Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 214251000560001 najdete zde
ROZEHNAL & PARTNEŘI
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
Rada České televize
Kavčí hory
140 70 Praha 4
V Praze, dne 5.1.2014
Věc
Posouzení některých právních aspektů podnětu zaměstnanců České televize ze dne
25.10.2013 adresovaného Radě České televize
I. ZÁKLAD ŠETŘENÍ
Předmětem tohoto rozboru je posouzení některých právních aspektů podnětu
zaměstnanců České televize ze dne 25.10.2013 adresovaného Radě České televize, a
to v rozsahu zadání rozboru. Předmětem rozboru není posouzení oprávněnosti výtek
obsažených v předmětném podnětu, neboť svým obsahem přesahují možnosti
právního rozboru.
Předmětem rozboru je zejména zodpovězení následujících otázek:
1. Zda a v jakém rozsahu je Rada České televize oprávněna se stížností zabývat.
2. Zda je nutno zásadu objektivity a vyváženosti vztahovat k jednotlivému pořadu,
programu či vysílání České televize.
1
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
3. Kdo je oprávněn určovat konečnou podobu zpravodajských a politicko-
publicistických pořadů vysílaných Českou televizí.
Toto stanovisko je omezeno a předkládáno na základě právních předpisů České
republiky ke dni jeho vystavení tak, jak jsou v současné době aplikovány soudy České
republiky. Pro účely vypracování tohoto stanoviska jsem vycházel z podnětu
některých zaměstnanců České televize ze dne 25.10.2013 adresovaného Radě České
televize a vyjádření ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala k podnětu předloženému
Radě České televize ze dne 6.11.2013.
Členění tohoto stanoviska do článků a odstavců a zařazení nadpisů je prováděno pouze
pro účely usnadnění orientace v textu a nemá vliv na význam nebo výklad obsažený v
tomto stanovisku.
II. VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY
Pro účely tohoto stanoviska jsem vycházel zejména z předpokladu, že veřejně
přístupné informace vyjadřují pravý a skutečný názor jejich autorů a zveřejněné interní
předpisy České televize jsou v souladu se skutečným stavem věcí.
III. ZKRATKY A DEFINICE
Následující zkratky mají níže uvedený význam:
Zákon o České televizi Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi ve
znění pozdějších předpisů
Zákon o provozování rozhlasového a Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování
televizního vysílání rozhlasového a televizního vysílání, ve znění
pozdějších předpisů
2
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
IV. PRÁVNÍ STANOVISKO
1. Pravomoc Rady České televize ve vztahu k podnětu zaměstnanců České
televize ze dne 25.10.2013
Dle ustanovení § 8, odst. 1), písm. h) a i) zákona o České televizi náleží do působnosti
Rady České televize rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele a
dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování
zásad vyplývajících z Kodexu České televize. Výše uvedený podnět obsahuje tvrzení,
že je ve vysílání České televize porušována povinnost poskytovat objektivní, ověřené
a ve svém celku vyvážené a všestranné informace nezbytné pro svobodné vytváření
názorů. Poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a
všestranných informací pro svobodné vytváření názorů je přitom jedním z hlavních
úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání, které je Česká televize povinna
plnit. Dle ustanovení čl. III., odst. 1. Statutu České televize generální ředitel České
televize řídí činnost České televize. Pokud jsou v předmětném podnětu obsažena
tvrzení o neobjektivitě a nevyváženosti vysílání České televize, je tento podnět svým
obsahem zároveň stížností týkající se generálního ředitele, neboť jeho povinností je,
aby Českou televizi řídil tak, aby plnila úkoly stanovené zákonem, tedy aby mimo jiné
poskytovala objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro
svobodné vytváření názorů. Z výše uvedeného vyplývá, že Rada České televize je
nejen oprávněna, ale i povinna se předmětným podnětem zabývat. Rada České televize
je však oprávněna se zabývat tímto podnětem pouze v rozsahu toho, zda Česká
televize poskytuje objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné
informace pro svobodné vytváření názorů a zda generální ředitel neporušil některou ze
svých povinností stanovených zákonem, Statutem České televize, Kodexem České
televize, jinou interní normou či smlouvou. Další výtky obsažené v podnětu (např.
proces vytváření programů) je mimo rozhodovací pravomoc Rady České televize,
neboť dle ustanovení § 8, odst. 4) zákona o České televizi nesmí Rada České televize
ani její členové přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.
