Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 215251000560018 najdete zde
PREZENTACE VÝSLEDKŮ
EXPERTNÍHO POSOUZENÍ
ZPRAVODAJSTVÍ ČT
za 1. pololetí 2015
červenec 2015
Zpracoval: Jaroslav Formánek a kolektiv
ÚVOD
Tento dokument je shrnující prezentací základních zjištěných výsledků, která by
měla být co nejsrozumitelnější a stručná.
Vzhledem k dotazům a diskusím o aplikovaných metodických přístupech je
formulace popisu použitých přístupů nicméně podrobnější, než je pro
prezentaci obvyklé.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 2
I. METODOLOGE
ZADANÉ CÍLE PRO EXPERTNÍ POSOUZENÍ JF A
KOLEKTIVU
1) Expertní posouzení JF a kolektivu zkoumá všechny ryze zpravodajské pořady ČT,
aktuálně publicistickým a diskusním pořadům se nevěnuje (tyto pořady jsou
vyhodnocovány v rámci jiných analýz zpravodajství ČT).
2) Jeho původní cíle jsou zformulovány podle zadání tak, aby doplňovaly a
rozšiřovaly výstupy již déle realizovaných analýz zpravodajství ČT pro vytvoření
komplexnějšího pohledu na hodnocení kvality zpravodajství ČT a zejména:
• vytvářelo podklady (indikátory) pro hodnocení zpravodajských pořadů ČT (s názvem
Zprávy a Události) jako celku (které jiné analýzy zpravodajství dosud negenerovaly), a
to bez ohledu na to, zda jednotlivé indikátory budou získávány kvantitativním nebo
kvalitativním přístupem či prostřednictvím expertního posouzení, vycházejícím z
novinářské zkušenosti a praxe;
• generovalo i takové indikátory pro vyhodnocování plnění těch obecných cílů
stanovených médiím veřejné služby a těch požadavků Zákona o ČT a Kodexu ČT, které
nejsou vyhodnotitelné prostřednictvím metody klasické obsahové analýzy;
• jeho výstupy byly zpracovány ve formě manažerského shrnutí tak, aby byly co možná
nestručnější a nejsrozumitelnější.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 4
ZADANÉ VÝSTUPY A VYPLÝVAJÍCÍ NÁSTROJE
EXPERTNÍHO POSOUZENÍ JF A KOLEKTIVU (1/4)
1) Základním cílem posouzení JF a kolektivu je připravit podklady pro vyhodnocení
plnění požadavků kladených na zpravodajství ČT zákonnými a profesními
normami na základě zjištěné úrovně indikátorů, které charakterizují základní
kritéria kvality zpravodajství ČT. Do formy měřitelných indikátorů jsou
operacionalizovány především ty požadavky zákonných a profesních norem, které
paralelně vytvářené analýzy zpravodajství ČT a plnění cíle 1 buď nezkoumají,
anebo je vyhodnocují z jiného úhlu pohledu. Jednotlivé indikátory jsou přitom
podle zadání sdružovány do skupin příslušným jednotlivým kritériím
(vlastnostem) kvality zpravodajství tak, jak je popsáno v publikaci Analýza
obsahu mediálních sdělení: Winfried Schulz, Helmut Scherer, Lutz Hagen, Irena
Reifová, Jakub Končelík; Praha, Karolinum 2011.
2) Jedním z výstupů expertního posouzení JF a kolektivu je upozornit na pozitivní či
negativní trendy jednotlivých indikátorů a vyslovit varování, pokud některé
indikátory vykazují rizikové hodnoty, nebo se jim blíží.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 5
ZADANÉ VÝSTUPY A VYPLÝVAJÍCÍ NÁSTROJE
EXPERTNÍHO POSOUZENÍ JF A KOLEKTIVU (2/4)
1) Cíle a požadavky na výstupy expertního posouzení JF byly postupně formulovány
v úzké spolupráci s ČT a Radou ČT, přičemž východiska pro stanovení konkrétní
metodologie vyhodnocování byla čerpána (mimo jiné) ze zdrojů uvedených
v příloze na listech 62 až 67, z novinářské praxe a ze zkušeností s řízením redakcí.
2) Na základě tohoto zadání a východisek používá expertní posouzení JF a kolektivu
dvou různých přístupů pro vyhodnocování:
• nástrojů obsahové analýzy (zahrnující jak kvantitativní, tak i kvalitativní přístup);
• nástrojů expertního posouzení vycházejících ze zkušeností z novinářské praxe.
Poznámka: Bez použití postupů vycházejících z běžně užívané žurnalistické praxe by bylo nutné rezignovat na
vyhodnocování plnění mnohých požadavků formulovaných zejména zákonnými normami. To by znamenalo
absenci podkladů pro rozhodování Rady ČT, jejíž zákonnou povinností je vyhodnocovat plnění úkolů veřejné služby
vysíláním ČT a plnění zásad pro vysílání veřejné služby stanovených Kodexem ČT.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 6
ZADANÉ VÝSTUPY A VYPLÝVAJÍCÍ NÁSTROJE
EXPERTNÍHO POSOUZENÍ JF A KOLEKTIVU (3/4)
VÝBĚR INDIKÁTORŮ POUŽITÝCH METODIKOU KOLEKTIVU JF
Výběr indikátorů charakterizujících úrovně různých vlastností kvality zpravodajství ČT
byl konstruován na základě:
1) konkrétních požadavků formulovaných Radou ČT nebo představiteli ČT, obvykle
vyplývajících z konkrétních zákonných požadavků kladených na zpravodajství ČT;
2) zadání, aby byly doplněny a rozšířeny indikátory již vyhodnocované jinými analýzami.
Byly použity tři typy sledovaných indikátorů charakterizujících jednotlivá hodnocená
kritéria kvality zpravodajství ČT:
1) indikátory vyhodnocované prostřednictvím nástrojů klasické obsahové analýzy;
2) indikátory vyhodnocované prostřednictvím nástrojů expertního posouzení vycházející ze
zkušeností z novinářské praxe (tato svým charakterem kvalitativní zjištění pro jednotlivé
zkoumané příspěvky jsou následně kvantifikována pro celý zkoumaný vzorek);
3) indikátory vyhodnocované prostřednictvím srovnání výstupů z klasické obsahové analýzy
a výstupů z výzkumů chování a vnímání divácké veřejnosti.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 7
ZADANÉ VÝSTUPY A VYPLÝVAJÍCÍ NÁSTROJE
EXPERTNÍHO POSOUZENÍ JF A KOLEKTIVU (4/4)
VÝSTUPY ANALÝZ A POSOUZENÍ JF A KOLEKTIVU
• Srovnání časových trendů indikátorů charakterizujících míru naplnění
požadavků vyplývajících z jednotlivých zákonných a profesních norem.
• Komentář k úrovním sledovaných indikátorů pro zpravodajství ČT (doplňující
indikátory ostatní) získané srovnáním s příbuznými ukazateli pro jiná média, které
jsou dostupné (jednotlivá kritéria jsou přitom v různých studiích většinou
koncipována na základech kvalitativního zkoumání a často odlišnými způsoby a
nejsou tedy plně srovnatelná).
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 8
VÝCHODISKA PRO STANOVENÍ KONRÉTNÍ METODIKY
EXPERTNÍHO POSOUZENÍ JF A KOLEKTIVU
OBECNÁ VÝCHODISKA PRO HODNOCENÍ KVALITY ZPRAVODAJSTVÍ
Především média veřejné služby mají vzhledem ke své úloze poskytovat občanům
informace umožňující přímou či nepřímou účast na politickém procesu. Proto musí
zpravodajství ČT zejména plnit taková kvalitativní kritéria, která od každého sdělení
příjemce informací (divák) očekává. Základní kritéria kvality zpravodajství jsou tři.
