Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 213251000560007 najdete zde
Materiál pro RČT:
Informace o měření veřejné hodnoty vysílání v roce 2012
Vytvořeno na základě harmonogramu předkládání materiálu RČT Usnesení 07/01/13
v r. 2013:
Datum předání: 28. února 2013
Vytvořil: Renata Týmová, vedoucí výzkumu programu a auditoria
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel
CÍL 1 HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY
Podklady pro zprávu Rady ČT o činnosti ČT
za rok 2012
Předkládá: Mgr. Renata Týmová, VPA ČT, únor 2013
ÚVOD
DŮVODY REALIZACE PROJEKTU
DŮVODY PRO REALIZACI PROJEKTU
Důvody, pro které se Česká televize a Rada ČT rozhodly systematicky sledovat úroveň a míru
naplňování veřejné služby, kterou má ČT zajišťovat, lze shrnout do následujících bodů:
• Zákon o České televizi a Kodex České televize definují celou řadu obecných i konkrétních
požadavků na televizní vysílání veřejné služby. Zároveň je vyžadováno pravidelné sledování
míry naplňování těchto požadavků.
• Země s dlouholetou tradicí médií veřejné služby - například Velká Británie či Nizozemí - mají
procesy monitorující naplňování principů veřejné služby již nastavené, jiné západoevropské
státy je zavádějí. Jedná se o logický vývoj a Česká televize by se ve středo- a
východoevropském prostoru ráda stala průkopnicí měření hodnoty poskytované médii veřejné
služby.
• Výstupy z měření a hodnocení slouží k realizaci dohledu Rady ČT nad plněním úkolů veřejné
služby Českou televizí.
• Na interní úrovni poskytuje hodnocení zpětnou vazbu pro sestavování programu, pro lepší a
efektivnější řízení či kvalitnější kontrolu procesů v rámci České televize.
3
PRINCIPY HODNOCENÍ
PRINCIPY HODNOCENÍ
Hodnocení je realizováno pomocí tří metodických přístupů, vzájemně odlišných typem
zjišťovaných indikátorů plnění veřejné služby:
• Indikátory vycházející z měřitelného chování a postojů veřejnosti,
• Indikátory vycházející z expertního posouzení plnění zásad definovaných Kodexem ČT,
• Indikátory vycházející z tzv. „tvrdých dat“, např. z databáze odvysílaných pořadů AOP.
Plnění úkolů veřejné služby ČT je přitom hodnoceno ze tří úhlů, tj. podle:
• Míry naplňování mezinárodně uznávaných obecných cílů stanovených pro média veřejné
služby, modifikovaných pro podmínky ČT, podle konkrétních zásad definovaných Zákonem o
ČT a Kodexem ČT – Výstupy typu 1
• Míry uspokojování potřeb různých diváckých skupin, jehož sledování vyžaduje Kodex ČT –
Výstupy typu 2
• Vývoje základních ukazatelů charakterizujících úroveň vysílání veřejné služby, tj. podle
Zásahu, Kvality a Dopadu vysílání (tzv. Metodiky RQI) – Výstupy typu 3
4
VÝCHODISKA PRO HODNOCENÍ PLNĚNÍ
ÚKOLŮ VEŘEJNÉ SLUŽBY
Vznik médií veřejné služby financovaných nezávisle na trhu je reakcí na následující
skutečnosti:
• Tlak reklamního trhu na média vede k jejich stále se zvyšující koncentraci a orientaci na ty,
které inzerenti chtějí oslovit a získat především, tj. většinového diváka (posluchače, čtenáře).
• Zkušenost ukázala, že koncentrace na většinového diváka vede například k poklesu úrovně
informovanosti veřejnosti a názorové rozmanitosti vysílání či k absenci kulturních pořadů
určených diváckým skupinám s náročným uměleckým vkusem.
Posuzování vysílání veřejné služby se odvíjí od definice toho, co je ve veřejném zájmu. Existuje
celá škála názorů, kterou lze přiblížit třemi gradujícími příklady:
• Ve veřejném zájmu je jakákoli činnost, pokud je prospěšná alespoň některým skupinám
populace a nikomu jinému neškodí.
• Zájem většiny veřejnosti je shodný s „veřejným zájmem“ a primární úlohou médií je tedy
dávat většinovým posluchačům a divákům to, „co chtějí“.
• Činnost, má-li být ve veřejném zájmu, musí být prospěšná všem členům společnosti, neboť
veřejnost jsou „všichni“.
5
VÝCHODISKA PRO HODNOCENÍ PLNĚNÍ
ÚKOLŮ VEŘEJNÉ SLUŽBY
Je zřejmé, že většinové postoje veřejnosti jsou pro definici a posuzování vysílání veřejné služby
velmi významné. Není ale možné spoléhat jen na většinový názor veřejnosti, například proto,
že:
• Většinové očekávání a vkus veřejnosti odpovídá postojům většinového diváka a
přizpůsobování vysílání těmto názorům má tedy obdobné dopady jako tlak reklamního trhu.
• Oslabení měřítek estetiky i etiky ve společnosti často vede k povrchním a rychle se měnícím
požadavkům na vysílání.
Mnoho zemí proto navíc přijalo normativy, které pro národní média veřejné služby stanovují
cíle, rámce i konkrétní požadavky. Příklady normativů z ČR a Velké Británie:
• Česká republika Zákon o ČT a Kodex ČT
• Velká Británie Charta BBC
Vedle posuzování plnění veřejné služby samotnými diváky je druhým pilířem hodnocení
arbitrární (expertní) posuzování míry naplňování požadavků, které vyplývají ze zmíněných
normativů.
Projekt „Hodnocení plnění úkolů veřejné služby Českou televizí“ oba přístupy (divácké a
expertní hodnocení) plně implementuje a respektuje.
6
INDIKÁTORY A ZDROJE DAT
Základ stavebním kamenem všech hodnocení jsou indikátory. Používáme tři typy indikátorů,
které se vzájemně odlišují typem dat, která využívají:
I. Indikátory vycházející z měřitelného chování diváků a měřitelných postojů veřejnosti
• Elektronické měření sledovanosti ATO (peoplemetry) a Monitoring nových médií –
Kvantitativní výzkum sledovanosti TV, sledovanost kanálů on-line, data z webového archivu
• DKV (Denní kontinuální výzkum) – Stávající výzkum ČT, modifikovaný pro potřeby měření
veřejné hodnoty
• Trackingový výzkum – Nový pravidelný výzkum s půlroční periodicitou, který sjednocuje a
nahrazuje dřívější externí výzkumy realizované Českou televizi
II. Indikátory vycházející z expertního posouzení plnění zásad definovaných Kodexem ČT
• Expertní posouzení – Kvalitativní odborné rozbory a posudky orientované na různé oblasti
vysílání ČT (například skladbu programu v rámci jednotlivých programových typů).
