Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 216251000560004 najdete zde
Informace o stavu, změnách a rozvoji TV kanálu ČT24 za 2. pol. roku
2015 včetně Zprávy o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2015
1. Program ČT24
Druhé pololetí roku 2015 se neslo především v duchu pokračující migrační krize. Zpravodajství ČT24
v této souvislosti reflektovalo nejen příčiny a důsledky uprchlické vlny, ale i postoje českých a
evropských politiků, dokumentovalo příběhy konkrétních jedinců, stav a podmínky v českých a
evropských detenčních zařízeních, sociologické dopady a prognózy a v neposlední řadě i měnící se
postoje české veřejnosti. Z dalších průběžných témat agendy zpravodajství je možné zmínit řeckou
finanční krizi nebo neklidnou Ukrajinu. Z domácích událostí si mimořádnou pozornost zasloužila
problematika elektronické evidence tržeb, dopady nehody pendolina u Studénky, změny
v bezpečnostních sborech, rozsudek nad Davidem Rathem nebo kauza europoslance Miloslava
Ransdorfa. ČT24 v druhém pololetí dál rozvíjela a posouvala formát mimořádných a speciálních
vysílání. Celkem takových pořadů ČT24 odvysílala za druhé pololetí letošního roku 124, což
představuje 201 hodin čistého vysílacího času. Ve studiích a ve vstupech se při živém vysílání v rámci
těchto speciálů vystřídalo 373 hostů. Z hlediska diváckého zájmu patřila mezi nejsledovanější
mimořádná vysílání k teroristickým útokům v Paříži (celodenní podíl ČT24 na publiku 10,49 %) a
rozsudek nad Davidem Rathem (celodenní podíl ČT24 na publiku 6,84 %).
1.1. Kontinuální vysílání ČT24
V rámci posilování kontinuálního zpravodajství bylo rozšířeno víkendové vysílání o Studio ČT24.
Odpolední čtyřhodinový blok živého vysílání tak v programovém schématu propojuje Otázky Václava
Moravce a hlavní zpravodajskou relaci Události. Každý víkend také nad rámec aktuálního
zpravodajství ČT24 vysílá monotematické a tematicky zaměřené bloky týkající se vybrané aktuální
události, která dominuje denní agendě.
V souvislosti s rekonstrukcí studiového komplexu SK6 a tím způsobenému výpadku vysílání některých
pořadů bylo v druhém pololetí roku 2015 testováno i večerní kontinuální zpravodajství. Posílení této
části dne o tým zkušených editorů a moderátorů z denního kontinuálního vysílání se osvědčilo -
například při zmiňovaných teroristických útocích v Paříži, kdy ČT24 byla v páteční pozdní večerní
hodinu prakticky jediným českým zpravodajským médiem nabízejícím nepřetržité zpravodajství přímo
z místa doplněné o komentáře, analýzy a souvislosti. Vznikla tak platforma, kterou bude možné
rozvíjet po dokončení rekonstrukce SK6 v podobě nového zpravodajského pořadu.
1.2. Mobilní žurnalistika
ČT24 v druhém pololetí také začala výrazně využívat potenciálu tzv. chytrých telefonů a zlepšujícího
se datového pokrytí. V průběhu prázdnin prošla většina redaktorů intenzivním odborným školením
mobilní žurnalistiky. V rámci tohoto světového trendu praktikovaného například ve vysílání BBC nebo
1
CNN je tak ČT24 už dnes schopna vysílat řadu reportáží natočených a zpracovaných jen na mobilním
zařízení. Díky vlastní aplikaci může redaktor uskutečnit živý vstup do vysílání, poslat aktuální záběry,
natočit rozhovor nebo se dostat na místa, kam se běžná kamera nedostane.
1.3. Projekt iReportér
ČT24 zároveň dál posouvá trend občanské žurnalistiky. Díky nově spuštěnému projektu iReportér
(www.ceskatelevize.cz/iReporter) začalo zpravodajství využívat ve vysílání i ověřené a editované
záběry amatérských přispěvatelů. Tento projekt postupně obohacuje a doplňuje zpravodajství o
atraktivní, aktuální a autentické záběry. V pátečním odpoledním Studiu ČT24 navíc vznikla pravidelná
rubrika, která projekt dál rozvíjí a seznamuje diváky s aktuálními trendy v mobilním žurnalismu.
2. Diskusní a aktuálně-publicistické pořady ČT24
2.1 Fokus Václava Moravce
V rámci vývoje nových formátů ČT24 přinesla v roce 2015 nový zpravodajsko-publicistický měsíčník
Fokus Václava Moravce (http://goo.gl/AFgXnr) zaměřený na aktuální fenomény současnosti
v širokém tematickém záběru od sociologie či medicíny přes ekonomiku a technologie až k ekologii.
Zkušený moderátor, jedna z nejsilnějších značek ČT, výběr exkluzivních hostů i aktuálních témat
přinesl projektu v roce 2015 příznivý ohlas a zájem diváků. Fokus Václava Moravce se tak bude na
obrazovkách zpravodajského okruhu ČT objevovat i nové sezoně 2016.
Projekt dvouhodinového měsíčníku je také postaven také na propojení televizního vysílání a
sociálních sítí. Systematická komunikace s diváky a uživateli - a to průběžně i mimo termíny
premiérového vysílání podporuje zájem o vysílanou agendu a přináší další uživatelské zkušeností a
znalosti i pro generace, které jsou tradičně považovány spíše za pasivní konzumenty klasických médií.
Dramaturgie pořadu současně cílí i na mladé diváky a uživatele s tím, že právě přítomnost projektu
Fokus na platformách jako Facebook, Twitter, YouTube či Snapchat přivádí nové diváky k televizním
obrazovkám, přesněji poutá jejich pozornost k hodnotné publicistické a zpravodajské agendě.
