Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Zpráva o stavu, změnách a rozvoji TV kanálu
ČT24 za 2. pololetí roku 2016,

včetně Zprávy o činnosti zahraničních
zpravodajů za rok 2016

Zpracoval: Zdeněk Šámal, ředitel Zpravodajství ČT
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel ČT
Leden 2017

1
1. Program ČT24

Nejvýznamnější domácí událostí druhé poloviny roku 2016 se staly krajské a senátní volby. Česká
televize odvysílala celkem 13 po sobě jdoucích krajských předvolebních debat (9 z Prahy, 2 z Brna
a 2 z Ostravy), vždy se zástupci nejsilnějších kandidujících subjektů. Novinkou v předvolebním vysílání
ČT24 bylo v případě krajských voleb aktivní zapojení ostatních kandidujících subjektů ve všech krajích
do předvolebního vysílání formou zodpovězení anketních otázek v předtočených rozhovorech. Česká
televize tak dle zásady minimální šance a odstupňované rovnosti dala prostor ve vysílání všem
kandidujícím subjektům, které účast ve vysílání přímo neodmítly nebo které byly nekontaktovatelné
na oficiálních kontaktech. Vyvrcholením předvolebního vysílání pak byla tradiční Superdebata (6. 10.
2016) a samotné Volební studio se sčítáním volebních výsledků1.

Z domácího dění dále vystupovaly do popředí debaty o zavádění EET, zákon o střetu zájmů, spory
o reorganizaci policie, druhé projednávání protikuřáckého zákona nebo kauza strýce ministra kultury
Jiřího Bradyho kvůli neudělení státního vyznamenání.

Zahraničnímu zpravodajství jednoznačně dominovala americká předvolební kampaň a její výsledek
v podobě nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. ČT24 připravila kromě vysílání
přímých přenosů předvolebních duelů dvou nejsilnějších kandidátů v partnerských televizních
stanicích i dvanáctihodinové speciální komponované zpravodajsko-publicistické volební vysílání,
které se setkalo s velkým zájmem diváků. Samotný převážně noční pořad sledovalo v průměru 166
tisíc diváků, při zásahu 655 tisíc diváků. Zahraniční agendu dále určovaly také důsledky červnového
rozhodnutí Velké Británie o vystoupení z Evropské unie. Z dlouhodobějších událostí program ČT24
také sledoval pokračující uprchlickou krizi a zaměřil se formou mimořádných vysílání i na největší
teroristické útoky v Evropě nebo převrat v Turecku.

Tato mimořádná vysílání k důležitým aktuálním událostem se stala už ustálenou praxí. ČT24
odvysílala v druhém pololetí 2016 celkem 165 hodin mimořádného zpravodajství přímým přenosem.
Živého vysílání v rámci těchto speciálů se zúčastnilo 247 hostů.

V souvislosti s dokončením rekonstrukce nových studií v některých krajských městech zavedla ČT24
ve svém vysílání programové bloky vysílané přímo z těchto studií. Nedílnou součástí vysílání ČT24 se
tak stává i zpravodajství a publicistika s regionálním či nadregionálním rozměrem živě moderovaná
z konkrétního regionu.

Ve druhém pololetí roku 2016 dál pokračovala integrace týmů nových médií a sociálních sítí. Tato
změna se formálně promítla do struktury divize Zpravodajství ČT, do níž byla k 1. lednu 2017
samostatně začleněna redakce online zpravodajství.

Důležitým krokem bylo vytvoření další specializované redakce v rámci redakce zpravodajství ČT,
kterou je vědecká redakce. Jejím úkolem je zajišťovat denní přísun témat s vědeckou problematikou

1 Data o sledovanosti v kapitole 8.5 Sledovanost dalších pořadů ČT24, podrobné hodnocení volebního
vysílání ČT viz Příloha č. 1 – Zpráva o předvolebním a volebním vysílání ČT v souvislosti s volbami do
zastupitelstev krajů a Senátu Parlamentu ČR ze dne 8. 11. 2016.

2
do vysílání ČT24 a rovněž pravidelná výroba reportáží pro hlavní zpravodajskou relaci Události.
Vědecká redakce, orientující se na témata z domácí i zahraniční scény, rovněž zahájila výrobu
a vysílání týdeníku Věda 24, který moderuje Daniel Stach.

Ve druhém pololetí také došlo k přechodu zpravodajství a reportážní publicistiky na nový produkční,
odbavovací, střihací a vysílací systém DNPS II (viz kapitola 6. Útvar techniky zpravodajství).

2. Diskusní a aktuálně-publicistické pořady ČT24

2.1 Fokus Václava Moravce

Měsíčník Fokus VM završil druhý rok vysílání. Patří mezi pořady vykazující jednu z nejvyšších hodnot
divácké spokojenosti a pravidelně jde též o jeden z nejsledovanějších pořadů ČT24. Přidanou
hodnotou je spolupráce se středními školami a přímé oslovování mladé divácké generace. Součástí
pořadu bývá zpravidla reportážní výpověď, kdy štáb Fokusu VM s Václavem Moravcem navštěvuje
střední i základní školy a v anketních výpovědích zjišťuje názory dospívajících. Studenti a žáci pak vždy
tvoří publikum přímého přenosu a mají tak možnost nahlédnout do zákulisí televizní práce. V roce
2016 byla hosty pořadu celkem více než tisícovka studentů středních škol a gymnázií, přičemž za dva
roky existence pořadu se každá ze škol účastnila přenosu pouze jedenkrát.

Na výše popsanou spolupráci navíc bývají pravidelně navazovány školní besedy s Václavem
Moravcem, rozhovory V. Moravce pro školní média a v neposlední řadě též exkurze studentů v
objektu Zpravodajství ČT.

V druhém pololetí roku 2016 byly z důvodů předvolebního a volebního vysílání ČT24 v premiéře
odvysílány pouze 3 díly pořadu:

 Malé velké Česko - 13. 9. 2016,

 Století strachu - 8. 11. 2016,

 Krize rodiny - 6. 12. 2016.