• Obsahová analýza – Speciální případ expertního posouzení zaměřeného na různé
programové typy, například na zpravodajské, publicistické a diskusní pořady.
III. Indikátory vycházející z tzv. „tvrdých dat“
• Databáze odvysílaných pořadů (AOP)
7
TŘI TYPY HODNOCENÍ
TŘI TYPY HODNOCENÍ A POUŽITÉ TYPY INDIKÁTORŮ
Jak bylo uvedeno shora, při hodnocení jsou využívány tři rozdílné, vzájemně se doplňující úhly
pohledu. Z následující tabulky je patrné, že každý z těchto typů hodnocení využívá různé typy
indikátorů:
Indikátory I Indikátory II Indikátory III
(měřitelné (expertní (tvrdá data)
chování a posouzení)
postoje)
Tři typy hodnocení (úhly pohledu):
1. Hodnocení plnění šesti obecných cílů
2. Identifikace míry uspokojování potřeb různých
diváckých skupin, především těch
orientovaných na zpravodajství a kulturu.
3. Vývoj základních ukazatelů (RQI) na úrovni
• České televize jako celku,
• jednotlivých kanálů a 8
• jednotlivých žánrů.
VÝCHODISKA PRO INTERPRETACI HODNOT
V tuto chvíli nelze arbitrárně stanovit, zda hodnoty jednotlivých indikátorů jsou s ohledem na plnění veřejné
služby „vysoké“, v pásmu průměru nebo „nízké“. Velká většina indikátorů byla na podzim 2012 měřena poprvé a
přitom se jedná o proměnné, u kterých se standardy budují dlouhou dobu.
Celé měření získá další nový rozměr na konci roku 2013, kdy bude možné hodnoty indikátorů porovnávat
meziročně. V tu chvíli bude již možné říci, zda se daný indikátor plnění veřejné služby vyvíjí „k lepšímu “ nebo „k
horšímu“. Z tohoto důvodu byl v případě indikátorů se čtyřpólovou hodnotovou škálou (například v případě
výstupů z trackingového výzkumu souhlas s výrokem: určitě souhlasím, spíše souhlasím, spíše nesouhlasím,
určitě nesouhlasím) zkonstruován INDEX INDIKÁTORU, který se vypočítává podle váhy (tedy % objemu)
jednotlivých typů odpovědí - např.: v případě 100% odpovědí určitě souhlasím je hodnota indexu 100%;
v případě 100% odpovědí určitě nesouhlasím je hodnota indexu 0%.
Absolutní hodnoty indikátorů se liší, některé jsou relativně nízké, nezřídka v řádu jednotek procent. To ovšem
neznamená, že by veřejná služba v dané oblasti byla naplňována „pouze z tolika procent“. Indikátory nejsou
koncipovány tak, že je vždy možné dosahovat hodnot blížících se 100%. Například lze jen těžko očekávat vysoké
hodnoty u indikátoru „inovativnost“ programu. Abychom jich dosáhli, znamenalo by to radikálně měnit program
mezi každými měřeními, což jistě není žádoucí. Průběžné udržení určité míry inovace (obnovy) programu je
ovšem na místě.
Základní ukazatele plnění veřejné služby, které máme k dispozici za aktuální období (2011 – 2012), jsou natolik
pozitivní, že lze oprávněně vyloučit zásadní nedostatky plnění veřejné služby na úrovni skupin dílčích indikátorů.
Souvztažnost (korelace) mezi hodnotami základních ukazatelů a dílčích indikátorů je brána v potaz při
interpretaci dat.
9
A. OBECNÉ CÍLE
PLNĚNÍ OBECNÝCH CÍLŮ
ŠEST OBECNÝCH CÍLŮ PRO MÉDIA VEŘEJNÉ SLUŽBY,
MODIFIKOVANÝCH PRO PODMÍNKY ČESKÉ TELEVIZE
Vysílání České televize by mělo usilovat o dosažení následujících šesti cílů:
1. Zvyšování informovanosti občanů, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie
2. Podpora vzdělanosti a vzdělávání
3. Stimulace kreativity a kvality v kultuře (chápané v širokém slova smyslu)
4. Prezentace České republiky, jejích regionů a komunit
5. Přibližování (představování) světa občanům České republiky
6. Poskytování výdobytků nových telekomunikačních technologií a služeb veřejnosti
11
A1. VÝSTUPY - OBECNÝ CÍL 1
ZÁSAH A SPOKOJENOST SE ZPRAVODAJSKÝMI POŘADY ČT
• Na některý ze zpravodajských, aktuálně-politických či diskusních pořadů ČT se v roce 2012 každý týden alespoň 15 min
nepřetržitě dívalo 51% české populace 15+, což je o tři p.b. více než v roce 2011. Tato veličina nazývaná zásah (reach) se
používá pro zjišťování míry oslovení populace v případě médií veřejné služby.
• Oproti předchozímu roku vzrostla spokojenost se zpravodajskými, aktuálně-politických a diskusními pořady ČT o jeden p.b.
Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Průměrný týdenní zásah (reach) zpravodajských, 48%
aktuálně-publicistických a diskusních pořadů (ATO) 51%
Spokojenost se zpravodajskými, aktuálně-publicistickými 88%
a diskusními pořady (DKV) 89%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
OBJEKTIVITA, VYVÁŽENOST A VŠESTRANNOST
(RŮZNORODOST) INFORMACÍ POSKYTOVANÝCH ČT
• 83% populace 18+ je spíše nebo určitě přesvědčeno, že ČT předkládá objektivní a vyvážené informace. Index tohoto
indikátoru je 68%.
• 84% populace 18+ je spíše nebo určitě přesvědčeno, že ve vysílání ČT dostávají v dostatečné míře prostor různé názory a
úhly pohledu na jednotlivá témata. Index indikátoru je 67%.
Zdroj: Tracking ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Vnímaná objektivita a vyváženost informací (TRA)*
68%
2012 2012
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Vnímaná rozmanitost názorů prezentovaných ve vysílání
ČT (TRA)* 67%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
RELEVANCE VYSÍLÁNÍ ČT
• 70% populace 18+ si myslí, že ČT pomáhá porozumět světu, ve kterém žijeme. Index tohoto indikátoru je 61%.
Zdroj: Tracking ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Vnímaná schopnost ČT pomoci porozumět světu, ve
kterém žijeme (TRA)* 61%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
PODÁVÁNÍ PRAVDIVÉHO OBRAZU SKUTEČNOSTI
• 79% dospělé populace je toho názoru, že ČT předkládá divákům pravdivý a nezkreslený obraz skutečnosti. Index toho
indikátoru je 65%.
