Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 214251000560018 najdete zde
PREZENTACE VÝSLEDKŮ ANALÝZY
ZPRAVODAJSTVÍ ČT
za I. Pololetí 2014
červenec 2014
Zpracoval: Jaroslav Formánek a kolektiv
ÚVOD
Tento dokument je shrnující prezentací základních zjištěných
výsledků, která by měla být co nejsrozumitelnější a stručná.
Vzhledem k nedávným diskusím o použitých metodických
přístupech je tentokrát formulace popisu použitých přístupů
podrobnější než je pro prezentaci obvyklé a vhodné. Zvolená
podrobnost je totiž do jisté míry na úkor srozumitelnosti a
stručnosti, tedy i přehlednosti tohoto dokumentu.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 2
I. METODOLOGE
ZADANÉ CÍLE PRO ANALÝZU JF A KOLEKTIVU
1) Analýza JF a kolektivu zkoumá všechny ryze zpravodajské pořady ČT, aktuálně
publicistickým a diskusním pořadům se nevěnuje (tyto pořady jsou
vyhodnocovány v rámci analýz Media Tenor).
2) Její cíle jsou zformulovány tak, aby doplňovala a rozšiřovala výstupy již déle
realizovaných analýz zpravodajství ČT (realizovaných společností Media Tenor)
pro vytvoření komplexnějšího pohledu na hodnocení kvality zpravodajství ČT
a zejména:
• umožňovala analýzu ryze zpravodajských pořadů ČT jako celku (prostřednictvím analýzy
souboru náhodně vybraných příspěvků), což dříve používané analýzy neumožňovaly;
• v rámci standardních přístupů obsahové analýzy rozšiřovala a doplňovala spektrum
indikátorů pro hodnocení kvality zpravodajství ČT používaných jinými (již dříve
zpracovávanými) analýzami;
• umožňovala vyhodnocení plnění:
o obecných mezinárodně uznávaných cílů stanovených médiu veřejné služby,
o těch požadavků Zákona o ČT a Kodexu ČT, vybraných profesních norem (např.
Etického kodexu novináře), které nejsou vyhodnotitelné prostřednictvím metody
klasické obsahové analýzy;
• umožňovala porovnání struktury odvysílaných příspěvků a očekávání diváků zjištěných
výzkumy veřejného mínění.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 4
ZADANÉ VÝSTUPY A VYPLÝVAJÍCÍ NÁSTROJE ANALÝZY JF A
KOLEKTIVU (1/4)
1) Základním cílem analýzy JF a kolektivu je vyhodnocení plnění
požadavků kladených na zpravodajství ČT zákonnými a profesními
normami na základě zjištěné úrovně indikátorů, které charakterizují
základní kritéria kvality zpravodajství ČT. Do formy měřitelných
indikátorů jsou operacionalizovány ty požadavky zákonných a
profesních norem, které analýzy Media Tenor buď nezkoumají, anebo
je vyhodnocují z jiného úhlu pohledu.
2) Základním výstupem analýzy JF a kolektivu je upozornit na pozitivní či
negativní trendy jednotlivých indikátorů a vyslovit varování, pokud
některé indikátory vykazují rizikové hodnoty nebo se jim blíží.
Formulace hodnotících výstupů a varování přitom plně respektuje
velikost směrodatné odchylky, kterou s sebou z principu analýza JF a
kolektivu přináší, protože je postavena na zkoumání náhodně
vybraného vzorku příspěvků.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 5
ZADANÉ VÝSTUPY A VYPLÝVAJÍCÍ NÁSTROJE ANALÝZY JF A
KOLEKTIVU (2/4)
1) Cíle a požadavky na výstupy analýzy JF byly postupně formulovány
v úzké spolupráci s ČT a Radou ČT, přičemž východiska pro stanovení
konkrétní metodologie vyhodnocování byla čerpána (mimo jiné) ze
zdrojů uvedených v příloze na listech 59 až 62.
2) Na základě tohoto zadání a východisek použila Analýza JF a kolektivu
dvou různých přístupů pro vyhodnocování:
• nástrojů klasické obsahové analýzy (převážně kvantitativní s některými
kvalitativními prvky);
• nástrojů expertního posouzení vycházejících ze zkušenosti z novinářské praxe.
Bez použití postupů vycházejících z běžně užívané žurnalistické praxe by bylo
nutné rezignovat na vyhodnocování plnění mnohých požadavků
formulovaných zejména zákonnými normami. To by znamenalo absenci
podkladů pro rozhodování Rady ČT, jejíž zákonnou povinností je vyhodnocovat
úkolů veřejné služby vysíláním ČT a plnění zásad pro vysílání veřejné služby
stanovených Kodexem ČT.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 6
ZADANÉ VÝSTUPY A VYPLÝVAJÍCÍ NÁSTROJE ANALÝZY JF A
KOLEKTIVU (3/4)
VÝBĚR INDIKÁTORŮ POUŽITÝCH METODIKOU KOLEKTIVU JF
Výběr indikátorů charakterizujících úrovně různých vlastností kvality zpravodajství ČT
byl konstruován na základě:
1) Konkrétních požadavků formulovaných Radou ČT nebo představiteli ČT obvykle
vyplývající z konkrétních zákonných požadavků kladených na zpravodajství ČT.
2) Zadání, aby byly doplněny a rozšířeny indikátory již vyhodnocované společností Media
Tenor.
Jsou použity 3 typy sledovaných indikátorů charakterizujících jednotlivá hodnocená
kritéria kvality zpravodajství ČT:
• indikátory vyhodnocované prostřednictvím nástrojů klasické obsahové analýzy,
• indikátory vyhodnocované prostřednictvím nástrojů expertního posouzení vycházejících ze
zkušeností z novinářské praxe (včetně uvedení jejich argumentace),
• indikátory vyhodnocované prostřednictvím srovnání výstupů z klasické obsahové analýzy a
výstupů z výzkumů chování a vnímání divácké veřejnosti.
Poznámka: úrovně jednotlivých indikátorů jsou vyhodnocovány pro každý jednotlivý
příspěvek.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 7
ZADANÉ VÝSTUPY A VYPLÝVAJÍCÍ NÁSTROJE ANALÝZY JF A
KOLEKTIVU (4/4)
Analýza JF a kolektivu v prvé řadě hodnotí a srovnává:
• Vývojový trend (meziroční srovnání) indikátorů charakterizujících míru
naplnění požadavků vyplývajících z jednotlivých zákonných a profesních
norem,
• Úrovně vybraných indikátorů pro ČT s dostupnými hodnotami indikátorů
kritérií kvality jiných médií, pokud jsou k dispozici.
• Rizikové úrovně sledovaných indikátorů arbitrárně stanovených Radou ČT,
pokud je rada formuluje ve vztahu k existujícím zákonným požadavkům.
Následuje souhrnné vyhodnocení zjištěných úrovní indikátorů jednotlivých
vlastností kvality zpravodajství ČT, které realizuje Rada ČT:
Ve finální fázi, především pro účely Výroční zprávy o činnosti ČT, probíhá
vyhodnocení indikátorů sledovaných analýzou JF a kolektivu v syntéze
s posouzením hladin jiných indikátorů naměřených analýzami Media Tenor a
indikátorů vycházejících z výsledků výzkumů postojů a chování divácké
veřejnosti. Toto konečné vyhodnocení realizuje Rada ČT.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 8
VÝCHODISKA PRO STANOVENÍ KONRÉTNÍ
METODIKY ANALÝZY JF A KOLEKTIVU (1/3)
Obecná východiska pro hodnocen kvality zpravodajství veřejné služby
Především média veřejné služby mají vzhledem ke své úloze poskytovat občanům informace,
umožňující přímou či nepřímou účast na politickém procesu. Proto musí zpravodajství ČT
především plnit taková kvalitativní kritéria, jaká od každého sdělení příjemce informací
(divák) očekává – tzv. kritéria všeobecné kvality zpravodajství:
• Relevance – Příjemce (divák) pokládá sdělení za informativní pouze tehdy, má-li
potřebnou relevanci (tj. jsou-li pro něj prezentované informace nějakým způsobem
důležité či užitečné) a rozpozná-li ve sdělení vztah ke kontextu, který je pro něj významný.