Konkrétním vyjádřením snah o křížové propojení médií a sdílení informací je například v pořadí 3.
vydání měsíčníku Fokus Václava Moravce s podtitulem V síti (http://goo.gl/pQShc3). Zde se na ploše
dvou vysílacích hodin pořad věnoval výhradně internetové komunikaci, novým mediálním
technologiím a fenoménu komunikace na sociálních sítích.
2
2.2 Události, komentáře
Největších změn doznaly v roce 2015 Události, komentáře. Od poloviny října se přestěhovaly do
virtuálního studia, a vizuálně si více propojily s pořadem Události, ovšem při zachování specifického
zaměření - tedy rozhovorů, analýz a komentování hlavních událostí dne. Byly tak dokončeny
dramaturgické změny, odstartované na začátku roku, kdy do diskusního pořadu výrazně vstoupila i
autorská osobnost druhého moderátora. Vizuálně celý pořad posílil zejména díky nové roli
obrazového redaktora. Tématům dominovala uprchlická krize, kterou editoři a moderátoři rozebírali
ze všech možných úhlů pohledu. V příštím období se dramaturgie chce věnovat dalšímu rozvoji
nových formátů (předtočené rozhovory, vstupy moderátora č. 2 přímo z terénu, vzájemná
komunikace mezi oběma moderátory).
2.3 Interview ČT24
Zůstává dramaturgicky zaměřeno na protagonistu aktuálních událostí dne, důraz je kladen na obsah (i
z důvodů provizorního vysílání ze studia 9), tedy způsob moderování a výběr hosta, přičemž se vedle
aktérů událostí osvědčily i významné osobnosti, které mají co říci k tématu odborně co říci. Připravuje
se přechod do nového studia, které nabídne divácky atraktivnější prostředí, víc odpovídající žánru
rozhovoru „jeden na jednoho“. Nově budou moderátor a host sedět proti sobě u malého stolu, nikoli
u konferenčního stolku, což umožní větší interakci, případně konfrontaci, a modernější záběrování.
Velká plazma umožní též bohatší grafickou podporu a práci s obrazem, dosud v pořadu Interview
málo využívanou.
2.4 Hyde Park ČT24
Vysílání pořadu, které zúžila prázdninová přestávka a počínající rekonstrukce studia 6 na podzimní
měsíce září – říjen, dominovala témata: masivní příliv imigrantů do Evropy, mimořádné summity EU o
uprchlících, radikalizující se postoje veřejnosti v Evropě i Česku a poločas vlády premiéra Bohuslava
Sobotky. Nemalá pozornost byla v Hyde Parku věnována významným událostem, kterým byly
vyhrazeny speciální díly – např. Otevření tunelu Blanka, Aféra Dieselgate, Vyznamenání prezidenta
ČR, Budoucnost předpovědi počasí.
Stejně jako v první polovině roku 2015 se dramaturgie pořadu potýkala s pokusy některých skupin
diváků narušovat diskusi otázkami a výroky, které balancovaly na hraně zákona. Pečlivou a mnoha
příklady podloženou argumentací jak hosta, tak moderátora, bylo možné velké části těchto ataků
čelit. Přesto je nutné konstatovat, že právě tento druh pořadu je nejčastějším a nejsnadnějším cílem
nátlakových skupin, dezinformačních kampaní i vyšinutých jedinců.
Současně v druhé polovině roku 2015 začal tým Hyde Parku spolupracovat na nové podobě večerního
pořadu, který bude více odpovídat zpravodajskému charakteru ČT24 a zároveň i zohlední požadavky
na moderní diskusní pořad - využitím nových možností IT technologií (např. projekt iReportér),
otevřením dalších platforem, kterými budou diváci přispívat k dramaturgii pořadu, se posílí jeho
unikátní koncept. K celkové proměně pořadu Hyde Park velkou měrou přispěje také nová podoba a
hlavně moderní technologie zrekonstruovaného studia 6.
3
2.5 Hyde Park Civilizace
Pořad, který se zajímá o svět vědy a otázky současné společnosti, ve 2. pololetí roku 2015 přivítal
špičkové zahraniční odborníky. Za čtyři měsíce vysílání měli diváci možnost se ptát dvou nositelů
Nobelovy ceny za fyziku – Gerarda ´t Hoofta (objasnil kvantovou strukturu elektroslabých interakcí) a
Jerome Friedmana (objevitele kvarků). Dále nositele Nobelovy ceny za fyziologii Sira Paula Nurse
(spoluobjevil regulátory buněčného cyklu); astronauta Scotta Parazynského (účastníka pěti
raketoplánových misí, lékaře); psychologa Philipa Zimbarda, který je autorem Stanfordského
vězeňského experimentu; Zahiho Hawasse, jednoho z nejznámějších světových egyptologů, a
historika Timothyho Snydera. Podíl zahraničních hostů vzrostl a ve sledovaném období dosáhl
poloviny všech odvysílaných dílů. Bylo to možné díky větší míře předtáček (kvůli rekonstrukci studia
6). Moderátor Daniel Stach se zahraničními hosty hovoří anglicky, díky tomu pořad na svých
webových stránkách nabízí i originální verzi bez tlumočení, která je divácky oblíbená. Na anglický
originál také často odkazují i hosté samotní na svých webech a sociálních sítích, což zvyšuje prestiž
pořadu a ČT jako takové.
Hyde Park Civilizace vysílal i z exteriérů – v červenci mimořádně ze scény ČT na festivalu Colours of
Ostrava (tématem byla čeština a její nářečí), také z pražské ZOO (téma požáry indonéské džungle a
cestování s Leošem Šimánkem) nebo liberecké iQlandie (téma evoluční biologie s profesorem
Jaroslavem Flegrem).
Hyde Park Civilizace získal další vědecké ocenění: Česká fyzikální společnost tvůrčímu týmu pořadu
udělila Ocenění za významný čin v popularizaci fyziky. A v neposlední řadě i ocenění filmových a
televizních profesionálů FITES Trilobit.
