Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 216251000560005 najdete zde
4 ) Česká televize
Zpráva úseku mediálního práva
o stavu soudních sporů a správních řízení za rok 2015
Úsek mediálního práva byl zřízen v České televizi v roce 2012 za účelem zajišťování
právní služby v České televizi v oblasti mediálního práva. Jde především o oblast norem
veřejného práva jako je např. zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon č.
231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon č. 40/1995 Sb., o
regulaci reklamy a zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na
vyžádání, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zákon č.
101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Dále oblast práva soukromého, a to především
v oblasti práva na ochranu osobnosti a práva na ochranu pověsti právnické osoby. Nelze
rovněž opominout výklad sporných problémů, které vznikají při aplikaci Kodexu České
televize. Činnost je velice různorodá a spočívá zejména v zastupování České televize
před Radou pro rozhlasové a televizního vysílání a jiným správními orgány, zastupování
před soudy všech stupňů jak ve správním soudnictví, tak před obecnými soudy, v jednání
s protistranou, v právní podpoře na ochranu zdrojů informací, v konzultační činnosti
uvnitř České televize a v neposlední řadě v činnosti metodické. Právní službu zajišťuje
úsek mediálního práva vlastními zaměstnanci.
1. Agenda správních řízení, které vede Rada pro rozhlasové a televizní
vysílání s Českou televizí a následná soudní řízení ve správním soudnictví
v kalendářním roce 2015
Ve vztahu k České televizi, jakožto provozovateli televizního vysílání a poskytovateli
audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
ústředním správním úřadem, který vykonává státní správu v oblasti televizního vysílání a
v oblasti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Pokud Rada pro rozhlasové a
televizní vysílání dospěje k závěru, že mohlo dojít k porušení povinností podle zák. č.
231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zák. č. 40/1995 Sb., o
regulaci reklamy, nebo zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na
vyžádání, zahájí s Českou televizí správní řízení, které může být ukončeno zastavením
správního řízení, uložením pokuty nebo zastavením správního řízení s upozorněním na
porušení zákona. V některých případech Rada pro rozhlasové a televizní vysílání správní
řízení ani nevede a rovnou upozorní Českou televizi na porušení zákona. Česká televize
má možnost napadnout rozhodnutí o uložení pokuty žalobou ve správním soudnictví.
V roce 2015 vedla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s Českou televizí celkem 19
správních řízení, z toho 13 bylo zahájeno v předcházejících letech.
Počet otevřených správních řízení v roce 2015 v porovnání s roky 2010-2015
200 -
177
166
150 -
100 -
56
50 - 36
hd :
2010 2011 2012 2013 2014 2015
= Nově zahájená správní řízení
V roce 2015 bylo nově zahájeno celkem 6 správních řízení, což je méně než
v předcházejících letech. Z těchto 6 správních řízení se tři řízení týkala údajného
nedodržení objektivity a vyváženosti pořadů v pořadech s občanskou publicistikou (Nedej
se plus), jedno údajně nerozeznatelné a neoddělené reklamy (minipořad), jedno údajně
zařazené reklamy na programu ČT1 (minipořad); ve všech těchto 5 případech bylo řízení
zastaveno a následně uloženo upozornění na porušení zákona. V jednom případě bylo
správní řízení ukončeno rozhodnutím o uložení pokuty za nepatřičné zdůraznění produktu
(pořad Hokejové poledne).
= Upozornění na porušení zákona
V roce 2015 obdržela Česká televize celkem 37 upozornění na porušení zákona, z toho 27
upozornění bylo vydáno, aniž by jeho vydání předcházelo správní řízení. Z 27 upozornění
na porušení zákona se 16 týkalo zařazení vulgarismů ve vysílání pořadů. Dvě upozornění
se týkala nedodržení povinnosti opatřit 70% vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými
titulky pro osoby se sluchovým postižením za rok 2014, z nichž jedno se týkalo programu
ČT sport, kde bylo v uvedený rok dosaženo 43,6%. Pro úplnost sdělujeme, jak docházelo
k postupnému nárůstu tohoto podílu na programu ČT sport od roku 2011, kdy podíl
pořadů opatřených skrytými nebo otevřeným titulky pro osoby se sluchovým postižením
činil 4%; rok 2012 podíl 7%, rok 2013 podíl pořadů 35,4%, v roce 2014 podíl 43,6% a
v roce 2015 podíl pořadů 67,3%. Druhé upozornění se týkalo programu ČT art za rok
2014, kde bylo v uvedeném roce dosaženo podílu 68%. Pro úplnost sdělujeme, že v roce
2015 pak bylo na programu ČT art dosaženo podílu 83,3%. Ostatní upozornění se týkala
dalších různých povinností.