2.2 Události, komentáře

Pořad ČT24 v návaznosti zejména na hlavní zpravodajskou relaci Události komentuje klíčové události
dne s přímými aktéry a analytiky. S ohledem na dramaturgii ostatních pořadů, které si rovněž zvou do
vysílání takto profilované hosty, se Události, komentáře (UK) zaměřily na zvýraznění role klíčového
žánru, jímž je duel (dva, výjimečně tři hosté). Primární jsou politická, ekonomická a společenská
témata. Dramaturgie se potýká s větší či menší mírou ochoty hostů, zvláště některých politiků,
účastnit se diskusí. Přesto se na konci října Události, komentáře staly pořadem, kde poprvé zazněla
aktuální vyjádření, jež poté určovala zpravodajskou agendu dalších dní – viz vystoupení ministra
kultury Daniela Hermana ke sporu o dalajlamu a vyznamenání J. Bradyho. Tento díl UK byl zároveň
nejsledovanějším a nejsdílenějším na Facebooku.

3
Právě na sociální sítě se tvůrci pořadu zaměřili v druhé půli roku. Je zde poután obsah a umísťovány
nejzajímavější pasáže z vysílání. Motivem je oslovení širšího spektra diváků a posílení nové formy
komunikace.

Na výročí 17. listopadu bylo připraveno netradiční vysílání – mimořádné Události, komentáře vysílané
v den státního svátku již od 20:00 hodin celých 90 minut – s hosty a aktuálními vstupy. Tyto
netradiční formáty – mimořádné UK – budou rozvíjeny i nadále.

Vysokému diváckému zájmu se UK těšily již tradičně koncem roku, kdy mimořádně vysokou
sledovanost přitáhl duel Michala Horáčka s Petrem Robejškem ke klíčovým událostem roku 2016
a výhledu na rok 2017 (191 tisíc diváků). Rekordem 2. pololetí pak byl 22. červenec – den střelby
v Mnichově (231 tisíc diváků).

2.3 Interview ČT24

Kvalitu pořadu nadále výrazně pozitivně ovlivňuje nové studio, které umožňuje nové a moderní
formy záběrování a práci s obrazem. Pořad zůstává u čistého žánru rozhovoru jeden na jednoho (jen
výjimečně prostřednictvím telemostu). Odvysíláno bylo také několik mimořádných Interview
v sobotu, nově, cca jednou měsíčně, je vysíláno Vědecké interview, které připravuje redakce vědy
zpravodajství ČT.

Stejně jako u UK, tak i v případě Interview ČT24 se zintenzivnila komunikace na sociálních sítích,
Interview má nově svoji stránku na Facebooku, Twitter je v plánu. Nejsledovanějším dílem ve
2. pololetí bylo Interview s Andrejem Babišem (148 tisíc diváků).

2.4 Hyde Park

Pořad Hyde Park pokračuje ve večerním vysílání coby část zpravodajsko-publicistické relace 90´ ČT24,
která se každý den zaměřuje na hlavní témata dominující debatě ve veřejném prostoru. Ve druhém
pololetí došlo k posílení grafických a reportážních prvků v pořadu tak, aby více odpovídal technickým
a redakčním možnostem ČT24. V roli hlavního moderátora zůstávají stejně jako v prvním pololetí
roku 2016 Michala Hergetová, Tomáš Drahoňovský a Jiří Václavek.

2.5 Hyde Park Civilizace

Hyde Park Civilizace odvysílal v druhém pololetí roku 2016 14 premiérových dílů pořadu s celkem 18
hosty. Mezi nimi byli 4 nositelé Nobelovy ceny: za mír (dalajlama), za chemii (Dan Shechtman –
objevitel kvazikrystalů), za fyziologii nebo medicínu (Harald zur Hausen – objevitel papilomavirů) a za
chemii (Eric Betzig - rozvoj mikroskopie s velmi vysokým rozlišením). Hostem byl také generální
ředitel tokamaku ITER, nejdražšího vědeckého centra na Zemi, Bernard Bigot. Českou špičkovou vědu
v Hyde Parku Civilizace reprezentovali dětský kardiolog profesor Milan Šamánek, entomolog profesor
Vojtěch Novotný nebo rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel, který se svým týmem pomáhal

4
odhalit genom pšenice. Profesor Michal Hocek připomenul výzkum svého učitele, Antonína Holého,
na který úspěšně navázal. Z mladých vědců přišli astrobioložka Michaela Musilová a astrofyzik
Norbert Werner. Udělené Nobelovy ceny za rok 2016 shrnuli bioložka Veronika Benson, fyzik Jindřich
Kolorenč a chemik Ivo Starý.

Hyde Park Civilizace se zaměřuje také na otázky současné společnosti. Velmi úspěšný byl díl
s nejprodávanějším českým autorem, cestovatelem a etnografem Miloslavem Stinglem. Limity v nás
z exteriéru ostravského Meltingpotu přiblížil horolezec Jamie Andrew, který nemá ruce ani nohy
a přesto pokračuje v aktivním sportu.

Tým Hyde Parku Civilizace, který je nově součástí redakce vědy, připravil i tři Vědecká interview.
Hosty byli astronaut Andrew Feustel, který ve vysílání exkluzivně oznámil, že v roce 2018 bude půl
roku velitelem mise na Mezinárodní vesmírné stanici, profesor Josef Michl, chemik a nejcitovanější
vědec českého původu a také lezec Adam Ondra, který kromě volného přelezu nejtěžší stěny světa
mluvil o posouvání hranic v lezení.

2.6 Historie.cs

Historie.cs v druhé polovině roku 2016 jednak reflektovala významná výročí, jednak se snažila
objasnit v historickém kontextu některé aktuální jevy. K pořadům prvního druhu patřily například díly
o posledních Lucemburcích v rámci karlovského výročí nebo o Františku Josefu I. ke stému výročí
úmrtí. Druhým typem byly například pořady „Křižáci bez křížů“ o původu a prosazování křesťanských
hodnot nebo „Proč se z pravdy a lásky staly nadávky“ o polistopadovém vývoji společnosti. Oživením
cyklu byly pořady natočené v exteriérech, které se týkaly zvoleného tématu, například díl natáčený
v historickém hutním skanzenu v Ostravě o počátcích a vývoji průmyslové revoluce.

2.7 Politické spektrum

Druhé pololetí 2016 bylo vysílání ve znamení krajských a senátních voleb. Několik dílů pořadu se
věnovalo například postavení Senátu a krajů, jejich významu v politickém systému a těsně před
volbami způsobu a podmínkám samotných voleb. Pořad analyzoval i výsledky voleb. Další díly pak
reflektovaly aktuální politická témata jako zákon proti hanobení prezidenta, události kolem oslav 28.
října, zahraniční politiku a podobně. Dostávali v nich prostor zástupci nesněmovních stran k vyjádření
svých názorů, což je také hlavním posláním pořadu.

