Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 216251000560015 najdete zde
Dlouhodobé plány programového,
technického, personálního a ekonomického
rozvoje České televize na léta 2017–2021
Září 2016
Úvodní slovo generálního ředitele Výchozí situace – hlavní skutečnosti pro plánovací období
Vážené dámy, vážení pánové, . Televizní vysílání aktuálně prochází obdobím velkých technologických změn, které jsou vynuceny jednak přirozeným tech-
nologickým rozvojem, ale zejména cílenou politickou podporou rozvoje telekomunikačních platforem a nástupem nových
na následujících stránkách Vám budou představeny Dlouhodobé plány programového, technického, personálního aktivit v oblasti informačních technologií, zejména mobilních vysokorychlostních datových sítí. Návrh rozhodnutí EP a Rady
a ekonomického rozvoje České televize, které nastavují základní parametry fungování veřejné služby v oblasti televiz- k pásmu 700 MHz aktuálně předpokládá, že další kmitočty budou uvolněné k využití jinými službami do poloviny roku 2020
ního vysílání v období let 2017–2021. Jsou postaveny na třech stěžejních principech: zachování rozsahu veřejné služ- s možností tento termín posunout maximálně o dva roky. V důsledku této globální strategie dochází v posledních letech
by poskytované Českou televizí; garanci udržitelného financování celého plánovacího období bez očekávání navýšení k nucenému odebírání části tzv. „televizního spektra“, tj. kmitočtů, které jsou využívány k zemskému televiznímu vysílání, ve
příjmů; realizaci nevyhnutelných investic do rekonstrukce infrastruktury České televize. prospěch rozvoje širokopásmových bezdrátových sítí čtvrté a páté generace. V rámci první a druhé digitální dividendy bude
celkem v ČR odebráno 42 % kmitočtů, které byly dosud využívány výhradně pro zemské televizní vysílání.
Tento dokument navazuje na Dlouhodobé plány schválené Radou ČT 9. srpna 2012. Na jejich základě byly doposud při-
pravovány všechny roční rozpočty i jednotlivé programové a investiční plány České televize. Jsem hrdý na to, že jejich . Vláda ČR reagovala na současný vývoj a svým usnesením č. 648 ze dne 20. 7. 2016 schválila Strategii rozvoje zemského
parametry můj management naplnil. Už v roce 2015, tedy o dvanáct měsíců dříve, než předchozí Dlouhodobé plány před- digitálního televizního vysílání, která předpokládá aktivní a rozsáhlou součinnost ČT. Přechod od vysílacího standar-
pokládaly, se nám podařilo srovnat běžné výdaje a příjmy, přičemž tento trend pokračuje i v roce 2016. Podařilo se nám du DVB-T/MPEG2 na DVB-T2/HEVC je svým rozsahem, důsledky, náklady a náročností plně srovnatelný s digitalizací
také dokončit zásadní projekty Dlouhodobých plánů, spustit dva nové specializované televizní kanály a postavit novou televizního vysílání probíhající v letech 2008–2012. Celý proces přechodu by měl být ukončen 1. 2. 2021. Tím se stává
budovu Televizního studia v Brně, a to za dodržení daných termínů i plánovaného rozpočtu. pro předkládané plánovací období hlavním strategickým projektem ČT, ale na rozdíl od první vlny digitalizace v letech
2008–2012 nejsou zatím známy konkrétní podmínky realizace celého procesu, a tedy ani podmínky pro aktivní účast ČT.
Aktuální plány na roky 2017–2021 zajišťují České televizi zachování stávajícího rozsahu poskytované veřejné služby a udr- Schválená strategie počítá s úhradou souběžného vysílání ve standardu DVB-T2 z telekomunikačního účtu, ale podmínky
žení kvality její produkce a jejího vysílání na dalších 5 let. A to bez nutnosti navyšování televizních poplatků. Tato premisa pro jeho čerpání ještě nejsou vytvořeny. Rozhodně nelze uvažovat o financování souběžného vysílání Českou televizí.
je základním bodem předloženého návrhu. Plány rovněž počítají s využitím části disponibilních finančních prostředků na
dlouhodobě zanedbané investice do infrastruktury a technologií v areálu Kavčích hor, jejichž dnešní stav ohrožuje do . Změny, které vyvolá přechod na vysílací standard DVB-T2/HEVC a také rozvoj datových sítí i ostatních ICT (informační a komu-
budoucna možnost vyrábět původní pořady v interních kapacitách České televize. nikační technologie), budou mít dominantní vliv na celé české mediální prostředí. Lze očekávat zásadní změny, zejména rozvoj
placených služeb a omezení nabídky volně dostupného televizního vysílání. Vlastní přechod bude mít vliv na fungování ČT
Strategie ukotvená v tomto dokumentu pak garantuje zachování finanční rezervy pro případy nenadálých situací. Dlou- v průběhu celého plánovacího období a následné změny zasáhnou ČT na jeho konci a zejména pak po roce 2021. Důsledky
hodobé plány nicméně také otevřeně ukazují, že při konzervativních předpokladech ekonomického vývoje a trendu vý- všech těchto změn je dnes prakticky nemožné predikovat.
běru televizních poplatků, bude po roce 2021 nezbytné omezit rozsah veřejné služby poskytované Českou televizí, nebo
změnit způsob jejího financování či najít celkově jiný model fungování veřejné služby. . ČNB má inflační cíl ve výši 2 % a tomu přizpůsobuje svou měnovou politiku. Ceny v ekonomice tedy nadále porostou
a stejně tak lze očekávat mírný, ale soustavný pokles příjmů ČT. Televizní poplatek zůstává neměnný od roku 2008
A přestože tyto plány nepočítají s žádným navýšením příjmů, se státními příspěvky ani s dotacemi, je odpovědné na a komerční možnosti ČT jsou omezené jak legislativně, tak i zaměřením programu. To vše bude v plánovacím období
tomto místě zmínit, že Česká televize je na trhu dlouhodobě znevýhodňována vůči jakýmkoli komerčním subjektům snižovat ekonomickou sílu České televize.
v oblasti odpočtu DPH. Je rovněž odpovědné říci, že vyřešení této nerovnováhy by významně napomohlo programo-
vému a technologickému rozvoji České televize i celé oblasti televizního vysílání v České republice. Z takového kroku by . Průměrná mzda v ČR v letech 2011–2015 narostla o 8 %, v ČT to bylo jen o 6 %. V současné době mzdy dále rostou, a to
pak benefity čerpal především divák, autoři původní české tvorby a celá česká audiovize. Výpadek státního rozpočtu, v soukromém i veřejném sektoru. Navíc se s nástupem telekomunikačních operátorů do oblasti televizního vysílání zvýšila po-
k němuž by snížením odvodu DPH došlo, by byl vlivem multiplikačního efektu výdajů České televize ve svém důsledku ptávka po televizních specialistech. Z toho vyplývá tlak na zvyšování mezd také v ČT. Pokud nebude ČT schopna konkurovat
ve střednědobém horizontu eliminován. mzdám na trhu, bude přicházet o své nejlepší zaměstnance.
Alespoň o tom vypovídá aktuální analýza fungování a přínosů televize veřejné služby od společnosti PricewaterhouseCoopers, . Růst průměrné mzdy a situace v soukromém sektoru v oblasti audiovize vyvolává tlak na růst odměn ze strany externích spolu-
ze které plyne, že s každou korunou odvedenou koncesionáři na televizním poplatku přinese Česká televize zpět české pracovníků, autorů, výkonných umělců, štábních profesí a dalších dodavatelů, na nichž je závislá výroba původní tvorby ČT. Dlou-
ekonomice 2,7 koruny. Jen ekonomický přínos nemzdových útrat ČT pro českou ekonomiku činil v roce 2014 totiž 17 mili- hodobě neměnné honoráře a sazebníky dodavatelů, stejně jako nárůst cen při výrobě pořadů, budou tento cenový tlak zvyšovat.
ard korun a činností ČT vzniklo více než 13 tisíc pracovních míst.
. Budou se zvyšovat nároky diváků na kvalitu (srovnání produkce ČT s nákladnými zahraničními produkcemi) a na způsob
Vážené dámy, vážení pánové, konzumace obsahu (nové platformy distribuce obsahu).
jsem rád, že Vám mohu předložit dokument, který pokládá pevné základy fungování veřejné služby v oblasti televizního . Bude růst cena licencí a vysílacích práv zejména v případě významných sportovních událostí. Současně se bude zhoršovat
vysílání a zároveň zaručuje zdravé a predikovatelné hospodaření České televize. Věřím, že Dlouhodobé plány programové- jejich dostupnost pro volné televizní vysílání. Jedním z hlavních důvodů je nárůst exkluzivních práv nakupovaných telekomu-
ho, technického, personálního a ekonomického rozvoje na období let 2017–2021 pomohou ke stabilizaci role veřejnopráv- nikačními operátory pro nově vznikající placené sportovní programy.
ních médií v České republice a že divákům zajistí zachování vysoké úrovně kvality vlastní výroby a vysílaného programu.
. Udržení objemu, kvality a žánrové rozmanitosti původní tvorby ČT při růstu nákladů na výrobu pořadů a trvalém
Petr Dvořák poklesu příjmů je významným rizikovým faktorem pro plánovací období. Umocňuje ho i očekávaná zásadní změna
generální ředitel České televize mediálního prostředí po roce 2021.
. Podpora rozsáhlé původní televizní tvorby v ČR neexistuje, což bude i nadále významně komplikovat mezinárodní koproduk-
ce. Česká televize se musí snažit nacházet evropsky zajímavá témata, nabízet výhodné podmínky pro koprodukce z vlastních
zdrojů a posilovat spolupráci v rámci EBU. Vliv takové spolupráce na původní tvorbu ČT bude vždy marginální.