Kromě upozornění na porušení zákona, kterým správní řízení nepředcházelo, obdržela
dále Česká televize 10 upozornění na porušení zákona, které Rada uložila po
předcházejících správních řízeních, zahájených buď v roce 2014, nebo v roce 2015.
= Pokuty
V roce 2015 udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání České televizi 2 pokuty za
nepatřičné umístění produktu, a to Kč 50.000,-- za umístění produktu v pořadu „Sama
doma“ a Kč 350.000,-- za umístění produktu v pořadu „Hokejové poledne“. Pokuta Kč
50.000,-- již byla uhrazena a nyní je předmětem kasační stížnosti u soudu. Pokuta Kč
350.000,-- dosud zaplacena nebyla, protože je napadena žalobou u soudu.
V roce 2015 stále probíhala soudní řízení před soudy různých stupňů, případně správních
řízení ve 4 věcech, která byla zahájena před rokem 2012 a zůstávají doposud otevřena,
v celkové částce Kč 230. 000,--. V roce 2015 byl ukončen soudní spor o zaplacení pokuty
ve výši Kč 300.000,--, kterému předcházelo správní řízení zahájené v roce 2010 za
překročení denního limitu reklamy o 43 sekund ve vysílání v roce 2010; soud v roce 2015
pokutu moderoval na Kč 100 000,--, kterou Česká televize v roce 2015 uhradila. Celkově
Ize konstatovat, že i vtéto oblasti došlo ke zlepšení situace, zejm. když porovnáme
pokuty otevřené ke dni 31.12.2012 v celkové výši Kč 2 070 000,-- s pokutami uloženými
v roce 2015 v celkové výši Kč 400.000,-- a rovněž úrok z prodlení ve výši Kč 45.000,--,
který uhradila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání České televizi.
Pozitivní skutečností je, že v roce 2015 stejně jako v roce 2014 nebylo zahájeno žádné
správní řízení pro porušení povinností, jejichž účelem je ochrana fyzického, psychického,
mravního vývoje dětí a mladistvých. Česká televize obdržela pouze jedno upozornění na
porušení této povinnosti, které se týkalo repriízy detektivky v poledních hodinách.
V souvislosti s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání nebylo zahájeno
a ani vedeno s Českou televizí žádné správní řízení a nebylo vydáno žádné upozornění na
porušení zákona.
= Vysvětlení
V roce 2015 Česká televize podala k výzvě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání tzv.
vysvětlení ve 30 věcech, které se vesměs týkaly zpravodajských, politicko-
publicistických, publicistických pořadů a dokumentaristiky, ať již vyrobených v Praze
nebo v TS Brno a TS Ostrava. Vtěchto případech postupuje Česká televize tak, že
vysvětlení Radě pro rozhlasové a televizní vysílání podává příslušný šéfredaktor nebo
ředitel programu po konzultaci s úsekem mediálního práva.
2. Soudní řízení z titulu práva na odpověď, dodatečného sdělení, ochrany
osobnosti a ochrany dobrého jména a pověsti právnické osoby
Soudní řízení z titulu práva na odpověď, dodatečného sdělení, ochrany osobnosti,
ochrany dobrého jména právnické osoby, v nichž žalovanou je Česká televize, jsou
zahajována na návrh fyzické nebo právnické osoby, pokud se cítí být dotčeny sdělením,
které bylo uveřejněno v televizním vysílání a v některých případech i na webu České
televize. Česká televize se o žalobách dozví až v okamžiku, kdy soud České televizi
žalobu doručí. V roce 2015 bylo vedeno s Českou televizí celkem 37 soudních řízení
včetně TS Brno a TS Ostrava, což je zhruba stejně jako v roce 2013 a v roce 2014.
