Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 216251000560018 najdete zde
Analýza publicistických pořadů České televize
„Reportéři ČT“ a „168 hodin“
(1. pololetí 2016)
→ Hodnota transparentnosti Reportérů ČT se v 1. pololetí ustálila na hranici přesných 90 % (podobně
jako v letech 2012, 2013, 2014 a 2015), autoři příspěvků 168 hodin odkazovali z přesností 88 %
→ Jako zcela korektních bylo vyhodnoceno 54 z 64 reportáží Reportérů ČT a 79 z 92 analyzovaných
příspěvků 168 hodin
→ Dostatek prostoru k vyjádření a obhajobě se dostal 99 % hlavních subjektů příspěvků Reportérů ČT
a 94 % aktérů 168 hodin
V 1. pololetí 2016 bylo analyzováno 203 publicistických příspěvků dvojice relací o celkové
stopáži 26 hodin a 48 minut.
Základní zjištění
Reportéři ČT – 1. pololetí 2016
168 hodin – 1. pololetí 2016
2
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ: Reportéři ČT, 168 hodin
Tematická agenda:
Oba publicistické pořady nejčastěji tematizovaly společenské jevy. Přinášely také hlubší vhled do
aktuálních tuzemských i zahraničně-politických událostí, např. do kauzy Čapí hnízdo, uprchlické krize nebo
problémů OKD (více snímky 5, 13 a 14).
Transparentnost:
V 1. pololetí roku 2016 pracovali Reportéři ČT s externími zdroji přesně, když dosáhli na hranici 90 %.
Výsledek jejich kolegů ze 168 hodin byl o 2 procentní body pod touto hranicí (více snímky 7 a 16).
Srozumitelnost a správnost:
Všem aspektům srozumitelnosti a správnosti bylo vyhověno v 133 z 156 analyzovaných příspěvků
Reportérů ČT a 168 hodin. Žádný z nálezů k posouzení nedosahoval vyšší míry závažnosti (více snímky 9 a
17).
Objektivita:
Téměř 99 % hlavních subjektů příspěvků Reportérů ČT byl dán dostatek prostoru k vyjádření. V případě
168 hodin byla výsledná hodnota 93,7 % (více snímky 10 a 18).
Možný rozpor se zněním bodů 5.10, 15.2 a 16.14 Kodexu ČT byl zaznamenán v příspěvcích Rozvod
rozvědčíka a Kdo nechce Matěje (více snímky 11, 15, 18 a 19).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 3
Základní zjištění
Reportéři ČT – 1. pololetí 2016
168 hodin – 1. pololetí 2016
4
VARIABILITA; TEMATICKÁ AGENDA: Reportéři ČT
Aktuálnost reportáží Tematická agenda
společenské jevy 1 4 6 11
regionální politika
16 10 1 7 8
3:31:03 2:25:35 historie 5
podniková sféra 7 7
25 % 16 % 15
kriminální činy 2 7
justice
7 7
mezinárodní události
zdravotnictví 4
menšiny, lidská práva 2 13
zemědělství
2 2
stranická oblast
38 hospodářská politika 1 12
9:28:12
státní správa 2 2
59 % školství
1 12
aktuální kontextový tematický životní prostředí
umění, kultura 11
Celková stopáž pořadu: 15 hodin sport
24 minut a 50 vteřin 11
bezpečnostní politika
Báze: 64 příspěvků; 1. pololetí 2016 média 11 aktuální
kontextový
11 tematický
11
11
11
11
Báze: 64 příspěvků; 1. pololetí 2016
Ve 13 reportážích autoři reagovali na aktuální i dlouhodobě probíhající mediální události a informovali například o uprchlické krizi (Bludiště
virtuální reality, Konec zlatých časů), Islámském státu (Křesťani na útěku), kauze Čapí hnízdo (Čí je hnízdo čapí, Čáp přinesl klokany), sporu
ČSSD s advokátem Altnerem (Lidový dům za 300), o Panama Papers (Slunce z Panamy) nebo o aktuální krizi OKD (OKD K.O.).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 5
TRANSPARENTNOST
Klasifikace výroků odkazujících na externí zdroje informací
Kategorie Detailní typologie výroků Přesnost v % Příklady
100% Typ 1: jméno + médium přenosu informace + datum zveřejnění + v případě méně známých osobností i
Přesné zcela přesné určení citovaného funkce: "Václav Havel prohlásil v nedělním rozhovoru pro Čro 1 Radiožurnál …". Typ 2: jméno + funkce +
(více než zdroje 100% kontextová informace: "Jan Mrázek, náměstek ministra vnitra zodpovědný za organizaci zasedání NATO,
90% uvedl, že ..."