Zdroj: Tracking ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Vnímaná schopnost ČT předávat pravdivý obraz
skutečnosti (TRA)* 65%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
PROSTOR VĚNOVANÝ JEDNOTLIVÝM POLITICKÝM STRANÁM
• Vládní strany se podílí na celkové prezentaci politických stran 57%, opoziční strany v poslanecké sněmovně 35% a strany
mimo poslaneckou sněmovnu 8%.
Zdroj: Media Tenor
ČSSD KSČM LIDEM ODS TOP 09 VV
Podíl šesti nejčastěji zmiňovaných 19% 5% 5% 33% 19% 11%
politických stran na politickém
zpravodajství v pořadu Události v
roce 2012
ÚČAST ZÁSTUPCŮ POLITICKÝCH STRAN V DISKUSNÍCH
POŘADECH
• Nejčastěji jsou do diskusních pořadů zváni představitelé ČSSD, poměr činitelů vládních a opozičních stran je však ve svém
celku přibližně vyrovnaný. K relativně nižší účasti mimoparlamentních politických stran a hnutí je potřeba dodat, že jejich
představitelé jsou zváni do diskusního pořadu Politické spektrum, jehož se činovníci parlamentních stran neúčastní.
ČSSD ODS TOP09 KSČM neza- VV Lidem STAN SZ Piráti KDU- SsČR
řazený ČSL
OVM 1. část 33 26 21 9 8 6 3 2 2 1 0 0
OVM 2. část
celkem 31 21 22 9 7 6 5 1 1 1 3 1
64 47 43 18 15 12 8 3 3 2 3 1
A2. VÝSTUPY - OBECNÝ CÍL 2
OBECNÉ INDIKÁTORY PODPORY VZDĚLANOSTI A VZDĚLÁVÁNÍ
• Meziroční průměrný týdenní zásah vzdělávacích pořadů v populaci 15+ poklesl o 2 p.b. Současně vzrostla spokojenost se
vzdělávacími pořady o 2 p.b. Jde o relativně obvyklý fenomén, neboť sledovanou skupinu pořadů opouštějí první ti, kteří jsou méně
spokojeni a zůstává tvrdé divácké jádro, deklarující vyšší spokojenost.
• 83% populace 18+ zastává názor, že ČT významně přispívá ke vzdělanosti (index indikátoru 67%); 81% si myslí, že ČT nabízí řadu
pořadů, při jejichž sledování se naučí něco nového (index indikátoru 67%); 75% pak souhlasí s tím, že ČT významně přispívá
k právnímu vědomí obyvatel (index indikátoru 62%).
Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Průměrný týdenní zásah (reach) vzdělávacích a 11%
osvětových pořadů (ATO) 9%
Spokojenost se vzdělávacími a osvětovými pořady (DKV) 90%
92%
Vnímaný přínos ČT ke vzdělanosti diváků (TRA)* 67%
Vnímaná schopnost ČT naučit diváky něčemu novému
(TRA)* 67%
Vnímaný přínos ČT k právnímu vědomí občanů ČR (TRA)* 62%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
PODPORA JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
• V roce 2012 ČT nevysílala žádné jazykové kurzy pro děti ani pro dospělé. Podíl titulkovaných pořadů zůstal na stejné úrovni
jako v roce 2011.
• Předpokládáme, že v příštích letech by se měla situace na poli jazykového vzdělávání výrazně zlepšit. Cesta ke zlepšení by
měla vést skrze nové kanály ČT, tedy ČT D a ČT Art.
Zdroj: AOP ČT
0% 1% 2% 3% 4%
Podíl jazykových kurzů na vysílání - ČT1 a ČT2 (AOP) 1%
0%
Podíl jazykových kurzů pro děti na všech dětských 1%
pořadech - ČT1 a ČT2 (AOP) 0%
Podíl titulkovaných pořadů na vysílání - ČT1 a ČT2 (AOP) 3%
3%
Podíl titulkovaných pořadů pro děti na všech dětských 0%
pořadech - ČT1 a ČT2 (AOP) 0%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
A3. VÝSTUPY - OBECNÝ CÍL 3
OBECNÉ INDIKÁTORY KULTURNÍCH POŘADŮ
(V ŠIROKÉM POJETÍ)
KOMENTÁŘ KE GRAFU NA NÁSLEDUJÍCÍ STRANĚ
• Zásah kulturních pořadů (chápaných v širokém slova smyslu) meziročně vzrostl o 2 p.b., konkrétně ze 72 % na
74 %. O dva procentní body (z 89 % na 91 %) vzrostla také spokojenost s těmito pořady.
• 89% populace 18+ soudí, že ČT přináší divákům i pořady, které komerční TV nevysílají (index indikátoru 74%).
• 70% populace 18+ spíše nebo určitě souhlasí s tím, že ČT nabízí dostatek pořadů, které odpovídají jejich
vkusu a zájmům (index indikátoru 62%).
• 68% populace 18+ souhlasí s tím, že ČT přispívá k budování a posilování dobrých vztahů mezi lidmi a v celé
společnosti (index indikátoru 58%).
• 70% populace 18+ soudí, že vysílání ČT jako celek napomáhá k národnostní a etnické toleranci (index
indikátoru 59%).
• 77% populace je názoru, že ČT dává ve svém vysílání dostatečný prostor pro prezentaci kultury a života
národnostních a etnických menšin v ČR (index indikátoru 64%).
• 61% populace 18+ soudí, že vysílání ČT jako celek napomáhá k náboženské toleranci (index indikátoru 53%).
• 67% obyvatel ČR 18+ je spíše nebo určitě přesvědčeno, že ČT dokáže své diváky přimět k různým kulturně-
společenským aktivitám. Index tohoto indikátoru činí 58%.
Zdroj: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Průměrný týdenní zásah (reach) "kulturních" žánrů (ATO) 72%
74%
Spokojenost s "kulturními" žánry (DKV)
89%
Vnímání širší programové nabídky ČT oproti komerčním 91%
televizím(TRA)*
74%
Míra uspokojování vkusu a zájmů konkrétního diváka
(TRA)* 62%
Vnímání ČT jako instituce přispívající k dobrým vztahům 58%
ve společnosti (TRA)*
59%
Vnímaný přínos ČT k národnostní a etnické toleranci
(TRA)* 64%
Míra spokojenosti s prostorem pro prezentaci
národnostních a etnických menšin ve vysílání (TRA)*
Vnímaný přínos ČT k náboženské toleranci (TRA)* 53%
Vnímaná schopnost ČT podněcovat kulturně-společenské 58%
aktivity diváků (TRA)* 27%
Vnímaná inovativnost České televize (TRA) 44%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
PŮSOBENÍ ČT V OBLASTI KULTURNÍCH POŘADŮ
• 81% populace 18+ je toho názoru, že ČT má mezi televizemi vedoucí postavení v oblasti kulturních pořadů (index indikátoru
69%).
