Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 217251000560004 najdete zde
ANALÝZA MEDIÁLNÍ REPREZENTACE TÉMATU „UPRCHLÍCI“ VE ZPRAVODAJSKÉM
POŘADU UDÁLOSTI ČESKÉ TELEVIZE.
Institut komunikačních studií a žurnalistiky
PhDr. Tomáš Trampota, PhD.
PhDr. Tereza Klabíková Rábová, PhD.
Leden 2017
HLAVNÍ VÝSLEDKY ANALÝZY:
Rámcování zpravodajství o uprchlících bylo vzhledem k intenzivnímu pokrytí tématu
velmi bohaté. Nejtrvalejšími rámci během roku 2016 byly rámce: utrpení uprchlíků,
bezpečnostní problémy, politická jednání o bezpečnostních opatřeních, kvóty
přijímání uprchlíků, protesty a demonstrace proti uprchlíkům, uprchlický tábor
v Calais.
Vizualizace tématu nevykazovaly sémantické neobvyklosti, jen v ojedinělých
případech prezentovaly znaky konfliktu. Některé vizualizace se opakovaným
užíváním staly metaforickými znaky uprchlictví (např. uprchlíci tísnící se na lodi).
Celkový obsah a rozsah slovní zásoby volené pro verbalizaci problematiky je
sémanticky odpovídající, průměrně široký; víceméně neutrální.
V rámci pojmenování aktérů zpráv dochází k terminologickému kolísání. Žádná z
nominalizací ale nenabývá z významového hlediska negativních konotací, není
nijak citově zabarvená, hanlivá či pejorativní.
Tam, kde je zřetelně přítomná jazyková subjektivita potenciálně evokující citové
zabarvení, demonstraci zaujetí subjektivního, vlastního, zaujatého stanoviska, se
z drtivé většiny jedná o slova zprostředkovaná, tj. řeč druhého mluvčího.
Otázky redaktorů pro hosty živých vstupů jsou vzhledem k tématu v některých
případech mírně návodné, obsahují citově zabarvenou slovní zásobu či nejsou zcela
neutrální. Reportáže a vstupy mají převážně deskriptivní charakter, mnoho
jazykových jednotek je odvozeno z řeči jiných mluvčích.
METODIKA ANALÝZY
Pro analýzu byla použita kombinace těchto kvalitativních metod: a) analýza
rámcování (framing analyses) sledující, jak byly události tematizovány a které
informace byly zdůrazněny jako klíčové, b) vizuální reprezentace tématu; jaké
vizuální znaky byly použity pro reprezentaci aktérů a tématu jako celku a c)
lingvistická analýza s důrazem na užití lexika a nominalizace aktérů.
VZOREK ANALÝZY
V rámci analýzy bylo analyzováno celkem 476 zpravodajských příspěvků. Zkoumaný
vzorek byl vymezen pořadem, časově a tematicky:
Zpravodajské příspěvky hlavní zpravodajské relace Události.
Doba odvysílání v období 1. ledna až 31. prosince 2016.
Tematické zaměření na uprchlíky a uprchlictví, případně jejich zmínka.
Pro jazykovou analýzu byl vybrán užší vzorek sestávající přibližně ze 40
zpravodajských příspěvků z nejexponovanějších dnů (dnů s nejvyšším výskytem
tématu uprchlictví, rozprostřených do celého kalendářního roku: 19.1., 6.2.,
8.3.,5.4.,13.5., 3.6.,5.7., 26.8., 13.9., 11.10., 16.11. a 23.12.).
Analýza rámcování tématu
Téma uprchlictví se vyskytovalo nejvíce na počátku roku 2016. Nejvíce událostí spojených
s uprchlictvím se objevilo behěm ledna až března, poté zájem o téma postupně upadal až do
června. V druhé polovině roku zůstávala expozice tématu relativně stabilní, s nárůstem
zájmu v září. Nejslabší výskyt tématu se objevoval v měsících listopadu a prosinci.
Graf. 1 Výskyt tématu v Událostech během roku.
90
80 77 77
70 64
60 49
50 41
40 34 24 26 29 29
30
20 12 14
10
0
Relativně vysoký výskyt tématu během roku přispěl k široké tematické pestrosti zmínek
uprchlíků nebo uprchlictví během roku. Počátkem roku 2016 se objevovala hodnotově
protipolná tematická zarámování od empatického vykreslování utrpení uprchlíků po
problémy s uprchlíky (silvestrovské nepokoje v Německu). Utrpení uprchlíků se objevovalo
zejména v souvislosti s jejich utonutím ve Středozemním moři a těžkostmi během zimního
počasí.