75 %) shoda obecného určení zdroje s 90%
obrazem konkrétních zdrojů 90% zejména v obrazových příspěvcích zpravodajství, např. výpovědi neoznačených lidí v anketě
obecné určení konkrétního
citovaného zdroje "Podle Stanislava Grosse byl zásah adekvátní."; "Ekonom Jan Sýkora kritizuje ČNB, že nevyhodnocuje
iniciační věty s alespoň dvěma adekvátně hospodářskou situaci …"
následnými zdroji
"Právníci se domnívají, že harmonizace legislativy bude obtížnější …" … následují výpověď alespoň dvou
potvrzená verifikace konkrétních právníků
netransparentního výroku
Respondent potvrzuje pravdivost tvrzení, které bylo převzato z nedostatečně označeného zdroje. Př.:
redaktor: "Prý vám není dobře.", respondent: "Ano, mám horečku."
iniciační věty s jedním konkrétním 60% "Podle některých poslanců nepřinese novela nic dobrého." … následuje výpověď jednoho poslance
následným zdrojem
"Podle odpůrců není možné takto paušalizovat …"; "… ozývají se hlasy napříč politickým spektrem …"; "… jiní
Střední sklon ke zobecnění/přehlednosti 50% zase říkají, že cena práce je u nás nízká …"; "… v médiích se objevila informace …"; "… podle průzkumů
veřejného mínění …"
(30 % - 75 %)
označení specializované skupiny autorů, ale žádný konkrétní představitel. "Podle právníků …"; "Ekonomové
specializovaná skupina autorů 50% se na počínání ČNB dívají s rozpaky."; "Mediální odborníci říkají, že …"
neurčený zdroj konkrétní výpovědi 50% "Ráno jsem v novinách viděl fotografii …"; "Mám takový materiál a v něm se píše, že …"
Nepřesné nespecifikovaný zdroj informací 0% "prý", "údajně", "proslýchá se", "prosakují informace", "v kuloárech se šušká", "mluví se o tom", "občas bývá
slyšet"
(méně než nepotvrzená verifikace 0% Respondent odmítá pravdivost tvrzení, které bylo převzato z neoznačeného zdroje. Př.: redaktor: "Prý si
30 %) netransparentního výroku necháváte říkat guru.", respondent: "To jste slyšel kde? O ničem takovém nevím."