• Relevance – Příjemce (divák) pokládá sdělení za informativní pouze tehdy, má-li potřebnou
relevanci (tj. jsou-li pro něj prezentované informace nějakým způsobem důležité či
užitečné) a rozpozná-li ve sdělení vztah ke kontextu, který je pro něj významný. V případě
veřejnoprávního zpravodajství je třeba při hodnocení relevance přihlížet také k tomu, zda
napomáhá mezinárodně uznávaným obecným cílům stanoveným pro veřejnoprávní média:
o Cíl 1: Zvyšování informovanosti občanů především ve směru udržování a rozvoje občanské
společnosti a demokracie,
o Cíl 4: Reprezentace České republiky, jejích regionů a komunit;
o Cíl 5: Představování světa občanům ČR;
o sekundárně také naplňování Cíle 2: Podpora vzdělanosti a vzdělávání) a Cíle 3: Stimulace
kreativity a kvality v kultuře).
• Pravdivost – Je-li sdělení nepravdivé, neobsahuje informaci, nýbrž dezinformaci.
(Identifikovanou nepravdivost sdělení je třeba argumentovat.)
• Srozumitelnost – Pokud je sdělení nesrozumitelné, nelze z něj žádnou informaci čerpat.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 9
ZADANÁ VÝCHODISKA PRO STRUKTURU VÝSTUPŮ
EXPERTNÍHO POSOUZENÍ JF A KOLEKTIVU
Vzájemnou strukturu a souvislost jednotlivých kritérií charakterizujících míru profesionálního
zpracování informací v oblasti zpravodajství (na základě zadání, které dostal kolektiv JF) ilustruje
následující schéma (viz „Analýza obsahu mediálních sdělení“: Winfried Schulz, Helmut Scherer, Lutz
Hagen, Irena Reifová, Jakub Končelík; Praha, Karolinum 2011).
Celková informační kvalita zpravodajství (objektivita)
Pravdivost ( Pravdivý obraz skutečnosti) Srozumitelnost
(její indikátory
Relevance Přesnost Nestrannost nebyly dosud
(externí + (zahrnující prodiskutovány,
Různoro- Vyváženost Věcnost = Transpa- proto nebyla
interní) i interní dost Neutralita rentnost
relevanci) vyhodnocována)
Uvedené pojmy vlastností (kritérií) kvality zpravodajství jsou zahrnuty i do českého mediálního
práva (viz např. Zákon o ČT, Kodex ČT) a profesních norem (viz např. Etický kodex novináře). Pouze
vybrané vlastnosti kvality zpravodajství lze vyhodnocovat prostřednictvím nástrojů standardní
obsahové analýzy, u některých musel být použit přístup jiný, konsenzuálně pojmenovaný „Nástroj
expertního posouzení vycházející ze zkušenosti z novinářské praxe“. Obdobné posouzení bylo
použito například při hodnocení mediálního pokrytí francouzských prezidentských voleb v letech
1995 a 2002.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 10
VÝCHODISKA PRO STANOVENÍ METODIKY ČÁSTI EXPERTNÍHO
POSOUZENÍ JF A KOLEKTIVU VYCHÁZEJÍCÍ Z NOVINÁŘSKÉ PRAXE
CHARAKTERITIKA NÁSTROJE EXPERTNÍHO POSOUZENÍ VYCHÁZEJÍCÍHO ZE
ZKUŠENOSTI Z NOVINÁŘSKÉ PRAXE
• Je užíván vždy negativně – nevymezuje tedy jednotlivé vlastnosti kvality zpravodajství, ale
poukazuje na možné chyby a nedostatky novinářského zpracování ve vztahu ke sledované
vlastnosti.
• Vždy je podložen argumentací a tím také vystaven falzifikaci (vyvracení) při diskusi, ať už
v rámci skupiny analytiků či následně mezi touto skupinou a jinými případnými oponenty.
• Co jde nad rámec metodiky obsahové analýzy, nelze kódovat podle lapidární metodiky, ale
lze argumentovat (poznámkovat) a kritizovat z hlediska zkušeného analytika-novináře.
Každý zkoumaný příspěvek poznámkují a kritizují vždy dva analytici-novináři
z pohledu své praxe a ze zkušeností s řízením redakce.
• Jestliže po jejich interní diskusi (verifikace vs. falzifikace argumentů) nedojde k nalezení
shody, daný příspěvek poznámkují a kritizují další členové týmu. Pokud se ani takto
nedospěje ke konečnému konsenzu, je příslušná vlastnost (resp. její indikátor) ve
zkoumaném příspěvku označena jako nevyhodnotitelná.
• Všichni členové týmu ovšem uznávají základní common sense (tj. jsou ochotni ke konsenzu),
viz např. Karl Popper, Havlíčkovská logika argumentace apod.
• Pokud by ke konsenzu ochotni nebyli, potom se určité vlastnosti kvality zpravodajství (resp.
jejich některé indikátory) nedají hodnotit.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 11
ZKOUMANÝ VZOREK PŘÍSPĚVKŮ
1) Základní analytickou jednotkou je tematicky ucelený televizní příspěvek. Tato
analýza klasifikuje čtenou zprávu a tematicky příslušné reportáže jako jediný
příspěvek, přičemž je respektováno formální střihové oddělení příspěvku od
ostatních. V případě existujících přepisů zpravodajských relací ČT se navíc přihlíží
k vymezení jednotlivých příspěvků realizovaných společností Newton IT, která
přepisy ČT dodává.
2) Vzorek za 1. polovinu roku v počtu 620 příspěvků je konstruován náhodným
výběrem. Příspěvky jsou vybírány ze všech „ryze“ zpravodajských pořadů. Výběr
příspěvků realizuje a garantuje útvar Výzkumu a analýz České televize.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 12
II. ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY
NESTRANNOST
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
NESTRANNOST/VYVÁŽENOST (1/6)
NESTRANNOST zpravodajství určují tyto dvě vlastnosti: VĚCNOST a VYVÁŽENOST. Proto
jsou určité indikátory vlastnosti kvality zpravodajství „vyváženosti“ a indikátory
„věcnosti“ vyhodnocovány v přímé souvislosti.
Vyváženost navíc v některých směrech úzce souvisí s názorovou různorodostí, proto s ní
sdílí i některé shodně konstruované indikátory (jejich úroveň je ale při posuzování
vyváženosti vyhodnocována z jiného úhlu pohledu než v případě zkoumání
různorodosti, kdy je důležité i jiné hledisko).
VYVÁŽENOST – VYBRANÉ ZÁKONNÉ POŽADAVKY:
• Zákon o ČT, § 2, odst.(2): „Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou
zejména: poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených
a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.“
• Zákon 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, §31, odstavec 3:
„Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických
pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného
programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich
názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému
postavení v politickém a společenském životě.“ (podobně hovoří i Kodex ČT)
• Kodex, č. 6.1.: „Česká televize dbá, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný
prostor k vyjádření.“ + čl. 6.2. Kodexu ČT
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 14
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
NESTRANNOST/VYVÁŽENOST (2/6)
Příslušné legislativní požadavky byly operacionalizovány do následujících indikátorů
pro hodnocení celkové vyváženosti zpravodajství ČT, zvláštní důraz byl přitom kladen
na hodnocení politické vyváženosti:
• indikátor rozložení vyjádření představitelů jednotlivých politických stran v celém
zpravodajství – indikátor typu obsahové analýzy (shodně konstruovaný indikátor je
využíván i pro zkoumání názorové různorodosti, je ale vyhodnocován z poněkud jiného
úhlu pohledu);
• indikátor podílu příspěvků se zmínkami o jednotlivých stranách vůči všem příspěvkům;
tento indikátor je následně vyhodnocován v souvislosti s celkovým hodnotovým vyzněním
celého příspěvku pro konkrétní stranu – indikátor typu obsahové analýzy (shodně
konstruovaný indikátor je využíván i pro zkoumání názorové různorodosti, je ale
vyhodnocován z poněkud jiného úhlu pohledu).