Z těchto 37 soudních řízení jich bylo v roce 2015 ukončeno jedenáct a z nich pak byla
Česká televize v roce 2015 v 8 sporech zcela úspěšná. V jednom případě se Česká
televize dohodla mimosoudně, v jednom případě byla úspěšná z části. Ani v jednom
případě nemusela Česká televize hradit požadované finanční zadostiučinění.
V roce 2015 bylo nově zahájeno s Českou televizí osm soudních sporů v této oblasti,
přičemž po České televizi bylo požadováno celkem 8 milionů Kč zaokrouhleně. Celkově
žalovaná částka u dosud neukončených soudních sporů činí 28 miliónů Kč zaokrouhleně.
Z toho z období před rokem 2012 stále zbývají 3 neukončené soudní spory s celkově
žalovanou částkou 1,5 mil. Kč. Pro úplnost je třeba dodat, že od roku 2014 trval soudní
spor, který byl veden mimo území České republiky, konkrétně v USA a týkal se pořadu
„Třináctá komnata“; dotčená osoba požadovala 100 mil. dolarů. Právní kancelář, která
věc zastupovala v USA, nám sdělila, že spor je ukončen ve prospěch České televize a
nyní čekáme na písemné vyhotovení rozhodnutí.
3. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím
Česká televize je povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Úsek mediálního práva vyřizuje ve
spolupráci se všemi pracovišti České televize agendu, týkající se zákona o svobodném
přístupu k informacím. I v roce 2015 byl zajištěn přístup veřejnosti k informacím, které
se vztahují se k působnosti České televize, ato prostřednictvím webových stránek
http://www.ceskatelevize.cz/, písemně, elektronicky, telefonicky a osobně:
Počet vyřizovaných žádostí o poskytnutí informace 69
z toho obdržených v roce 2015| 66
Počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti 26
z toho rozhodnutí o odmítnutí části žádosti | 10
Počet podaných odvolání proti rozhodnutí 6
Celková výše výdajů vynaložených v souvislosti se soudními řízeními o právech
a povinnostech podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
, S 2 E. z o % Boa , o O Kč
k informacím, včetně nákladů na zaměstnance České televize a nákladů na
právní zastoupení
Výčet poskytnutých výhradních licencí 0
Počet stížností podaných podle ust. 8 16a zák. č. 106/1999 Sb. 3
V roce 2015 se Česká televize zabývala celkem 69 žádostmi o poskytnutí informace,
z toho 66 žádostí bylo České televizi doručeno v roce 2015. Z celkového počtu žádostí
nevyřizovalo TS Brno a TS Ostrava žádnou žádost, ale obě studia spolupracovala při
přípravě podkladů u několika žádostí. I v roce 2015 pokračoval růst počtu žádostí, který
je patrný od roku 2006, kdy zák. č. 106/1999 Sb., byl novelizován mj. s cílem, aby
žadatel měl právo na informace vztahující se k působnosti veřejné instituce bez ohledu
na to, zda hospodaří s veřejnými prostředky či nikoliv. Jestliže v roce 2006 to byly 4
podané žádosti o informace, v roce 2015 to bylo 66 žádostí. Z 66 nově obdržených
žádostí o informace v roce 2015 obdržela Česká televize 56 žádostí od fyzických osob,
právnické osoby podaly celkem 9 nových žádostí a jedna žádost byla podána více žadateli
(jedna fyzická osoba spolu s jednou právnickou osobou).