V případě veřejnoprávního zpravodajství je třeba při hodnocení relevance přihlížet také k
tomu, zda napomáhá mezinárodně uznávaným obecným cílům stanoveným pro
veřejnoprávní média :
o Cíl 1: Zvyšování informovanosti občanů především ve směru udržování a rozvoje
občanské společnosti a demokracie,
o Cíl 4: Reprezentace České republiky, jejích regionů a komunit
o Cíl 5: Představování světa občanům ČR
o Sekundárně je sledováno také naplňování cílů 2 a 3.
• Pravdivost – Je-li sdělení nepravdivé, neobsahuje informaci, nýbrž dezinformaci.
(Identifikovanou nepravdivost sdělení je třeba argumentovat.)
• Srozumitelnost – Pokud je sdělení nesrozumitelné, nelze z něj žádnou informaci čerpat.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 9
VÝCHODISKA PRO STANOVENÍ KONRÉTNÍ METODIKY
ANALÝZY JF A KOLEKTIVU (2/3)
Vzájemnou strukturu a souvislost jednotlivých kritérií charakterizujících míru profesionálního
zpracování informací v oblasti zpravodajství ilustruje následující schéma (viz například: Analýza
obsahu mediálních sdělení: Winfried Schulz, Helmut Scherer, Lutz Hagen, Irena Reifová, Jakub
Končelík; Praha, Karolinum 2011).
Celková informační kvalita zpravodajství (objektivita)
Pravdivost ( Pravdivý obraz skutečnosti)
Relevance Přesnost Různorodo Nestrannost Transparen Srozumitelnost
(externí + (zahrnující i st tnost (její indikátory
interní relevanci) Vyváženost Věcnost = nebyly dosud
interní) (tématická (názorová) Neutralita prodiskutovány,
+ názorová) proto nebyla
vyhodnocována)
Uvedené pojmy vlastností (kritérii) kvality zpravodajství jsou zahrnuty i do českého mediálního
práva (viz např. Zákon o ČT, Kodex ČT) a profesních norem (viz např. Etický kodex novináře).
Pouze vybrané vlastnosti kvality zpravodajství lze vyhodnocovat prostřednictvím nástrojů
standardní obsahové analýzy, u některých musel být použit přístup jiný, konsensuálně
pojmenovaný:
„Nástroje expertního posouzení vycházející ze zkušenosti z novinářské praxe"
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 10
VÝCHODISKA PRO STANOVENÍ KONRÉTNÍ METODIKY
ANALÝZY JF A KOLEKTIVU (3/3)
Nástroj expertního posouzení vycházející ze zkušenosti z novinářské praxe
• Je užíván vždy negativně - nevymezuje tedy jednotlivé vlastnosti kvality zpravodajství ,
ale poukazuje na možné chyby a nedostatky novinářského zpracování ve vztahu ke
sledované vlastnosti.
• Vždy je podložen argumentací a tím také vystaven falsifikaci (vyvracení) při diskusi , ať už v
rámci skupiny analytiků či následně mezi touto skupinou a jinými případnými oponenty .
• Co jde nad rámec metodiky obsahové analýzy nelze kódovat podle lapidární metodiky, ale
lze argumentovat (poznámkovat) a kritizovat z hlediska poučeného analytika – novináře.
Každý zkoumaný příspěvek poznámkují a kritizují vždy dva analytici.
• Pokud po jejich interní diskusi (verifikace- falsifikace argumentů), nedojde k nalezení
shody, daný příspěvek poznámkují a kritizují další členové týmu a pokud se ani takto se ani
takto nedojde ke konečnému konsensu, je příslušná vlastnost (resp. její indikátor) ve
zkoumaném příspěvku označena jako nevyhodnotitelná.
• Všichni členové týmu ovšem uznávají základní common sense, (tj. jsou ochotni
ke konsensu) – viz např. Popper, Havlíčkovská logika argumentace, apod.
• Pokud by ke konsensu ochotni nebyli, potom se určité vlastnosti kvalty zpravodajství
(resp. jejich některé indikátory) vůbec nedají hodnotit.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 11
ZKOUMANÝ VZOREK PŘÍSPĚVKŮ
1) Základní analytickou jednotkou je tématicky ucelený televizní příspěvek. Tato
analýza klasifikuje čtenou zprávu a tématicky příslušné reportáže jako jediný
příspěvek, přičemž je respektováno formální střihové oddělení příspěvku od
ostatních. V případě existujících přepisů zpravodajských relací ČT se přihlíží k
vymezení jednotlivých příspěvků realizované společností Newton IT, která
přepisy ČT dodává.
2) Za první pololetí roku 2014 byl analyzován vzorek 496 příspěvků, v druhém
pololetí bude hodnoceno 504 příspěvků. Tento poměr odpovídá poměru počtu
dní v prvním a ve druhém pololetí letošního roku.
3) Vzorek je konstruován náhodným výběrem, který připravuje a garantuje útvar
VPA ČT. Příspěvky jsou vybírány ze všech „ryze“ zpravodajských pořadů, jejichž
stopáž je delší než 3 minuty.
4) Celková stopáž jednotlivých pořadů určuje proporční kvóty pro počet příspěvků
z jednotlivých pořadů. Pro celý rok 2014 je rozdělení následné: Události – 290,
Zprávy (delší než tři minuty) – 660, Události v ekonomice – 50.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 12
II. ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY
NESTRANNOST
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – NESTRANNOST / VYVÁŽENOST (1/7)
NESTRANNOST zpravodajství je sycena jeho dvěma vlastnostmi:
Věcností a Vyvážeností.
Proto jsou určité indikátory vlastnosti kvality zpravodajství „vyváženosti“ a indikátory
„věcnosti“ vyhodnocovány v přímé souvislosti.
Vyváženost navíc v některých směrech úzce souvisí s názorovou různorodostí, proto s ní sdílí i
některé shodně konstruované indikátory (jejich úroveň je ale při posuzování vyváženosti
vyhodnocována z jiného úhlu pohledu než v případě zkoumání různorodosti, kdy je
důležité poněkud jiné hledisko) .
VYVÁŽENOST – VYBRANÉ ZÁKONNÉ POŽADAVKY:
• Zákon o ČT ustanovuje v § 2, odst.(2): Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního
vysílání jsou zejména: poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a
všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
• Zákon 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ustanovuje v §31,
odst 3: Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-
publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v
celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí,
popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k
jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě. (Ustanovení v obdobném
smyslu obsahuje i Kodex ČT.)
• Kodex, č. 6.1....Česká televize dbá, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný
prostor k vyjádření. + čl. 6.2. Kodexu ČT…
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 15
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST / VYVÁŽENOST (2/7)
• Příslušné legislativní požadavky byly operacionalizovány do následujících indikátorů pro
hodnocení celkové vyváženosti zpravodajství ČT, zvláštní důraz byl přitom kladen na
hodnocení politické vyváženosti:
– Rozložení vyjádření představitelů jednotlivých politických stran v celém zpravodajství –
indikátor typu klasické obsahové analýzy (shodně konstruovaný indikátor je využíván i
pro zkoumání názorové Různorodosti, je ale vyhodnocován z poněkud jiného úhlu
pohledu).
– Podíly příspěvků se zmínkami o jednotlivých stranách vůči všem příspěvkům (tento
indikátor je následně vyhodnocován v souvislosti s celkovým hodnotovým vyzněním
celého příspěvku pro zmíněnou stranu). – indikátor typu klasické obsahové analýzy,
(shodně konstruovaný indikátor je využíván i pro zkoumání názorové Různorodosti, je
ale vyhodnocován z poněkud jiného úhlu pohledu).
– Rozložení citovaných odborníků podle politické hodnotové orientace jejich vyjádření –
indikátor na pomezí klasické obsahové analýzy a nástrojů expertního posouzení
vycházejícího z novinářské praxe, (shodně konstruovaný indikátor je využíván i pro
zkoumání názorové Různorodosti, je ale vyhodnocován z poněkud jiného úhlu pohledu).