2.8 Archiv ČT24

Archiv ČT24 se v druhé polovině roku 2016 více soustředil na díly, které srovnávaly určité oblasti
života společnosti před a po listopadu 1989. Specifikum pořadu spočívá v tom, že jde o střihový
dokument, který ponechává dobové komentáře v původním znění. Divák tak může sledovat, jak se
měnil obsah i forma vysílání během více než šedesáti let.

5
2.9 Otázky Václava Moravce

Hlavní diskusní pořad v ČR vykazoval i v druhém pololetí roku vzrůstající zájem diváků, a to zejména
na programu ČT1. První hodina tak zaznamenala opětovný růst jak ratingu, tak i sharu. Druhá hodina
vysílání je pak pravidelně nejsledovanějším pořadem kanálu ČT24. Stále se zlepšující výsledek
potvrzuje správnost rozhodnutí vysílat z exteriéru a přistoupit k dramaturgickým změnám uvnitř
pořadu.

V rámci změn návyků konzumentů informací došlo v loňském roce k opětovnému posílení
přítomnosti OVM na sociálních sítích, přičemž počet followerů se zvýšil o dalších zhruba 10 tisíc na
současných 57 tisíc.

3. Zahraniční zpravodajství a mimořádné události

Druhému pololetí roku 2016 dominovaly dění za českými hranicemi události, které mají potenciál buď
bezprostředně nebo zprostředkovaně v průběhu delšího časového období výrazně ovlivňovat dění v
České republice. Dozvuky „Brexitu“, stoupající aktivita radikálních islamistů v Evropě (často nedaleko
od českých hranic) nebo výsledky prezidentských voleb ve Spojených státech hýbaly globální scénou
a měnily a budou měnit politický i bezpečnostní rámec, ve kterém se naše země nachází.

Významu dění za českými hranicemi a jeho dopadu na životy a situaci českých občanů odpovídala
pozornost, kterou mu věnovalo zpravodajství České televize. Průměrný podíl informací o dění mimo
ČR v hlavní zpravodajské relaci ČT Události už druhý rok po sobě neklesl pod jednu třetinu (39%). V
případě hlavního analytického pořadu zpravodajství veřejnoprávní televize - Událostí, komentářů - je
tento podíl dokonce výrazně nadpoloviční (59 procent).

Výrazným způsobem rostl objem zpravodajství věnovaného problematice Evropské unie, zejména ve
světle diskusí o dalším směřování projektu evropské integrace po britském referendu o vystoupení z
EU a samozřejmě taky debat o zvládnutí uprchlické krize. Imigrační a azylová politika byla nejčastější
tematickou kategorií zastoupenou v Událostech.

ČT se věnovala jednak zpravodajství z míst postižených uprchlickou krizí nejvíc (nabídla původní
reportáže např. z italského pobřeží), ale taky z míst, kde má uprchlická krize kořeny. Blízkovýchodní
zpravodaj Jakub Szántó navštívil místo, které světové organizace zabývající se migrací označují za
jeden z potenciálních zdrojů další uprchlické vlny - irácký Mosul, odkud se vládní jednotky snaží
vytlačit ozbrojence organizace Islámský stát. V těchto obtížných podmínkách, uprostřed bojů, natočil
sérii reportáží, které osvětlují tu stránku uprchlické krize, o které se příliš často nehovoří.

ČT se věnovala i snahám o nalezení politického konsenzu v dalším postupu při řešení této otázky.
Zpravodajové ČT byli u klíčových jednání jednotlivých resortních ministrů EU i nejvyšších
představitelů členských států na evropských summitech. Při pokrývání těchto schůzek špiček zemí EU
nasazovala ČT dva zpravodajské štáby, kromě týmu stálého bruselského zpravodaje Bohumila Vostala
i speciálně vyslaný tým z Prahy. To umožňovalo poskytnout divákům jednak nejaktuálnější
kontinuální zpravodajství, jednak kvalitní analýzu klíčového dění přímo na místě.

6
ČT ale pokrývala prostřednictvím vyslaných zpravodajských týmů i jednání českých představitelů - ať
už na bilaterální úrovni (český kabinet na mezivládním zasedání v Polsku, premiér Bohuslav Sobotka
na cestě v Pobaltí a Švédsku nebo návštěva ministra obrany Martina Stropnického u českých vojáků
působících v Iráku) nebo v rámci multilaterální diplomacie (cesta prezidenta Miloše Zemana na Valné
shromáždění OSN, odkud ČT vysílala jeho projev naživo, nebo jednání českých představitelů na
summitu NATO v polské Varšavě, premiér Sobotka na zasedáních Visegrádské čtyřky apod.). ČT se ale
tradičně věnovala i navazujícím zahraničním cestám českých zákonodárců, které doprovázela třeba
na cestě do Vatikánu.

Uplynulý rok byl v globálním prostředí ve znamení zásadního vývoje. Česká televize poskytuje v
tomto ohledu ve svém zpravodajství v českém mediálním prostředí, rozsahem a aktuálností ojedinělý
servis. V okamžiku, kdy se stane nějaká zásadní událost (ať už očekávaná, jako třeba volba
amerického prezidenta, nebo nečekaná - teroristické útoky, popř. pokus o převrat v Turecku),
okamžitě opouští na programu ČT24 připravené programové schéma a reaguje na aktuální vývoj
událostí. Několik následujících, pro další vývoj nejzásadnějších hodin přináší klíčové informace o dění
v daném místě, často v nepřetržitém vysílacím bloku věnovaném právě této jedné události. Aktuální
zpravodajství obsahující původní vstupy vlastních respondentů přímo v místě dění a přenosy
klíčových reakcí zásadních aktérů té které události pak doplňuje shrnutím toho nejzásadnějšího v
hlavní zpravodajské relaci a doplněním o klíčový kontext v diskusních a analytických pořadech ČT (90´
ČT24, Horizont nebo Události, komentáře).

Podobným způsobem ČT informovala o všech zásadních událostech uplynulého půlroku. Teroristické
útoky v Nice, Mnichově a Berlíně zaznamenala ČT v řádu minut poté, co se odehrály, a prakticky
okamžitě začala vysílat mimořádné zpravodajství přinášející živě ty nejzásadnější posuny v dění přímo
na místě (většinou se zásadním podílem zpravodajských týmů, působících v dotčených zemích).
Podobně i o pokusu o převrat v Turecku a dramatickém dění v této zemi informovala ČT živě v
mnohahodinovém speciálním vysílání, které se věnovalo právě této události (na místě opět působil
náš zpravodaj Jakub Szántó.).