Tým pořadu Hyde Park Civilizace také pokračoval v přípravě a vysílání Speciálů Hyde Parku k 70.
výročí konce 2. světové války. Ve sledovaném období připravil čtyři: Postupimská konference; výročí
bombardování Hirošimy a Nagasaki; 2. září jako opravdový konec války a Začátek Norimberského
procesu.
2.6 Historie.cs
Pořad pokračoval v šíření historického povědomí a kontextu v řadách široké veřejnosti. Tematicky se i
snažil přizpůsobovat témata aktuálním událostem, například díl věnovaný migraci v dějinách, nebo
pod názvem „Kavárna nejen pražská“ se debatovalo o významu kaváren v politickém i společenském
životě. Jako reakci na manipulativní ruský dokument o 21. srpnu 1968 byl připraven díl „Pravdy a lži o
srpnu 1968“, který přinesl nejnovější výsledky historického bádání o Pražském jaru a okupaci
Československa. Novým způsobem bylo stejné období uchopeno i v mimořádném dílu „21. srpen
v 21. století“, kde historii tohoto období i jeho současný obraz postupně s moderátorem (jeden na
jednoho) rozebírali odborníci z různých vědních oborů.
4
2.7 Politické spektrum
Pořad, jak je jeho úkolem, poskytoval prostor pro prezentaci názorů především nesněmovních
politických stran. Tematicky diskuse vycházely z problémů, které se objevovaly na domácí i zahraniční
politické a společenské scéně, tedy migrační vlna, problémy EU, limity těžby nebo elektronická
evidence tržeb. Protože rok 2015 nebyl rokem volebním, nepřipravovaly se žádné mimořádné
pořady.
2.8 Archiv ČT24
Pořad, který vychází z Čs. filmových týdeníků a televizního zpravodajství, plnil svou dvojjedinou úlohu
– jednak prostřednictvím sestřihu materiálů z různých období přiblížit atmosféru doby, ale také
ukázat, jak se měnil dokumentární a zpravodajský styl v běhu času. Divácky úspěšné byly i díly
z nedávné minulosti, například o výstavbě tunelu Blanka.
2.9 Objektiv – Svět v pohybu (letní speciální vysílání na ČT24)
V prázdninových víkendech 2015 přinesla ČT24 vlastní variantu úspěšného a zavedeného
cestovatelského magazínu Objektiv. Objektiv – svět v pohybu (http://goo.gl/JLvDpx) v sérii devíti
vydání (28 minut) přinesl výběr z nejzajímavější cestovatelské produkce posledních let a zároveň
nabídl tematické rozhovory s nejlepšími autory a tvůrci.
Vhodnou kulisu projektu poskytlo Národní technické muzeum ve své expozici dějin dopravy a obě
veřejné instituce se v tomto devítidílném seriálu prezentovaly divákům zajímavý obsah a zákulisí.
Objektiv - svět v pohybu doplnil vhodně letní vysílací schéma ČT24 a diváci jej odměnili svým
zájmem.
2.10 JARO 45 … když u nás končila válka
ČT24 vytváří už tradičně platformu také ke komplexní reflexi historických témat a nejvýznamnější
výročí jsou pro její publicistiku pravidelnou příležitostí k tvorbě reportážních sérií.
Na úspěšné projekty Naše velká válka či Směr listopad navázala v roce 2015 redakce pohledem na 70.
výročí konce 2. světové války. Titul JARO 45, … když u nás končila válka (http://goo.gl/11SG1O)
přinesl sérii, která zamířila na období, v němž se odehrálo velké množství událostí, které chybí v
obecném povědomí české společnosti. Ideologický přístup ve výkladu tohoto období vytěsnil řadu
skutečností z historického výzkumu i školní výuky.
Teprve v posledních letech se tato mezera pozvolna vyplňuje a ČT24 si dala za úkol přispět svým
dílem. Týká se to např. vojenského i politického postupu při osvobozování Československa, migrace v
důsledku vojenských akcí a represivních opatření, tzv. pochodů smrti, vývoje odbojového a
partyzánského hnutí, postupu osvobozovacích armád ze západu i z východu, taktiky a akcí německé
armády na českém území, obětí na civilním obyvatelstvu, průběhu květnového povstání v Praze i
jinde, činnosti československé vlády a armády, odsunu a nového osídlování pohraničí atd.
5
Cyklus se soustředil na vybrané události, které se odehrály v průběhu osvobozování na našem území,
připomínají se (anebo nepřipomínají) na regionální úrovni, mají dosud žijící pamětníky nebo jsou
dostupné hmotné památky, písemnosti či jiné artefakty. Série přinesla 20 půlhodinových pořadů.
3. Zahraniční zpravodajství a mimořádné události
Dění ve druhé polovině roku 2015 ovlivňovaly zahraniční události mnohem víc, než bylo zvykem
v posledních letech. Dokazuje to i pravidelná statistika o podílu zahraničního zpravodajství na
celkovém objemu vysílání. Jestliže v roce 2014, kdy vrcholila ukrajinská krize a kdy nastal vzestup
Islámského státu, stoupl meziročně podíl zahraničního zpravodajství v hlavní zpravodajské relaci
Události ze 26 % na 30 procent, rok 2015 přinesl další významné zvýšení na 35 procent.
Dominovalo jednoznačně jedno téma: uprchlická krize. Statisíce migrantů, kteří se vydali do Evropy
především přes Středozemní moře, putovali před Řecko a Itálii směrem na severozápad. Jejich
nejčastějším cílem bylo Německo. Českou republiku příliv uprchlíků výrazněji nezasáhl, diskuse o
postojích k migrační krizi a politické dopady rozhodování na celoevropské úrovni zásadním způsobem
ovlivňovalo vnitřní politický diskurs.
