Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 216251000560019 najdete zde
Informace o činnosti divize Výroby
pro Radu České televize za rok 2015
a 1. pololetí 2016
Vypracoval: Václav Myslík, ředitel divize Výroba
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel ČT
Říjen 2016
0
Obsah
ÚVOD.................................................................................................................................... 1
Manažerské shrnutí ............................................................................................................... 1
VÝROBA pořadů – současný systém výroby pořadů v ČT .................................................... 3
Výroba pořadů v rámci Tvůrčích producentských skupin (TPS) ......................................... 3
Výroba pořadů v rámci Realizačních center (RC) a Center dramaturgie (CD) .................... 3
Fáze schvalování a výroby pořadů..................................................................................... 3
DIVIZE VÝROBY................................................................................................................... 4
Rozsah působnosti ............................................................................................................ 4
Metodické řízení výroby napříč ČT..................................................................................... 4
Trendy ve vývoji vnějších a vnitřních podmínek na Výrobu ČT .......................................... 5
Přednosti výroby pořadů v ČT............................................................................................ 6
Druhy výroby ČT ................................................................................................................ 6
Zásadní organizační a procesní změny ve Výrobě od roku 2011 ....................................... 7
Transparentní a efektivní výroba pořadů v ČT ................................................................... 7
DIVIZE VÝROBY................................................................................................................... 9
ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ a PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ..................................... 9
REALIZAČNÍ CENTRA (RC).............................................................................................11
Realizační centrum publicistické, dokumentární a vzdělávací tvorby .............................11
Realizační centrum zábavné tvorby...............................................................................12
Realizační centrum hrané tvorby ...................................................................................14
Realizační centrum dětské, hudební a divadelní tvorby .................................................15
REALIZACE PŘEVZATÝCH POŘADŮ .............................................................................17
Charakteristika výroby českých verzí v ČT ....................................................................17
Organizační změny v dabingu ČT ve sledovaném období .............................................18
KOORDINACE VÝROBY ČT ............................................................................................18
Centrální plánování kapacit ...........................................................................................19
Centrální dispečink ........................................................................................................19
Herecký a komparsní rejstřík .........................................................................................19
PRODUKČNÍ SLUŽBY .....................................................................................................19
ODDĚLENÍ SLUŽEB PRO SMYSLOVĚ POSTIŽENÉ DIVÁKY.........................................20
Výroba a vysílání skrytých titulků (ST) ...........................................................................20
Výroba a vysílání tlumočení do znakového jazyka neslyšících ......................................21
Výroba a vysílání zvukového popisu pro nevidomé .......................................................21
SCÉNICKÝ PROVOZ ČT..................................................................................................22
Organizační struktura a rozsah působnosti....................................................................22
SP v číslech ..................................................................................................................22
Organizační a systémové změny ve sledovaném období ..............................................23
Členění scénického provozu .........................................................................................24
VÝROBA V REGIONÁLNÍCH STUDIÍCH .............................................................................28
Organizační struktura Výroby TS ......................................................................................28
Změny v televizních studiích ve sledovaném období.........................................................28
Televizní studio Brno ........................................................................................................29
Televizní studio Ostrava ...................................................................................................30
EFEKTIVITA VÝROBY – VYUŽITÍ INTERNÍCH KAPACIT ČT..............................................30
KAPACITY A JEJICH DISPONIBILITA .............................................................................31
STUDIA ............................................................................................................................31
PŘENOSOVÁ TECHNIKA ................................................................................................35
PRACOVIŠTĚ OBRAZOVÉ POSTPRODUKCE ...............................................................38
PRACOVIŠTĚ ZVUKOVÉ POSTPRODUKCE ..................................................................42
Hlavní změny v kapacitní základně ČT provedené ve sledovaném období....................45
VYUŽITÍ INTERNÍCH KAPACIT – SHRNUTÍ ....................................................................45
VÝROBNÍ ÚKOL – finanční pohled.......................................................................................46
Vývoj Výrobního úkolu v letech .........................................................................................46
1
Výrobní úkol – členění prostředků dle programů ...............................................................47
Výrobní úkol – členění prostředků dle žánrů .....................................................................48
Výrobní úkol – členění prostředků dle programů v % v roce 2015.....................................50
Výrobní úkol – členění prostředků dle žánrů v % v roce 2015 ...........................................50
VÝROBNÍ ÚKOL – objemy výroby v hodinách......................................................................51
Výroba pořadů v hodinách – členění dle programů ...........................................................51
Výroba v hodinách – členění dle žánrů .............................................................................52
Výroba pořadů v hodinách – členění dle programů a dle žánrů v % v roce 2015 ..............52
VÝROBNÍ ÚKOL – další ukazatele .......................................................................................53
Průměrné náklady na výrobu 1 hod. pořadů dle žánrů (2015) ...........................................53
Náklady na hodinu výroby – vývoj v letech........................................................................53
Výrobní úkol – členění prostředků dle způsobu akvizice (2015) ........................................54
ZÁVĚR .................................................................................................................................54
2
Informace o činnosti divize Výroby (ROK)
- materiál zahrnuje informace za rok 2015 a 1. polovinu roku 2016 -
ÚVOD
Materiál je Radě ČT v této ucelené podobě předkládán za divizi Výroby poprvé. Proto
obsahuje, krom informací o činnosti za uvedené období, také seznámení s divizí Výroby.
Divize Výroby spolu s Vývojem a Programem tvoří pilíře, na kterých stojí hlavní předmět
činnosti České televize, tj. výroba a vysílání pořadů.
Zákon 483/1991 Sb. o České televizi stanovuje jako jeden z hlavních úkolů České televize
výrobu a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých,
dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
Česká televize, dle dlouhodobých programových plánů, aktivně vyvíjí a vyrábí nové původní
pořady. Krom toho jsou vysílací schémata naplňována pořady převzatými, ať již z tuzemska
nebo zahraničí.
Mezi hlavní úkoly výrobních útvarů patří schopnost vlastními silami zorganizovat a kompletně
zajistit proces výroby pořadů. Silná a schopná interní výroba je důležitou konkurenční
výhodou ČT. Poskytuje jí nezávislost a silnou pozici.
Manažerské shrnutí
Divize Výroba hospodaří s největší nákladovou položkou rozpočtu ČT, kterou nazýváme
výrobní úkol. Jedná se o přímé výrobní náklady. Limity výrobního úkolu jsou stanoveny jak
pro externí, tedy přímé finanční náklady, tak i náklady interní, které jsou odrazem využití
vlastních kapacitních zdrojů uvnitř ČT.
Z dlouhodobého pohledu je výrobní úkol ČT stabilní a od roku 2012 do roku 2016 víceméně
konstantní veličinou. Tato skutečnost dává dobré výchozí podmínky k efektivnímu plánování,
organizaci, vedení, rozhodování a kontrole výrobních procesů. Výrobní úkol ČT pro rok 2015
byl tvořen externími náklady ve výši 2.177 mil. Kč a interními ve výši 1.030 mil. Kč. Výrobní
úkol 2016 je tvořen externími náklady ve výši 2.275 mil. Kč a interními ve výši 1.140 mil. Kč.
ČT v roce 2015 vyrobila více než 18 tis. hodin pořadů a obdobný objem očekáváme i v roce
2016. Co do počtu hodin výroby největší objem tvoří výroba zpravodajství a sportu. Za
zmínku stojí objem výroby dramatické tvorby, která v roce 2015 dosáhla výše 132 hodin a v
roce 2016 očekáváme 120 hodin. Jedná se o nákladově nejnáročnější výrobu a tento objem
výroby je nadprůměrný i v porovnání s ekonomicky silnějšími televizemi v Evropě. Výroba
např. v oblasti dokumentární tvorby se v obou letech pohybuje okolo 350 hodin.
Při výrobě pořadů ČT bylo v roce 2015 uzavřeno více než 100 000 jednotlivých autorských
smluv (výkonní umělci, autorské profese) a takřka 40 000 neautorských smluv a objednávek
služeb.
Osou organizace a řízení výroby nových pořadů je systém Tvůrčích producentských skupin,
který dokáže vhodně propojit tvůrčí kreativní prostředí se složkou pragmatického
ekonomického vedení. Tzv. běžící pořady, tedy zpravidla cyklické pořady ve svých druhých a
dalších sezónách, jsou vyráběny v prostředí Realizačních center, které v divizi Výroba
členíme dle jednotlivých žánrů.
1
Výrobu pořadů rozdělujeme na vlastní výrobu, koprodukční výrobu, zakázky a akvizici.
Externí výroba čerpá z výrobního úkolu rozumných 18% objemu externích nákladů.
Spoluprací s nezávislými producenty formou koprodukcí a zakázek se ČT jednak dostane k
těm nejzajímavějším látkám, které se vyvíjí externě, ale také naplňuje literu zákona, který ČT
podporu nezávislé tvorby předepisuje. Vhodnou kombinací interní a externí výroby je
dosahováno vysoké kvality vyráběných pořadů při zachování příznivé nákladovosti a
efektivity výroby a zároveň je ČT otevřena všem relevantním zdrojům nápadů a námětů.
Divize výroby dále plní své úkoly v oblastech Služeb pro diváky se smyslovým postižením,
Scénickém provozu, Realizaci převzatých pořadů, Produkčních službách a v Koordinaci
výroby ČT, a to prostřednictvím samostatných útvarů, které vhodně zapadají do výrobního
workflow a výrazně přispívají k naplnění činností definovaných zákonem o ČT.
V případě Služeb pro diváky se smyslovým postižením se jedná zejména o hlídání kvality a
množství odvysílaných skrytých titulků (ST), audiodescription (AD) a tlumočení do
znakového jazyka. ČT v současné době převyšuje literu zákona o 12 % u ST, o 7,6 % u AD
a o 2,1% u znakového jazyka.
Existence interního Scénického provozu ČT je nespornou výhodou oproti ostatním
vysílatelům a výrobcům v ČR. Scénický provoz v roce 2015 obsloužil a poskytl své know-
how pro 1.665 pořadů. Svojí činností tak přispívá k efektivní výrobě pořadů v ČT.
Útvar Realizace převzatých pořadů zajišťuje výrobu českých verzí k akvizičním zahraničním
pořadům, které tvoří významnou část programového schématu na všech programových
okruzích. V této oblasti je kladen, ve srovnání s komerčními výrobci, klíčový důraz na kvalitu.
Za rok 2015 se vyrobilo 1.442 hodin českých verzí k zahraničním titulům. Odhad pro rok
2016 je cca 1.200 hodin.
Produkční služby poskytují služby ČT externím klientům na komerční bázi.
V roce 2016 očekávají externí hospodářský výsledek ve výši 3.000.000 Kč s obratem ve výši
8.000.000 Kč. Tento pozitivní výsledek je dán zejména poskytováním profesionálních služeb
během LOH v Riu.
V nedávné době reorganizovaný úsek Koordinace výroby se skládá z Centrálního plánování
kapacit, Centrálního dispečinku a Hereckého a komparsního rejstříku. Tyto útvary výraznou
měrou přispívají k efektivnímu plánování a analyzování využití interních a externích kapacit.
Zároveň jsou výraznou podporou pro samotné produkční týmy.
Pro efektivní plánování interních zdrojů je důležitým ukazatelem rozdělení nákladů výrobního
úkolu mezi jednotlivé žánry a kanály ČT. Zde můžeme v jednotlivých letech pozorovat výkyvy
a přesuny financí mezi jednotlivými žánry televizní tvorby. Je to dáno především
programovou poptávkou po jednotlivých pořadech ČT a postupným schvalováním pořadů na
programových radách. V této oblasti není jednoduché pružně reagovat a 100% efektivně
využívat disponibilní kapacity ČT. To je dáno skutečností, že jednotlivé žánry využívají
rozličné výrobní prostředky a technologie a podléhají sezónnosti a regionalitě. Současné
roční průměrné využití disponibilních kapacit ČT ve výši 61,93 % v roce 2015 a 68,61%
v roce 2016 považujeme za velmi uspokojivé s ohledem na různorodost výroby ČT.
Při výrobě projektů ČT jsou podporovány takové druhy umění a technologie, které by bez
podpory a zájmu ČT prakticky zanikly. Jedná se např. o specifické formy animované tvorby.
2
VÝROBA pořadů – současný systém výroby pořadů v ČT
ČT vyrábí pořady v systému Tvůrčích producentských skupin (TPS) nebo v systému
dramaturgických a realizačních center. Zpravodajské a sportovní pořady jsou realizovány
redakčním systémem.
Divize výroby se přímo zabývá výrobou v žánrech publicistické, vzdělávací, dokumentární,
hrané, dětské, zábavné, hudební a divadelní tvorby a výrobou českých verzí k převzatým
pořadům.
Divize výroby odpovídá za metodické vedení všech výrobních útvarů napříč divizemi.
Útvary zabývající se výrobou pořadů nejsou začleněny výhradně do divize Výroba. Výjimku
tvoří zpravodajské a sportovní pořady, které jsou vyráběny přímo produkcemi divize
Zpravodajství a výroba self promotion a trikové postprodukce, která spadá pod divizi
Marketing.
Výroba pořadů v rámci Tvůrčích producentských skupin (TPS)
Vývoj a Výroba nových pořadů probíhá v Tvůrčích producentských skupinách.
TPS fungují jako projektové týmy a jsou složeny z kreativního a výkonného producenta.
Producentem celé TPS je zpravidla jmenován kreativní producent.
V rámci projektového řízení podléhají TPS Programové radě ČT, která schvaluje projekty do
výroby.
V rámci stálé organizační struktury ČT jsou kreativní producenti řízeni divizí Vývoje a výkonní
producenti divizí Výroby.
Kreativní a výkonní producenti jsou koordinováni jednotlivými dramaturgickými a realizačními
centry.
Výroba pořadů v rámci Realizačních center (RC) a Center dramaturgie (CD)
Pokud pořad již nepotřebuje dohled TPS, pak výrobu pořadu v dalších sezónách přebírají
RC a CD do režimu tzv. běžící výroby, jejíž kreativní a realizační parametry nastavila TPS.
TPS tak získávají prostor pro vývoj a přípravu nových projektů.
Fáze schvalování a výroby pořadů
- vývoj pořadu v TPS
- prezentace na Programové radě
- schválení projektu do výroby
- přidělení prostředků na výrobu z rozpočtu Výrobního úkolu
- produkce pořadu – příprava, natáčení, postprodukce
- schvalovací projekce
- předání pořadu Programu, resp. Archivu
- vyhodnocení pořadu vč. zhodnocení efektivity výroby a čerpání rozpočtu
- v případě cyklu pokračování výroby pořadů v rámci TPS po dobu 1. sezóny
- po skončení 1. sezóny možnost předání projektu do režimu tzv. běžící výroby do
realizačního centra
3
DIVIZE VÝROBY
Divize Výroby spolupracuje s divizí Vývoje při vývoji projektů na jedné straně a s dalšími
divizemi ČT při samotné výrobě pořadů (technika, provoz, právní úsek, marketing atd.)
