Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 213251000560013 najdete zde
(© ) česká televize
Materiál pro RČT:
Zpráva o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2012
Vytvořeno na základě harmonogramu předkládání materiálu RČT vr. 2013:
Datum předání: 31.5.2013
Vytvořil: Zdeněk Šámal, ředitel zpravodajství; Michal Kubal, vedoucí redaktor
zahraniční redakce zpravodajství
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel
e Usnesení č. 181/13/12: Zpráva o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2012
Zpráva pro Radu ČT o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2012
Předkládá: © Zdeněk Šámal
Vypracoval: © Michal Kubal
V Praze dne 24. května 2013
Obsah:
Definice zahraničního zpravodaje
Hlavní zahraniční události roku 2012 a jejich pojetí v ČT
Změny v práci zahraničních zpravodajů v roce 2012
Statistika výstupů
Výhled do budoucna
MPM
1. Definice zahraničního zpravodaje
Sestava stálých zahraničních zpravodajů prošla v roce 2012 zásadní obměnou — nejenom co
se obsazení jednotlivých postů týče, ale změny přinesl tento rok taky ve složení míst, kde má
Česká televize své stálé zahraniční zpravodaje. Pro připomenutí uvádíme, jak vypadalo
rozmístění stálých zpravodajských postů a jejich obsazení na začátku roku 2012.
Seznam stálých zahraničních zpravodajů ČT k 1. 1. 2012:
Berlín — Eva Pláničková
Bratislava — Olga Baková
Brusel — Eva Hrnčířová
Košice — Ladislav Kerekeš
Moskva — Pavel Vondra
Peking / Hongkong — Tomáš Etzler
Varšava — Miroslav Karas
Washington — Michal Kubal
S výjimkou postu v USA a v Číně prošla všechny zbývající zahraniční střediska obměnou.
Jejich sestava na konci roku byla úplně jiná, navíc na přelomu let 2012/13 došlo k výměně i
na postu ve Washingtonu.
Seznam stálých zahraničních zpravodajů ČT k 31. 12. 2012:
Berlín — Martin Jonáš
Bratislava — David Miřejovský
Brusel — Bohumil Vostal
Košice — zrušeno
Moskva — Miroslav Karas
Peking / Hongkong — Tomáš Etzler
Varšava — Josef Pazderka
Washington — Michal Kubal (od 1. 1. 2013 Martin Řezníček)
Důvodům těchto změn i novému obsazení jednotlivých zpravodajských postů se budeme
věnovat v dalších částech této zprávy.
Zmíněná struktura zpravodajských postů umožňuje pokrývat nejen dění v samotných
městech / zemích, kde sídlí zahraniční střediska, ale i vzdálenější okolí. Zpravodaj ve
Spojených státech v rámci finančních možností pokrývá i Kanadu, příp. nejbližší země
střední Ameriky, zpravodaj v Bratislavě taktéž Rakousko nebo Maďarsko, zpravodaj v Polsku
i Pobaltí atd. Tímto se Redakce zpravodajství snaží minimalizovat náklady, které jsou ve
srovnání s ad hoc vyslaným zvláštním zpravodajem z Prahy nižší.
Stálí zpravodajové jsou všichni interními zaměstnanci České televize. Každý z nich funguje
nejen jako reportér, ale také jako vedoucí střediska, účetní, někdy také produkční. Zastává
tedy funkce, které jsou v pražském ústředí České televize svěřeny několika lidem.
Dlouhodobá analýza jejich příspěvků dokládá, že navzdory tomuto extrémnímu vytížení a
nutnosti vykonávat činnosti, které reportéři v pražské redakci nedělají, přinášejí zpravodajství
kvalitativně i kvantitativně na vysoké úrovní.
Kromě toho se zahraničním zpravodajem v obecnějším slova smyslu rozumí také redaktor
vyslaný do zahraničí s cílem pokrýt událost s časově omezenějším charakterem. Pro účely
této zprávy se však zahraničním zpravodajem rozumí stálý zpravodaj žijící dlouhodobě
v jednom z osmi (od poloviny roku 2012 dočasně sedmi) středisek.
