skutečnost — skutečnost — skutečnost skuteč. *) schv. plán plán

stavk 1.1. 288 902 T015 1675 2361 304Ť 3019 3714 3680 3175 2528 2078 2011 2007
SALDO FINANCOVÁNÍ BĚŽNÉHO ROKU 83 404 521 550 672 199 205 77 -505 -647

změna v rozvahových účtech 13T TO9 T39 T130 8 -22T 490 zi11 0 0
stav k 31. 12. 502 1015 1675 2361 3041 3019 3714 3680 3175 2 528
"7 vzhledem K probihajícímu účetnímu auditu nejsou ještě čísla za rok 2011 konečná, avšak již nelze předpokládat jejich výrazné změny.

A
0
20T 7007 T008

Roční saldo financování (+ přebytek /— deficit)

(mil. Kč)
600
o
2004 | 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2013 2014 U 2016. 2017
-600
=

Výnosy z obchodní činnosti
(mil. Kč)

2000

o
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

LOHY

PL szmm Te mE ET PEE 7 r FD Be e o TTC D PTR I PUT BY PEDR o k PET E D AEE T
PŘÍLOHA č. 2: p - ' m
DOPORUČENÍ CM/REC (2012) 1 VÝBORU MINISTRŮ ČLENSKÝM STÁTŮM

NA SPRÁVU MÉDIÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY

(Přijaté Výborem ministrů dne 15. února 2012 na 1134 zasedání zástupců ministrů)

Stručný výtah z dokumentu*:

V úvodu doporučení se konstatuje, že svoboda projevu a právo vyhledávat a přijímat informace mají zásadní
význam pro fungování opravdové demokracie a média jsou nejdůležitějším nástrojem pro svobodu projevu
ve veřejné sféře, umožňující lidem naplnit právo vyhledávat a přijímat informace. Veřejnoprávní média přitom
hrají specifickou roli s ohledem na dodržování tohoto práva a poskytování různorodého a vysoce kvalitního
programového obsahu, přispívají k posílení demokracie a sociální soudržnosti a podporují mezikulturní dialog
a vzájemné porozumění.

Veřejnoprávní média musí fungovat v rámci udržitelného systému státní správy, který zabezpečuje nezbytnou
nezávislost veřejného media a zodpovědnost vůči veřejnosti. Existují určitá rizika vyplývající z pluralismu
a rozmanitosti v médiích mající negativní důsledky pro demokratickou diskusi, pokud by nebyl zachován
současný model, který zahrnuje veřejnoprávní, komerční i komunitních média.

Přechod od státních medií k mediím veřejné služby a přechod od veřejnoprávního vysílatele ke komplexnímu
mediu veřejné služby musí být ještě dokončen v mnoha členských státech Rady Evropy.

Výbor ministrů, za podmínek článku 15.b statutu Rady Evropy, doporučuje, aby členské státy dále posilovaly
odpovídající právní a finanční prostředí, včetně nastavení pravidel pro média veřejné služby a vytyčuje některé
zásady, které zaručují nezávislost a trvale udržitelný rozvoj médií veřejné služby a reagují na technologické
a programové výzvy, zejména:

W nastavit právních předpisy a nařízení tak, aby veřejná media mohla plně využít potenciálnových technologií
a komunikačních služeb, zejména interaktivních aplikací a tím podporovat širší demokratickou, sociální
a kulturní účast občanů na společenském dění.

m podporovat média veřejné služby a poskytnout jim nezbytné prostředky a nástroje pro jejich transformaci
a využívat pro to v dokumentu uvedené zásady;

m podporovat aktivní spolupráci médií veřejné služby na celoevropské úrovni v programové oblasti
a vyměňovat si názory o nejlepších postupech, za účelem vytvoření životaschopné evropské veřejné sféry
a podporovat demokratické občanství v rámci Evropy;

m zajistit distribuci specificky navržených zásad fungování media veřejné služby do systému státní správy
a přijmout opatření, která posílí postavení veřejnoprávních média v mediálním systému a zlepší jejich fun-
gování v digitálním prostředí a umožní jim naplnit plnit své demokratické poslání;

m vést orgány a instituce státní správy k podpoře uvedených zásad

Dokument dále vytyčuje oblasti transformace veřejných medií a nutné atributy jejich fungování jako reakce
na výzvy, kterým veřejnoprávní media čelí v celé Evropě.

1. Zajištění správné úrovně nezávislosti na státu

První prioritou pro média veřejné služby musí být zajištění jejich redakční a funkční nezávislosti. Existuje
hluboce zakořeněný systém veřejnoprávního vysílání a vztah mezi veřejnoprávním médiem a vládou,
která stanoví jejich celkovou kompetenci a zabezpečuje jejich financování. Změny ve financování medií
veřejné služby uskutečněné v některých členských státech anebo rozhodnutí využívat licenční poplatek
pro financování služeb zajišťovaných komerčními médií. To vše znovu zaměřuje pozornost na vztah mezi
veřejnoprávním médiem a státem.