Klíčové politické události roku - volbě amerického prezidenta - věnovala ČT významný prostor v
průběhu mnoha měsíců předem. Především prostřednictvím severoamerického zpravodaje Martina
Řezníčka přinášela informace o všech klíčových posunech v průběhu volebního roku. Večerní
zpravodajské relace odvysílaly v průběhu uplynulého roku o dění kolem amerických voleb 123 hodin.
Jenom Události odvysílaly o vývoji souvisejícím s výběrem nástupce Baracka Obamy přes tři hodiny
čistého času.

Vrcholem vyčerpávajícího zpravodajství o dění v USA pak bylo vysílání v dnech kolem samotného
hlasování. ČT vyslala do USA tři reportéry. Dění v táboře Donalda Trumpa sledoval Michal Kubal, ve
štábu demokratů byl Martin Řezníček a aktuální vstupy do zpravodajských relací obstarávala z
Washingtonu Katarína Sedláčková. ČT sledovala sčítání volebních výsledků v rámci
dvanáctihodinového speciálního nočního vysílání, které pokračovalo obsáhlými zpravodajskými
vstupy v průběhu celého dne po sečtení volebních výsledků a vyhlášení vítěze. To nejzásadnější ČT
shrnula v rámci hlavní zpravodajské relace Události, které vysílala premiérově z větší části přímo z
newyorského Times Square.

7
Už jsme zmínili podíl jednotlivých zahraničních zpravodajů na informování o klíčových událostech.
Berlínský zpravodaj Václav Černohorský informoval např. o útocích v Mnichově nebo jako jeden
z prvních zahraničních novinářů přímo z místa teroristického činu v Berlíně. V obou případech ČT
z dotčených míst vysílala podstatnou část hlavní zpravodajské relace Události. Ve chvíli, kdy italská
policie zabila podezřelého pachatele v Miláně, vyslala ČT svého reportéra i tam.

Podobně pařížský zpravodaj Petr Zavadil informoval přímo z Nice o vývoji vyšetřování, ale taky
atmosféře v místě útoku. Kromě toho samozřejmě přinášel informace o dopadu tohoto činu na dění
ve společnosti i na politické scéně. Právě Francie bude jedním z míst, kde se v následujícím pololetí
očekává zásadní událost - v tomto případě volby nového francouzského prezidenta. O přípravách
a vývoji nominačního procesu v jednotlivých klíčových stranách ČT prostřednictvím Petra Zavadila
podrobně informuje.

Hlavní témata agendy bruselského a blízkovýchodního zpravodaje jsou jasně daná. Bohumil Vostal
kromě pokrývání aktuálního dění v evropských institucích v Bruselu, Štrasburku i Lucemburku
přinášel informace o vývoji v okolních zemích, ale taky třeba ve Velké Británii, odkud referoval např.
o nástupu nové premiérky do úřadu. Jakub Szántó se primárně věnoval dramatické situaci v oblasti
svého působení - ať už to bylo původním zpravodajstvím z Iráku, Jordánska, Libanonu a Turecka,
nebo reportážemi a živými vstupy o dění v Izraeli a na palestinských územích.

ČT se věnovala vývoji v dalších zemích, klíčových pro dění na globální scéně. Dosavadní zpravodaj na
Slovensku David Miřejovský se stal novým korespondentem z Moskvy. Ve svém zpravodajství o dění v
Rusku věnoval zejména vývoji na tamní politické scéně, ale taky reakcím Moskvy na dění v Sýrii
a obvinění ze strany amerických tajných služeb z ovlivňování předvolební kampaně v zemi
prostřednictvím hackerských útoků a informační kampaně.

Zpravodajství z Číny se zaměřovalo na ekonomické stránky, ve světle spolupráce tamních firem
s českými partnery, ale taky snah pekingské vlády o restrukturalizaci tamní ekonomiky. Velkou
pozornost věnovala Barbora Šámalová i dění v dalších klíčových asijských zemích - v Japonsku, na
Filipínách nebo na korejském poloostrově.

ČT se ale věnovala rovněž dění v zemích sousedících s ČR. Ve dvou z nich přitom provedla změnu
v obsazení zpravodajského postu - varšavským zpravodajem se stal Miroslav Karas a v Bratislavě nově
působí Lukáš Mathé.

Ve zpravodajství z Polska rezonovala především krize kolem blokády parlamentu a vládních návrhů na
změny v pravidlech zpravodajského pokrývání práce tamních poslanců. Na Slovensku se ČT věnovala
především situacím v souvislosti s jeho předsednictvím EU, ČT mimo jiné přinášela velmi obsáhlé
zpravodajství z neformálního summitu Unie v Bratislavě, který měl hledat cestu, jak dál s evropskou
integrací po vystoupení Velké Británie z EU. Velký prostor ČT věnovala rovněž opakovaným
prezidentským volbám v Rakousku, které se nakonec uskutečnily po několika odkladech na začátku
prosince. Německý zpravodaj pokrýval hlavně problematiku bezpečnostní situace v souvislosti
s několika teroristickými útoky a taky vývoje kolem uprchlické krize.

8
ČT se ale zaměřovala i na dění za hranicemi, které mělo české aspekty. Vyslala tak své štáby pokrývat
např. setkání papeže Františka s katolickou mládeží, kterého se účastnily i tisíce poutníků z ČR, nebo
na Island, kde v rámci letecké hlídkovací mise NATO působili čeští vojenští piloti.