Uvedené indikátory jsou záměrně konstruovány odlišným způsobem, než je tomu v ostatních
analýzách Media Tenor, používaných pro zjišťování kvality zpravodajství ČT z pohledu kritérií jeho
vyváženosti.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 15
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
NESTRANNOST/VYVÁŽENOST (3/6)
INDIKÁTOR VYVÁŽENOSTI PODLE ROZLOŽENÍ VYJÁDŘENÍ (PROMLUV) PŘEDSTAVITELŮ
RŮZNÝCH POLITICKÝCH STRAN V JEDNOTLIVÝCH PŘÍSPĚVCÍCH ZE ZPRAVODAJSTVÍ
• Pro každý příspěvek je vyhodnocováno, kolik a jakých představitelů každé jednotlivé strany
(hnutí) dostalo příležitost k promluvě nebo k citaci (vyjádření) ve zkoumaném příspěvku. Za
jedno vyjádření určitého představitele je přitom považováno i více jeho promluv či citací v
jednom příspěvku.
• Tento indikátor vyváženosti zpravodajství je udáván ve formě rozložení vyjádření
představitelů jednotlivých stran v celém zkoumaném vzorku příspěvků.
• Jeho úroveň je posuzována podle míry naplnění výše uvedených zákonných požadavků
a zejména usnesení NSS ohledně tzv. odstupňované rovnosti, jehož výklad mimo jiné
ovlivňují výsledky posledních voleb do PS.
VÝSLEDKY INDIKÁTORU VYVÁŽENOSTI ZA ROK 2014
KSČM ČSSD KDU-ČSL TOP09 ODS ANO Úsvit ostatní Počet
10% zazname-
3% 41% střed 13% 11% 19% 1% 3% naných
10% vyjádření
levice pravice obtížně zařaditelné N = 525
44% 24% 23%
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 16
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
NESTRANNOST/VYVÁŽENOST (4/6)
INDIKÁTOR VYVÁŽENOSTI PODLE ROZLOŽENÍ VYJÁDŘENÍ (PROMLUV) PŘEDSTAVITELŮ
RŮZNÝCH POLITICKÝCH STRAN V JEDNOTLIVÝCH PŘÍSPĚVCÍCH ZE ZPRAVODAJSTVÍ
VÝSLEDKY INDIKÁTORU VYVÁŽENOSTI ZA 1. POL. ROKU 2015
KSČM ČSSD KDU-ČSL TOP09 ODS ANO Úsvit ostatní Počet
9% zazname-
4% 38% střed 9% 11% 25% 2% 3% naných
11% vyjádření
levice pravice obtížně zařaditelné N = 388
41% 19% 31%
Úrovně tohoto indikátoru za 1. pol. 2015 ještě více odpovídají smyslu zmíněného usnesení NSS o
odstupňované rovnosti než v loňském roce, neboť se přiblížil počet citací ČSSD a ANO, což více
odpovídá volebnímu výsledku.
Na základě rozložení indikátoru vyváženosti podle vyjádření představitelů politických stran v 1.
polovině roku je možné konstatovat, že indikátor odpovídá požadavku odstupňované rovnosti
definované NSS a článkům 6.1. a 6.2. Kodexu ČT.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 17
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
NESTRANNOST/VYVÁŽENOST (5/6)
INDIKÁTOR VYVÁŽENOSTI PODLE PODÍLŮ PŘÍSPĚVKŮ SE ZMÍNKAMI O JEDNOTLIVÝCH
POLITICKÝCH STRANÁCH VŮČI VŠEM PŘÍSPĚVKŮM
Zmínka o politické straně se označuje pouze v těch případech, když je v příspěvku:
• explicitně zmíněn název strany;
• explicitně uvedena stranická příslušnost citovaného politika nebo stranická příslušnost
politika, o němž je v příspěvku zmínka;
• vyjadřuje se nebo je zmíněn známý čelný představitel strany nebo (i bez explicitně uvedené
stranické příslušnosti) například prezidentský kandidát strany, premiér, hejtman, poslanec
(např. člen předsednictva PS), senátor (např. člen předsednictva Senátu), ministr.
Dosažená úroveň tohoto indikátoru je posuzována opět podle míry naplnění usnesení
NSS ohledně tzv. odstupňované rovnosti a dále v souvislosti s tonalitou vyznění
příspěvků, kde jsou jednotlivé strany zmiňovány a se strukturou mediálních rámců, ve
které byly jednotlivé strany zmiňovány.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 18
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
NESTRANNOST/VYVÁŽENOST (6/6)
INDIKÁTOR VYVÁŽENOSTI PODLE PODÍLŮ PŘÍSPĚVKŮ SE ZMÍNKAMI O JEDNOTLIVÝCH
POLITICKÝCH STRANÁCH VŮČI VŠEM PŘÍSPĚVKŮM
ČETNOST PŘÍSPĚVKŮ SE ZMÍNKOU O JEDNOTLIVÝCH STRANÁCH V ROCE 2014
ČSSD ODS TOP KSČM KDU- Úsvit ANO SZ Piráti Svo- jiná
09 ČSL bodní
6,9% 1,8% 5,6%
% 17,5% 5,2% 69 18 56 0,8% 9,9% 0,6% 0,1% 0,1% 0,6%
2014 5,5% 2,6% 5,5%
175 52 34 16 34 8 99 6 1 1 6
abs.
H1 % 19,5% 6,9% 1,1% 13,4% 1,0% 0,2% 0,2% 0,8%
2015 abs. 121 43 7 83 6 1 1 5
Podle tohoto indikátoru vyváženosti je možné konstatovat, že indikátor rozložení zmínek o
jednotlivých stranách odpovídá požadavku odstupňované rovnosti, jak ji definuje usnesení NSS a
články 6.1. a 6.2. Kodexu ČT .
Zjištěné úrovně tohoto indikátoru vyváženosti podle průměrné tonality vyznění pro jednotlivé
strany ve své vzájemné souvislosti s indikátorem průměrné tonality vyznění pro jednotlivé strany
(list 24) a strukturou mediálních rámců, v nichž se jednotlivé strany zmíněny (list 25), nejsou
z hlediska vyváženosti rizikové.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 19
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
NESTRANNOST/VĚCNOST (1/4)
Pro vyhodnocování vlastnosti kvality zpravodajství z pohledu věcnosti využívá tato
analýza dva typy indikátorů:
1) indikátor věcnosti podle výskytu hodnotících soudů vyřčených redaktorem;
2) indikátor věcnosti podle tonality vyznění příspěvku jako celku pro zmíněné
strany.
1. INDIKÁTOR VĚCNOSTI PODLE VÝSKYTU HODNOTÍCÍCH SOUDŮ VYŘČENÝCH
REDAKTOREM
Čistě zpravodajský příspěvek nesmí obsahovat žádná novinářská hodnocení, protože recipienti
nemají být při tvorbě názoru ovlivňováni tím, že se zprávy podávají z perspektivy určitých postojů –
v opačném případě jde o porušení principu věcnosti, protože Kodex ČT v čistě zpravodajském
příspěvku vyřčení hodnotícího soudu redaktorem nepřipouští. Z pohledu tohoto jednoho
indikátoru je zpravodajství tím méně věcné, čím častěji se vyskytují příspěvky s vyřčeným
hodnocením redakcí. (Skutečná úroveň věcnosti samozřejmě závisí i na mnoha dalších
indikátorech.)
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 20
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
NESTRANNOST/VĚCNOST (2/4)
1. INDIKÁTOR VĚCNOSTI PODLE PODÍLU PŘÍSPĚVKŮ BEZ HODNOTÍCÍHO SOUDU
REDAKCE
Ve zpravodajství ČT se téměř vůbec nevyskytují příspěvky, ve kterých by redaktor použil
hodnotící soud.