• Uvedené indikátory jsou záměrně konstruovány odlišným způsobem, než je tomu
v ostatních analýzách Media Tenor, používaných pro zjišťování kvality zpravodajství ČT
z pohledu kritérií jeho vyváženosti.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 16
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST / VYVÁŽENOST (3/7)
INDIKÁTOR VYVÁŽENOSTI PODLE ROZLOŽENÍ VYJÁDŘENÍ PŘEDSTAVITELŮ JEDNOTLIVÝCH
POLITICKÝCH STRAN VE ZPRAVODAJSTVÍ
• Pro každý příspěvek je vyhodnocováno, kolik a jakých představitelů každé jednotlivé
strany (hnutí) dostalo příležitost k promluvě nebo k citaci (vyjádření) ve zkoumaném
příspěvku. Za jedno vyjádření určitého představitele je přitom považováno i více jeho
promluv či citací v jednom příspěvku.
• Tento indikátor vyváženosti zpravodajství je udáván ve formě rozložení vyjádření
představitelů jednotlivých stran v celém zkoumaném vzorku příspěvků.
• Jeho úroveň je posuzována podle míry naplnění výše uvedených zákonných požadavků a
zejména usnesení NSS ohledně tzv. odstupňované rovnosti, jejíž výklad značně podléhá
zejména výsledkům posledních voleb do PS. Protože volby do poslanecké sněmovny
proběhly na podzim loňského roku, není meziroční srovnání tohoto indikátoru
smysluplné.
•KSČM PoznČáSmSkDa: V pKříDpUa-dČěSzLájmuTOjePm09ožné doOdDaSt i jmenoAvNitOé rozložeÚnsívvityjadřuojísctíacthníse politPiokčůe.t
3,6% 43,9% 9,1% 11,9% 11,5% 15,8% 0,4% 4,0% zazname
naných
levice střed pravice obtížně zařaditelné vyjádření
N = 253
47% 11% 23% 20%
• Na základě rozložení indikátoru vyváženosti podle vyjádření představitelů
politických stran v 1. pol. 2014 je možné konstatovat, že indikátor je v rámcích
odpovídajícím odstupňované rovnosti definované NSS a článkům 6.1. a 6.2.
Kodexu ČT . Otázkou je, zda by rozdíl v četnostech politiků ČSSD a ANO nemohl
být o něco menší. Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 17
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST / VYVÁŽENOST (4/7)
INDIKÁTOR VYVÁŽENOSTI PODLE PODÍLŮ PŘÍSPĚVKŮ SE ZMÍNKAMI O JEDNOTLIVÝCH POLITICKÝCH
STRANÁCH VŮČI VŠEM PŘÍSPĚVKŮM
Zmínka o politické straně se označuje pouze v těchto případech, když je v příspěvku:
• explicitně zmíněn název strany;
• explicitně uvedena stranická příslušnost citovaného politika nebo stranická příslušnost
politika, o němž je v příspěvku zmínka;
• vyjadřuje se nebo je zmíněn známý čelný představitel strany nebo, (i bez explicitně uvedené
stranické příslušnosti), což může být například:
prezidentský kandidát strany, premiér, hejtman, poslanec (např. člen předsednictva PS),
senátor (např. člen předsednictva Senátu), ministr, (všichni však musí být členy strany,
nikoli jen touto stranou do funkce jmenovaní).
• Dosažená úroveň je posuzována stejně jako indikátoru podle rozložení vyjádření politiků
jednotlivých stran – tedy zejména podle míry naplnění usnesení NSS ohledně tzv.
odstupňované rovnosti, a tudíž opět není meziroční srovnání tohoto indikátoru smysluplné.
ČETNOST PŘÍSPĚVKŮ SE ZMÍNKOU O JEDNOTLIVÝCH STRANÁCH
ČSSD ODS TOP09 KSČM KDU- Úsvit ANO SZ Piráti Svobod jiná
ČSL ní
četn. v % 17,3% 5,4% 6,5% 1,6% 0,4% 8,1% 0,4% 0,2% 0,6%
abs četn. 86 27 32 8 5,0% 2 40 2 1 0,0% 3
25 0
• Za 1. pol. 2014 je možné konstatovat, že indikátor je v rámcích odpovídajících
kladeným požadavkům (odstupňovaná rovnost, Kodex ČT). Otázkou je, zda by se
mimoparlamentní strany nemohly objevovat ve zpravodajství ČT o něco častěji.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 18
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST / VYVÁŽENOST (5/7)
INDIKÁTOR VYVÁŽENOSTI PODLE ROZLOŽENÍ VYJÁDŘENÍ ODBORNÝCH ZDROJŮ Z HLEDISKA
POLITICKÉ HODNOTOVÉ ORIENTACE JEJICH VYJÁDŘENÍ
• Určení politické hodnotové orientace vyjádření odborníka je na hraně možností standardní
obsahové analýzy, proto i v případě vyhodnocování tohoto indikátoru jsou použity nástroje
expertního posouzení vycházející ze zkušenosti z novinářské praxe – vuz list 11.
• Politická hodnotová orientace vyjádření odborníků je vyhodnocována na škále: levicové,
neutrální, pravicové, nelze určit. Metodika vyhodnocuje ideologické zabarvení konkrétního
výroku citovaného odborníka, pokud se týká domácí nebo zahraniční politiky či ekonomiky.
V jiných tématických případech jsou citovaní odborníci automaticky označováni za neutrální.
• Hodnotovou orientaci obsahu vyjádření odborníka posuzují analytici z více úhlů pohledu,
například: z pohledu ekonomického i politického, z pohledu dlouhodobě zažitého vnímání
levicovosti resp. pravicovosti různých přístupů a cílů, i z pohledu záměrů, které aktuálně
prosazují na české politické scéně levicové či pravicové subjekty. V případě, že je přiřazení
hodnotové orientace „na vahách“ přihlíží se i k dlouhodobé osobní hodnotové politické
orientaci autora vyjádření. Poznámka: Konkrétní způsoby vyhodnocení hodnotové
orientace vyjádření odborníka je know - how skupiny JF – jsme připraveni je interně
prezentovat jak vedení ČT, tak Radě ČT, ale odmítáme jeho zveřejnění.
• Výslednou hodnotovou orientaci vyjádření odborníka určí analytik podle převládajícího
hodnocení ve všech úhlech pohledů dohromady. Všechny úhly pohledu vyhodnocené jako
„nelze určit“, jsou do celkové bilance započítány jako neutrální. Konečně určená kategorie
polického hodnotového vyjádření odborníka je zaznamenána do datového souboru.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 19
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST / VYVÁŽENOST (6/7)
INDIKÁTOR VYVÁŽENOSTI PODLE ROZLOŽENÍ VYJÁDŘENÍ ODBORNÝCH ZDROJŮ Z HLEDISKA
POLITICKÉ HODNOTOVÉ ORIENTACE JEJICH VYJÁDŘENÍ
Vzhledem k nedávným diskusím o použitých metodických přístupech a formě zpracování
výstupů jsme pro tento indikátor aktualizovali formát jeho výstupů. Zjištěné
výsledky pro 1. polovinu roku 2014 v původním formátu:
Vyjádření odborníků podle jejich politické hodnotové orientace v absolutních četnostech v celém
vzorku zkoumaných příspěvků (n= 496)
Zkoumané období Levicová Neutrální Pravicová Ambivalentní Celkem
vyjádření vyjádření vyjádření vyjádření
odborníků odborníků odborníků odborníků
2013 2 60 3 0 65
I. pol 2014 3 81 4 3 91
• Zjištěné výsledky pro 1. polovinu roku 2014 ve „focusovaném“ formátu:
Vyjádření odborníků podle jejich politické hodnotové orientace v absolutních četnostech v celém pouze v
příspěvcích z oblastí domácí i zahraniční politiky a ekonomiky (počet příspěvků = 375)
Zkoumané období Levicová Neutrální Pravicová Ambivalentn Celkem
vyjádření vyjádření vyjádření í vyjádření
odborníků odborníků odborníků odborníků
I. pol 2014 3 64 4 2 73
Poznámka. Na požádání je možné dodat přepisy vyjádření jednotlivých odborníků
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 20
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST / VYVÁŽENOST (7/7)
INDIKÁTOR VYVÁŽENOSTI PODLE ROZLOŽENÍ VYJÁDŘENÍ ODBORNÝCH ZDROJŮ Z HLEDISKA
POLITICKÉ HODNOTOVÉ ORIENTACE JEJICH VYJÁDŘENÍ
• v příspěvcích z oblastí domácí i zahraniční politiky a ekonomiky (počet příspěvků = 375) bylo
zaznamenáno celkem 60 příspěvků, kde se vyskytlo alespoň jedno hodnocení odborníka.