Vysílací čas, který ČT věnovala dění v zemích Evropské unie, zejména kvůli této krizi (a částečně i kvůli
jednáním kolem budoucnosti Řecka v eurozóně) výrazně vzrostl - například v Událostech víc než
dvojnásobně (ze zhruba 25 na 55 hodin). V pořadu Události, komentáře nárůst činil skoro 400
procent – z 54 hodin v roce 2014 na 203 hodin v roce 2015.
Česká televize věnovala uprchlické krizi prostředky a vysílací prostor, které odpovídaly významu této
události. ČT byla prvním médiem v Česku a jedním z prvních v globálním kontextu, která o vznikající
krizi informovala přímo z místa. Už v únoru 2015 informoval David Miřejovský o situaci na srbsko-
maďarské hranici. Tehdy tudy procházely desítky lidí denně. Když uprchlická krize vrcholila, byly to už
desítky tisíc každý den. Právě bratislavský štáb ČT zajistil velkou část zpravodajství z klíčových míst
krize. Celkem tento jediný štáb přinášel původní informace z devíti zemí Evropy – v konkrétních
číslech to bylo 65 reportáží a 210 živých zpravodajských vstupů do vysílání ČT 24.
ČT přinášela původní zpravodajství ze všech podstatných míst spojených s uprchlickou krizí: měla
zpravodaje na důležitých uzlových bodech balkánské cesty, kterou do Evropy proudilo nejvíc lidí –
v Maďarsku ve dnech, kdy tam krize vrcholila (na budapešťském nádraží, na hranicích se Srbskem i
Rakouskem, v tamních uprchlických táborech). ČT přinášela původní zpravodajství z dalších
evropských zemí nejvíc postižených uprchlickou krizí, a to jak členských zemí EU (Německa, Rakouska,
Chorvatska, Slovinska, Itálie, Řecka), tak i zemí mimounijních (Srbska, Makedonie, Albánie). Hned
třikrát působil štáb ČT třeba na řeckých ostrovech, které nesly významnou tíhu imigrační vlny. Většina
tohoto původního zpravodajství bylo v českém mediálním prostoru ojedinělá.
6
ČT se ale nevěnovala jenom podrobnému zpravodajství o aktuálním dění kolem uprchlického exodu,
její reportéři informovali taky o kořenech krize. Týmy ČT pátraly po podmínkách, v jakých žijí uprchlíci
v zemích, kam odešlo ze Sýrie nejvíc lidí - třeba v Jordánsku nebo Turecku, odkud do Evropy přichází
nejvíc lidí v rámci současné migrační vlny. O situaci přímo v Sýrii pak informovala série reportáží
pořízených týmem ČT v Damašku a dalších místech, kde konflikt stále zuří.
Velkou pozornost ČT věnovala i následkům krize – debatám o dalším postupu na celoevropské úrovni
i uvnitř jednotlivých zemí unie, diskusím o omezení schengenského prostoru a vůbec dopadu na
soudržnost EU. Prostřednictvím zpravodajů ČT informovala o postojích Maďarska, Slovenska, Polska,
Německa a Rakouska, a rovněž o debatách na úrovni ministerských rad EU, summitů věnovaných
tomuto problému a diskusích v Evropském parlamentu.
Dalším významným tématem, které rezonovalo zejména na konci roku, byl terorismus. Mimořádné
zpravodajství k pařížským útokům zahájila ČT bezprostředně po atentátech a věnovala tomuto
tématu většinu vysílání i následující den. Z místa o situaci referoval zpravodaj ČT Petr Zavadil, několik
hodin po útocích se k němu připojil ještě druhý štáb s Martinem Jonášem a hlavní zpravodajskou
relaci přímo z Paříže uváděl 14. a 15. 11. Jakub Železný. Následné pátrání po útočnících sledoval
v Bruselu Bohumil Vostal. Nebezpečí teroru v ulicích evropských měst se ČT rovněž intenzivně
věnovala, zejména v souvislosti s dalšími hrozbami, především v Německu (v Hannoveru a o silvestru
v Mnichově).
Na začátku července vrcholila jednání o řešení dluhové krize a budoucnosti Řecka v eurozóně. ČT
prakticky celý měsíc měla přímo v Aténách své štáby, které přinášely aktuální, původní informace o
dramatickém vývoji v zemi, která se kvůli zavřeným bankám učila žít bez peněz v hotovosti. Zvláštní
summit eurozóny sledovali v Bruselu dva zpravodajové ČT. Tento posílený model byl využit i na
dalších summitech o klíčových problémech Evropy – migrační krizi, ukrajinském konfliktu atp.
ČT se dále věnovala i jiným tématům a světovým oblastem. Opakovaně se zpravodajové ČT (J.
Pazderka a M. Karas) vraceli na Ukrajinu – jednak do Kyjeva, jednak na východ země a Krym a
informovali o aktuálním stavu konfliktu, který nadále ovlivňuje celosvětové dění. Rozsáhlý prostor byl
věnován i volbám v sousedním Polsku, kde jak hlasování o novém prezidentovi, tak i složení
parlamentu vedlo k nástupu do té doby opozičních politiků do ústavních funkcí.
Pekingská zpravodajka Barbora Šámalová se věnovala mj. napětí v Jihočínském moři, ale také
ekonomickým tématům. Pokrývala také přelomové volby v Barmě a měla i unikátní příležitost
natáčet v jinak nepřístupné KLDR.
K významným tématům patřila i cesta papeže Františka na Kubu a zpravodaj v USA sledoval jeho
návštěvu Spojených států. Martin Řezníček se zaměřil i na zostřující se předvolební kampaň, debatu o
přelomové dohodě o íránském jaderném programu i diskuse o rasových vztazích ve společnosti a
přístupnosti zbraní v souvislosti hned s několika útoky na různých místech USA.