Rozsah působnosti
Oblast výroby pořadů:
- personální zajištění výkonných producentů, vedoucích produkce a dalších členů
výrobních štábů,
- organizace a řízení produkce pořadů,
- spolupráce s Filmovým centrem ČT,
- zajištění výroby českých verzí k převzatým pořadům,
- výroba skrytých titulků a audio description
Oblast metodického řízení:
- metodické řízení výroby v rámci studií Praha, Brno, Ostrava,
- nastavení centrální smluvní, honorářové, rozpočtové a technologické politiky,
- metodické řízení výroby Zpravodajství, Sportu a self promotion - koordinace
Oblast centrální koordinace výroby a kapacit a scénický provoz:
- centrální koordinace interních kapacit ČT v ČT Praha, Brno, Ostrava,
- řízení útvarů scénického provozu (stavebně dekorační technika, výpravné složky) a
poskytování těchto služeb pro výrobu pořadů,
- správa výrobního úkolu v systému Provys, odpovědnost za sestavení a čerpání VÚ
Oblast vnějších vztahů:
- aktivní komunikace s profesními svazy o podmínkách spolupráce při výrobě pořadů
(Dilia, ARAS, Fites, AČK, AFS, HA atd.),
- spolupráce s filmovými vysokými školami, zejména FAMU a dalšími středními a
vyššími odbornými školami v oblasti audiovize,
- výroba pořadů a poskytování služeb ČT pro externí klienty (Produkční služby)
Metodické řízení výroby napříč ČT
- Spolupráce a koordinace napříč celou ČT (včetně regionálních studií, RZ, RS a Self),
- Jednotná honorářová politika:
• štábové profese – sazebník honorářů, koordinace honorářů výkonných
umělců,
- Technologická čistota výroby:
• stanovení správné a efektivní technologie na technických předávacích
poradách s podporou interních pravidel,
- Koordinace kapacit:
• důraz na využívání interních výrobních i lidských kapacit,
- Centrální plánování klíčových kapacit:
• efektivita využití, koordinace mezi všemi studii (Praha, Brno, Ostrava),
- Jednotné smluvní vzory,
- Interní předpisy:
• centrálně stanovují pravidla, pokyny a metodiku výroby
4
METODICKÉ ŘÍZENÍ
VÝROBA
TS BRNO TS OSTRAVA ČČTT PPRRAAHHAA
VÝROBA VÝROBA
VÝROBA MARKETING ZPRAVODAJSTVÍ
a
ČT SPORT
Produkce self Centrum
promotion a grafiky zpravodajství,
publicistických a
sportovních pořadů
Trendy ve vývoji vnějších a vnitřních podmínek na Výrobu ČT
- Výroba pořadů v nových žánrech (např. docureality), s čímž souvisí nutnost učit se
nové produkční a technologické postupy.
- Realizace výrazně náročnějších projektů v dramatické tvorbě (minisérie, vícedílné TV
filmy, historické filmy, výpravné pohádky). Způsob výroby se prakticky vyrovnal
výrobě klasických hraných distribučních filmů.
- Výroba v regionech, konkrétně v TSB byla a je v roce 2016 ovlivněna výstavbou
nového studia a s tím souvisejícím náročným přechodem výroby ze starých prostor
do nových.
- Širší spolupráce na studentských projektech všech filmových škol v ČR.
- Návrat ke spolupráci na výrobě pořadů se zahraničními partnery (koprodukce s
ARTE, BETA film, RTVS atd.), čímž se nám otevírají nové možnosti a máme šanci
získat nové zkušenosti.
- Spolufinancování výroby ČT z externích zdrojů (koprodukce, granty apod.). Vzniká
tak více premiérové tvorby za rozumných podmínek.
- Negativní dopady na výrobu ČT mají některé legislativní změny. Např. Zákon o
registru smluv, dle kterého musíme zveřejňovat vybrané smlouvy v Registru od
1.7.2016. Krom odhalení know how ČT to znamená i vyšší administrativní náročnost
výroby. ČT ve výrobě ročně uzavře desítky tisíc smluv.
- Roční objem výroby je nejvyšší za posledních více než 10 let.
5
Přednosti výroby pořadů v ČT
- KVALITA – výroba s vyšší produkční hodnotou oproti komerčním vysílatelům,
- SAMOSTATNOST – vlastní know-how na komplexní výrobu AVD ve všech žánrech,
- KOORDINOVANÉ FUNGOVÁNÍ DIVIZE VÝROBA - reorganizace koordinace výroby
a metodického vedení mezi úseky - řízené plánování výroby vč. studií,
- SOBĚSTAČNOST – výrobně-technologická nezávislost na soukromém sektoru,
- PRODUCENTSKÝ SYSTÉM – Tvůrčí producentské skupiny, Programové rady,
- TECHNOLOGICKÁ ČISTOTA - systémové nastavení technologie výroby formou
technologických předávacích porad na všechny projekty,
- EFEKTIVITA VÝROBY - vhodná kombinace externích a interních zaměstnanců a
kapacit, vícestupňový systém kontroly rozpočtování a smluvních podmínek,
- PRAVIDLA – propracovaný systém interní řídící dokumentace,
- STABILITA – dlouholetá tradice televizní výroby, předávání odborných zkušeností a
know-how mezi generacemi, věrnost klíčových zaměstnanců značce ČT,
- PROFESIONALITA - řada kmenových zaměstnanců i externích spolupracovníků patří
ke špičkám ve svých oborech, jsou vysoce kvalifikovaní a zkušení,
- FLEXIBILITA – zastupitelnosti a úzká spolupráce nejen v rámci divize Výroby, ale
napříč celou ČT
Druhy výroby ČT
- VLASTNÍ VÝROBA (výroba zajišťována uvnitř ČT)
- KOPRODUKČNÍ VÝROBA (výroba zajišťována s koprodukčním partnerem, většinou
částečně v kapacitách ČT)
- ZAKÁZKA (výroba je zadána vně ČT, často s využitím interních kapacit ČT)
- AKVIZICE (nákup pořadů)
Následující 2 tabulky znázorňují podíl externí výroby na výrobním úkolu ČT zadávané nebo
vyráběné ve spolupráci s nezávislými producenty (finanční vyjádření v externích nákladech)
Varianta I - podíl na celkovém VÚ 2012 2013 2014 2015 2016
EXTERNÍ VÝROBA 403 524 424 485 018 681 433 064 478 330 200 334 405 692 349
Podíl externí výroby % 18% 21% 19% 15% 18%
Varianta II - podíl na VÚ mimo ČT sport + ČT24 + Akvizici 2012 2013 2014 2015 2016
Sport + Zpravodajství 1 018 105 234 786 890 297 890 206 329 780 064 372 887 704 830
Akvizice 241 482 673 237 271 484 275 839 003 243 418 858 210 005 550
VÚ bez sportu + zpravodajství + akvizice 1 025 539 414 1 231 741 858 1 130 537 344 1 153 733 670 1 177 289 621
Podíl externí výroby % 39% 39% 38% 29% 34%
6
Divize výroby ČT se aktivně podílí na výrobě pořadů v režimu vlastní výroby, koprodukcí a
zakázek. U vlastní výroby zajišťuje, ať již v rámci TPS nebo realizačních center, kompletní
produkci pořadů. U koprodukcí je rolí výroby zajištění smluv, vyjednání podmínek
spolupráce, alokace interních kapacit, oponentura rozpočtu a následně produkční dohled
nad samotnou realizací a konečně kontrola vyúčtování a schválení výsledného AVD do
vysílání a uložení do Archivu. Obdobně je tomu i u zakázek. Způsob výroby je vždy pečlivě
posuzován na programových radách. Spoluprací ČT s nezávislými producenty naplňuje ČT
dikci zákona a obohacuje své programové schéma.
Vánoční pohádka 2016 – Pravý rytíř v režii M. Dolenského
Zásadní organizační a procesní změny ve Výrobě od roku 2011
- aplikace systému Tvůrčích producentských skupin – za Výrobu jmenování výkonných
producentů do TPS (spuštěn nový systém hodnocení výkonných producentů),
- založeno Filmové centrum ČT (ve Vývoji s participací Výroby),
- nový systém přijímání námětů a scénářů (ve Vývoji, ale s pozitivním dopadem na
výrobu),
- optimalizace organizační struktury výrobních útvarů, vč. vnitřní reorganizace
realizačních center,
- zaveden systém sledování a průběžného vyhodnocování stavu výroby pořadů (tzv.
výrobní milníky ve výrobě jako součást Dohody o výrobě),
- reorganizace Centrální koordinace výroby,
- změny v řízení Scénického provozu,
- změny v řízení výroby českých verzí k převzatým pořadům (dabing),
- personální obměny ve vedení výrobních útvarů
Transparentní a efektivní výroba pořadů v ČT
1. SYSTÉM a NUTNÉ PŘEDPOKLADY
- včasná stavba výrobního úkolu pro nadcházející období – včasné zadání do výroby,
- transparentní schvalování látek do výroby – programové rady,
- novelizovaná interní legislativa - využívání kapacit, sazebníky, technologie,
- jednotné smluvní vzory pro interní i externí výrobu (součástí smlouvy musí být vždy
detailní rozpočet, splátky, vyúčtování, možnost auditu atd.),
- systém podpisových limitů a schvalování závazků,
- metodické řízení celé výroby ČT napříč divizemi a studii,
- centrální evidence smluv v systému SAP – smluvní vzory, kontrola,
- centrální nastavení technologických mantinelů - technické předávací porady pro
všechny pořady
7
2. INTERNÍ ZDROJE
- centrálně koordinované vhodné interní kapacity,
- motivovaní zaměstnanci – profesionálové ve svých oborech,
- systematické vyhodnocování vytížení klíčových kapacitních celků
3. EKONOMICKÉ ŘÍZENÍ VÝROBY
- výrobní úkol v systému Provys – transparentní online kontrola,
- analýza dat, sledování a vyhodnocování nákladů na jednotlivé výrobní fáze,
- aktivní práce s úsporami při výrobě, možnost jejich opětovného využití Programem,
- pravidelné každoroční audity výroby (pořadů i procesů),
- vícestupňové schvalování rozpočtů – aproximativ před programovou radou, 1. verze
rozpočtu před Skupinou VÚ (přidělení prostředků), finální verze rozpočtu k 1.
natáčecímu dni,
- rozpočtování pořadů v systému SAP vč. detailních položek (online kontrola),
- vícestupňová kontrola rozpočtů – vedoucí produkce, výkonný producent, manažer
realizace, ředitel výroby,
- sazebníky tvůrčích a realizačních profesí pro všechny žánry,
- poptávková řízení na nákladově významné externí subdodávky,
- transparentní přidělování prostředků na výrobu - Skupina VÚ za účasti vedení
Programu, Vývoje, Financí a Výroby,
- kontrola 4 a více očí - programová rada, Skupina VU, TPS vs realizační centra,
- rozpočty vždy detailní u všech druhů výroby - nikdy za fixní smluvní cenu,
- rozpočty vždy vyúčtovány, možnost auditů, vyhodnocení čerpání nákladů
Mazalové II – dětský seriál – z natáčení ve studiu KH4
8
DIVIZE VÝROBY
ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ a PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
VÝROBA
Služby pro diváky
se smyslovým
postižením
Centrum zábavné Centrum divadelní, Centrum publicistické Centrum hrané Realizace převzatých Produkční služby
tvorby hudební a dětské a dokumentární tvorby pořadů
Výkonní producenti tvorby tvorby a vzdělávací Výkonní producenti Produkce Produkce
TPS pořady TPS
Výkonní producenti
Produkce TPS Výkonní producenti Produkce
TPS
Produkce
Produkce
Koordinace výroby Scénický provoz
Centrální Herecký a Stavebně Scénické efekty
dispečink komparzní rejstřík dekorační
technika
Centrální Kostýmní výprava Rekvizitní výprava
plánování kapacit
Maskéři a
vlásenkáři
Celkový počet zaměstnanců divize Výroby: 503, z toho v TSB 47 a v TSO 51.
Struktura dle organizačních jednotek Celkový počet Praha Brno Ostrava
Sekretariát a ekonomika 10 4 3 3
Koordinace výroby
Scénický provoz 16 8 4 4
Centra výroby
Realizace převzatých pořadů 307 261 22 24
Produkční služby
Celkem 148 110 18 20
17 17
5 5
503 405 47 51
9
ČT při výrobě pořadů spolupracuje s celou řadou externích spolupracovníků – autorů,
výkonných umělců, realizačních pracovníků, nezávislých producentů a dalších dodavatelů.
Počty dodavatelů v roce 2015 Celkový počet
Druh dodavatele 5923
2558
Autoři 1305
Výkonní umělci 105
Štábní profese 4669
Nezávislí producenti a produkční společnosti
Ostatní dodavatelé 14560
Celkem
Z celkového počtu externích dodavatelů 14.560 v roce 2015 je přibližně 4.000 dodavatelů,
kteří při výrobě pořadů spolupracují opakovaně a pravidelně.
Vybrané skupiny externích spolupracovníků v roce 2015:
Při výrobě pořadů ČT bylo v roce 2015 uzavřeno více než 100 000 jednotlivých autorských
smluv (výkonní umělci, autorské profese) a takřka 40 000 neautorských smluv a objednávek
služeb.
10
REALIZAČNÍ CENTRA (RC)
- Centrum hrané tvorby
- Centrum divadelní, hudební a dětské tvorby
- Centrum zábavné tvorby
- Centrum publicistické, dokumentární a vzdělávací tvorby
- Realizace převzatých pořadů
- Realizační centrum TS Brno
- Realizační centrum TS Ostrava
Realizační centra, krom přímé výroby tzv. běžících pořadů, zajišťují koordinaci výroby v
jednotlivých žánrech, poskytují zázemí a podporu TPS (produkční týmy, smluvní podpora,
technologická podpora atd.) a spravují výrobní úkol v systému Provys.
Zároveň RC dohlíží na dodržování centrálních pravidel (interních RGŘ a Opatření),
technologických postupů v jednotlivých žánrech a koordinuje, ve spolupráci s centrální
koordinací výroby, využití interních kapacit.
Realizační centra jsou řízena manažery realizace, kteří řídí jednotlivé produkční týmy při
realizaci pořadů v režimu tzv. běžící výroby a/nebo jsou produkce přidělovány na dílčí
projekty Tvůrčích producentských skupin.
Rozsah činnosti jednotlivých realizačních center (a na ně navázaných TPS) nejlépe vystihují
objemy výroby v jednotlivých žánrech. Tyto údaje jsou detailně uvedeny v kapitole
„VÝROBNÍ ÚKOL – objemy výroby v hodinách“ v závěrečné části tohoto materiálu.