Velmi silným rámcem byla lokalizace tématu do českého kontextu a vztahu k české politice.
Ta byla spojována zejména s otázkou bezpečnosti a se zvyšováním bezpečnostních
opatření. Tento rámec se projevoval během celého kalendářního roku, často v souvislosti
s ubezpečováním o nových bezpečnostních opatřeních zaváděných v ČR, ale také
v Rakousku, v Německu a v dalších zemích. Velmi exponovanou politickou postavou tohoto
rámce byl ministr vnitra Milan Chovanec. Rámec bezpečnost a bezpečnostní opatření sílil
během roku v souvislosti s jednáními EU, V4 a sílícími kontrolami na hranicích některých
zemí. V souvislosti s jendáními V4 je často zmiňováno odmítání kvót Českou republikou.
Kvóty a jejich odmítání jsou jedním z opakujících se leitmotivů otázky zahraniční politiky ve
vztahu k uprchlictví, je opakovaně zmiňováno také během návštěvy Merkelové v Praze
(28.8.) a při jednání V4. Otázku kvót oživuje také maďarské referendum o kvótách (2.10.).
Silným lokalizačním rámcem byly také reportáže rozebírají zájem uprchlíků o Českou
republiku, situaci v detenčních táborech a otázka mladistvých a dětských uprchlíků. Česká
televize v řadě reportáží poukazovala na humánní rozměr tématu (reportáže z detenčního
tábora ukazující těžký život uprchlíků). Od února se začal projevovat další kontinuální rámec
– protesty proti uprchlíkům a radikalizace Evropy. Oblíbeným rámcem vyprávění se stalo
sledování počtu a tras uprchlíků, zejména v komparativní perspektivě sloužící jako možný
index predikce. Česká televize v několika případech (např. 18.5.) prezentuje analýzu
struktury imigrantů do ČR. Dalším důležitou úrovní diskursu bylo téma politických jednání o
řešení krize na různých úrovních; české, V4, evropské.
Česká televize se snažila zařazovat také reportáže prezentující osudy jednotlivých
uprchlíků, což může přispívat ke zvyšování citlivosti a pozitivně působit proti radikalizaci
(např. 8.8. příběh syrské plavkyně). V září se intenzivně vrací tématický rámec uprchlického
tábora v Calais. Jde o téma s charakterem kontinuální zprávy s vysokou mírou seriality. ČT
se k tématu tábora opakovaně vrací také během září a října (včetně jeho vyklízení). Příběh
tábora v Calais se tak stává metaforou nezvládnutí uprchlické krize.
Jen výjimečně se objevuje tematické spojení uprchlíků s islámským fundamentalismem,
případně džihádem. Pokud k tomu dochází, je to v souvislosti s citací jiného
(mimomediálního) zdroje. Koncem roku se objevuje nový časově limitovaný tematický rámec
– deportace uprchlíků z Německa.
Vizualizace tématu
Vizualizace tématu Uprchlíci nevybočila z obvyklého rámce a lexika vizuálních znaků, jak se
běžně objevovalo ve zpravodajství evropských televizních stanic Evropy. K jistému
zestejňování vizuální reprezentace tématu napříč evropskými televizními stanicemi přispívá
také fakt čerpání záběrů ze shodných zpravodajských agentur, případně z nabídky EBU.
U vizualizace tématu můžeme nacházet několik opakujících se makrostruktur. Jednou z nich
je zachycení uprchlíků na lodi – většinou spojených s negativními informacemi o utonutí
běženců, které se objevovaly opakovaně po celý rok a staly se tak kontinuálním narativním
rámcem. Uprchlíci na lodi se staly arechetypální vizuální metaforou boje uprchlíků s osudem.
Důležitou sémantickou rovinou uprchlického diskurzu byla politická jednání o řešení
uprchlické krize a o zvýšení bezpečnosti a ostrahy hranic. Vizualizace politických jednání a
rozhodnutí využívala zaběhlé vizuální metonymie – záběry z jednacích sálů, politici
vyjadřující se do kamery. Tématické pole Uprchlické krize se v tomto nijak nelišilo od jiných
zpravodajských témat, ve kterých vystupují politici jako klíčoví aktéři příběhu. Ve zkoumaném
vzorku se nevyskytly záběry, které by politiky nějakým způsobem zesměňovaly,
znevěrohodňovaly, nebo záběry jinak semanticky příznakové.
I při informování o uprchlících Česká televize intezivně využívala infografiku, která zvyšuje
názornost a pochopení podávaných informací. Běžnou slabinou infografiky je dublování
vizuální a auditivní informace (takzvaná kongruence). Pozitivem je, že infografika je jasná,
názorná a rychle srozumitelná.
