Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 217251000560004 najdete zde
ANALÝZA MEDIÁLNÍ REPREZENTACE „TERORISMU“ VE ZPRAVODAJSKÉM POŘADU
UDÁLOSTI ČESKÉ TELEVIZE.
Institut komunikačních studií a žurnalistiky
PhDr. Tomáš Trampota, PhD.
Leden 2017
HLAVNÍ VÝSLEDKY ANALÝZY
Česká televize díky síti vlastních zahraničních zpravodajů byla schopna aktuálně
reagovat na neočekávané teroristické útoky a vysláním vlastních zahraničních
zpravodajů přinášet aktuální a nezprostředkované informace. Tato funkce je
v české mediální krajině nezastupitelná (v podobné míře ji je schopen naplňovat jen
Český rozhlas, a částečně ČTK).
Téma terorismus působí jako narušení paradigmatu stability společnosti, Česká
televize intenzivním zveřejňováním nových bezpečnostních opatření a informacemi o
jednání o bezpečnosti v Evropě přispívá k opětovnému znovunastolení
paradigmatu stability.
Česká televize se tématu terorismu věnovala nejvíce ze všech českých televizních
stanic. Díky intenzitě zahraničního zpravodajství Česká televize přispívá ke
komplexnější orientaci českých občanů v širším mezinárodním dění a plní výraznou
informační funkci.
Zpravodajství České televize o terorismu svou tematizací, vizualizací a jazykovou
reprezentací aktérů souznělo se způsoby zpracování tématu evropskými
veřejnoprávními stanicemi.
Vizualizace terorismu využívala nejčastěji obrazy: bezpečnostní složky v akci,
těžce vyzbrojení policisté a vojáci, zranění, chaos na ulicích, vyjadřující se
politici. Některé z vizualizací se postupně stávají zaběhlými metaforami terorismu.
Při výskytu razantní teroristické události má Česká televize tendenci věnovat události
velkou část hlavní zpravodajské relace. To někdy vede k zařazování i podružných a
méně důležitých informací.
METODIKA ANALÝZY
Pro analýzu byla použita kombinace těchto kvalitativních metod: a) analýza
rámcování (framing analyses) sledující, jak byly události tematizovány a které
informace byly zdůrazněny jako klíčové, b) vizuální reprezentace tématu; jaké
vizuální znaky byly použity pro reprezentaci aktérů a tématu jako celku a c)
nominalizace hlavních aktérů všímající si toho, jak jsou pojmenováváni hlavní aktéři
z hlediska neutrality a případné příznakovosti jazyka.
VZOREK ANALÝZY
V rámci analýzy bylo analyzováno celkem 282 zpravodajských příspěvků. Zkoumaný
vzorek byl vymezen pořadem, časově a tematicky:
Zpravodajské příspěvky hlavní zpravodajské relace Události
Doba odvysílání v období 1. ledna 2016 až 31. prosince 2016.
Tematické zaměření na terorismus
Analýza rámcování tématu
Téma teroismu bylo intenzivním makropříběhem zpravodajství během celého roku 2016.
Česká televize v hlavní zpravodajské relaci Události odvysílala celkem 282 příspěvků
spojených s tímto tématem. Největší intenzity dosahovalo téma v měsících březnu, červenci
a prosinci. V březnu došlo k teroristickým útokům v Bruselu a k následnému zatýkání ve
čtvrti Molenbeek, v červenci k teroristickému útoku kamionem ve francouzském Nice a
v prosinci se odehrál teroristický útok v Berlíně. Těmto razantním a neočekávaným
událostem věnovala Česká televize velkou část zpravodajské relace následujícího (případně
ještě téhož) dne. Největší mediální pokrytí téamtu terorismus bylo odvysíláno 22. března, 15.
července a 20. prosince. V těchto dnech téma terorismu zabíralo převážnou část
zpravodajské relace.