Realizační centrum publicistické, dokumentární a vzdělávací tvorby
Zajišťuje primárně výrobu dokumentárních, publicistických a vzdělávacích pořadů v TS
Praha a metodicky řídí výrobu v tomto žánru napříč celou ČT. Výroba je spjata především
s vysíláním kanálů ČT2 a ČT Art.
Poskytuje zázemí, výkonné producenty, produkční servis, koordinaci interních kapacit a
zajišťuje kontrolu dodržování výrobních pravidel kmenově pro tyto TPS:
- TPS Petra Kubici (výkonná producentka Marie Nedbálková)
- TPS Martiny Šantavé (výkonný producent Roman Blaas)
- TPS Aleny Mullerová (výkonný producent Jiří Vlach)
Spolupracuje s dalšími TPS:
- TPS Patricka Diviše (výkonná producentka TSB Pavlína Hobzová)
- TPS Jana Šterna (výkonná producentka Ilona Jirásková)
- TPS Michala Reitlera (výkonný producent Matěj Stehlík)
Toto Centrum realizuje velké množství cyklických pořadů v režimu běžící výroby mimo TPS.
Významně spolupracuje s Filmovým centrem ČT na distribučních koprodukčních projektech.
Specifikace výroby:
- dokumenty a dokumentární cykly, docusoapy, distribuční koprodukční dokumenty
- vzdělávací pořady
- publicistika – sdílená okna s TSB a TSO
- bohoslužby
- charitativní projekty (Adventní koncerty)
- významné společenské události - eventy (Magnesia Litera, Czech grand design)
- minipořady
11
Sama doma + Adventní koncerty
Centrum krom klasické výroby spolupracuje na výrobě:
- mezinárodních projektů - zejména spolupráce s EBU, ARTE (např. distribuční film Baťa,
první globalista, velký dokument František Kupka)
- projektů s ministerstvy ČR (např. s MO Provedu, Vis maior, s MPSV Rodina je nejvíc, s
MZe Země má, domov můj, Kombajn je fajn, Rybí svět Jakuba Vágnera, Lovci záhad, s MŽP
Zahrádka, krajina domova)
Výběr významných projektů, na kterých se Centrum realizačně podílí ve sledovaném období:
- Generation What? – TPS Aleny Müllerové – mediálně - sociologický projekt ve spolupráci s
EBU. Jedná se o dlouhodobý cross- platformový projekt, který zkoumá a ukazuje co si myslí
mladí lidé ve věku 18-34 let.
- Nechte zpívat Mišíka – Filmové centrum - distribuční koprodukční dokument režisérky Jitky
Němcové. Film je věnován jedné z nejvýraznějších osobností české populární hudby
Vladimíru Mišíkovi, který 8. 3. 2017 oslaví 70. narozeniny.
- GEN – TPS Aleny Müllerové – navázání na tradici portrétů s vedoucím projektu Fero
Feničem.
- FAMU 70 – TPS Petra Kubici - komponovaný čtyřhodinový pořad, složený z krátkých filmů,
sestřihu debat, rozhovorů a mikrodokumentů o historii a současnosti Filmové a televizní
fakulty Akademie múzických umění v Praze, která v tomto roce slaví 70. výročí.
- Adventní koncerty – v režimu výroby dramaturgického a realizačního centra – přímé
přenosy charitativní akce pořádané ČT.
- Panovnice – TPS Aleny Müllerové – náročný televizní dohrávaný dokument s prvky
animace. Jedná se o velmi náročný projekt věnovaný k 300. výročí narození císařovny Marie
Terezie.
Realizační centrum zábavné tvorby
Zajišťuje primárně výrobu zábavných a soutěžních pořadů v TS Praha a metodicky řídí
výrobu v tomto žánru napříč celou ČT. Výroba je spjata především s vysíláním kanálu ČT1.
Poskytuje zázemí, výkonné producenty, produkční servis, koordinaci interních kapacit a
zajišťuje kontrolu dodržování výrobních pravidel kmenově pro TPS Petra Mühla (výkonná
producentka Klára Dražanová).
Spolupracuje s TPS Michala Reitlera (výkonný producent Vojtěch Svoboda) na projektech
zábavné tvorby.
12
Významný podíl ve výrobě Centra zábavy mají projekty a pořady realizované v režimu běžící
výroby mimo TPS.
Specifikace výroby:
- velké zábavné pořady (Star Dance)
- velké zábavně vzdělávací pořady (Doktorka, Zázraky přírody)
- zábavné soutěžní pořady (Nejchytřejší Čech, Kde domov můj)
- dokumentární cykly (Herbář, Šumné stopy, Na plovárně)
- významné společenské událostí – eventy (Český lev)
- charitativní projekty (Konto bariéry, Pomozte dětem)
Výběr významných projektů, na kterých se Centrum realizačně podílí ve sledovaném období:
- StarDance VIII - v režimu výroby dramaturgického a realizačního centra - osmý ročník
oblíbené taneční soutěže.
- Tajemství těla - TPS Michala Reitlera – zábavná soutěž o lidském těle, kterou diváky
provedou moderátoři Petr Vacek a Martin Dejdar.
Tajemství těla
- 23. Český lev – Ceny České filmové a televizní akademie - v režimu výroby
dramaturgického a realizačního centra
- Herbář - v režimu výroby dramaturgického a realizačního centra - originální zábavná
bylinková show pro zdravější život.
- Šumné stopy - v režimu výroby dramaturgického a realizačního centra - pořad o českých
architektech, kteří zanechali své architektonické stopy, tentokrát v Rumunsku.
- DoktorKA - TPS Petra Mühla – zábavná vzdělávací show s moderátorkou MUDr. Kateřinou
Cajthamlovou.
- Nejchytřejší Čech - TPS Michala Reitlera - zábavná show - test inteligence.
- Pomáhej (s) humorem - v režimu výroby dramaturgického a realizačního centra - přímý
přenos zábavného charitativního pořadu. Podpora Konta Bariéry.
- Česká hlava 2016 - TPS Petra Mühla - záznam slavnostního galavečera 15. ročníku
předávání cen Česká hlava za největší objevy, patenty a vynálezy uplynulého roku.
13
Realizační centrum hrané tvorby
Zajišťuje primárně výrobu v žánrech hrané tvorby v TS Praha a metodicky řídí výrobu v tomto
žánru napříč celou ČT. Výroba je spjata především s vysíláním kanálu ČT1.
Poskytuje zázemí, výkonné producenty, produkční servis, koordinaci interních kapacit a
zajišťuje kontrolu dodržování výrobních pravidel kmenově pro tyto TPS:
- TPS Michala Reitlera (výkonný producent Matěj Stehlík)
- TPS Jana Lekeše (výkonný producent Martin Lubomírský)
- TPS Jana Šterna (výkonná producentka Ilona Jirásková)
- TPS Josefa Viewegha (výkonný producent Jakub Bílý)
Spolupracuje s dalšími TPS:
- TPS Aleny Mullerová (výkonný producent Jiří Vlach)
- TPS Jana Maxy (výkonný producent Zdeněk Hala)
Významně spolupracuje s Filmovým centrem ČT na distribučních koprodukčních projektech.
Manažer realizace tohoto centra je zároveň výkonným producentem Filmového centra a
podílí se tak na smluvním zajištění distribučních koprodukčních filmů a poskytuje produkční
podporu k čerpání interních kapacit pro koprodukční partnery.
Specifikace výroby:
- velké dobové seriály (Já, Mattoni)
- seriály ze současnosti (Rapl)
- televizní filmy (Monstrum)
- minisérie
- hrané pohádky (Přání k mání)
- sitcomy (Kosmo)
Centrum krom klasické výroby spolupracuje na výrobě:
- mezinárodních projektů - zejména spolupráce s EBU, ARTE (např. Jan Hus)
- školních a studentských hraných filmech
Výběr významných projektů, na kterých se Centrum realizačně podílí ve sledovaném období:
Já, Mattoni – TPS Jana Lekeše – historický koprodukční životopisný seriál režiséra Marka
Najbrta o Heinrichu Mattonim, zakladateli světově proslulé stáčírny minerálních vod.
Rapl – TPS Josefa Viewegha - detektivní série Rapl přebírá z předchozího projektu Cirkus
Bukowsky postavu detektiva Kuneše. Děj s uzavřenými příběhy je situován do nehostinného
Krušnohoří, zmítaného vysokou kriminalitou.
Rapl I
14
Pravý rytíř – TPS Josefa Viewegha – vánoční pohádka.
KOSMO – TPS Jana Maxy – sitcom - pětidílná satirická komedie, která s nemilosrdnou
nadsázkou popisuje příběh fiktivního českého letu na Měsíc.
Bohéma – TPS Jana Šterna - šestidílný cyklus výpravných televizních filmů režiséra Roberta
Sedláčka mapující osudy našich velkých herců za okupace, 2.světové války a po ní.
Monstrum – TPS Jana Lekeše - televizně filmové zpracování osudu autora Stalinova
pomníku v Praze na Letné Otakara Švece v režii Viktora Polesného.
Monstrum – příprava soch v dílnách ČT + instalace na Letné
Život a doba soudce A.K. 2 – TPS Jana Lekeše - pokračování seriálu ze soudního prostředí
režisérů Petra Marka, Roberta Sedláčka, Bohdana Slámy a Radima Špačka.
První republika II – TPS Jana Maxy - pokračování rodinné ságy.
Krev démona – TPS Jana Lekeše - mysteriózní thriller. Závěrečné pokračování úspěšných
triptychů Ďáblova lest a Ztracená brána v režii Jiřího Stracha.
Anděl páně II – TPS Barbary Johnsonové - celovečerní distribuční koprodukční pohádka.
Volné pokračování jedné z nejúspěšnějších pohádek posledních let.
Realizační centrum dětské, hudební a divadelní tvorby
Zajišťuje primárně výrobu pořadů z oblasti divadla, hudby a tance v TS Praha a metodicky
řídí výrobu v tomto žánru napříč celou ČT. Z dětské tvorby zajišťuje výrobu dětských pásem
a další cyklickou výrobu. Velké hrané pohádky jsou řízeny RC hrané tvorby. Výroba je spjata
především s vysíláním kanálů ČT2, ČT Art a ČT D.
15
Poskytuje zázemí, výkonné producenty, produkční servis, koordinaci interních kapacit a
zajišťuje kontrolu dodržování výrobních pravidel kmenově pro tyto TPS:
- TPS Barbary Johnson (výkonná producentka Veronika Trčková)
- TPS Ondřeje Šrámka (výkonný producent Jiří Meruňka)
- TPS Vítězslava Sýkory (výkonná producentka Veronika Slámová)
Spolupracuje s dalšími TPS:
- TPS Petra Mühla (výkonná producentka Klára Dražanová)
- TPS Michala Reitlera (výkonný producent Vojtěch Svoboda)
Specifikace výroby:
- dokumenty a dokumentární cykly (Divadlo žije!)
- záznamy/přenosy hudebních a divadelních představení (MHF Pražské jaro 2016)
- významné společensko-kulturní eventy (Ceny české filmové kritiky, Ceny Thálie)
- charitativní projekty (Světlo pro světlušku)
- animovaná tvorba všech technologií od klasické loutky, přes kreslenou animaci k
počítačové 3D animaci (Žížaláci, Tarbíci, Nejmenší slon na světě)
- dětská pásma (Kouzelná školka, Planeta Yó, Studio Kamarád)
- zábavné vzdělávací cykly (Sám v muzeu, Teleskop)
Dětská pásma – studiová výroba KH3
Centrum krom klasické výroby spolupracuje na výrobě mezinárodních projektů v oblasti
hudební tvorby.
Výběr významných projektů, na kterých se Centrum realizačně podílí ve sledovaném období:
Eurovision Young Dancer – TPS Vítězslava Sýkory – mezinárodní přímý přenos soutěže
EBU o nejlepšího dětského tanečníka. ČT byla hostitelskou zemí.
Eurovision Song Contest - v režimu výroby dramaturgického a realizačního centra -
mezinárodní koprodukce pěvecké soutěže v rámci EBU. Jedná se o největší nesportovní
televizní event na světě.
Symfonie B. Martinů – TPS Vítězslava Sýkory - projekt ve spolupráci s Českou filharmonií a
německou společností Unitel, v rámci kterého dojde k záznamu všech šesti symfonií
B. Martinů a jejich následné celosvětové distribuci.
Nejmenší slon na světě – TPS Barbary Johnsonové – koprodukční animovaný 3D
večerníček.
Čím lidé žijí – v režimu výroby dramaturgického a realizačního centra - inscenace a záznam
jednoaktové opery B. Martinů.
16
Leoš Janáček: Z mrtvého domu – TPS Vítězslava Sýkory - záznam opery Národního divadla.
Michal Pavlíček 60 – v režimu výroby dramaturgického a realizačního centra - záznam
koncertu uspořádaného k 60. narozeninám Michala Pavlíčka.
MHF Pražské jaro 2016 – TPS Vítězslava Sýkory - přímý přenos slavnostního zahajovacího
koncertu festivalu.
Šest symfonií B. Martinů – TPS Vítězslava Sýkory - ucelený záznam symfonií B. Martinů s
Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem, mezinárodní koprodukce.
Fifty fifty – TPS Michala Reitlera - dokumentární film vznikající u příležitosti 50. narozenin
Lucie Bílé.
Němčina s Hurvínkem – TPS Petra Mühla - ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka ČT
připravuje loutkový jazykový kurz.
Povídání o tatínkovi a mamince – TPS Barbary Johnsonové - loutkový večerníček.
Nejmenší slon na světě – TPS Barbary Johnsonové - 3D večerníček.
Anča a Pepík – TPS Barbary Johnsonové - animovaný dobrodružný seriál pro starší děti.
REALIZACE PŘEVZATÝCH POŘADŮ
Současná výroba dabingu v ČT navazuje na tradiční českou dabingovou školu při zachování
maximální efektivity výroby. Snažíme se pracovat tak, aby se dabingové zpracování co
nejvíce přiblížilo originálu a netvořili jsme pouze kvantitativní konzumní dabing, který se
bohužel stává fenoménem poslední doby u soukromých vysílatelů.
Charakteristika výroby českých verzí v ČT
Výroba převzatých pořadů ze své podstaty poskytuje nejrychlejší a nejlevnější způsob, jak
dodat nový program divákovi. České verze lze rozdělit do třech kategorií – klasický dabing,
ozvučení dokumentárních pořadů a podtitulky. V ČT jsou české verze vyráběny ve vlastní
výrobě. Důvodem je nezávislost na vnějším nestabilním prostředí v oblasti dabingu a
možnost přímo ovlivňovat cenu a kvalitu výsledného díla. Kvalitou rozumíme poskytování
dabingu jako veřejné služby a tedy jako svébytné disciplíny, která se podílí i na kultuře
jazyka. Výroba převzatých pořadů probíhá celoročně a kontinuálně s vrcholem vždy na konci
roku.