. Je třeba řešit havarijní situaci základních inženýrských sítí areálu Kavčích hor, kde se běžná údržba už jeví jako nedostatečná
pro udržení provozuschopnosti a bezpečnosti pracovního prostředí i po roce 2021. Dlouhodobý plán předpokládá, že v letech
2017–2021 bude realizována obměna infrastruktury a zařízení, které je v mnoha případech již na konci své životnosti. Dále
dojde ke generační obměně technických a výrobních kapacit. Díky těmto investicím bude areál České televize odpovídat sou-
časným nárokům na televizní tvorbu a jeho provoz bude v některých oblastech efektivnější.
. Bude se pokračovat v nastoleném trendu zvyšování efektivity procesů a vyhledávání oblastí pro další úspory nákladů.
3
Základní strategické cíle České televize na léta 2017–2021 Výchozí podmínky pro tvorbu plánu
Česká televize bude v plánovacím období i nadále naplňovat trvale platné strategické cíle vyplývající ze zákona o ČT, Předkládané plány počítají:
požadavků EU na rozvoj média veřejné služby a postavení České televize v mediálním prostředí ČR.
... výhradně s využitím disponibilních zdrojů,
. Základní rámec Dlouhodobých plánů vytváří zákonné povinnosti televizního vysílatele veřejné služby, které stanoví zejména s optimálním využitím a rozvojem kapacit ČT,
zákon o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů) a zákon o provozování rozhla- s nutnou rekonstrukcí provozní infrastruktury areálu Kavčích hor a generační obměnou TV technologie.
sového a televizního vysílání (zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších
předpisů), Kodex ČT, Statut ČT. Předkládané plány nepočítají s:
. Činnost ČT se neodehrává jen v kontextu právních norem České republiky. Česká televize proto bude v plánovacím období ve . financováním přechodu na DVB-T2 nad rámec potřeb ČT ze zdrojů ČT, včetně souběžného vysílání v období přechodu na
své činnosti přihlížet i k právním normám a doporučením EU. Zde se jedná zejména o: ....... standard DVB-T2,
dodatečnými externími finančními zdroji či změnou financování ČT,
– protokol o vysílání veřejné služby, který je přílohou Amsterdamské smlouvy, jíž se novelizuje smlouva o Evropské unii; náhlým velkým odhlašováním poplatníků,
smlouva byla zveřejněna v Úředním listu Evropské unie 10. listopadu 1997, výrazným oslabením koruny nad rámec cíle ČNB,
roční inflací výrazně nad 2 %,
– sdělení Komise o použití pravidel státní podpory pro vysílání veřejné služby 2009/C 257/01, navýšením sazby DPH nebo jinou změnou související s DPH,
– doporučení Rady ministrů členským státům o řízení médií veřejné služby, zásadním růstem mezd nad rámec kolektivní smlouvy,
– doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1878 (2009): financování vysílání veřejné služby, snižováním rozsahu programových služeb a omezením výroby.
– doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1641 (2004) k vysílání veřejné služby.
Při tvorbě plánu byla zohledněna skutečnost, že:
. Základním cílem předkládaných Dlouhodobých plánů je v plánovacím horizontu:
. vzhledem k marginálnímu podílu komerční činnosti na financování ČT a vazbě více než 80 % nákladů na výrobu
– realizovat přechod na DVB-T2 v souladu s usnesením vlády č. 648 ze dne 20. 7. 2016, tedy v rozsahu, který České televizi pořadů je základním nástrojem řízení nastavení objemu a struktury původní tvorby v závislosti na disponibilních
dovolují její provozní, ekonomické a legislativní podmínky,
. finančních prostředcích vyrovnané cash flow,
– udržet vyrovnané běžné programové a provozní výdaje s příjmy v běžném roce, chybějící příjmy a zvyšující se náklady nelze donekonečna kompenzovat úsporami; potřebné investice do budoucna je nutné
– udržet rozsah služeb a programovou nabídku ČT zhruba na současné úrovni,
– udržet objem a strukturu české původní tvorby a dále posilovat její kvalitu, . financovat buď disponibilními prostředky, nebo omezením objemu výroby pořadů či poskytovaných služeb,
– udržet ČT jako hlavního producenta původní české televizní tvorby, výrazné snížení objemu původní tvorby se vzhledem k délce vývoje a výroby pořadů plně projeví teprve po dvou letech a že
– rozvíjet zpravodajství ČT,
– pokrývat rozhodující sportovní události, většina takových opatření je nevratná a má fatální důsledky pro celou českou audiovizi.
– rozvíjet oblast nových médií,
– udržet stabilní postavení ČT v mediálním prostředí ČR,
– realizovat potřebný technický rozvoj a pokračovat v implementaci nových technologií,
– realizovat mimořádné projekty rekonstrukce základní infrastruktury areálu Kavčích hor, které zajistí jeho
provozuschopnost i po roce 2021,
– realizovat na konci období programové projekty přesahující běžný rok, tak aby byla zajištěna předvýroba pořadů i po
plánovacím období (na roky 2022 až 2023),
– udržet disponibilní zdroje na konci plánovacího období v souladu se sdělením Komise EU 2009/C 257/01, o použití
pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání.
4 5
Dlouhodobý plán programového rozvoje na léta 2017–2021 Rozvoj programových služeb ČT2 předpokládá v plánovacím horizontu zejména:
Programové služby budou v plánovacím horizontu i nadále realizovány prostřednictvím stávajících programových okru- – Rozvíjet ČT2 jako multižánrový a plnoformátový program pro dospělé diváky s vyššími nároky a specifickým očekáváním.
hů ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT :D, ČT art a nových médií. V plánovacím období se nepředpokládá žádná redukce progra- – Posilovat dokumentární tvorbu jako základní žánr na ČT2, pokrývající největší procento plochy vysílání.
mových služeb ČT a stejně tak se nepředpokládá start nových programových okruhů s výjimkou regionálního vysílání, – Rozvíjet poznávací, společenskou a cestopisnou publicistiku.
pokud k němu budou vytvořeny technické, ekonomické a legislativní podmínky. – Pokračovat v zavádění, výrobě a propagaci v Česku nových, nebo dokonce neznámých žánrů a forem pořadů, jako jsou do-
Rozvoj programového okruhu ČT1 cusoap, docureality, scripted reality atd.
– Postupně program obohacovat přidáním nové, alternativní, případně i experimentální zábavy, určené pro mladší nebo vzdě-
ČT1 bude i nadále multižánrovým programovým okruhem, podporujícím integraci rodiny prostřednictvím plnoformáto-
vého profilu, který zajišťuje všeobecné zpravodajství, aktuální, investigativní a vzdělávací publicistiku, politické diskusní lanější cílové divácké skupiny.
pořady, původní a originální seriálovou tvorbu, televizní filmy a zábavu. I nadále bude orientován na širokou diváckou – Postavit základní dlouhodobou strategii programu na orientaci na rozvoj všeobecného poznání ve všech vědních oborech
obec a maximálně bude využívat potenciál nejlepších českých tvůrců, doplněný špičkovou zahraniční akvizicí. Důraz bude
kladen na původní tvorbu založenou na profesionalitě, kvalitě a vzdělávací roli veřejné služby pro cílové divácké skupiny. a na hlubší reflexi života současné společnosti a zvyšování všeobecného poznání – historie, vědy a techniky, zeměpisu, ces-
tování a přírody.
Rozvoj programových služeb ČT1 předpokládá v plánovacím horizontu zejména: – Nabízet vybranou filmovou a dramatickou tvorbou, českou i zahraniční, s vysokou přidanou hodnotou uměleckou a poznávací.
– Věnovat pozornost menšinovým skupinám diváků se specifickými zájmy a potřebami, též integraci skupin vyloučených či žijí-
– ČT1 i nadále musí být chápána jako prostor pro prezentaci kvalitní české původní, zejména dramatické, tvorby. Proto bude cích na okraji společenského zájmu (zdravotně postižení, sociálně slabí, národnostní a genderové menšiny), otázkám ochrany
udržovat a v rámci svých možností rozvíjet původní seriálovou tvorbu s cílem zvyšovat její kvalitu v rámci České televize i do- přírody, udržitelného rozvoje planety, duchovního a kulturního života společnosti (náboženství, evropská osvěta, tematika
mácího televizního trhu jako celku. Zvláštní důraz bude kladen na rozvíjení konceptu „quality tv“, který byl úspěšně uveden už veřejného prostoru).
v minulém období, přičemž tato tvorba slaví úspěch nejen při premiérovém vysílání, ale stává se i součástí tzv. zlatého fondu. – Posilovat roli ČT v oblasti společenského a kulturního života České republiky a zařazovat do vysílání ČT2 pravidelně i významné
události, například výroční udělování cen, charitativní projekty apod.
– Pokračovat v posilování originální televizní filmové tvorby v oblasti solitérních filmů i minisérií. Filmy ČT by měly být televizní
událostí, proto bude ČT vybírat z nabídek na koprodukční filmy to nejlepší, co autoři nabízejí. Rozvoj programového okruhu ČT24
– Rozvíjet diskusní publicistiku. ČT24 bude bez omezení dále pokračovat jako zpravodajský program televize veřejné služby ve výrobě a vysílání kon-
– Pokračovat v hledání originálních forem vzdělávacích pořadů v žánru publicistiky i zábavy. tinuálního zpravodajství s akcentem na mimořádné vysílání spojené s předvídanými i nepředvídanými událostmi v ČR
– Nadále plnit veřejnou službu v pomoci charitativním projektům a využívat při tom spojení charity s nejúspěšnějšími i v zahraničí. Program bude, stejně jako doposud, založen na vysílání zpravodajských relací v pevných časech, diskusně-
-analytických denních pořadech večerního pásma a týdenících aktuálního a publicistického charakteru.
zábavními pořady.
