Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 216251000560015 najdete zde
Zpráva o stavu a rozvoji technologií
a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech
vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho digitalizaci
za rok 2015
© Česká televize 2016
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
1 Obsah
1 Obsah............................................................................................................................................... 2
2 Základní informace o útvaru APF .................................................................................................... 3
2.1 Význam a postavení APF ......................................................................................................... 3
2.2 Organizační začlenění a personální podmínky APF ................................................................. 3
2.3 Materiály spravované APF....................................................................................................... 5
2.4 Základní struktura a hlavní činnosti APF ................................................................................. 7
3 Výkaz činnosti útvaru APF za rok 2015............................................................................................ 9
3.1 Hlavní projekty APF pro rok 2015............................................................................................ 9
3.2 Péče o archiválie a programové fondy v roce 2015 .............................................................. 10
3.2.1 Přírůstek archiválií a programových fondů ................................................................... 10
3.2.2 Zpracování archiválií a programových fondů ................................................................ 12
3.2.3 Stav archiválií a programových fondů a postup jejich digitalizace................................ 13
3.3 Využívání archiválií a programových fondů v roce 2015....................................................... 17
3.4 Odborné, vzdělávací a společenské aktivity APF v roce 2015 ............................................... 19
4 Technologický rozvoj digitálního archivu České televize .............................................................. 21
5 Finanční zpráva za rok 2015 .......................................................................................................... 25
2/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
2 Základní informace o útvaru APF
2.1 Význam a postavení APF
Archiv a programové fondy (APF) pečují o důležité materiály (audiovizuální, zvukové, písemné,
fotografické) vzniklé z činnosti České, resp. Československé televize od roku 1953 do současnosti.
Částí svých archivních sbírek spadá APF podle zákona č. 499/2004 Sb. mezi takzvané specializované
archivy, které pečují o kulturní dědictví, a je akreditován u Ministerstva vnitra ČR. Akreditace pro
činnost specializovaného archivu podle zákona č.499/2004 Sb. byla APF Praha udělena na základě
rozhodnutí Odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ze dne 10. dubna 2008
(Č.j. MV-2949-6/AS-2008) a APF z ní plynou příslušné zákonné povinnosti týkající se zejména péče
a zpřístupňování archiválií – Národního archivního dědictví.
Zároveň však má APF nezastupitelnou roli v samotném provozu České televize. Jeho základní
úlohou je nejen správa archivních materiálů a programových fondů, ale také poskytování podpory
všem útvarům ČT zejména programovým okruhům, útvarům vývoje pořadů, Telexportu, Produkčním
službám, dramaturgickým centrům i tvůrčím producentským skupinám ČT.
2.2 Organizační začlenění a personální podmínky APF
APF se skládá ze tří organizačně samostatných útvarů APF Praha, APF Brno, APF Ostrava, přičemž
APF Praha poskytuje metodické vedení pro ostatní útvary.
Evidence a metadatové popisy u audiovizuálních a zvukových materiálů jsou ve sdílených databázích.
Evidence písemností a fotografií a jejich metadata jsou do úplného zprovoznění technologického
řešení zatím vedena odděleně v analogové (kartotéky, písemné evidence) nebo v elektronické
podobě.
Samotné (fyzické) uložení materiálů závisí na jeho původu a podobě. Materiály v analogové podobě
(dokumenty, fotografie, analogové záznamy) a digitální materiály umístěné na nosičích jsou obvykle
s ohledem na původ jejich vzniku uloženy v depozitářích příslušných studií. Pouze filmové nosiče
a fotonegativy jsou postupně soustředěny do depozitářů v Praze, kde jsou vhodnější podmínky
uložení a také technologické zázemí pro jejich přepisy a digitalizaci. Digitální audiovizuální a zvukové
materiály jsou uložené ve společném úložišti spravované společným systémem. Pro již výše zmíněné
písemnosti a fotografie, kde zatím není implementováno společné řešení, probíhá mezi studii zatím
digitálně pouze jejich výměna přes sdílené úložiště.
Pro APF jako celek však vždy obecně platí vzájemné sdílení materiálů a informací, které se postupně
zjednodušuje právě díky postupující digitalizaci, implementaci společných technologických řešení
a online propojení. Dále platí postupné sjednocování metodik a postupů práce s archiváliemi a fondy
nicméně vždy s určitým ohledem na specifika studií Brno a Ostrava a na jejich menší zázemí z hlediska
technologií i personálního obsazení (např. filmové nosiče jsou uloženy a spravovány pouze v APF
Praha).
3/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
APF Praha je podřízeným útvarem Ředitelství ekonomiky a provozu, APF Brno je útvarem Centra
programu a vývoje Televizního studia Brno a APF Ostrava je útvarem Centra dramaturgie Televizního
studia Ostrava.
Vedení archivu:
APF Praha:
o finanční a provozní ředitel,
vedoucí archivu a programových fondů,
vedoucí správy programových fondů, vedoucí videotéky,
vedoucí filmotéky, vedoucí fonotéky, vedoucí spisového
archivu a fototéky, vedoucí archivu a dokumentace
zpravodajství.
APF Brno a APF Ostrava jsou metodicky řízeny APF Praha, organizačně jsou však začleněny
v organizační struktuře příslušného studia.
Systemizovaný a skutečný stav pracovníků APF ČT:
APF Praha: celkem 69 + 12 externistů
APF Brno: celkem 6 + 3 externisté
APF Ostrava: celkem 6 + 4 externisté
Z celkového pohledu došlo k mírnému navýšení pracovníků oproti roku 2014. Nárůst je způsoben
rostoucím objemem zpracovávaných materiálů (v souvislosti s digitální výrobou), tlakem na
zrychlení digitalizace všech typů historických materiálů (nejen audiovizuálních) a dále vyššími
pracovními nároky spojenými s implementací nových technologií, zaváděním nových pracovních
postupů avšak spolu s nutností zachování postupů původních, která je způsobena koexistencí
analogového a digitálního prostředí. Tento jev se projevil částečně již v roce 2014 a plně od roku
2015. Počet pracovníků a externistů se odvíjí rovněž od požadované rychlosti, respektive
množství zpracovávaného materiálu (pokud by se zrychlovala např. digitalizace, byla by potřeba
rozšířit digitalizační pracoviště a narostl by adekvátně i počet osob potřebných pro zajištění jejich
provozu).
Organizační změny v roce 2015:
Od 1. 1. 2015 došlo k přejmenování oddělení Informatika APF Praha na Správu programových
fondů. Změna názvu vystihuje obecný trend, kdy je zdůrazněná role správce metadat
na rozdíl od dřívější výhradně dokumentační.
K 1. 7. 2015 vzniklo v oddělení Spisového archivu a fototéky APF Praha (dále jen SAaF)
Skenovací a dokumentační oddělení, jehož náplní je digitalizace různých typů písemností
(včetně faktur a do České televize doručených úředních dokumentů).
V Televizním studiu Brno (dále jen TSB) a v Televizním studiu Ostrava (dále je TSO) byla nově
zřízena pozice projektového manažera digitalizace, jejíž hlavní náplní je zejména dohled nad
4/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
digitalizací archivních fondů, které jsou zde spravovány, spolupráce na přípravě metodik
s APF Praha a dohled nad jejich implementací a realizací ve studiích.
Pracovníci APF TSB se aktivně podíleli na připomínkách k projektu týkajících se budování
nových depozitářů pro uložení archivních materiálů v nové budově v Brně.
Koncem roku 2015 byly zahájeny přípravy na reorganizaci oddělení ADZ Praha (Archiv
a dokumentace zpravodajství) s ohledem na připravovanou celkovou změnu metodik
a postupů archivace materiálů zpravodajství a sportu, která proběhne v roce 2016
v souvislosti s implementací nového produkčního prostředí zpravodajství a implementací
nového digitálního archivu.
Provozní změny v roce 2015:
V rámci zakončení revize a stěhování písemností se uskutečnila výměna, repase a doplnění
regálů v hlavním depozitáři SAaF.
Na konci roku 2015 se podařilo získat prostor pro nový depozitář SAaF, který bude
dobudován a vybaven posuvnými archivními regály v průběhu roku 2016.
Depozitáře a další skladové prostory Filmotéky APF byly více zabezpečeny zajištěním vstupů
na zaměstnaneckou kartu s přidáním bezpečnostního kódu. Databázi oprávněných osob
spravuje útvar ostrahy ČT.
2.3 Materiály spravované APF
APF spravuje materiály, které jsou metodicky rozděleny na dvě skupiny:
1. Archiválie, které jsou ze zákona definovány Národním archivním dědictvím (evidované,
spravované a vykazované dle příslušné legislativy).
2. Programový fond, což jsou materiály dlouhodobě uchovávané zejména pro provozní potřeby
televize, které mohou anebo nemusí být prohlášeny v budoucnu za archiválie.
Audiovizuální záznamy (filmový fond a fond telemagnetických a digitálních záznamů)
V depozitářích APF (videotékách a filmotéce) je uloženo na 179 330 audiovizuálních záznamů
na 398 224 ks různých typů nosičů (analogových i digitálních), které zabírají 13 238,2 metrů polic
v depozitářích.