Zdroje: Tracking ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Vnímání vedoucího postavení ČT v oblasti kulturních
pořadů (TRA)*
69%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
PŮSOBENÍ ČT V OBLASTI KULTURNÍCH POŘADŮ
• ČT má v očích diváků mezi ostatními TV dominantní postavení v oblasti ryze kulturních pořadů (tj. hudba, divadlo, umění) a
českých filmů.
• Vedoucí postavení si ČT udržuje také na poli českých seriálů.
Zdroj: Tracking ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Podíl diváků, kteří vnímají některý kanál ČT za hlavní pro
KULTURNÍ POŘADY - hudba, divadlo, umění (TRA)* 60%
Podíl diváků, kteří vnímají některý kanál ČT za hlavní pro
ČESKÉ FILMY (TRA)* 59%
Podíl diváků, kteří vnímají některý kanál ČT za hlavní pro
ZAHRANIČNÍ FILMY (TRA)* 6%
Podíl diváků, kteří vnímají některý kanál ČT za hlavní pro
ČESKÉ SERIÁLY (TRA)* 41%
Podíl diváků, kteří vnímají některý kanál ČT za hlavní pro
ZAHRANIČNÍ (TRA)*SERIÁLY 4%
Podíl diváků, kteří vnímají některý kanál ČT za hlavní pro 25%
ZÁBAVNÉ POŘADY (TRA) 27%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
PŮSOBENÍ ČT V OBLASTI ODPOČINKOVÝCH A ZÁBAVNÍCH
FORMÁTŮ
• 77% populace 18+ uvádí, že si při sledování ČT odpočine (index indikátoru 65%).
• Shodně 77% populace 18+ deklaruje, že se při sledování ČT dokáže dobře pobavit (index indikátoru činí rovněž 65%).
Zdroje: Tracking ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Míra uspokojování nároků diváků orientovaných na
odpočinkové formáty (TRA)* 65%
Míra uspokojování nároků diváků orientovaných na
zábavné formáty (TRA)* 65%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
PODÍL PŮVODNÍ TVORBY A PREMIÉR V OBLASTI
DRAMATICKÝCH, ZÁBAVNÝCH A DĚTSKÝCH POŘADŮ
• Podíl původní dramatické tvorby v celé programové nabídce ČT1 a ČT2 vzrostl meziročně z 8% na 9%.
• Podíl původní tvorby v oblasti dramatických, zábavních a dětských pořadů činil v minulém roce 57 %, což značí pokles o 3
p.b. oproti minulému roku.
• Také podíl premiér na všech dramatických, zábavních a dětských pořadech v roce 2012 mírně poklesl (ze 33 % na 30 %).
• Oba zmíněné poklesy jsou do značné míry způsobeny přechodným obdobím a celkovou restrukturalizací ČT, která byla
započata teprve nedávno, a jejíž pozitivní efekty by se měly projevit v následujícím období.
Zdroje: AOP ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Podíl původní dramatické tvorby v celé programové 8%
nabídce - ČT1 a ČT2 (AOP) 9%
Podíl původní tvorby v oblasti dramatických, zábavných a 60%
dětských pořadů (AOP) 57%
Podíl premiér na dramatických, zábavních a dětských 33%
pořadech (AOP) 30%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
STRUKTURA DOKUMENTÁRNÍCH POŘADŮ
• V oblasti dokumentárních pořadů jsme zaznamenali především meziroční snížení podílu dokumentů orientovaných na
humanitní vědy (z 9 % na 6 %).
• Naopak nárůst zaznamenala kategorie nerozlišených pořadů, do kterých spadají převážně historické dokumenty.
Podíl jednotlivých pod-žánrů na dokumentárních pořadech
Zdroj: AOP ČT
Umění a média Humanitní vědy Přírodní vědy
Medailon
Přírodopisy a cestopisy Neurčeno
2011 14% 9% 2% 11% 25% 39%
2012 13% 6% 2% 10% 25% 43%
STRUKTURA SPORTOVNÍCH POŘADŮ
• V roce 2012 došlo oproti předchozímu roku k výraznému nárůstu podílu menších a kombinovaných sportovních odvětví.
• Hlavní příčinou je extenzivní vysílání ČT z Olympijských her v Londýně, kdy byl a) věnován prostor i relativně okrajovým
sportům, které v neolympijských letech nejsou v popředí zájmu; b) docházelo ke kombinování živých přenosů z různých
sportovních odvětví v rámci jednoho bloku vysílacího schématu (tedy v rámci jednoho pořadu).
Podíl jednotlivých sportů na sportovním vysílání ČT
Fotbal Zdroj: AOP ČT Motorismus
Cyklistika Hokej Atletika
Tenis Basketbal Ostatní a komb. sporty
Volejbal
2011 21% 13% 9% 6% 9% 4%3% 7% 29%
2012* 19% 11% 5% 4% 4%3%3%2% 49%
SPOKOJENOST SE SPORTOVNÍMI POŘADY
• Mezi žánry, prostřednictvím kterých je naplňován cíl „Stimulace kreativity a kvality v oblasti kultury (v širokém smyslu)“,
řadí mezinárodní konvence i sportovní pořady.
• 71% populace je spokojeno s pokrytím špičkových domácích a zahraničních akcí.
Zdroj: Tracking ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Spokojenost s pokrytím špičkových domácích a
zahraničních sportovních akcí (TRA)* 71%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
VÝKONNOST JEDNOTLIVÝCH PROGRAMOVÝCH TYPŮ
• Největší podíl na naplňování daného cíle mají dramatické pořady s konstantním zásahem 58 % populace 15+. Spokojenost
s dramatickými pořady vzrostla z 88 % na 90 % a dostala se tak na průměrnou úroveň celé ČT.
• Druhý největší podíl mají zábavní pořady, u nichž meziročně mírně vzrostl jak zásah, tak spokojenost.
• Na třetím místě stojí dokumentární pořady, jejichž zásah i spokojenost se také meziročně zvýšily, byť se poněkud snížila
jejich žánrová pestrost.
Dramatické Hudební Zábavní Dětské Publicistic- Náboženské Dokumen- Sportovní
pořady pořady*
pořady pořady ké pořady pořady tární pořady pořady
2011 2012 2011 2012 2011 2012 2011 2012 2011 2012 2011 2012 2011 2012 2011 2012
Zásah ( reach 15+) 58% 58% 7% 5% 46% 48% 27% 28% 27% 26% 2% 2% 35% 37% 24% 27%
Spokojenost 88% 90% 89% 92% 90% 91% 91% 91% 89% 91% 87% 90% 90% 92% 90% 92%
Hlavní kanál ČT x x x x 25% 27% 25% 27% 76% 68% x x 84% 75% 88% 70%
* Zásah dětských pořadů ve věkové skupině 4-14 let činil 36 % v roce 2011 a 37 % v roce 2012.