• Byly zaznamenány jen 2 příspěvky, kde převládaly počet levicových vyjádření nad
pravicovými a 3 příspěvky, kde to bylo naopak.
• Čím menší je rozdíl mezi počtem příspěvků, kde převládá vyjádření odborníků s levicovou
hodnotovou orientací a příspěvků, kde jsou v převaze vyjádření pravicová, tím je z pohledu
tohoto indikátoru vyváženost zpravodajství větší.
• Zjištěné úrovně INDIKÁTORU VYVÁŽENOSTI PODLE ROZLOŽENÍ HODNOTOVÉ
ORIENTACE VYJÁDŘENÍ ODBORNÍKŮ se s velmi vysokou rezervou pohybují pod
hladinou, která by mohla být vnímána jako riziková.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 21
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST / VĚCNOST (1/4)
Pro vyhodnocování vlastnosti kvality zpravodajství věcnosti využívá tato analýza dva
typy indikátorů:
1) INDIKÁTOR VĚCNOSTI PODLE VÝSKYTU HODNOTÍCÍCH SOUDŮ VYŘČENÝCH
REDAKTOREM
2) INDIKÁTOR VĚCNOSTI PODLE TONALITY VYZNĚNÍ PŘÍSPĚVKU JAKO CELKU PRO
ZMÍNĚNÉ STRANY
1) INDIKÁTOR VĚCNOSTI PODLE VÝSKYTU HODNOTÍCÍCH SOUDŮ VYŘČENÝCH
REDAKTOREM
• Jedná se o indikátor zpracovatelný metodikou standardní obsahové analýzy
• Ryzí, "tvrdá" zpráva nesmí obsahovat žádná novinářská hodnocení, protože
recipienti nemají být při tvorbě názoru ovlivňováni tím, že se zprávy podávají z
perspektivy určitých postojů – v opačném případě jde o porušení principu
věcnosti, protože ani Kodex ČT, ani profesní požadavky na kvalitu zpravodajství
vyřčení hodnotícího soudu redaktorem v ryzí zprávě nepřipouští. Podle tohoto
indikátoru je zpravodajství tím méně věcné, čím častěji se vyskytují příspěvky s
vyřčeným hodnocením redakcí. (Konkrétní úroveň věcnosti samozřejmě závisí i
na indikátorech dalších.)
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 22
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST / VĚCNOST (2/4)
1) INDIKÁTOR VĚCNOSTI PODLE HODNOCENÍ PODLE PODÍLU PŘÍSPĚVKŮ BEZ
HODNOCENÍ REDAKCE
• Téměř vůbec se nevyskytují příspěvky, kde by použil redaktor zpravodajství ČT
hodnotící soud.
95% 100%
Podíl příspěvků bez 99,6%
hodnocení redakce 99,8%
2013 I. pol 2014
N = 496
• Meziročně zůstává tento indikátor téměř konstantní a na velmi vysoké úrovni.
• Z hlediska tohoto indikátoru věcnosti je tedy zpravodajství ČT téměř 100% věcné.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 23
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST / VĚCNOST (3/4)
2) INDIKÁTOR VĚCNOSTI PODLE TONALITY VYZNĚNÍ PŘÍSPĚVKU JAKO CELKU PRO ZMÍNĚNÉ
STRANY
• Určení tonality vyznění příspěvku balancuje na hraně možností obsahové analýzy. Proto je
přístup standardní obsahové analýzy ještě rozšířen o některé přístupy používané při
expertním posouzení vycházejícím ze zkušenosti z novinářské praxe (specifika jeho aplikace
jsou popsána na listu 11) a ze zkušeností vycházejících z výzkumů veřejného mínění
zaměřených na motivátory a blokátory volebního rozhodování.
• Analytici určují, zda je zmíněná strana v příspěvku jako celku představena v pozitivním,
negativním či neutrálním světle v závislosti na širších souvislostech uvedených v příspěvku.
Určuje se to, jakou povahu má celkový vliv jevů a informací s nimiž je strana v příspěvku
spojována, přičemž se samozřejmě přihlíží i k tomu , jak je strana explicitně hodnocena
v jednotlivých konkrétních výrocích (výpovědích) vyslovených ve zkoumaném příspěvku.
• Analytici vyhodnocují tonalitu na škále „pozitivní, neutrální, negativní“ s ohledem na její
pravděpodobné vnímání veřejností.
• Výsledná tonalita pro jednotlivé strany je vyhodnocována v souvislosti s mediálními rámci, v
nichž byla prezentována.
• Výsledné vyznění (tonalitu) příspěvku jako celku pro zmíněnou stranu určí analytik podle
převládajícího hodnocení ze všech úhlů pohledů dohromady. (Vyhodnocení „nelze určit“ je v
konečné bilanci započteno jako neutrální.)
Poznámka: Pokud je určení tonality jen podle vnímání veřejnosti neurčité, pak navíc analytik
přihlíží ještě k tomu, jak může vnímat (z uvedených různých úhlů pohledu) tonalitu
potenciální volič zmíněné strany.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 24
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST / VĚCNOST (4/4)
2) INDIKÁTOR VĚCNOSTI PODLE PRŮMĚRNÉHO HODNOTÍCÍHO VYZNĚNÍ (TONALITY) PRO POLITICKÉ
STRANY (HNUTÍ)
A) ÚROVNĚ PRŮMĚRNÉ TONALITY V RÁMCI PŘÍSPĚVKŮ SE ZMÍNKOU O DANÉ STRANĚ ZJIŠTĚNÉ PRO
ROK 2013
ODS VV TOP0 LIDE KSČM SPOZ ČSSD Úsvit ANO KDU- SZ
9 M ČSL
Průměrná tonalita -0,13 -0,11 -0,04 0,10 0,16 0,22 0,33 0,40 0,48 0,50 0,50
Průměrné hodnotící vyznění pro všechny strany během roku 2013 bylo zjištěno na úrovni + 0,14.
B) ÚROVNĚ PRŮMĚRNÉ TONALITY V RÁMCI PŘÍSPĚVKŮ SE ZMÍNKOU O DANÉ STRANĚ ZJIŠTĚNÉ PRO 1.
POL ROKU 2014 – ČETNOSTI PŘÍSPĚVKŮ SE ZMÍNKOU O DANÉ STRANĚ -VIZ LIST 18
Poznámka: Zjištěné úrovně indikátoru mohou být na požádání prezentovány i formě rozložení příspěvků s
negativní / neutrální / pozitivní tonalitou pro jednotlivé strany.
KDU- Svobo
ČSSD ODS TOP09 KSČM ČSL Úsvit ANO SZ Piráti dní jiná
průměrná
tonalita 0,23 0,11 0,47 0,25 0,48 0,5 0,15 0 0 0 0
Průměrné hodnotící vyznění pro všechny strany během roku 2013 bylo zjištěno na úrovni + 0,27, je
tedy pozitivnější než v loňském roce.
Zjištěné úrovně INDIKÁTORU VĚCNOSTI PODLE PRŮMĚRNÉ TONALITY VYZNĚNÍ PRO
JEDNOTLIVÉ STRANY se s ohledem na zatím nízké četnosti zmínek o jednotlivých
stranách neblíží hladině, která by mohla být vnímána jako riziková.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 25
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST = VĚCNOST + VYVÁŽENOST 1/2
INDIKÁTOR NESTRANNOSTI PODLE PRŮMĚRNÉHO HODNOTÍCÍHO VYZNĚNÍ PRO POLITICKÉ
STRANY V SOUVISLOSTI S ČETNOSTÍ JEJICH ZMÍNEK A MEDIÁLNÍMI RÁMCI, V NICHŽ
BYLY TYTO STRANY ZMÍNĚNY
Mediální obraz jednotlivých stran (v jakémkoli zpravodajství) je dán jeho intenzitou (počtem
příspěvků se zmínkou o dané straně) a kvalitou určovanou jeho tonalitou.