Počet nově obdržených žádostí v letech 2006 - 2015
70
60
50
40
30
20
10 i
nm null MEM
2006 2007 2008 2009. 2010. 2011 2012 2013 2014 2015
m počet žádostí
—
V roce 2015 pokračoval nárůst žádostí tzv. opakovaných žadatelů (tj. osob, které
v daném kalendářním roce podaly více než jednu žádost o poskytnutí informace). Na 66
nově doručených žádostí tak připadalo pouze 45 žadatelů, z toho v 11 případech šlo
o opakované žadatele. Ti v roce 2015 stáli za více než 32 žádostmi. Mezi opakovanými
žadateli nicméně existují co do počtu žádostí značné rozdíly. Česká televize např. eviduje
od jedné fyzické osoby celkem šest žádostí, od jiné fyzické osoby žádostí pět. Ostatní
opakovaní žadatelé podali po dvou až čtyřech žádostech. Oproti roku 2014 tak podíl
opakovaných žadatelů na celkovém počtu žadatelů výrazně stoupl, a to 18 % v roce
2014 na 24 % v roce 2015.
Procentuální podíl opakovaných žadatelů na celkovém počtu žadatelů v roce 2014
2014
m Žadatelé, kteří podali
pouze jednu žádost
m Tzv. opakovaní žadatelé
(žadatelé, kteří podali
dvě a více žádostí)
Procentuální podíl opakovaných žadatelů na celkovém počtu žadatelů v roce 2015
2015
m Žadatelé, kteří podali
pouze jednu žádost
m Tzv. opakovaní žadatelé
76% (žadatelé, kteří podali
dvě a více žádostí)
Požadované informace se týkaly různých oblastí činnosti České televize. Nejčastěji se
žadatelé ptali na otázky související s hospodařením České televize a s náklady na výrobu
pořadů. Žadatele zajímaly také informace o programové skladbě, zpravodajství a
publicistice či o výběru televizních poplatků. Objevily se rovněž dotazy související
s novými médii a informačními systémy používanými v České televizi.
Předměty žádostí o poskytnutí informace v roce 2015
m Hospodaření a náklady
na pořady
m Programová skladba
m Zpravodajství a
publicistika
m Různé
Úsek mediálního práva se ve spolupráci s ostatními pracovišti České televize snaží
o maximální otevřenost. O tom svědčí také počet žádostí, kterým bylo alespoň z části
vyhověno. Pokud se žadatelé domáhali poskytnutí informací, které již byly zveřejněny na
webových stránkách České televize nebo ve výroční zprávě, zaslali jsme jim odkaz, na
němž bylo možné požadovanou informaci najít, popř. odkaz na konkrétní pasáž příslušné
výroční zprávy.
V roce 2015 bylo podáno celkem šest odvolání proti rozhodnutím České televize, o nichž
rozhodoval generální ředitel. Ve všech případech generální ředitel České televize jakožto
odvolací orgán rozhodnutí České televize potvrdil a odvolání žadatelů zamítl. Vedle toho
byly v roce 2015 České televizi v souladu se zákonem doručeny tři stížnosti na postup při
vyřizování žádosti o informace, a to všechny podle ust. 8 16a odst. 1 písm. c) zákona o
svobodném přístupu k informacím. V jednom případě byl postup České televize částečně
potvrzen, zatímco ve zbývající části byla věc usnesením převzata a generální ředitel
České televize poskytl informaci sám. V ostatních dvou případech byl postup České
televize potvrzen bez dalšího.
Co se týká soudních sporů, v roce 2015 probíhalo celkem 5 soudních řízení ve věci
přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. Dvé
soudní řízení probíhala na základě žalob podaných v roce 2014. V roce 2015 došlo
k zahájení tří soudních řízení; ještě v průběhu roku 2015 bylo jedno z nich zastaveno.
Úsek mediálního práva pokračoval ve spolupráci s útvarem IT v roce 2015 také ve
zveřejňování informací poskytnutých na základě individuálních žádostí na webových
stránkách Ceské televize a ve vedení evidence obdržených žádostí.
Na začátku roku 2015 byl České televizi doručen rozsudek Městského soudu v Praze, č.j.