Vedle toho jsou další originály nebo digitalizované kopie audiovizuálních záznamů uloženy
v digitálním archivu. V současné době, vzhledem k probíhající změně technologie digitálního archivu
a s tím související migrací mezi těmito systémy, jsou tak některé digitální audiovizuální záznamy
uloženy jednak na dvou nezávislých digitálních úložištích („dual site“), a jednak po přechodné období
i technologicky ve dvou digitálních archivech (tj. DAPF a od podzimu 2015 DAR). Tyto digitální archivy
obsahovaly ke konci roku 2015:
5/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
Archiv Počet Stopáž Úložný
položek Hodin prostor TB
DAPF (původní digitální archiv)
553 571 119 371,5 3 294
DAR (nový digitální archiv)
46 233 26 361,5 727
DAR - migrace z DAFP (duplicitní uložení v původním a
novém digitálním archivu způsobené probíhající migrací 41 939 24 590,5 679
digitálních záznamů ze starého do nového archivu)
Zvukové záznamy (hudební fond)
Ve fonotékách (hudebních fondech) APF je uloženo více jak 30 000 hodin nahrávek na 64 405
zvukových nosičích různého typu.
Nosiče jsou umístěny v depozitářích na policích v délce 1 221 metrů. Digitální nahrávky - originály
nebo digitalizované kopie jsou uloženy v digitálním úložišti (digitálním archivu), kde zabírají 3 210 GB
(114 290 nahrávek).
Fotografie (fond fotografií)
APF pečuje o bezmála 1,1 mil. fotografií (na negativech, vyvolaných, digitálních). Síťové úložiště
obsahuje digitální fotografie (digitalizované kopie nebo digitální originály) o objemu 18 TB.
Spisy (spisový fond)
V depozitářích spisových archivů APF v Praze, Brně a Ostravě bylo na konci roku 2015 uloženo 3 907,4
běžných metrů písemností. Dosud provedené digitální kopie spisů či již provedené digitální přejímky
zabírají na úložišti prostor 9,7 TB. Další písemnosti, které ještě neprošly skartačním řízením (tedy
„příjmem“ do archivu), jsou uloženy v útvarových spisovnách.
Knihy (noviny a časopisy)
Studijní knihovny České televize spravují cca 40 212 svazků a dále poskytují vybrané časopisy, denní
a odborný tisk včetně 2 zahraničních titulů.
Celkem se APF Praha, Brno a Ostrava stará o materiály, které zabírají v depozitářích téměř 18,4
kilometru polic a digitální prostor o velikosti přes 4 000 TB*.
*Roční pokles počtu bm uchovávaných materiálů je způsoben jednak přepisem na modernější nosiče, které jsou menších
rozměrů než nosiče původní (audiovizuální materiály), a jednak přemanipulací a uspořením skladovacích prostor (např.
u fotografií). Nárůst digitálních materiálů zahrnuje digitalizovaný historický materiál, ale také nově již digitálně vznikající
materiály (např. digitální audiovizuální materiály či fotografie).
6/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
2.4 Základní struktura a hlavní činnosti APF
Videotéka
Povinností videotéky je péče o nosiče s audiovizuálním záznamem (vyjma filmových pásů), zajištění
nákupu různých typů nosičů a jejich vhodné uskladnění, klasické výpůjční služby pro vysílání a výrobu
a další činnosti, jako jsou digitalizace části fondu, inventarizace, výroba skrytých titulků, znakové řeči
a audiodescription či čištění, kontrola a mazání nosičů. Činnosti videotéky velmi výrazně ovlivňuje
digitalizace a také technologický vývoj zejména v oblasti výroby pořadů. Při výrobě dochází
k neustálým změnám v typech využívaných nosičů (např. postupný přechod z pásek na datové karty).
V APF Praha je videotéka umístěna v budově Kavčích hor, sekci F a v suterénu Objektu zpravodajství
(organizačně začleněná pod ADZ - viz níže). Obě se starají o pražské nosiče, videotéka je rovněž
v Brně a Ostravě, kde se starají o nosiče jednotlivých studií.
Filmotéka
Filmotéka APF se nachází v Praze na Kavčích horách v objektu provozu společné techniky.
Obhospodařuje záznamy pořadů vyrobených filmovou technologií. V chlazených depozitářích
s odpovídajícími klimatickými podmínkami pro uchování filmů jsou uloženy barevné i černobílé filmy
formátu 16mm i 35mm vyrobené ČST i ČT. Filmotéka odborně pečuje nejen o pražské filmové fondy,
ale také o filmové fondy brněnské, kde nebylo možné zajistit vhodné podmínky a péči. Vedle
brněnských šotů se filmotéka stará i o zachráněný zlomek fondu ostravského studia po jeho zničení
povodněmi v r. 1997 (cca 150 titulů). Nutná je pravidelná údržba filmových nosičů i po mechanické
stránce (přetáčení, přeslepkování), také příprava filmů na přepisy a pro výrobu nových pořadů.
Důležitým podílem je dodávání filmů pro výrobu nových televizních pořadů např. přípravou projekcí
programovým dramaturgům, produkčním útvarům a poskytováním filmů ke komerčním účelům.
Fonotéka
Fonotéky APF Praha, Brno i Ostrava pečují o zvukové nahrávky na různých typech nosičů
(magnetofonové pásky, gramodesky, CD, záznamy na digitálním úložišti). Spolupracují se zvukovou
výrobou, vytvářejí rešerše a zajišťují výpůjčky pro ozvučování nových pořadů, ošetřují správu
autorských práv OSA a Intergram. Ve spolupráci se zvukovou technikou realizují digitalizaci
historického zvukového archivu, která umožní hudebním režisérům online přístup k nahrávkám
uloženým v jejích fondech.
Spisový archiv a fototéka
Spisový archiv spravuje a postupně zpřístupňuje písemnosti vzniklé z činnosti České televize.
Archivuje především písemnosti se vztahem k televizním pořadům vyráběným v ČST/ČT (výrobní
složky, scénáře, náměty) a dokumenty zachycující samotný provoz České televize a jejích součástí
(například statutární dokumenty, výroční zprávy, korespondenci, divácké ohlasy). Provádí skartační
řízení a výběr spisových archiválií k trvalému uložení. Zpřístupňuje spisy pro provozní potřeby ČT, ale
i badatelům, provádí také jejich digitalizaci. Toto oddělení rovněž metodicky řídí výkon elektronické
7/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
spisové služby v ČT a zajišťuje provoz Ústřední spisovny. Depozitáře spisového archivu se nacházejí
v Praze, Brně i Ostravě.
Fototéky pečují o několik set tisíc fotonegativů a fotografií a pracují na jejich plynulém převodu do
elektronické podoby. Vedle skenování negativů a fotografií doplňují metadata k jednotlivým
snímkům a provádí rešerše pro potřeby audiovizuální výroby a prodeje a přebírají a zajišťuje péči
o fotografie pořízené dnes již přímo digitálně. Fototéka se nachází v Praze, kde je organizační součástí
spisového archivu. Začleňování fototék v Brně a Ostravě pod organizaci APF bylo zahájeno v roce
2015. Soubory fotonegativů a negativy z brněnské fototéky byly postupně převezeny do Prahy pro
jejich následnou digitalizaci.
Archiv a dokumentace zpravodajství (ADZ)
Součástí APF Praha je specializované oddělení Archiv a dokumentace zpravodajství (ADZ). Uchovává,
dokumentuje a spravuje audiovizuální záznamy pořadů a vybrané hrubé materiály redakce
zpravodajství, redakce aktuální publicistiky a redakce sportu. Pracovníci ADZ rovněž zajišťují
digitalizaci pracovních materiálů a záznamů, které nejsou vysílacími čistopisy na dvou digitalizačních
pracovištích. Probíhají zde též výběry a příprava pro digitalizaci vysílacích čistopisů zpravodajských
pořadů pro odborné digitalizační pracoviště, které je umístěné v útvaru techniky v Objektu
zpravodajství. Do ADZ byl zahrnut též bývalý zahraniční archiv redakce zpravodajství – digitalizace
a dokumentace agenturních příspěvků v angličtině, někdy i ve francouzštině.
Zpravodajské materiály TSO a TSB dokumentují a spravují příslušné redakce, které organizačně
nepatří pod APF.
V roce 2015 byly započaty přípravy na změny metodik a postupů archivace materiálů zpravodajství
a sportu, jejichž realizace je plánována na rok 2016 a 2017 v souvislosti s implementací nového
produkčního prostředí zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu, přechodem sportu na digitální
výrobu a implementací nového řešení digitálního archivu.