TOP0 KSČ KDU- Svob
ČSSD ODS 9 M ČSL Úsvit ANO SZ Piráti odní jiná
průměrná
tonalita 0,23 0,11 0,47 0,25 0,48 0,5 0,15 0 0 X 0
počet
příspěvků
se zmínkou
o straně 86 27 32 8 25 2 40 2 1 0 3
Poznámka: Úroveň tohoto indikátoru musí být analyzována v souvislosti s okruhy témat
(resp. mediální rámce), v jejichž rámci byly jednotlivé strany prezentovány – viz
následující list.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 26
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - NESTRANNOST = VĚCNOST + VYVÁŽENOST 2/2
STRUKTURA TÉMATICKÝCH RÁMCŮ, V NICHŽ BYLY STRANY V 1. POL 2014 ZMIŇOVÁNY
Tématické rámce ČSSD ODS TOP09 KSČM KDU- Úsvit ANO SZ Pirá jiná témat
týkající se: ČSL ti celkem
vládní agendy nebo
programového 37 7 16 1 15 0 22 0 0 0 98
směřováním stran
Konfliktů mezi 10 5 10 2 3 0 7 0 0 0 37
stranami
voleb a jejich výsledků 3 3 2 1 0 1 2 1 0 0 13
představitelů stran 5 1 2 1 1 0 3 0 0 0 13
skandálních kauz 4 3 1 0 1 0 1 0 0 0 10
vnitrostranické agendy 3 2 0 0 1 0 3 0 0 0 9
ostatních témat 39 10 10 3 11 1 9 1 1 3 88
8
Počet příspěvků se 0,25
zmínkou o dané 86 27 32 25 2 40 2 1 3 x
straně
Průměrná tonalita 0,23 0,11 0,47 0,48 0,50 0,15 0,00 0,00 0,00 x
Poznámka: v rámci jednoho příspěvku mohly být jednotlivé strany zmiňovány i ve více tématických
rámcích.
• Zjištěné úrovně komplexního indikátoru nestrannosti (při vědomí zatím relativně
nízkých četností zmínek o jednotlivých stranách) se neblíží hladině, která by mohla
být vnímána jako riziková. Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 27
TRANSPARENTNOST
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - TRANSPARENTNOST (1/4)
Požadavek aktuálnosti, především u elektronických médií, dostává žurnalisty pod
značný časový tlak a tudíž není možné vyžadovat, aby novináři sami ověřovali
správnost každého údaje, který ve svém zpravodajství použijí. Proto je kladen
takový důraz na požadavek transparentnosti, tedy aby novináři používali
korektní informační prameny a tyto zdroje popisovali co nejpřesněji.
INDIKÁTORY TRANSPARENTNOSTI ZPRAVODAJSTVÍ ČT JSOU KONSTRUOVÁNY:
1) PODLE DŮVĚRYHODNOSTI ZDROJŮ, OD NICHŽ ČT PŘEVZALA INFORMACE –
nástroj klasické obsahové analýzy
2) PODLE KOREKTNOSTI A PŘESNOSTI POPISU POUŽITÝCH ZDROJŮ – nástroj
klasické obsahové analýzy
3) PODLE ČETNOSTI POUŽITÍ NEJMENOVANÝCH ZDROJŮ – nástroj klasické
obsahové analýzy
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 29
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - TRANSPARENTNOST (2/4)
1) Indikátor transparentnosti podle důvěryhodnosti jmenovitě uvedených zdrojů, od
nichž ČT převzala informace – indikátor charakteru klasické kvalitativní
obsahové analýzy:
2013 oficiální agentury TV, internetové celkový
I pol 2014 zdroje rozhlas, servery, fb profily, počet
21%
51% 22% printy twiter n=85
46% n=105
16% 12%
16% 16%
• Kvalitativní analýza ukázala, že naprostá většina jmenovaných zdrojů, od nichž
ČT převzala informace je důvěryhodná.
• Na základě kvalitativní analýzy tohoto indikátoru transparentnosti nelze
konstatovat žádná rizika či ohrožení transparentnosti zpravodajství ČT z tohoto
směru.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 30
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - TRANSPARENTNOST (3/4)
2) INDIKÁTORY TRANSPARENTNOSTI:
a) PODLE KOREKTNOSTI A PŘESNOSTI POPISU POUŽITÝCH ZDROJŮ
b) PODLE ČETNOSTI POUŽITÍ NEJMENOVANÝCH ZDROJŮ
95% 100%
Podíl transparentně popsaných zdrojů vůči všem zdrojům 97,2% 98,4%
Podíl zpráv bez použití nejmenovaných zdrojů 99,0%
99,6%
2013 1. pol 2014
N = 496
• Podíl přesně a úplně popsaných zdrojů je vysoký, meziroční rozdíl je v rozmezí
směrodatné odchylky na přijatém stupni významnosti.
• V celém zkoumaném vzorku za 1. pol. 2014 byly zaznamenány jen 2 nejmenované zdroje.
Poznámka: Na následujícím listu je uvedena tabulka nesprávně popsaných zdrojů včetně
nejmenovaných.
• Na základě zjištěných úrovní těchto indikátorů transparentnosti nelze
konstatovat žádná rizika či ohrožení transparentnosti zpravodajství ČT z tohoto
směru. Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 31
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - TRANSPARENTNOST (4/4)
Struktura všech zdrojů podle jejich kategorií v celém vzorku ve srovnání s
netransparentně použitými nebo nekorektně popsanými zdroji (v abs. počtech):
Kategorie zdroje Celkový výskyt (v absolutním Z toho netransparentně použitých nebo nekorektně
počtu) popsaných zdrojů
Počet Převládající nedostatek
Použití zobecněného zdroje 21 20 nekorektní použití nebo bez
0 korektní verifikace
Převzetí netransparentního 5
výroku 1344 0 bez korektní verifikace
Použití převzatého materiálu 5 nedostatečný popis původu
či dokumentu jako nebo nepřesný popis názvu
informačního zdroje
nedostatečný nebo
Ostatní použité zdroje
14 nekorektní popis
Použití nejmenovaného 2 2 zákonnými požadavky
zdroje 1372 explicitně nepřípustné
Použitých zdrojů celkem 39 x
• Relativně nejčastější příčinou nedostatečné transparentnosti ve zpravodajství ČT je
použití tzv. zobecněného zdroje typu: „právníci říkají“, v kuloárech se říká“, atd.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 32
RŮZNORODOST
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - RŮZNORODOST (1/6)
RŮZNORODOST (NEBOLI VŠESTRANNOST, ROZMANITOST, VARIABILITA)
Vybrané zákonné požadavky:
Zákon o ČT v § 2: (2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména:
a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných
informací ..
c) ...poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel .., tak, aby tyto
programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických... směrů
Kodex ČT, čl. 6.3.: V diskusích .. musí ČT zajistit vedle politiků také účast široké škály odborníků,
novinářů, osobností občanského života, ale i řadových občanů tak, aby zazněly všechny
relevantní názory..
Zákonné požadavky na různorodost byly operacionalizovány do:
1) Indikátoru tématické Různorodosti (různorodost z pohledu podávání tématicky
různorodých (všestranných) informací) – nástroj klasické obsahové analýzy
2) Indikátoru názorové Různorodosti z hlediska struktury vyjadřujících se představitelů stran
různé politické orientace – nástroj klasické obsahové analýzy
3) Indikátoru názorové různorodosti podle pestrosti hodnotové politické orientace vyjádření
odborníků – nástroj klasické obsahové analýzy
4) Specifického indikátoru pro článek 6.3. Kodex ČT, který klade obecný požadavek na
rozložení oslovených zdrojů – takové rozložení nebývá v klasické obsahové analýze
transparentnosti sledováno, avšak kódování jednotlivých složek (kategorií oslovených
zdrojů) indikátoru naplňování tohoto zákonného požadavku probíhá na základě postupů
standardní obsahové analýzy.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 34
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - RŮZNORODOST (2/6)
1) Indikátor tématické Různorodosti
Tematická skladba zpravodajství musí v prvé řadě odpovídat požadavkům, kladených na
zpravodajství veřejné služby. Sekundárním indikátorem míry naplňování tematické
různorodosti je srovnání rozložení tematických skupin příspěvků odvysílaných ve
zpravodajství s očekáváním diváků – jde o specifický indikátor, který srovnává skutečnou
tématickou strukturu odvysílaných příspěvků ve zpravodajství ČT s diváckým očekáváním
zjištěným výzkumem veřejného mínění (trackingem).Tematická skladba odvysílaných
příspěvků je vhodným a úspěšným kompromisem mezi požadavky kladenými na vysílání
veřejné služby zformulované především do stanovených obecných cílů, tj. zejména 1. a 4.,
které se týkají především zpravodajství na jedné straně:
Cíl 1: Zvyšování informovanosti občanů, udržování a rozvoj občanské společnosti a
demokracie
Cíl 4: Představovaní světa občanům České republiky
a diváckým očekáváním na straně druhé.