4. Regionální zpravodajství a spolupráce s redakcemi zpravodajství TS
Brno, TS Ostrava, TS Hradec Králové a TS České Budějovice

Nejdůležitější událostí v druhé polovině roku 2016 byl pro regionální zpravodajství ČT rozjezd dvou
nových zpravodajských studií. Redakce v Hradci Králové a Českých Budějovicích, budované od jara
2016 zahájily v září ostrý provoz. Jejich zapojení do volebního a povolebního vysílání ke krajským
volbám bylo kladně hodnocené diváky i profesionály.
Od té doby obě zpravodajská studia pravidelně přispívají tematickými bloky do kontinuálního vysílání
ČT24 a každý týden vyrábějí zpravodajský magazín Týden v regionech. Od zahájení provozu obou
studií se objem stopáže regionálního vysílání z Čech na ČT24 ztrojnásobil.
Redakce zpravodajství TS Brno nadále pokračovala v prohlubování spolupráce s projektem iReportér
a do svého zpravodajského magazínu zařadila pravidelnou soutěž mezi diváckými videi. Po
pomalejším rozjezdu se formát mezi diváky velmi ujal a během následujícího půl roku ho převezmou i
další regionální mutace tohoto pořadu – Ostravská a Česká.
Regionální zpravodajství ČT věnovalo během uplynulých šesti měsíců zvýšené úsilí využití sociálních
sítí jako dalšího kanálu pro šíření vyráběného obsahu. Zejména brněnská redakce se stala
průkopníkem nových formátů a způsobů jak veřejnoprávní zpravodajský obsah zprostředkovat přes
sociální sítě dalšímu publiku. Pro rok 2017 má regionální zpravodajství připraveno několik pilotních
projektů, které by měly zajistit, že regionální zpravodajství získá na sociálních sítích tu stejnou míru
důvěry a „sledovanosti“ jakou má i v televizním vysílání.

5. Činnost Editoriálního panelu Zpravodajství ČT

Do uzávěrky tohoto dokumentu nebyl zaznamenán žádný podnět, který by měl Editoriální panel coby
poradního orgán projednat. V rámci zasedání jeho členů proběhla tajná volba nového předsedy
a místopředsedy.

9
6. Útvar techniky zpravodajství

Jednoznačnou prioritou techniky zpravodajství byl přechod výroby a vysílání na nový zpravodajský
systém DNPS II.

Letní přechod byl z organizačních důvodů odložen na dobu po krajských a senátních volbách v ČR
a po prezidentských volbách v USA. V mezidobí byly průběžně testovány provozní funkcionality
nového systému a v měsíci září byla na novém systému DNPS II zahájena výroba „předtáčených“
zpravodajských a publicistických pořadů, na jejichž výrobě byly opět ověřovány provozní možnosti
systému.

V posledním listopadovém týdnu pak proběhl celkový přechod na nový systém DNPS II.

Původní systém zůstal v provozu do konce roku 2016, a to jako dočasná záloha nového systému
a současně, aby bylo možné vypsat z jeho diskové paměti všechny materiály pro další zpravodajské
užití.

V rámci studiové techniky Zpravodajství došlo ve studiových komplexech SK6, SK7 a SK8
k definitivnímu přechodu výroby na formát HD. Tato platforma (HD) s koncem roku 2016 je závazná
i pro všechna krajská a zahraniční zpravodajská studia ČT.

Dalším krokem v rámci rozvoje „mimopražské výroby“ bylo zářijové zprovoznění dvou
nových regionálních studií v Hradci Králové a Českých Budějovicích. Tyto krajské komplexy se
významnou měrou od první chvíle podílejí na kontinuálním vysílání ČT24 a zásadním způsobem se
podílí na výrobě a vysílaní pořadů Studio 6, Události v regionech, Události a Události, komentáře.

Zároveň pokračují přípravy v rámci projektu WEB ČT24, kde je cílem plné začlenění redakce Nových
medií a souvisejících technologií do života ČT24, a to přímo na velínu Zpravodajství.

Vícekamerové satelitní vozy (DSNG 036 a 039) a další reportážní technika zpravodajství se ve
druhém pololetí roku 2016, mimo řádnou každodenní zpravodajskou činnost, podílela na následných
zpravodajských a sportovních akcích:

 MFF Karlovy Vary
 Studio ČT k LOH z Ria
 Světový pohár Divoká voda Troja
 ČT Author Cup
 Státní svýtek 28. Říjen (Hrad a Vítkov)
 Záloha a jištění k Předávání státních vyznamenání
 FilmFest Jihlava
 Světový pohár biatlon NMNM
 Špindlerův Mlýn – S ČT na vrchol

10
 Konference EBU z Parlamentu
 Žofín – podnikatel roku
 Jištění vánočního projevu prezidenta ČR
 Moderované Události z exteriérů (např. volby 2016, 17. listopad)
 HD trasy pro sportovní redakci z basketbalu, fotbalu, házené a volejbalu

7. Vzdělávací centrum Zpravodajství

Některé kurzy se věnovaly specifické problematice, jejíž výklad zajišťovali externí lektoři, resp.
experti, kterými Česká televize nedisponuje – např. z oblasti bezpečnosti. Další semináře vedené
zaměstnanci ČT vycházely vstříc tématům spojeným s volební a mediální problematikou danou
podzimními volbami do krajů a do Senátu.

Seminář s podrobným výkladem volebních pravidel ČT vedla JUDr. Markéta Havlová (ÚMP ČT), která
se také ujala semináře s výkladem mediálních zákonů. Šlo o permanentně poptávaný kurz, který se v
rámci průběžného vzdělávání v redakci zpravodajství opakoval už potřetí.

Po úspěšném jarním semináři, který vedl šéf protiextremistického oddělení Pražské policejní správy
mjr. Janda, uspořádalo Vzdělávací centrum zpravodajství podle požadavku redakce seminář
o postavení novináře v extrémní situaci. Vedle mjr. Jandy se semináře účastnil také velitel pražské
pořádkové jednotky mjr. Stejskal. Kurz měl dva cíle: jednak upozornit novináře na neuralgická místa
a situace, do kterých se mohou dostat během reportování z velkých demonstrací, protestů či akcí
extremisticky laděných seskupení nebo řádění fotbalových rowdies, ale také např. během velkých
průmyslových havárií, požárů, přírodních katastrof, povodní apod. Druhým cílem školení byla zpětná
vazba – snaha pečlivě verifikovat komunikační nástroje mezi novinářem a policií, především přímo na
místě s kritickou problematikou, podobně pak v rámci spojení s oficiálními policejními složkami.

Specifickým seminářem byla přednáška vedená zástupci Svazu průmyslu a dopravy, jejímž hlavním
lektorem byl jeho viceprezident Radek Špicar (seminář „Achillova pata českého průmyslu“). Mimo
uvedený systém odborných seminářů je třeba připomenout kurzy, které pro zpravodajství
standardně pořádá Vzdělávací centrum ČT - praktické výukové kurzy začínajících reportérů, které
zahrnují práci před kamerou, základy střihové skladby, akce reportéra v rozhovoru s respondentem
atp. Toto oddělení také vede podle požadavků managementu Zpravodajství hlasovou výuku
redaktorů a moderátorů.