Zpravodaj v Ruské federaci sledoval zejména vývoj ekonomické situace v zemi, ale přinášel i obsáhlé
informace o angažmá Ruska na Ukrajině a v Sýrii. Velkou pozornost věnoval Miroslav Karas i reakcím
7
ruských úřadů i tamních obyvatel na teroristický útok na letadlo na Sinaji nebo sestřelení ruského
stíhačky tureckou protivzdušnou obranou a následným odvetným opatřením Moskvy proti Ankaře.
Napětí na Blízkém Východě výrazně ovlivňovalo náplň zpravodajství střediska v Tel Avivu. Jakub
Szántó opakovaně navštívil uprchlické tábory v Jordánsku. Věnoval se taky dramatickému vývoji
v Sýrii a boji proti Islámskému státu obecně. Přímo z místa referoval o reakcích na teroristický útok na
ruské dopravní letadlo a dopad atentátu na turistický ruch na Sinaji i na atmosféru mezi turisty, kteří
na místě uvízli.
Velkou diskusi vzbudil rozhovor Michala Kubala se syrským prezidentem Bašárem Asadem. ČT uvedla
půlhodinové interview v rámci komponovaného večera na ČT 24, v jehož rámci zazněly kromě názorů
syrského prezidenta i ostrá slova na adresu jeho režimu. Obecně lze říct, že interview i komponovaný
večer znovu rozproudil debatu o syrském konfliktu, jeho řešení a roli ČR v něm. Tým ČT během svého
pobytu natočil i sérii reportáží, které poskytly cenný vhled na život v místech, kam se západní média
příliš často nedostávají.
Mimořádní zpravodajové ČT navštívili i Vietnam (v souvislosti s cestou tamního prezidenta do ČR),
Mongolsko (vypuštění dalších koňů Przevalského do přírody), Afghánistán, Mali (mise českých
vojáků). Zpravodajství ČT přinášelo i původní informace o klíčových zahraničních cestách nejvyšších
ústavních činitelů ČR – třeba o cestě prezidenta republiky do USA nebo do zemí Střední Asie nebo
návštěvy předsedy vlády v USA nebo Číně.
4. Regionální zpravodajství a spolupráce s redakcemi zpravodajství TS
Brno a TS Ostrava
Organizační změna v ostravské redakci zpravodajství znamenala významný vzestup příspěvků a
samostatně připravovaných a moderovaných celků z tohoto studia do vysílání ČT24. I v ostatních
regionálních redakcí je patrný vzrůstající počet materiálů odehraných na zpravodajském kanále ČT24.
Samostatné vysílání redakcí z Ostravy a Brna na ČT24 se už stalo nedílným standardem.
Byl schválen projekt další regionalizace zpravodajského vysílání v Čechách a projektový tým začal
pracovat na konkrétních úkolech. Hotov je harmonogram přesunu, definování dramaturgie redakcí a
jejich zapojení do vysílání Událostí a ČT24, personální posílení. Během druhé poloviny roku 2015 se
klíčoví pracovníci redakcí České Budějovice a Hradec Králové, které budou odbavovací pro další
regionální zpravodajství, zúčastnili stáží v redakcích v Praze, Brně a Ostravě.
Druhá polovina roku 2015 byla mimo jiné ve znamení dalšího vzdělávání redaktorů a editorů. Téměř
všichni regionální redaktoři a redaktorky prošli školením mobilní žurnalistiky a jsou nyní schopni
mnohem operativněji a kreativněji pracovat s mobilními technologiemi. To se mimo jiné projevilo na
rychlosti, s jakou se aktuální záběry dostávají do vysílání. Vybraní reportéři a editoři se zúčastnili
zahraničních konferencí o moderních trendech v žurnalistice a organizaci práce v redakčním
newsroomu.
8
Regionální redakce otestovaly opakovaně spolupráci s projektem iReportér, aby byly připraveny pro
ostrý rozjezd projektu v roce 2016. Od projektu, který spočívá v zařazování materiálů natočených
diváky na mobilní telefony, si slibujeme otevření ČT veřejnosti, větší spojení diváků, vysílání a značky
ČT. Právě regionální zpravodajství by mělo být nositelem této ideje – blíže k lidem, blíže k událostem.
5. Činnost Editoriálního panelu Zpravodajství ČT
Dne 8. 10. 2015 se sešli všichni nově zvolení členové a stálí členové EP, poté proběhla tajná volba
nového předsedy a místopředsedy EP, ve které byla zvolena předsedkyní A. Majstorovičová a
místopředsedou M. Wollner. Následně se panel vyjádřil k jednomu podnětu.
6. Útvar techniky zpravodajství
V průběhu 2. pololetí roku 2015 proběhlo v Útvaru techniky zpravodajství několik významných
investičních akcí. Při realizaci projektu DNPS II byla zahájena první etapa výstavby nové serverové
technologie pro redakci zpravodajství, sportu a publicistiky, v rámci které byly dodány veškeré
technologické komponenty včetně montáží a implementace software.
Kromě toho také v listopadu 2015 započala rekonstrukce studiového komplexu SK 6, a to ve dvou
etapách: první etapa se týkala rekonstrukce samotné režie, která umožní klíčovému studiu
zpravodajství ČT plně vysílat v HD kvalitě. Druhá etapa zahrnuje rekonstrukci studia, včetně instalace
zobrazovacích projektorů. Zprovoznění celého studiového komplexu je plánováno na přelom ledna a
února roku 2016.
V druhém pololetí 2015 také proběhla rekonstrukce horní sféry SK 8 (scénické osvětlení). Tato akce
byla vyvolána havarijní situací teleskopů a celé horní sféry v SK8. Po rekonstrukci toto nové scénické
osvětlení umožnilo zdokonalit scénu pořadu Události a přechod pořadu Události, komentáře do
virtuálního prostředí, a to se zcela novými grafickými prvky. Rekonstrukce proběhla v rekordně
krátkém čase 20 dní.