V souvislosti s demonstracemi a protesty proti uprchlíkům a proti Islámu se opakovaně
objevovaly zaběhlé vizualizace tohoto typu událostí. Nejčastěji užívající vizuální znaky
shromážděných lidí, vlajek, nacionálních symbolů, ale také v několika případech zachycující
potyčky jednotlivců, případně potyčky demonstrantů s policisty.
Česká televize několikrát užila vizualizace ze
soukromého života uprchlíků, zpřístupňující
jejich individuální lidské příběhy. V této tematické
oblasti se objevují obrazy z uprchlických či
detenčních center, například při výuce češtiny.
Personifikace příběhu přispívá ke zvyšování
potenciálu vcítění se do osudu běženců, stírá zástěrku anonymity, která je spojená
s kolektivní identitou a případnou hrozbou negativní stereotypizace.
Konfliktnější vizualizace byly spojeny zejména s děním kolem francouzského
uprchlického tábora v Calais. Vyklízení tábora provázely záběry s ohni, pálením pokrývek,
plastu a také násilné potyčky mezi policií a uprchlíky. Takto konfliktní vizualizace byly v rámci
celého zkoumaného vzorku spíše výjimečné.
Jazyková analýza reprezentace
Jazyková analýza se zabývala rozborem vyjádření a užívaných jazykových prostředků
redaktorů a moderátorů v rámci přibližně 40 příspěvků. Zaměřila se především na slovní
zásobu užívanou ve spojitosti s referováním o problematice tzv. uprchlické krize. Celkový
funkční styl odpovídá, až na výjimky1, nárokům kladeným na styl veřejně mluvené
publicistiky. Celkový obsah a rozsah slovní zásoby volené pro verbalizaci problematiky
je sémanticky odpovídající, průměrně široký; víceméně neutrální. Příspěvky využívají
centrum slovní zásoby, jsou relativně jednotné, avšak v rámci nejzásadnější kategorie, tj.
pojmenování těch, o nichž se v těchto zprávách a reportážích mluví (tedy referentu), dochází
k terminologickému kolísání. Konkrétně se v pozici hlavního referentu vyskytují střídavě a
opakovaně tato substantiva: uprchlíci, běženci, migranti, lidi ze třetích zemí, (iráčtí, syrští)
běženci, skupina lidí, lidi bez domova, lidi ze severní Afriky, ilegální migranti, Syřani,
nelegální migranti, syrský běženec, tisíce hladových lidí, migranti přicházející z Afriky,
z Turecka. V odpovídajících významových kontextech (tj. v případech, kde se mluví o daném
konkrétnějším subtématu: žadatelé o azyl, ti, kdo získali mezinárodní ochranu v Česku,
cizinci s povolením k pobytu, Afgánci, Iráčané, iráčtí křesťané, rodina, lidi, ekonomičtí
migranti, nelegální cizinci atd. Předpokládáme, že k variaci dochází v rámci snahy o
obohacení vyjádření, s účelem vyhnout se stále týmž pojmenováním, třebaže mezi nimi
jsou drobné významové rozdíly a uvedené výrazy neznamenají zcela totéž. Žádná z těchto
nominalizací ale nenabývá z významového hlediska negativních konotací, není nijak citově
zabarvená, hanlivá či pejorativní. Mezi dalšími užívanými relevantními substantivy, která
šířeji a souhrnně označují popisovanou skutečnost, jsou: uprchlická krize, migrační vlna,
proud migrantů, proud gumových člunů, migrační tok; a dále obraty jako integrace cizinců,
přerozdělení uprchlíků, pomoc uprchlíkům, (zabránit) nelegální migraci, útěk Syřanů před
válkou, příliv migrantů, běženců, vysněná Evropa, migrační trasy, pozitivní diskriminace
přistěhovalců, velký nápor uprchlíků aj.
Typické je užívání zevšeobecnělých pojmenování zemí či měst pro označování
politických představitelů státu: Česko, Turecko, Brusel, Ankara (není specifikováno, o
koho se jedná konkrétně) v protikladu k pojmenování Řekové, Syřané atp. ve vztahu
k jednotlivým konkrétním lidem (migrantům). Toto pojmenování není v prvním případě
užíváno, tj. např. *Řekové (myšleno stát) chtějí zabránit další vlně apod.
1 Jedna z mála syntaktických chyb se vyskytla např. ve vazbě: Podle opozice to nasvědčuje o tom, jak, jakou
důležitost vláda přikládá tomuto tématu.