8. Sledovanost ČT24

8.1 Možnost příjmu a zásah – tzv. denní reach:

Aktuální deklarovaná dostupnost ČT24 dat z kontinuálního výzkumu peoplemetrového projektu za 3.
čtvrtletí 2016 i měsíčních reportů je na úrovni 98-99 % televizních domácností.

11
Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere.

V druhém pololetí 2016 vyhledávalo ČT24 každý den v průměru 1 432 000 diváků (dle definice se
započítávají ti diváci, kteří daný den odsledovali alespoň tři minuty nepřetržitě), za celý rok 2016 pak
1 458 000 diváků. Denní reach je na dlouhodobě na stabilní úrovni, od roku 2014 mírně osciluje okolo
hodnoty milion a půl diváků denně. V letních měsících jsme registrovali sezónní minimum z hlediska
sledovanosti. Televizní sledovanost v létě 2016 byla ovlivněna i olympijskými hrami v Riu či ME ve
fotbale ve Francii. Maxima denního průměru diváků v druhém pololetí roku bylo naopak dosaženo
v prosinci - 1 499 000 diváků.

8.2 Podíl na publiku – share:

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere.

ČT24 získala ve druhém pololetí 2016 podíl na divácích 4,01 %, což je prakticky totožný výsledek
s první polovinou roku. Ve srovnání s loňskem či rokem 2014 došlo sice k mírnému poklesu, nicméně
pouze v řádu 0,2-0,3 procentního bodu, podobně jako u ukazatele reach zůstává share od roku 2014
přibližně na stejné hladině. V hlavním večerním vysílacím čase (tzv. prime-time, 19 – 22 hodin) ČT24
dosáhla v druhém pololetí 2016 podílu na publiku ve výši 2,40 %, což představuje mírné zvýšení
oproti první části roku.

12
Kvalitativní parametry se v prvním pololetí 2016 pohybují na standardní úrovni. Spokojenost diváků
s kanálem ČT24 zůstává beze změny v porovnání s prvním pololetím i rokem 2015 na indexu 8,1. Další
dva kvalitativní parametry – originalita 54 % a zaujetí 60 % – mají hodnoty na úrovni vyšší než v roce
2015.

Důvěryhodnost ČT, zjišťovaná v rámci trackingového výzkumu, se pohybuje dlouhodobě na vysoké
úrovni. 72 % diváků souhlasí s výrokem „Česká televize je důvěryhodná“. Jako nejdůvěryhodnější
zpravodajský pořad byl diváky jednoznačně označen pořad Události v České televizi. Zpravodajství
České televize je dlouhodobě vnímáno jako stabilní a objektivní, vyvážené a poskytující nezávislé
informace bez vnějších vlivů. (Zdroj: Semestrální Trackingový výzkum – TNS AISA – 2. pololetí 2016.)

V porovnání s minulým rokem došlo k mírnému poklesu celkové míry důvěryhodnosti. Přesto je 66 %
respondentů přesvědčeno, že ČT divákům předkládá objektivní a vyvážené informace. (Zdroj:
Semestrální Trackingový výzkum – TNS AISA – 2. pololetí 2016.)

8.3. Poměr premiér a repríz ve vysílání ČT24 za 2. pololetí 2016

Premiérovost v hodinách v procentech
premiéry 2853,2 64,6
reprízy 1563,8 35,4
celkem 4 417,0 100,0

Zdroj: AOP ČT.

V 2. pololetí 2016 odvysílala ČT24 2 853,2 hodin premiér, což je 64,6 % z celkového vysílacího času.
ČT24 odvysílala v 2. pololetí 2016 164,7 hodin mimořádného zpravodajství přímým přenosem nebo
ze záznamu. Dále bylo na ČT24 odvysíláno 249,2 hodin záznamů schůzí PSP ČR, včetně Interpelací na
předsedu vlády. Celkově to bylo za 2. pololetí roku 2016 413,9 hodin mimořádného zpravodajství
a záznamů schůzí PSPČR.

8.4 Sledovanost hlavní zpravodajské relace ČT Události v letech 2012-2016

Druhé pololetí 2016 bylo pro Události na ČT z hlediska podílu na publiku vůbec nejúspěšnějším
obdobím za posledních pět let. V celoročním součtu byla čísla za rok 2016 překonána pouze ve
volebním roce 2013. Stejný trend platí i z hlediska absolutního počtu diváků. Události jsou tak jedinou
rostoucí hlavní zpravodajskou relací, což vyniká zejména ve srovnání s hlavními zpravodajskými
relacemi na komerčních stanicích Nova a Prima, které naopak diváky ztratily. Události jsou nadále
druhou nejsledovanější hlavní zpravodajskou relací:

UDÁLOSTI - SLEDOVANOST A PODÍL NA SLEDOVANOSTI V LETECH 2012 - 2016

ČT1+ČT24 2012 2013 2014 2015 1.pol.2016 2.pol.2016 2016
830
rating (tis.) 775 847 803 814 857 803 25,40

share (%) 23,79 25,65 23,92 24,88 25,09 25,73

Pozn.: 2012 -2016, 19:00 – 19:45, od dubna 2012 nová podoba Událostí.
Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere.

13
Podobně je na tom i celá zpravodajská hodina mezi 19h a 20h. V trendu platí přesně stejný komentář
jako u hlavní zpravodajské relace, z hlediska sharu je na tom rok 2016 za posledních pět let vůbec
nejlépe, z hlediska absolutní sledovanosti mu pak patří druhé místo těsně za rokem 2013.

V posledních letech dochází obecně v období tzv. zpravodajské hodiny (19-20) k poměrně výraznému
odklonu diváků k nezpravodajským pořadům na jiných stanicích. I přes tento jev si Události jako
jediné z večerních zpravodajských relací na hlavních kanálech dokázaly svoje diváky udržet a dokonce
jejich počet kontinuálně navyšují, jak bylo v komentáři již výše uvedeno.

VÝKON ZPRAVODAJSKÉ HODINY 19-20 V LETECH 2012 – 2016

ČT1+ČT24 2012 2013 2014 2015 1.pol.2016 2.pol.2016 2016
801
rating (tis.) 715 807 768 784 818 784
24,17
share (%) 21,38 23,94 22,38 23,44 23,67 24,71

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere.