Specifikou tématu terorismu je, že vychází (zpravidla) z neočekávané razantní události
vyžadující změnu předplánované tematické struktury vysílání a okamžitou změnu alokace
lidských zdrojů. Téma samotné sebou nese vysokou organizačně- technickou náročnost
zpracování. Je archetypálním příběhem o narušení sociálního řádu a předvídatelného chodu
stabilní společnosti, o narušení ontologického bezpečí. Obecným problémem
zpravodajského pokrytí tohoto tématu je razantnost události, která vyžaduje silnou
medializaci často při počátečním nedostatku relevantních a ověřených informací.
Nejfrekventovanějšími rámci spojenými s tímto tématem byly rámce: nečekaný teroristický
útok, hledání a stíhání pachatelů (zejména v souvislosti s útoky ve Francii a v Belgii),
bezpečnostní opatření, pieta a uctění obětí.
Graf. 1 Výskyt tématu v Událostech během roku.
70
60 58 55
50
50
40
30 23 25
19
15
20 898
10 5 7
0
Vizualizace tématu
V naprosté většině případů používala Česká televize vizualizace terorismu, které jsou
svou tematizací běžné také u zahraničních televizních stanic. V souvislosti s aktuálními útoky
se objevovaly bezprostřední záběry po explozi konotující chaos, strach, zmatek, záběry
zraněných, zdravotníků, lidí ošetřovaných na ulici.
Druhá sada vizualizací je spojena s hlídkujícími představiteli bezpečnostních složek a
armády. Ty se objevovaly buď v pasivnější roli (postávající, patrolující), nebo při aktivní
činnosti během bezpečnostních operací (ostřelovači na střechách, zatýkání podezřelého).
Výjimečnost situace podrthovala vysoká frekvence tohoto typu záběrů. Záběry na silné
vyzbrojení bezpečnostních složek zároveň konotovaly znovunastolení pořádku, ale také
dohled nad situací.
Další častou vizualizací byla vyjádření a projevy politiků odszujících teroristické útoky a
oznamující zvýšení bezpečnostních opatření.
Typické pro téma bylo užívání distinkce od dalších částí relace – znělek s grafickým
předělem – Terorismus v Bruselu, Terorismus v Nice atd. To přispívá k posílení seriality
tématu a zpravodajské hodnoty kontinuity. Zároveň zdůlrazňuje mimořádnost tématu.
Česká televize několikrát použila jako ilustrační záběry části propagandistických videí
Islámského státu. Je otázkou, zda by nebylo vhodnější propagandistický materiál Islámského
státu produkovaný za účelem manipulace zcela vynechat. Propagandistické videa ISIS jsou
nicméně využívána i dalšími evropskými stanicemi.
Z důvodu intenzity tématu terorismu se tento stává jendím z primárních vyprávěcích rámců
v souvislosti s násilnými činy spojenými s masovým zabíjením (útok v Orlandu), ačkoliv
nemusejí být plánovány a organizovány teroristickou organizací. To zvyšuje
propagandistický účinek teroristických organizací a (třeba že nezáměrně) přispívá
k dosažení jejich cílů (prostřednictvím mediálního prostoru oslovovat široké publikum a
vyvolávat strach a získávat příznivce.
Silným vizualizovaným tématem, zejména v souvislosti s útoky ve Francii a v Belgii bylo
utrpení civilního obyvatelstva a vliv teroristických útoků na každodenní život. Často se při
této vizualizaci objevovaly emotivně působící záběry dětí.
Důležitým leitmotivem zejména v období březen – duben bylo stíhání podezřelých
pachatelů teroristických útoků. Česká televize opakovaně a relativně detailně informovala
o identitě předpokládaných pachatelů stíhaných v Belgii.
Jazyková reprezentace
Při porušení sociálního řádu a základních norem fungování společnosti nebývá uplatňována
norma objektivity ve významu, jak se užívá například u informování o politice. Od médíí
očekáváme stranění základním hodnotám společnosti a podporu stability sociálního řádu.