Ze zjištěných výsledků pro tento indikátor ve formě srovnání odvysílaných různých
zpravodajských tématických skupin s očekáváním diváků uvedených na
následujícím listu, nelze vyčíst žádné varovné signály.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 35
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - RŮZNORODOST (3/6)
Poznámka: Jeden příspěvek může zahrnovat i více tématických skupin najednou. Tématické skupiny byly
kategorizovány ve 496 příspěvcích, v jejichž rámci bylo identifikováno celkem 695 jednotlivých témat.
SROVNÁNÍ ODVYSÍLANÝCH RŮZNÝCH ZPRAVODAJSKÝCH Výskyt Podíl diváků
TÉMATICKÝCH SKUPIN S OČEKÁVÁNÍM DIVÁKŮ odvysílaných preferujícich
tématických danou tématickou
Domácí politika skupin (1. pol. skupinu (prosinec
Domácí ekonomika a hospodářství
Zahraniční politicka nebo a ekonomika 2014) 2013)
Kriminalita 30,4% 33%
22,0% 33%
Dopravních nehody, živelné katastrofy, jiná černá kronika 35,1% 21%
6,9% 22%
Kultura
Regionální témata s politickým kontextem 4,6% 21%
Regionální témata bez politického kontextu
Náboženská a duchovní témata 7,3% 11%
Informace z oblasti vědy a výzkumu 1,2%
Slavní lidé, celebrity 7,3% 54%
Praktické informace z oblasti práva s politickým kontextem i bez politického 0,8%
kontextu 1,0% 4%
Praktické informace a rady spotřebitelského charakteru s politickým 2,4% 21%
kontextem i bez něj bez něj 15%
Zajímavosti, perličky z domova i ze světa 2,4%
18%
6,9% 28%
6,7% 35%
36
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - RŮZNORODOST (4/6)
2) INDIKÁTOR NÁZOROVÉ RŮZNORODOSTI PODLE STRUKTURY VYJÁDŘENÍ PŘEDSTAVITELŮ
POLITICKÝCH STRAN
Pro interpretaci tohoto indikátoru platí: Názorová různorodost je tím vyšší, čím pestřejší je zastoupení
vyjadřujících se představitelů politických stran z hlediska jejich názorového zařazení na levo - pravé
škále.
Převaha vyjádření levicových politiků nad pravicovými během první poloviny roku 2014 je dána
především tím, že v první polovině roku hovořili jménem vlády a ministerstev ve výrazné většině
představitelé ČSSD, Tato „vládní“ převaha je obvyklá ve většině seriózních médií ve světě.
KSČM ČSSD KDU-ČSL TOP09 ODS ANO Úsvit ostatní
9,1%
3,6% 43,9% střed 11,9% 11,5% 15,8% 0,4% 4,0%
11%
levice pravice obtížně zařaditelné
47% 23% 20%
Zákonné normy požadují, aby hlavní názorové proudy (z politického hlediska tedy levicový a
pravicový) měly adekvátně významné zastoupení ve veřejnoprávním vysílání. V zhledem k
vedoucí vládní roli ČSSD je obvyklé, že prezentace jejích (levicových) názorů v současnosti
převládá nad pravicovými (dnes opozičními) Pokud by panoval všeobecný konsensus, že hnutí
ANO je orientované středově, pak lze konstatovat:
Názorová různorodost zpravodajství ČT je z pohledu tohoto indikátoru dostatečná a
vyhovující.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 37
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - RŮZNORODOST (5/6)
3) INDIKÁTOR NÁZOROVÉ RŮZNORODOSTI PODLE PESTROSTI HODNOTOVÉ POLITICKÉ ORIENTACE
VYJÁDŘENÍ ODBORNÍKŮ
Pro interpretaci tohoto indikátoru platí: Čím pestřeji jsou zastoupena různě hodnotově
orientovaná vyjádření odborníků, tím vyšší je i názorová různorodost zpravodajství z tohoto
úhlu pohledu.
Vyjádření odborníků podle jejich politické hodnotové orientace v absolutních četnostech v celém
vzorku zkoumaných příspěvků (n= 496)
Zkoumané období Levicová Neutrální Pravicová Ambivalentní Celkem
vyjádření vyjádření vyjádření vyjádření
odborníků odborníků odborníků odborníků
2013 2 60 3 0 65
I. pol 2014 3 81 4 3 91
Z hlediska tohoto indikátoru názorové různosti nejsou ryze zpravodajské pořady ČT příliš
názorově pestré, ale je třeba vzít na vědomí, že aplikace tohoto indikátoru má být směřována
především na pořady aktuální politické publicistiky.
Závěrem lze interpretovat dosaženou úroveň tohoto indikátoru pro ryze zpravodajské
pořady (které jsou předmětem této analýzy) jako dostatečnou.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 38
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - RŮZNORODOST (6/6)
3) INDIKÁTOR NÁZOROVÉ RŮZNORODOSTI PODLE POŽADAVKU Č. 6.3. KODEXU ČT
Pro hlubší a „zacílenější“ vyhodnocení tohoto indikátoru by bylo potřeba formulovat
konkrétnější výklad tohoto článku. Například je otázkou, jaký by měl být poměr mezi
zastoupením odborníků a „hlasu lidu“ ve veřejnoprávním zpravodajství.
MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ STRUKTURY OSLOVENÝCH ZDROJŮ
sledované politici přímí aktéři odborníci vox populi jiné zdroje celkový počet
období
27% 51% 6% x 16% n=1102
2013 20% 52% 7% 10% 10% n=1265
I pol 2014
Poznámka: V roce 2013 byli zástupci „hlasu lidu“ zahrnuti pod jiné zdroje
Zjištěné úrovně tohoto indikátoru příslušnému požadavku čl. 6.3. Kodexu ČT nelze
označit za rizikové pro jeho plnění.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 39
PŘESNOST
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - PŘESNOST (1/4)
PŘESNOST PREZENTOVANÝCH INFORMACÍ
• Přesnost nelze jednoduše zkoumat pouhou obsahovou analýzou, protože to by
vyžadovalo ověření (v rámci metodologických nástrojů, jimiž disponuje obsahová
analýza), zda výpovědi ve zprávě odpovídají realitě, což je možné jen v minimu případů.
Proto je v rámci metodologie obsahové analýzy možné použít jen nepřímé indikátory
přesnosti. V této analýze je použit nepřímý indikátor ve formě sledování četnosti výskytu
příspěvků s netransparentně - tedy nepřesně - popsanými zdroji. Výklad zjištěného
výsledku je přitom následný:
Čím více příspěvků s nepřesně popsanými zdroji ve zpravodajství ČT najdeme, o to je
pravděpodobnější, že se v něm vyskytují i chyby obtížněji ověřitelné.
1) Indikátor přesnosti zpravodajství podle výše popsaného principu na základě přesnosti
popsaných zdro9jů5%: 100%
Podíl transparentně 98%
popsaných zdrojů vůči všem 97%
2013 1. pol 2014
zdrojům
N = 496
• Tento indikátor přesnosti zpravodajství je téměř konstantní a na vysoké úrovni,
proto lze konstatovat, že z hlediska tohoto indikátoru zpravodajství ČT podává
přesné informace. Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 41
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - PŘESNOST (2/4)
Rada ČT požadovala pro své rozhodování širší pojetí vyhodnocování přesnosti,
především vzhledem k existujícím zákonným požadavkům, např.: požadavek
podávání pravdivého obrazu skutečnosti, požadavek péče o přesnost, apod.
(uvedené požadavky na přesnost souvisí s požadavky na interní relevanci, která
je popsána dále).
Zjišťování míry naplňování takových požadavků není možné prostřednictvím
standardní obsahové analýzy , a proto musel být použit „Nástroj expertního
posouzení vycházející ze zkušenosti z novinářské praxe“ (specifika jeho aplikace
jsou popsána na listu 9).
• Zvolený přístup nevymezuje přesnost, ale poukazuje na možné nepřesnosti.
Vždy je podložen argumentací a tím vystaven falsifikaci při diskusi (minimálně
mezi analytiky).