A4. VÝSTUPY - OBECNÝ CÍL 4
OBECNÉ INDIKÁTORY REGIONÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ
• Mezi roky 2011 a 2012 vzrostl zásah regionálních pořadů z 8 % na 11 % a spokojenost diváků z 91 % na 93 %.
• 77 % populace je názoru, že ČT dává ve svém vysílání dostatečný prostor pro prezentaci kultury a života národnostních a
etnických menšin v ČR (Index indikátoru 64 %).
Zdroje: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT, AOP ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Průměrný týdenní zásah (reach) regionálních pořadů 8%
(ATO) 11%
Spokojenost s regionálními pořady (DKV) 91%
93%
Míra spokojenosti s prostorem pro prezentaci
národnostních a etnických *menšin ve vysílání (TRA) 64%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
PŘEDSTAVOVÁNÍ RŮZNÝCH REGIONŮ A OBCÍ
• Celkový počet různých měst a obcí zmíněných v rámci pořadu Události v regionech se držel v letech 2011 a 2012 na
přibližně stejné úrovni.
• Mírně poklesl počet různých sídel zmíněných v regionálním vysílání na brněnském okruhu, naopak na pražském a
ostravském okruhu došlo k mírnému nárůstu.
UVR Praha 2011 2012
UVR Brno 651 684
UVR Ostrava 372 346
Součet 213 226
1236 1256
PODÍL REGIONÁLNÍCH STUDIÍ NA VÝROBĚ PROGRAMU
• Brněnské studio ČT se v roce 2012 podílelo na vysílání ČT1 14 % a na vysílání ČT2 10 %.
• Ostravské studio ČT se v roce 2012 podílelo na vysílání ČT1 10 % a na vysílání ČT2 rovněž 10 %.
Podíl jednotlivých studií na celostátním vysílání ČT1 a ČT2
Zdroj: AOP ČT
TS Brno ČT1 TS Praha
12% 74%
TS Ostrava
2011 15%
2012 14% 11% 76%
TS Brno ČT2 TS Praha
12% 79%
TS Ostrava
2011 10%
2012 10% 12% 78%
A5. VÝSTUPY - OBECNÝ CÍL 5
PŘEVZATÉ POŘADY, PODÍL EVROPSKÉ TVORBY
• Meziročně mírně vzrostl průměrný týdenní zásah převzatých pořadů (z 45 % na 47 %). Spokojenost se zlepšila o 1 p.b.
• O jeden procentní bod klesl celkový podíl evropské tvorby na vysílání ČT (z 94 % na 93 %).
Zdroje: ATO Mediaresearch, DKV ČT, Tracking ČT, AOP ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Průměrný týdenní zásah (reach) převzatých pořadů (ATO) 45%
47%
Spokojenost s převzatými pořady (DKV) 89%
90%
Podíl evropské tvorby (včetně ČR) na všech pořadech ČT 94%
(AOP) 93%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
PODÍL EVROPSKÉ A ZÁMOŘSKÉ TVORBY
• Meziročně nejvíce vzrostl podíl neevropské tvorby v oblasti dramatiky, a to z 24 % v roce 2011 na 31 % v roce 2012.
• Celkově však zůstává podíl evropské tvorby na vysílání ČT zcela dominantní.
Podíl evropských (včetně ČR) a zámořských pořadů na všech podle
jednotlivých žánrů
2011 Zdroj: AOP ČT 2012
Evropská tvorba Zámořská tvorba Evropská tvorba Zámořská tvorba
Dramatické 76% 24% Dramatické 69% 31%
Zábavné 100% 2% Zábavné 99% 1%
Hudební 98% 8% Hudební 96% 4%
92% 95% 5%
Sportovní 100% 10% Sportovní 100%
Zpravodajské 100% Zpravodajské 100% 12%
Publicistické 90% Publicistické 1%
Dokumentární 100% Dokumentární 88% 2%
100% 99%
Vzdělávací Vzdělávací 98%
Náboženské Náboženské
A6. VÝSTUPY - OBECNÝ CÍL 6
VÝKON INTERNETOVÝCH PORTÁLŮ ČT
• Všechny portály ČT vykázaly meziroční příliv návštěvníků.
• Nejdynamičtější nárůst návštěvnosti zaznamenal portál www.ctsport.cz (+82 %) .
• Provoz na kmenovém portálu České televize www.ceskatelevize.cz se meziročně zvýšil o 11 %.
B. DIVÁCKÉ SKUPINY
USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB DIVÁCKÝCH SKUPIN
POŽADAVKY NA USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB A PŘÁNÍ RŮZNÝCH
DIVÁCKÝCH SKUPIN, KLADENÉ KODEXEM ČT
Kodex ČT stanovuje pro vysílání České televize následující pravidla související s potřebami
různých diváckých skupin:
1. ČT je povinna pravidelně získává a analyzovat údaje o potřebách a přáních jednotlivých
diváckých skupin.
2. ČT si musí být vědoma, že se jednotlivé divácké skupiny vzájemně odlišují svým kulturním a
uměleckým cítěním a žánry či uměleckými směry, které upřednostňují. Povinností České
televize je uspokojit pokud možno celé spektrum diváckých skupin.
3. ČT musí zohledňovat pluralitu diváckých očekávání tak, aby různými pořady, včetně řešení
jejich aranžmá, uspokojila různé divácké skupiny.
43
B1. VÝSTUPY – DIVÁCI
ORIENTOVANÍ NA POLITICKO-
EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ
POROVNÁNÍ ZÁSAHU CS 15+ A SPECIFICKÉ CS KLÍČOVÝMI
ZPRAVODAJSKÝMI POŘADY RŮZNÝCH STANIC
• Poměr zásahu divácké skupiny orientované na politicko-ekonomické zpravodajství vůči zásahu celé populace 15+ je u
zpravodajských relací Události a Události a komentáře výrazně vyšší než u hlavních zpravodajských relací komerčních stanic.
CS: Diváci orientovaní na politicko-ekonomické zpravodajství
Zásah hlavních zpravodajských pořadů 2012 – Porovnání s CS 15+
Podíl diváků, kteří sledovali pořady kontinuálně alespoň 15 minut / Zdroj: ATO Mediaresearch
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Průměrný týdenní zásah (reach) - UDÁLOSTI na ČT1 a 26%
ČT24 (ATO) 39%
Průměrný týdenní zásah (reach) - UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE 6%
na ČT24 (ATO) 10%
Průměrný týdenní zásah (reach) - TELEVIZNÍ NOVINY na 46%
NOVĚ (ATO) 50%
Průměrný týdenní zásah (reach) - ZPRÁVY FTV PRIMA 26%
(ATO) 29%
CS 15+ CS Diváci orientovaní na ekonomicko-politické zpravodajství
MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ ZÁSAHU SPECIFICKÉ CS
ZPRAVODAJSKÝMI POŘADY HLAVNÍCH STANIC
• Meziročně vzrostl zásah divácké skupiny orientované na ekonomicko-politické zpravodajství diskusními pořady ČT (z 55 %
na 63 %), u publicistických pořadů ČT zásah stagnuje.