Při porovnání sledovanosti mezi jednotlivými diváckými cílovými skupinami je zřejmé, že Události
jsou více vyhledávány muži, lidmi staršími 55 let a výrazně nadprůměrně lidmi s vysokoškolským
vzděláním. V 1. pololetí 2016 došlo k mírnému nárůstu u VŠ publika (+ 0,6 p.b.). S výjimkou diváků
mezi 45 až 64 lety došlo vzhledem k 1. pololetí 2016 k nárůstu podílu na divácích u všech sledovaných
věkových a vzdělanostních cílových skupin.

UDÁLOSTI - PODÍL NA SLEDOVANOSTI V JEDNOTLIVÝCH DIVÁCKÝCH SKUPINÁCH V LETECH 2012 - 2016

ČT1+ČT24 2012 2013 2014 2015 1.pol.2016 2.pol.2016

15+ 23,79 25,65 23,92 24,88 25,09 25,73

M15+ 27,71 30,21 28,51 29,11 28,66 29,41

Ž15+ 20,76 22,15 20,30 21,47 22,32 22,74

15-24 9,98 10,63 9,09 6,96 6,98 7,45

25-34 16,60 16,94 13,68 11,51 10,81 11,45

35-44 17,01 18,83 19,40 18,20 16,82 17,31

45-54 22,61 23,20 21,03 23,21 23,86 22,81

55-64 25,57 26,76 25,06 26,96 27,62 27,37

65+ 30,96 34,03 31,49 32,97 33,37 35,18

ZŠ+Vy 16,98 18,44 17,06 17,58 17,49 18,25

SŠ 27,54 30,01 27,88 28,98 28,96 31,45

VŠ 42,53 45,59 40,17 42,36 42,93 43,20

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere.

14
8.5 Sledovanost dalších pořadů ČT24

Letos v únoru nahradil ve všední dny pořad 90´ ČT24 dřívější Hyde park a Ekonomiku ČT24. Pokud
porovnáme první a druhé pololetí 2016, platí, že pořad má stabilní publikum, v absolutní sledovanosti
i podílu na publiku je pouze minimální rozdíl. K úbytku diváků i poklesu share však došlo
v meziročním porovnání s 2015.

MĚSÍC + ROK NÁZEV RATING (TIS.) SHARE (%) REACH (TIS.)
2015 Studio ČT24 + Ekonomika ČT24 3 945
1.pol.16 90' ČT24 75 1,96 3 179
2.pol.16 90' ČT24 3 242
62 1,58

59 1,61

Fokus Václava Moravce, novinka ČT24 z roku 2015, si i v druhém pololetí 2016 vede nadále úspěšně.
Průměrný počet diváků premiérových vydání v druhém pololetí 2016 je 115 000 při share 3,04%,
pořad v druhém pololetí celkové zasáhl 980 000 diváků.

K nejvýznamnějším domácím událostem druhé poloviny roku 2016 patřily říjnové krajské a senátní
volby. Česká televize odvysílala na ČT24 13 krajských debat v průběhu září a října, těsně před volbami
pak závěrečnou superdebatu paralelně na ČT24 i na ČT1. Krajské debaty sledovalo v průměru 48 000
diváků, vzhledem k dvouhodinové stopáži je však více vypovídající ukazatel reach (zásah), mapující,
kolik diváků odsledovalo alespoň tři minuty pořadu – průměr za jednotlivé debaty je téměř čtvrt
milionu diváků (242 000). Superdebatu pak 6. 10. vidělo na ČT1 a ČT24 486 000 diváků při share
12,82 %. Po skončení voleb následovavalo 8. i 15. 10. tradiční sobotní volební studio, jehož vysílání
zasáhlo přes dva miliony diváků.

K výsledkům ČT24 je třeba poznamenat, že druhé pololetí 2016 nebylo ve znamení mimořádných
zpravodajských událostí, které by výrazným způsobem dlouhodoběji přilákaly další publikum ke
sledování ČT24. Jednorázovými výjimkami byly výše zmíněné krajské a senátní volby na domácí -
a volba amerického prezidenta na zahraniční scéně, z dlouhodobějších událostí pak pokračující
uprchlická krize, teroristické útoky v Berlíně nebo více méně standardní vládní agenda na domácí
scéně.

15
8.6. Web ČT24 (www.ct24.cz)

Zdroj: NetMonitor.

Pokles návštěvnosti v prvním pololetí 2016 souvisí s redesignem a je způsoben změnou informační
architektury webu. Tato změna ovlivnila pozici obsahu ČT24 (snadnost nalezení) v internetových
vyhledávačích. Dalším významným důvodem poklesu návštěvnosti webu ČT24 byla metodologická
změna v Netmonitoru (SPIR), kdy realizátor výzkumu na pokyn zadavatele výzkumu SPIR vyřadil
HbbTV z celkového účtu ČT a tím Česká televize přichází o významnou část uživatelů.
V srpnu 2015 byl redesignován web ČT24. Cílem byla nutná technologická změna umožňující
plnohodnotnou konzumaci zpravodajského obsahu na mobilních zařízeních pomocí webdesignu,
který se přizpůsobuje danému zařízení (tzv. responzivní design).
Výrazný nárůst počtu reálných uživatelů v druhém pololetí 2016 je způsoben započtením i přístupů
přes mobilní zařízení - od července se podařila prosadit dlouhodobě plánovaná metodická změna a
součástí měření jsou tak vedle PC také tablety a mobilní telefony. Konzumace zpravodajského obsahu
přes tyto platformy je v evropských zemích jasný a převažující fenomén, jehož nástup v ČR není
možné v datech nezohlednit.
Z pořadů ČT24 živě na webu diváci nejvíce sledují Události v 19:00, zvláště ve dnech s mimořádnými
zpravodajskými událostmi, jako například 9. 11. 2016 (volby prezidenta USA).
Po dobu sedmi dní po odvysílání si diváci v archivu nejvíce přehrávají pořad Otázky Václava Moravce
(hosté A. Babiš, J. Mládek, M. Kuba – 6. 11. 2016) nebo Hyde Park Civilizaci (Jeho Svatost dalajlama -
22. 10. 2016).