* Plný anglický text je v ČT k dispozici na vyžádání v elektronické formě. Oficiální překlad, který je v gesci MK,
není zatím k dispozici.

PŘÍLOHY

C)
smažh:

2. Transformace z veřejnoprávního vysílatele na veřejnoprávní médium

Tradiční model veřejné služby rozhlasového a televizního vysílání je čím dál větší měrou ovlivněn vznikem
alternativních způsobů vytváření programového obsahu a jeho distribuce k cílovým diváckým skupinám.
Zatímco se tradiční vysílání spoléhá na lineární programování, digitální média poskytují jak pro tradiční
vysílatele a tvůrce, tak pro nově vznikající poskytovatele programových služeb, nové a vzrušující možnosti
k oslovení cílových diváckých skupin s větší mírou interaktivity a individuální volby. Média veřejné služby
musí proto nově definovat své poslání a nalézt správnou rovnováhu mezi klasickým vysíláním a novými
službami na vysílání, které nejlépe vyhoví potřebám diváků.
3. Obhajování a zachování „duální systému“ i na dnešním silně fragmentovaném trhu

Všechna média veřejné služby dnes fungují v rámci širšího globálního trhu, který se vyznačuje rostoucí
konkurencí a zničujícím bojem nových obchodních modelů, ve kterém noví hráči přímo soutěží o příjmy
s dříve zavedenými vysílateli. Díky tomu jsou i zdánlivě vyrovnané systémy financování veřejné službu pod
sílícím tlakem. Silně se prosazuje požadavek Evropské unie za zajištění soukromých investic a garance,
že veřejné fondy nejsou použity k likvidaci legitimních aktivit soukromých podniků. Veřejnoprávní média
proto musí precizněji zdůvodňovat své kroky

4. Zohledněníi širších souvislostí s poskytováním veřejných služeb

Otázka rozsahu veřejných služeb je stále více aktuální. Media veřejné služby jsou obvykle instituce
naplňující širokou škálu cílů a jsou financovány z veřejných zdrojů. Je samozřejmě relevantní zvážit možnost
„distribuovaného“ přístupu k veřejnému financování media veřejné služby. V takovém systému by média
veřejné služby mohly sdílet veřejné prostředky s jinými mediálními společnostmi, které vstoupí do nějaké
formy smlouvy s příslušným státem s cílem naplňovat nějaký konkrétní cíl veřejného zájmu. Za určitých
okolností tyto přístupy mohou být vhodné, ale jsou v současnosti značně vzdálené od praxe většiny zemí
a proto nejsou výslovně uvedeny v předkládaných zásadách.

Další část dokumentu se týká role vlády a státních institucí v procesu transformace veřejnoprávních medií.
Konstatuje se zde, že tradiční definice řízení medií veřejné služby jsou nedostatečné a plně nezohledňují nové
a mnohem složitější mediální prostředí. Úzké definice se obvykle zaměřují na přesné právní a správní opatření
k zajištění vhodného složení řídích a kontrolních orgánů a vlastní řídící struktury veřejnoprávní instituce. Pro
efektivní řízení jsou však tyto normy nedostatečné. Vlády a sama veřejnoprávní média by měla přezkoumat
svůj systém řízení a zjistit, kde jsou potřebné změny a zlepšení reagující na současnou zcela novou situaci. Pro
posouzení vhodnosti současného způsobu řízení specifikuje dokument tříúrovňový model.

První úroveň se týká formálních struktur a procesů a jejich existujících vazeb. Přičemž zásadní jsou kroky
vedoucí k zajištění nezávislosti veřejného media a specifikaci jeho odpovědnosti.

Druhá úroveň se zabývá efektivitou řízení organizace: procesy, jejichž prostřednictvím se naplňují cíle
a záměry organizace. V tomto kontextu je klíčovým cílem zajistit, aby zdroje a kapacity organizace byly
efektivně alokovány na uspokojování měnících se požadavků diváků a na schopnost účinně aplikovat inovace
jak z pohledu tvorby programového obsahu, tak způsobu jeho distribuce.

Třetí úroveň se zaměřuje na vzájemně propojené systémy jednání a chování, které dohromady, definují
provozní kulturu organizace. Jedná se zejména o

- - průhlednost,

- otevřenost,

- reakce na divácké názory a schopnost vést aktivní a smysluplný dialog s posluchači,

- odpovědnost čili způsob jakým veřejné medium zaručuje vysoký standard své produkce.

LOPHY

—