• Na rozdíl od předchozího roku v roce 2012 zasáhly zpravodajské pořady ČT větší část divácké skupiny orientované na
zpravodajství (63 %) než zpravodajské pořady TV NOVA (60 %).
CS: Diváci orientovaní na politicko-ekonomické zpravodajství
Zásah klíčových žánrů na jednotlivých kanálech – Meziroční srovnání
Podíl diváků, kteří sledovali pořady kontinuálně alespoň 15 minut / Zdroj: ATO Mediaresearch
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Průměrný týdenní zásah (reach) zpravodajských, 36% 62%
publicistických a diskusních pořadů ČT (ATO) 36% 68%
30%
Průměrný týdenní zásah (reach) zpravodajských pořadů 32% 55%
ČT (ATO) 63%
29%
Průměrný týdenní zásah (reach) publicistických pořadů ČT 30% 62%
(ATO) 60%
Průměrný týdenní zásah (reach) diskusních pořadů ČT
(ATO)
Průměrný týdenní zásah (reach) zpravodajských pořadů
NOVA (ATO)
Průměrný týdenní zásah (reach) zpravodajských pořadů
PRIMA FAMILY (ATO)
2011 2012
ČAS SLEDOVÁNÍ ZPRAVODAJSKÝCH POŘADŮ
• Průměrný počet minut, které tráví příslušníci divácké skupiny orientované na politicko-ekonomické zpravodajství týdně
sledováním zpravodajských pořadů ČT, se meziročně výrazně zvýšil.
• Průměrný týdenní čas věnovaný sledování zpravodajství komerčních stanic se přitom u stejné skupiny diváků prodloužil jen
velmi mírně.
CS: Diváci orientovaní na politicko-ekonomické zpravodajství
Čas strávený sledováním zpravodajských pořadů – Meziroční srovnání
Zdroj: ATO Mediaresearch
0 20 40 60 80 100 120 140 160 180
Průměrný týdenní počet minut sledování zpravodajství 118
ČT1 + ČT24 (ATO) 158
Průměrný týdenní počet minut sledování zpravodajství 38
ČT1 (ATO) 58
Průměrný týdenní počet minut sledování zpravodajství 80
ČT24 (ATO) 100
Průměrný týdenní počet minut sledování zpravodajství 65
NOVA (ATO) 70
Průměrný týdenní počet minut sledování zpravodajství 34
PRIMA FAMILY (ATO) 35
2011 2012
C. ZÁKLADNÍ UKAZATELE
VÝVOJ ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ (RQI)
HODNOCENÍ PODLE ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ ÚROVNĚ
VYSÍLÁNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY – METODIKA RQI
Hodnocení je založeno na modifikované britské metodice RQI, která je rámcem používaným k
průběžnému monitorování výkonu BBC. Při adaptaci metodiky na domácí podmínky jsme
částečně využili principy používané nizozemskou NPO. Specifikace jednotlivých prvků RQI:
• REACH (R) Zásah pořadů a žánrů v celé populaci a v jednotlivých diváckých skupinách
• QUALITY (Q) Kvalita kanálů, žánrů a pořadů
• IMPACT (I) Dopad pořadů na diváckou obec
49
C1. VÝSTUPY - ČESKÁ TELEVIZE
JAKO CELEK
ZÁKLADNÍ INDIKÁTORY ZÁSAHU (R), KVALITY (Q) A DOPADU (I)
NA ÚROVNI CELÉ ČT
• Z devíti základních indikátorů bylo sedm sledováno jak v roce 2012, tak i v roce 2011.
• Z těchto sedmi indikátorů pět vzrostlo, jeden stagnoval ( hlavní kanál) a jeden poklesl (podíl vlastní tvorby).
RQI – Česká televize jako celek
Zdroje: ATO Mediaresearch, Tracking ČT, AOP ČT, DKV ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Týdenní zásah ČT v populaci (R, ATO) 77%
78%
Spokojenost s pořady ČT (Q, DKV) 90%
Některý z kanálů ČT jako hlavní kanál diváka (Q, TRA) 91%
Inovativnost ČT (Q, TRA) 43%
Důvěryhodnost ČT (Q, TRA) 43%
27%
44%
Podíl vlastní tvorby na celku vysílání ČT (Q, AOP) 69%
73%
76%
71%
Podíl premiér na celku vysílání ČT (Q, AOP) 44%
47%
Index míry dopadu vysílání ČT na veřejnost (I, TRA)* 53%
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
C2. VÝSTUPY - ZÁSAH (REACH)
ZÁSAH V JEDNOTLIVÝCH SOCIO-DEMOGRAFICKÝCH
SKUPINÁCH
• U obou pohlaví a téměř ve všech věkových skupinách meziročně vzrostl zásah o jeden až dva procentní body.
• Jedinou výjimku tvoří věková skupina 15-24 let, kde došlo k poklesu sledovanosti o jeden procentní bod.
Průměrný týdenní zásah České televize v jednotlivých CS (R)
Podíl diváků z CS, kteří sledovali vysílání kontinuálně alespoň 15 minut / Zdroj: ATO Mediaresearch
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Populace 15+ 77%
78%
Muži 76%
Ženy 77%
77%
79%
15-24 let 46% 66%
25-34 let 45% 66%
35-44 let
45-54 let 2011 2012 79%
55-64 let 81%
65 nebo více let 84%
86%
89%
90%
91%
92%
ZÁSAH V JEDNOTLIVÝCH SOCIO-DEMOGRAFICKÝCH
SKUPINÁCH
• Ve všech vzdělanostních i socio-ekonomických skupinách zásah ČT meziročně vzrostl.
Poznámka: Socio-ekonomické skupiny ABCDE byly definovány v souladu s klasifikací společnosti Mediaresearch pro rok 2013. Podrobná
definice klasifikace je k nahlédnutí na webové stránce společnosti Mediaresearch.
Průměrný týdenní zásah České televize v jednotlivých CS (R)
Podíl diváků z CS, kteří sledovali vysílání kontinuálně alespoň 15 minut / Zdroj: ATO Mediaresearch
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Populace 15+ 77%
78%
Základní 65%
Středoškolské bez maturity 66%
Středoškolské s maturitou
80%
Vysokoškolské 82%
77%
79%
79%
80%
Socio-ekonomická skupina A 78%
Socio-ekonomická skupina B 79%
Socio-ekonomická skupina C
Socio-ekonomická skupina D 82%
Socio-ekonomická skupina E 85%
78%
79%
74%
76%
73%
75%
2011 2012
ZÁSAH JEDNOTLIVÝCH KANÁLŮ ČT
• V případě kanálu ČT1 průměrný týdenní zásah meziročně stagnoval, zásah zbylých tří kanálů rostl.