2. Hlavní zahraniční události roku 2012 a jejich pojetí ve zpravodajství ČT
Rok 2012 byl pro Redakci zpravodajství především ve znamení startu nové podoby Událostí.
Stejně jako pro celou redakci i pro zahraniční zpravodaje přinesl začátek května vyšší
vytížení v práci pro hlavní zpravodajskou relaci. Je pravidlem prakticky bez výjimky, že
v každé relaci Událostí je minimálně jeden příspěvek od stálého zahraničního zpravodaje.
Vytížení zpravodajů jednak na stálých postech, ale i vysílaných na pokrývání jednotlivých
klíčových událostí z Prahy, je dáno četností a významností dění ve světě. Rok 2012 byl
z tohoto pohledu opravdu bohatý. ČT pokrývala prostřednictvím svých zpravodajů ty
nejdůležitější z nich. Věnovala se ale i oblastem a děním v nich, které přesahovalo rámec
jedné izolované události. Tady je krátký výčet těch nejvýznamnějších pokrývaných
prostřednictvím reportérů vysílaných z Prahy:
- © Ztroskotání lodi Gosta Concordia
- © Oslavy diamantového výročí vlády Alžběty II.
- © Jmenování Dominika Duky kardinálem
- © Boud s Andersem Breivikem
- | Prezidentské volby ve Francii
- © Události v Sýrii
Kdybychom měli vytipovat témata, která dominovala zahraničnímu zpravodajství ČT, tak to
bude především evropská dluhová krize, vývoj v arabském světě, zejména v Sýrii a
prezidentské volby v USA, tak jak to zachycuje následující graf.
Sýrie: ozbrojené konflikty ele)
USA: volba prezidenta, kampaně | 65
Velká Británie: organizace OH 43
USA: přírodní kalamity 41
země EU: hospodářská politikaEU 32
zdroj: Innovatio
Vývoj situace v Řecku, ale i horšící se situaci na Kypru a v dalších zemích sledovala ČT
prostřednictvím svých bruselských zpravodajů — ti pokrývali obtížné hledání řešení hned na
několika summitech EU. Její zpravodajové ale natáčeli i reálný dopad krize na běžné
obyvatele a život přímo v postižených státech.
Do arabských zemí vyslala ČT své zpravodaje hned několikrát. Věnovala se vývoji v Egyptě,
novým demonstracím proti vládě i volbě nového prezidenta. Klíčovým tématem v této oblasti
byla vroce 2012 ale situace v Sýrii. | ztéto země přinášeli zpravodajové ČT původní
informace — ať už z vládou kontrolovaných území nebo z míst obsazených povstalci.
Po dlouhých letech, kdy ČT marně žádala o oficiální akreditaci pro zpravodajské působení
na Kubě, se tahle unikátní příležitost naskytla v souvislosti s návštěvou papeže Benedikta
XVI. na ostrově. Výsledkem týdenního pobytu washingtonského štábu byla série
exkluzivních reportáží nejenom z příprav a průběhu návštěvy, ale i zpráv o každodenním
životě obyvatel Kuby. Podobné zpravodajství je v českém kontextu v posledních 20 letech
naprosto výjimečné, kubánské úřady akreditace českým novinářům odmítají.