3
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
2. Objektivita a vyváženost vysílání České televize
Povinnost provozovatelů televizního vysílání vysílat objektivně a vyváženě je
zakotvena v ustanovení § 31, odst. 2) zákona o provozování rozhlasového a
televizního vysílání, které stanoví, že provozovatel vysílání poskytuje objektivní a
vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Ustanovení třetího
odstavce téhož paragrafu pak stanoví, že provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby
ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a
vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně
zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory
jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v
politickém a společenském životě1.
Význam první věty druhého odstavce není pouhým jazykovým výkladem zcela
zřetelný, protože nejen, že se jedná o neurčitý právní pojem, ale ustanovení je rovněž
neobratně formulováno. Informace je totiž zprávou nebo údajem, která jako taková
nemůže mít kvalitu objektivity a vyváženosti. Pojem objektivní a vyvážené informace
nelze zcela přesně právně definovat. Interpretace neurčitého právního pojmu je pak
zcela v kompetenci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která musí nejprve tento
neurčitý právní pojem objasnit a určit jeho rozsah a poté vyhodnotit, zda okolnosti
konkrétního případu lze zařadit do rámce daného neurčitého právního pojmu. Do
určité míry může být nápomocno definování pojmu objektivita a vyváženost.
Objektivitu je možno charakterizovat jako neutralitu ve vztahu k předmětu
zpravodajství, nestrannost, pravdivost a relevanci. Vyváženost je pak možno
charakterizovat jako vyváženost v proporcích předávané zprávy nebo údaje. Pojem
objektivita tedy v sobě zahrnuje zejména správnost (přesnost), transparentnost
(uvádění pramenů) a věcnost (absence vlastních hodnocení). Vyváženost je pak
1 Požadavek objektivity a vyváženosti vysílání vyplývá také z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi (Sdělení
č. 57/2004 Sb. m. s.) a jejího čl. 7 bod 3., z etických pravidel novinářské profese (srov. čl. 1 Etického kodexu
novináře vydaného syndikátem českých novinářů a z rezoluce Rady Evropy 1003 z r. 1993 o novinářské etice
(srov. její bod 4 a bod 36).
4
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
nestranickost, kdy nejsou některé názory potlačovány ve prospěch názorů jiných. Je
samozřejmě otázka, zda je tuto kvalitu možno pojmově přisoudit informaci.
Objektivní a vyváženou je jen taková informace, která byla jako ta, jež má být
vysílána, vybrána z dostupné sumy informací jako relevantní pro událost, o níž je
informováno, včetně uvážení kontextu události.2 Je tedy možno uzavřít, že objektivní a
vyvážnou informací je informace relevantní. V interpretaci pojmu objektivní a
vyvážená informace jde však Nejvyšší správní soud poněkud za hranici prostého
jazykového výkladu, a ustanovení § 31 odst. 2 zákona o provozování rozhlasového a
televizního vysílání vykládá jako obecnou povinnost provozovatele vysílání
poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů,
a to ve všech typech pořadů, které do svého vysílání zařazuje a v nichž je zachování
takové povinnosti z hlediska obsahu vysílání relevantní. Nejvyšší správní soud tedy
vykládá povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro
svobodné vytváření názorů jako povinnost respektovat zásady objektivity a
vyváženosti.