Počet vyrobených hodin převzatých pořadů dle druhu výroby
rok synchronní dabing ozvučení podtitulky celkem
2013 584 dokumentů 144 1227
2014 629 166 1511
2015 855 499 91 1442
2016 - odhad 522 221 1176
716
496
433
Vedle vlastní výroby se využívají ve vysílání také nakoupené, již hotové české verze, které
byly vyrobeny pro jinou distribuci díla. Využití nakoupených verzí vede k úspoře nákladů.
17
Podíl převzatých pořadů s českými verzemi na vysílání ČT dle jednotlivých kanálů (2015)
ČT1 18.8%
ČT2 51,6%
ČT:D 63,5%
ČT ART 23,1%
Skryté titulky pro neslyšící jsou vyráběny u cca 99% nakoupených akvizičních pořadů.
Podíl duálního vysílání (česká verze + originální zvuková verze) na celkovém vysílání
převzatých pořadů tvoří 20%.
Výběr významných seriálových projektů s originálními českými verzemi ČT ve sledovaném
období:
Most III, Homeland IV, Město žen VI, Murdoch VIII, Děsivé dějiny VI, Pan Selfridge IV,
Panství Downton VI, Bates motel IV, Motiv IV, Otec Brown IV, Vláda (Borgen)
Vrcholem dabingové práce v roce 2016 je distribuční film Wolf totem, ke kterému ČT
vyráběla kinodabing ve formátu 5.1.
Organizační změny v dabingu ČT ve sledovaném období
- v roce 2014 byl jmenován nový vedoucí realizace převzatých pořadů Pavel Fuchs,
- dokončen přechod na kompletní bezpáskové workflow výroby,
- obměna produkčních týmů,
- změny v systému práce produkcí – kumulace pozic produkce a asistentů režie s cílem
snížení nákladů výroby
KOORDINACE VÝROBY ČT
Útvar zřízen k 1. 4. 2013 sloučením útvarů Centrální plánování kapacit a Centrální dispečink.
Tato organizační změna proběhla za účelem podpory efektivnějšího využití lidských i
technických kapacit.
Do útvaru Koordinace výroby spadá také Herecký a komparsní rejstřík.
V rámci posílení metodického řízení od r. 2015 zřízeny Útvary koordinace výroby v TS Brno
a TS Ostrava.
Dochází tak k intenzivnější vzájemné koordinaci výroby a kapacit mezi TS v Praze, Brně i v
Ostravě. Při plánování výroby je počítáno s využitím všech dostupných klíčových kapacit ve
všech studiích v zájmu minimalizování nájmu externích kapacit. Běžně tak pražské projekty
využívají dílčí technické i lidské kapacity z Brna či Ostravy a naopak.
V zájmu optimalizace nákladů dochází také k přesunům výroby celých projektů do jiného
studia, pakliže je takový přesun logický a efektivní – např. projekty Metanol a Dukla
(připravované dvoudílné projekty dramatické tvorby dle skutečných událostí, odehrávající se
na území Moravy), které jsou vyvíjené v pražské TPS Michala Reitlera v Praze a v roce 2017
budou realizované výrobou v TS Brno a v TS Ostrava.
18
Struktura útvaru Koordinace výroby ČT:
Centrální plánování kapacit
- Dispečink studií KH, koordinace klíčových výrobních kapacit, kontrola a optimalizace
využívání kapacit, sledování storen a vytížení kapacit, řešení kolizí při nasazování kapacit či
při jejich nedostatku, kontrola honorářové politiky ČT, kontrola technologické čistoty výroby,
organizace technických předávacích porad společně se zástupci Techniky, správa interních
předpisů výroby, komunikace s produkcemi napříč TPS a výrobními centry
Centrální dispečink
- Dispečink externích realizačních pracovníků, správa databáze externích spolupracovníků,
správa dat v systému SAP (nasazení realizačních pracovníků), vypracovává týdenní
přehledy kapacit výroby, administrativní podpora Divize Výroby
Herecký a komparsní rejstřík
- Správa a aktualizace dat v Rejstříku umělců, registrace nových herců/komparsistů, návrhy
hereckého obsazení, poskytování kontaktů štábům, spolupráce s uměleckými školami
Důležitá témata a změny za sledované období:
Aktualizace interních předpisů
Většina interních předpisů je novelizována v souvislosti s neustálým vývojem technologií,
postupů či změnou legislativy. V úzké spolupráci s ostatními divizemi (zejména Technika)
jsou upravovány interní předpisy tak, aby nebyly v rozporu s legislativou a zároveň
reflektovaly neustálý vývoj v televizním prostředí a byly v souladu s technickými normami.
Vydáno/novelizováno ve sledovaném období:
RGŘ Základní pravidla přímého přenosu
OŘV Nastavení výrobního postupu s technologie při výrobě pořadů
OŘV a ŘT Pravidla pro schvalovací projekce
OŘV a ŘT Pokyny pro nakládání s datovými soubory primárního záznamu
Připravuje se k vydání/novelizaci:
OPŘV Zásady pro objednávání a vyplácení komparzu a pomocných prací při natáčení
OPŘV Stanovení podmínek pro výrobu identické kopie a mezinárodní verze VČ
Zefektivnění metodiky
- 1/2016 – vydán metodický pokyn pro práci na pracovištích zvukové postprodukce
- 2. pol. 2016 – příprava projektu centralizace výdeje techniky pro natáčení do jednoho místa
PRODUKČNÍ SLUŽBY
Pětičlenný produkční tým poskytuje služby ČT externím subjektům na komerční bázi.
Služby jsou poskytovány jak pro tuzemské, tak zahraniční zákazníky.
Oddělení poskytuje jak jednotlivé technické a lidské kapacity, tak dokáže zajistit výrobu
pořadů na klíč. Zajišťuje prodej práv k archivním pořadům ČT pro malé zákazníky.
19
Vybrané projekty:
- LOH Rio - výroba mezinárodního signálu ze závodů v rychlostní kanoistice (divoká voda)
pro OBS (Olympic Broadcasting Services)
- kompletní výroba spotů na klíč pro společnost RWE
- pokrytí důležitých politických a sportovních akcí v ČR pro zahraniční TV a agentury:
• předsednictví Visegradské čtyřky (1. pololetí 2016)
• návštěva čínského prezidenta v Praze (28. – 30. 3. 2016)
• krajské a senátní volby (říjen 2016)
• Světový pohár v biatlonu Nové Město na Moravě (prosinec 2016)
Zpravidla jsou zajišťovány živé vstupy z místa dění i ze studií, či distribuce živého
mezinárodního signálu do zahraničí.
Součástí výnosu Produkčních služeb je také komerční pronájem interních kapacit České
televize. Tyto aktivity jsou ale velmi omezeny skutečností, že int. kapacity jsou přednostně
využívány pro vlastní výrobu ČT. Největší zájem je zejména o ty kapacity, jichž je na českém
trhu nedostatek, resp. jejich pořízení je finančně náročné, tedy DSNG satelitní vozy,
vícekamerové přenosové vozy, případně služby poskytované filmovou laboratoří.
Externí hospodářský výsledek útvaru Produkčních služeb v roce 2015 byl 1.480.000,- Kč,
přičemž obrat se pohyboval ve výši 4.647.000,- Kč. V roce 2016 očekáváme externí
hospodářský výsledek ve výši 3.000.000,- Kč s obratem ve výši 8.000.000.- Kč (vliv LOH
Rio).
Krom generování výnosů přispívají Produkční služby k šíření dobrého jména ČT v zahraničí,
neb poskytují služby na vysoké profesionální úrovni.
ODDĚLENÍ SLUŽEB PRO SMYSLOVĚ POSTIŽENÉ DIVÁKY
Oddělení služeb pro smyslově postižené diváky má za úkol eliminovat informační bariéru,
zaviněnou různými stupni smyslového postižení diváků tak, aby sluchově a zrakově postižení
občané mohli kvalitně konzumovat vysílání České televize i přes percepční deficit. Takto
specifikované služby cílí na znevýhodněnou část divácké obce s jasným veřejnoprávním
posláním, které je dnes ve vyspělém světě už standardní normou. V evropském srovnání
(dle standardizace EBU - Access Services) si Česká televize vede velmi dobře a patří k
vysilatelům, kteří zpřístupňují nejvyšší procento své produkce.
Způsoby eliminace informačních bariér
Výroba a vysílání skrytých titulků (ST)
Služba je určena občanům se sluchovým postižením všech stupňů, tedy lidem s
prelingválním postižením, ohluchlým, nedoslýchavým i lidem s praktickou hluchotou.
V neposlední řadě jsou cílovou skupinou senioři s degeneračním úbytkem sluchu.
Typy dle technologie výroby:
- předvyrobené skryté titulky
- živé skryté titulky
- živé skryté titulky s použitím stínového mluvčího
Skryté titulky zajišťuje celkem 79 externích spolupracovníků (editorů ST).
Různé typy ST jsou cíleně nasazovány v závislosti na žánru, časové posloupnosti výroby a
způsobu vysílání daných pořadů.
20
Zákonná norma České televizi jako vysilateli ze zákona ukládá vysílat 70 % titulkovaných
pořadů. V současné době (statistika leden – červen 2016) ČT povinnost plní na 82 %.
Výroba a vysílání tlumočení do znakového jazyka neslyšících
Služba je určena omezené množině lidí s prelingválním postižením, u nichž se nikdy
nevyvinul český jazyk, a proto jako svůj mateřský jazyk deklarují jazyk znakový.
Typy dle technologie výroby:
- předvyrobené tlumočení do znakového jazyka (ZJ)
- živé tlumočení do ZJ
- tlumočník klíčovaný do obrazu/tlumočník ve výřezu
Znakový jazyk zajišťuje celkem 30 externích spolupracovníků (tlumočníků ZJ).
Různé typy tlumočení jsou cíleně nasazovány v závislosti na žánru, časové posloupnosti
výroby a způsobu vysílání daných pořadů.
Zákonná norma České televizi jako vysilateli ze zákona ukládá vysílat 2 % znakovaných
pořadů. V současné době (statistika leden – červen 2016) ČT povinnost plní na 4,1 %.
Výroba a vysílání zvukového popisu pro nevidomé
Služba je určena divákům se všemi stupni zrakového postižení. Zvukový popis lidem s tímto
handicapem nahrazuje percepční výpadky v ději na obrazovce speciálním komentářem.
Typy dle technologie výroby:
- předvyrobený zvukový popis
- živý zvukový popis (jen u zpravodajských a vybraných sportovních pořadů)
Zvukový popis zajišťuje celkem 35 externích spolupracovníků (redaktorů AD)
Obě možnosti jsou cíleně nasazovány v závislosti na žánru, časové posloupnosti výroby a
způsobu vysílání daných pořadů.
Zákonná norma České televizi jako vysilateli ze zákona ukládá vysílat 10 % pořadů
opatřených zvukovým popisem. V současné době (statistika leden – červen 2016) ČT
povinnost plní na 17,6 %.
Hlavními a nejnáročnějšími projekty roku 2016 jsou pořady z ME v kopané, Letních
olympijských her a podzimních regionálních voleb.
Počty pořadů zpřístupněných smyslově postiženým divákům
2015:
skryté titulky: 68 191 pořadů
zvukový popis: 13 700 pořadů
Znakový jazyk: 3 182 pořadů
celkem zpřístupněno v roce 2015: 85 073 pořadů
2016, 1. pololetí:
skryté titulky: 34 544 pořadů
zvukový popis: 7 653 pořadů
znakový jazyk: 1 726 pořadů
celkem zpřístupněno za 1. pol. 2016: 43 923 pořadů
21
Finanční náklady na zpřístupnění pořadů pro smyslově postižené diváky se pohybují ročně
ve výši 20.000.000,-Kč.
SCÉNICKÝ PROVOZ ČT
Organizační struktura a rozsah působnosti
Scénický provoz (SP) patří k největším útvarům v rámci organizační struktury ČT, a to nejen
co do počtu zaměstnanců, ale též co do celkové plochy, kterou využívá v rámci areálu
Kavčích hor.
Hlavním předmětem činnosti SP je zajištění kompletní scénické výroby při výrobě pořadů, a
to nejen u pořadů ve vlastní výrobě, ale částečně také u zakázek a koprodukcí (aktuálně
například Anděl Páně 2 režiséra Jiřího Stracha, či Zahradnictví režiséra Jana Hřebejka).
Snahou SP je v maximální míře zajistit pro TPS odborný a plně funkční servis, v oblasti
staveb dekorací a výpravy, od objednávek, přes zajištění výroby, odbavení pořadů a likvidaci
dekorací a výprav, až po vyúčtování nákladů a interního plnění, popřípadě dojednání a
zorganizování externích subdodávek.
Úzká spolupráce funguje i se scénickými provozy regionálních studií.
SP v číslech
SP Praha spravuje celkem 272 místností (televizní studia, zkušebny, montážní haly,
řemeslnické dílny, sklady materiálu, štábové místnosti, herecké šatny atd.) SP operuje
v rámci Kavčích hor na ploše 25.600 m2, což představuje řádově 20% celkové výměry
areálu.
Při stavební výrobě se ročně spotřebuje bezmála 7t hutního materiálu, přes 200 m3 řeziva a
přes 10.000 m2 deskového materiálu.
V interních krejčovnách se ročně ušije řádově 400 kusů kostýmů.
V maskérnách za rok spotřebují kolem 20 litrů pleťové vody, 10 litrů odličovacího mléka a 15
litrů odličovače očí. Například jen na seriál Případy prvního oddělení se vyrobilo přes 180
jizev.
Z výbavy fundusu výpravných prostředků bychom mohli obléci řádově 50.000 lidí a zařídit jim
k tomu řádově 500 místností od gotiky až po současnost.
V roce 2015 obsloužil SP Praha 1.665 pořadů a okolo tří desítek interních zakázek pro
nevýrobní střediska ČT.
22
Celkový objem práce představuje 450.000 jednotlivých nasazení interních kapacit. Objem
vygenerovaného obratu interních výkonů byl přes 150 mil. Kč, což po odečtení celkových
mzdových nákladů včetně odvodů představuje výnos přes 40 mil. Kč. Svou činností tak SP
výrazně přispívá k efektivní výrobě pořadů ČT. SP je nespornou obrovskou konkurenční
výhodou ČT při výrobě pořadů oproti jiným vysílatelům v ČR i jiným výrobcům
v oblasti audiovize.