Neklasifikováno utajený zdroj informací neklasifikováno "Zdroj, který si nepřál být jmenován…"; "z dobře informovaných zdrojů, jejichž výpovědi má ČT k dispozici…"
Poznámka: přesnost v procentech je pouze pomocnou statistickou veličinou, sloužící k základnímu srovnání pořadů a moderátorů.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 6
TRANSPARENTNOST: Reportéři ČT
Míra přesnosti v označování externích zdrojů informací
100% 92% 94% 93%
89% 91% 91% 91% 89% 88% 90% 90%
90% 87% 87%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Báze: výroky reportérů, které odkazovaly na externí zdroje informací; posledních 12 měsíců Dlouhodobé srovnání míry přesnosti v
označování externích zdrojů (roky 2011 – 2015)
Citování a parafrázování zdrojů informací autory reportáží se v 1. pololetí v průměru
udržovalo na dlouhodobě ustálené 90% hranici. Reportéři a reportérky odkazovali v rok 2011 84 %
698 případech přesně, v 71 případech se střední přesností a 17krát byli nepřesní, když rok 2012 91 %
zdroj (především archivních záběrů a fotografií) neuvedli. rok 2013 91 %
rok 2014 91 %
rok 2015 89 %
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 7
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST
Strukturovaná analýza srozumitelnosti
Každá reportáž ČT je analyzována detailně na základě těchto aspektů:
Metodická poznámka: od 1. 1. 2015 je experimentálně posuzována závažnost jednotlivých nálezů rozdělená na „nálezy k posouzení s nízkou závažností“ a „nálezy k posouzení s vyšší
závažností“. Toto rozlišení souvisí s mírou formálnosti nálezu v případě nálezů s nízkou závažností (např. gramaticky chybné titulky, nepřesně načasovaný synchron obrazu a zvuku) a na
druhé straně s možným zvýhodněním nebo znevýhodněním některého ze subjektů vinou nepřesnosti v případě nálezů s vyšší závažností.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 8
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: Reportéři ČT
Jednotlivé aspekty srozumitelnosti Podíl příspěvků, v nichž se objevil nedostatek
0% 25% 50% 75% 100%
relevance témat, mluvčích 16%
struktura informací 1
faktická správnost Báze: 64 příspěvků; 1. pololetí 2016
vyváženost informací 84%
jazyková rovina 2
titulky 5 k posouzení s nízkou rok 2011 12 %
forma prezentace 3 závažností rok 2012 11 %
k posouzení s vyšší
Dlouhodobé srovnání podílu rok 2013 16 %
závažností
korektní příspěvků, v nichž se objevil rok 2014 17 %
nedostatek (roky 2011 – 2015): rok 2015 16 %
Všechny reportáže uvedené v květnu a červnu byly korektní, nález s vyšší závažností nebyl během sledovaného pololetí učiněn ani jedenkrát.
Nálezy snížené správnosti a srozumitelnosti: seznam reportáží (1. pololetí 2016)
Datum Autor Název Relevance
Struktura
informací
Faktická
správnost
Vyváženost
informací
Jazyková
rovina
Titulky
Forma
prezentace
4. 1. 2016 David Havlík Ideály v praxi x x
11. 1. 2016 Karel Vrána Sebechvála za radniční peníze
18. 1. 2016 Andrea Máslová Nečekaně drahá pomoc x
8. 2. 2016 Jan Moláček Miliardy za polárním kruhem
15. 2. 2016 Karel Vrána, Aneta Snopová Bludiště virtuální reality x
22. 2. 2016 David Vondráček Druhý pokus Věry Bílé
14. 3. 2016 Markéta Dobiášová Kdo se bojí Petra Kušnierze x
14. 3. 2016 Miroslav Petráček Pragovky pod zámkem
11. 4. 2016 Bártek Dalibor Prachy v prachu x
25. 4. 2016 Moláček Jan Tvrdík má přednost
x
x
x
x
x
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 9
OBJEKTIVITA: Reportéři ČT
Podíl hlavních aktérů s uspokojivým prostorem pro přímé vyjádření
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 96% 97% 100% 98,5%
89%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Báze: hlavní aktéři příspěvků; posledních 12 měsíců
Pouze ve čtveřici případů v uplynulých 12 měsících nezískal některý z hlavních subjektů reportáží uspokojivý prostor k vyjádření
svých postojů a k obhajobě. Důležitý je navíc fakt, že v reportáži „Šmejdí“ léčba vysílané 23. května 2016 bylo použití skryté