• Největší meziroční nárůst zásahu zaznamenala ČT2 (+4,7 p.b.)
RQI – Kanály ČT – Průměrný týdenní zásah (R)
Podíl diváků, kteří sledovali vysílání kontinuálně alespoň 15 minut / CS 15+ / Zdroj: ATO Mediaresearch
ČT1
100%
80% TABULKA DAT:
PRŮMĚRNÝ TÝDENNÍ ZÁSAH
60%
40% 2011 2012
20%
ČT SPORT 0% ČT2 ČT1 69% 69%
ČT2 35% 40%
ČT24 29% 32%
ČT Sport 24% 27%
ČT24 2011 2012
ZÁSAH JEDNOTLIVÝCH ŽÁNRŮ
• Meziročně vzrostl zásah čtyř žánrů (sport, zpravodajství, dramatika, dokumenty), zásah dvou žánrů stagnoval (dramatika,
náboženské pořady) a zásah tří poklesl (publicistika, vzdělávací pořady, hudební pořady).
RQI – Žánry – Průměrný týdenní zásah (R)
Podíl diváků, kteří sledovali vysílání kontinuálně alespoň 15 minut / CS 15+ / Zdroj: ATO Mediaresearch
Zpravodajské TABULKA DAT:
PRŮMĚRNÝ TÝDENNÍ ZÁSAH
60%
Sportovní 50% Publicistické 2011 2012
Náboženské 40% Dramatické
30% Zpravodajské pořady 41% 46%
20%
10% Publicistické pořady 27% 26%
0% Dramatické pořady 58% 58%
Zábavné pořady 46% 48%
Hudební pořady 7% 5%
Vzdělávací Zábavné Dokumentární pořady 35% 37%
Dokumentární Hudební
Vzdělávací pořady 11% 9%
2011 2012
Náboženské pořady 2% 2%
Sportovní pořady 24% 27%
SLEDOVANOST
KOMENTÁŘ KE GRAFU NA NÁSLEDUJÍCÍ STRANĚ
• Největší meziroční nárůst zaznamenal kanál ČT Sport, u kterého v roce 2012 dosáhl průměrný podíl na
sledovanosti 4,41%, což představuje nárůst o 0,84 p. b. K tomuto výsledku přispěly sportovní události
vysílané Českou televizí v minulém roce, jakými byly LOH v Londýně, MS v hokeji, ME ve fotbale či Davis
Cup.
• Podíl na sledovanosti vzrostl také u kanálu ČT24, který v roce 2012 dosáhl průměrnému podílu na publiku
v celodenním vysílání 5,22 % (meziroční vzrůst o 0,68 p.b.). Kanál ČT 24 tak ve srovnání s evropskými
zpravodajskými kanály dosahuje z hlediska sledovanosti i zásahu populace zcela mimořádných výsledků.
• Podíl ČT2 na sledovanosti činil v roce 2012 4,17 %, což představuje meziroční nárůst o 0,51 p.b. Na vzrůstající
sledovanosti kanálu ČT2 se podílely zejména dokumenty, které byly vysílány v hlavním večerním vysílacím
čase od 20. a 21. hodiny v průběhu celého týdne.
• ČT1 dosáhla vyššího podílu na sledovanosti než v roce 2011, v průměru to bylo 16,36 %. Velmi úspěšné bylo
podzimní vysílací schéma, mimořádný zájem diváků pak zaznamenalo vánoční a silvestrovské vysílání.
• Ve srovnání s hlavními komerčními TV skupinami je ČT z hlediska sledovanosti skupinou s největším
meziročním růstem a poprvé v historii je skupina kanálů ČT stává leadrem trhu
Průměrný podíl na divácích 15+ v rámci celodenního vysílání
Srovnání let 2008 - 2012
Zdroj: ATO Mediaresearch
35%
30%
Podíl na divácích 25%
20%
15%
10%
5%
0% 2008 2009 2010 2011 2012
0,90% 1,37% 2,48% 3,57% 4,41%
ČT Sport 1,37% 2,00% 3,40% 4,53% 5,22%
ČT24 7,58% 6,06% 5,69% 3,66% 4,17%
ČT2 21,18% 19,14% 17,28% 15,88% 16,36%
ČT1
C3. VÝSTUPY - KVALITA (QUALITY)
VNÍMÁNÍ JEDINEČNOSTI (ORIGINALITY) KANÁLŮ
SPOKOJENOST
• Spokojenost diváků je v rámci hodnocení veřejné služby chápána jako jeden z atributů kvality.
• Celková spokojenost s vysílanými pořady meziročně vzrostla o 1 p.b. na hodnotu 91%.
• Oproti roku 2011 došlo ke zvýšení spokojenosti také u všech čtyř kanálů ČT.
• V roce 2012 dosáhla celková spokojenost s pořady ČT2, ČT24 a ČT sport shodně úrovně 92 %.
• U ČT Sport i ČT2 se na zlepšení nezanedbatelně podílely pořady vysílané z Olympijských her v Londýně.
Celková spokojenost s nimi dosáhla úrovně 94%.
• U ČT2 se na zlepšení výrazně podílely také dokumentární pořady, které zaznamenaly meziroční nárůst
spokojenosti z 90 % na 92 %.
• Celková spokojenost s pořady ČT1 se v meziročním srovnání zlepšila o několik desetin p.b., ale celkově po
zaokrouhlení zůstala na úrovni 90%. Ve vysokých hodnotách se Jedničce podařilo udržet i přesto, že ji
směrem k nižším číslům vychýlil dubnový start nových Událostí, který část tradičního publika ČT1 vnímala
jako „příliš skokovou“, a který se projevil dočasným poklesem indexu spokojenosti. Ztráty ale jednoznačně
vyvážily podzim a vánoční programové schéma, které se z hlediska spokojenosti diváků staly jak pro ČT1, tak
i pro všechny ostatní kanály ČT nejúspěšnějšími obdobími roku.
SPOKOJENOST S POŘADY V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH ŽÁNRŮ
• Nejvyšší spokojenost panuje s dokumentárními, vzdělávacími a hudebními pořady, nejmenší spokojenost naopak
s dramatickými a náboženskými pořady.
RQI – Žánry – Spokojenost s pořady (Q)
Hodnocení spokojenosti s pořady na škále / CS 15+ / Zdroj: DKV ČT
Zpravodajské TABULKA DAT:
SPOKOJENOST S POŘADY
100%
Náboženské 95% Publicistické 2011 2012
Vzdělávací 90% Dramatické
85% Zpravodajské pořady 91% 91%
80%
Publicistické pořady 89% 91%
Dramatické pořady 88% 90%
Zábavné pořady 90% 91%
Hudební pořady 89% 92%
Dokumentární pořady 90% 92%
Dokumentární Zábavné Vzdělávací pořady 90% 92%
2011 2012
Náboženské pořady 87% 90%
Hudební
HLAVNÍ STANICE PRO JEDNOTLIVÉ ŽÁNRY
• 43% diváků považuje některý z kanálů ČT za hlavní pro určitý žánr. Hodnota tohoto indikátoru se meziročně nezměnila.