Organizační a systémové změny ve sledovaném období
- nové vedení úseku – v roce 2014 jmenován do funkce vedoucího SP Pavel Hénik
- personální změny - na konci 2015 byla dokončena generační výměna vedoucích
v jednotlivých odděleních SP
- reorganizace a slučování některých oddělení s cílem zeštíhlit administrativní aparát a
posílit výkonné složky vygenerováním nových úvazků
- vytvoření samostatného nákupního oddělení SP, které je metodicky řízeno centrálním
nákupem ČT a poskytuje nákupní servis na klíč primárně pro výrobu AVD
- restrukturalizace sítě dodavatelů, vyjednána řada množstevních slev
- zavedení elektronického workflow objednávek v SAP - odbourání ručního přenášení
dokumentů v rámci areálu KH, zrychlení a zpřehlednění schvalovacích procesů
- reorganizace oddělení fundusu s cílem zefektivnění řízení pracovníků fundusu,
zrychlení zařizování a likvidací dekorace a výprav
- systémové změny v organizaci práce pracovníků ve stavebně dekorační technice
s ohledem na nárůst výroby v reálech a exteriérech
- nastavení flexibilní rotace zaměstnanců mezi provozy a projekty – výsledkem
možnost vyrábět zároveň čtyři hrané filmy či seriály souběžně
Krom požadavků na vysokou efektivitu je velkou výzvou výroba původních dramatických
pořadů novým filmovým způsoben natáčení (záběrová technologie), který klade obrovské
nároky nejen na kvalitu, ale rovněž na flexibilitu a operativnost výpravných složek.
Nedílnou součástí vývoje a udržení konkurenceschopnosti jsou inovace a rozvoj technologií.
Byla zahájena pozvolná obnova strojového parku v dílenských provozech. Primárně se cílí
na stroje za hranicí životnosti (některé stroje mají na sobě vyražené datum výroby ještě v 70.
letech minulého století) a stroje technologicky nevyhovující.
Významnou plánovanou investicí pro rok 2016 je pořízení CNC formátovacího stroje na
formátování deskových materiálů, plastů a měkkých kovů, čímž SP reaguje na dlouhodobou
poptávku architektů mít tuto technologii v rámci interních kapacit.
Druhou zásadní investicí je pořízení multifukčního modulového systému, ze kterého se dají
sestavovat divácké elevace a podia nejrůznějších tvarů a velikostí.
SP Praha poskytuje své služby stavebně dekorační techniky a výpravy jak pro reálovou a
exteriérovou výrobu, tak i pro studiovou výrobu v areálu na Kavčích horách.
Přestože je SP velkým útvarem a zajišťuje rozsáhlé služby pro velké množství pořadů napříč
celou ČT, tak jeho kapacita nestačí v současné době pokrýt veškeré požadavky TPS a
dalších realizačních útvarů. V obdobích roku, kdy dochází ke špičkám a poptávka převyšuje
možnosti SP, doplňujeme interní kapacity účelnými subdodávkami. U některých projektů je
tak nutné některé ze služeb SP zajišťovat externě.
23
Členění scénického provozu
Činnost scénického provozu, tedy stavby, rekvizitářů, kostymérů a maskérů nejlépe dokládají
vizuální výsledky jejich práce. Následující část je proto doprovozena několika obrázky
z aktuálně vyráběných projektů.
Dekorace pohádky Anděl Páně 2 ve studiu KH4 a dekorace soutěžního pořadu Kde domov můj ve studiu KH1
Stavebně dekorační technika (SDT)
SDT je největším oddělením SP. V rozsáhlém dílenském komplexu truhlářských a
zámečnických dílen probíhá výroba dekorací pro stavby ve studiích i pro natáčení v
exteriérech a reálech. SDT umí mimo běžné řemeslné práce i druhy prací, které jsou již na
hraně zapomnění (umělecký truhlář a řezbář, umělecký kovář, umělecký kašér, štukatér,
pasíř, kovotepec, patinér, pozaďář, písmo-malíř).
SDT zajišťuje výrobu pro pořady dramatické tvorby, sportovní přenosy (Velká Pardubická),
zpravodajské pořady (OVM ze Žizkovské věže, Focus VM, volební „superdebaty“), koncerty,
divadelní představení, kulturní akce atd.
Stavba ve studiu KH4 Trapný padesátky a v KH5 stavba podpalubí pro vánoční pohádku 2015 Slíbená princezna
24
Rekvizitní výprava
Oddělení rekvizitní výpravy prochází postupnou restrukturalizací s cílem maximálně se
přizpůsobit filmovým postupům natáčení.
Výpravně zařízené dekorace v reálech na pohádku Pravý rytíř
Kostýmní výprava
Silnou stránkou oddělení jsou vlastní krejčovské dílny a obuvnická dílna, které sice svou
kapacitou ani zdaleka nepokryjí požadavky na výrobu nových kostýmů, ale poskytují
operativní a velmi levný servis při výrobě pořadů.
Dobově autentické kostýmy při natáčení filmu Monstrum a Bohéma
Maskéři a vlásenkáři
Umělečtí maskéři jsou zárukou nezávislosti scénické výroby. Někteří z nich mají reputaci
špičky v oboru v celorepublikovém měřítku. Jedná se o velmi ceněnou profesi, vysoce
kvalifikovanou a na externím trhu žádanou, a její význam se zavedením HD technologie a
filmových postupů značně narostl.
25
Ukázka práce uměleckého maskéra M. Valeše na seriálu Bohéma – pětihodinové líčení Petra Stacha
Speciální efekty SFX
Zbrojíři a SFX technici patří do oddělení speciálních efektů, které zajišťuje manipulaci se
zbrojními rekvizitami, či otevřeným ohněm. Zajišťují odbavení speciálních efektů (mlha,
kouř), odpalování ohňostrojů, výbuchy, průstřely, prostřely a různé chemické efekty.
Krom těchto služeb spravují sklad zbrojních rekvizit, který má přísná bezpečností pravidla a
podléhá kontrolám policie ČR.
Fundus výpravných prostředků
Fundusy výpravných prostředků leží ukryty v suterénech areálu KH. Díky nim se výroba
výrazně zlevňuje a není závislá na externích pronajímatelích (např. Barrandov). Celkem je ve
fundusech k dispozici přes 150.000 ks položek. V jednotlivých skladech je řádově 12.000ks
nábytku, 104.000ks pánských a dámských kostýmů a obuvi, 35.000ks drobných rekvizit,
elektra a látek a 1.000ks dekorační prvků a kulis. Chloubou ve skladech kostýmů je zejména
skvělá kolekce gotických kostýmů a ve skaldech nábytku pak sbírka dobového nábytku z 19.
století.
Krom zajištění rekvizitních a kostýmních výprav pro vlastní výrobu, zakázkovou výrobu a
koprodukce se v omezené míře realizují i komerční pronájmy a poskytovaní kostýmů pro
výstavy a různé charitativní akce.
26
Nejnáročnější projekty, na kterých se provozy SP podílely za sledované období:
RAPL – seriál – stavba velké dekorace ve 2 zkušebnách na KH, natáčení v odlehlých
lokalitách Krušných hor, náročné na líčení i rekvizitní výpravu.
BOHÉMA – dobový seriál – po všech stránkách pro SP „projekt roku“ – velký důraz na
dobovou správnost a na vizuální podobnost herců skutečným historickým postavám. Velké
množství dobově zařízených prostředí. Vrcholem bylo vybudování 16ti metrové barikády
přímo v centrum Prahy.
Bohéma
MONSTRUM – dobový film mapující reálný příběh z nedávné minulosti - velký důraz na
autentičnost, dobovou správnost a historické souvislosti. Stavba části Stalinova pomníku
přímo na Letné. Vše interními zaměstnanci SP.
HLAS PRO ŘÍMSKÉHO KRÁLE – výpravný dobový film natáčený pouze v reálech. Velmi
náročná kostýmní výprava, výroba speciálních rekvizit, nadstandardní výroba dobových
vlásenek, výroba jizev, popálenin a dalších speciálních efektů.
Hlas pro římského krále
TAJEMSTVÍ TĚLA - zábavně-vzdělávací show pro sobotní prime time s rozzářenou a
výtvarně velmi zajímavě pojatou studiovou dekorací doplněnou o multifunkční dílnu na
pokusy.
MAZALOVÉ – II. řada dětského pohádkového studiového sitcomu v ještě výpravnějším
kabátě. Pestrá zástavba a rekvizitní výprava v největším studiu ČT KH4.
27
VÝROBA V REGIONÁLNÍCH STUDIÍCH
Divize Výroby vnímá ČT jako celek. Proto se o vazbách na TS Brno a TS Ostrava zmiňuji již
v předchozích kapitolách tohoto materiálu, kde je především uvedeno, že ČT výrazně
posílila, v oblasti výroby, centrální koordinaci výroby a dispečerování klíčových kapacit
napříč studii. Stejně tak je výroba zadávána do jednotlivých studií tak, aby realizace byla co
nejefektivnější a byly optimálně využity zdroje celé ČT.
Detailně se věnuji regionálním studiím také v části materiálu pojednávající o využití interních
kapacit.
Organizační struktura Výroby TS
Výroba v obou studiích je zajišťována stejnými způsoby, které jsou uvedeny výše v obecných
kapitolách. Výroba je primárně zajišťována Tvůrčími producentskými skupinami. Běžící
výrobu zajišťují realizační centra studií.
TPS studií se podílejí jak na výrobě vlastních projektů, tak spolupracují s Filmovým centrem
na distribučních koprodukčních projektech, realizují studentské projekty a v neposlední řadě
se aktivně podílí i na kofinancování projektů ČT formou zajištění mezinárodní spolupráce.
Studia zajišťují výrobu pořadů pro všechny programové okruhy ČT. Jejich výrobní know how
je univerzální a jsou tedy schopna zajistit samostatně výrobu ve všech hlavních žánrech.
V čele výroby každého studia stojí manažer realizace s obdobnými kompetencemi a
odpovědnostmi jako manažeři realizace v TS Praha. Rozdíl je v přímém řízení scénického
provozu studia a koordinace výroby, což jsou úseky, které jsou v TS Praha podřízeny přímo
řediteli výroby.
Změny v televizních studiích ve sledovaném období
- posíleno centrální metodické vedení a centrální koordinace výroby zřízením pozic
koordinátorů výroby, kteří jsou navázání na pražskou centrální koordinaci
- sjednoceny názvy pozic ve výrobě na 2. st. řízení na Manažery realizace pro TS Praha,
Brno i Ostrava
- v TS Brno organizační změna v podobě přesunu scénického provozu pod manažera
realizace a s tím zajištění přímého řízení scénického provozu výrobou
- v TS Brno je jistě největší změnou výstavba a zprovoznění nového studia, které nabídne
nové výrobní kapacity a zvýší efektivitu výroby
28
Televizní studio Brno
Poskytuje zázemí, výkonné producenty, produkční servis, koordinaci interních kapacit a
zajišťuje kontrolu dodržování výrobních pravidel kmenově pro tyto TPS:
- TPS Patricka Diviše (výkonná producentka Pavlína Hobzová)
- TPS Lukáše Franty (výkonný producent Michael Beran)
Spolupracuje s dalšími TPS, pokud je výroba alokována do TS Brno nebo jsou při výrobě
čerpány dílčí kapacity studia.
Výběr významných projektů, na kterých se Výroba TS Brno realizačně podílí ve sledovaném
období:
Četníci z Luhačovic – TPS Jana Maxy – dvanáctidílný hraný dobový seriál (20. léta 20.
století) odehrávající se především v lokacích Moravy.
Můj strýček Archimedes – TPS Jana Maxy - celovečerní dobový televizní film (50. léta 20.
století) v mezinárodní koprodukci s ARTE.
Rok regionálních divadel - v režimu výroby dramaturgického a realizačního centra - záznamy
divadelních představení ve 13 městech a 13 krajích České republiky.
Labyrint II - v režimu výroby dramaturgického a realizačního centra - hraný detektivní seriál
ze současnosti.
Nejlepší přítel – TPS Barbary Johnsonové - celovečerní pohádka pro Vánoce 2017.
29
Televizní studio Ostrava
Poskytuje zázemí, výkonné producenty, produkční servis, koordinaci interních kapacit a
zajišťuje kontrolu dodržování výrobních pravidel kmenově pro tyto TPS:
- TPS Kateřiny Ondřejkové (výkonná producentka Jarmila Hoznauerová)
- TPS Lenky Polákové (výkonný producent David Boháč)
Spolupracuje s dalšími TPS, pokud je výroba alokována do TS Ostrava nebo jsou při výrobě
čerpány dílčí kapacity studia.
Výběr významných projektů, na kterých se Výroba TS Ostrava realizačně podílí ve
sledovaném období:
Doktor Martin II – TPS Kateřiny Ondřejkové – populární seriál z lékařského prostředí
odehrávající se v lokacích Severní Moravy.
Učitelka – TPS Kateřiny Ondřejkové – koprodukční distribuční film režiséra Jana Hřebejka.
Spravedlnost – TPS Kateřiny Ondřejkové – třídílný detektivní televizní film.
Dabing street – TPS Kateřiny Ondřejkové – seriál na motivy divadelní hry Dejvického
divadla.
Rozsudek – TPS Lenky Polákové – vícedílné původní docudrama ze soudního prostředí.
Vrtěti lvem – TPS Lenky Polákové – velký dokument realizovaný ve spolupráci s Arte.
Kde domov můj – TPS Lenky Polákové – dokumentární koprodukční série.
Dukla 61 – TPS Michala Reitlera – dvoudílný dobový TV film.
Rok 2016 se pro TSO nesl ve znamení kulatého 60. výročí zahájení televizního vysílání
z Ostravy. V rámci oslav TSO přichystala k výročí výstavu. Krom již odvysílaného záznamu
slavnostního galavečera připravuje studio velký dokument o historii TSO, který bude
připraven do vysílání na podzim 2016.
EFEKTIVITA VÝROBY – VYUŽITÍ INTERNÍCH KAPACIT ČT
Česká televize disponuje rozsáhlou kapacitní základnou pro výrobu pořadů. Příslušní
vedoucí pracovníci jednotlivých provozů zodpovídají za jejich maximální a hospodárné
využití.
Útvar koordinace výroby sleduje vytížení a řídí nasazování klíčových kapacitních celků.
Zaměřuje se na kapacitní celky, jejichž optimální využití je pro efektivní výrobu ČT důležité,
bez kterých by se výroba pořadů neobešla, a které by, v případě externího pronájmu, pořady
výrazně prodražily. Jedná se zejména o hlavní studiové komplexy, vícekamerové přenosové
vozy a tzv. „filmové sety“, tedy kamerové vybavení pro natáčení dramatické a další náročné
tvorby. Ostatní kapacity jsou přímo navázány právě na tyto klíčové kapacitní celky a jejich
vytížení tak jde ruku v ruce s efektivním využitím klíčových kapacit.