95% 100%
Podíl příspěvků bez hodnotícího soudu 99,7%
2014 1. pol. 2015 99,4%
N = 620
Meziročně zůstává indikátor věcnosti podle podílu příspěvků bez hodnotícího soudu vyřčeném
redakcí téměř konstantní a na velmi vysoké úrovni. Podle tohoto indikátoru jsou zpravodajské
příspěvky v 99,4 % věcné.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 21
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
NESTRANNOST/VĚCNOST (3/4)
2. INDIKÁTOR VĚCNOSTI PODLE TONALITY VYZNĚNÍ PŘÍSPĚVKU JAKO CELKU PRO
ZMÍNĚNÉ STRANY
• Určení tonality vyznění příspěvku balancuje na hraně možností obsahové analýzy. Proto je přístup
standardní obsahové analýzy ještě rozšířen o některé přístupy používané při expertním posouzení,
vycházejícím ze zkušeností z novinářské praxe (specifika jeho aplikace jsou popsána na listu 11) a ze
zkušeností vycházejících z výzkumů veřejného mínění zaměřených na motivátory a blokátory
volebního rozhodování.
• Analytici určují, zda je zmíněná strana v příspěvku jako celku představena v pozitivním, negativním či
neutrálním světle v závislosti na širších souvislostech uvedených v příspěvku. Určuje se to, jakou
povahu má celkový vliv jevů a informací, s nimiž je strana v příspěvku spojována, přičemž se
samozřejmě přihlíží i k tomu, jak je strana explicitně hodnocena v jednotlivých konkrétních výrocích
(výpovědích) vyslovených ve zkoumaném příspěvku.
• Analytici vyhodnocují tonalitu na škále „pozitivní, neutrální, negativní“ s ohledem na její
pravděpodobné vnímání veřejností.
• Výsledné vyznění (tonalitu) příspěvku jako celku pro zmíněnou stranu analytik určí podle
převládajícího hodnocení ze všech úhlů pohledů dohromady. (Vyhodnocení „nelze určit“ je v
konečné bilanci započteno jako neutrální.)
Poznámka: Pokud je určení tonality jen podle vnímání veřejnosti neurčité, pak navíc analytik přihlíží ještě k tomu,
jak může vnímat (z uvedených různých úhlů pohledu) tonalitu potenciální volič zmíněné strany.
• Výsledná tonalita pro jednotlivé strany může být ovlivňována strukturou mediálních rámců, v nichž
byla prezentována, a proto je v jejich souvislosti také vyhodnocována.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 22
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
NESTRANNOST/VĚCNOST (4/4)
2. INDIKÁTOR VĚCNOSTI PODLE PRŮMĚRNÉHO HODNOTÍCÍHO VYZNĚNÍ (TONALITY)
PRO POLITICKÉ STRANY (HNUTÍ)
ÚROVNĚ PRŮMĚRNÉ TONALITY V RÁMCI PŘÍSPĚVKŮ SE ZMÍNKOU O DANÉ STRANĚ
ČSSD ODS TOP KSČM KDU- Úsvit ANO SZ Piráti Svo- jiná
09 ČSL bodní
2014 0,23 0,29 0,52 0,28 0,50 0,63 0,21 0,33 0,00 1,00 0,17
(průměrná
tonalita) 0,47 0,16 0,44 0,25 0,35 -0,29 0,27 0,33 1,00 -1,00 0,40
H1 2015
(průměrná
tonalita)
Průměrné hodnotící vyznění pro všechny strany během roku 2014 bylo zjištěno na úrovni +0,31.
Průměrné hodnotící vyznění pro všechny strany za první pololetí roku 2015 bylo zjištěno na úrovni
+0,22, tedy uprostřed mezi úrovněmi tonality v letech 2013 a 2014.
Výše zjištěné průměrné úrovně tonality vyznění pro jednotlivé strany ve své vzájemné souvislosti s
četností zmínek o jednotlivých stranách (list 19) a struktury mediálních rámců, v nichž jsou
prezentovány (list 24), nejsou z hlediska kritéria věcnosti rizikové.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 23
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – NESTRANNOST
STRUKTURA RÁMCŮ, V NICHŽ BYLY STRANY V 1. POLOVINĚ ROKU 2015 ZMIŇOVÁNY
Tematické rámce týkající se: ČSSD
ODS
TOP09
KSČM
KDU-ČSL
Úsvit
ANO
SZ
Piráti
Svo-
bodní
Jiná
téma
celkem
vládní agendy nebo
programového směřování 95 21 35 7 38 5 59 0 0 1 1 262
stran
konfliktů mezi stranami 10 5 10 2 3 0 7 0 0 0 0 37
voleb a jejich výsledků 8 5 5 2 5 2 7 4 0 0 1 39
představitelů stran 6 2 3 1 1 0 5 0 0 0 0 18
skandálních kauz 6 4 1 0 1 0 3 0 0 0 0 15
vnitrostranické agendy 3 2 1 0 1 0 3 0 0 0 0 10
ostatních témat 60 16 21 5 13 1 19 1 1 0 4 141
Počet příspěvků se zmínkou 175 52 69 18 56 8 99 6 1 1 6 x
o dané straně
Průměrná tonalita 0,23 0,29 0,52 0,28 0,50 0,63 0,21 0,33 0,00 1,00 0,17 x
Zjištěné úrovně indikátorů nestrannosti (1. četnost příspěvků se zmínkou
ovkzPjjheeolddzennndáooemttmllriikvávkaýýme:mcvchkírscjpeithtordé.anlrintiouáimcmnkýepacsřhítsr3pas.těnmrvnakeonudsátmicáihlozn;phí2rlry.aávtbmooýndctaeajlej,istdvtanvnotíiětrclcihizhvžiétkojossvotpréuřa.ísnzpmyězivňmkoiůňváovnvzháyl)neyndeiejvmseouvícveetvezmájaetmicnkýécshouvislosti
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 24
II. ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY
TRANSPARENTNOST
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
TRANSPARENTNOST (1/4)
Požadavek aktuálnosti, především u elektronických médií, dostává žurnalisty pod
značný časový tlak, a tudíž není možné vyžadovat, aby novináři sami ověřovali
správnost každého údaje, který ve svém zpravodajství použijí. Proto je kladen důraz na
požadavek transparentnosti, tedy aby novináři používali korektní informační prameny a
tyto zdroje popisovali co nejpřesněji.
Indikátory transparentnosti zpravodajství ČT jsou konstruovány:
1) podle důvěryhodnosti zdrojů, od nichž čt převzala informace;
2) podle korektnosti a přesnosti popisu použitých zdrojů;
3) podle četnosti použití nejmenovaných zdrojů.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 26
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
TRANSPARENTNOST (2/4)
1. INDIKÁTORY TRANSPARENTNOSTI PODLE DŮVĚRYHODNOSTI JEDNOTLIVÝCH
KONKRÉTNÍCH ZDROJŮ, OD NICHŽ ČT PŘEVZALA INFORMACE (indikátor charakteru
kvalitativní analýzy)
ČSÚ nebo ČNB Počet převzetí informací Vysoká Důvěryhodnost zdroje Riziková
jiné oficiální zdroje od daného typu zdroje 8 0
55 Průměrná 2
agentura 8 30 0 4
tištěná média 85 2 28 2
41 1 7 12
TV 9 3 5 0
rozhlas 36 0 23 0
internet 6 3
jmenované zdroje 23 99 23 20
celkem
208 89
nejmenované zdroje
10 ---
Kvalitativní analýza ukázala, že výrazná většina jmenovaných zdrojů, od nichž ČT převzala
informace, je důvěryhodná.
Na základě kvalitativní analýzy tohoto indikátoru transparentnosti nelze konstatovat významná
rizika či ohrožení transparentnosti zpravodajství ČT.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 27
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
TRANSPARENTNOST (3/4)
2. INDIKÁTORY TRANSPARENTNOSTI…
- PODLE KOREKTNOSTI A PŘESNOSTI POPISU POUŽITÝCH ZDROJŮ
- PODLE ČETNOSTI POUŽITÍ NEJMENOVANÝCH ZDROJŮ
95% 100%
Podíl přesně a úplně popsaných zdrojů vůči všem 97,4%
zdrojům
98,8%
Podíl zpráv bez použití nejmenovaných zdrojů 99,3%
2014 1. pol. 2015 98,5%
N= 620
Podíl přesně a úplně popsaných zdrojů je vysoký, meziroční rozdíl je v rozmezí směrodatné
odchylky na přijatém stupni významnosti.