Správa programových fondů - SPF (dříve Informatika APF)
SPF je specializované metodické oddělení, které se nachází v Praze a má na starosti dohled nad
metodikami správy audiovizuálního fondu ČT i činnosti spojené se správou a doplňováním údajů do
databází nezpravodajských pořadů, které jsou ve správě APF Praha. Pracovníci tohoto oddělení
kontrolují popisné informace před dalším užitím pořadu (vysíláním či prodejem) nebo při jeho
digitalizaci, připravují pořady k dalšímu užití vysíláním, nebo prodejem. Kromě dokumentace pořadů
SPF poskytuje také rešeršní služby tvůrcům a produkcím, zajišťuje mezinárodní archivní projekt
EUscreen, uchovává fond náhledových nosičů. Dále spravuje badatelnu pro externí badatele
a mediální přípravnu dat pro interní tvůrce bez vlastního přístupu do databáze. Podílí se též na
odborné rekonstrukci vytipovaných historických pořadů. Při výběru archivních ukázek denně
spolupracuje s tvůrčími štáby, vytváří metodiku vyhledávání v databázích a dodává podklady
právnímu útvaru pro smluvní zajištění práv u archivních pořadů. V oblasti digitalizace připravuje
digitalizační fronty pro řízenou digitalizaci a provádí komplexní kontrolu a doplnění metadat
8/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
u digitalizovaných pořadů. Dále zajišťuje statistiky pro vedení ČT, podklady k fakturaci Národnímu
filmovému archivu a výkazy pro Krátký film Praha, včetně zajištění činností dle smlouvy, kontrolu
plateb Dilia, školení v Provys a DAPF a exkurze pro externí návštěvníky archivu (např. školy).
Studijní knihovna
Studijní knihovna ČT Praha se zaměřuje na odbornou tématiku socio-kulturní, na publikace filmové a
televizní a publikace o médiích. Spravuje knižní tituly i denní tisk a časopisy. Je nápomocna i při
výrobě pořadů. Na vyžádání knihovnice zpracovává rešerše např. ve formě obrazových ilustrací či
fotografií používaných k natočení ilustrativních záběrů do pořadů. Konkrétní tituly si zde na přání
režiséra vypůjčují pro natáčení i rekvizitáři. V roce 2015 byl pro knihovnu vybrán nový evidenční
systém KOHA, který bude implementován v následujícím roce. Hlavní knihovna se nachází v APF
Praha na Kavčích horách. V APF Ostrava a APF Brno mají knihovny pouze ve velmi omezeném rozsahu
cca 280 ks titulů, které již nedoplňují.
3 Výkaz činnosti útvaru APF za rok 2015
3.1 Hlavní projekty APF pro rok 2015
Pro rok 2015 bylo pro APF stěžejní kromě běžné péče o archiválie a fondy a ostatních rutinních
činností plnění 4 hlavních projektů (cílů):
1. Dlouhodobým projektem zůstala i během roku 2015 digitalizace historických materiálů
uložených ve fondech APF (audiovizuální záznamy, hudební snímky, fotky, spisy) a podpora
práce s materiálem v digitálním prostředí. Postup digitalizace v roce 2015 je podrobně
popsán v kapitole 3.2.3.
2. Druhým dlouhodobým cílem, v jehož plnění APF pokračovaly i v roce 2015, je prosazování
metodiky a implementace elektronické spisové služby v České televizi (e-spis)*. V roce 2015
bylo vybudováno digitalizační pracoviště na podatelně a postupně zahájeno kontinuální
skenování příchozí úřední pošty pro vybrané útvary České televize v Praze. Zároveň byl
dokončen návrh novely spisového a skartačního řádu a koncem roku předán k připomínkám
ostatním útvarům.
* ČT jako veřejnoprávní instituce má ze zákona povinnost vykonávat spisovou službu v elektronické podobě za
použití elektronického systému spisové služby. APF má jako akreditovaný specializovaný archiv povinnost
vykonávat metodický dohled nad výkonem spisové služby v ČT.
3. Novým projektem se počínaje rokem 2015 stal „Přechod na nové řešení digitálního archivu
audiovizuálních záznamů“. Smlouva se stávajícím dodavatelem systému DAPF vypršela
k 30. 6. 2015. Vývoj tohoto systému byl výrobcem ukončen a dodavatel nabídl již jen
omezenou podporu a doporučil přechod na verzi novou, která však vzhledem k zásadní
změně technologie znamenala zcela novou implementaci. Na základě těchto skutečností ČT
rozhodla o výběru nového řešení a s dodavatelem DAPF uzavřela smlouvu na udržení
stávajícího řešení po dobu nezbytně nutnou na zajištění přechodu. Vzhledem ke
9/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
zkušenostem z minulých let bylo zvoleno řešení, které je založeno na kombinaci v ČT již
užívaných systémů se systémy, které umožňují větší technologickou otevřenost a nezávislost,
tedy eliminují stávající nepružnost a nákladnost, které způsobuje závislost na jednom
dodavateli. Nové řešení Digitálního Archivu („DAR“) není tedy dodávané externí firmou, ale je
budované uvnitř ČT pracovníky IT a Techniky ve spolupráci s útvarem APF a také ostatních
„uživatelů“ jako je Zpravodajství, Sport, Program, Výroba apod. V současné době se
dokončuje napojení na nový systém pro výrobu a vysílaní Zpravodajství (DNPS II). V roce 2015
probíhal zejména výběr a budování technologického zázemí nového digitálního archivu (např.
nové úložiště), byly zahájeny revize metodiky a přípravy nových a koncem roku byla zahájena
migrace materiálů z původního archivu DAPF do nového digitálního archivu (DAR).*
*V souvislosti s přechodem na nový digitální archiv je nutné přemigrovat veškerý v původním archivu již uložený
digitální materiál do archivu nového. Vzhledem k velkému objemu dat (stále narůstajícímu zejména díky
digitalizaci a digitální výrobě zpravodajství) a vzhledem ke kontrolám a procesech, které při migraci probíhají, je
délka migrace odhadována na přibližně 18 měsíců a bude prováděna na základě tzv. migračních front, které určují
její priority. Odhadnutý termín se může změnit v závislosti na navýšení provozu připojením zpravodajství do
nového archivu.
4. Dalším novým projektem se pro roky 2015-2017 stala „Příprava a implementace nové
metodiky archivace materiálů zpravodajství a sportu“. Tento projekt úzce souvisí
s implementací nového produkčního prostředí ve zpravodajství (systému „DNPSII“, který byl
v letech 2012-2015 předmětem náročného výběrového řízení) a zapojení redakce sportu do
digitální výroby a rovněž s výše uvedenou implementací nového digitálního archivu. Cílem
tohoto projektu je využít změny systémů k revizi a zlepšení procesů výběru a zpracování
materiálů pro dlouhodobé uložení tak, aby vedle archivních potřeb vyhovovala potřebám
výroby zpravodajství a sportu a ČT jako celku. V létě 2015 byl vybudován rozsáhlý tým
pracovníků z dotčených útvarů (Archivu, redakce zpravodajství, redakce sportu, IT, techniky)
a byly zahájeny intenzivní práce na definici nových metodik.
3.2 Péče o archiválie a programové fondy v roce 2015
3.2.1 Přírůstek archiválií a programových fondů
Objem materiálů ve všech fondech, které APF spravuje, neustále narůstá. Například objemy
uložených audiovizuálních materiálů narůstají o nově vyrobené pořady, či pořady získané na základě
smluv a o pracovní materiály, které slouží pro výrobu pořadů. Přejímky materiálů do archivu ČT
probíhají v současné době jak v digitální podobě a to ať již souborové (např. fotografie, výroba
zpravodajství), nebo na nosičích (např. dramatické pořady), tak stále v analogové podobě (standardní
písemné dokumenty) s následnou digitalizací.
Hlavní databáze údajů o archivních a programových audiovizuálních a zvukových fondech tj.
produkční databáze Provys na konci roku 2015 obsahovala celkem 1 378 GB metadat.
10/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
Fond audiovizuálních záznamů
Do fondu audiovizuálních záznamů bylo v roce 2015 přijato:
o 11 880 nových (nezpravodajských) pořadů. Z toho 5 800 pořadů v HD kvalitě.
o 17 097 nových zpravodajských audiovizuálních záznamů.
o Nově vyrobené audiovizuální záznamy na filmový pás - negativy se již pořizují jen ve velmi
omezené míře (nejužívanější jsou moderní typy nosičů), proto se počet nově přijatých titulů
do filmotéky snižuje. V roce 2015 bylo přijato 58 titulů/ 128 krabic/ celkem 90 360 m/ plocha
11bm, které byly vyrobeny v předchozích letech a nyní převzaty z meziskladu filmových
laboratoří Praha.
V roce 2015 se podařilo APF ve spolupráci s právním útvarem narovnat práva mezi tvůrcem a Českou
televizí k cennému pracovnímu materiálu k pořadům GEN a GENUS, který byl uložen v našich
depozitářích a byla zahájena jeho digitalizace (záchrana před poškozením rozpadem nosiče –
analogových bet).
Fond zvukových záznamů
Do fondu zvukových záznamů přibylo v roce 2015 celkem 244 nosičů (nově vyrobené matrice
a hudební snímky od smluvních hudebních vydavatelství).
Spisový fond
Za rok 2015 bylo do spisového fondu APF Praha převzato celkem 69 analogových přejímek
o celkovém objemu 151 běžných metrů. Pouze jedna z přejímek byla převzata v digitální podobě.
Tyto přejímky obsahovaly kromě dalších písemností zejména výrobní složky k pořadům vyrobených
Českou televizí.