7. Vzdělávací centrum Zpravodajství
Ve druhém pololetí roku 2015 už Vzdělávací centrum zpravodajství České televize pracovalo prakticky
ve standardním režimu. Ten vychází z deklarovaného záměru obsluhovat pro jednotlivé redakce
zpravodajství poptávanou agendu, resp. pořádat kurzy a semináře, které s ní úzce souvisí – a to ať už
jde o aktuální politickou a společenskou problematiku, nebo agendu úzce odbornou.
9
Semináře uskutečněné v druhém pololetí roku 2015 vedli velmi často interní zaměstnanci České
televize, lidé s expertní praxí v konkrétním oboru. Účastnila se jich kromě začínajících redaktorů i
řada zkušenějších zaměstnanců ČT, semináře mají rovněž kondiční charakter.
Ve sledovaném období měly zpravodajské redakce k dispozici jedenáct termínů školení, která byla
vyhlašována vždy s minimálně třítýdenním předstihem, aby se předešlo kolizi s pracovním nasazením
frekventantů kurzů. I když nabídka školení mířila primárně do zpravodajství (včetně realizace z řad
kameramanů a produkčních), volná místa byla nabídnuta také redaktorům Nových médií (portál
ČT24, teletext aj.) a pracovníkům Diváckého centra ČT, kteří odpovídají na dotazy týkající se
zpravodajství, a dalším podobným profesím.
Ve druhém pololetí roku 2015 se uskutečnily vždy dva semináře z ekonomického minima, trestního
práva, resp. trestního řádu, z autorského práva a oblasti mediálních norem, které se týkají především
zpravodajství. Dále pak samostatný seminář týkající se zákona o zadávání veřejných zakázek.
S výjimkou jednoho odborného semináře (Aspekty konverze koruny k euru) byly podle dotazníků
Vzdělávacího centra České televize (jako spoluorganizátora kurzů) všechny semináře hodnoceny na
školní stupnici nejhůře známkou 1 až 2. Jmenované kurzy absolvovalo celkem 164 zaměstnanců
České televize, což představuje průměrně 15 účastníků na jeden seminář, viz přiložený graf.
(Zdroj: Vzdělávací centrum ČT)
10
Dva kurzy byly svěřeny externím lektorům. První se týkal základů politologie - přednášel pedagog
Technické univerzity v Liberci Mgr. Ing. Martin Brabec, Ph.D. Druhý seminář věnovaný problematice
vstupu České republiky do eurozóny, resp. konverze koruny k euru připravil Ing. Petr Chalupecký z
VŠE v Praze. Spolupráce s externími lektory bude pokračovat i v roce 2016.
Součástí vzdělávání ve zpravodajství jsou rovněž tradiční kurzy hlasové výuky, podobně jako
pravidelná krátkodobá intenzivní školení nových reportérů, kterým se věnují přímo v terénu
nejzkušenější televizní redaktoři, kameramani, režiséři a další realizační pracovníci.
8. Možnost příjmu a sledovanost ČT24
8.1 Možnost příjmu
Po završení digitalizace České televize se jak deklarovaná, tak i technická dostupnost ČT24 blíží 100%
hranici. Výsledky dat z kontinuálního výzkumu pro 3. kvartál 2015 potvrzují deklarovanou dostupnost
pro 98,9 % jednotlivců starších čtyř let v TV domácnostech. Od roku 2011, kdy byl dokončen
digitalizační proces, již dochází u tohoto parametru jen k minimálním změnám.
8.2 Zásah – denní REACH:
3 500 000 ČT24 - DENNÍ REACH (=zásah) - po měsících
3 000 000 =absolutní počet dospělých diváků, kteří sledovali ČT24 alespoň 3 minuty nepřetržitě
2 500 000
2 000 000 1 222 000 1 639 000 1 869 000 1 824 000 1 522 000 1 480 000 1 406 000
1 500 000 1 481 000 1 418 000
1 000 000 1 480 000 1 432 000
1 458 000
500 000 799 000
0 1 664 000
1 505 000
2006 137 000 306 000 531 000
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 7.15
1.pol. 8.15
2015 9.15
2.pol. 10.15
2015 11.15
12.15
(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere)
V druhém pololetí 2015 vyhledávalo ČT24 každý den v průměru 1 480 000 diváků, což je přesně
stejný výsledek jako v prvním pololetí. Ve srovnání s obdobím 2012-2013 se sice jedná o pokles, ale
je třeba vzít v úvahu, že zejména rok 2013 byl výjimečný na mimořádné zpravodajské události
(prezidentské a parlamentní volby, červnové povodně a vládní krize). V průběhu druhého pololetí
2015 bylo dosaženo maxima diváků, kteří denně vyhledali ČT24, v listopadu 2015 – 1 664 000 diváků,
což bylo zároveň maximum i za celý rok 2015.
11
8.3 Podíl na publiku – SHARE: ČT24 - Podíl na publiku
10,0 4,53 5,22 5,52 4,34 4,36 4,99
9,0 4,54
8,0 3,40 4,22 4,08 4,50
7,0 4,18
6,0 4,79
5,0 3,48
4,0
3,0 1,37 2,00
2,0
1,02006 0,310,75
0,0
1.pol. 2015 2.pol. 2015
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 7.15
8.15
9.15
10.15
11.15
12.15
(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere)
Údaje v grafu reprezentují vývoj share, tj. podílu na divácích dospělého publika, za celých deset let od
začátku měření sledovanosti ČT24 (30.1.2006). Share ČT24 v druhém pololetí 2015 byl 4,36 %. Ve
srovnání s prvním pololetím i průměrem minulého roku došlo k mírnému nárůstu. Opět jako
v případě ukazatele reach (zásah) je třeba poznamenat, že letošní rok není ve znamení mimořádných
zpravodajských událostí. Masivní příchod uprchlíků na kontinent nebo více méně standardní vládní
agenda jsou události, které pouze částečně přilákaly diváky k obrazovkám a k ČT24 pokud současný
stav porovnáme například s volebním rokem 2013, kdy jasně dominovaly domácí události. Dosud
nejvyšší letošní výkon dosáhl zpravodajský kanál v červenci - 4,99 %. V hlavním večerním vysílacím
čase (tzv. prime-time, 19 – 22 hodin) ČT24 dosáhla v druhém pololetí 2015 podílu na publiku ve výši
2,55 procenta. To je výsledek shodný s loňskou průměrnou hodnotou 2,57 %.