Obdobné ustanovení obsahuje zákon o České televizi, který v § 2, odst. 2), písm. a)
stanoví, že hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména
poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných
informací pro svobodné vytváření názorů. Požadavek na objektivitu informací je zde
dán stejně jako v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Povinnost
poskytovat objektivní informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů je tedy
nutno vykládat jako povinnost respektovat zásady objektivity. Požadavek na
vyváženost informací je však definován odlišně od zákona o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, a to jako povinnost poskytovat „ve svém celku“
vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů. I v tomto případě je nutno
povinnost poskytovat vyvážené informace interpretovat jako povinnost respektovat
zásadu vyváženosti. Zákon o České televizi však hovoří o povinnosti respektovat
zásadu vyváženosti „ve svém celku“, což znamená respektovat zásadu vyváženosti ve
2 Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2011, čj. 7 As 2/2010-126
5
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
vztahu ke svým programům. Programem je záměrné časové uspořádání jednotlivých
televizních pořadů a dalších částí vysílání. Skutečnost, že respektování zásady
vyváženosti znamená její dodržování ve vztahu k programům České televize, vyplývá
i z ustanovení čl. 6, odst. 6.4 Kodexu České televize, podle kterého Česká televize
pravidelně, nejméně jednou za čtvrt roku, uveřejní analýzu vyváženosti svého
programu. Zároveň dle tohoto ustanovení analýza obsahuje porovnání prostoru,
kterého se ve vysílání České televize dostalo politickým stranám a hnutím. Česká
televize dle svého Kodexu tedy vztahuje zásadu vyváženosti jak ke svému programu,
tak ke svému vysílání. Je nutno konstatovat, že takto formulovaná povinnost je
z hlediska smyslu zákona lépe vyjádřená než povinnost stanovená zákonem o
provozování rozhlasového a televizního vysílání, která stanoví povinnost dbát zásady
objektivity a vyváženosti, aniž by určoval, k jakému útvaru se má tato objektivita a
vyváženost vztahovat. Některé pořady se totiž kritériu objektivity a vyváženosti
vymykají, jako jsou například pořady zábavné, sportovní, dětské, reality show a
podobně. Úlohou České televize není poskytovat sterilní informace, nýbrž odrážet
realitu včetně v ní obsažených kontroverzí, nejednoznačností, vrstevnatostí a
emocionality. Je tedy možno konstatovat, že mezi úlohy České televize patří i
vyvolávání celospolečenských diskuzí o aktuálních tématech. Vyváženost informací je
tedy podle zákona o České televizi nutno vztahovat k programu jako celku, ale i
k vysílání jako celku. Na plnění této povinnosti dohlíží Rada České televize, zatímco
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má pravomoci širší a dohlíží mimo jiné na
plnění povinností uvedených v § 31, odst. 2) a 3) zákona o provozování rozhlasového
a televizního vysílání.
Snáze vyložitelné je ustanovení třetího odstavce § 31 zákona o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, které se dovolává zásady objektivity a
vyváženosti. Povinnost stanovená v § 31 odst. 3 zákona o provozování rozhlasového a
televizního vysílání je z hlediska svého zařazení i účelu v zákoně vůči povinnosti
stanovené v odst. 2 speciální. Vztahuje se pouze na pořady zpravodajské a politicko-
publicistické, kde nestačí dodržovat zásadu objektivity a vyváženosti podle odst. 2,
nýbrž je třeba ji promítnut do zachování svobodné soutěže politických sil ve
6
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
společnosti1. Zásada vyváženosti tak spočívá v požadavku na rovnoměrné zastoupení
politických alternativ, co do rozsahu a úpravy zpravodajství. Toto ustanovení se tedy
netýká vysílání jako celku, ale pouze určitého typu pořadů (pořady zpravodajské a
politicko-publicistické).
Je notorietou, že respektování zásad objektivity a vyváženosti a zejména nepřípustnost
jednostranného zvýhodňování některé politické strany nebo hnutí, popřípadě jejich
názorů nebo názorů jednotlivých skupin veřejnosti, jsou stanoveny zejména ve vztahu
k pořadům zpravodajským a politicko-publicistickým3, což nakonec vyplývá i
z jazykového výkladu zákona. Zákon o provozování rozhlasového a televizního
vysílání však nikde nestanoví, co se rozumí pořadem zpravodajským, resp. politicko-
publicistickým, zákon tedy neobsahuje žádnou definici těchto pojmů. Toto ustanovení
stanoví nejen povinnost respektovat zásadu objektivity a vyváženosti, ale zároveň
další povinnost, která je kromě jiného konkretizací těchto zásad. Touto povinností je
příkaz, aby nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná
politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin
veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a
společenském životě. Je tedy jednoznačné, že respektování zásady objektivity a
vyváženosti zpravodajských a politicko-publicistických pořadů je nutno vztahovat ke
každému jednotlivému pořadu1, ale zároveň je potřeba zajistit, aby nebyla v celku
vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí,
popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s
přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě (jedná se
o jednu z garancí zachování svobodné soutěže politických sil ve společnosti).