kamery jediným možným způsobem, jak získat relevantní názor prodejců a postup reportérky lze proto hodnotit jako korektní.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 10
OBJEKTIVITA: Reportéři ČT
Prostor poskytnutý hlavním Převažující hodnocení subjektu Explicitní hodnocení subjektu
subjektům aktéry reportáže reportérem
zástupce subjektu 44 79
dostatečný
spíše nesouhlas vyvážené hodnocení 104
41
odmítnutí výpovědi 29 spíše souhlas 35
není možné získat 14
vyjádření třetí subjekty se nestrannost redakce
reprodukce postojů nevyjadřují 9 28
subjektu 9
nedostatečný 1 vyvážené (pro i 9
proti)
vázanost nelze stanovit, negativní hodnocení 8
mlčenlivostí 1
skryté nahrávání 1 neutrální 8
Báze: 140 hlavních subjektů; 1. pololetí 2016, grafy mají různá měřítka
Explicitní negativní příznak byl zaznamenán v 8 případech. V možném nesouladu se zněním článku 5.10 Kodexu ČT byly poznámky
Markéty Jindrové (Rozvod rozvědčíka) mířené na sekretářku soudní exekutorky Veroniky Jakubovské. Tyto ironické komentáře („máte to
hezky naučený“ a „to jste řekla moc hezky”) navíc reportérka pronášela při skrytém nahrávání a její postup lze v kontextu znění bodů 15.2
a 16.14 Kodexu ČT hodnotit jako nekorektní.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 11
Základní zjištění
Reportéři ČT – 1. pololetí 2016
168 hodin – 1. pololetí 2016
12
TEMATICKÁ AGENDA: 168 hodin
168 hodin: nejčastěji prezentované tematické kategorie 168 hodin: nejčastější detailní témata reportáží
reportáží (1. pololetí 2016), podíl na stopáži (1. pololetí 2016), stopáž v minutách
společenské jevy 55% soudní spory, procesy 68
kriminální činy 64
státní správa 21% sporné osobnosti 59
stranická oblast 17%
justice 15% demonstrace, petice
14%
menšiny, lidská práva 14% prezident 47
mezinárodní události 12% 47
bezpečnostní politika 12% rodina, rodinný život 41
11% 38
školství 11% zajímaví, významní lidé 37
sport 11% 34
8% pobyt cizinců 33
zdravotnictví 5% 30
umění, kultura 5% životní styl 29
podniková sféra 5% 28
regionální politika 5% informace o politických stranách 27
církve, náboženství 4% 26
4% zdravotní stav jednotlivců 25
historie 3% 25
Evropská unie 2% vláda 24
sociální politika 2% 24
hospodářská politika 1% mezinárodní návštěvy politiků 22
kalamity, nehody 1%
náboženský import
zábava
životní prostředí společenské jevy: jiná témata
média korupce a úplatky
násilné trestné činy
sport: jiná témata
policie
ANO
pochybení policie
Nejčastějšímu tématu, tedy soudním procesům, bylo věnováno 10 reportáží 168 hodin. Šlo o příspěvky Dalík Bralík, Konec gangstera, Není
každý gentleman, Křivé nařčení, Nevinná, Kauza Michaláková, Trauma, Dalík a jeho kamarád, Ostře sledovaný Dahlgren a Do vlastních rukou.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 13
MEDIÁLNÍ UDÁLOSTI: 168 hodin
168 hodin: nejčastěji prezentované mediální události (1. pololetí 2016), stopáž v minutách
uprchlíci v Evropě 97
české děti v Norsku 29
Čapí hnízdo 26
reorganizace policie 20
krize v OKD 16
ukrajinsko-ruská krize 16
kauza Fajád 15
kauza Pandury 15
občanská válka v Sýrii 13
Radovan Krejčíř 13
LOH Rio de Janeiro 2016 13
Brexit 13
problematické výchovné ústavy 7
kauza Nagyová 7
Panama Papers 7
I když o reorganizaci policie se politici, policisté i média začala zmiňovat až v červnu, tato mediální událost byla náplní pětice příspěvků
„sto šedesát osmičky“ a posunula se až na 4. místo statistiky. Podobně jako většina relací ČT, i autoři 168 hodin nejčastěji vysílali o
uprchlické krizi.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 14
POLITIKA: 168 hodin
168 hodin: intenzita a tón medializace politických stran 168 hodin: intenzita a tón medializace politiků
(1. pololetí 2016, počet výpovědí) (1. pololetí 2016, počet výpovědí)
ANO 237 Zeman Miloš 146
ČSSD 128
TOP 09 a STAN 229 Babiš Andrej (ANO) 52
KDU-ČSL
Strana zelených 77 Sobotka Bohuslav (ČSSD) Pozn.: data v grafech
ODS 60 obsahují pouze výběr
KSČM 38 Chovanec Milan (ČSSD) 32 nejčastěji zmiňovaných
Severočeši 37 27 politiků a politických
Úsvit-NK 26 Kalousek Miroslav (TOP 09) 25 stran.