Kvalitativní parametry se od začátku roku 2015 pohybují na standardní úrovni. Spokojenost diváků
s kanálem ČT24 byla v roce 2015 na indexu 8,1 což je stejná hodnota jako průměr TV celkem. Nové
dva kvalitativní parametry – originalita a zaujetí – mají hodnotu, originalita 50 % a zaujetí 57 %, což
jsou hodnoty srovnatelné s průměrem v roce 2014. Podíl premiér se zvýšil na úroveň 68 % (+ 3 p.b.
oproti průměru 2014). Důvěryhodnost ČT, zjišťovaná v rámci trackingového výzkumu, se pohybuje
dlouhodobě na vysoké úrovni. 78 % diváků souhlasí s výrokem „Česká televize je důvěryhodná“.
Jako nejdůvěryhodnější zpravodajský pořad byl diváky jednoznačně označen pořad Události v České
televizi. Zpravodajství České televize je dlouhodobě vnímáno jako objektivní, vyvážené a
poskytující nezávislé informace bez vnějších vlivů. (Zdroj: Semestrální Trackingový výzkum – TNS
AISA – průměr za rok 2015.)
V porovnání s minulým rokem došlo k mírnému poklesu celkové míry důvěryhodnosti. Příčiny vidíme
zejména v sílících snahách z různých pozic zpochybňovat nestrannost médií, včetně médií veřejné
služby. Tato vlna zpochybňování v roce 2014 a 2015 významně zesílila (v souvislosti s válkou na
Ukrajině, složením Sobotkovy vlády, výroky prezidenta republiky a podobně). 72 % respondentů je
přesvědčeno, že ČT divákům předkládá objektivní a vyvážené informace. I v tomto případě se podle
všeho projevil trend popsaný v minulém odstavci. (Zdroj: Semestrální Trackingový výzkum – TNS AISA
– průměr za rok 2015.)
12
8.4.1 Poměr premiér a repríz ve vysílání ČT24 za 2. pololetí 2015
Premiérovost v hodinách v procentech
premiéry 2 936,4 66,5
reprízy 1 479,6 33,5
celkem 4 416 100,0
Ve 2. pololetí 2015 odvysílala ČT24 101,4 hodin mimořádného zpravodajství přímým přenosem
nebo ze záznamu. Dále bylo na ČT24 odvysíláno 306,6 hodin záznamů schůzí PS a Senátu PČR (viz
příloha 1).
8.4.2 Poměr premiér a repríz ve vysílání ČT24 za rok 2015
(Zdroj: AOP ČT)
V 2. pololetí 2015 odvysílala ČT24 101,4 hodin mimořádného zpravodajství přímým přenosem nebo
ze záznamu. Dále bylo na ČT24 odvysíláno 306,6 hodin záznamů schůzí PSPČR, včetně Interpelací na
předsedu vlády. Celkově to bylo za rok 2015 185,4 hodin mimořádného zpravodajství přímým
přenosem nebo ze záznamu a 549,4 hodin záznamů schůzí PSPČR, včetně interpelací (na předsedu
vlády a Senátu PČR).
8.5 Sledovanost hlavní zpravodajské relace ČT Události v letech 2010-2015 (15+)
Rok 2015 byl pro Události na ČT co do absolutního počtu diváků druhým nejúspěšnějším rokem od
roku 2010. Události byla jediná hlavní zpravodajská relace, která rostla ve sledovanosti ve srovnání
s hlavními zpravodajskými relacemi na komerčních stanicích Nova a Prima, které naopak diváky
ztratily. Průměrná sledovanost v roce 2015 byla 814 tisíc, při podílu na publiku 24,88 %. Ve srovnání
s průměrem 2014 došlo k nárůstu share (+ 0,96 p.b.) i sledovanosti (+ 11 tisíc). Naopak pokles
sledovanosti zaznamenaly všechny hlavní zpravodajské relace komerčních televizí.
13
Události jsou nadále druhou nejsledovanější hlavní zpravodajskou relací a to i při prodloužené
stopáži. Příčinou mírného poklesu share Událostí v 1. pololetí 2015 je mimo jiné kanibalizace s ČT
sport, kdy bylo v době hlavní zpravodajské relace vysíláno velké množství sportovních přenosů (MS
v hokeji v Praze, ME v halové atletice 2015 Praha, MS v rychlobruslení 2015 Nizozemsko a fotbal).
Mezi kanálem ČT sport a ČT24, potažmo hlavní zpravodajskou relací, je velký překryv diváků.
Ve druhé polovině roku pak tento vliv zeslábl a došlo k nárůstu podílu na sledovanosti Událostí o více
než 2 p.b.
POZNÁMKA: 2010 – 2011: 19:00 - 19:30, 2012 -2014: 19:00 – 19:45, od dubna 2012 nová podoba Událostí
(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere)
Podobně je na tom i celá zpravodajská hodina mezi 19h a 20h. V porovnání s rokem 2011 se povedlo
získat více než 200 tisíc diváků navíc. Nový koncept Událostí se osvědčil, diváky Události získávají
zejména v první půlce vysílání do 19:30.