– Přinášet atraktivní zábavně dokumentární moderní cykly v nových žánrech „docureality“, „docusoap“, a to v různých formách Rozvoj programových služeb ČT24 předpokládá v plánovacím horizontu zejména:
od výprav do historie po sociální témata. – Zaměřovat se ve zpravodajství a pořadech tematicky především na významné události z domácí politické a společenské
– Nákup akvizice bude orientován na přesně definované cílové skupiny ČT1 pro různé úseky dne. Akvizice by měla stavět na scény, zahraniční dění, regionální zpravodajství, ekonomiku, kulturu a vědu.
zlatém fondu světové tvorby a silných novinkách jiných veřejnoprávních televizí. – Posilovat originální zahraniční zpravodajství ČT.
– Cíleně využívat archivních pořadů, aby se do vysílání dostávaly jen ty, jež mají svou nepopiratelnou kvalitu a schopnost oslovit – Vytvářet podmínky pro realizaci mimořádného zpravodajství v případě událostí celospolečenského významu.
– Rozvíjet regionální vysílání a spolupracovat na něm s TS Ostrava a TS Brno.
i současného televizního diváka, a rozvíjet jeho povědomí o československé a české televizní tvorbě minulosti. – Rozvíjet divácké zpravodajství a vytvářet nabídky projektů diváckého zpravodajství pro další kanály ČT.
– Připravovat speciální vysílání pro jednotlivé sezóny dle diváckých očekávání, především pak jarní, letní, podzimní – Rozvíjet mobilní žurnalistiku a distribuci obsahu prostřednictvím sociálních sítí a jejich větší zapojení do vysílání.
– Dále rozvíjet činnost Vzdělávacího centra Zpravodajství, které slouží především mladým nastupujícím redaktorům jako
a vánoční schéma.
– Nadále silně podporovat péči o dětského diváka v kontextu rodinného sledování televize, proto bude podporovat vývoj edukační minimum nutné pro plynulý start redaktorské, reportérské či editorské práce.
a výrobu velkých výpravných pohádek a koncepčně zařazovat dětské filmy, pořady a pohádky z archivu. Rozvoj programového okruhu ČT sport
– Důsledně propojovat program ČT1 s novými médii v rozsahu akceptovatelném většinovým divákem a strukturovat jeho vy-
ČT sport zůstane v plánovacím horizontu jediným volně dostupným, ryze českým sportovním programem na území Čes-
sílání tak, aby si udržovalo silnou pozici s diváckým ročním podílem 15–16 % v kategorii diváků 15+ a nekřížilo se v nabídce ké republiky a jediným sportovním programem volně distribuovaným i v zemském vysílání. Trvale platným konceptem
především s kanály ČT2 nebo ČT art. ČT sport bude i nadále úzký vztah k českému sportu. ČT sport bude zaměřen i nadále nejen na velké sportovní události,
ale také na menšinové sporty a podporu sportu pro všechny. Realitou ale je, že právě ČT sport bude v plánovacím ob-
Rozvoj programového okruhu ČT2 dobí čelit největším problémům souvisejícím s rozvojem placených komerčních sportovních programů a s tím spojenou
sníženou dostupností vysílacích práv. Nelze proto vyloučit, že v plánovacím horizontu začne docházet k částečnému
ČT2 se i nadále bude profilovat jako program pro diváka hledajícího hlubší poznání, souvislosti i orientaci v palčivých otáz- omezení žánrové pestrosti programové nabídky ČT sport, a to buď z důvodů nepřiměřeně vysoké ceny práv, či přímo
kách současnosti, dějin, přírody, vesmíru nebo sociální sféře. I nadále chce být partnerem pro diváky se silným individuálním jejich nedostupnosti pro volné vysílání. V plánovacím horizontu nebude tato skutečnost představovat zásadní omezení
zájmem o svět, vzdělané a zvídavé, otevřené novým podnětům. Zároveň chce zachovat vysokou kvalitu programové nabíd- vysílání ČT sport – jaký scénář nastane po roce 2021, nelze v současnosti predikovat.
ky v celé šíři žánrů. V jednom vysílacím prostoru reflektovat historii i současnost, dokument i drama, vědu i kreativitu, posky-
tovat tradiční i nové odpovědi na otázky celospolečenského významu. Zvláštní důraz bude ČT2 klást na dokumentární tvor-
bu, především autorské české dokumenty, a špičkové, kultovní a žánrově progresivní zahraniční dokumenty, seriály a filmy.
6 7
Rozvoj programových služeb ČT sport předpokládá v plánovacím horizontu zejména: Rozvoj programových služeb ČT art předpokládá v plánovacím horizontu zejména:
– Důsledně dodržovat princip reflexe „české stopy“ ve vysílání. – Pokračovat v zaměření programu na pět základních oblastí: architektura; design a výtvarné umění; divadlo, film a televizní
– Průběžně řešit otázky dostupnosti vysílacích práv. dramatická tvorba; hudba a literatura.
– Prohlubovat spolupráci s ČOV, ČUS a se sportovními svazy s cílem společně hledat dlouhodobě udržitelný způsob prezentace
– Pokračovat a dále rozvíjet spolupráci s kulturními a uměleckými institucemi v ČR i v zahraničí.
českého sportu pro širokou veřejnost ve volném televizním vysílání. – Těsněji propojit festival Zlatá Praha s vysíláním ČT art a využít ho jako hlavní prezentační událost programu ČT art.
– Podporovat hodnotové začlenění sportu jako součásti zdravého životního stylu. Program ČT sport bude pokrývat jak sport – Vyhledávat nejvýznamnější kulturní události ve velkých městech i v regionech a zpracovávat je adekvátní formou pro
profesionální, tak i amatérský, mládežnický i sport hendikepovaných. potřeby programu.
– Podporovat nové formáty, které dokážou respektovat specifického, kulturně orientovaného diváka a zároveň udržet srozumi-
Rozvoj programového okruhu ČT :D
telnou kvalitu a nadčasovost.
ČT :D (Déčko) bude v plánovacím horizontu bez omezení multižánrovou a plnoformátovou televizí pro děti od 4 do 12 let, kte- – Reflektovat významná kulturní výročí či životní jubilea předních umělců, nejlépe tematickým sdružováním nových i existujících
rá bude i nadále vysílat denně od 6 do 20 hodin. Důraz bude kladen na kvalitní a pestrý program, jenž je v prvé řadě vzdělá-
vací, zábavný a bezpečný. Zejména rozvoj specifických forem televizního vzdělávání bude i nadále hlavní prioritou programu dostupných pořadů umožňujícím pracovat s kontextem i rozmanitou formou a usnadňujícím komunikaci s divákem.
ČT :D. Déčko zůstane kvalitní alternativou komerčním stanicím a první volbou pro děti a mládež. Vzhledem k potřebě vytvořit – Zpřístupňovat přímé přenosy stěžejních kulturních akcí v zahraničí, díky nimž se český divák stane součástí celoevropského
bezpečný a kultivovaný prostor pro dětské diváky nebude Déčko vysílat žádné reklamy ani sponzorské vzkazy.
publika sledujícího v jednom okamžiku prvotřídní kvalitu.
Rozvoj programových služeb ČT :D předpokládá v plánovacím horizontu zejména: – Zachovávat pestrosti forem i obsahu, aby se vedle tradičních uměleckých žánrů objevovaly i moderní formy, přesahy
– Rozvíjet koncept zábavného vzdělávání přizpůsobeného pro obě cílové skupiny, tedy mladší (4–8 let) a starší (8–12 let) děti. a umělecké průniky.
– Tematicky se ve vzdělávání zaměřit na českou historii, umění a literaturu i přírodní a společenské vědy na prezentaci těchto
Rozvoj nových médií
poznatků formou přijatelnou pro dětského diváka.
– Rozvíjet v rámci možností ČT hranou a animovanou tvorbu, magazíny, zábavní a soutěžní pořady, dětské zpravodajství a pu- ČT bude i nadále využívat všechny relevantní technologické možnosti nových médií pro distribuci obsahu divákům
s cílem oslovovat i mladou generaci. Současně bude postupně probíhat technologická inovace. Z tohoto pohledu je
blicistiku a sportu. Samozřejmě přizpůsobené dětskému vnímání a potřebám mladších a starších dětí. nejzásadnější součástí dlouhodobých plánů přechod na společný redakční systém, který umožní jednodušší propojení
– Aktivně vyhledávat tvůrce schopné oslovit současného dětského diváka. s ostatními portály a platformami webu České televize.
– Podporovat animátory a tvůrce s originálním přístupem k dětské tvorbě s ohledem na tradici české animace a dalších žánrů.
– Pro hledání dalších možností rozvoje ČT :D dále prohlubovat spolupráci s odborníky z řad autorů dětské tvorby a z oblasti péče Rozvoj oblastí nových médií předpokládá v plánovacím horizontu zejména:
o děti, s experty z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a mnoha dalšími organizacemi. – Nadále nabízet obsah, kterým web ČT a zejména archiv iVysílání disponuje.
– Rozvíjet nová média jako integrální součást vysílání Déčka a posilovat spojení vysílání ČT :D a dětského webu, který je zároveň – Rozvíjet úzkou spolupráci s oddělením marketingu a selfpromotion, jejímž cílem je ucelená propagace pořadů, vysílacího
nadstavbou dětských vzdělávacích pořadů, a dále pro něj vyvíjet aplikace. schématu, ale také dalších událostí a akcí, které Česká televize poskytuje.
– Pokračovat v tradici letních prázdninových soutěží, které se těší velké oblibě a naplňují jedno z hlavních poslání ČT :D, tedy – Pokračovat ve vývoji webových stránek jednotlivých pořadů i speciálního obsahu pro sociální sítě.