Z výše uvedeného vyplývá, že ustanovení odstavce druhého § 31 zákona o
provozování rozhlasového a televizního vysílání požaduje respektování zásad
objektivity a vyváženosti pro každý jednotlivý pořad, ustanovení odstavce třetího
téhož paragrafu, které je ve vztahu k odstavci druhému ustanovením speciálním,
požaduje respektování zásad objektivity a vyváženosti nejen pro každý jednotlivý
3 Nejvyšší správní soud, SJS 535/2005, 7 As 38/2004 – 58
7
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
pořad, ale zároveň zakazuje jednostranně zvýhodňovat politické strany nebo hnutí
v každém program provozovatele vysílání ve svém celku. Tyto dvě povinnosti nejsou
v rozporu, ale vzájemně se doplňují a předmětná ustanovení jsou ve vztahu ustanovení
obecného a zvláštního.
Zákon tedy stanoví podmínku, že každý jednotlivý pořad musí být objektivní a
vyvážený a zpravodajské a politicko-publicistický pořady nesmí navíc zvýhodňovat
některou politickou stranu či hnutí v rámci celého programu vysílání. Pořadem v
televizním vysílání se rozumí pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez
zvuku, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání a
představuje samostatnou položku televizního programu. Programem je pak záměrné
časové uspořádání jednotlivých televizních pořadů a dalších částí vysílání.
Z této premisy plyne i rozhodovací praxe Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a
Nejvyššího správního soudu. V některých případech jde rozhodovací praxe Nejvyššího
správního soud ještě dál a vyžaduje objektivitu a vyváženost i části pořadu, která se
zabývá určitým tématem. Má-li provozovatel televizního vysílání naplnit zákonný
požadavek objektivity a vyváženosti, musí zaznít relevantní informace v nezkreslené
podobě v rámci té části vysílání, která tvoří samostatný a od ostatních částí vysílání
oddělitelný celek zabývající se určitým tématem4. Zákaz jednostranného
zvýhodňování politických stran nebo hnutí je pak konzistentně posuzován ve vztahu k
celku vysílaného programu5. Proto má být vysílání publicistických pořadů
organizováno tak, aby jednotlivé pořady byly často angažované, kritické a názorově
vyhraněné, samozřejmě vždy při zachování objektivity a pravdivosti sdělení o faktech,
avšak ve svém celku vytvářely pestrou a z hlediska názorového spektra společnosti
reprezentativní kombinaci, podporující co nejširší a nejotevřenější diskusi o
společensky relevantních tématech6.
4 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2008, č. j. 7 As 38/2007 - 78
5 Nejvyšší správní soud, č. j. 7 As 23/2010-73
6 Nejvyšší správní soud, č. j. 7 As 23/2010-73
8
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
Pro naplnění povinnosti pro zpravodajské a politicko-publicistické pořady a
spočívající v nezbytnosti jejich objektivity a vyváženosti, je třeba právní pojem
objektivity vnímat optikou, která je vyjádřena tezí uplatňující se v soudním řízení
„audiatur et altera pars“ (budiž slyšena i druhá strana). V televizním zpravodajství
nelze zcela kopírovat principy dané soudnímu řízení. Jestliže výjimečně z důvodu
naléhavosti nelze poskytnout prostor k vyjádření kritizované straně, anebo si nelze
obsah informace ověřit, musí být na to divák upozorněn, má-li být informace vnímána
jako objektivní a vyvážená. Objektivitu a vyváženost pořadu je třeba vnímat jako
celek, neboť jako celek také působí na diváckou veřejnost7. Pokud však za onu
„druhou stranu“ vystupuje redaktor provozovatele televizního vysílání, není takový
způsob zpracování akceptovatelný. Nelze totiž plnohodnotně nahradit bezprostřední
vyjádření stanoviska druhé strany komentářem redaktora oproti ostatním účastníkům,
kteří dostali v pořadu takový časový prostor, v němž se mohli k věci sami vyjádřit.
Stejně tak je irelevantní, že byly následně odvysílány informace o dané záležitosti,
které stanoviska druhé strany obsahovaly, či původní sdělení doplňovaly. Pozdější
vysílání totiž již nutně zasáhne jiný druh diváků než původní pořad a není způsobilé
uvést na pravou míru informace, které původně zazněly. Je očividné, že žádný formát
pořadu neumožňuje na ploše několika málo minut detailně popsat problematiku, jíž se
pořad věnuje, nicméně není možno ve vztahu k ustanovení § 31 odst. 2 zákona o
provozování rozhlasového a televizního vysílání ustoupit od zákonem stanoveného
požadavku, aby zazněly v pořadu základní objektivní informace, aby bylo možno
utvořit si alespoň základní představu o stanovisku jednotlivých subjektů, jichž se
předmětná věc dotýká8. Není tedy možné vysílat pořad či jeho oddělitelnou část, která
není založena na principu objektivity a vyváženosti s tím, že tato zásada byla naplněna
při pozdějším vysílání obdobného pořadu či na jiném programu.