Poznámka: Na následujícím listu je uvedena tabulka nesprávně popsaných zdrojů včetně
nejmenovaných.
Na základě zjištěných úrovní těchto indikátorů transparentnosti (podíl příspěvků s přesně
popsanými zdroji 98,5 % a podíl příspěvků bez použití nejmenovaného zdroje 98,5 %) nelze
konstatovat žádná rizika či ohrožení transparentnosti zpravodajství ČT z tohoto směru.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 28
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY –
TRANSPARENTNOST (4/4)
STRUKTURA VŠECH ZDROJŮ PODLE JEJICH KATEGORIÍ V CELÉM VZORKU VE SROVNÁNÍ
S NETRANSPARENTNĚ POUŽITÝMI NEBO NEKOREKTNĚ POPSANÝMI ZDROJI (V ABS.
POČTECH)
Kategorie zdroje Celkový výskyt Z toho netransparentně použitých nebo nekorektně
(v absolutním počtu) popsaných zdrojů
Použití zobecněného zdroje
Převzetí netransparentního výroku 26 Počet Převládající nedostatek
0
22 nekorektní použití nebo bez
korektní verifikace
0 bez korektní verifikace
Použití převzatého materiálu či dokumentu 10 1 nedostatečný popis původu
jako informačního zdroje nebo nepřesný popis názvu
Ostatní použité zdroje 1981 2 nedostatečný nebo
nekorektní popis
Použité nejmenované zdroje 10 10 podle zákonných požadavků
to nepřípustné
Použitých zdrojů celkem 2027 35 x
Stejně jako v roce 2014 je relativně nejčastější příčinou nedostatečné transparentnosti ve
zpravodajství ČT použití tzv. zobecněného zdroje typu: „právníci říkají“, „v kuloárech se říká“ atd.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 29
II. ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY
RŮZNORODOST
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RŮZNORODOST
(1/5)
RŮZNORODOST (NEBOLI VŠESTRANNOST, ROZMANITOST, VARIABILITA)
RŮZNORODOST – VYBRANÉ ZÁKONNÉ POŽADAVKY:
• Zákon o ČT v § 2: „(2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména:
a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací…
c) ...poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel..., tak, aby tyto programy
a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických... směrů“
• Kodex ČT, čl. 6.3.: „V diskusích... musí ČT zajistit vedle politiků také účast široké škály odborníků,
novinářů, osobností občanského života, ale i řadových občanů tak, aby zazněly všechny relevantní
názory…“
Zákonné požadavky na různorodost byly operacionalizovány (aby doplňovaly jiné, již existující
indikátory používané pro hodnocení veřejné služby) do:
1) indikátoru tematické různorodosti (různorodost z pohledu podávání tematicky různorodých
[všestranných] informací);
2) indikátoru názorové různorodosti z hlediska struktury vyjadřujících se představitelů stran různé
politické orientace;
3) specifického indikátoru pro článek 6.3. Kodexu ČT, který klade obecný požadavek na rozložení
oslovených zdrojů – takové rozložení nebývá v klasické obsahové analýze transparentnosti
sledováno, avšak kódování jednotlivých složek (kategorií oslovených zdrojů) indikátoru naplňování
tohoto zákonného požadavku probíhá na základě postupů standardní obsahové analýzy.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 31
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RŮZNORODOST
(2/5)
1. INDIKÁTOR TEMATICKÉ RŮZNORODOSTI
Tematická skladba zpravodajství musí v prvé řadě odpovídat požadavkům kladeným na
zpravodajství veřejné služby. Sekundárním indikátorem míry naplňování tematické různorodosti je
srovnání rozložení tematických skupin příspěvků odvysílaných ve zpravodajství s očekáváním
diváků – jde o specifický indikátor, který srovnává skutečnou tematickou strukturu odvysílaných
příspěvků ve zpravodajství ČT s diváckým očekáváním, zjištěným výzkumem veřejného mínění
(trackingem).
Tematická skladba odvysílaných příspěvků je vhodným a úspěšným kompromisem mezi
očekáváním diváků a požadavky kladenými na vysílání veřejné služby, zformulované především do
stanovených obecných cílů, tj. zejména 1. a 4., které se týkají zpravodajství zejména ve smyslu:
• Cíl 1: Zvyšování informovanosti občanů, udržování a rozvoj občanské společnosti a
demokracie;
• Cíl 4: Představování světa občanům České republiky.
Ze zjištěných výsledků pro tento indikátor ve formě srovnání odvysílaných různých tematických
skupin příspěvků s očekáváním diváků uvedených na následujícím listu nelze vyčíst žádné varovné
signály nedostatečné tematické různorodosti zpravodajství ČT.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 32
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RŮZNORODOST
(3/5)
SROVNÁNÍ ODVYSÍLANÝCH RŮZNÝCH ZPRAVODAJSKÝCH TEMATICKÝCH SKUPIN S Výskyt odvysílaných Podíl diváků
OČEKÁVÁNÍM DIVÁKŮ tematických skupin preferujících danou
v 1. pol. roku 2015 tematickou skupinu
Zprávy z domácí politiky
Zprávy z domácí ekonomiky a hospodářství 29% (prosinec 2013)
Politické a ekonomické zprávy ze zahraničí 25% 33%
Zprávy o kriminalitě 29% 33%
Zprávy o dopravních nehodách, živelních katastrofách, jiná černá kronika 8% 21%
Zprávy z oblasti kultury 7% 22%
Regionální zprávy s politickým kontextem 8% 21%
Regionální zprávy bez politického kontextu 2% 11%
Zprávy s náboženskou a duchovní tematikou 10%
Informace z oblasti vědy a výzkumu 1% 54%
Zprávy o slavných lidech, celebritách 2%
Praktické informace z oblasti práva s politickým kontextem i bez politického 1% 4%
kontextu 21%
Praktické informace a rady spotřebitelského charakteru s politickým kontextem 15%
i bez něj
Zajímavosti, perličky z domova i ze světa 2% 18%
Poznámka: Jeden příspěvek může zahrnovat i více tematických skupin 8% 28%
najednou. Tematické skupiny byly kategorizovány v 620 příspěvcích.
5% 35%
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 33
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RŮZNORODOST
(4/5)
2. INDIKÁTOR NÁZOROVÉ RŮZNORODOSTI PODLE STRUKTURY VYJÁDŘENÍ
PŘEDSTAVITELŮ POLITICKÝCH STRAN
Pro interpretaci tohoto indikátoru platí: Názorová různorodost je tím vyšší, čím pestřejší je zastoupení
vyjadřujících se představitelů politických stran z hlediska jejich názorového zařazení na levo-pravé škále.
Zákonné normy požadují, aby hlavní názorové proudy (z politického hlediska tedy levicový
a pravicový) měly adekvátně významné zastoupení ve veřejnoprávním vysílání.
Vzhledem k vedoucí vládní roli ČSSD je obvyklé, že prezentace jejích (levicových) názorů v současnosti
převládá nad pravicovými (dnes opozičními). Existující převaha vyjádření levicových politiků nad
pravicovými během 1. poloviny roku 2015 je tedy dána především tím, že velmi často hovořili jménem
vlády a ministerstev představitelé ČSSD. Tato „vládní“ převaha citovaných, resp. zmiňovaných je obvyklá
ve většině médií i ve světě.