Rok 2012 byl ale taky rokem voleb a výrazných přesunů moci — ať už v sousedních zemích
(drtivé vítězství opoziční strany Směr - sociální demokracie v předčasných parlamentních
volbách na Slovensku, volba nového německého prezidenta Joachima Gaucka) nebo v čele
světových mocností. ČT přinášela původní zpravodajství z voleb francouzského prezidenta,
znovuzvolení Vladimíra Putina do úřadu ruského prezidenta a následných opozičních
protestů, ale i zprávy o průběhu a pozadí mocenské výměny ve vedení čínské komunistické
strany,
Dominujícím v tomto ohledu byla pozornost věnovaná volbám v USA a souboji Baracka
Obamy a Mitta Romneyho o Bílý dům i republikánské a demokratické strany o vládu nad
Kongresem. ČT přinášela podrobné zpravodajství už z republikánských primárek a seriál
původních reportáží Michala Kubala i Martina Řezníčka zaměřený na vykreslení těch
nejdůležitějších aspektů dnešních Spojených států amerických, natáčený v několika různých
státech USA, vrcholil celonočním speciálem z americké volební noci i obsáhlým
zpravodajstvím v hlavních relacích.
Roku 2012 dominovalo ale taky sportovní dění — olympijské hry v Londýně a Mistrovství
Evropy ve fotbale pořádané v Polsku a na Ukrajině. ČT zajišťovala přenosy z obou událostí,
Redakce zpravodajství obstarávala informace o pozadí obou akcí, o jejich ekonomickém
dopadu, bezpečnostních souvislostech, dění v místech konání.
3. Změny v práci zahraničních zpravodajů v roce 2012
Rok 2012 přinesl v obsazení, ale i skladbě stálých zahraničních postů zásadní změny.
Subjektivní okolnosti konkrétního zpravodaje, objektivní potřeby Redakce zpravodajství, příp.
uplynutí obvyklého čtyřletého vyslání daného zpravodaje znamenají, že výměna reportérů se
v roce 2012 týkala většiny zpravodajských míst. Eva Pláničková požádala o zkrácení svého
úvazku v Berlíně ze zdravotních důvodů (místo původních 4 let strávila v Berlíně necelé 3
roky) klétu 2012. Novým zpravodajem v Berlíně se stal Martin Jonáš. Eva Hrnčířová byla
v roce 2011 vyzvána k setrvání v Bruselu o rok déle oproti obvyklému čtyřletému cyklu, i zde
se vlétě 2012 zpravodajové vyměnili. Jejím nástupcem se stal Bohumil Vostal (letní období
je pro výměnu zpravodajů nejvhodnější kvůli relativně nižšímu počtu zásadních událostí a
vhodnosti využití této doby k zapracování nového zpravodaje).
Čtyřleté období uplynulo v roce 2012 taktéž Olze Bakové v Bratislavě, pětileté Ladislavu
Kerekešovi v Košicích. S cílem ušetřit finanční prostředky a posílit post v Bratislavě jako
středisko pokrývající nejen Slovensko, ale částečně i Rakousko a Maďarsko bylo rozhodnuto
o zrušení košického postu k 31. 8. 2012. Původně se uvažovalo o nahrazení Olgy Bakové
v Bratislavě jiným slovenským novinářem. Vzhledem ke specifickým a velmi náročným
požadavkům ČT na výkon této funkce se nepodařilo najít vhodného kandidáta. Vedení
Redakce zpravodajství se proto rozhodlo ukončit dlouholetou tradici slovensky mluvícího
zpravodaje v Bratislavě a vyslalo na tento post Davida Miřejovského, do té doby editora
magazínu Horizont a dlouholetého člena zahraniční rubriky RZ č.
Pavla Vondru v Moskvě nahradil od 1. 8. 2012 Miroslav Karas, který obvyklý čtyřletý cyklus
ve Varšavě přesluhoval několikanásobně. Zpravodajem ve Varšavě se stal Josef Pazderka,
zkušený reportér, který před časem působil v Moskvě. Kzávěru roku 2012 se po
prezidentských volbách v USA se vyměnil i zpravodaj ve Washingtonu — Michala Kubala po
bezmála pěti letech nahradil od 1. ledna 2013 dosavadní vedoucí zahraničního zpravodajství
Martin Řezníček.
Česká televize si od této zásadní změny ve většině zpravodajských středisek slibuje další
posílení zahraničního zpravodajství, které se stalo jedním z pilířů nové hlavní zpravodajské
relace. Zároveň touto výměnou prokázala schopnost vyslat do zahraničí zkušené reportéry
Redakce zpravodajství.