– Zachovat vysílání teletextu ve stávající kvalitě a zjednodušit jeho strukturu s cílem prezentovat přehledně jeden teletextový
motivaci dětí k aktivitám v přírodě, a současně posilovat jejich edukativní charakter.
– Vedle prázdninových soutěží rozvíjet i další pořady, které rodiče i děti motivují k aktivním společným zážitkům zejména během obsah na všech programech ČT.
– Díky úspěchu systému HbbTV pokračovat ve vývoji nových aplikací se zaměřením na podporu tvorby ČT.
víkendů a volných dnů. – Nadále rozvíjet HbbTV obsah pro děti i další věkové kategorie.
– V rámci dětského webu Déčka i nadále vyvíjet interaktivní hry a poskytovat videa a informace z různých oblastí společenského – V souladu s koncepcí nových médií reflektovat v nabídce nových aplikací významné společenské a sportovní události, a to
i kulturního života. v úzké vazbě na obsah televizního vysílání.
– Rozvíjet web Déčka jako specifický vzdělávací prostor, který pracuje s dostupnými technologiemi i schopnostmi současného – Nadále rozvíjet specializované weby ČT, které jsou dnes integrální součástí vysílání ČT24, ČT sport a ČT :D.
– Web ČT :D navíc zaměřovat na přípravu webových aktivit pro děti a na rozvoj vzdělávací části webu, včetně nenásilné formy
dětského diváka je využívat.
– Vytvářet aplikace i programové formáty využitelné i v rámci výuky mateřských či základních škol. výuky jazyků.
– Zahrnout do portfolia programů Déčka i programy přibližující dětem současnou literaturu.
– Rozvíjet klasické české programové formáty, jako jsou pohádky či večerníčky. Vývoj pořadů a programových formátů
– Posilovat v programové skladbě a vývoji aplikací pro web Déčka oblast jazykového vzdělávání.
Základním cílem vývoje pořadů je v plánovacím horizontu a rámci dosažitelných podmínek udržení objemu a kvalitativní
Rozvoj programového okruhu ČT art rozvoj jednotlivých žánrových a formátových oblastí vlastní tvorby podle potřeb a programových plánů jednotlivých
programových okruhů ČT:
V kontextu českých televizních programů neexistuje v České republice žádný podobně zaměřený program. ČT art lze
srovnávat prakticky jen se zahraničními kulturními televizními stanicemi, dostupnými v kabelovém či v satelitním vysílání. – Hraná tvorba pro dospělé – společensky významná a závažná témata, zábavné žánry (krimi, romantika, komedie)
Rozvoj ČT art by měl pokračovat bez omezení i v předkládaném plánovacím horizontu. Koncepce ČT art se nebude měnit – Hraná tvorba pro děti
a ve vztahu k oblasti kultury a umění se zaměří i nadále na tři základní cíle: o kultuře informuje; kulturu zprostředkovává, – Dokudrama a ostatní žánry na pomezí hrané tvorby a dokumentu
čímž ji i podporuje a spoluvytváří; kulturu kriticky hodnotí, a tím ji též ovlivňuje. Dramaturgie programu zůstane založena – Dokumentární filmy a seriály
na systematickém vytváření kontextů mezi tuzemskou a zahraniční uměleckou tvorbou, mezi tvorbou současnou i tím, – Docusoap a ostatní žánry na pomezí dokumentu a tzv. reality formátů
co nadčasového a hodnotného vznikalo v minulosti, mezi kulturním děním ve velkých městech a tím, co mimořádného – Publicistika
nabízí kultura mimo ně. Hlavním kritériem pro dlouhodobé programové směřování zůstává hledání, rozpoznávání, zpro- – Vzdělávání dětí a dospělých
středkování a podpora kvality. – Velká zábava – eventy, sezonní cykly
– Reality
8 – Malá zábava – herní pořady, panelové show
– Skečové pořady a sitcomy
9
– Infotainment – magazíny a zájmové pořady Televizní studia
– Hudební a divadelní pořady
– Pořady pro mladé lidi Televizní studia v Brně (TSB) a Ostravě (TSO) jsou nejen součástí výrobních kapacit České televize, ale jsou významnými
– Dětské pořady kulturními, společenskými a informačními institucemi v daném regionu. Tento význam podtrhuje i jejich pevné ukotvení
– Animovaná tvorba v zákoně o České televizi. Úzká vazba na problematiku pokrývaného regionu na straně jedné a efektivní začlenění do
– Tvorba orientovaná na menšiny celoplošného vysílání a produkce pořadů České televize na straně druhé budou základní strategií rozvoje studií i v letech
– Prostor pro mladé talenty a experiment – studentská tvorba 2017 až 2021.
Česká televize bude v plánovacím horizontu posilovat postavení regionálních studií jako významného producenta po-
Vývoj bude pokračovat v naplňování potřeb programu vlastní tvorbou v souladu se zásadami poskytování veřejné služ- řadů pro vysílání všech okruhů ČT. Výstavbou nového studia Brno se možnosti regionální výroby pořadů významně
by pro programy ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art na základě tříletých programových plánů, které jsou základem programová- posílily. Bude podporován regionální charakter vyvíjené a vyráběné produkce a vytvářeny příležitosti pro zapojení jak re-
ní, objednávky vývoje pořadů a výroby. Plány budou stejně jako dosud vytvářet divize programu dle profilu každého gionálních kulturních, společenských institucí, tak i jednotlivých umělců či tvůrčích týmů. Studia budou hrát významnou
kanálu, rozpočtu na novou výrobu a cíle udržet nebo navýšit ukazatel Měření veřejné hodnoty vysílání ČT a zachovat roli v rozvoji regionálního zpravodajství a budou v rámci vysílání České televize prezentovat to nejlepší, co lze v regionech
v maximální možné míře, kvalitě a žánrové pestrosti původní tvorbu České televize. v oblasti televizní tvorby nalézt. Orientace na region však nebude omezovat možnost studií přinášet i pořady mající
regionální přesah, stejně tak jako vyvíjet a vyrábět pořady v rámci standardních požadavků programových okruhů ČT.
V oblasti vývoje pořadů se ČT bude věnovat, kromě vývoje vlastních látek, i podpoře nezávislých tvůrců a producentů
formou tzv. co-developmentu, tedy vývoje scénářů zejména hrané tvorby formou finanční i tvůrčí spoluúčasti obou 11
stran: ČT a nezávislého producenta. V plánovacím horizontu tak ČT zůstane významným partnerem českým nezávislým
producentům a tvůrcům.
Bude pokračovat spolupráce s nezávislou a akademickou sférou s využitím různých forem praktické realizace, např.
žánrová cvičení, kdy ČT, při plném zachování akademických svobod, finančně přispívá na taková praktická cvičení, která
vyhovují kritériím televizní žánrové tvorby, dále scenáristické workshopy apod.
Bude nadále probíhat výrazná mezinárodní spolupráce ČT v oblasti televizních pořadů. Kromě již existující spolupráce
s německo-francouzským kanálem ARTE bude pokračovat spolupráce s EBU v různých žánrech (hudba, dětská tvorba,
dokumenty). ČT hodlá spolupracovat také se svými nejbližšími sousedy: se Slovenskem, Německem a Rakouskem.
Stejně jako v uplynulém období bude Česká televize uplatňovat i v předkládaném plánovacím horizontu již zavedené
principy v oblasti původní tvorby. Jejím prvořadým cílem je dosahovat maximální možné kvality a měřitelného úspěchu
ve všech žánrových a tematických oblastech, v souladu s Kodexem ČT a zásadami poskytování veřejné služby.
Bude pokračovat činnost Filmového centra ČT jako kontaktního místa pro filmaře, nositele filmového know-how a jako
koordinátora posuzování a zpracování filmových koprodukcí s účastí ČT. V oblasti kinematografie Česká televize bude
nejen koprodukovat snímky nezávislých producentů, ale také cíleně vyhledávat nové talenty. Při výběru a vývoji látek
bude Filmové centrum úzce spolupracovat s externími odborníky, předními českými literáty, režiséry, teoretiky, scená-
risty a dramaturgy.
Výroba pořadů
Výroba pořadů a naplňování role producenta je významnou činností České televize a bude tomu tak i v horizontu let 2017
až 2021 vzhledem k tomu, že důraz na původní českou televizní tvorbu a její udržení z pohledu struktury, objemu i kvality
je základní strategií ČT do roku 2021.
Výrazné omezení výroby původní televizní a filmové tvorby (dramatika, dokumenty, animovaná tvorba) by mělo zásadní
negativní dopad na českou audiovizi, protože ČT je hlavním producentem původní české televizní tvorby. Znamenalo by
prakticky konec nezávislé dětské tvorby, kterou dnes kromě ČT nikdo neprodukuje, i razantní omezení české původní
dokumentární tvorby (ČT je producentem nebo koproducentem většiny dokumentů). V ČR neexistuje náhradní finanční
zdroj, ze kterého by mohla být financována původní česká televizní a filmová tvorba v případě, že ČT omezí svoji roli
producenta. Své důsledky by to samozřejmě mělo i na atraktivitu a sledovanost programů ČT.
Ekonomická, provozní i programová situace a existující disponibilní zdroje umožňují k takovému kroku v předkládaném
plánovacím horizontu nepřistoupit. Předkládané dlouhodobé plány nepředpokládají žádné zásadní omezení původní
tvorby, a tedy ani omezení výroby a z toho plynoucí útlum výrobních kapacit ČT, propuštění pracovníků či omezování
spolupráce s externími tvůrci. Vzhledem k zachování objemu a struktury původní tvorby budou výrobní kapacity ČT
rozvíjeny v souladu s potřebami výroby pořadů v jednotlivých letech. Bude pokračovat technologická inovace studií, ze-
jména obměna světelných parků a přechod z SD do HD technologie u dalšího studiového bloku, a plně budou využívány
bezpáskové technologie. V plánovacím horizontu bude pokračovat optimální vytížení výrobních kapacit s cílem dosažení
maximální efektivity výroby pořadů.