KSČM ČSSD KDU- TOP09 ODS ANO Úsvit ostatní Počet
ČSL zaznamena-
4% 38% 9% 9% 11% 25% 2% 3% ných
střed vyjádření
levice 11% pravice obtížně zařaditelné N= 388
41% 19% 31%
Názorová různorodost zpravodajství ČT z úhlu pohledu tohoto indikátoru (struktury vyjádření
představitelů politických stran) odpovídá požadavkům tzv. odstupňované rovnosti.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 34
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RŮZNORODOST
(5/5)
3. INDIKÁTOR NÁZOROVÉ RŮZNORODOSTI PODLE POŽADAVKU Č. 6.3. KODEXU ČT
Pro hlubší a „cílenější“ vyhodnocení tohoto indikátoru by bylo potřeba formulovat konkrétnější
výklad tohoto článku. Například je otázkou, jaký by měl být poměr mezi zastoupením odborníků a
„hlasu lidu“ ve veřejnoprávním zpravodajství.
SROVNÁNÍ STRUKTURY OSLOVENÝCH ZDROJŮ
politici přímí aktéři odborníci vox populi jiné zdroje celkový
počet
2013 27% 51% 6% x 16%
2014 19,8% 52,1% 5,7% 10,6% 11,8% 1102
1. pol. 2015 21,4% 53,1% 6,1% 9,0% 10,4% 2648
1809
ZjištěPnoéznúáromvknaě: Vtorhooceto20in1d3ikbáytloi rzuásptuřípsclui š„nhélamsuu lpidouž“adzaahvrknuučtli.p6o.d3.jiKnoédzedxruojČeT nelze označit za
rizikové pro jeho plnění.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 35
II. ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY
PŘESNOST
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – PŘESNOST (1/4)
PŘESNOST PREZENTOVANÝCH INFORMACÍ
Přesnost nelze jednoduše zkoumat pouhou obsahovou analýzou, protože to by vyžadovalo ověření
(v rámci metodologických nástrojů, jimiž disponuje obsahová analýza), zda výpovědi ve zprávě
odpovídají realitě, což je možné jen v minimu případů.
Proto je (a s velkou rezervou) možné sledovat jen některé nepřímé indikátory přesnosti. V této
analýze je použit nepřímý indikátor ve formě sledování četnosti výskytu příspěvků
s netransparentně – tedy nepřesně – popsanými zdroji.
INDIKÁTOR PŘESNOSTI ZPRAVODAJSTVÍ PODLE VÝŠE POPSANÉHO PRINCIPU NA ZÁKLADĚ
PŘESNOSTI POPSANÝCH ZDROJŮ
95% 100%
Podíl transparentně popsaných zdrojů vůči všem 97,7%
zdrojům
98,8%
2014 1. pol. 2015
N= 620
Tento nepřímý indikátor přesnosti zpravodajství je téměř konstantní a na vysoké úrovni, proto lze
konstatovat, že z hlediska tohoto indikátoru zpravodajství ČT podává přesné informace.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 37
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – PŘESNOST (2/4)
Rada ČT požadovala pro své rozhodování širší pojetí vyhodnocování přesnosti,
především vzhledem k existujícím zákonným požadavkům, např. požadavek podávání
pravdivého obrazu skutečnosti, požadavek péče o přesnost apod. (uvedené požadavky
na přesnost souvisejí s požadavky na interní relevanci, která je popsána dále).
Zjišťování míry naplňování takových požadavků není možné prostřednictvím standardní
obsahové analýzy, proto musel být použit „Nástroj expertního posouzení vycházející ze
zkušenosti z novinářské praxe“ (specifika jeho aplikace jsou popsána na listu 11).
• Zvolený přístup respektuje, že podání absolutně pravdivého (objektivního)
a tedy i přesného obrazu skutečnosti není v praxi možné, protože skutečnost
není v celé své obsáhlosti a složitosti plně a přesně popsatelná.
• Proto zvolený přístup nevymezuje přesnost, ale poukazuje na možné
nepřesnosti. Vždy je podložen argumentací a tím vystaven falzifikaci při diskusi
(minimálně mezi analytiky).
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 38
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – PŘESNOST (3/4)
Nepřesnost je identifikována z mnoha hledisek, především když:
• se nepřesnosti ve své promluvě dopustí redaktor nebo moderátor;
• vznikla v grafickém prvku chyba nebo byl některý z prvků v nesouladu s mluveným slovem;
• vznikla z nesouladu tématu mluveného slova a připojeného obrazu;
• chyby či nepřesnosti se dopustil odborník nebo i neodborný respondent, jehož mohla za
odborníka veřejnost pokládat (pokud totiž produkce ČT pozve do vysílání osobu, která
o prezentované události ví málo a vyslovuje nepřesné nebo nepravdivé závěry, pak je příčinou
nepřesnosti i chování ČT, neboť zve do vysílání nekompetentní osoby);
Poznámka: Něco jiného ale je, když nepřesné nebo nepravdivé informace uvádí některý z přímých aktérů
prezentované události nebo účastníci názorového střetu – v takovém případě není nepřesnost
označována.
• byla nějaká podstatná fakta podána nepřesně.
Při takto zvoleném postupu posuzování se oproti principům popsaným na listu 11 navíc srovnává
prezentace určitého jevu, události, názorového střetu (apod.) ve zpravodajství ČT s prezentací
v jiných médiích (v prvé řadě s ČTK a ČRo a eventuálně i s dalšími médií – ze stejného dne a
s respektováním času odvysílání) z hlediska adekvátně přesného popisu prezentovaných faktů a
souvislostí.
Poznámka: Správné a korektní vyhodnocení se neobejde bez aktuální znalosti skutečné situace, resp. jejího popisu
v jiných médiích. Proto musí minimálně tuto část analýzy zpracovávat zkušení novináři, nikoli například jen
studenti bez žurnalistické praxe.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 39
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – PŘESNOST (4/4)
ADEKVÁTNÍ PŘESNOST
Úroveň indikátoru „adekvátní přesnosti“ je téměř konstantní a na velmi vysoké úrovni.
95% 100%
Podíl příspěvků, kde jsou všechna fakta uvedena s 97,3%
adekvátní přesností, včetně souladu slova a obrazu 96,8%
2014 1.pol. 2015 N= 620
Tento indikátor je dlouhodobě stabilní a s vysokou rezervou nad hladinou, která by mohla být
označena jako riziková.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 40
II. ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY
RELEVANCE
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE
EXTERNÍ (1/3)
Zvolený způsob posuzování externí relevance indikuje míru:
1) naplňování obecných cílů stanovených pro zpravodajství veřejné služby,
2) významu a důležitosti pro různé skupiny jmenované Zákonem o ČT a Kodexem ČT.
INDIKÁTOR EXTERNÍ RELEVANCE ZPRAVODAJSVÍ ČT
Příspěvek je považován za externě relevantní, pokud jeho obsah významně nebo zaznamenatelně
napomáhá naplnění alespoň jednoho z cílů stanovených pro média veřejné služby, anebo se
významně či zaznamenatelně týká jedné ze skupin uvedených v tabulce:
Téma příspěvku napomáhá nebo se týká či je významně zaznamena- nepodstatně nijak nelze
významné pro: telně rozhodnout
Cíl 1: Udržování a rozvoj informovaného občanství,
občanské společnosti a demokracie
Cíl 4: Reprezentaci České republiky, jejích regionů
a komunit
Cíl 5: Představování světa České republice
alespoň pro jednu ze sociálně-demografických skupin
jmenovaných Zákonem o ČT, menšiny národnostní
a náboženské, invalidy, penzisty nemocné a dalších
skupin… určených zákonnými požadavky
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 42
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE
EXTERNÍ (2/3)
Zvolený přístup vyhodnocování „veřejnoprávnosti“ podle míry naplňování obecných cílů je
paralelou například k praxi BBC, kde probíhá expertní arbitrární posouzení, zda jednotlivý pořad
splňuje alespoň jeden ze šesti cílů stanovených pro média veřejné služby a zda je tedy možné
danému pořadu přisuzovat veřejnoprávní charakter či nikoli.
Pro vyhodnocení míry naplňování externí relevance není možné využít standardní obsahovou
analýzu, proto jsou použity některé přístupy používané při expertním posouzení vycházejícím ze
zkušenosti z novinářské praxe (specifika této aplikace jsou popsaná na listu 11), a to zejména v
následujícím smyslu:
• Každý zkoumaný příspěvek vyhodnocují vždy dva analytici.