3. Pravomoc určovat obsah vysílání České televize
Otázka, kdo určuje konečnou podobu zpravodajských a politicko-publicistických
7 Nejvyšší správní soud 8 As 61/2009 - 61
8 Městský soud v Praze, sp. zn. 10 Ca 242/20007
9
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
pořadů vysílaných Českou televizí, není právními předpisy přímo stanovena, dá se
však dovodit výkladem zákona a dalších předpisů. Dle ustanovení čl. 5, odst. 5.17
Kodexu České televize je za obsah zpravodajských a aktuálněpublicistických pořadů
odpovědný šéfredaktor příslušné redakce. Toto ustanovení je očividně neplatné, neboť
odporuje ustanovení § 32, odst. 1), písm. a) zákona o provozování rozhlasového a
televizního vysílání, dle kterého nese odpovědnost za obsah vysílání provozovatel
vysílání, tedy Česká televize9. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za obsah vysílání
nese Česká televize, musí o konečné podobě zpravodajských a politicko-
publicistických pořadů rozhodovat osoby, které jsou pověřeny řízením této právnické
osoby, a to na příslušeném stupni řízení. Rozsah oprávnění rozhodovat o konečné
podobě zpravodajských a politicko-publicistických pořadů vysílaných Českou televizí
by pak měl vyplývat z organizační struktury České televize, což je možno dovodit i
ustanovení čl. 23, odst. 23.2 Kodexu České televize, který stanoví, že Česká televize
neumožní nikomu mimo její platnou organizační strukturu rozhodovat o zařazení nebo
nezařazení určité informace nebo materiálu do programu. Toto ustanovení je doplněno
o ustanovení čl. 5, odst. 5.16 Kodexu České televize, dle kterého může mimo
organizační strukturu redakce do obsahu konkrétní zprávy nebo rozhodnutí o jejím
zařazení či pořadí zasáhnout jen generální ředitel nebo jím pověřený vedoucí
pracovník České televize, a to pouze v případě, kdy je z okolností zřejmé, že
uveřejněním zprávy došlo nebo naléhavě hrozí, že dojde k porušení zákona. Pokyn,
kterým tak bude učiněno, musí být dán šéfredaktorovi příslušné redakce písemně.
Ustanovení čl. 5, odst. 5.17 Kodexu České televize tedy není možno vykládat tak, že
by šéfredaktor příslušné redakce odpovídal za obsah zpravodajských
a aktuálněpublicistických pořadů v právním významu termínu „odpovědnost“, ale jako
oprávnění, ale i povinnost šéfredaktora příslušné redakce určovat konečný obsah
zpravodajských a aktuálněpublicistických pořadů. Tento závěr vyplývá i z ustanovení
čl. 5, odst. 5.16 Kodexu České televize, dle kterého se při přípravě obsahu
zpravodajství a aktuální publicistiky uplatňuje redakční autonomie. Jedná se tedy o
9 Obdobné ustanovení obsahoval již zrušený zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních
hromadných informačních prostředcích
10
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
autonomii redakce, a nikoli o autonomii redaktorskou. Vedoucí pracovníci mají za
tímto účelem povinnosti vyloučit vnější vlivy, jimiž by mohlo být ovlivněno zařazení,
pořadí nebo obsah informací ve vysílání, nemohou však vyloučit vliv svůj vlastní, ke
kterému jsou navíc povinováni.