• Zvolený přístup respektuje, že podání absolutně pravdivého (objektivního) a
tedy i přesného obrazu skutečnosti , není v praxi možné, protože skutečnost
není v celé své obsáhlosti a složitosti plně a přesně popsatelná. Proto se při
identifikaci nepřesností posuzuje, zda bylo v novinářském popisu událostí
dosaženo adekvátní úrovně přesnosti.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 42
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - PŘESNOST (3/4)
Nepřesnost je identifikována z mnoha hledisek především, když:
• se nepřesnosti ve své promluvě dopustí redaktor nebo moderátor,
• vznikla v grafickém prvku chyba nebo byl některý z prků v nesouladu s mluveným slovem,
• vznikla z nesouladu tématu mluveného slova a připojeného obrazu,
• se chyby či nepřesnosti dopustil odborník nebo i neodborný respondent, jehož mohla za
odborníka veřejnost pokládat (pokud totiž produkce ČT pozve do vysílání osobu, která je o
prezentované události ví málo a vyslovuje nepřesné nebo nepravdivé závěry, pak je příčinou
nepřesnosti i chování ČT, neboť zve do vysílání nekompetentní osoby). (Poznámka: Něco
jiného ale je, když nepřesné nebo nepravdivé informace uvádí některý z přímých aktérů
prezentované události nebo účastníci názorového střetu – v takovém případě není
nepřesnost označována.),
• byla nějaká podstatná fakta podána nepřesně.
Při takto zvoleném postupu posuzování, se navíc oproti principům popsaným na listu 11:
• srovnává prezentace určitého jevu, události, názorového střetu (apod.) ve zpravodajství
ČT s prezentací v jiných médií (v prvé řadě s ČTK a eventuálně i s dalšími médií - ze
stejného dne a s respektováním času odvysílání) z hlediska adekvátně přesného popisu
prezentovaných faktů a souvislostí;
Poznámka: Správné a korektní vyhodnocení se neobejde bez aktuální a hluboké znalosti
skutečné situace a jejího popisu v jiných médiích . Proto musí minimálně tuto část analýzy
zpracovávat zkušení novináři, nikoli například jen studenti bez žurnalistické praxe.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 43
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY - PŘESNOST (3/4)
Úroveň indikátoru „adekvátní přesnosti“ je téměř konstantní a na velmi vysoké
úrovni.
90% 95% 100%
Podíl příspěvků, kde jsou 97%
všechna fakta uvedena s 96%
adekvátní přesností, včetně 2013 1. pol 2014
souladu slova a obrazu
N = 496
Lze konstatovat, že je tento indikátor s vysokou rezervou pod hladinou, která by
mohla být označena jako riziková.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 44
RELEVANCE
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE EXTERNÍ (1/3)
Zvolený způsob posuzování Externí relevance indikuje míru:
a) naplňování obecných cílů stanovených pro zpravodajství veřejné služby,
b) prezentace a naplňování potřeb různých skupin definovaných Zákonem o ČT a Kodexem ČT.
INDIKÁTOR EXTERNÍ RELEVANCE ZPRAVODAJSVÍ ČT
• Příspěvek je považován za externě relevantní, pokud jeho obsah významně nebo
zaznamenatelně napomáhá naplnění buď alespoň jednoho z cílů stanovených pro média
veřejné služby nebo se významně či zaznamenatelně týká alespoň jedné ze skupin
uvedených v tabulce:
Téma příspěvku napomáhá nebo se týká, či je významné význam zaznam nepodst nijak nelze
rozhodn
pro: ně enatelně atně
out
Cíl 1: Udržování a rozvoj informovaného občanství, občanské
společnosti a demokracie (+ sekundárně i pro cíle 2 a 3)
Cíl 4: Reprezentaci České republiky, jejích regionů a komunit
Cíl 5: Představování světa České republice
alespoň pro jednu ze sociálně-demografických skupin,
menšiny národnostní a náboženské, invalidy, penzisty
nemocné…určených zákonnými požadavky
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 46
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE EXTERNÍ (2/3)
Zvolený přístup podle míry naplňování obecných cílů je paralelou například k praxi BBC, kde
probíhá expertní arbitrární posouzení, zda jednotlivý pořad splňuje alespoň jeden z šesti
cílů stanovených pro média veřejné služby a zda je tedy možné danému pořadu přisuzovat
veřejnoprávní charakter či nikoli. .
Pro vyhodnocení míry naplňování externí relevance není možné využít standardní obsahovou
analýzu, proto jsou použity některé přístupy používané při expertním posouzení
vycházejícím ze zkušenosti z novinářské praxe (specifika jeho aplikace jsou popsána na
listu 11) a to zejména v následujícím smyslu:
• Každý zkoumaný příspěvek vyhodnocují vždy dva analytici.
• Pokud po jejich interní diskusi (verifikace- falsifikace argumentů) nedojde k nalezení shody,
daný příspěvek vyhodnocují další členové týmu a pokud se ani takto se ani takto nedojde ke
konečnému konsensu naplnění externí relevance ani u jednoho z jejích indikátorů, je
externí relevance ve zkoumaném příspěvku označena jako nevyhodnotitelná.
Výsledný indikátor externí relevance je uveden ve formě podílu příspěvků
označených za externě relevantní + příspěvků, kde o naplnění externí relevanci
nelze rozhodnout, vůči všem příspěvkům.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 47
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE EXTERNÍ (3/3)
• Indikátor externí relevance meziročně poklesl o 6 p.b. Meziroční rozdíl je jen těsně pod
dvounásobkem směrodatné odchylky. Výsledky zjištěné za celý rok 2014 může rozhodnout,
zda se skutečně jedná o pokles tohoto indikátoru.
•Podle meziročního srovnání tématické struktury odvysílaných příspěvků s očekáváním diváků
není pravděpodobné, že by příčinou nižší poklesu externí relevance (pokud k němu skutečně
dochází) měla být změna tématické struktury zpravodajství. Příčinu zatím nepotvrzeného
poklesu by bylo třeba hledat jinde. Není vyloučeno, že může docházet k méně preciznímu
zpracování témat, které může ovlivňovat hodnocení míry naplňování Cíle 1.
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Podíl příspěvků s tématy 80%
majícími dopad na život 74%
významných skupin a s
tématy "veřejnoprávními"
N = 496
2013 1 pol 2014
Zatím nelze s určitostí říci, že pokles zjištěné hodnoty tohoto indikátoru znamená skutečné
zhoršení externí relevance zpravodajství ČT, jde ale o varující signál.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 48
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE INTERNÍ (1/4)
INTERNÍ RELEVANCE: VNITŘNÍ RELEVANCE OZNAČUJE DŮLEŽITOST JEDNOTLIVÝCH FAKTŮ
V SOUVISLOSTECH URČITÉ ZPRÁVY. FAKTA JSOU TEDY VNITŘNĚ RELEVANTNÍ, POKUD JSOU
SOUČÁSTÍ ÚPLNÉHO A SROZUMITELNÉHO PODÁNÍ UDÁLOSTI.
Vybrané zákonné a profesní požadavky vztahující se k interní relevanci:
Kodex ČT, čl.:
5.3 Aktuálněpublicistické pořady České televize nabízejí především kritickou reflexi reality, musí
jít do hloubky věcí, zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků.
5.8 Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena imperativu zjistit
a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti ...Zamlčení důležité informace nebo
potlačení jejího podstatného aspektu bude vždy hrubým porušením tohoto imperativu.
Etický kodex novináře,
odst. 1, písmeno f: nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt a zprávy byly
deformovány zamlčením důležitých dat,
• Vnitřní relevance tedy přímo souvisí se zákonnými i profesními požadavky na úplnost
informací popisujících událost a na dostatečný popis příčiny jevů a následků popisované
události.
Zjišťování míry naplňování takových požadavků není možné prostřednictvím
standardní obsahové analýzy , a proto musel být použit „Nástroj expertního
posouzení vycházející ze zkušenosti z novinářské praxe“ (specifika jeho aplikace
jsou popsána na listu 11).
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 49
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE INTERNÍ (2/4)
• Zvolený přístup respektuje, že řetězce událostí, příčin a následků jsou nezměrné.
Jejich novinářská podání mohou být vzhledem k nezměrnosti jen omezenými
sondami reality, proto na ně nemohou být kladeny absolutní nároky z hlediska
zákonných požadavků na hloubku popisu událostí, popisu příčin jevů či úplnost
prezentovaných faktů.