• Pokud po jejich interní diskusi (verifikace vs. falzifikace argumentů) nedojde k nalezení shody,
daný příspěvek vyhodnocují další členové týmu. Jestliže se ani tímto způsobem nedospěje ke
konečnému konsenzu naplnění externí relevance u jednoho z jejích indikátorů, je externí
relevance ve zkoumaném příspěvku označena jako nevyhodnotitelná.
Výsledný indikátor externí relevance je uveden ve formě podílu příspěvků označených za externě
relevantní + příspěvků, kde o naplnění externí relevance nelze rozhodnout, vůči všem
příspěvkům. Tedy matematicky vyjádřeno: (všechny příspěvky – příspěvky onačené jako externě
nerelevantní) / počet všech příspěvků.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 43
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE
EXTERNÍ (3/3)
Indikátor externí relevance oproti roku 2014 vzrostl o 5 p.b. a vrátil se tak na úroveň z roku 2013.
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Podíl příspěvků se vztahem k zákonem 80%
jmenovaným skupinám nebo s tématy 75%
"veřejnoprávními" 80%
2013 2014 1. pol. 2015
N= 620
Sledovaný indikátor ukazuje, že i nadále je tematická skladba zpravodajství ČT z pohledu
veřejnoprávního vyhovující a na vyšší úrovni, než je očekávání „průměrného diváka“ – viz list 33.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 44
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE
INTERNÍ (1/4)
INTERNÍ RELEVANCE
Vnitřní relevance označuje důležitost jednotlivých faktů v souvislostech určité zprávy. Fakta jsou
tedy vnitřně relevantní, pokud jsou součástí úplného a srozumitelného podání události.
VYBRANÉ ZÁKONNÉ POŽADAVKY VZTAHUJÍCÍ SE K INTERNÍ RELEVANCI:
• Kodex ČT, čl. 5.3.: „Aktuálně publicistické pořady České televize nabízejí především kritickou reflexi
reality, musí jít do hloubky věcí, zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků.“;
• Kodex ČT, čl. 5.8.: „Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena
imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti ...Zamlčení důležité
informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu bude vždy hrubým porušením tohoto
imperativu.“;
• Etický kodex novináře, odst. 1, písmeno f: „…nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za
ověřený fakt a zprávy byly deformovány zamlčením důležitých dat“.
Vnitřní relevance tedy přímo souvisí se zákonnými i profesními požadavky na úplnost informací
popisujících událost a na dostatečný popis příčiny jevů a následků popisované události.
Zjišťování míry naplňování takových požadavků není možné prostřednictvím standardní obsahové
analýzy, proto musel být použit „Nástroj expertního posouzení vycházející ze zkušenosti z
novinářské praxe“ (specifika jeho aplikace jsou popsána na listu 11).
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 45
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE
INTERNÍ (2/4)
Zvolený přístup respektuje, že řetězce událostí, příčin a následků, jsou nezměrné. Jejich
novinářská podání mohou být vzhledem k nezměrnosti jen omezenými sondami reality,
proto na ně nemohou být kladeny absolutní nároky z hlediska zákonných požadavků na
hloubku popisu událostí, popisu příčin jevů či úplnost prezentovaných faktů.
Zvolený přístup nevymezuje uvedené pojmy, ale poukazuje na možnou neadekvátnost
či nedostatečnost novinářského zpracování vzhledem k těmto pojmům ve zkoumaném
příspěvku. Vždy je podložen argumentací a tím vystaven falzifikaci při diskusi
(minimálně mezi analytiky).
Interní relevance je sledována prostřednictvím tří indikátorů:
1) indikátor adekvátního rozsahu prezentovaných faktů;
2) indikátor adekvátního popisu příčin událostí;
3) indikátor adekvátního popisu následků popisované události.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 46
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE
INTERNÍ (3/4)
Při takto zvoleném postupu posuzování se oproti principům popsaným na listu 11
navíc:
• srovnává prezentace určitého jevu, události, názorového střetu (apod.) ve zpravodajství
ČT s prezentací v jiných médiích (v prvé řadě s ČTK a ČRo a eventuálně i s dalšími médií –
ze stejného dne a s respektováním času odvysílání);
• používá rozdílný přístup k vyhodnocování dostatečného rozsahu a popisu prezentovaných
faktů, příčin a následků určitého jevu, události (apod.) v Událostech, ve zprávách na ČT24 s
rozdílnou stopáží (např. Události na straně jedné a pětiminutové „Zprávy“ na straně druhé):
Délka stopáže jednotlivých pořadů koresponduje s délkou příspěvků odvysílaných v rámci
jednotlivých pořadů. Čím delší je stopáž určitého pořadu, tím je delší i průměrná délka
příspěvků odvysílaných v jeho rámci. Čím je průměrná délka příspěvku menší, tím jsou nižší
kladené nároky při hodnocení dostatečnosti (adekvátnosti) popisu příčin a následků nebo
vyhodnocování adekvátního rozsahu prezentovaných faktů v příspěvku.
Poznámka: Správné a korektní vyhodnocení se neobejde bez aktuální znalosti skutečné situace, resp. jejího popisu
v jiných médiích. Proto musí minimálně tuto část analýzy zpracovávat zkušení novináři, nikoli například jen
studenti bez žurnalistické praxe.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 47
HODNOCENÁ KRITÉRIA KVALITY – RELEVANCE
INTERNÍ (4/4)
VYHODNOCENÍ INTERNÍ RELEVANCE
– PODLE ADEKVÁTNOSTI ROZSAHU PREZENTOVANÝCH FAKTŮ
– PODLE ADEKVÁTNOSTI POPISU PŘÍČIN UDÁLOSTÍ
– PODLE ADEKVÁTNOSTI POPISU NÁSLEDKŮ POPISOVANÉ UDÁLOSTI
Úrovně indikátorů jsou dlouhodobě stabilní a na velmi vysoké úrovni.
80% 85% 90% 95% 100%
Podíl příspěvků s adekvátním rozsahem prezentovaných 88,8% 98,4%
faktů 88,4% 98,1%
Podíl příspěvků s adekvátním popisem příčin 98,8%
98,7%
Podíl příspěvků s adekvátním popisem následků
N= 620
2014 1. pol. 2015
Lze konstatovat, že všechny sledované indikátory kritéria interní relevance z hlediska adekvátnosti
rozsahu faktů o popisované události (vzhledem k typu zpravodajské relace) či adekvátnosti rozsahu
popisu příčin i následků jsou s vysokou rezervou nad hladinou, která by mohla být označena jako
riziková.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 48
III. ZÁVĚR
ZÁVĚR
Na základě úrovní a časového vývoje zjištěných indikátorů sledovaných v tomto
expertním posouzení splňují pořady Události a Zprávy České televize požadavky na ně
kladené z hlediska naplňování obecných cílů stanovených pro vysílání médií veřejné
služby, tj. především:
• Cíl 1: Zvyšování informovanosti občanů především ve směru udržování a rozvoje občanské
společnosti a demokracie;
• Cíl 4: Reprezentace České republiky, jejích regionů a komunit;
• Cíl 5: Představování světa občanům ČR.
Tento závěr vychází:
• ze srovnání časových trendů sledovaných indikátorů;
• ze srovnání úrovní sledovaných indikátorů (resp. kritérií) kvality zpravodajství ČT s obdobnými
dostupnými ukazateli pro jiná média (viz: Výchozí zdroje – odborná literatura);
• z respektování arbitrárního rozhodnutí Rady ČT, zda zpravodajství ČT v roce předchozím
naplnilo či nenaplnilo konkrétní normativní požadavky, k nimž se vztahují skupiny indikátorů
(mezi něž patří i indikátory tímto expertním posouzením sledované).