6 A 156/2012-72, který ve věci žaloby z roku 2012 (platy) rozhodl o zrušení rozhodnutí
generálního ředitele České televize ze dne 11. září 2012, a to na základě odůvodnění,
podle kterého cit.: „osoby, jež mohou být poskytnutím požadovaných informací
dotčených ve svém právu na informační sebeurčení, mají v řízení o odvolání proti
rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace postavení
účastníka řízení podle 8 27 odst. 2 správního řádu“. Na základě uvedeného rozsudku
dostaly možnost dotčené osoby (zaměstnanci a bývalí zaměstnanci) vyjadřovat se ve
věci, podávat návrhy apod.
Česká televize v roce 2015 obdržela také rozsudek Nejvyššího správního soudu, č.j. 3 As
115/2014-29, kterým byla zamítnuta kasační stížnost žadatele proti rozsudku Městského
soudu v Praze, č.j. 11 A 67/2012-60. Nejvyšší správní soud konstatoval, že cit.: „Česká
televize plní oznamovací povinnost, týkající se kvót evropské produkce tak, že vede
evidenci podle ust. 8 43 odst. 1 zákona o vysílání, nikoliv podle odstavce 2 tohoto
ustanovení, což ji zákon o vysílání umožňuje, a proto nemá povinnost vytvářet informaci
o tom, jakou finanční částku vynaložila, popřípadě vynakládá na podporu evropské
nezávislé tvorby v rozsahu počtu a délky odvysílaných děl, údajů o nákupu evropských
děl, vyrobených nezávislými výrobci, včetně seznamu obsahujícího název díla, jeho
tvůrce (resp. prodejce) a výši kupní ceny pro každou z položek. Protože takovou
informaci nemá, ani nemá povinnost ji mít k dispozici, musela by ji vytvořit, což
představuje výluku z práva na informace dle 8 4 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k
informacím. Námitka vad správního řízení tak nebyla stěžovatelem vznesena důvodně.“
Česká televize bude i nadále postupovat jako dosud.
4. Ochrana osobních údajů
V této oblasti mediálního práva nebylo v roce 2015 zahájeno žádné správní řízení ani
nebylo vedeno žádné soudní řízení. Co se týká soukromoprávní oblasti, byla ochrana
údajů ze strany jednotlivců žalována v rámci sporů na ochranu osobnosti, avšak
bezúspěšně.
5. Reflexe, nový právní rámec, trendy
Pokud je zjištěno porušení zákona nebo Kodexu Ceské televize, úsek mediálního práva
klade důraz na zpětnou vazbu ze strany zaměstnanců příslušného úseku s cílem, aby se
pochybení příště neopakovalo. Velmi důležitá je prevence. Z těchto důvodů probíhají
průběžné konzultace osob zúčastněných na výrobě a vysílání ke sporným věcem z oblasti
mediálního práva a specializované semináře. V roce 2015 se uskutečnily tři semináře pro
zaměstnance zpravodajství a publicistiky a jeden pro zaměstnance obchodního úseku.
V květnu 2015 na informativní schůzce seznámilo Ministerstvo kultury ČR zástupce
provozovatelů vysílání a dalších sdružení, kteří se pohybují v mediálním prostředí,
s ministerským návrhem novely zák. č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a
televizního vysílání. Ačkoliv k ministerské předloze návrhu zákona byly vzneseny ze
strany všech provozovatelů vysílání vážné obecné i konkrétní výhrady, ministerstvo je
neakceptovalo a bez dalšího jednání předložilo návrh zákona do vlády. Situací se
zabývala dokonce Asociace televizních organizací na valné hromadě, přičemž všichni její
členové se shodli, že návrh novely zákona svědčí o naprostém nepochopení aktuální
situace v mediálním prostředí, kvalita navrhované novely je velice sporná po obsahové a
legislativně technické stránce. Místo, aby ministerstvo usilovalo o zjednodušení regulace,
zabývalo se dopady na provozovatele vysílání, směřuje opět k dalšímu zpřísnění regulace
a administrativní a finanční zátěži provozovatelů vysílání.
Česká televize pokračuje i v letošním roce v samoregulaci v oblasti labellingu pořadů,
jehož cílem je předcházet nepředvídaným a překvapivým situacím při sledování pořadu a
umožnit rodičům rozhodnout se podle individuální vyspělosti dítěte a svých hodnot, zda
dítěti povolí sledování pořadu či nikoliv, případně, zda budou sledovat pořad s ním.