• Zvolený přístup nevymezuje uvedené pojmy, ale poukazuje na možnou
neadekvátnost či nedostatečnost novinářského zpracování vzhledem k těmto
pojmům ve zkoumaném příspěvku. Vždy je podložen argumentací a tím
vystaven falsifikaci při diskusi (minimálně mezi analytiky).
• Interní relevance je sledována prostřednictvím tří indikátorů:
INDIKÁTOR 1 - ADEKVÁTNÍ ROZSAH PREZENTOVANÝCH FAKTŮ
INDIKÁTOR 2 - ADEKVÁTNÍ POPIS PŘÍČIN UDÁLOSTÍ
INDIKÁTOR 3 - ADEKVÁTNÍ POPIS NÁSLEDKŮ POPISOVANÉ UDÁLOSTI
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 50
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE INTERNÍ (3/4)
Při takto zvoleném postupu posuzování, se navíc oproti principům popsaným na listu
11:
• Srovnává adekvátnost prezentace určitého jevu, události, názorového střetu
(apod.) ve zpravodajství ČT s prezentací v jiných médií (v prvé řadě s ČTK a
eventuálně i s dalšími médií - ze stejného dne a s respektováním času
odvysílání);
• Používá rozdílný přístup k vyhodnocování adekvátního rozsahu a popisu
prezentovaných faktů, příčin a následků určitého jevu, události, (apod.)
v Událostech, ve zprávách na ČT24 s rozdílnou stopáží (např. Události na straně
jedné a „pětiminutové Zprávy“ na straně druhé):
Délka stopáže jednotlivých pořadů koresponduje s délkou příspěvků
odvysílaných v rámci jednotlivých pořadů. Čím delší je stopáž určitého pořadu,
tím je delší i průměrná délka příspěvků od vysílaných v jeho rámci. Čím je
průměrná délka příspěvku menší, tím jsou nižší kladené nároky při hodnocení
adekvátnosti popisu příčin a následků nebo vyhodnocování adekvátního
rozsahu prezentovaných faktů v příspěvku.
Poznámka: Správné a korektní vyhodnocení se neobejde bez aktuální a hluboké
znalosti skutečné situace a jejího popisu v jiných médiích . Proto musí minimálně
tuto část analýzy zpracovávat zkušení novináři, nikoli například jen studenti bez
žurnalistické praxe.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 51
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE INTERNÍ (4/4)
VYHODNOCENÍ INTERNÍ RELEVANCE PODLE:
INDIKÁTORU 1 - ADEKVÁTNÍ ROZSAH PREZENTOVANÝCH FAKTŮ
INDIKÁTORU 2 - ADEKVÁTNÍ POPIS PŘÍČIN UDÁLOSTÍ
INDIKÁTORU 3 - ADEKVÁTNÍ POPIS NÁSLEDKŮ POPISOVANÉ UDÁLOSTI
Úrovně indikátorů jsou meziročně téměř konstantní a na velmi vysoké úrovni.
80% 85% 90% 95% 100%
Podíl příspěvků s adekvátním rozsahem prezentovaných faktů
88%
Podíl příspěvků s adekvátním popisem příčin 89%
Podíl příspěvků s adekvátním popisem následků
97%
98%
99%
98%
N = 496 2013 1 pol 2014
Lze konstatovat, že všechny indikátory jsou s vysokou rezervou pod hladinou, která by
mohla být označena jako riziková.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 52
III. ZÁVĚR
ZÁVĚR
1. Zákonné požadavky kladené na zpravodajství České televize, které jsou
předmětem vyhodnocování této analýzy, ČT naplňuje.
2. Zpravodajství České televize plní hlavní cíle stanovené pro zpravodajství
veřejnoprávních médií, tj. především:
o Cíl 1: Zvyšování informovanosti občanů především ve směru udržování
a rozvoje občanské společnosti a demokracie,
o Cíl 4: Reprezentace České republiky, jejích regionů a komunit
o Cíl 5: Představování světa občanům ČR
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 54
IV. PŘÍLOHY
ANALYTICKÝ TÝM
ANALYTICKÝ TÝM
Jaroslav Formánek (1960)
• studium ve Francii, 1995-2007 zaměstnání a spolupráce ve francouzských médiích -
časopisy Info Matin, Le Point, televize Antenne 2 (nyní France 2) a TF1, rádio France
Culture, výzkum a analýza mediálního pokrytí prezidentských voleb 1995 a 2002
• 1992 – 2011 týdeník Respekt, z toho posledních pět let na plný úvazek v pražské redakci,
napsal přes 600 článků a rozhovorů
• 1998 – 2003 spolupráce s českou sekcí rádia BBC, počet článků, glos a rozhlasových
rozhovorů, týkajících se francouzských politicko-společenských a kulturních témat, je
srovnatelný s prací pro týdeník Respekt
• 1992 – 2012 spolupráce s Českým rozhlasem, Svobodnou Evropou, publikování článků v
Lidových novinách, časopisech Revolver Revue, Host, Babylon, Prostor
Viktor Šlajchrt (1952), spisovatel, novinář, jazykový redaktor, editor a mediální analytik, v
letech 2009 a 2010 působil v Etické komisi Syndikátu novinářů ČR,
David Bartoň (1973) publikuje a zároveň přednáší četbu klasických textů na FF UK v Praze
Ivana Vajnerová (1964) – psycholožka, novinářka a komentátorka (MFD, HN, ČTK), v posledních
letech se zároveň zabývá výzkumy veřejného mínění
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 57
VÝCHOZÍ ZDROJE
VÝCHOZÍ ZDROJE (1/4)
Použité právní a profesní normy a příklady jejich výkladu
Právní normy
• Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi
• Kodex ČT
• Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
• Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
• Zákon 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky
Profesní normy
• Etický Kodex novináře http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex/
(Poznámka: v platném znění)
• The Royal Charter for the continuance of the British Broadcasting Corporation:
http://www.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/about/how_we_govern/cha
rter.txt (Poznámka: Platná od roku 2006 do roku 2016)
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 59
VÝCHOZÍ ZDROJE (2/4)
Příklady výkladu právních a profesních norem Nejvyšším správním soudem
• Usnesení NSS Vol 142/2013 – 72
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0142_0Vol_13_20131129
084725_prevedeno.pdf
• Rozsudek NSS čj. 3 As 6/2010 – 71
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0142_0Vol_13_20131129
084725_prevedeno.pdf
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 60
VÝCHOZÍ ZDROJE (3/4)
Příklady odborné literatury
• Analýza obsahu mediálních sdělení: Winfried Schulz, Helmut Scherer, Lutz
Hagen, Irena Reifová, Jakub Končelík; Praha, Karolinum 2011).
• Hagen L.M. (1995) Informationsqualitats von Nachrichten. Opladen:
Westdeutscher Verlag;
• Patterson T.E., Mc Clure 1979, The Unseeing Eye. The Myth of Television
Power in Nationals Politics. New York: Putman Sons;
• Schroter D. (1992) Qualitet im Journalism. Testfall:
Unterrnehmenschreberichtersttatung in Print medien. Munchen, Mulhlheim:
Public com.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 61
VÝCHOZÍ ZDROJE (4/4)
Informační zdroje popisující principy vysílání veřejné služby a přístupy
k jejímu měření
• Measuring and monitoring public value - the BBC approach, Shaun Day, Chief
Economist BBC Policy, Medientage München 2008;
• Research on content of Public Service Media – Instiments for measuring
quality, distinciveness and public value, Netherland Public Brodcastings (NPO),
EBU TV Commmittee, Lucerne, May 2011;
• Evaluating Impacts of YLE in Finland, Erja Ruohomaa, Head of Strategy
Research, GEAR CONFERENCE, Rome, May 2010, updated in 2011;
• The three-step test for German public service broadcasters, Rudolph Meyer,
LL.M., Adviser, General Secretariat of ZDF Television Council, May 2009.
• QUALIMAT RTBF Cumul des vagues 5 et 6, TNS Belgium, Novembre 2010;
• Measuring relevance and efficiency of a public broadcaster, Vlamse radio en
Televisieomreop, VRT Research Departement;
• Fulfilling our public service remit - and how to measure it, Lars T. (Denmark),
GEAR CONFERENCE, Rome, May 2010.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 62