Předpokladem pro co nejefektivnější využití interních kapacit ČT je včasné zadání výroby od
Programu a dodání jednotlivých scénářů a dalších podkladů od Vývoje. Z toho plynou
realizační předpoklady, zejména termíny natáčení, které jsou pro plánování určující.
30
Při velkém množství pořadů vyráběných Českou televizí nelze naplánovat jednotlivé kapacity
tak, aby všechny byly využity stejnoměrně na 100 %. S ohledem na specifika televizní výroby
je nutno každou kapacitu a její využití hodnotit individuálně v závislosti na způsobu práce na
daném pracovišti, konkrétním období, požadavcích programu (a tedy výroby), změnách
plánů výroby atd.
ČT také disponuje, resp. musí disponovat technickými kapacitami, jejichž vytížení je sice
minimální, ale i tak je musí zachovat v provozu. Jedná se např. o záznamové stroje starších
generací, bez nichž by nebylo nárazově možné přepisovat materiály nahrané na starších
nosičích.
KAPACITY A JEJICH DISPONIBILITA
Skutečná disponibilita kapacit je vyjádřena v hodinách nebo dnech. Je stanovena v závislosti
na možnostech reálného využití kapacity. Využitelnost závisí na tom, jak dlouho a často
může zařízení pracovat, zda zařízení vyžaduje obsluhu, na možnostech kvalifikovaného
personálního obsazení a na dalších, dílčích okolnostech.
Skutečná využitelnost je tedy doba, kdy lze pracoviště plnohodnotně užívat (většinou ne
plných 24 hodin denně) a je stanovena útvary, které pracoviště provozují (zpravidla z divize
Technika).
Využití jednotlivých kapacit v tabulkách níže je vyjádřeno v procentech skutečné využitelnosti
(disponibility).
STUDIA
TS Praha
ČT Praha disponuje sedmi ateliéry.
Nejmenší KH14b má k dispozici plochu 72 m2, největší KH4 má 563,4 m2.
Menší studia jsou využívána k natáčení zejména cyklických pořadů. Velké ateliéry se
využívají zpravidla pro natáčení solitérní či seriálové dramatické tvorby nebo velkých
zábavných pořadů.
Výběr z natáčených pořadů ve studiích KH za sledované období:
KH1 – TvMiniUni, Dva na třetí, Teleskop, Pošta pro Tebe, Kde domov můj (2016), Taneční
hrátky s Honzou Onderem, Míň je víc (2015), (Vel)Mistr E atd.
KH2 – Historie.cs, Kalendárium, Jasná řeč Josefa Chuchmy, Máte slovo, Logo hrátky
KH3 – Studio Kamarád, Planeta YÓ, Tamtam, Kouzelná školka
KH4 – Zázraky přírody, DoktorKa, Pomozte dětem, Konto Bariéry, Modré stíny, Soudce AK,
Pět mrtvých psů, Já, Mattoni, Mazalové, Silvestrovské speciály
KH5 – Pošta pro Tebe, Hodina pravdy, Čtení do ouška, Kosmo sitcom, Anděl Páně,
upoutávky a self promotion
KH14a a KH14b – Sama doma, Telefon, Chcete mě?, Televizní klub neslyšících
Ve výjimečných a zcela ojedinělých případech probíhá studiová výroba také v ateliérech
mimo KH, a to z důvodu potřeby větší plochy ateliéru – např. StarDance či Nejchytřejší Čech.
Využití televizních studií je přímo závislé na projektech, které ČT realizuje. U každého
projektu pečlivě posuzujeme efektivitu výroby z pohledu nasazení výroby do studií, reálů, či
exteriérů. S ohledem na velké vytížení studií a snaze „poskládat“ pořady do studií co
nejefektivněji, jsou studia plánována s velkým časovým předstihem.
31
Ve studiích v Praze probíhá natáčení části cyklické tvorby, velkých zábavných pořadů a
dramatické tvorby.
Menší vytížení studií během července a srpna je každý rok způsobeno prázdninovým
režimem výroby (herecké prázdniny, dovolené, počasí). Z grafu je patrný meziroční nárůst
vytížení studiových komplexů.
S ohledem na charakter a specifika audiovizuální výroby považujeme za optimální využití
studií ve výši 70%.
Studia Praha Skutečná 2015
disponibilita
ST1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ST2 26,00 96,15 73,08 84,62 66,67 76,00 59,26 76,38
ST3 26,00 92,59 108,33 80,77 69,23 61,54 65,38 44,44 53,85 92,31 55,56 56,00 44,44 57,08
ST4 26,00 76,92 34,62 84,62 85,19 88,00 59,26 73,78
ST5 26,00 64,81 64,58 76,92 57,69 96,15 46,15 11,11 73,08 92,31 74,07 96,00 85,19 80,03
ST14A 26,00 46,15 80,77 61,54 62,96 100,00 62,96 66,70
ST14B 26,00 81,48 83,33 103,85 96,15 76,92 80,77 11,11 7,69 86,54 74,07 76,00 37,04 62,44
26,00 65,38 0,00 53,85 55,56 64,00 25,93 45,09
81,48 50,00 69,23 84,62 73,08 85,19
74,07 108,33 76,92 42,31 76,92 7,41
62,96 70,83 115,38 73,08 57,69 11,11
48,15 66,67 69,23 61,54 30,77 0,00
Studia Praha Skutečná 2016
ST1 disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ST2 59,82
ST3 26,00 77,78 96,00 84,62 88,46 88,89 28,00 0,00 14,81 74,84
ST4 79,74
ST5 26,00 51,85 96,00 88,46 88,46 88,89 48,00 48,15 88,89 70,49
ST14A 48,71
ST14B 26,00 74,07 88,00 92,31 88,46 88,89 84,00 40,74 81,48 62,52
42,68
26,00 66,67 52,00 46,15 92,31 62,96 92,00 74,07 77,78
26,00 33,33 28,00 26,92 57,69 81,48 40,00 51,85 70,37
26,00 64,81 82,00 82,69 103,85 88,89 52,00 11,11 14,81
26,00 44,44 68,00 65,38 61,54 66,67 28,00 7,41 0,00
Studia KH1, KH2, KH14a a KH14b jsou vybaveny moderní HD technologií. Ostatní ateliéry
KH3, KH4 a KH5 disponují pouze SD technologií. Využití je tak problematické pro projekty
s potenciálem repríz, které chceme vyrábět v max. možné technické kvalitě. K těmto studiím
v praxi přistavujeme HD přenosové vozy v případě výroby sekvenční technologií nebo
používáme samostatné HD kamery v případě záběrové (filmové) technologie. I tak je využití
studia KH5 nižší, což je dáno kombinací zastaralé SD technologie a menší velikosti ateliéru.
32
Studio KH3, jak je uvedeno výše, je využíváno pro výrobu dětských pořadů. Tím je zajištěno,
v dlouhodobém horizontu, stabilní využití.
Studia 14a a 14b mají společnou obrazovou a zvukovou režii a nelze tedy obě studia
využívat současně jako plnohodnotná. V létě 2015 proběhla rekonstrukce SD obrazové režie
na HD. Od uvedení do provozu v lednu 2014 je patrný postupný nárůst využití. Každý rok je
nutno ve studiích provést revizi světelných roštů či jiné rekonstrukční úpravy - studio je
během této doby mimo provoz a také z tohoto důvodů je nárazově využití pod 20 %.
TS Brno
TS Brno doposud disponovalo 3 ateliéry:
TYPOS A – AZ kvíz, AZ kvíz Junior, Dobré ráno, Hýbánky, Sama doma
TYPOS B – Wizard, AZ kvíz Junior, Piráti, Hopsasa
Zpravodajské studio
Také v TS Brno je patrný meziroční nárůst skutečného využití studií. Dlouhodobě se ale
využití ateliérů v TS Brno pohybuje okolo 40 %, což přímo souvisí s objemem výroby, resp.
druhem výroby vhodným pro natáčení ve studiích. Větší část výroby probíhá v reálech a
exteriérech. V době nevyužití ateliérů je technická obsluha nasazována k jiným kapacitám.
Pokles využití studií v letních měsících roku 2016 je dán stěhováním výroby ze starých
prostor do nového komplexu.
Studia Brno Skutečná 2015
disponibilita 1
Typos A 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
Typos B 243,00 59,51 67,41 46,74 48,06 55,75 62,10 53,65 40,73 35,07 36,93 49,65
383,00 27,32 29,85 27,76 27,78 28,03 59,38 30,51 20,12 27,56 27,17 29,96 25,13 26,46
25,31 21,53
Studia Brno Skutečná 2016
Typos A disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
Typos B
243,00 77,79 86,42 71,47 55,49 52,25 32,92 4,03 0,64 47,63
382,00 23,34 28,15 26,58 28,04 25,36 25,75 17,07 23,29 24,70
33
V novém studiovém komplexu jsou k dispozici dva ateliéry: Studio 1 s využitelnou plochou
295 m2 a Studio 2 s využitelnou plochou 113 m2. Obě studia jsou vybavena kompletním
vícekamerovým HD řetězcem s vlastní režií pro každé studio. V rámci spolupráce televizních
studií počítáme s nasazením obou studií i pro mimobrněnské projekty, pakliže takové
nasazení bude efektivní.
TSB disponuje navíc samostatným zpravodajským studiem, které je plně využito výrobou
zpravodajství.
TS Ostrava
TS Ostrava disponuje 3 ateliéry:
ST1 - Zpravodajství
ST2 – Dobré ráno, Na stopě, Sama doma, Draci v hrnci
ST3 – Bludiště
Meziroční pokles využití studií TS Ostrava je způsoben odlišnými požadavky programu na
jiné než studiové pořady. Část výroby se přesunula do reálů a exteriérů. Důvodem
nárazového využití studií nad 100% stanovené disponibility v některých měsících bylo např.
rozsáhlejší natáčení pořadu Čítanka pro ČT D. V červnu 2016 byla ostravská studia využita
na natáčení brněnských pořadů v průběhu stěhování TSB.
Studia Ostrava Skutečná 2015
ST2 disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ST3 92,14 68,65 85,71 93,17 89,84 31,90 84,59
105,00 117,17 81,03 109,52 94,05 0,00 69,13 82,78 0,00 2,86 29,52 17,14 1,90 19,35
105,00 44,29 40,00 34,29 35,24 26,90 0,00
Studia Ostrava Skutečná 2016
ST2 disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ST3 104,67
95,00 98,06 172,13 84,04 101,41 83,86 177,95 58,73 61,20 33,34
95,00 38,10 34,92 49,21 6,35 13,23 124,87 0,00 0,00
TSO má provozujícími útvary nastavenu nižší disponibilitu studií než TSB, což je dáno
specifickými provozními podmínkami (zejména strukturou technické obsluhy). Proto je využití
studií TSO v procentech vyšší.
34
PŘENOSOVÁ TECHNIKA
TS Praha
Využití přenosové techniky je vysoké. Například u reportážních PV (celkem 12
jednokamerových vozů s obsluhou) je využití velmi vyrovnané.
Vícekamerové PV jsou využívány na velké akce – eventy, koncerty, divadelní představení,
zpravodajské a především sportovní přenosy. Využití je přímo závislé na datech konání
těchto akcí, které z velké části nejsme schopni ovlivnit. I proto je využití těchto kapacit každý
měsíc jiné.
PV 11 (1x Sony F3), PV 15 (1x Sony F5), PV 18 (2x Sony F5) a PV 25 (1x Sony F3 a 1x
Sony F5) jsou jednokamerové přenosové vozy vybavené pro natáčení dramatické tvorby
záběrovou (filmovou) technologií. Využití těchto vozů je závislé na datech natáčení
dramatické tvorby. Výjimečně se používají také na natáčení velkých dokumentů či pro
natáčení záběrů, kde se předpokládá náročná grafická postprodukce.
Využití přenosové techniky v Praze je dlouhodobě vyrovnané. K poklesu dochází pravidelně
v letních měsících a na přelomu roku, což odpovídá logickým výkyvům ve výrobě.
Za optimální využití přenosové techniky považujeme využití na 80 % reálné disponibility.
Přenosová Skutečná 2015
technika
disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
PV01HD/16kam/
PV02HD/8kam/ 162,00 42,06 106,95 123,82 128,00 111,18 106,00 0,00 71,18 183,00 95,29 148,67 82,65 99,90
PV03HD/8kam/
PV04HD/5kam/ 214,00 73,29 95,43 125,34 113,21 87,44 88,44 31,94 27,42 71,70 65,30 85,61 57,76 76,91
PV05HD/8kam/
PV reportážní 214,00 55,94 102,54 111,87 82,08 140,64 92,69 42,59 28,80 56,60 67,81 90,33 54,79 77,22
PV11HD - F3
PV15HD - F5 277,00 71,38 86,69 87,07 69,20 65,34 54,14 28,92 36,63 79,71 78,14 74,09 64,49 66,32
PV18HD - 2xF5
PV25HD - F5+F3 215,00 0,00 0,00 0,00 20,64 92,35 45,28 0,00 28,11 54,48 0,00 0,00 0,00 20,07
12 x 279 81,98 87,70 97,65 94,30 99,60 90,40 75,65 88,55 97,01 102,20 96,49 63,72 89,60
279,00 45,88 11,65 108,06 102,50 108,60 107,17 64,44 47,47 64,16 79,57 33,69 1,08 64,52
277,00 71,56 93,54 105,00 105,43 99,66 111,38 92,37 99,17 93,30 60,84 25,72 11,23 80,77
279,00 46,24 73,48 43,91 89,61 84,05 100,90 117,33 89,53 96,24 108,06 77,24 10,22 78,07
279,00 65,59 37,81 94,00 100,18 45,61 15,23 3,25 66,43 66,04 73,84 111,47 51,97 60,95
35
Přenosová Skutečná 2016
technika
disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
70,50
PV01HD/16kam/ 160,00 60,29 40,73 75,29 125,00 79,71 108,00 26,18 48,82 62,13
71,58
PV02HD/8kam/ 213,00 46,12 29,70 71,00 103,77 89,27 85,14 26,62 45,39 59,44
43,08
PV03HD/8kam/ 213,00 68,04 35,03 57,76 86,56 147,95 105,90 46,99 24,42 87,61
30,68
PV04HD/5kam/ 281,00 46,38 66,35 44,83 78,80 72,93 56,72 68,88 40,59 59,94
87,02
PV05HD/8kam/ 281,00 49,28 19,96 53,10 74,64 47,07 16,72 29,92 53,96 65,17
PV reportážní 12 x 279 86,36 87,93 99,75 95,67 100,00 96,02 61,61 73,56
PV11HD - F3 279,00 0,00 15,77 4,30 0,00 84,95 51,79 25,99 62,64
PV15HD - F5 281,00 21,92 19,96 41,90 63,41 75,17 89,48 81,73 85,97
PV18HD - 2xF5 279,00 102,87 77,96 106,27 90,86 97,67 61,11 86,46 72,92
PV25HD - F5+F3 279,00 74,91 52,69 66,67 76,70 65,77 30,11 74,01 80,51
Vícekamerové přenosové vozy jsou od roku 2016 kompletně vybaveny HD technologií. Jsou
využívány zejména pro natáčení zábavných pořadů, eventů či sportovních přenosů –
StarDance, Nejchytřejší Čech, Český lev, Ceny Anděl, Pomozte dětem, koncerty populární i
vážné hudby, celá řada sportovních událostí atd.