10
Dlouhodobý plán technického rozvoje na léta 2017–2021 Jedná se zejména o rekonstrukce osvětlovacích roštů v televizních studiích v Praze a v Ostravě. Tyto rošty, včetně
mechanických manipulačních prvků a osvětlovací techniky, byly montovány v sedmdesátých letech minulého století
Dlouhodobé plány technického rozvoje vycházejí z nutnosti dokončit technologickou digitalizaci a v návaznosti na ukon- a z hlediska bezpečnostních předpisů a norem, které nově platí v rámci EU, již provozně nevyhovují. S rekonstrukcí hor-
čení základní digitalizace terestrického vysílání vytvořit podmínky pro jeho další rozvoj v souladu s požadavky zákona ních sfér se již započalo v tomto roce (studio KH-1) a rekonstrukce v dalších studiích budou pokračovat v příštích letech
o ČT a potřebami dalšího rozvoje vývoje, výroby pořadů ČT a jejího vysílání. Technologický rozvoj se bude dotýkat 2017–2021. Udržet rozvoj studiové techniky ČT je významný strategický cíl, protože její omezení by vedlo k likvidaci části
všech oblastí. vlastní studiové výroby.
S ohledem na přechod do IP prostředí bude nutno investovat do síťové infrastruktury a zároveň bude třeba řešit i vyba-
Aby bylo možno zachovat pozemní digitální vysílání (DTT) v rozsahu alespoň takovém, jak tomu bylo doposud, je nutno vení prostoru pro serverovou techniku.
přejít na nové modulační schéma DVB-T2 a pokročilý kompresní algoritmus HEVC. Kromě toho, že musí během čtyř až Samostatnou kapitolou je obměna přenosové techniky – v nejbližší době bude nutno nahradit poslední SD pře-
pěti let dojít k obměně vybavení domácností pro příjem TV vysílání (vedle zobrazovačů se to dotkne i úprav individu- nosový vůz, který je na konci životnosti. Dále bude muset ČT přistoupit k modernizaci velkých přenosových vozů,
álních a společných anténních systémů), ovlivní tento přechod i technologickou obměnu v rámci vybavení samotných obměně kamerové techniky, výměně kabeláží apod. Předkládaný dlouhodobý plán počítá s rozvojem přenoso-
televizních výrobních a odbavovacích komplexů. V souvislosti s přechodem na DVB-T2/HEVC dojde k ukončení distribuce vé techniky zejména proto, že v případě omezení výrobních prostředků v rámci Přenosové techniky je nutno počí-
signálu v SD rozlišení, samotnou SD kvalitu zřejmě nahradí rozlišení qHD (960x540), které je odvozeno od požadavků tat s tím, že nebude možno nadále zajistit pokrytí výroby velkých sportovních akcí mezinárodního významu, kte-
na kvalitní zobrazení na displejích přenosných zařízení. Pro HD zobrazení pak dojde k přechodu od prokládaného for- ré se pořádají v ČR, a vyhovět vysokým požadavkům organizátorů těchto akcí (např. UEFA, IBU, IAAF, …). Vzhledem
mátu k progresivnímu zobrazení a tato změna ovlivní obměnu technologií u části zařízení celého výrobního řetězu. k tomu, že v ČR kromě ČT nikdo jiný nedisponuje přenosovou technikou, která by těmto požadavkům vyhovovala,
Formát 1080p50 se pravděpodobně stane na dlouhou dobu základním TV standardem v platformě DVB-T2 (v Německu a nelze předpokládat, že by jakýkoliv jiný subjekt byl schopen vysílání z akcí tohoto rozsahu zajistit, lze předpokládat,
k tomuto zásadnímu kroku došlo již v 05/2016). že pro pořádání význačných sportovních akcí budou upřednostněny země, které budou schopny televizní přenosy
v požadovaném rozsahu samy zajistit.
V České televizi v současné době stále ještě probíhá přechod z SD rozlišení do HD ve formátu 1080i25. Přechod do HD Pochopitelně nelze přesně specifikovat, jak se budou v budoucnu technologie vyvíjet ani jaká bude jejich aktuální cena
v progresivním módu (tak, jak bylo rozhodnuto v Německu) bude teprve další etapou plánovaného vývoje a rozhodně na trhu. Optimální termín obměny se určuje na základě fyzického a morálního opotřebení dosluhujícího zařízení. Někdy
přesáhne předkládaný plánovací horizont. Mimo jiné, v současnosti je dokončován upgrade vysílacích řetězů do HD, na je nákup nových technologií ekonomicky výhodnější než udržování starší technologie, a je proto vhodné nákup nové-
příští rok je naplánována rekonstrukce studia a režie KH-3 spojená s přechodem do HD. Nový produkční zpravodajský ho zařízení urychlit. Pořizování nových technologií může být ovlivněno například i případnou změnou legislativy, která
systém DNPS II umožní přechod do HD rozlišení i ve zpravodajství. Do HD verze je postupně přestavován i poslední uloží České televizi další služby či činnosti, jako tomu bylo v minulosti (služba pro sluchově či zrakově postižené, regulace
z velkých přenosových vozů PV-5, který byl dosud v SD. V SD rozlišení jsou stále provozovány i dožívající přenosové vozy hlasitosti apod.).
v Brně a Ostravě. K investičním projektům zařazeným do předkládaných plánů patří i řada rekonstrukcí inženýrských sítí a provozních
systémů zabezpečení dodávky elektřiny, vody, chladu a tepla pro všechny objekty v areálu, které jsou nutné pro udržení
Přechod do UltraHD (4K) rozlišení se v předkládaném plánovacím horizontu neočekává. Je však pravděpodobné, že pro provozuschopnosti celého areálu i po roce 2021.
zvýšení kvality televizního signálu se v plánovacím období začne využívat zvýšená dynamika obrazu (HDR – High Dyna-
mic Range), vyšší snímková frekvence (HFR – High Frame Rate) a rozšířený barevný prostor (WCG – Wide Color Gamut), 13
které jsou součástí UltraHD standardu, ale je pravděpodobné i to, že budou implementovány již do rozlišení HD. Využitím
těchto technologií dojde k vyšším nárokům na potřebné datové toky, což zvýší především náklady na datová úložiště
a distribuci signálů.
S přechodem do IP prostředí se v mnoha případech sice snižuje pořizovací cena zařízení, ale nezbytné servisní smlouvy
znamenají ročně zvýšení provozních nákladů o 16–18 % z pořizovacích nákladů příslušné technologie. Životnost tech-
nologií se dramaticky zkracuje. Pro výpočetní algoritmy je využívána řada patentů a součástí ceny zařízení jsou i licenč-
ní poplatky držitelům těchto patentů. Pro kompresní systém HEVC je například využíváno řádově několik tisíc patentů
a licenční poplatky se již vyšplhaly na 28 násobek poplatků, které bylo nutno hradit za dosud užívaný kompresní systém
MPEG-4. Přechod do DVB-T2/HEVC sice ušetří v rámci signálové distribuce potřebné datové toky, ale bude klást zhruba
desetinásobně vyšší nároky na výpočetní výkony, což bude vyžadovat obměnu potřebné IT technologie. Nárůst výpo-
četních výkonů bude znamenat i zvýšení nákladů na napájení a chlazení využívaného zařízení.
Obdobně, jak tomu bylo i při přechodu z analogu do digitálu, nelze ani tentokrát očekávat, že přechod do DVB-T2/HEVC
náklady na distribuci programů výrazně sníží.
V rámci techniky dochází k pravidelné obměně využívaného zařízení. S přechodem od mechanických točivých zařízení
(např. záznamová technika) k zařízení na bázi paměťových médií se snížily náklady na servisní zásahy (výměny záznamo-
vých hlav, transportních systémů), narostly však náklady na nevyhnutelnou servisní podporu, kterou poskytuje výrobce.
Cyklus obměny se výrazně zkrátil, zařízení je třeba vyměňovat nejen s ohledem na omezenou životnost (morální a fyzic-
ké opotřebení), ale i v návaznosti na cenovou politiku výrobců a distributorů zařízení (nepřiměřená cena náhradních dílů
pro starší typy zařízení apod.).
Vzhledem k tomu, že předkládané dlouhodobé plány nepředpokládají zásadní omezení výroby, je třeba zajistit odpoví-
dající technické kapacity a provozní a investiční náklady nelze příliš redukovat (prodloužením periody obměny techno-
logií narůstají servisní náklady, snižuje se kvalita služby – to se může naopak projevit ve vyšších výrobních nákladech
spojených s prodloužením natáčecích frekvencí apod.).
Nad rámec standardního investičního plánu, ve kterém jsou zohledněny všechny mandatorní požadavky na obměnu
využívané technologie a zajištění bezproblémového chodu všech technických provozů, je však třeba počítat s dalšími in-
vestičními položkami, které běžný investiční plán nepokrývá a musí být kryty z disponibilních zdrojů nad rámec běžných
ročních plánů.