16
8.7.Mezinárodní srovnání ČT24

POŘADÍ ZEMĚ/TV TYP TV TYP KANÁL 2015 2016 CÍLOVÁ
KANÁLU
SHARE (%) SHARE (%) SKUPINA

1. Czech republic / CT Public TV news ch. CT24 4,22 3,99 15+

2. Poland / TVP Public TV news ch. TVP Info 3,8 3,5 16+

3. Hungary / MTVA Public TV news ch. M1 3,7 3,5 15+

4. Russia / VGTRC Public TV news ch. Russia 24 2,9 2,4 15+

5. Switzerland / SRG SSR Public TV news ch. SRF info 1,9 1,8 15+

6. Turkey / TRT Public TV news ch. TRT Haber 1,3 1,5 15+

7. United Kingdom / BBC Public TV news ch. BBC News 1,2 1,1 15+

8. Spain / RTVE Public TV news ch. 24H 0,9 1,0 15+

9. Portugal / RTP Public TV news ch. RTP Informacao 1,0 0,9 15+

10. Ireland / RTÉ Public TV news ch. RTÉ News Now 0,6 0,8 15+

11. Italy / RAI Public TV news ch. Rai News 24 0,6 0,5 15+

12. Germany / ARD Public TV news ch. Tagesschau24 0,2 0,3 14+

13. Netherlands / NPO Public TV news ch. NPO Nieuws 0,1 0,1 15+

14. United Kingdom / BBC Public TV news ch. BBC Parliament 0,05 0,05 15+

Pozn.: Dříve uváděný dánský kanál DR2 nemá čistě zpravodajský charakter.

ČT24 v roce 2016 zaujímá z hlediska evropských veřejnoprávních zpravodajských stanic nadále zcela
mimořádné místo. Čtyřprocentním podílem na sledovanosti se nemůže pochlubit žádný ze
srovnatelných zpravodajských kanálů - tento stav registrujeme nepřetržitě již od roku 2013, od kdy je
toto evropské srovnání k dispozici.

9. ČT24 online

V průběhu podzimu se platformy obhospodařované redakcí online zpravodajství snažily profilovat
jako tzv. médium první volby – tedy zdroje seriózních, aktuálních a vždy zevrubných zpráv. Tomu
odpovídá i růst návštěvnosti webu ČT24, podpořený doladěním optimalizace pro vyhledávání zpráv
v externích vyhledávačích.

Největším projektem byly speciální stránky pokrývající Volby do krajských zastupitelstev. Vyvinutá
aplikace umožnila čtenářům a divákům na webu v reálném čase sledovat průběh sčítání hlasů,
předběžné výsledky, rozložení v zastupitelstvích, dále najít zvolené zastupitele i zvolit si případné
krajské koalice. Aplikace zpracovávala real-time data, která poskytoval Český statistický úřad,
a zobrazovala je na mapě, ve které mohli čtenáři dojít nejen do detailu jednotlivých krajů, ale i obcí
(údaj, kolik hlasů dostaly kandidátky v každé jednotlivé obci). Mapa byla doplněna nejaktuálnějším
zpravodajstvím a videi z vysílání ČT24. Web sledoval zevrubně také krajské vyjednávání o složení rad
a hejtmanech.

17
Výrazně posílené nasazení online redakce si vyžádaly také prezidentské volby v USA, které webové
zpravodajství podrobně pokrývalo v intenzivní spolupráci s televizní redakcí, a to v dlouhém období
před samotnou volbou až po potvrzení D. Trumpa voliteli. Zvoleným formátem byly články obsahující
jak online textové reportáže minutu po minutě, tak video s živým streamem kanálu ČT24, další
dostupná videa z EBU, či sociálních médií. Zároveň redakce připravila řadu podrobných analytických
materiálů a také komentáře osobností k průběhu a výsledku voleb.

K dalším zpravodajsky masivně pokrývaným událostem počítáme Olympijské hry v Riu, pokus o
převrat v Turecku, průběh svátku 28. října a teroristický útok v Berlíně 20. prosince.

V závěru roku web publikoval řadu materiálů shrnujících dění roku 2016, včetně exkluzivních pohledů
významných osobností a analýz o změnách ve společnosti (růst populismu, brexit, šíření falešných
zpráv v online prostředí atd.).

V oblasti sociálních médií pokračovala online redakce v budování úspěšných profilů ČT24 na
Facebooku a Twitteru. Klíčovou strategií pro Facebook byl nárůst sdílených videí. Z původního podílu
5% všech postů bylo video navýšeno na 26% všech příspěvků, s tím že největší podíl mají tzv.
infovidea – krátké šoty s autentickými záběry a textem přes obrazovku (který nahrazuje komentář).
Dále byl navýšen podíl televizních reportáží nahraných přímo do prostředí FB a Twitteru. Tým správců
sociálních médií zároveň dbal na podporu webového zpravodajství tak, aby motivoval followery
přistupovat na stránky ČT s nabídkou dalšího zpravodajského obsahu a živého vysílání ČT24. Tato
koncepce se ukázala jako úspěšná, na sociální síti Facebook bylo dosaženo pololetního nárůstu
sledujících 11% na 217 000, na Twitteru 29% na 279 000.

10. Záměry Zpravodajství pro příští období:

- příprava předvolebního a volebního vysílání spojeného s volbami do PS PČR v říjnu 2017 tak,
aby ČT důsledně dodržela povinnosti stanovené zákony i Kodexem ČT a splnila svou
informační povinnost při zachování vysoké důvěryhodnosti (dramaturgie vysílání a příprava
Volebních pravidel ČT),

- dokončení a doladění výrobně-produkčních procesů spojených s implementací systému DNPS
II,

- integrace zpravodajské produkce televizní a online redakce po restrukturalizaci a připojení
webové redakce do divize Zpravodajství ČT (organizační začlenění, jednotná editoriální
pravidla, strukturální spolupráce atd.),

- program ČT24: Zahájení vysílání zpravodajského týdeníku Kultura Plus jako dalšího
z profilových týdeníků odborných redakcí zpravodajství; profilace jednoho vydání pořadu 90´
ČT24 směrem k ekonomickému zpravodajství v gesci ekonomické redakce,

- rozvoj regionálního zpravodajství s ohledem na možnosti nových zpravodajských studií
v Českých Budějovicích, Hradci Králové a možnosti nového komplexu TS Brno, rozvoj
diváckého zpravodajství v regionálním kontextu a intenzivnější využití online platforem na
regionální úrovni.

18
Zpracoval:
Zdeněk ŠÁMAL ,
ředitel Zpravodajství ČT
S využitím podkladů redakcí Zpravodajství, APA (R. Týmová), ÚTOZ (Z. Staněk), ČT24 online (F. Černý),
EP (A. Majstorovičová).
V Praze dne 24. ledna 2017
Přílohy:
Zpráva o předvolebním a volebním vysílání ČT v souvislosti s volbami do zastupitelstev krajů a Senátu
Parlamentu ČR ze dne 8. 11. 2016.