V roce 2015 nižší reálné využití vozu PV5. Důvodem upgrade vozu z SD do HD technologie.
Dlouhodobě nejstabilnější využití mají jednokamerové reportážní vozy. Jejich nasazení je
plánováno detailně den po dni – využívají se na natáčení reportáží a příspěvků do velkého
množství cyklických pořadů.
U jedno či dvoukamerových vozů pro natáčení dramatické tvorby záběrovou technologií je
využití kolísavé. Jednotlivé vozy jsou nasazeny zpravidla na dlouhodobé natáčení jednoho
projektu a takové nasazení reflektuje natáčecí plán daného projektu. U těchto vozů dochází
také k neustálé technologické obměně tak, aby tyto vozy byly vybaveny kvalitní
nejmodernější technikou pro natáčení dramatické televizní tvorby. Plánování výroby funguje
v dlouhodobém horizontu – natáčení dramatické tvorby se plánuje dlouhé měsíce dopředu.
Dispečerování přenosové techniky, jak vícekamerové, tak jednokamerové probíhá centrálně
za všechna studia.
TS Brno
TS Brno disponuje těmito přenosovými vozy:
BO 7, BO 10 – vícekamerové přenosové vozy (5 kamer)
R 9 – R17 – jednokamerové reportážní soupravy XDcam
RHD1 – jednokamerová souprava F5
RHD 2 – jednokamerová souprava F3
36
Vícekamerové vozy v brněnském studiu jsou vybaveny starší SD technologií – využívají se
tedy k natáčení pořadů, které nevyžadují HD technologii a jejich využití je tak menší.
Jednokamerové soupravy v Brně nejsou přímo vázané na technickou obsluhu, tak jako tomu
je v TS Praha, takže jejich disponibilita je vyšší.
Soupravy RHD1 a RHD2 byly ve sledovaném období nasazeny na projekty: seriál Četnické
trampoty, seriál Labyrint, Dalimilova kronika či pohádka Korunní princ.
Přenosová Skutečná 2015
technika disponibilita 1
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
BO 7 128,00 86,25
BO 10 128,00 15,42 89,17 112,77 63,39 96,46 67,54 12,08 24,25 52,36 121,25 72,05 55,97 71,13
R 9 - R17 /1kam/ 8 x 27 35,49
RHD1 329,00 0,00 32,50 40,43 12,60 25,98 43,28 93,61 28,73 38,98 43,75 39,37 19,78 36,20
RHD2 329,00 7,91
39,56 36,61 39,35 49,11 53,24 41,07 41,97 56,94 35,27 41,67 17,86 40,68
42,05 111,04 111,11 111,04 81,17 32,69 99,70 108,64 83,58 111,11 39,40 77,63
32,28 0,00 56,79 0,00 27,31 6,27 17,91 45,06 33,88 21,45 0,00 20,74
Přenosová Skutečná 2016
technika
disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
62,44
BO 7 128,00 73,75 51,67 65,60 112,20 72,44 44,78 49,58 29,48 32,09
42,27
BO 10 128,00 18,75 5,83 29,08 26,77 65,75 24,25 86,25 0,00 65,33
7,54
R 9 - R17 /1kam/ 8 x 27 29,91 38,94 36,61 56,48 54,91 46,76 25,89 48,66
RHD1 326,00 1,19 0,00 53,13 111,11 107,46 111,11 111,04 27,61
RHD2 326,00 0,00 11,42 5,82 3,40 14,33 0,00 11,64 13,73
TS Ostrava
TS Ostrava disponuje těmito přenosovými vozy:
8KPV – vícekamerový přenosový vůz 8 kamer
VXD1 – VXD6 (VSB1) – jednokamerové reportážní soupravy XDcam
F3 (VSF3) – jednokamerová souprava F3
1F5 + 2F5 (VSF5) - jednokamerová souprava F5
37
Vícekamerový vůz v TS Ostrava je, podobně jako v TSB, také vybaven pouze SD technologií
- využívá se tedy také k natáčení pořadů, které nevyžadují HD technologii a využití je menší.
Jednokamerové soupravy, stejně jako v TSB, nejsou vázané na technickou obsluhu a jejich
disponibilita je tak nastavená výše.
Přenosová Skutečná 2015
technika disponibilita
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
50,46 79,68 24,57 67,40 64,21
8KPV 151,00 40,47 44,66 79,35 106,57 43,49 67,73 49,19 39,18 54,95 109,56 37,52 21,43 43,63
VXD1-VXD6 /1kam/ 6 x 320 0,00 3,48 25,63 0,00 16,41
VSF3 316,00 45,57 68,35 48,91 46,60 68,78 43,83 37,99 45,89 48,28 45,53 37,85 3,80 46,98
VSF5 316,00
17,41 12,66 16,53 10,13 27,69 17,88 50,00 15,51
60,76 68,35 41,77 74,84 15,19 44,30 47,47 47,47
Přenosová Skutečná 2016
technika
disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
49,88
8KPV 151,00 34,86 63,41 41,50 44,85 73,37 56,11 44,77 40,17 41,94
7,61
VXD1-VXD6 /1kam/ 6 x 320 39,90 50,17 42,68 47,77 56,07 40,05 32,79 26,09 42,26
46,41
F3 316,00 0,00 13,29 12,34 9,02 12,97 13,29 0,00 0,00
1F5 316,00 8,86 17,96 33,86 46,84 81,49 87,50 12,82 48,73
2F5 316,00 7,59 28,72 71,68 63,92 81,49 7,12 64,87 45,89
PRACOVIŠTĚ OBRAZOVÉ POSTPRODUKCE
Pracovišti obrazové postprodukce rozumíme pracoviště participující na dokončovacích
pracích spojených se zpracováním obrazové složky díla. Jedná se především o střižny a
barevné korekce.
TS Praha - střižny
EST 12 – EST 24, A1 – A4 – offline střihové pracoviště AVID. Na těchto pracovištích probíhá
offline střih pořadů bez technické obsluhy. Disponibilita je tedy nastavena v maximální
možné míře 2x 8hod frekvence (16 hodin denně).
A5 a A7 – lineární (páskové, kazetové) střihové pracoviště (SD) – výroba nových pořadů zde
již víceméně neprobíhá (výjimku tvoří pořad Kalendárium), slouží zejména pro rekonstrukce
archivních pořadů.
38
A 8 – online s možnostmi pokročilých barevných korekcí a trikové možnosti – AVID DS (s
technickou obsluhou)
A 11 – A 12 – online pracoviště pro platformu AVID (s technickou obsluhou)
A 13 – A 14 – online s možnostmi pokročilých barevných korekcí a trikové možnosti - AVID
Symphony (s technickou obsluhou)
Využití kapacit obrazové postprodukce je dlouhodobě stabilní kolem 80%. Toto využití
považujeme za optimální vzhledem k různorodosti televizní výroby. Vyšší využití pozorujeme
pravidelně na specializovaných pracovištích A5, A7 a Baselight. Tato pracoviště jsou v
celotelevizním porovnání ojedinělá a vyžadují kvalifikovanou obsluhu. Pronájem takové
kapacity externě by byl nákladný a neefektivní. Vyšší využití než disponibilní tedy generuje
přesčasy a nutnost nárazově zajistit obsluhu pracoviště externě.
Obrazová Skutečná 2015
postprodukce disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
EST 12 - EST 24 12 x 411 65,23 71,59 66,83 62,92 62,52 47,95 36,79 39,69 61,59 69,02 67,51 46,38 58,17
A1-A4 4 x 411 57,21 72,56 58,07 58,68 64,37 32,65 3,98 12,89 56,42 68,32 62,36 44,39 49,33
A5 148,00 74,33 83,93 53,87 86,90 93,45 92,67 81,67 103,23 77,24 67,67 106,21 86,07 83,94
A7 186,00 96,30 92,61 104,87 109,32 96,44 108,99 73,54 84,87 106,30 124,07 130,14 82,67 100,84
A8 308,00 16,29 39,55 22,72 60,83 34,88 44,73 39,46 22,26 27,60 66,45 41,82 49,32 38,83
A 11 - A 14 4 x 411 65,65 75,05 66,75 70,64 68,69 50,42 27,41 29,33 59,28 71,17 73,51 63,11 60,08
BaseLight/KB03+04/ 205,00 119,11 127,84 100,93 116,98 123,63 121,15 106,85 84,42 101,87 120,31 114,61 97,94 111,30
Obrazová Skutečná 2016
postprodukce disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
62,53
EST 12 - EST 24 12 x 420 58,61 58,91 57,89 76,22 75,23 68,06 47,60 57,73 62,22
89,49
A1-A4 4 x 420 40,69 57,23 49,99 66,90 74,13 65,89 29,05 113,87 114,07
52,13
A5 147,00 103,33 97,14 114,33 73,79 73,33 110,69 74,33 69,00 55,32
112,41
A7 177,00 109,39 115,38 118,23 126,57 116,30 130,57 75,14 120,99
A8 298,00 32,30 26,32 54,92 67,97 47,38 91,10 65,08 31,97
A 11 - A 14 4 x 420 41,55 59,85 56,69 74,67 64,36 62,05 38,96 44,46
BaseLight/KB03+04/ 207,00 97,46 113,10 107,90 122,74 117,45 130,12 104,72 105,78
39
TS Brno – střižny
TMZ 5 – střižna AVID
TMZ 8, TMZ 10 a TMZ 11 – offline střižna AVID
TMZ 9 – online s možnostmi pokročilých barevných korekcí a trikové možnosti - AVID
Symphony (s technickou obsluhou)
TMZ 12 - online s možnostmi pokročilých barevných korekcí a trikové možnosti – AVID DS (s
technickou obsluhou)
Nerovnoměrné využití pracovišť brněnské postprodukce způsobuje nerovnoměrně rozložená
výroba, což ve větší míře nelze ovlivnit. Dlouhodobě se pohybuje využití brněnské obrazové
postprodukce kolem 50 %. Náhlý nárůst využití v zimních měsících každého roku je z
důvodu ukončení výroby aktuálního a předvýroby dalšího roku.
Obrazová Skutečná 2015
postprodukce disponibilita
TMZ 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
TMZ 8 367,00 22,39 27,51 35,16 24,31 11,50 20,21 39,31 51,99 33,10 37,80 28,58
TMZ 9 367,00 54,68 58,28 61,23 30,66 27,39 16,02 23,66 40,29 74,31 52,66 60,44 21,85 45,64
TMZ 10 367,00 40,31 57,69 56,95 32,87 23,14 42,02 51,39 48,14 57,97 52,68 43,98
TMZ 11 367,00 35,70 45,71 48,06 48,34 29,26 38,40 27,54 27,93 43,61 66,76 50,41 33,24 40,13
TMZ 12 367,00 31,88 46,10 36,41 12,02 7,25 13,81 33,50 37,79 48,69 30,16 27,32
216,00 79,55 49,49 64,55 62,44 36,82 34,67 29,95 24,09 30,52 45,91 75,12 75,00 49,57
Obrazová
postprodukce 33,43 19,12
TMZ 5
TMZ 8 18,78 11,45
TMZ 9
TMZ 10 22,65 28,64
TMZ 11
TMZ 12 Skutečná 2016
disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
48,52
364,00 28,01 61,07 56,15 51,24 55,52 58,29 41,71 36,17 43,35
47,29
364,00 22,46 43,79 52,14 49,17 56,91 45,58 29,14 47,61 48,33
38,15
364,00 51,07 51,18 41,04 47,24 55,32 51,10 47,06 34,31 85,00
364,00 29,01 54,44 36,23 67,68 54,26 61,88 25,94 57,18
364,00 16,18 28,92 32,33 43,06 59,93 67,61 28,73 28,46
214,00 59,09 77,30 98,64 94,13 120,91 90,38 65,00 74,55
40
TS Ostrava– střižny
AVID 1 + AVID 4 – offline střižna AVID
AVID 2 - online s možnostmi pokročilých barevných korekcí a triků – AVID DS (s technickou
obsluhou)
AVID 3 + AVID 5 - online s možnostmi pokročilých barevných korekcí a trikové možnosti -
AVID Symphony (s technickou obsluhou)
Vzhledem k nižšímu objemu a jiné struktuře výroby TS Ostrava lze využití kapacit obrazové
postprodukce mezi 60-70 % považovat za vyhovující. K většímu poklesu dochází opět v
letních měsících a v druhé polovině prosince.
Obrazová Skutečná 2015
postprodukce disponibilita 1
AVID1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
AVID2 418,00 60,53 77,39 82,54 74,40 69,50 37,56 77,03 86,12 77,99 55,86 66,79
AVID3 418,00 50,96 48,92 41,99 70,93 66,27 50,84 51,67 22,73 65,25 61,36 78,35 60,17 55,66
AVID4 418,00 55,68 65,91 68,42 73,80 64,95 20,81 72,37 56,46 61,48 45,93 55,65
AVID5 418,00 43,78 44,86 45,33 67,22 75,30 59,57 41,39 34,21 67,46 66,03 82,18 53,11 58,42
418,00 38,38 56,28 42,70 62,80 48,35 31,94 74,64 58,61 83,49 47,49 55,16
Obrazová 42,46 39,47
postprodukce
AVID1 52,87 68,66
AVID2
AVID3 70,22 47,01
AVID4
AVID5 Skutečná 2016
disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
68,85
418,00 58,37 83,13 78,11 77,63 76,67 65,67 58,37 52,85 64,43
55,64
418,00 47,49 73,92 85,65 72,01 73,13 63,64 48,56 51,02 63,55
62,84
418,00 59,33 69,86 66,51 71,71 67,46 37,92 26,79 45,57
418,00 59,45 80,38 73,80 77,87 59,21 57,18 54,31 46,17
418,00 77,27 71,29 63,40 83,13 49,88 67,46 37,80 52,51
41
PRACOVIŠTĚ ZVUKOVÉ POSTPRODUKCE
Pracovišti zvukové postprodukce rozumíme pracoviště participující na dokončovacích
pracích spojených se zpracováním zvukové, tedy i hudební, složky díla. Jedná se o tzv.
míchačky, hudební studio, postsynchrony, ruchové studio, či dabingová studia.