Starostové a nezávislí 21 24
SPO 14 Marksová Michaela (ČSSD) 24
Hlavu vzhůru 9 20
SPD 7 Stropnický Matěj (SZ) 20
Věci veřejné 4 16
4 Topolánek Mirek (nestr.) 16
SLK 2 13
Strana soukromníků 1 Chalánková Jitka (TOP 09) 13
11
negativní Valachová Kateřina (ČSSD) 11
8
1 Klaus Václav 8
Šlechtová Karla (ANO)
Bělobrádek Pavel (KDU-ČSL)
Dienstbier Jiří (ČSSD)
Kubera Jaroslav (ODS)
Pelikán Robert (ANO)
neutrální pozitivní Jurečka Marian (KDU-ČSL)
Škromach Zdeněk (ČSSD)
Nejméně příznivě hodnoceným politikem byl předseda Strany zelených Matěj Stropnický (rozdíl mezi podílem pozitivních a negativních výpovědí byl
u politika 33 % v záporu). Tato skutečnost úzce souvisela s nálezem, který byl učiněn v příspěvku Kdo nechce Matěje, kde autorka Stropnického
nazývala „figurkou“, na kterou „není spoleh, není s ním domluva. Matěj Stropnický jako sklíčko, které vypadlo z mozaiky, a už ho do ní nechtějí zpátky.
Pražské ANO a ČSSD štval dlouho“.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 15
TRANSPARENTNOST: 168 hodin
Transparentnost zdrojů
100%
91% 88% 91% 88%
86% 87% 87%
80%
60%
40%
20%
0% únor 16 březen 16 duben 16 květen 16 červen 16 1P 2016
leden 16
Báze: 854 výroků reportérů, které odkazovaly na externí zdroje informací
Podobně jako Reportéři ČT se i autoři příspěvků 168 hodin při práci s externími zdroji informací svou přesností blížili k hranici 90 %.
Z 854 výroků bylo 731 přesných, 23 nepřesných a 99 středně přesných odkazů.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 16
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: 168 hodin
Jednotlivé aspekty srozumitelnosti Podíl příspěvků, v nichž se objevil nedostatek
0% 25% 50% 75% 100%
relevance témat, mluvčích 1 Báze: 92 příspěvků; 1. pololetí 2016
struktura informací
faktická správnost 2 14%
vyváženost informací 1 k posouzení s nízkou 86% Srozumitelnost a
jazyková rovina správnost nebyla
titulky 4 závažností posuzována u příspěvků
k posouzení s vyšší z rubriky Malostranské
forma prezentace 7 korekce a u závěrečných
závažností příspěvků (často pouze
korektní několikavteřinových).
Nálezy snížené správnosti a srozumitelnosti: seznam reportáží (1. pololetí 2016)
Datum Autor Název Relevance
Struktura
informací
Faktická
správnost
Vyváženost
informací
Jazyková
rovina
Titulky
Forma
prezentace
24. 1. 2016 Tereza Strnadová Epidemie x
31. 1. 2016 Tereza Strnadová Kdo s koho x x
31. 1. 2016 Kristina Ciroková Sestra Bobošíková x
31. 1. 2016 Martin Mikule Na útěku x x
7. 2. 2016 Martin Mikule Pět za dva x
14. 2. 2016 Martin Mikule Asadovi vězni x
21. 2. 2016 Iva Piskalová, Lenka Pastorčáková Host do domu x
28. 2. 2016 Kristina Ciroková Škola všem x
6. 3. 2016 Michaela Komrsková Parkour smrti x
3. 4. 2016 Strnadová Tereza Kdo nechce Matěje x
10. 4. 2016 Mikule Martin Tvrdíkova Slavia x
17. 4. 2016 Strnadová Tereza Mostecká korupční x
15. 5. 2016 Pastorčáková Lenka Pravda a láska Zdeňka Bakaly x
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 17
OBJEKTIVITA: 168 hodin
Podíl hlavních aktérů s uspokojivým prostorem pro přímé vyjádření Prostor poskytnutý hlavním subjektům
100% 100% 93,7% dostatečný
100% 96%
93%
40
86% 86%
80% zástupce subjektu 29
reprodukce postojů subjektu 27
60% odmítnutí výpovědi 13
není možné získat vyjádření 6
40%
subjektu nebyl dán prostor 5
20% vázanost mlčenlivostí 4
skryté nahrávání Báze: 129 hlavních
subjektů; 1. pololetí 2016
2
0% nedostatečný 1
leden 16 únor 16 březen 16 duben 16 květen 16 červen 16 1P 2016
Aspekty objektivity (prostor poskytnutý hlavním subjektům, převažující hodnocení subjektu aktéry reportáže a explicitní hodnocení subjektu reportérem) nebyly posuzovány u příspěvků z rubriky
Malostranské korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze několikavteřinových).