Zároveň se toto střídání na většině postů neprojevilo výrazněji na produkci zahraničních
zpravodajů. | když odjezd jednoho týmu a nástup druhého často znamená i několikatýdenní
výpadek, počet výstupů ze zahraničních středisek byl v roce 2012 o něco vyšší než rok
předtím.
Vývoj počtu výstupů zahraničních
zpravodajů
c
1790. | Ň
4. Statistika výstupů
Zahraniční redakce provádí kontinuálně statistiku výstupů z jednotlivých zpravodajských
postů určenou pro interní potřeby. Je důležité upozornit, že tato data nejsou v žádném
případě jediným, ani hlavním kritériem hodnocení práce zpravodajů. Jde pouze o jeden
z řady pomocných indikátorů, které bere vedení redakce v úvahu. Statistika je prováděna
kontinuálně, proto lze na následujících dvou stranách srovnat data za léta 2010-12. Výsledky
obecně dokládají ve většině případů nárůst počtu příspěvků v aktuálním roce. Výpovědní
hodnota statistik je ovšem omezena personální změnou na jednotlivých postech.
Dalším faktorem, který limituje možnost činit ze statistik přesné závěry, je velmi obtížně
kvantifikovatelná odlišnost v podmínkách pro práci novinářů, vzdálenosti, které je nutné
překonat pro pořízení obrazového příspěvku, rozdíl v relevanci témat pro českého diváka
atd. Reportáže v kulturně blízkých prostředích, kde je Česká televize respektovaným
médiem (Slovensko, Polsko) vznikají mnohem jednodušeji než např. v Rusku, Číně nebo
Spojených státech.
Statistika obsahuje počet živých vstupů realizovaných klasickou satelitní cestou (L), počet
živých vstupů prostřednictvím guicklinku (LO) v těch střediscích, která byla touto technologií
vybavena. Vzhledem k tomu, že např. posty v Bruselu nebo Berlíně získaly možnost dělat
vstupy přes guicklink až v závěru roku 2012, realizovaly do té doby vstupy relací na ČT24
prostřednictvím telefonu. Statistiky telefonických vstupů, přestože jich může být i několik
denně, ale vtabulce zahrnuty nejsou, proto je zde aktivita v této oblasti mezi středisky
obtížně srovnatelná. Statistika dále obsahuje počet zpracovaných příspěvků (reportáží)
zaslaných satelitní trasou (U) a počet příspěvků zaslaných přes internet (Ul). Z čísel
jednoznačně vyplývá, že druhá kategorie je dominantní, přes satelit se kvůli vysokým
nákladům příspěvky už téměř neposílají.
Ani údaje o celkovém počtu reportáží nejsou stoprocentně srovnatelné. Např. krátká
výpověď českého politika natočeného v Bruselu a zaslaná bez větší náročnosti pořízení či
zpracování do Prahy je zde na stejné úrovni jako několikaminutový příspěvek do pořadu
Události, Objektiv nebo Horizont, který často vyžaduje i několik dnů práce.
s » v gg V a s
Vývoj počtu reportáží a živých vstupů
1400 :
1200 T |
1000 — :
800 zmíemn
600 "
400 '
o eny :
200 Ů
: Am
Live É ž —2222222na /
; a eportáž
internet l Repurtáž
internet
—[ iwe | Liveinternet : | — Reportáž — | Reportáž internet -
W2010| 0W | 0 | 87 | 1145 —
9W2011| 00320 - | 165 | 250 | 121 —
u2012| — 299 | 88000 |10 | 1397 0Z
5. Výhled do budoucna
Rozmístění zahraničních postů odráží jak historický vývoj, tak za daných rozpočtových
podmínek maximální snahu o původní zahraniční zpravodajství, které je ve srovnání
s ostatními českými, nejen veřejnoprávními médii unikátní. V období finanční krize, která se
tento přístup stává výjimečnou dokonce i v evropském měřítku. ČT se udržováním takto
rozsáhlé sítě zahraničních zpravodajů a dokonce jejím dalším rozšiřováním vydává opačným
směrem než většina komerčních médií a některé veřejnoprávní stanice. Udržování sítě
zahraničních zpravodajů a původní materiály, které přináší ve svém vysílání, pomáhá
výrazně zkvalitňovat veřejnou službu, kterou ČT poskytuje.