12
Dlouhodobý plán personálního rozvoje na léta 2017–2021 Kvalifikační struktura zaměstnanců ČT (červen 2016)
Vzdělání Počet Podíl v %
základní Počet zaměstnanců České televize se dlouhodobě pohybuje kolem 2 900 osob. Z toho je zhruba 500 zaměst- Vzdělání 26 0,9% Počet 1% 16 %
Počet 50 %
náno v televizních studiích v Brně a Ostravě. Většina pozic souvisí přímo s výrobou a vysíláním pořaVdzůdě, láznpíra- Podíl v % 31 % Podíl v %
základní 466 26 0,9%
vyučení vodajství a sportu. Počet zaměstnanců vychází z potřeby zajistit činnosti nutné k vlastní televizní tvozárkblěad, nkí te- vyučení 466 0,9%15,9% 26 15,9%
50,7%
rá tvoří 65 % odvysílaných pořadů na programech ČT (u komerčních televizí tvoří vlastní tvorba obvyklevyausčien15í % 1 490 středoškolské 1 490 15,9% 466 1,9%
30,7%
středoškolské vysílání). Vedle velkého objemu vlastní televizní tvorby ovlivňuje počet zaměstnanců také rozsáhlý kompstleřexdosštkuodlsiíké vyšší odborné 56 50,75%0,7% 1 490
a dalšího televizního zázemí, které se k výrobě pořadů využívá. 1,9% 56
vyšší odborné 30,7% 1,9% 902
podle činnostPi očet zaměstnanců podle činvnyošsštií odborné vysokoškolské 56 vysokoškolské 902 30,7% 2%
ěstnanců v rP(oroočckeet2z20a01m51)ě5stnanců podle č%innovstyi s(rookko20š1k5o) lské Celkem
Celkem 2 940 2 940
9% 902
2 276 77% Celkem 3% % 2 940
77%
Počet zaOmblěassttnčainncůosvtiroce 2015 % Počet zaměstnanců v ro1c0e 2%015 Změna v kvalifikační struktuře zaměstnanců ČT mezi roky 2012 a 2016
307 výroba obsahu 2 276 7170%% 2 276
y infrastruktura a podpo3r0a7výroby 10% 307 10%
89 distribuce signálu 89 33%% 89 3%
obecná podpora 265 9% 265 9% Vzdělání Změna (%)
základní -0,3
265 CELKEM 2 937 129%% 2 937 12% 78 % vyučení -1,1
středoškolské -1,0
2 937 12% vyšší odborné +0,2
vysokoškolské +2,3
Na vývoj počtu zaměstnanců po roce 2012 měla vliv skutečnost, že došlo k převodu části externích spolupracovníků do
zaměstnaneckého poměru. Převody externistů byly realizovány na základě výsledků analýzy závislé činnosti, provedené Předkládané dlouhodobé plány ČT počítají s další optimalizací profesní i věkové struktury, jejíž primární motivací není
v České televizi v roce 2011. Dále si Česká televize začala některé činnosti, dříve dodávané externě, zajišťovat sama. Jed-
nalo se především o vznik nového obchodního oddělení, kdy si Česká televize začala poprvé v historii zajišťovat prodej zásadní snižování počtu zaměstnanců, ale udržení kvality a spolehlivosti fungování ČT. Celkové počty pracovníků jsou
reklamy, a dále pak o převod recepčních služeb, pracovníků údržby, správy a dalších. Všechny převody byly realizovány
po finanční analýze a po prokázání úspor. Kromě nových nástupů externích spolupracovníků do pracovního poměru
byly realizovány organizační změny, které měly naopak za následek snížení počtu zaměstnanců v některých útvarech.
vpPýlnorěodbzyáílvjeipsluéornčpualjaoícbítjkpermuouznaaamstěprsutrknůtaunmřeecěvkyrosnuíláésntmíruakptpůuvrřuoíjdmČnTí.utDvlodorubohymo. Zdeáojmbcénénpoalássnttyriup(kortoučírtkaajpí2sů0evo1sdt4an)bí itlivzoarcbí yklaíčoz vnýí cvhycphráozfeejsící.í objem
I proto
PPooččeettzzaamměěstsntnanacnůců (prům. přep.) nZednírjoejjic:hOcEíleCmDp,rEosBtéUsnižování počtu pracovníků, protože to by vedlo k rozpadu pracovních týmu a zásadní ztrátě
know-how, které je pro původní televizní tvorbu zásadní. Vzhledem ke zvyšující se náročnosti televizní výroby bude
i nadále růst podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a tím se také bude zvyšovat podíl pracovních pozic s vyšším
mzdovým ohodnocením.
(červen 2016) ČTZesmeěv předkládanéPmodpíllápnoopvlaatckímu období zaměří i na další rozvoj vzdělávání pracovníků a vytváření podmínek pro jejich
počet zaměstnanců (prům. přep.) 2011 2012 2013 2014 2015 trvalý odborný růst.
2 798 2 856 2 926 2 903 2 906
Dánsko 1,30
Švýcarsko 1,14
Norsko 1,05
Rakousko 0,96
městnanců ČTV(ěčkeorvveánst2r0u1k6t)ura zaměstnanců ČT (červen 2016) Švédsko 0,87
Věková struktura zaměstnanců ČT (červen 2016) Slovinsko 0,83
Počet Podíl v % Irsko 0,75
Velká Británie 0,73
34P6očet Podíl v %11,8% 10 % 12 % Německo 0,70
Věk 11,8% Počet Podíl v %
od 19 do 30 včetně 346 26,62%6,6% 346 11,8% Itálie 0,49
782 od 30 do 40 včetně 782 28,3% 782 26,6% Francie 0,48
od 40 do 50 včetně 832 28,3% 832 28,3% Česká republika 0,44
23,2%
832 23,2% 23 % 683 27 % Belgie 0,37
od 50 do 60 včetně 683 10,12%3,2%
nad 60 683297 10,1% 297 10,1% Polsko 0,34
CELKEM 2 940
2 940 Slovensko 0,31
297 Řecko 0,21
Portugalsko 0,18
2 940 28 %
14 15
Dlouhodobý plán ekonomického rozvoje na léta 2017–2021 Podíl poplatku na průměrném příjmu domácnosti (rok 2014)
ZPdordoílj:pOopElCaDtk,uEnBaUprůměrném příjmu domácnosti (rok 2014)
Výchozí ekonomické podmínky činnosti České televize
Země Podíl poplatku
. Hlavním zdrojem financování České televize jsou televizní poplatky, které v současné době tvoří více než 90 % jejích příjmů.
Stejně tak tomu bude i v plánovacím období let 2017–2021. Dánsko 1,30
Švýcarsko 1,14
. Na hospodaření České televize má negativní dopad skutečnost, že od roku 2010 se snižuje počet evidovaných poplatníků Norsko 1,05
a tím dochází i k úbytku finančních prostředků, které má Česká televize každý rok k dispozici. V roce 2015 měla Česká televize Rakousko 0,96
příjem z televizních poplatků o 166 mil. Kč menší, než tomu bylo v roce 2008. Za roky 2011 až 2015 pak tento výpadek příjmů činí Švédsko 0,87
392 mil. Kč. Slovinsko 0,83
Irsko 0,75
. Hospodaření ovlivňuje také skutečnost, že televizní poplatek ve výši 135 Kč zůstává stejný již od roku 2008. Vlivem růstu cel- Velká Británie 0,73
kové cenové hladiny v ekonomice (inflaci), kdy rostou ceny vstupů, dochází také k poklesu reálné hodnoty poplatků. Zjed- Německo 0,70
nodušeně řečeno, za 135 Kč se dá v roce 2016 koupit méně než v roce 2008. Při zohlednění inflace se postupně snižuje reálná Itálie 0,49
hodnota poplatku a v roce 2015 dosahuje hodnoty 115 Kč. Francie 0,48
Česká republika 0,44
Nominální a reálná hodnota televizního poplatku Belgie 0,37
Polsko 0,34
Nominální a reálná hodnota televizního poplatku Slovensko 0,31
Řecko 0,21
(v Kč) Portugalsko 0,18
135 135 135 135 135 135 135 135
112266,5 112255,2 Zdroj: OECD, EBU
112233,4 . V letech 2017 až 2021 lze očekávat další růst cen. ČNB má inflační cíl 2 % za rok a tomu přizpůsobuje i svoji měnovou politiku.
. V odměňování zaměstnanců bude muset Česká televize brát v úvahu aktuální situaci na trhu práce, jelikož se uchází o stejné
11221,10
profese jako komerční subjekty působící v oblasti audiovize.
2008 2009 2010 2011 2012 1117,70 1115,,44 1114,99
2013 2014 2015 . Růst cen vstupů při klesajících příjmech nelze řešit dlouhodobě pouze hledáním vnitřních úspor a zvyšováním efektivity,
jejichž možnosti přinášet významné dodatečné zdroje jsou dnes prakticky již vyčerpány. Nutné investice do infrastruktury
poplatek/měsíc reálná hodnota měsíčního poplatku a technického vybavení je pak třeba financovat z disponibilních prostředků.
Pozn: Hodnota poplatku v letech 2009–2015 je v každém roce snížena o inflaci roku předchozího. Použité hodnoty inflace za roky 2008–2014 jsou . Specifickou oblastí je DPH. Česká televize si nemůže, na rozdíl od jiných subjektů na audiovizuálním trhu, plně nárokovat DPH,
z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. a to zdražuje nákupy služeb, zboží a majetku. Každé zvýšení sazby DPH tedy okamžitě zvyšuje náklady ČT. V letech 2008
a 2009 byla sazba DPH 19 %, od roku 2013 je již 21 %. Zvýšení sazby o 2 procentní body se například projevilo v nákupech roku
. Podíl televizního poplatku na výdajích domácností se snižuje. Mezi roky 2008 a 2016 se průměrná mzda v ČR zvý- 2015 navýšením nákladů o 55 mil. Kč. Druhým faktorem je koeficient, kterým Česká televize musí krátit DPH, které si může
šila o 17 %, zatímco výše televizního poplatku se za stejnou dobu nezměnila. V roce 2014 tvořil televizní poplatek nárokovat zpět. Vzhledem k tomu, že tento koeficient závisí na objemu výnosů, došlo po omezení vysílání reklamy k jeho
0,44 % průměrného příjmu domácnosti. V porovnání s jinými zeměmi je výše televizního poplatku v České republice výraznému poklesu. Zatímco v roce 2008 šlo nárokovat zpět 21 %, v roce 2015 to bylo již jen 10 %. V nákladech roku 2015 to
v relaci k příjmům domácností pod průměrem. znamenalo navýšení o dalších 65 mil. Kč. Problematikou DPH ve vztahu k veřejnoprávnímu vysílání se v současné době zabý-
vají soudy na různých stupních. Česká televize, stejně jako Český rozhlas, zastává v otázce DPH jiný názor než Finanční správa
a dožaduje se správní i soudní cestou změny ve způsobu výpočtu koeficientu pro krácení nároku na odpočet DPH na vstupu,
a to i zpětně za období od července 2011.