Nejnižšího podílu uspokojivého prostoru pro hlavní subjekty dosáhli autoři a autorky reportáží v únoru a červnu. Během
těchto měsíců došlo k šesti případům, kdy hlavním aktérům nebyl dán prostor žádný, poskytnutý prostor nebyl dostatečný, nebo
bylo použito skryté nahrávání.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 18
OBJEKTIVITA: 168 hodin
Převažující hodnocení subjektu aktéry reportáže Explicitní hodnocení subjektu reportérem
spíše nesouhlas 65 vyvážené hodnocení 86
spíše souhlas 29
nestrannost redakce 31
vyvážené (pro i proti) 24
negativní hodnocení 9
třetí subjekty se nevyjadřují 7
Báze: 129 hlavních subjektů; pozitivní hodnocení 3
1. pololetí 2016, grafy mají
různá měřítka
neutrální 4
Aspekty objektivity (prostor poskytnutý hlavním subjektům, převažující hodnocení subjektu aktéry reportáže a explicitní hodnocení subjektu reportérem) nebyly posuzovány u příspěvků z rubriky
Malostranské korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze několikavteřinových).
V 91 % případů bylo vyjadřování reportérů o hlavních subjektech reportáží bezpříznakové a v přímém souladu se zněním článku
5.10 Kodexu ČT. Autorkou pěti z devíti explicitně negativních výroků byla Tereza Strnadová, jejíž citace byla jako jeden z příkladů
uvedena již na snímku 15.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 19
SLOVNÍČEK POJMŮ 1/2
Báze Hodnocení hl. subjektu třetími stranami
počet promluv/výpovědí/příspěvků/médií/sledovaných Pokud třetí strany komentují jednání hlavního subjektu,
aspektů, které byly zahrnuty do analýzy. Číslo v bázi se jaké je převažující stanovisko všech jejich členů?
nemusí shodovat se součtem hodnot uvedených v grafu, Hodnocení představuje i souhlas nebo odmítnutí.
graf může prezentovat pouze nejvýznamnější výsledky.
Kódování, kódovací kniha
Explicitní stanovisko redakce standardizovaný postup získávání informací. Metodika je
Publicistika poskytuje i samotné redakci prostor pro jednoznačně definovaná tzv. Kódovací knihou. Pro
vyjádření vlastního stanoviska vůči hlavním subjektům. jednotlivé klienty je možné vytvářet odlišnou metodiku v
Jako hodnotící stanovisko je chápáno explicitní vyjádření závislosti na sledovaných cílech spolupráce.
hodnocení (volbou příznakového lexika, jednoznačného
odsudku, nebo naopak sympatií apod.). Obsahová analýza
systematické shrnutí obsahu a formy zpravodajství a
Forma publicistiky pomocí předem definované klasifikace.
stylová forma příspěvku; u publicistiky kódována Příspěvky nejsou interpretovány subjektivně, ale
převážně „reportáž“. kódovány kontrolovatelným způsobem dle předem dané
metodiky.