Pravidla vycházejí z časových pásem a sledování závadných prvků a následně označování
pořadů piktogramy 8+, 10+ na ČT: D a 15+ na ostatních programech. Situace je
průběžně vyhodnocována. V současné době jsme pokročili již do stádia, že je třeba
vypracovat dotazníky, které by umožnily objektivní vyhodnocení obsahu pořadů a jejich
následnou klasifikaci. Souběžně probíhala diskuze v rámci Asociace televizních organizací
a v prosinci 2015 schválila valná hromada této asociace vytvoření vlastního systému
samoregulace v oblasti labellingu ve spolupráci nejen s provozovateli vysílání, ale
především se zapojením zástupců akademické obce.
Na základě zkušeností s aplikací právní úpravy objektivity a vyváženosti pořadů v roce
2015 jsme přesvědčeni, že je třeba širší diskuze o právní úpravě objektivity a
vyváženosti pořadů v české legislativě. V zákoně o České televizi je stanovena
povinnost České televize poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené
informace pro svobodné vytrvání názorů. Tato právní úprava je podle našeho názoru
zcela v souladu s úlohou, kterou veřejnoprávní vysílání ve společnosti má. Uvedenou
povinnost kontroluje přímo Rada České televize, tedy orgán, jímž uplatňuje veřejnost
právo na kontrolu České televize. Povinnosti jsou rozpracovány v Kodexu České televize.
Kromě výše uvedené povinnosti se však na Českou televizi a rovněž na další
provozovatele vysílání vztahuje právní úprava uvedená v zákoně o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, která jednak stanoví povinnost poskytovat objektivní
a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů a jednak stanoví
povinnost zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno
zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla vcelku vysílaného programu
jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory
nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému
postavení v politickém a společenském životě. Dodržování těchto povinností kontroluje
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a jejich porušení je správním deliktem. Je
otázkou, do jaké míry tato právní úprava, která platí od roku 2001, je v dnešní době,
tedy v době konvergence médií a plurality médií a tudíž i potřebné konkurence,
v demokratické společnosti nezbytná a potřebná. Je třeba dodat, že právní úprava zásad
objektivity a vyváženosti se nevztahuje na všechny informační prostředky, ale pouze na
rozhlasové a televizní vysílání a zvláštní právní úprava pak jen na „radniční periodika“.
V roce 2015 poukazovali redaktoři, dramaturgové a odborná veřejnost na to, že regulační
orgán posuzuje vyváženost tak, že poměřuje časový prostor účastníků dílčí reportáže. To
se týkalo především pořadu Nedej se plus, který se zabývá občanskou publicistikou a
dává prostor občanům, kteří nemají možnost jinde své názory k závažným tématům
vyjádřit a sdělit je širší veřejnosti.
Negativním trendem je, že některé státní orgány nerespektují ochranu zdrojů informací
a dožadují se záznamů reportáží a vydání hrubých materiálů, z nichž je možno zjistit
zdroje informací, které mají zůstat chráněny. Znepokojivé je, že se množí případy, kdy je
redaktorům a moderátorům verbálně vyhrožováno soukromými osobami.
V roce 2015 byl do vlády rovněž předložen návrh zákona o Sbírce zákonů a
mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů. Součástí tohoto návrhu je i změna
zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, která na rozdíl od platné právní
úpravy již taxativně nevypočítává případy, kdy provozovatel vysílání je povinen
poskytnout veřejným státním orgánům a orgánům územní samosprávy nezbytný vysílací
čas, ale vložením slova „zejména“ staví provozovatele vysílání do právní nejistoty. Tato
změna nebyla s Českou televizí konzultována a nebyla konzultována ani s Asociací
televizních organizací a jejími členy.