Do brněnského spisového fondu bylo v roce 2015 převzato 290 ks výrobních složek ve 45 archivních
kartonech, které obsahovaly dokumentaci k 491 televizním pořadům TS Brno.
Do ostravského spisového fondu bylo v roce 2015 převzato 42 přejímek (129 ks archivních kartonů).
Fond fotografií
Do fondu fotografií APF Praha bylo převzato v 37 přejímkách v digitální podobě přes 25 000
fotografií, celkem jde o 87 153 souborů o celkovém datovém objemu 1,2 TB.
V brněnské fototéce bylo zaevidováno 2 048 souborů fotonegativů a negativy byly převezeny
k uložení v depozitářích v Praze pro jejich budoucí digitalizaci. V ostravském televizním studiu
pokračovala inventarizace fotografických archiválií, které přejdou v budoucnu pod správu APF.
11/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
3.2.2 Zpracování archiválií a programových fondů
V roce 2015 probíhalo vedle samotné technické digitalizace materiálů, která je podrobně popsána
v kapitole 3.2.3, standardní zpracování všech archiválií a fondů včetně kontroly a doplnění v rámci
digitalizace historických materiálů. Dále probíhaly přemanipulace uložených materiálů v rámci
stěhování jednotlivých fondů v depozitářích a s ohledem na přepisy na nové nosiče a likvidaci
původních.
Fond audiovizuálních záznamů
Pracovníci APF Praha zkontrolovali, zdokumentovali či doplnili dokumentaci u více než 15 000
pořadů. Vedle toho zajistili rozsáhlou dokumentaci u cca 17 000 záznamů pracovních materiálů
zpravodajství*. Dále překontrolovali autorské podíly dle projekce pro právní a obchodní útvary
u 352 pořadů a 13 řad Večerníčků.
* Podrobnou dokumentaci nově vyráběných zpravodajských audiovizuálních záznamů, které jsou od roku 2010 vyráběny
v digitální podobě a denně ukládány přímo do digitálního úložiště archivu ČT, zajišťuje denně specializované oddělení APF,
zatímco dokumentace nově vyráběných pořadů nezpravodajských je zajištěna původcem (výrobou) a APF zde plní z hlediska
dokumentace úlohu kontrolní či doplňující a aktualizační.
Pracovníky APF Brno bylo zdokumentováno 1 146 pořadů (z toho 655 zpravodajských).
V APF TSO byly v roce 2015 provedeny kontroly u cca 2 750 archivních pořadů. Kontroly se týkaly
zejména vysílatelnosti z hlediska platnosti získaných licencí z autorských či výrobních podílů a dalších
práv k užití, prověření případné výše provozovacích honorářů či dostatečnosti zapsaných údajů
v databázi Provys včetně jejich případného doplnění.
Fond zvukových záznamů
V rámci probíhající digitalizace se provádí i celková kontrola stavu metadat zvukových nosičů včetně
kontroly obsahu zvukových záznamů a technické kvality záznamu. U magnetofonových pásů se také
vyměňují a dolepují rozdělovací blanky, popř. mění starší kovové středovky, popisky apod.
Ve fonotékách Praha, Brno a Ostrava byla tato péče v roce 2015 věnována více jak 4 000 nosičům,
které následně prošly digitalizací.
Spisový fond
Spisový archiv APF Praha se v rámci inventury a rekonstrukce oddělení zaměřil hlavně na
přemanipulaci nevhodně uložených archivních spisů v hlavním depozitáři do odpovídajících kartonů,
optimalizaci skladovacích prostor, repase a výměny regálů a tvorbu archivních pomůcek
a inventárních seznamů, které slouží ke snadnějšímu zmapování a orientaci v obsahu fondu. Dále
bylo zahájeno stěhování do nově přiděleného depozitáře.
Pracovníci ostravského spisového archivu pokračovali v průběžném stěhování archivních spisů ze
sídla TSO do depozitáře v Radvanicích, vytvářeli k nim archivní pomůcky a inventární seznamy.
Spisový archiv TS Brno byl vedle systematické digitalizace a inventarizace v roce 2015 využit jako
zdroj dokumentů k připravované výstavě k 55. výročí brněnského studia. Nejzajímavější dokumenty
12/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
z historie studia byly připraveny jako výstavní exponáty. Spisový archiv rovněž v roce 2015 využili
studenti Masarykovy univerzity, kteří na základě archivních dokumentů zpracovávali své bakalářské
a magisterské práce v oborech žurnalistika a muzikologie.
Fond fotografií
V pražském fondu fotografií byla v červnu 2015 dokončena inventarizace rozsáhlých souborů
fotonegativů. Vedle černobílých negativů (529 742 snímků) šlo také o relativně menší soubory
(barevné a černobílé portréty a reportážní záběry). Z APF Brno bylo převzato zatím ke konci roku
celkem 2 048 obálek s fotonegativy, které byly zkontrolovány a přemanipulovány z pořadačů
do obálek. V ostravském televizním studiu pokračovala inventarizace fotografických archiválií –
fotonegativů, které budou následně převzaty do správy APF.
Během roku 2015 spolupracovali pracovníci SAaF Praha s Útvarem IT a s Fotoservisem ČT na projektu
vytvoření informačního systému pro celotelevizní databázi fotografií.
3.2.3 Stav archiválií a programových fondů a postup jejich digitalizace
Péče o fondy je v České televizi zajišťována na vysoké technické i odborné úrovni zejména s cílem
ochránit materiály proti jejich poškození a zajistit jejich správu, přístupnost a užití. Snahou je, aby
způsob jejich správy a jejich uložení, tedy nástroje pro jejich evidenci a správu metadat a depozitáře
i digitální úložiště zajišťující jejich fyzické uložení, odpovídaly požadavkům pro uložení archiválií
stanoveným archivním zákonem, resp. podmínkám současné akreditace či v budoucnu splnění
akreditace pro digitální archiv.
Nelze se však zcela vyhnout standardním jevům a vlivům, které se týkají všech archivů obecně.
Těmito negativními jevy jsou především stárnutí samotných archiválií či jejich nosičů (např. rozpad
analogových bet), nebo chemické reakce poškozující i tak stabilní nosiče, jako jsou filmové pásy
(octový syndrom nebo smršťování pásu), dále zánik technologií pracujících s danými typy nosičů
(např. ukončení výroby strojů a nedostatek náhradních dílů pro palcové pásy a digitální bety) nebo
změny technologií digitálních archivů (již dříve zmíněné ukončení vývoje verze DAPF, kterou nyní
užívá ČT).
APF v posledních letech věnuje velké úsilí digitalizaci historických materiálů, která umožňuje lepší
ochranu originálního zdroje (díky vytváření a poskytování kopií), ale zároveň zajišťuje jeho lepší
přístupnost.
Zázemí České televize poskytuje specializovaná pracoviště (včetně filmových laboratoří) i vysoce
odborný personál pro konzervaci a rekonstrukci audiovizuálních i zvukových archiválií. Techničtí
pracovníci využívají všechny typy přepisového zařízení do digitální podoby, do HD formátu
a provádějí obrazové i zvukové restaurace. Specializovaná pracoviště pro digitalizaci dalších typů
materiálů (fotonegativů a písemných archiválií) byla vybudována v rámci APF.
13/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
3.2.3.1 Digitalizace audiovizuálního fondu
Systematická digitalizace audiovizuálních záznamů běží od roku 2013. V roce 2015 pokračovalo
v provozu celkem 14 digitalizačních pracovišť prioritně určených pro digitalizaci audiovizuálního
fondu do digitální knihovny ČT (10 pracovišť v Praze a po 2 pracovištích v Brně a Ostravě). K těmto
pracovištím se do digitalizace zapojilo během roku 2015 i jedno pracoviště zvukové postprodukce,
které se soustředilo na záchranu unikátního dabingu (množinu pořadů opatřených dabingem ČST –
ČT). Všechna tato pracoviště společně digitalizovala v roce 2015 průměrně 480 h audiovizuálních
materiálů týdně nejen však archiválií, ale i programového fondu a pracovních materiálů.
Jak již bylo uvedeno dříve, během roku 2015 byly zahájeny intenzivní práce na budování nového
řešení pro digitální audiovizuální archiv ČT, který má v následujících letech plně nahradit původní
dnes již technicky a procesně nevyhovující řešení. S přechodem na nový digitální archiv je nutné řešit
mnoho nejen technických či technologických otázek a problémů, ale i organizačních a procesních.
Jednou z nich je souběh obou technologií a jejich souběžné nebo oddělené plnění novými materiály
(např. z pokračující digitalizace) a další je přesun (migrace) digitálních materiálů a jejich metadat
uložených v končícím digitálním archivu do nového. Koncem roku 2015 se podařilo zahájit zkušební
migraci první skupiny digitálních pořadů ze starého do nového digitálního archivu a rovněž byl
zahájen pilotní projekt plnění nového archivu z datových nosičů na pracovišti APF. Do konce roku se
podařilo přes toto pracoviště uložit do nového digitálního archivu 1 023 historických záznamů.