Zajímavé je, že někdy se zvolené pojmenování objeví pouze v psané podobě v titulku
reportáže ve webovém archivu, v reportáži samotné ovšem nikoliv (např. název příspěvku
Uprchlíci z Iráku v Česku; v reportáži se pak vyskytuje pouze označování pomocí zájmen).
Tam, kde je zřetelně přítomná jazyková subjektivita (která je nicméně při přirozené
jazykové komunikaci do jisté míry nevyhnutelná a jazyku zcela vlastní), potenciálně evokující
citové zabarvení, demonstraci zaujetí subjektivního, vlastního, zaujatého stanoviska
prostřednictvím volby konkrétních výrazů, se z drtivé většiny jedná o slova
zprostředkovaná, tj. řeč druhého mluvčího, odborníka či experta, svědka, politika,
tiskového mluvčího, živé vstupy reportérů atp., např. Podle premiéra právě tento krok pomohl
k zvládnutí migrační krize. V rámci reportáží a příspěvků mají další strany z podstaty žánru
poměrně velký prostor i v našem vzorku, což umenšuje prostor pro vlastní slova moderátorů
či redaktorů. Průvodní slovo doprovázející, obklopující tyto vstupy dalších mluvčích většinou
sémanticky kopíruje a doplňuje, propojuje či shrnuje právě řečené, podíl subjektivity je v nich
zastoupen minimálně. Otázky redaktorů pro hosty živých vstupů jsou vzhledem
k tématu v některých případech trochu návodné, obsahují citově zabarvenou slovní
zásobu či nejsou zcela neutrální: Není to ale trochu nebezpečný trend, trochu tenký led,
zvlášť z hlediska České republiky, jen připomenu, že se jednalo o jakémsi miniSchengenu,
mikroSchengenu, a v tom mikroSchengenu třeba česko vůbec nefigurovalo?; nechcete vy
vystoupit třeba s mimořádným projevem a zpravit sněmovnu o dalších krocích vlády?, kde se
vyskytuje modální sloveso nechcete namísto např. neutrálnějšího neplánujete. (Tento jev se
netýká tolik tématu „migrační krize“ jako všeobecně subjektivnějšího jazyka zpravodajství.)
V ostatních případech byly otázky týkající se „uprchlické krize“ vesměs jazykově a stylizačně
neutrální, např. ověřovací otázka, která nikterak nenavádí: … Připravovali ti zadržení
opravdu nějaké teroristické útoky?
Moderátor se distancuje od citovaných slov, odvolává se na jiný zdroj, zbavuje se
zodpovědnosti za vyřčené pomocí výrazů jako podle někoho, údajně, prý atd.: Rozšíření
seznamu bezpečných zemí podle něj doplní dohodu s Tureckem a odradí od cesty do
Evropy; …protestující proti údajné islamizaci Evropy a přílivu uprchlíků; pojem odradit či
islamizace tedy nelze přičítat mluvčím ČT, takže tyto užité jazykové prostředky nelze dále
hodnotit (maximálně srovnávat s přímými citacemi citovaných osob, což by mohlo přinést
relevantní závěry).
Jak již bylo řečeno, určitá míra nepřesnosti je jazyku vlastní a dokonalé vyjadřovací
objektivity není možné dosáhnout, nicméně jako částečně příznaková lze hodnotit
vyjádření typu: To, že pravidla nefungují, ukazuje situace…; Uprchlická krize členské země
tolik zaskočila; teď by největší uplatnění stráž našla ve Středomoří, řecko-turecká spolupráce
vázne, kde se k hodnoticímu soudu uchyluje nikoliv jiný mluvčí, ale právě sám moderátor.
Přídavná jména a příslovce citově zabarvená anebo s vágním významem: výrazně omezit;
nechvalně proslavil uprchlický tábor, sporné přerozdělovací kvóty; a snaží se nepozorovaně
dostat dál na západ, zabránit nekontrolovanému přílivu migrantů.
Výběr sloves je ve shodě s řečeným, tj. odpovídající stylové bohatosti publicistických
útvarů a nutné míře zabarvení jazykových jednotek; odpovídá normě: policistům se
podařilo; Mezi spokojené patří policie, dařilo se jí oddělovat obě skupiny; Zachránit se
podařilo přes polovinu z nich = slovesa s pozitivní konotací (v souvislosti se zákroky policie
se sloveso podařit se vyskytuje opakovaně); počet uprchlíků sice po uzavření balkánské
trasy klesl, desetitisíce jich ale od začátku roku riskovaly plavbu přes Středozemní moře, kde
riskovaly má silnější význam než např. podnikly. Sledování verb dicendi, tj. sloves uvozující
přímou řeč (Premiér tvrdí, říká, prohlásil, oznámil…, že…) nemá zde zásadní důležitost.