. Vývoj v posledních letech ukázal, že model financování veřejné služby, kdy platba televizního poplatku je navázána na držení
televizního přijímače a v podstatě dobrovolnosti přihlášení se k placení, není do budoucna udržitelný. Z těchto důvodů dochází
v posledních letech v některých evropských zemích k přehodnocení způsobu výběru televizního poplatku a přechodu na
jiný model, jako je například placení televizního poplatku za domácnost bez ohledu na držení televizního přijímače, na který
přistoupilo Německo.
. Stejně tak není z ekonomického pohledu udržitelný systém fixního poplatku po dobu pěti a více let. Ekonomické faktory jsou
dynamické a cenová hladina se dlouhodobě zvyšuje.
16 17
Prognóza vývoje výnosů v letech 2017–2021 . Náklady na vysílací sítě (terestrické a satelitní šíření signálu programů ČT) představuje významnou položku nákladů, která
. Na základě vývoje posledních několika let lze předpokládat, že pokles příjmů z televizních poplatků bude pokračovat i v ná- v následujících letech bude ovlivněna přechodem na digitální vysílání DVB-T2.
sledujících letech. Na konci plánovacího období v roce 2021 je možné očekávat, že roční příjmy z televizních poplatků budou
. Dalšími významnými položkami nákladů jsou náklady spojené s programem (kolektivní správa autorů a provozovací
honoráře), s výběrem televizních poplatků a náklady na energie. U těchto nákladů se očekává v následujících letech
o 110 mil. Kč nižší než v roce 2016.
spíše mírný nárůst.
. Od roku 2012 má Česká televize výrazně nižší příjmy z prodeje reklamy a dalších komerčních sdělení, což je následek změny
zákona v roce 2011, která omezila vysílání reklamy. Roční výnosy z komerčních aktivit v letech 2013 až 2015 byly v průměru . Na pokles příjmů a nárůst cen vstupů musela Česká televize v posledních pěti letech reagovat zefektivněním svých procesů
a hledáním možných úspor. Díky tomu byl zachován a v některých případech i rozšířen rozsah služeb, které Česká televize
o 610 mil. Kč nižší, než tomu bylo v letech 2008 až 2010.
poskytuje. Přijatá opatření se dotkla všech procesů a zahrnula výběr vhodných zaměstnanců na vedoucí i řadové pozice, na-
.TelVeývšeizvnýníopsůozpkolamtekrčynícah očinsntoasttíndíosváýhnneovspylán(omvacldím. oKbčdo)bí obdobného objemu jako v posledních dvou letech a bude stavení jasných pravidel minimalizující riziko neefektivního vynakládání prostředků, změny v nastavení informačních systémů
Telseevteidzynníapdáolepjeldantakt ypoauzeoosdtaodtanteíčvnéýpneoněsžyní (pmrosltdře.dkKyčp)ředstavující maximálně 10 % příjmů České televize. a interní i externí pravidelnou kontrolu hospodárného vynakládání prostředků.
. . TeleCveilzknoívpéopplřaítjmkyyavoostbadtnoíbvíý2n0o1s7y–2021 s2e00b8ud2o0u0p9oh2y0b1o0vat2k0o11lem20612mld2.0K13č za20ro14k. 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Rozdělení televizního poplatku dle užití (rok 2015) (vmld.Kč)
. pTeříljeevmizntví ppooppllaattkkyůa ostatní výnosy Plán na roky 2017–2021 předpokládá, že bude docházet k dalšímu zefektivnění procesů a hledání dalších vnitřních úspor.
205,0789 250,0893 250,1709 250,7171 250,7162 250,7132 250,6148 250,6152 250,616 250,6157 250,6183 250,1691 250,2508 250,5251 Úspory jsou plánovány zejména u vybraných položek režijních nákladů.
Tvp(ceveýřlímlnjekeolemvdsm.yitKzvzčnpp) íoodppnlaoitkkpaůtelalstkké čyinanoostsi tatní v75ý1,,,577n293os517y,,,831963(m57l1,d,,072921. K0č65,,,)977471 Cílem na následující období je také udržení struktury nákladů, kdy většina prostředků je vynakládána na hlavní činnost
0,67 0,72 0,73 0,75 0,72 0,82 0,71 0,67 0,68 0,67 České televize, tedy výrobu a vysílání pořadů.
65,,4726 65,,4742 56,,6481 65,,3682 65,,3686 65,,6457 65,,3643 65,2,681 65,,2568 65,,2525
výnosy z podnikatelské činnosti 1,73 1,36 1,22 0,94 0,67 0,72 0,73 0,75 0,72 0,82 0,71 0,67 0,68 0,67 Rozdělení televizního pRoopzdlaětkleundí tleleuvžiztín(írhookp2o0p15la)tku dle užití (rok 2015)
celkem
7,52 7,19 7,01 6,71 6,42 6,44 6,41 6,38 6,38 6,47 6,34 6,28 6,26 6,22 Rozdělení televizního pRooRpzoldazědtklěeulnední tíleteluelevžvitziíznn(íríhoh8ook8pp2oo0Kp1pč5llaa)ttkkuuddleleuužižtíit(ír(orkok202105)15)
1. Výroba obsahu
8 12 Kč
4 Kč
2. Distribuce signálu 1. Výroba obsahu 1. Výroba obsahu 10 K8č8 Kč 88 Kč
78 12.. VDýisrtorbibauocbessaighnuálu 21. VDýisrtoribbauocebsaighnuálu 8180 Kč 8108 KKčč
3. Infrastruktura a podpora výroby 12 Kč 32. DInifsrtarisbtruucketusirganaálpuodpora výroby 32.. IDnifsrtarsibtruucketusirganaápluodpora výroby 102 Kč 120 KKčč 9 Kč
76 43. IOnbfreacsntráupkotudrpaoarapodpora výroby 43. OInbfreacsntráupkotudrpaoarapodpora výroby 192 Kč 192 KKčč
4. Obecná podpora 4. Obecná podpora 4. Obecná podpora 9 Kč119 Kč 1199KKčč 12 Kč
56 88 Kč 135 Kč
5. Správa a vymáhání tv poplatků 5. Správa a vymáhání tv poplatků 1194 Kč 1194 KKčč
54 119 Kč 65. SDpPrHávbaeza nváyrmoákhuánnaí tovdppoopčelattků 65. DSpPHrávbaezanváyrmokáuhánnaí otvdpopčelattků142 Kč 124 KKčč 10 Kč
M6.ěDsPíčHnbí epzonpálarotekku cnealkoedmpočet M6.ěDsPíčHnbí peoz pnláartoekkucnealkoedmpočet 13152 Kč 13152KKčč
34 5. Správa a vymáhání tv poplatků Měsíční poplatek celkem Měsíční poplatek celkem 4 Kč135 Kč 135 Kč
23 6. DPH bez nároku na odpočet 12 Kč
21 Měsíční poplatek celkem ROZPOČET NÁKL1A3D5ŮKAč VÝNOSŮ (v mil. Kč)
01 Náklady a výnosy (v mil. Kč)
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
0 ukazatel plán 2017 plán 2018 plán 2019 plán 2020 plán 2021
reklama a ostatní komerční činnosti 630 650 630 640 630
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 ostatní výnosy 190 63 42 40 40
čerpání fondu televizních poplatků
příjem z tv poplatků výnosy z podnikatelské činnosti celkem VÝNOSY celkem 5 980 6 122 6 038 6 010 5 960
mzdové náklady a zákonné pojištění 6 800 6 835 6 710 6 690 6 630
příjem z tv poplatků výnosy z podnikatelské činnosti celkem odpisy dlouhodobého majetku 1 840 1 840 1 840 1 876
náklady na výrobu (výrobní úkol) 1 876
Prognóza vývoje nákladů v letech 2017–2021 DPH bez nároku na odpočet 500 500 490 490 480
vysílací sítě 2 160 2 200 2 110 2 060
. Televizní tvorba je odvětví, které je ve velké míře závislé na lidském faktoru. Tato skutečnost se také odráží ve struktuře nákladů kolektivní správa autorských práv a reprízné 550 2 100
České televize, kde mzdové náklady a související zákonné pojištění placené zaměstnavatelem tvoří významnou položku rozpoč- náklady na výběr a vymáhání TVP 560 560 540 530
tu. V letech 2017 až 2021 je plánován růst mzdových nákladů v souladu s tím, jak dochází ke zvyšování mezd v celé ekonomice. energie (elektrická, tepelná, plyn) 415 415 410 390 390
ostatní provozní a režijní náklady 223 223 224 225 225
. Největší nákladovou položkou rozpočtu bude i nadále objem finančních prostředků, které Česká televize používá k nákupu odpisy ocenitelných práv, aktivace, změna stavu zásob (pořady) 155 155 155 155 155
specifických produktů a služeb souvisejících s výrobou pořadů. Příjemci těchto prostředků jsou autoři, scenáristé, herci, reži- NÁKLADY celkem 94 95 96 97
séři, majitelé práv, distribuční firmy i jednotlivé speciální štábní profese či producentské firmy. HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK 843 837 825 807 97
10 807
10 10 10
6 800 6 835 6 710 6 690 10
0 6 630
0 0 0
0
PŘÍJEM Z TELEVIZNÍCH POPLATKŮ (v mil. Kč)
18 19
ukazatel plán 2017 plán 2018 plán 2019 plán 2020 plán 2021
NÁKLADY celkem 6 800 6 835 6 710 6 690 6 630
NÁKLNAÁDKYLcAeDlkYecmelkem 6 8006 800 6 8356 835 6 7106 710 6 6906 690 6 6306 630
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
HOSPHOODSÁPŘOSDKÁÝŘVSÝKSÝLVEDÝESKLEDEK 0 0 0 0 0
00 00 00 00 00
PPPřŘŘíjÍÍeJJPmEEŘMMÍzJEtZZeMlTTeEEvZiLLzTEEnEVVícLIIhZZENpNVoÍIÍCZCpNHHlaÍtCPPkHOOů PP(PvLLOmAAPTTilLK.KAKŮŮTč)K((vvŮmm(viill..mKKiččl.))Kč) Největší vliv na snižující se příjmy má klesající příjem z televizního poplatku (trend, který Česká televize nemá možnost
zastavit nebo zvrátit), stagnující příjem z reklamy, sponzoringu a jiných forem obchodních sdělení, který již dosáhl své
ukazatel plán 2017 plán 2018 plán 2019 plán 2020 plán 2021 maximální úrovně v letech 2015 a 2016, ale také nízké, téměř nulové úroky na depozitech, které nebudou ani v násle-
u k a uz ak taez la t e l plán 2p0lá1n7 20p17lán 2p0lá1n8 201p8lán 2p0lá1n9 20p19lán 2p0lá2n0202p0lán 2p0lá2n1 2021 dujících letech významně růst. Plán výnosů v roce 2017 zahrnuje i prodej budov v Brně uvolněných po přestěhování do
příjem z televizních poplatků nového studia.