V průběhu roku 2015 pokračovala spolupráce APF s útvarem zvukové techniky na přepisech a tím
záchraně brněnských filmových nosičů zvuku, které byly nejvíce napadeny octovým syndromem.
V roce 2015 byl proveden přepis 450 takto napadených nosičů.
V roce 2015 bylo do digitální knihovny digitalizováno:
Celkem 13 733 záznamů, tj. cca 6 058 hodin zpravodajských materiálů Praha,
Celkem 28 277, tj. 12 526 hodin nezpravodajských pořadů Praha.
Archivní dabingy k 1 023 pořadům, tj. 590 hodin dabingů.
Celkem 5 872 pořadů, tj. 2 643 hodin pořadů Ostrava.
Celkem 5 158 pořadů, tj. 2 343 hodin pořadů Brno.
Celkový obsah digitální knihovny (digitálního archivu) s audiovizuálními záznamy ke konci roku 2015
zabíral prostor o velikosti 3 300 TB.
Priority digitalizace jsou určovány kombinací potřeb vysílání (reprízy archivních pořadů), výroby
(užití archivních materiálů do nových pořadů), prodeje a samozřejmě potřebami archivu s ohledem
na ochranu ohroženého materiálu (tedy typ nosiče, na němž je uložen a hrozící poškození nosiče či
hrozící problém s technologií pro jeho čtení).
Vliv na organizaci a řízení digitalizace má rovněž samotný digitalizační proces pořadů, resp.
náročnost jejich zpracování před samotnou digitalizací a výsledným uložením v digitálním archivu
(tedy sled zapojení různých pracovišť a profesí). To je závislé na typu nosiče a stavu materiálu nikoli
jen technickém, ale i dramaturgickém. Např. rekonstrukčním pracovištěm APF prošlo v roce 2015
14/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
celkem 69 pořadů, z nichž se již 19 následně odvysílalo. Vybrané pořady potřebují před jejich
digitalizací větší péči, byly u nich odstraňovány výpadky v obrazu i zvuku, dodělávány titulky apod.
Digitalizační fronty na základě těchto priorit připravuje a řídí APF.
Přehled digitalizovaného audiovizuálního materiálu podle roku výroby je uveden v následující
tabulce.
Digitalizace pořadů k 31.12.2015
TS Praha TS Ostrava TS Brno
ROK Počet pořadů V digitální Počet pořadů V digitální Počet pořadů V digitální
VÝROBY archivu k archivu k archivu k
22 31.12.2015 31.12.2015 31.12.2015
1953 27
1954 50 7 1 1 2 2
1955 94 14 3 4 9 8
1956 105 36 5 5 18 10
1957 112 49 1 1 41 24
1958 127 31 2 2 121 26
1959 301 31 3 2 67 33
1960 544 41 8 4 59 30
1961 647 103 17 6 108 78
1962 651 397 29 17 202 91
1963 440 88 16 9 142 102
1964 465 85 17 11 122 93
1965 531 152 25 16 97 85
1966 807 154 28 13 105 87
1967 1294 223 32 15 80 69
1968 1063 305 23 18 110 87
1969 1030 466 40 20 110 91
1970 1473 422 45 16 80 71
1971 1651 387 64 24 86 75
1972 1110 503 62 36 127 69
1973 1295 516 68 32 129 80
1974 1220 409 64 34 94 64
1975 1248 643 98 36 136 118
1976 1308 500 102 42 113 103
1977 1392 498 125 48 153 135
1978 1119 617 173 93 140 134
1979 2160 643 157 47 129 113
1980 1908 596 179 47 151 115
1981 2064 1201 247 88 147 125
1982 2265 1375 249 93 200 144
1983 2349 1507 367 172 218 164
1984 2422 1727 352 74 359 260
1985 2423 1900 387 90 411 280
1986 2771 1870 446 93 474 289
1987 3039 1829 459 89 518 272
1988 2992 2266 424 98 501 308
1989 3611 2499 389 73 510 342
1990 3031 2425 526 135 581 463
1991 3697 2997 556 113 520 402
1992 4071 2619 598 191 593 464
1993 4628 2896 660 224 529 503
1994 4407 2838 874 303 413 386
1995 4488 2752 686 361 387 378
1996 5081 3008 1047 400 431 460
1997 6036 2773 893 449 385 297
1998 6309 3114 932 484 622 508
1999 6340 3230 1336 596 648 426
2000 6332 2965 1283 673 891 201
2001 6311 3300 1368 753 860 288
2002 6625 3220 1314 638 939 163
2003 5813 1810 1049 662 873 123
2004 5764 2535 1275 809 924 123
2005 8237 2085 1178 958 947 130
2006 8724 2110 857 703 1044 46
2007 9534 3134 851 688 825 15
2008 8929 3048 832 655 770 21
2009 14339 3351
2010 18610 2800 22 822 11 264 19 251 9 574
2011 19235 11191
2012 22048 13282
2013 20431 13655
2014 23510 15599
2015 15638
280 660 16325
CELKEM:
168 790
15/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
Pozn.: Uvedené počty nezahrnují pořady z akvizice a pracovní materiály, které jsou však též postupně digitalizovány (např.
více jak 50 000 historických zpravodajských materiálů čeká na digitalizaci a dokumentaci). Dále počty digitálních pořadů
nezahrnují pořady, které jsou digitální, ale zatím jsou umístěné na datovém nosiči a ne v datovém úložišti. Počty vyrobených
pořadů v jednotlivých studích mohou být v budoucnu korigovány s přechodem na jednotné systémy a jednotnou metodiku
evidence všech typů vyrobených materiálů (např. TS v Brně a Ostravě evidovala v některých letech pod identifikátorem
pořadu i jiné druhy materiálů).
3.2.3.2 Digitalizace fondu zvukových záznamů
V roce 2015 pokračovala digitalizace archivního fondu fonotéky s prioritou digitálního zpracování
nejstarších zvukových nahrávek ČT na magnetofonových pásech. Systematická digitalizace archivních
zvukových záznamů běží v Praze již třetí rok a o rok méně v Brně a Ostravě. Pro digitalizaci zvukových
materiálů jsou k dispozici celkem 4 pracoviště. Ke konci roku 2015 bylo do digitální knihovny
zvukových snímků přepsáno celkem za Prahu, Brno a Ostravu:
10 860 nosičů (přes 4 000 v roce 2015),
114 290 nahrávek,
3 228 hodin (celková stopáž).
Celkový obsah digitální knihovny 3 210 GB.
Obsah digitálního archivu zvukových záznamů ČT – Audioserver je pravidelně zálohován a v případě
výpadku je možné obsah ze záloh obnovit.
3.2.3.3 Digitalizace fondu fotografií
Digitalizace fondu fotografií (negativů) v Praze již běží několikátý rok. Po převzetí fondu do správy
archivu byly optimalizovány procesy digitalizace a dokumentace. Digitalizované archiválie jsou
uloženy z externích disků do úložiště a vedle digitalizace negativů bylo zahájeno skenování fotografií,
které jsou uloženy ve spisovém archivu. V roce 2015 bylo digitalizováno v rámci plánované
digitalizace 7 338 fotonegativů a naskenováno 3 050 fotografií na papírové podložce. Vedle toho bylo
na vyžádání digitalizováno několik set fotonegativů v rámci objednávek od Fotoservisu, Telexportu
a dalších součástí ČT.
V brněnské fototéce byla v roce 2015 zahájena digitalizace fotografických pozitivů. Ke konci roku bylo
naskenováno 777 souborů v datovém objemu 1,33 GB. Předávání ostravského fondu fotografií pod
správu APF bylo zahájeno na konci roku 2015. Spolu s ním začala optimalizace již dříve započaté
digitalizace.
Data na úložišti jsou uchovávána zatím systémem „dual copy“, a další kopie je uchována na externích
discích.
3.2.3.4 Digitalizace spisového fondu
Digitalizace spisového fondu v Praze byla zahájena v roce 2014. Pro digitalizaci dokumentů různých
typů písemností (včetně faktur a doručených dokumentů) byla v roce 2015 zpracována metodika
digitalizace, kterou se řídí digitalizační pracoviště všech tří studií. Digitalizace spisů a dokumentů
slouží zejména pro provozní účely z důvodu ochrany jejich originálů při dalším používání a provádí se
16/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
do bezeztrátového formátu. Pro nahlížení je navíc vytvářen soubor PDF s rozpoznatelným textem
(OCR), který umožňuje fulltextové prohledávání.
1. července 2015 vzniklo v rámci SAaF nové Skenovací a dokumentační oddělení. K agendám
Skenovacího a dokumentačního oddělení patří vedle digitalizace spisů a archiválií i skenování faktur
a skenování doručených úředních dokumentů doručených do České televize. Plánovaná digitalizace
i digitalizace spisů a archiválií na vyžádání pokračovala v Praze již druhým rokem. Na vyžádání byly
naskenovány výrobní složky k 1 508 pořadům. V rámci plánované digitalizace byla naskenována
rozsáhlá kartotéka předaná z Videotéky APF Praha (386 329 stran). Za celý rok 2015 bylo
zdigitalizováno přes 520 000 stran dokumentů archiválií a spisů.