TS Praha
ZDS – dabingová studia 1 – 3 jsou využívána velmi efektivně.
ZMK 1 – filmová míchací hala (Dolby) – žádaná kapacita jako věcné plnění do koprodukcí.
ZMK 2 – zvuková postprodukční režie ProTools HD2 multikanál – dlouhodobě velmi vytížené
pracoviště.
ZHS – hudební studio, ZRS – ruchové studio – u obou pracovišť je využití nárazové dle
potřeby. Využívají se především k nahrávání původní hudby či ruchů u větších projektů
dramatické tvorby.
ZDAW 1 – 5 – zvuková postprodukční režie ProTools – zvuková pracoviště ProTools byla
využívána více než obdobná pracoviště Pyramix a dlouhodobě nedostačovala skutečným
potřebám výroby. ProTools jsou vhodné pro větší projekty uměleckého charakteru.
ZPR – zvuková postprodukční režie s hlasatelnou/bez hlasatelny (Pyramix/Studer Digimedia)
– vhodné pro výrobu cyklické výroby a jednoduchých solitérů (dokumenty, magazíny,
publicistika, dětské pořady apod.).
Od roku 2016 byly učiněny kroky k zefektivnění rozložení výroby na pracovištích ZDAW a
ZPR a využití těchto pracovišť je tedy nyní vyrovnanější.
Využití kapacit zvukové postprodukce v Praze je dlouhodobě velmi vysoké. Jedná se o
ojedinělá pracoviště potřebná prakticky pro všechny druhy výroby.
V roce 2016 došlo k úpravě plánování nasazení dabingových studií a změnila se i metodika
stanovení skutečné disponibility. Nyní je jejich využití viditelně vyrovnanější.
Externí pronájem kapacit jakými jsou Hudební studio či vícekanálové míchací haly, by byl
velmi neefektivní, proto v některých exponovanějších měsících dochází k využití nad 100 %
své deklarované disponibility. Tato situace generuje přesčasy u zaměstnanců či nutnost
zajištění externí obsluhy.
42
Zvuková technika Skutečná 2015
ZDS 1-3 disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ZMK 1
ZMK 2 3 x 151 168,13 178,72 187,62 174,57 164,93 178,36 138,08 71,74 166,55 114,76 72,89 48,95 138,78
ZHS/hud.st/
ZRS/ruch.st/ 230,00 115,22 48,70 76,96 112,17 113,04 129,57 101,74 82,61 60,65 77,83 61,09 53,91 86,12
ZDAW 1-5
ZPR 1-5 199,00 147,78 158,70 103,69 166,75 147,78 74,11 90,89 137,68 114,72 124,63 138,83 54,93 121,71
138,00 69,36 66,54 133,33 98,54 93,75 80,21 79,67 92,72 106,57 116,15 99,27 73,72 92,49
198,00 59,00 96,41 84,88 75,27 50,00 70,24 82,16 47,98 83,33 67,06 92,44 44,57 71,11
5 x 197 91,94 88,62 97,47 109,67 55,80 64,62 63,68 40,51 76,36 59,64 68,43 87,45 75,35
5x 194 76,51 103,78 134,23 123,68 92,11 95,19 66,56 45,73 74,74 68,46 84,97 83,18 87,43
Zvuková technika Skutečná 2016
disponibilita
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ZDS 1-3 3 x 139 72,03 107,67 106,02 107,68 128,65 133,85 58,81 108,39 102,89
ZMK 1 230,00 104,78 153,91 44,13 59,78 100,87 85,22 10,43 13,91 71,63
ZMK 2 198,00 7,39 108,70 123,15 49,75 108,37 107,61 88,67 109,61 87,91
ZHS/hud.st/ 145,00 56,69 67,61 140,49 109,86 125,83 71,67 88,38 48,10 88,58
ZRS/ruch.st/ 195,00 102,61 111,28 110,76 124,05 123,25 63,57 79,73 99,10 101,79
ZDAW 1-5 5 x 195 93,15 84,31 107,12 103,61 76,73 86,38 74,70 109,03 91,88
ZPR 1-5 5x 186 71,04 91,65 110,91 106,24 82,50 83,48 44,90 54,76 80,69
TS Brno
ZT1 + ZT2 – zvuková režie + studio Protools
Kolísavé využití brněnských kapacit zvukové postprodukce je přímo úměrné využití obrazové
postprodukce. Výkony na jednotlivých pracovištích zvukové postprodukce navazují na práce
v obrazové postprodukci a jejich využití je tedy srovnatelné a grafy tomu odpovídají. Studio v
Brně nedisponuje ojedinělými pracovišti, jakými jsou ruchové či hudební studio, a proto se
část brněnských projektů, které tato pracoviště vyžadují, částečně postprodukují v Praze.
Zvuková Skutečná 2015
postprodukce disponibilita
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ZT1 252,00 41,67 44,61 20,64 47,32 60,67 67,06 92,11 50,38
ZT2 252,00 97,00 67,11 68,49 46,30 66,37 23,85 24,72 29,36 30,06 67,71 107,44 116,78 66,97
52,19 121,03 48,31 27,29 40,15
43
Zvuková Skutečná 2016
postprodukce
disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ZT1 73,01
ZT2 250,00 64,30 73,22 66,96 57,84 96,10 81,07 71,56 73,01 85,09
250,00 32,29 99,68 97,16 80,26 94,11 97,12 77,18 102,94
TS Ostrava
ZVV1 + ZVV2 - zvuková režie + studio Protools
Vyšší využití kapacit ostravské zvukové postprodukce je dán zejména vyráběnými pořady
v žánrech hudební tvorby. Při menším výrobním objemu v TS Ostrava se vyrábí větší
procento hudebních pořadů. V určitých měsících je tedy vyšší potřeba zvukových pracovišť a
využití tak stoupá nad deklarovanou disponibilitu. V případě nutnosti jsou využívána
specializovaná pracoviště v Praze.
Zvuková Skutečná 2015
postprodukce
disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ZVV1
ZVV2 185,50 62,12 100,33 80,27 133,76 162,08 112,19 52,32 109,50 91,69 132,69 123,65 122,71 106,94
185,50 40,18 77,54 73,99 125,23 124,50 104,91 61,49 66,88 87,50 96,41 109,36 137,18 92,10
Zvuková Skutečná 2016
postprodukce
disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ZVV1 97,59
ZVV2 193,00 53,63 121,89 158,89 108,29 110,36 70,98 66,45 90,24 91,37
193,00 53,37 105,96 155,53 105,09 93,13 71,59 70,08 76,21
44
Hlavní změny v kapacitní základně ČT provedené ve sledovaném období
- střižny ČT - přechod na jednotnou platformu Avid
- rozšíření platformy digitálních kamer pro natáčení dramatické tvorby o řadu Sony F5
- rekonstrukce přenosového vozu PV05 z SD na HD technologii
- rekonstrukce ST14 z SD na HD technologii
- zvuková postprodukce – zaveden částečný „bezobslužný“ provoz
- dokončení přechodu na bezpáskové technologie
VYUŽITÍ INTERNÍCH KAPACIT – SHRNUTÍ
Vzhledem ke specifikám televizní tvorby, obrovské různorodosti pořadů a žánrů, které ČT
produkuje a systému projektového řízení TPS, nelze zajistit absolutně rovnoměrné 100%
vytížení kapacit České televize.
Snaha o maximální optimalizaci využití interních kapacit nesmí ohrozit kvalitu vyráběných
pořadů, narušit tvůrčí proces a v neposlední řadě ohrozit termíny vysílání.
Pravidla pro objednávání interních kapacit určují vnitřní předpisy, které produkce v Tvůrčích
producentských skupinách respektují. Dispečinky jednotlivých oddělení, které kapacity
poskytují, plní dostatečně koordinační funkci vedoucí k dosažení co nejvyššího vytížení. V
případě kolize s přidělením kapacit dispečinky komunikují s Útvarem koordinace výroby,
který má v nasazení kapacit rozhodující slovo.
O dlouhodobě přetížených kapacitách probíhají pravidelná jednání s divizí Techniky s cílem
jejich rozšíření. Naopak u kapacit nedostatečně využitých hledáme řešení pro jejich
maximální nasazení, eventuálně komunikujeme jejich výměnu za pracoviště jiná, která
odpovídají současným technickým požadavkům.
Nesmíme zapomenout na skutečnost, že i když ne všechna pracoviště mohou být využita na
100% své disponibility, není možné, jen podle výsledků vytížení v tabulkách, takové kapacity
zrušit.
ČT musí zachovávat v provozu např. záznamové stroje, které dokáží reprodukovat staré
záznamy, jak již bylo zmíněno výše. Těžko si také dokážeme představit, že by regionální
studia neměla své ateliéry jenom proto, že jejich vytížení nemůže být ideální.
Jiná pracoviště se vyplatí udržovat v provozu také proto, že i nárazová potřeba jejich využití
je efektivnější interně než zajištění služby na komerční bázi. U některých unikátních
technologií taková možnost komerčně ani neexistuje.
Mix optimálně vytížených, ale také přetížených a zároveň méně využívaných kapacit klade
velké nároky na jejich provozovatele – divizi Techniky v případě technických kapacit a
Scénický provoz v případě služeb stavebně dekorační techniky a výpravných složek. Tyto
úseky musí každodenně řešit efektivní nasazení zaměstnanců právě na ta pracoviště, které
Výroba potřebuje k zajištění aktuálních požadavků Programu.
45
Graf TS Praha – TS Brno – TS Ostrava – průměr využití všech sledovaných int. kapacit ČT
Celkové využití kapacit České televize je dlouhodobě vyrovnané. Nižší využití je patrné v
obdobích leden, červenec, srpen a druhé poloviny prosince. To odpovídá tradičnímu ročnímu
cyklu výroby a požadavkům Programu. Na přelomu roku se dokončují pořady příslušného
kalendářního roku a vzhledem k předvýrobě pro rok následující je částečný pokles využití i
v lednu. Prosinec je také ovlivněn vánočními svátky a společně s lednem a únorem se jedná
o měsíce, kdy jsou velmi omezené možnosti natáčení v exteriérech s ohledem na počasí. V
období prázdnin ČT zpravidla nevysílá premiéry a výroba je tedy částečně v útlumu také díky
dovoleným, hereckým prázdninám apod.
Celkové využití kapacit ČT odpovídá personálním možnostem útvarů, které kapacity
poskytují.
VÝROBNÍ ÚKOL – finanční pohled
Vývoj Výrobního úkolu v letech
46
Výrobní úkol (VÚ) je největší nákladovou položkou rozpočtu ČT a představuje objem
finančních prostředků, které Česká televize používá k nákupu specifických produktů a služeb
souvisejících s výrobou pořadů. Příjemci těchto prostředků jsou tedy autoři, scénáristé, herci,
režiséři, majitelé práv, distribuční firmy i jednotlivé speciální štábní profese, či producentské
firmy.
Vedle finančních – externích – nákladů, výrobní úkol pracuje také s tzv. interními náklady.
Interní náklady jsou odrazem vlastních, většinou technických nebo scénických, kapacit ČT.
Nákladovost pořadů je tedy třeba sledovat jak z pohledu externích nákladů, tak i z pohledu
nákladů interních.
Výrobní úkol – členění prostředků dle programů
47
Výrobní úkol – členění prostředků dle žánrů
48
49
Výrobní úkol – členění prostředků dle programů v % v roce 2015
Výrobní úkol – členění prostředků dle žánrů v % v roce 2015
Výrobní úkol se daří v posledních letech udržovat každoročně na podobné výši tak, aby byla
zabezpečena výroba na všech programových okruzích dle programových plánů.
Rozdíly v jednotlivých letech v členění dle programů nebo žánrů je dáno dlouhodobou
výrobou, především dramatické solitérní a seriálové tvorby, výkyvy na programu ČT Sport
v souvislosti s velkými sportovními událostmi v jednotlivých letech, či rozložením nákladů
v letech např. u animované tvorby.
50
VÝROBNÍ ÚKOL – objemy výroby v hodinách
Pro divizi Výroba je velmi důležité sledovat výrobní úkol z pohledu objemu vyráběných hodin
pro jednotlivé kanály a především z pohledu objemu vyráběných hodin v jednotlivých
žánrech. Právě žánrová pestrost je pro výrobu ČT určující a znalost rozsahu výroby v
jednotlivých žánrech je důležitá pro plánování výroby. Každý žánr klade jiné nároky na
výrobní postupy, personální obsazení a čerpá jiné interní kapacity. Objemy výroby v
jednotlivých žánrech názorně ilustrují, jak velký rozsah služby divákům ČT přináší.
Výroba pořadů v hodinách – členění dle programů
51
Výroba v hodinách – členění dle žánrů
Výroba pořadů v hodinách – členění dle programů a dle žánrů v % v roce 2015
52
VÝROBNÍ ÚKOL – další ukazatele
Průměrné náklady na výrobu 1 hod. pořadů dle žánrů (2015)
Náklady na hodinu výroby – vývoj v letech
53
Výrobní úkol – členění prostředků dle způsobu akvizice (2015)
Externí náklady podle druhu akvizice 2012 2013 2014 2015 2016
EBU (v tis. Kč)
80 535 75 172 72 959 65 919 63 780
Koprodukce (kinodistribuce) 25 585 146 812 185 280 131 703 96 818
Koprodukce (TV) 34 981 29 786
Nákup domácí 214 733 35 141 62 393 49 058 183 122
Nákup zahraniční 15 575 205 720 215 932 196 149 27 384
Společná výroba 1 606 466 1 601 076
Vlastní výroba 307 252 20 884 20 010 19 875 273 034
Zakázková výroba 1 493 744 1 489 067 1 480 125
2 285 127 2 275 000
VÝROBNÍ ÚKOL celkem 278 431 250 942 234 388
2 255 904 2 296 583 2 177 217
ZÁVĚR
Divize Výroby prošla v posledních letech řadou organizačních změn, které přispěly k její
stabilizaci, efektivitě samotné výroby a pomohly zavedení systému výroby v rámci Tvůrčích
producentských skupin ve všech studiích ČT.
Vyrábíme realizačně nejnáročnější projekty a dodáváme do vysílání nejvyšší objem počtu
hodin výroby, než kdykoli v minulosti. V oblasti české televizní tvorby dosahujeme vysoké
kvality vyráběných pořadů jak po obsahové, tak technické stránce, při zachování vysoké míry
efektivity výroby.
Nedávným schválením Dlouhodobých plánů programového, technického, personálního a
ekonomického rozvoje České televize na léta 2017–2021 bylo zabezpečeno, že
v nastoleném trendu vysoké kvality a objemu výroby budeme moci pokračovat i v nejbližších
letech.
54