Rozšíření sítě zpravodajů záleží na mnoha faktorech, které Redakce zpravodajství
kontinuálně vyhodnocuje, především na financích (v roce 2012 hospodařila všechna
střediska jako celek v souladu s přijatým rozpočtem, který nepřekročila — zůstala na 97,9 %
plánu). Se vzrůstajícím důrazem na původní zahraniční zpravodajství zároveň opět vyvstává
otázka potenciálního rozšíření sítě zpravodajů. Vtéto souvislosti se vedení ČT rozhodlo
posílit sestavu stálých zpravodajských postů o dvě nová působiště — na Blízkém Východě a
v západní Evropě. Reaguje tak na potřeby kontinuálního vysílání ČT 24, ale i hlavních
zpravodajských relací.
Blízký Východ zůstává jedním z nejdůležitějších regionů světa. Události na poměrně malém
území výrazně ovlivňuje globální dění a původní zpravodajství ze zemí této oblasti umožní
ČT poskytnout divákovi nejenom zprávy o aktuálních problémech, ale i vhled do pozadí celé
této komplikované problematiky.
Stejně tak západní Evropa — i v souvislosti s dluhovou krizí a problémy jednotné evropské
měny se ukázalo, že původní zpravodajství z Francie, Velké Británie a Španělska je pro
moderní zpravodajskou redakci skoro nutností. Při každodenním informování o událostech
v těchto státech byla redakce dosud odkázána na agenturní zpravodajství, které původní
příspěvky z místa dokáže nahradit jen v omezeném rozsahu. Taktéž výrazně nadprůměrné
(ve srovnání s ostatními) využívání spolupracovníků na telefonické příspěvky z Paříže i
Londýna dokazovalo, že absence postu v jednom z těchto měst je citelná.
ČT proto v průběhu léta otevře dva nové posty s plnohodnotným obsazením ve složení
reportér a kameraman, jak je zvykem na ostatních místech. Novým zpravodajem z Blízkého
Východu se stane Jakub Szántó, jeden z nejzkušenějších expertů na danou oblast na české
mediální scéně. Působit bude v izraelském Tel Avivu, pokrývat ale samozřejmě bude i další
země regionu, nejenom s přihlédnutím k aktuálnímu dění.
Po dlouhém zvažování mezi Londýnem a Paříží se vedení Redakce zpravodajství rozhodlo
zřídit nový post ve francouzské metropoli. Hlavním (ale nikoli jediným) důvodem byla
geografická poloha. Paříž umožní tamnímu štábu operativně pokrývat i dění na jihu Evropy
(Španělsko, Portugalsko, ale třeba i Itálie), tedy oblast, která hraje v posledním vývoji na
evropské scéně klíčovou roli. Zpravodajem v Paříži se stane Petr Zavadil, který ve Francii
dlouhá léta studoval a kromě jiných jazyků hovoří plynně nejenom francouzsky, ale i
španělsky a je tak ideálním kandidátem vzhledem k uvažovanému zaměření tohoto postu.
Zřízení těchto dvou nových postů ještě posílí pozici zpravodajství ČT jako
nezpochybnitelného lídra v zahraničním zpravodajství nejenom na televizním trhu, ale i
v kontextu celé české mediální scény. Umožní přinášet původní informace a z regionů, které
ovlivňují evropské i globální události a tím i život občanů ČR. Bude to další zkvalitnění dál
služby, kterou ČT svým divákům poskytuje.