V brněnském spisovém archivu byla zahájena digitalizace spisového archivu koncem roku 2015.
Podařilo se naskenovat 51 evidenčních jednotek, pokud jde o spisový archiv a 111 jednotek, pokud
jde o výrobní složky. V Ostravském archivu vzniklo nové skenovací pracoviště rovněž až ve druhé
polovině roku 2015. Je využíváno zejména pro digitalizaci spisových složek (hlavně výrobních složek
pořadů) a do konce roku na něm bylo naskenováno 348 výrobních složek pořadů.
Data na úložišti jsou stejně jako v případě fotografií uchovávána zatím systémem „dual copy“.
3.3 Využívání archiválií a programových fondů v roce 2015
Archivní fondy České televize se mnohem více otevírají běžným uživatelům a to jak interním (např.
tvůrcům), tak externím badatelům zejména díky existenci propracovaných popisných metadat a jejich
zpřístupnění v elektronické databázové podobě a zpřístupnění náhledů dané archiválie v digitální
podobě. Tato činnost se dnes odehrává v mediálních badatelnách/přípravnách dat, či v případě
pracovníků České televize s příslušným oprávněním přímo na jejich pracovním počítači. Pracovníci
archivu díky své odbornosti a přehledu vedle zajištění rešerší plní stále více poradenskou úlohu při
vyhledávání materiálů samotnými uživateli.
V případě požadavku na poskytnutí samotné archiválie pro její užití, nikoli jen prohlížení, je její
originál (samotná archiválie) z důvodů její ochrany dnes zapůjčován mimo archiv (a to i v rámci
samotné ČT) pouze v odůvodněných případech a především odborným technickým pracovištím např.
pro přepis, digitalizaci, rekonstrukci, pro vysílání. Přednostně je vždy poskytována kopie archiválie
v digitální podobě a to s ohledem na typ požadavku a příslušná přístupová oprávnění buď
v náhledové formě či ve vysoké kvalitě (pro vysílání, pro výrobu nového pořadu, prodej, atd..
Fond audiovizuálních záznamů („AVZ“)
Je využíván především samotnou ČT pro vlastní vysílání, výrobu nových pořadů a pro prodej. Vedle
toho je bohatým zdrojem pro vyhledávání jak ze strany zaměstnanců ČT (zejména tvůrců nových
pořadů, či programových dramaturgů pro vysílání), tak ze strany externích badatelů.
Mediální badatelnu (v Praze, Brně, Ostravě) v roce 2015 navštívilo celkem 1 063 badatelů (z toho
v Praze 794), z nichž téměř jednu třetinu tvořili badatelé externí (bez tvůrců a zaměstnanců ČT).
17/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
Např. zvýšená poptávka byla po archivních pořadech k výročí 60 let TS Ostrava a k výročí 50 let
Večerníčka.
Návštěvnost mediální badatelny ČT Praha v roce 2015
Rok 2015 lede n Celkem
ČT úno r za rok:
mimo ČT březen
celkem duben
květen
červen
červenec
srpe n
září
říjen
listopad
prosinec
43 49 51 66 48 23 33 43 51 58 46 43 554
14 25 30 24 17 8 14 20 12 23 30 23 240
57 74 81 90 65 31 47 63 63 81 76 66 794
V průběhu roku 2015 bylo APF Praha reprízováno celkem 8 159 archivních pořadů, Redakce
zpravodajství Praha přihlašovala do vysílacího schématu cca 31 archivních pořadů a vícedílných
seriálů. APF TSB zařadila do vysílání 1 755 archivních pořadů a APF TSO přihlásila 2 665 archivních
pořadů. Většina uvedených pořadů byla též vysílána opakovaně. Obsah fondu AVZ je prezentován
na i-vysílání (včetně videa, tam kde to dovoluje licence). Dále je velmi hojně užíván ve formě střihů
v nových pořadech a rovněž se poskytuje k vysílání, výrobě i jiným formám užití subjektům mimo
Českou televizi. Obchodní oddělení ČT v roce 2015 poskytlo za úplatu licenci k užití archivních
pořadů (např. pro vysílání v ČR nebo v zahraničí, merchandisingové užití apod.) více jak 400
externích subjektům. Obsah archivu ČT bývá také prezentován na různých akcích, výstavách
a festivalech, kterých je také ČT velmi často mediálním partnerem či spoluorganizátorem (např. MFF
Karlovy Vary, MF dokumentárních filmů Jihlava, 50 let Večerníčka).
Spisový fond a fond fotografií
Pracovníci spisového archivu Praha na vyžádání různých útvarů ČT naskenovali a následně poskytli
digitální kopie výrobních složek k 1 508 pořadům.
V průběhu roku 2015 proběhlo v SAaF Praha celkem 56 badatelských návštěv (12 ve fototéce, 44 ve
spisovém archivu). Archiválie byly předkládány podle platného badatelského řádu a byla provedena
kontrola toho, zda obsahují osobní údaje. Pracovníci tohoto oddělení dále zpracovali řadu
rozsáhlejších rešerší napříč televizními fondy (například pro dokument Matěje Mináče, „Očima
fotografky“, pro pořad k vyhlášení Cen Paměti národa, pro pořad k výročí FAMU, pro dokument
o válce v Afghánistánu v cyklu Český žurnál, na téma „Pohřby významných osobností“ pro festival
dokumentárního filmu v Jihlavě, pro připravovaný soutěžní pořad „Kde domov můj“, ve fototéce pro
oddělení cestovního ruchu Libereckého kraje, atp.).
Brněnský spisový fond provedl celkem 232 výpůjček k 306 pořadům, zapůjčil archiválie např. pro
účely studentských prací (MU Brno), vypracoval skoro 300 rešerší pro externí i interní zadavatele.
V Ostravě vypracovali celkem 130 rešerší na vyžádání a provedli 65 výpůjček výrobních
a autorských složek k celkem 162 pořadům.
18/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
Fond zvukových záznamů
Zvukový fond ČT je využíván prioritně pro ozvučování vyráběných pořadů v ČT. Nicméně i jeho obsah
je předmětem obchodního zájmu externích subjektů či badatelů. V roce 2015 fonotéka zajišťovala
požadavky a objednávky pro komerční účely od Telexportu a Produkčních služeb, včetně rešerší
a kontrol vybraných snímků z výroby ČT. Zájem byl např. o nahrávky I. Bartošové, H. Hegerové,
E. Olmerové, M. Tučného nebo o starší televizní vánoční koledy.
Knihovna
Knihovna ČT je neveřejná a slouží prioritně pro tvůrce pořadů. V roce 2015 proběhlo ve studijní
knihovně ČT Praha cca 2 740 výpůjček knih a cca 2 089 výpůjček časopisů, dále bylo poskytnuto
238,5 hodin rešerší pro tvůrce nových pořadů.
3.4 Odborné, vzdělávací a společenské aktivity APF v roce 2015
Archiv ČT je prakticky neustále prezentován zejména ve vysílání všech kanálů ČT, na iVysílání ČT
(vysílání a archiv pořadů) a ve výrobě nových pořadů (užitím střihů). ČT dále poskytuje služby pro
novináře, odbornou veřejnost, studenty, školy, vědce, prezentuje se na festivalech, přehlídkách,
výstavách, organizuje přednášky a exkurze do archivu. V roce 2015 bylo při různých akcích využito
a v televizi odvysíláno velké množství archivních materiálů také např. v souvislosti s 50. narozeninami
Večerníčka, výročím Jana Husa a 70. výročím ukončení 2. světové války.
ČT je členem významných mezinárodních organizací EBU (European Broadcast Union) a FIAT/IFTA
(Mezinárodní federace televizních archivů) a účastní se jejich konferencí, seminářů a workshopů.
V roce 2015 pokračovala spolupráce APF ČT na projektu EUscreen XL. Tento projekt je podporovaný
Evropskou komisí a jeho cílem je zpřístupnění vybraných archivních pořadů prostřednictvím
webových portálů www.euscreen.eu a evropského kulturního portálu Europeana. Na projektu se
podílí různé instituce z více jak 20 evropských zemí. V roce 2015 ČT dodala na portál Euscreen
k původním 1365 dalších 673 video souborů různé délky (vesměs šlo o zpravodajství a publicistiku),
s popisy a anotacemi v angličtině. Pracovníci APF se v roce 2015 v rámci projektu EUscreen zúčastnili
workshopu ve Vilniusu a konference ve Varšavě.
Nadále také trvala v roce 2015 spolupráce mezi Krátkým filmem Praha (KFP) a Českou televizí, na
jejímž základě dochází mimo jiné k postupné digitalizaci a zpřístupnění velké části fondu KFP v archivu
ČT pro vysílání i tvorbu nových pořadů.
Na podzim roku 2015 se Česká televize aktivně zapojila do projektu Virtuální národní fonotéka
(VNF), který je realizován pod vedením Moravské zemské knihovny v Brně a jehož cílem je vytvořit
souborný katalog zvukových dokumentů v ČR. Pracovníci APF se účastnili několika jednání v Brně
a Praze, přímo na půdě České televize pak v září proběhla jednání o výměně metadat, která budou
poskytována z databázového systému České televize a výsledný návrh byl následně zaslán týmu VNF.