V roce 2015 pokračovaly diskuze v Evropské unii nad platnou Směrnicí Evropského
parlamentu a Rady (kodifikované znění ze dne 10. března 2010) o koordinaci některých
právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních
mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách). V této diskuzi jsou
stále nastoleny otázky, zda v době digitalizace je nadále vhodné rozlišovat v právních
předpisech mezi lineárními a nelineárními službami, jak vytvořit rovné podmínky mezi
všemi aktéry, jak zajistit účinnou ochranu nezletilých osob napříč všemi audiovizuálními
mediálními službami, jak dál s pravidly upravujícími reklamu, zda je i nadále funkční
zásada „země původu vysílání“ a v neposlední řadě jak jsou účinná opatření na podporu
děl evropské produkce.
V roce 2015 byla přijata novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím. Jednalo se o transpoziční novelu, sloužící k dosažení souladu národního
právního řádu se směrnicí Evropského parlamentu a rady č. 2013/37/EU. Mezi
nejpodstatnější změny patří povinnost poskytnout spolu s informací též tzv. metadata
vztahující se k informaci. Novela také přinesla demonstrativní výčet způsobů poskytování
vyžádaných informací. Informace, poskytovaná zveřejněním v elektronické podobě, musí
být zveřejněna v otevřeném formátu, a je-li to možné, též ve formátu strojově čitelném.
V roce 2015 se začala Poslanecká sněmovna Parlamentu zabývat návrhem novely
zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Návrh zákona nově
předpokládá, že Nejvyšší kontrolní úřad by měl mj. kontrolovat hospodaření s veřejnými
prostředky České televize. Je třeba poukázat na to, že vtakovém případě půjde
přinejmenším o zdvojení kontroly. Zákon o České televizi je totiž koncipován v souladu s
evropskými standardy v zájmu nezávislosti veřejnoprávní televize tak, že způsob
nakládání s veřejnými prostředky je v zákoně stanoven striktně, rozpočet České televize,
přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize schvaluje Rada České
televize, která rovněž kontroluje účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a
majetku České televize podle schváleného rozpočtu a sleduje též naplňování požadavků
práva Evropské unie na transparentnost finančních vztahů v České televizi. V České
televizi rovněž působí Dozorčí komise, která je v souladu se zákonem poradním orgánem
Rady České televize ve věcech hospodaření České televize. Rada České televize skládá
každoročně účty Poslanecké sněmovně Parlamentu, které předkládá zprávu o
hospodaření České televize za příslušný rok.
V závěru roku 2015 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 340/2015 Sb., o
registru smluv. Podle tohoto zákona je Česká televize povinna uveřejňovat od poloviny
roku 2016 všechny smlouvy uzavřené s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými
osobami, pokud přesáhnou částku Kč 50.000,-- bez DPH (a nepůjde-li o smlouvy
uzavřené s autory a výkonnými umělci ve spojení s autorským dílem nebo uměleckým
výkonem a smlouvy s nepodnikajícími fyzickými osobami) prostřednictvím registru
smluv. Jinak smlouvy nenabydou účinnosti. Smlouvy, které je Česká televize povinna
uveřejňovat prostřednictvím registru smluv, musí být uzavřeny písemně. Od poloviny
roku 2017 pak bude platit dokonce princip, že pokud smlouva nebude v určité lhůtě do
registru vložena, automaticky se ruší. Zákon se však na všechny subjekty, které
hospodaří s veřejnými prostředky, nevztahuje. Pro některé subjekty jsou sice stanoveny
výjimky, ale Česká televize (ani Český rozhlas) žádnou zvláštní výjimku nezískala.
Zákon, bohužel, nezohledňuje specifika televizní výroby a vysílání, specifika nákupu
vysílacích práv a ochranu zdroje informací. Je třeba počítat se zásadními problémy
zejména v oblasti výroby pořadů v exteriérech, v oblasti nákupu vysílacích práv k filmům,
zahraničních dokumentárních pořadů, v oblasti nákupu vysílacích práv ke sportovním
událostem, v oblasti zpravodajství o mimořádných událostech a událostech značného
rozsahu. Dokonce je na místě obava, že o některé pořady, o které se zajímá značná část
veřejnosti, Česká televize přijde.
V Praze dne 25. ledna 2016 JUDr. Markéta Havlová
vedoucí úseku mediálního práva