(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere)
Při porovnání sledovanosti mezi jednotlivými diváckými cílovými skupinami je zřejmé, že Události
jsou více vyhledávány muži, lidmi staršími 55 let a výrazně nadprůměrně lidmi s vysokoškolským
vzděláním. Meziročně došlo k nárůstu u VŠ publika. Tato cílová skupina je v největší míře přítomna
na internetu a získává tak informace v rámci celého dne prostřednictvím nových médií. Hlavní
zpravodajská relace u internetové populace přestává být hlavním mezníkem v rozvrhu dne a zároveň
již není jediným zdrojem zpravodajských informací, tak jak tomu bylo dřív. Stejný trend se objevuje i
u cílové skupiny 25 – 34 let.
14
(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere)
8.6. Web ČT24 (www.ct24.cz) (Zdroj: EBU)
Měsíční počet reálných uživatelů webu ČT24
15
rok 2012 435 254
rok 2013 526 128
rok 2014 587 394
rok 2015 655 505
0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000
Pozn.: Data za prosinec ještě nejsou kompletní - výsledné číslo za 2015 se ještě může lehce změnit.
Z pořadů ČT24 živě na webu diváci nejvíce sledují Události v 19:00, zvláště ve dnech s mimořádnými
zpravodajskými událostmi - 17. 11. 2015 (výročí 17. listopadu) nebo 13. 11. 2015 (Teroristické útoky
v Paříži).
Po dobu sedmi dní po odvysílání si diváci v archivu nejvíce přehrávají pořad Otázky Václava Moravce
(hosté A.Babiš, M.Kalousek – 4. 10. 2015) nebo Hyde Park ČT24 s atraktivními a kontroverzními hosty
(Krize v Paříži – M.Abbas, Islám v Česku – M.Konvička, Daniel Landa). Internetové diváky zaujal také
rozhovor s Bašárem Asadem (1. 12. 2015).
8.7. Živá sledovanost ČT24 na internetu
Zdroj: Gemius, ATO Mediaresearch
Stále významnější se stává živá sledovanost na internetu na kanále ČT24. V případě ČT24 činil
průměrný živě odsledovaný čas na internetu v populaci celé ČR 3:37 minuty za měsíc.
9. ČT24 online
Zpravodajský web ČT24 prošel v srpnu 2015 revoluční změnou designu a struktury. Nový web je
postavený na responzivní technologii – stránka se přizpůsobuje zařízení uživatele. Stejný obsah se
nyní zobrazuje, jak čtenářům na počítači, tak majitelům tabletů a mobilních telefonů. ČT tak
nahradila mobilní verzi webových stránek (pro mobilní zařízení), které nebyly schopny uživatelům
nabídnout kompletní obsah TV vysílání či webového zpravodajství. Tato změna reaguje na
celosvětový trend „mobile first design“, který přizpůsobuje žurnalistický obsah rostoucímu počtu
příjemců na mobilních zařízeních.
Nový web mimo jiné umožňuje výrazně kvalitnější zobrazování fotografií a videí.
16
Zároveň s rozjezdem nové grafiky webová redakce začala pracovat v novém redakčním systému,
postaveném na open source řešení Drupal.
Redakce webu ČT24 se dále soustředila na zkvalitnění zpravodajských textů, jež vznikají ve spolupráci
s TV redakcí, a opírají se o odvysílané zprávy, reportáže a rozhovory ČT24. Vylepšovala také úzkou
spolupráci s televizní redakcí ČT24, jež se projevila při krizových událostech vzájemným doplňováním
a využíváním práce obou redakcí pro společný, kvalitní obsah. Zároveň online zpravodajství kladlo
důraz na rychlost a kvalitu informování při mimořádných událostech, aby bylo schopné poskytnout
špičkový informační servis i zájemcům, kteří nejsou při televizních obrazovkách. Příprava na případy
krizového zpravodajství se osvědčila při pokrytí událostí kolem Charlie Hebdo, nehodě ve Studénce,
útocích v Paříži, kdy čtenáři dostali na webu možnost buď sledovat živé vysílání ČT24 nebo číst rychlé
textové zpravodajství a později souhrnné, analytické materiály.
Redakce online zpravodajství v roce 2015 dokončila novou strukturu řízení a doplnila stav o další
zkušené profesionály. Zároveň vypracovala novou koncepci práce se sociálními médii, jež vedla k
dalšímu zvýšení počtu fanoušků ČT24 na Facebooku (160 000 sledujících) a Twitteru (170 000
sledujících), a také k masivnímu nárůstu dosahu zpravodajských příspěvků, jež redakce na sítích
zveřejňuje.
10. Záměry Zpravodajství pro příští období:
- příprava předvolebního a volebního vysílání spojeného s volbami do krajských zastupitelstev
a doplňovacími volbami do Senátu PČR na podzim 2016 tak, aby ČT důsledně dodržela
povinnosti stanovené zákony i Kodexem ČT a splnila svou informační povinnost při zachování
vysoké důvěryhodnosti,
- dokončení rekonstrukce SK6 a navazující inovace programového schématu ČT24 především v
čase od 20.00 do 24.00 hodin,
- stavební a technologické dokončení regionálních zpravodajských studií v Hradci Králové a
Českých Budějovicích, doplnění personálu a rozšíření zpravodajského regionálního vysílání
ČT24 od podzimu 2016,
- rozvoj diváckého zpravodajství a vytvoření nabídky projektů diváckého zpravodajství pro další
kanály ČT. Rozvoj mobilní žurnalistiky a distribuce obsahu prostřednictvím sociálních sítí a
jejich větší zapojení do vysílání,
- implementace DNPS II bude mít zásadní význam pro workflow všech redakcí Zpravodajství ČT
a bude vyžadovat detailní plánování, přípravu i zaškolení všech profesí.
17
Zpracoval:
Zdeněk ŠÁMAL ,
ředitel Zpravodajství ČT
S využitím podkladů redakcí Zpravodajství, APA (R. Týmová), ÚTOZ (Z. Staněk), ČT24 online (F. Černý),
EP (A. Majstorovičová).
Dne 22. ledna 2016
Přílohy :
Příloha č. 1 – Vysílání ČT24 za 2. pololetí 2015
18