V tomto rámci se také pohybuje vysílání České televize o terorismu.
Redaktoři a moderátoři užívali zpravidla popisný a faktický jazyk. Výjimkou bylo užití
emotivních významů bezprostředně po neočekávaném teroristickém útoku. (Například po
útoku v Egyptě: „dovolená v Egyptě se proměnila ve strach o život…,“). V takových
případech sahají redaktoři k hyperbole a případně k silně emotivní metaforice.
Zprávy vyznívají negativně (logicky) pro atentátníky, ti jsou většinou označováni jako
Islamisté , (např. 5.1.: „trojice islamistů tam zabila 17 lidí“), případně obecně jako
teroristé. Někdy jako radikálové islámského státu („Radikálové z Islámského státu nově
unesli další čtyři desítky civilistů...“, 17.1., nebo „Americké letectvo zničilo tábor radikálů
islámský stát v Libyi“, 19.2.). Česká televize pravidelně – a fakticky správně – používá
označení „takzvaný Islámský stát“. Redaktoři tak poukazují na nelegitimitu tohoto zřízení.
Případně se objevuje sousloví „samozvaný islámský stát“ (např.: „financoval z fondu
samozvaného islámského státu…“, 16.1.).
Policisté a bezpečnostní složky jsou zpravidla prezentovány pozitivně (např. „Rychlá
reakce policie…“, 9.1.) Bezpečnostní operace byly často značovány jako manévry, evokující
velký rozsah přesunu bezpečnostních složek.
Při bezprostředním popisu průběhu událostí redaktoři užívají dramatizace prostřednictvím
přímého času („okamžitě se rozebíhá evakuace náměstí a záchrana zraněných…“). Obava
vyvolaná teroristickými útoky bohužel vede také k uvádění občasných hypotetických
informací a zpráv založených na dohadech. V několika málo případech se tak děje i u
České televize, ačkoliv jde o informace převzaté z jiných médií (např.: „Také Německu
zřejmě hrozí podobný teroristický útok, jaký zažila v listopadu Paříž, oznámil to deník Bild“,
14.1.) Ačkoliv jde o zprávu převzatou, redakce by měla vyhodnotit, že jde o zprávu
založenou na hypotéce a dohadu (navíc převzatá z bulvárního deníku).
Někdy autoři sahají k emotivnějšímu vyjadřování. Například zahraniční zpravodaj Vostál má
tendenci k emotivnějšímu vyjadřování a k makrostrukturám: „Brusel ovládl teror“, „země se
ponořila do nejhorší bezpečnostní krize od konce druhé světové války…“ (22.3.) Podobné je
užití zjednodušujících makrostruktur se objevuje i později: „útok kamionem ze
včerejšího večera odsuzuje celý svět…“,20.12. V několika málo případech dochází
k nadužívání ukazovacích zájmen při živém vstupu („ten reálný pachatel…“, 20.12.) Jde ale
spíše o výjimku. Běžné je intenzivní užívání verbálních metafor: „policie dává dohromady
všechny kousky do skládačky…“(20.12.). Avšak většina těchto postupů je běžným trendem
současné televizní zpravodajské narace mezinárodně.
Doporučení:
Česká televize by měla zvážit přebírání některých (hypotetických) informací ze zahraničních
médií a vyhodnocovat je také podle typu zdrojového média. Je diskutabilní, zda by měla
Česká televize používat záběry z propagačních materiálů „Islámského státu“ a věnovat tak
intenzivní pozornost identifikaci pachatelů teroristických útoků, které vede sekundárně
k jejich propagaci.
Zpracoval:
PhDr. Tomáš Trampota, PhD.
Autor přednáší obor mediální studia na New York University a na Fakultě sociálních věd Univerzity
Karlovy, byl ředitelem Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, spoluzakladatelem a
prvním předsedou CEE Network v rámci European Communication Research and Education
Association. Je autorem knih Zpravodajství a Metody výzkumu médií.