K nepřesnostem může dále docházet při užívání kvantifikátorů či číselných výrazů, které se
v případě těchto reportáží vyskytují poměrně často. V některých případech se jedná o
zprostředkování objektivních, konkrétních a ověřitelných číselných údajů, které jsou citovány
jednoznačně bez možnosti další dvojsmyslné interpretace: za posledních 24 hodin překročilo
hranice 35.000 lidí; Od loňského června zajistila policie v Česku přes tři tisíce sedm set
migrantů, letos ale migrační vlna výrazně opadla, třeba včera policie nezadržela vůbec
nikoho. (až na výraz výrazně, který není přesně kvantifikovatelný); Do Řecka přišlo nejmíň
migrantů za poslední rok, 2700, proti březnu to znamená 90% pokles, ostatně čísla jsou
nízká i v těchto dnech. (přesné hodnoty opět až na výraz nízká čísla). Někdy je explicitně
uveden konkrétní zdroj informace (úřady, výzkum, policie atd.). V některých případech
moderátoři užívají výrazů přibližných, počtů vyjádřených vágněji, s hodnoticím odstínem: až
o, navíc přišlo na demonstraci, naproti tomu odpůrců přišlo necelých..., necelá stovka,
zhruba tucet, několik desítek, jen o málo více.
Za povšimnutí stojí ještě dva jevy z oblasti vyjádření a pojmenování: zaprvé zjištění, že ve
vybraném vzorku jsou opakovaně užívány metafory a připodobnění boje: Oba tábory se
střetly; střety s migranty (zde může jít o reálný fyzický střet); Politici, policisté dali munici
svým kritikům, pod palbou je nově i starostka Kolína nad Rýnem. Metafora je zcela běžná
součást jazykového vyjadřování, zde si ovšem nabývá právě sémantického pole boje,
války, ke kterému jsou popisované jevy opakovaně vztahovány.2
2 Tento typ metafory je užíván v rámci diskurzu o uprchlících i v jiných médiích.
Další jev, částečně související s předchozím, pak spočívá v opakovaném stanovování
dvou (místy vyhroceně definovaných) protikladných skupin, jejichž aktivita je
popisována, např.: odpůrci migrace oproti lidem demonstrujícím proti rasismu; oba tábory
se střetly; příznivci a odpůrci, příp. zdůraznění „vyhrocenosti“: aktivista (bojující proti
něčemu), útok demonstrantů apod., s tím, že jsou zmíněny pouze krajní póly tohoto jevu (a
nikoliv „střední, neutrální stupeň“).
Celkově čistě lingvistická analýza nepřináší nijak překvapivé závěry vychýlení směrem od
neutrality referování o daných událostech. Reportáže a vstupy mají převážně
deskriptivní charakter, mnoho jazykových jednotek je odvozeno z řeči jiných mluvčích,
a(le) je rozhodně třeba vztáhnout užívané jazykové prostředky k dalším údajům, jako je
výběr, uspořádání a délka projevů druhých stran, stejně jako ke kvantifikaci a zařazení
jednotlivých příspěvků v rámci vysílání. Na závěr uveďme, že celková dikce a intonace
moderátorů není v drtivé většině projevů nikterak zabarvená či vychýlená směrem od normy.
Doporučení:
Česká televize by měla pokračovat v trendu zveřejňování osobních příběhů uprchlíků, které
vede k oslabování stereotypů založených na zevšeobecňující skupinové indentitě, často
v souvislosti s negativními událostmi. Moderátoři užívají v některých případech návodné
otázky, které respondenta směřují k odpovědi a samy již obsahují hodnocení. Bylo by
vhodnější klást důraz na otevřené otázky poskytující respondentovi větší svobodu
vyjadřování.
Zpracovali:
PhDr. Tomáš Trampota, PhD.
Autor přednáší obor mediální studia na New York University a na Fakultě sociálních věd Univerzity
Karlovy, byl ředitelem Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, spoluzakladatelem a
prvním předsedou CEE Network v rámci European Communication Research and Education
Association. Je autorem knih Zpravodajství a Metody výzkumu médií.
PhDr. Tereza Klabíková Rábová, PhD.
Absolvovala obor mediální studia. Zabývá se lingvistikou a jazykovou kulturou. Mimo jiné přednáší
Kulturu mluveného projevu a Komunikaci s médii na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky
Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.