19/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
Novým projektem APF spolu s Výrobním útvarem a Útvarem techniky ČT se v roce 2015 stala
spolupráce na digitálním restaurování filmů s Filmovou a televizní fakultou AMU. Ta v současné
době (resp. v období let 2013 až 2017) realizuje na základě smlouvy s Ministerstvem kultury pětiletý
výzkumný projekt „Metodiky digitalizace národního filmového fondu – Metodiky hodnocení kvality
filmového obrazu z pohledu zrakového vjemu diváka“ s cílem vytvoření rovnocenné restaurované
digitální kopie v porovnání s mateřskými archivními filmovými obrazovými zdroji. V rámci tohoto
výzkumu proběhne digitální (v rozlišení 4K) restaurování 3 filmů ČT - Radúz a Mahulena, Povídka
malostranská a Žiletky.
APF průběžně organizuje workshopy a školení pro různé profesní skupiny v ČT (např. pro dramaturgy,
produkce), které jsou vždy připravené s ohledem na činnosti, kterou klienti vzhledem k práci
s archivními materiály provádějí. Pracovníci SAaF se rovněž v roce 2015 zaměřili na prosazování
a kontroly metodického řízení výkonu elektronické spisové služby v jednotlivých útvarech
a odděleních České televize. Byla uspořádána celkem 4 školení ke spisové službě zaměřená zejména
na zaměstnance, kteří přímo pracují se systémem elektronické spisové služby v rámci plnění svých
pracovních povinností.
Archiv České televize každý rok pravidelně navštěvují exkurze studentů středních a vysokých škol.
V roce 2015 archiv ČT navštívili např. studenti Masarykovy univerzity - Filozofické fakulty obor
Hudební a filmové vědy, studenti Informatiky z Vysokého učení technického v Brně a studenti
Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce.
Vedle studentů navštěvují archiv ČT exkurze i odborníci a profesní skupiny obvykle nějakým
způsobem spojené s oborem archivnictví. V roce 2015 navštívili archiv ČT např. skupina členů České
archivní společnosti, Maxime Sanson z francouzského Národního audiovizuálního institutu (INA).
V listopadu navštívili tři pracovníci oddělení spisový archiv FS Barrandov a poté naopak přivítali dva
kolegy z barrandovského archivu v archivu ČT.
Účast pracovníků APF na konferencích, vzdělávacích seminářích a workshopech, publikační a PR
činnost
Pracovníci APF se v roce 2015 zúčastnili velké řady konferencí, workshopů, školení a jiných odborných
akcí:
o V květnu 2015 semináře NFA - Archivní film dnes.
o 27. května přednášky Jana Hutaře na téma „Dlouhodobá ochrana digitálních informací
v Národním archivu na Novém Zélandu“ v budově Filozofické fakulty UK.
o 28. května kulatého stolu CNZ na téma „Problémy s implementací systémů pro správu
dokumentů s ohledem na archivní péči“, který se konal v sále Národního archivu na Chodovci.
o 15. září semináře „Spisová služba, skartační řízení a archivace aktuálně“, který pořádala firma
SEKURKON.
o 17. září zákaznického semináře ICZ na téma „Aplikace pro elektronické vedení spisové služby
ICZ e-spis“ a 26. listopadu zákaznického semináře na téma „ICZ DESA“.
o 1. října 2015 v Brně semináře Spisová a archivní služba v roce 2015.
20/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
o 7. - 10. října 2015 světové konference FIAT/IFTA ve Vídni.
o 6. října konference CNZ na téma „Význam dokumentů v životních situacích“ v budově NA.
o 13. října konference „Ztráty a nálezy aneb Příklady dobré a špatné praxe tvorby Národního
archivního dědictví nejen pohledem archivářů“ v budově NA.
o 10. listopadu semináře NFA na téma „Prameny k dějinám kinematografie – Specifika
písemných archiválií a soudobé dokumentace“ (vedoucí SAaF K. Sieber vystoupil s příspěvkem
„Archivace písemností s vazbou na AV archiválie“, Martina Spáčilová s příspěvkem „Loutky
v područí Spisového archivu a fototéky“).
o 2. a 3. prosince konference „Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě“ (AKM 2015), kterou
v budově Národního archivu na Chodovci pořádal Svaz knihovníků a informačních pracovníků
ČR.
o V říjnu 2015 semináře na téma Zákon o archivnictví, Vyhláška o podrobnostech výkonu
spisové služby, Spisová služba, kterou organizovala firma ANAG.
o V rámci vzdělávání zaměstnanců ČT pak kurzů osobního rozvoje např. řešení konfliktů,
efektivní řešení změn.
o Konferencí pořádaných v rámci Euscreen XL: v březnu 2015 ve Vilniusu a v prosinci 2015
ve Varšavě.
Zveřejňování archivního obsahu zejména audiovizuálního archivu je, jak již bylo dříve uvedeno
v kapitole 3.3, v široké míře realizováno samotnou Českou televizí zejména formou vysílání archivních
pořadů na jejích kanálech, také ve formě střihů ve výrobě nových pořadů a dále formou prezentace
na internetu (iVysílání ČT), či na festivalech a výstavách. V Týdeníku Televize č. 36/2015 byl
publikován článek Digitalizace aneb souboj s časem.
4 Technologický rozvoj digitálního archivu České televize
Koncept digitálního archivu ČT pochází z konce 90.let minulého století. ČT však na realizaci
takového projektu neměla disponibilní zdroje. Koncept byl průběžně technicky inovován, ale jeho
realizace byla odkládána. Až v souvislosti s nástupem digitalizace terestrického vysílání byl v roce
2006 učiněn další krok k realizaci projektu. Na základě existující koncepce byla vypsána veřejná
soutěž o návrh, na kterou pak vázalo další výběrové řízení – veřejná zakázka na poskytování služby.
Možnost realizace se totiž otevřela díky přijetí zákona č. 304/2007 Sb. na konci roku 2007. Takzvaná
Diginovela umožnila vznik zvláštního účtu České televize pro užití výnosu z reklam a díky tomu
i základní financování projektu digitálního archivu. Vzhledem k časově omezené možnosti čerpání
prostředků ze zvláštního účtu (2008-2011) byl realizován projekt podle výše zmíněného konceptu,
protože vzhledem k podmínkám financování byla hlavní prioritou rychlost realizace. Řešení nazývané
Digitální archiv programových fondů („DAPF“) bylo postavena na produktu ARDOME společnosti
Ardendo a je licenčně s tímto produktem svázáno. Integraci do prostředí České televize a následnou
podporu zajistila firma NESS Czech, s.r.o., která byla v dané době výhradním zástupcem pro ČT
zakoupenou verzi ARDOME 4.11 pro teritorium České republiky. Součástí implementace byla
i integrace na systémy využívané v České televizi zejména systém Provys, který slouží pro evidenci
veškerých vyráběných a odvysílaných audiovizuálních materiálů, výrobní a vysílací systémy. Vzhledem
21/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
k nutnosti postupovat maximálně rychle a vzhledem k právním problémům s vypsáním a realizací
výběrového řízení na dodavatele hardwarové části a také v souvislosti se spuštěním vysílání
zpravodajského programu ČT24 založeného již na digitální bezpáskové výrobě bylo upřednostněno
vybudování pilotního digitálního archivu pro zpracování a archivaci zpravodajských materiálů.
Celá koncepce byla nastavena jako služba poskytovaná externí společností, která měla v té době
potřebné znalosti na programování a provoz platformy. Vedlejším efektem, však byla plná závislost
na tomto dodavateli a jeho podmínkách.
Díky prioritnímu zaměření implementace DAPF na zpracování archivace digitálních zpravodajských
materiálů došlo bohužel k odklonění od procesů archivace, které byly standardně nastaveny
a využívány pro archivované audiovizuální materiály ČT. Vznikly tak dvě metodiky archivace
audiovizuálních materiálů. Jedna pro dramatické, zábavné a dokumentární pořady a druhá pro
zpravodajské relace. Evidence popisných metadat začala probíhat ve dvou různých systémech DAPF a
Provys a i přesto, že oba systémy byly propojeny přes integrační platformu, která mezi nimi zajišťuje
synchronizaci dat, způsobila tato nejednotnost, že metadata byla v každém systému v různé kvalitě a
v různém rozsahu. To ve výsledku vedlo k nekomfortní práci s archivním materiálem ČT jako celkem a
zvýšila se tím i náročnost jeho spravování a díky nutnosti a složitosti řešení integrace narostla také
náročnost údržby provozu této platformy a to jak časově, tak i finančně.
Systém DAPF byl postaven primárně pro materiály v SD rozlišení. Zpracování HD materiálů bylo
předmětem dalšího rozšíření implementace, hrazeného nad rámec uzavřeného kontraktu.
Dodavatelem nabízené řešení bylo navíc jen dočasné, protože nezahrnovalo budoucí rozšíření
kodeků, které by se muselo znovu implementovat a uhradit. Společnost VIZRT navíc již koncem roku
2014 oznámila ukončení podpory v ČT instalovaného produktu ARDOME v roce 2017 a nabídla jeho
nahrazení novým vlastním produktem VizOne. S ohledem na velmi rozsáhlou lokalizaci pro Českou
televizi odhadl smluvní partner, že by přechod na novou verzi představoval implementaci, která by se
rozsahem blížila implementaci původního systému.