příjempřzíjteemlevzitzenlíecvhizpnoícphlaptkoůplatků 5 650 5 630 5 610 5 580 5 550
5 6505 650 5 6305 630 5 610 5 610 5 5805 580 5 5505 550 Pokles příjmů je kompenzován snižováním výdajů zejména v oblasti výroby pořadů a provozních a režijních nákladů.
Vedení České televize se daří dlouhodobě zefektivňovat všechny činnosti a bude i nadále v tomto procesu pokračovat.
IInNNvVVeIEEsNtSSiVcTTeEIICCS(vEETIm((CvviEl.mm(Kvičill)..mKKiččl.))Kč) plán 2017 plán 2018 plán 2019 plán 2020 plán 2021
plán 2p0lá1n7 20p17lán 2p0lá1n8 201p8lán 2p0lá1n9 20p19lán 2p0lá2n0202p0lán 2p0lá2n1 2021 Česká televize je schopna financovat veškeré své činnosti, dokonce včetně investic čítajících v letech 2017 až 2021 cel-
ukazatel kem 1,9 mld. Kč, z příjmů běžného roku před odečtem DPH bez nároku na odpočet. Veškeré rozpočtování výdajů České
u k a uz ak taez la t e l 210 215 220 223 225 televize je, stejně jako v jiných společnostech a organizacích, prováděno na částky bez DPH, a proto je výkaz cash flow
běžné investice 210 210 215 215 220 220 223 223 225 225 plánován v této podobě.
běžnébiěnžvneéstinicveestice
mimořádné investice 160 160 160 160 160 Výhled na další období
mimomřáidmnoéřáindvneéstinicveestice 160 160 160 160 160 160 160 160 160 160
INVESTICE celkem Tento dokument prezentuje plány České televize do roku 2021. Co ale bude poté?
INVESINTVICEEScTeIClkEecmelkem 370 375 380 383 385
370 370 375 375 380 380 383 383 385 385 Za předpokladu že:
a) nedojde k žádným změnám televizního poplatku (tj. výše poplatku v roce 2022 = poplatek v roce 2008)
Prognóza stavu disponibilních finančních zdrojů – cash flow b) nedojde ke změně na straně odpočtu DPH
c) nebude nutné realizovat žádné další mimořádné investice
. Dlouhodobý plán předpokládá, že příjmy daného roku umožní výrobu pořadů pro naplnění vysílání šesti programů v letech d) roční příjmy = ročním výdajům
2017–2021 v rozsahu obdobném jako v roce 2016.
… bude muset být od roku 2022 upraven rozsah služeb poskytovaných Českou televizí o cca. 125–150 mil. Kč.
. Část disponibilních prostředků bude v období 2017 až 2021 použita na investice. Bude se jednat zejména o generační obměnu
techniky, výrobních kapacit a rekonstrukci infrastruktury. Areál České televize v Praze byl postaven v 60. a 70. letech 20. století
a některé technologie, které zajištují chod areálu (elektřina, voda, chlazení, topení, požární bezpečnost apod.), a vybavení pro
výrobu pořadů (osvětlovací rošty televizních studií) jsou stále původní a mnohdy dnes již za hranicí životnosti a je potřeba je
postupně obměnit. Tento rozsah investic nelze financovat z běžných příjmů daného roku, protože se jedná o objemy prostřed-
ků, které je potřeba v takovéto výši vydávat jednou za desítky let. Celková obměna bude probíhat několik let a bude vyžadovat
investice ve výši asi 800 mil. Kč plus 150 mil. Kč ve formě DPH, které si Česká televize nemůže kvůli koeficientu nárokovat zpět.
. Na konci plánovacího období bude mít Česká televize k dispozici finanční prostředky ve výši 711 mil. Kč, které jsou dostačující
pro zabezpečení běžného provozu, řízení pracovního kapitálu i pokrytí případných posunů v příjmech.
PPřŘeEhHleEdDoOpePňEěNžnĚíŽcNhÍtCoHcícThO(CvÍCmHil.(CKčA)SH-FLOW) (v mil. Kč)
ukazatel plán 2017 plán 2018 plán 2019 plán 2020 plán 2021
příjmy (tv poplatky 90 %, reklama/sponzoring 10 %) 6 155 6 060 6 012 5 992 5 952
výdaje (mzdy, výroba pořadů, provozní a režijní náklady) -5 475 -5 380 -5 365 -5 345
čistý peněžní tok před úroky a investicemi 680 680 -5 385 627 607
přijaté úroky 42 37 627 3 3
investice -370 -375 5 -383 -385
čistá změna peněžních prostředků za období 352 342 -380 247 225
počáteční stav peněžních prostředků 2 033 1 825 252 1 309 1 016
čistá změna peněžních prostředků za období 352 342 247 225
DPH bez nároku na odpočet -560 -560 1 607 -540 -530
konečný stav peněžních prostředků 1 825 1 607 252 1 016 711
-550
1 309
20 21
Závěr
Předkládané Dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje plně zabezpečují
fungování České televize v plánovacím horizontu 2017 až 2021. Striktně vycházejí z existující reality, pracují výhradně
s existujícími zdroji. Neočekávají žádné dodatečné dotace, změnu financování či výše poplatku. Současně obsahují
i nutné mimořádné investiční projekty kryté z vlastních zdrojů ČT, které se zaměřují na zajištění provozuschopnosti areálu
ČT v Praze i po roce 2021.
Dlouhodobé plány jsou sestaveny nejen s cílem zabezpečit fungování ČT do roku 2021, ale také s cílem nevytvořit žádné
zásadní krizové situace, které by negativně ovlivňovaly tvorbu příštího dlouhodobého plánu na období po roce 2021.
I z tohoto důvodu je plánován dostatečný objem produkce i předvýroby v letech 2020 a 2021. Na konci plánovacího
období bude mít ČT disponibilní zdroje prakticky odpovídající sdělení Komise EU 2009/C 257/01, o použití pravidel státní
podpory na veřejnoprávní vysílání.
Předkládané plány zaručují ekonomickou a programovou stabilitu České televize v celém plánovacím období. Česká
televize má nastavený systém finančního řízení, který zabezpečuje vyrovnané běžné výdaje a příjmy daného roku.
Vzhledem k marginálnímu podílu komerční činnosti na financování ČT je základním a prakticky jediným nástrojem pro
dosažení vyrovnaného cash-flow nastavení objemu a struktury původní tvorby v závislosti na disponibilních finančních
prostředcích. V této souvislosti je třeba pro úplnost uvést, že nejen skutečnosti využité při přípravě těchto plánů, ale také
všechny ostatní publikované dokumenty včetně výročních zpráv ukazují, že se nůžky mezi příjmy a v podstatě manda-
torními výdaji stále více rozevírají. Pokud bude tento trend pokračovat, a vývoj v posledním období ukazuje, že tomu tak
s největší pravděpodobností bude, je rozsah veřejné služby, zejména objem a kvalita původní tvorby po roce 2021, zřejmě
jen těžko udržitelný a v zájmu vyrovnaného cash-flow bude muset dojít k jeho omezení. V jakém rozsahu to bude nutné,
nelze dnes zodpovědně predikovat.
Předkládané plány zaručují v plánovacím horizontu jak vyrovnané provozní a programové financování ČT, tak i její přimě-
řený rozvoj. Garantovaná stabilita ČT v plánovacím období poskytuje navíc dostatečný prostor pro diskusi a hledání role
a podmínek činnosti ČT po roce 2021, kdy se již plně prosadí očekávané zásadní změny mediálního prostředí.
© Česká televize 2016
Vytvořilo grafické oddělení ČT v interních kapacitách ČT.
22
www.ceskatelevize.cz