• Za hlavní nepovažuje některý z kanálů ČT nadpoloviční většina diváků pouze v případě zahraničních filmů a seriálů,
pořadů pro děti a zábavních pořadů.
RQI – Žánry – ČT jako hlavní stanice pro žánry (Q)
Podíl diváků uvádějících některý z kanálů ČT jako hlavní pro daný žánr / CS 18+ / Zdroj: Tracking ČT
Zpravodajské TABULKA DAT:
HLAVNÍ STANICE PRO ŽÁNRY
90%
Sportovní pořady 80% Publicistické Zpravodajské pořady 2011 2012
Vzdělávací 70% Filmy české Publicistické pořady 67% 63%
Dokumentární 60% Filmy zahraniční Filmy české 76% 68%
50% Filmy zahraniční
40% Seriály české -- 59%
30% -- 6%
20% -- 41%
10%
0%
Seriály zahraniční -- 4%
Kulturní Seriály české Pořady pro děti 53% 38%
Zábavné pořady 25% 27%
Zábavné Seriály zahraniční Kulturní pořady -- 60%
Pořady pro děti Dokumentární pořady 84% 75%
2011 2012 Vzdělávací pořady -- 69%
Sportovní pořady 88% 70%
SPOKOJENOST
KOMENTÁŘ KE SCHÉMATŮM NA NÁSLEDUJÍCH STRANÁCH
• ČT1 si oproti roku 2011 zcela přivlastnila charakteristiky důvěryhodná a objektivní, nově se u ní také objevuje
atribut soutěžní.
• ČT2 je i nadále vnímána jako specializovaný (odborný)kanál popularizující vědy, jako kanál, který vzdělává a který je
orientován na náročného diváka. V porovnání s ostatními kanály je ČT2 nicméně také výrazně častěji
charakterizována jako zastaralá, menší části diváků se jeví jako zbytečná, což je ovšem vzhledem k užší profilaci
Dvojky celkem pochopitelné.
• ČT24 dosud nebyl dominantně přisuzován žádný atribut, v roce 2012 však začala být vnímána jako kanál, který je
výrazně orientovaný na politiku. Jistě tomu napomohla řada zpravodajských a diskusních pořadů spojených s
krajskými a prezidentskými volbami či diskutované problémy vládní koalice, avšak bez ohledu na tyto okolnosti je
nárůst zájmu o vysílání ČT24 i v kontextu evropských zpravodajských stanic mimořádný.
• ČT Sport dále posílila své dominantní postavení hlavního sportovního kanálu na českém televizním trhu.
• TV NOVA v posledním roce ztratila většinu atributů, které jí byly tradičně vlastní. Pokud se soustředíme na pozitivní
atributy, Nova přestala být synonymem televize dynamické, barevné, výrazné a disponující známými tvářemi.
• Ze ztrát Novy jednoznačně těží PRIMA TV, která prodělala ve vnímání diváků zřejmě největší změnu a krok po kroku
přestává být „druhou“ komerční televizí. Zatímco v roce 2011 byla vnímána prakticky pouze skrze filmy a seriály,
v roce 2012 si začíná unikátně přisvojovat atribut rodinné televize a najednou s Novou sdílí celou řadu (z hlediska
komerční stanice) pozitivních atributů (inovativní, originální, dynamická, moderní, pro mladé).
• Z hlediska vyhraněnosti (jedinečnosti) svých kanálů ČT mírně meziročně posílila.
C4. VÝSTUPY - DOPAD (IMPACT)
INDIKÁTORY DOPADU
• 79% populace 18+ si myslí, že ČT nabízí řadu pořadů, ze kterých se naučí něco nového (index indikátoru 67 %).
• Indikátor vlivu ČT na společenskou diskusi (53 %) je postaven na odpovědích na otázku: „Jak často hovoříte o
konkrétních pořadech České televize se svou rodinou, přáteli, známými?“, položenou v trackingovém výzkumu.
• 67% populace 18+ spíše nebo určitě souhlasí s tím, že ČT nabízí dostatek pořadů, které odpovídají jejich vkusu a
zájmům. Index indikátoru dosahuje hodnoty 62 %.
RQI – Indikátory dopadu (I)
Zdroj: Tracking ČT
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Vnímaná schopnost ČT naučit diváky něčemu novému
(TRA)* 67%
Míra vlivu ČT na společenskou diskusi (TRA)* 53%
62%
Míra uspokojování vkusu a zájmů konkrétního diváka
(TRA)*
2011 2012
Poznámka: *Indikátor nebyl v roce 2011 zjišťován/měřen.
DOPLNĚK – VNÍMÁNÍ
DŮLEŽITOSTI A
„VEŘEJNOPRÁVNOSTI“ ŽÁNRŮ
SPOKOJENOST
KOMENTÁŘ KE GRAFU NA NÁSLEDUJÍCH STRANĚ
• Pouze zpravodajské a dokumentární pořady jsou ve vysílání veřejnoprávní televize očekávány nadpoloviční
většinou diváků a nadpoloviční většina je zároveň považuje za osobně důležité.
• Publicistické a vzdělávací pořady sice ve veřejnoprávním vysílání očekává více než 50% diváků, ale jen méně
než polovina je považuje za osobně důležité.
• Typicky veřejnoprávní žánry, jakými jsou pořady pro menšiny, pořady pro děti a mládež, pořady o kultuře,
hudební a náboženské pořady, očekává ve vysílání veřejnoprávní TV pouze menšina diváků a méně než
polovina je zároveň považuje osobně za důležité.
Mapa deklarované důležitosti žánrů a vnímané míry jejich
„veřejnoprávnosti“
Deklarovaná důležitost Zdroj: Tracking ČT Deklarovaná důležitost
žánru, není očekáváno od žánru a očekávání od
100%
veřejnoprávní TV veřejnoprávní TV
100%
Filmy, inscenace Zpravodajské
pořady
DEKLARAROVANÁ DŮLEŽITOST
ŽÁNRU PRO DIVÁKY Seriály Zábavné pořady
Dokumentární
pořady
50%
0% Sportovní pořady 50% 100%
Publicistické pořady
Hudební pořady
Pořady pro děti a Vzdělávací pořady
mládež
Pořady o kultuře
0% Deklarovaná nedůležitost Náboženské pořady Deklarovaná nedůležitost
žánru, není očekáváno od žánru a očekávání od
Pořady pro menšiny veřejnoprávní TV
veřejnoprávní TV
0%
0% OČEKÁVÁNÍ OD VEŘEJNOPRÁVNÍ TV 100%