4. Shrnutí
Rada České televize je povinna se podnětem zaměstnanců České televize týkajícího se
objektivity a vyváženosti zabývat, neboť se dle § 8, odst. 1), písm. h) a i) zákona o
České televizi jedná o stížnost týkající se generálního ředitele a plnění úkolů veřejné
služby v oblasti televizního vysílání a naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České
televize. Rada České televize je však oprávněna se zabývat tímto podnětem pouze
v rozsahu toho, zda Česká televize poskytuje objektivní, ověřené, ve svém celku
vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů a zda generální
ředitel neporušil některou ze svých povinností stanovených zákonem, Statutem České
televize, Kodexem České televize, jinou interní normou či smlouvou. Okruh otázek,
který není uveden mezi pravomocemi Rady České televize v ustanovení § 8, odst. 1
zákona o České televizi (jako např. proces vytváření programů), je mimo rozhodovací
pravomoc Rady České televize, neboť dle ustanovení § 8, odst. 4) zákona o České
televizi nesmí Rada České televize ani její členové přímo zasahovat do výroby a
vysílání televizních pořadů. Rozhodnutím Rady České televize nesmí být přímo
zasaženo do výroby a vysílání televizních pořadů. Pojem objektivní a vyvážené
informace nelze zcela přesně právně definovat. Interpretace neurčitého právního
pojmu je pak zcela v kompetenci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která musí
nejprve tento neurčitý právní pojem objasnit a určit jeho rozsah a poté vyhodnotit, zda
okolnosti konkrétního případu lze zařadit do rámce daného neurčitého právního
pojmu. Objektivní a vyvážnou informací je informace relevantní. Ustanovení § 31
odst. 2 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání je vykládáno jako
obecná povinnost provozovatele vysílání poskytovat objektivní a vyvážené informace
nezbytné pro svobodné vytváření názorů, a to ve všech typech pořadů, které do svého
vysílání zařazuje a v nichž je zachování takové povinnosti z hlediska obsahu vysílání
11
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
relevantní. Obdobné ustanovení, které obsahuje zákon o České televizi, stanoví, že
požadavek na vyváženost informací je povinností poskytovat „ve svém celku“
vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, což znamená respektovat zásadu
vyváženosti ve vztahu ke svým programům, resp. vysílání jako celku.
Povinnost stanovená v § 31 odst. 3 zákona o provozování rozhlasového a televizního
vysílání je z hlediska svého zařazení i účelu v zákoně vůči povinnosti stanovené v
odst. 2 speciální. Vztahuje se pouze na pořady zpravodajské a politicko-publicistické,
kde nestačí dodržovat zásadu objektivity a vyváženosti podle odst. 2, nýbrž je třeba ji
promítnut do zachování svobodné soutěže politických sil ve společnosti. Zásada
vyváženosti tak spočívá v požadavku na rovnoměrné zastoupení politických alternativ,
co do rozsahu a úpravy zpravodajství. Je jednoznačné, že respektování zásady
objektivity a vyváženosti zpravodajských a politicko-publicistických pořadů je nutno
vztahovat ke každému jednotlivému pořadu, ale zároveň je potřeba zajistit, aby nebyla
v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo
hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s
přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.
Z výše uvedeného vyplývá, že ustanovení odstavce druhého § 31 zákona o
provozování rozhlasového a televizního vysílání požaduje respektování zásad
objektivity a vyváženosti pro každý jednotlivý pořad, ustanovení odstavce třetího
téhož paragrafu, které je ve vztahu k odstavci druhému ustanovením speciálním,
požaduje respektování zásad objektivity a vyváženosti nejen pro každý jednotlivý
pořad, ale zároveň zakazuje jednostranně zvýhodňovat politické strany nebo hnutí
v každém program provozovatele vysílání ve svém celku. Tyto dvě povinnosti nejsou
v rozporu, ale vzájemně se doplňují a předmětná ustanovení jsou ve vztahu ustanovení
obecného a zvláštního. V některých případech jde rozhodovací praxe Nejvyššího
správního soud ještě dál a vyžaduje objektivitu a vyváženost i části pořadu, která se
zabývá určitým tématem. Odpovědnost za obsah vysílání nese Česká televize a z
tohoto důvodu musí o konečné podobě zpravodajských a politicko-publicistických
pořadů rozhodovat osoby, které jsou pověřeny řízením této právnické osoby, a to na
12
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453
příslušeném stupni řízení. Rozsah oprávnění rozhodovat o konečné podobě
zpravodajských a politicko-publicistických pořadů vysílaných Českou televizí by pak
měl vyplývat z organizační struktury České televize.
S pozdravem
JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D.
advokát
13
TÝNSKÁ 12 • PRAHA 1
TELEFON: (420) 222 314 489 • FAX: (420) 222 316 292
e - m a i l : kancelar@ak-rozehnal.cz
IČ: 40660893, ev. č. ČAK 08453