Tyto skutečnosti vedly tým České televize (vedení Archivu, Techniky, IT a finančního a provozního
ředitele) k přehodnocení potřeb ČT tak, aby tyto potřeby byly naplněny i pro následujících 10 let,
bez nutnosti velkých, časově a finančně velmi náročných zásahů. Rozhodovalo se tedy, zda přejít ze
současného systému ARDOME na tuto verzi nahrazující nový systém VizOne nabízený dodavatelem,
nebo se pokusit najít řešení, které by umožnilo a) být nezávislý na jednom dodavateli, b) rozvíjet
systém dle potřeb ČT bez nutnosti externích zásahů a bez nutnosti pořizovat drahé licence, c)
pracovat s jakýmkoliv materiálem, bez ohledu na to, zda je dnes k dispozici přesný popis kodeků,
nebo ne a za d) toto vše dělat bez nutnosti příliš velkých investic.
Bylo potřeba přijít s úplně novou koncepcí, která by oddělila provozní část od archivní části systému,
ale také zároveň sjednotila metodiky a procesy archivace a práce s archivním materiálem napříč ČT
(mezi studii, výrobou zpravodajství, sportu a dramatiky) a tím lépe vyhovovala potřebám ČT
a legislativním požadavkům pro zpracování a práci s digitálními audiovizuálními archiváliemi.
22/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
Tato nová koncepce byla schválena v roce 2015. Kromě nastavení nových a jednotných postupů,
počítá se sjednocením metadat pro všechny výrobní složky do jednoho systému – PROVYS, a to bez
dodatečných nákladů za licence. Dále obsahuje rozšíření fyzického úložiště digitálních
audiovizuálních záznamů ze systému DUAL COPY na systém DUAL COPY – DUAL SITE (dvě kopie na
dvou fyzicky oddělených místech v Praze navíc ve dvou odlišných technologiích fyzických nosičů dat)
s možností budoucího rozšíření v případě potřeby na DUAL SITE – OFF SITE (s kopií nejdůležitějších
materiálů mimo Prahu, například v Brně). Samotná softwarová vrstva, která řídí přesun
audiovizuálního materiálu na/z archivního úložiště, na/z střižnu, na/z vysílání atd. se programuje
a dokumentuje interně v nástroji AREMA (Archive and Essence Manager) od společnosti IBM.
Nová koncepce Digitálního ARchivu (“DAR”) posouvá dál také samotnou problematiku zpracování
a užívání digitálních audiovizuálních materiálů. Vznikající zpravodajské materiály se budou
důkladněji připravovat pro jejich dlouhodobé uložení a archivaci již v redakci (tedy v místě vzniku
materiálu, kdy je o něm nejvíce informací a nikoli zpětně s vynaložením lidských kapacit archivu) a to
tak, aby je uživatelé pohodlně vyhledali pro svou další práci. Dále bude lépe nastaven proces výběru
zpravodajských a sportovních materiálů k dlouhodobému uložení pro potřeby výroby a vysílání
zpravodajství a sportu a také pro výběr a uložení archiválií dle legislativních požadavků. Obdobný
proces je nastaven i v dramatické tvorbě nebo v dokumentaristice.
Jedním ze zásadních důvodů pro změny procesů zpracování a výběru materiálů k uložení je zejména
nárůst jejich objemu v digitálním prostředí. Dnes již tvůrci nejsou omezeni fyzickým prostorem, který
jim v minulosti vymezovala kapacita nosiče. Nosiče se dnes užívají opakovaně a obsah z nich se
ukládá ve vysokokapacitních digitálních úložištích. Vzniká daleko více materiálů, čímž rostou nároky
na jeho uložení, resp. pohodlné a rychlé zpětné užívání. Zvyšuje se tedy objem materiálů, který je
nutný archivně zpracovat (lidské kapacity) a technicky uložit. Narůstá tedy potřeba diskových polí,
serverů, páskových knihoven atd. To následně zvedá nároky na chlazení, příkon elektrické energie,
ale i na vhodné umístění. Vzhledem k obrovskému objemu dat, které je nutné přenášet rychle
a bezpečně oběma směry není pro ČT vhodným řešením využití externích datových center. Proto je
nutné řídit objem ukládaného materiálu tj. objem práce a velikost vlastních datových center. Za tímto
účelem se nově definovaly potřebné procesy a určily se odpovědné osoby tak, aby nevznikaly
„terabajty a petabajty“ nezpracovaného materiálu a důsledně se dle definovaných pravidel vybíral
materiál k dlouhodobému uložení. Od léta 2016 bude tato nová koncepce poprvé použita v rámci
zpravodajství. Nově vzniklá Redakce archivu zpravodajství (RAZ) bude plnit roli řízení obsahu –
předarchivní příprava (Content Management).
Koncepce systému DAR počítá s napojením na všechny s digitálním archivem spolupracující
systémy, jako je DNPS II (systém na výrobu a vysílání zpravodajství, sportu a publicistiky), metadatový
systém PROVYS, na střižny AVID, vysílací systém ASTRA atd. DAR bude fungovat jako dispečer
požadavků mezi jednotlivými uživateli a systémy.
Digitální Archiv bude možné flexibilně upravovat a přizpůsobovat změnám, které nás jistě čekají
a to jak na straně technické (přepis SD materiálů na HD, rozšiřující se výroba v HD a začínající výroba
ve 4K atd.), tak na straně legislativní (např. připravenost na akreditaci digitálního archivu) a procesní
(zejména v oblasti televizní výroby a vysílání).
23/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
Celkem očekáváme, že investiční a provozní náklady na období 10 let nepřesáhnou 25 % nákladů
vynaložených na platformu DAPF v období 2008-2017 (současná smlouva na podporu DAPF končí
30. 6. 2017).
24/25
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2015
5 Finanční zpráva za rok 2015
Přehled nákladů vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho digitalizaci
v letech 2008 až 2015
Ukazatel (v tis. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Pozn.
Náklady personální 24 067 26 673 28 373 27 934 28 053 27 491 29 091 29 994 1)
o APF základ 23 652 25 699 26 863 26 468 26 004 24 991 26 441 27 224
o digitalizace 1 510 1 466 2 049 2 770
Náklady na suroviny 415 974 16 690 16 989 16 560 2 500 2 650 11 850 2)
o pásky 14 049 15 490 14 573 14 244 13 929 8 352 12 343 4 761
o bezpásková média 14 011 14 285 2 117 2 745 2 631 5 908 7 089
Náklady na DAPF 1 205 24 394 26 117 41 635 2 444 8 668 29 644
o provozní náklady 38 8 226 24 394 26 117 41 635 42 027 3 675 27 644
o interní kapacity 2 056 8 226 42 027 45 310 2 000
Náklady na DAR 2 056 0 0 0 44 310 1 500
o provozní náklady 0 0 0 0 0 1 000
o interní kapacity 0 0 0 0 0 0 1 000 0
Interní náklady útvaru 0 0 0 0 0 0 1 500
techniky 0 0 0 0
Náklady ostatní 0 1 000
Náklady CELKEM
0 0 0 209 3 026 9 010 26 922 25 514 3)
3 258 4 754 4 805 4 161 4 754 6 941 7 807 7 890 4)
43 430 55 143 74 262 75 410 94 028 93 821 122 473 106 392
Investice DAPF 104 596 165 328 106 996 69 503 15 177 21 586 5 122 8 147
o technické zařízení 0 0 17 695 745 0
o software 98 0 2 894
o stavební úpravy 69 503 15 177 3 891 4 377 8 147
Investice DAR 102 430 99 549 85 568 0 0 0 0 0
o technické zařízení 0 0 0
o software 2 068 65 779 18 534 0 0 0 4 456 18 705
Investice ostatní 0 0 0 0 11 800
o technické zařízení 0 0 0 6 905
o vybavení (regály) 1 015 1 049 915 4 456
Investice CELKEM 0 0 0 1 015 976 0 411 0
73 0 0
0 0 0 0 915 411 0
70 518 16 226 22 501 26 852
0 1 051 68 9 989
0 284 68
0 767 0
104 596 166 379 107 064
Vysvětlivky:
1) Navýšení v roce 2014 a 2015 způsobeno zřízením spisového archivu.
2) V roce 2014 pořizováno více kazet v souvislosti s konáním zimních OH v Sochi.
3) Od roku 2014 se již plně využívaly digitalizační pracoviště vzniklá ve 2. polovině roku 2013.
Digitalizační pracoviště se využívají ve dvousměnném provozu. Díky tomu se zvýšil objem
zpracovaných materiálů.
4) Záměr co nejvíce využívat (rozšířený směnný provoz 7 dní v týdnu) všechna digitalizační
pracoviště vedl k potřebě navýšení externích spolupracovníků, kteří mají s digitalizací zkušenost
a zapojení dalších pracovišť výroby mimo jejich standardní provoz.
25/25