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 50
IV. PŘÍLOHY
ANALYTICKÝ TÝM
ANALYTICKÝ TÝM
Jaroslav Formánek (1960)
• Studium ve Francii, 1995 - 2007 zaměstnání a spolupráce ve francouzských médiích: časopisy Info
Matin, Le Point, televize Antenne 2 (nyní France 2) a TF1, rádio France Culture, výzkum a analýza
mediálního pokrytí prezidentských voleb 1995 a 2002.
• 1992 - 2011 týdeník Respekt, z toho posledních pět let na plný úvazek v pražské redakci, napsal přes
600 článků a rozhovorů.
• 1998 - 2003 spolupráce s českou sekcí rádia BBC, počet článků, glos a rozhlasových rozhovorů,
týkajících se francouzských politicko-společenských a kulturních témat je srovnatelný s prací pro
týdeník Respekt.
• 1992 - 2014 spolupráce s Českým rozhlasem, Svobodnou Evropou, publikování článků
v Lidových novinách, časopisech Revolver Revue, Host, Babylon, Prostor, Česká pozice.
Viktor Šlajchrt (1952)
• Spisovatel, novinář, jazykový redaktor, editor a mediální analytik.
• V letech 2009 a 2010 působil v Etické komisi Syndikátu novinářů ČR.
David Bartoň (1973)
• Publikuje a zároveň přednáší četbu klasických textů na FF UK v Praze.
Ivana Vajnerová (1964)
• Psycholožka, novinářka a komentátorka (MFD, HN, ČTK).
• V posledních letech se zároveň zabývá výzkumy veřejného mínění.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 52
IV. PŘÍLOHY
VÝCHOZÍ ZDROJE
VÝCHOZÍ ZDROJE 1/6
POUŽITÉ PRÁVNÍ A PROFESNÍ NORMY A PŘÍKLADY JEJICH VÝKLADU
Právní normy
• Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi
• Kodex ČT
• Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
• Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
• Zákon 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky
Profesní normy
• Etický Kodex novináře http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex/ (Poznámka:
v platném znění)
• The Royal Charter for the continuance of the British Broadcasting Corporation:
http://www.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/about/how_we_govern/charter.txt
(Poznámka: V platnosti od roku 2006 do roku 2016)
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 54
VÝCHOZÍ ZDROJE 2/6
PŘÍKLADY VÝKLADU PRÁVNÍCH A PROFESNÍCH NOREM NEJVYŠŠÍM SPRÁVNÍM
SOUDEM
• Usnesení NSS Vol 142/2013 – 72
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0142_0Vol_13_20131129084725_preve
deno.pdf
• Rozsudek NSS čj. 3 As 6/2010 – 71
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0142_0Vol_13_20131129084725_preve
deno.pdf
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 55
VÝCHOZÍ ZDROJE 3/6
ODBORNÁ LITERATURA 1/3
• Aday, Sean; Livingston, Steven; Hebert,Maeve. Embeddingthe Truth: A Cross-Cultural
Analysis of Objectivity and Television Coverage of the Iraq War. The Harvard International
Journal of Press / Politics 2005;
• Belobrad, Michal (ed.). Kvalitatívna a kvantitatívna analýza spravodajských relácií
slovenských mienkotvorných televízií: zborník z odborných seminárov Katedry žurnalistiky
FFKU: k riešeniu projektovej úlohy VEGA1/3692/06/. Ružomberok; Katolícka univerzita v
Ružomberku, Filozofická fakulta, 2008.
• Čábelová, Lenka; Jirák, Jan; Končelík, Jakub; Reifivá Irena; Trampota Tomáš. Praktický
projekt Český rozhlas o České televizi in Analýza obsahu mediálních sdělení: Winfried Schulz,
Helmut Scherer, Lutz Hagen, Irena Reifová, Jakub Končelík; Praha, Karolinum 2011).
• Donsbach, Wolfgang; Klett, Bettina. Subjective objectivity. How journalists in four countries
define a key term of their profession. International Communication Gazette
• Farnsworth, StephenJ.; Lichter, S.Robert; Schatz, Roland. TheGlobal President: International
Media and the US Government. Rowman & Littlefiel, 2013.
• Hagen L.M. (1995), Informations qualitats von Nachrichten. Opladen: Westdeutscher
Verlag;
• Hopmann, David Nicolas; Van Aelst, Peter; Legnante, Guido. Political balance in the news: A
review of concepts, operationalizations and key findings. Sage Publications, 2011.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 56
VÝCHOZÍ ZDROJE 4/6
ODBORNÁ LITERATURA 2/3
• Hopmann, David Nicolas; Van Aelst, Peter; Legnante, Guido. Political balance in the news: A
review of concepts, operationalizations and key findings. Sage Publications, 2011.
• Jirák, Jan; Nečas, Vlastimil; Rábová, Tereza; Trampota, Tomáš; Wolák, Radim. Analýza
předvolebního vysílání Českého rozhlasu v období před krajskými a senátními volbami
konanými v říjnu 2012. CEMES, 2013.
• Kejlová, Tamara. Analýza zpravodajství českých periodik během prezidentských voleb v roce
2013 v ČR. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií
a žurnalistiky, 2014.
• Morris, Jonathan S. Slanted Objectivity? Perceived Media. Bias, Cable News Exposure, and
Political Attitudes. SOCIAL SCIENCE QUARTERLY, Volume 88, Number3 , September 2007.
• Nečas,Vlastimil. Research of Bias in Selected Journals : A Meta Analysis. Bodhi: An
Interdisciplinary Journal, Vol.2(1) 2008 p.117-135.
• Němcová Tejkalová, Alice. Ti druzí sportovci: mediální stereotypizace a rámcování
handicapovaných v tisku v letech 1948-2008. Praha: Karolinum 2012.
• Patterson T.E., Mc Clure 1979, The Unseeing Eye. The Myth of Television Power in Nationals
Politics. New York: Putman Sons;
• Schroter D. (1992) Qualitet im Journalism. Testfall: Unterrnehmenschreberichtersttatung in
Print medien. Munchen, Mulhlheim: Public com.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 57
VÝCHOZÍ ZDROJE 5/6
ODBORNÁ LITERATURA 3/3
• Schudson, Michael. The objectivity normin American journalism. Journalism 2012.
• Schulz Winfried, Scherer Helmut, Hagen Lutz, Reifová Irena, Končelík Jakub; Analýza obsahu
mediálních sdělení; Praha, Karolinum 2011.
• Stavitsky, Alan G.;Dvorkin, Jeffrey A. Best Practicesin Assessing Objectivity and Balance.
CPB, 2005.
• Urbániková, Marína, VOLEK, Jaromír a kol.: Prezidentské volby ve vysílání ČRo 1, MU Brno,
2013.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 58
VÝCHOZÍ ZDROJE 6/6
INFORMAČNÍ ZDROJE POPISUJÍCÍ PRINCIPY VYSÍLÁNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY A PŘÍSTUPY
K JEJÍMU MĚŘENÍ
• Measuring and monitoring public value - the BBC approach, Shaun Day, Chief Economist
BBC Policy, Medientage München 2008;
• Research on content of Public Service Media – Instiments for measuring quality,
distinciveness and public value, Netherland Public Brodcastings (NPO), EBU TV
Commmittee, Lucerne, May 2011;
• Evaluating Impacts of YLE in Finland, Erja Ruohomaa, Head of Strategy Research, GEAR
CONFERENCE, Rome, May 2010, updated in 2011;
• The three-step test for German public service broadcasters, Rudolph Meyer, LL.M., Adviser,
General Secretariat of ZDF Television Council, May 2009.
• QUALIMAT RTBF Cumul des vagues 5 et 6, TNS Belgium, Novembre 2010;
• Measuring relevance and efficiency of a public broadcaster, Vlamse radio en
Televisieomreop, VRT Research Departement;
• Fulfilling our public service remit - and how to measure it, Lars T. (Denmark), GEAR
CONFERENCE, Rome, May 2010.
Pro ČT zpracoval Jaroslav Formánek a kolektiv autorů 59