Hlavní téma
téma, kterého se týkala převážná část příspěvku. Prostor pro vyjádření
Poskytla redakce hlavnímu subjektu dostatečný prostor
Hlavní subjekt pro vyjádření? Dostatečnost netkví v časové rozloze
aktér příspěvku, jehož chování nebo jednání je výpovědí hlavního subjektu, ale především ve zjištění, zda
popisováno, případně hodnoceno ze strany redakce nebo dostal možnost vyjádřit se ke všem klíčovým aspektům, v
třetích stran. Jako hlavní subjekt může být kódováno i jejichž souvislosti byl zmiňován.
téma (např. BSE).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 20
SLOVNÍČEK POJMŮ 2/2
Příznakovost Třetí strany
Publicistické pořady umožňují širokou variabilitu v příspěvku vystupují především jako komentátoři a
ztvárnění příspěvků o konkrétních tématech, poskytovatelé informací.
příznakovost určuje intenzitu využití výrazových
prostředků (viz Výrazové prostředky) na ploše příspěvku. Transparentnost
Příznakovost je jedním z implicitních prostředků, jak Analýza transparentnosti klasifikuje, zda jsou přesně
může dát redakce najevo své stanovisko k představeným označeny zdroje, ze kterých byly převzaty informace. V
subjektům, popř. tématům. Zvýšená míra příznakovosti případě že nikoli, důvěryhodnost obsahu příspěvku je
signalizuje přítomnost faktorů, které mohou mít vliv na nižší. Netransparentnost může být v některých případech
diváckou interpretaci. způsobena řadou vnějších, okolnostních faktorů (tzv.
funkční netransparentnost), její závažnost je nižší. V
Relevance případě, že užití netransparentnosti není vysvětlitelné
V jakém vztahu jsou jednotlivé třetí strany k hlavnímu (např. subjekt si nepřál být jmenován), nebo se dotýká
subjektu/tématu příspěvku? Adekvátní volba třetích stran závažných skutečností (obvinění apod.), hovoříme o
může rozhodovat o úrovni práce redaktora. netransparentnosti faktické. Její závažnost je vysoká.
Tematická kategorie Výrazové prostředky
Jednotlivé konkrétní tematické aspekty jsou slučovány do Takové stylistické prostředky, které vedle funkce
skupin podle obsahové příbuznosti. Do kategorie obsahové nesou i další přidané funkce (estetické,
společenské jevy tak například patří jak převody bytů, tak hodnotící). Za výrazové prostředky není považován
pořádání dětských táborů nebo portréty zajímavých lidí. grafický doprovod usnadňující pochopení (schémata).
Jednotlivým reportážím je vždy přiřazena jedna
dominantní tematická kategorie, o níž příspěvek
pojednává.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 21
Guidelines MEDIA TENOR
Media Tenor: Kde jiní pracují s pocity, my dodáváme čísla. Naše vybraná partnerství
Podporujeme studenty
Unikátní řešení v media intelligence: monitoring a analýza médií
připravované týmem zkušených analytiků a expertů
Odborný partner řady korporátních, veřejných, neziskových a mediálních
organizací
Více než 20 let zkušeností s mezinárodním přesahem
Leader v oblasti vývoje metodologií výzkumu obsahu
Úcta k demokratickým hodnotám, systematická podpora akademikům
Aktuální studie jsou dostupné na webových stránkách Media Tenoru
Průběžné aktuality zveřejňujeme na Facebooku.
Střípky z monitoringu
Náhled aplikace monitoringu médií s přístupem k originální Analýza: Lewická profesionálním výkonem
podobě příspěvků všech mediatypů korigovala neukázněného Glińského
© 2014 Media Tenor Pořádáme oborové akce
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2016) 22
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 22
Guidelines
© 2014 Media Tenor V červenci 2016 zpracoval Media Tenor, spol. s r.o.
Vedoucí projektu: Mgr. Štěpán Sedláček
stepan.sedlacek@mediatenor.cz
http://www.mediatenor.cz
tel. +420 596 126 126
Nádražní 923/118
702 00 Ostrava
Česká republika
Tento dokument obsahuje všechna podstatná zjištění výzkumu.
Pokud však některou informaci postrádáte, připravíme Vám ji na požádání.
Budeme rádi za jakékoliv další náměty.
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 23
23