Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 217251000560004 najdete zde
Analýza medializace amerických prezidentských
voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. listopadu
2016 s detailním zaměřením na pořad Americká
volební noc
→ Novináři ČT24 vyslovili v kontinuálním
zpravodajství minimum explicitně hodnotících
vyjádření o kandidátech na post prezidenta
USA
→ Detailní analýza pořadu Americká volební
noc prokázala neopodstatněnost u většiny
bodů upozornění RRTV (5 případů
neopodstatněných, 1 relevantní)
VAARNIAABLIYLZITOAV;ATNEMMEADTIÁICLKNÁÍ OABGSEANHDA
Detailní kvantitativně-kvalitativní analýze obsahu byl podroben kompletní zveřejněný obsah stanice ČT24 týkající se
prezidentských voleb v USA vysílaný od 6:00 8. listopadu do půlnoci 9. listopadu 2016. Jednalo se o následující
zpravodajské a zpravodajsko-publicistické pořady (relace jsou uváděny chronologicky):
Studio 6
Studio 6 II
Zprávy (10:00, 12:00, 12:30, 13:00, 13:35, 14:00, 14:30, 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00, 17:30, 23:00, 0:00)
Studio ČT24 (kontinuální vysílání)
Interview ČT24
Události
Události, komentáře
Americká volební noc
Speciál ČT24: Nový prezident USA
Jako referenční báze byl zpracován také obsah pořadu Správy RTVS vysílaný ve dnech 8. a 9. listopadu 2016.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 22
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 2
Volby prezidenta USA ve zpravodajství a
publicistických rozhovorech ČT24 a RTVS
Americká volební noc – detailní rozbor pořadu
s přihlédnutím k vyjádření RRTV
3
MEDIÁLNÍ OBRAZ D. TVRAURMIAPABIALIHTA. C;LTINEMTOANTOICVKÉÁVEAZGPERNADVAODAJSTVÍ ČT24 A RTVS
Intenzita a tón medializace Donalda Trumpa a Hillary Clintonové v relacích ČT24 – 8. a 9. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 218 827 373 1418 Donald Trump 15% 58% 26%
negativní neutrální pozitivní negativní neutrální pozitivní
Hillary Clintonová 141 331 179 651 Absolutní grafy Hillary Clintonová 22% 51% 27%
mají rozdílná
měřítka
O obou kandidátech zaznívalo ve zpravodajství ČT24 relativně stejné množství pozitivních informací. Díky volebnímu výsledku byl
ovšem celkový mediální obraz vítěze voleb Donalda Trumpa výrazně příznivější (u kandidáta Republikánů převažoval podíl pozitivních
výpovědí nad negativními o 11 procentních bodů, u Hillary Clintonové o 5 procentních bodů). Velmi podobné trendy byly zaznamenány
také v hlavní slovenské veřejnoprávní relaci RTVS.
Intenzita a tón medializace Donalda Trumpa a Hillary Clintonové ve Správách RTVS – 8. a 9. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 29 104 42 175 Donald Trump 17% 59% 24%
negativní neutrální pozitivní negativní neutrální pozitivní
Hillary Clintonová 15 29 21 65 Hillary Clintonová 23% 45% 32%
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 44
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 4
MEDIÁLNÍ OBRAZ D. TRUMVPAARAIAHB. ICLLIITNATO; TNEOMVÉAVTEICZPKRÁAVAOGDEANJSDTVAÍ ČT24 A RTVS: 8. 11. 2016
Intenzita a tón medializace Donalda Trumpa a Hillary Clintonové v relacích ČT24 – 8. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 64 219 78 361 Donald Trump 18% 61% 22%
negativní neutrální pozitivní negativní neutrální pozitivní
Hillary Clintonová 38 200 93 331 Hillary Clintonová 11% 60% 28%
Před samotnou volbou byla ve výzkumech volebních preferencí favorizována Hillary Clintonová, což se v relacích ČT24 z 8. listopadu
odráželo v jejím příznivějším mediálním obraze. Zásadní rozdíl v prezentaci obou kandidátů na post prezidenta USA byl viditelný ve
Správách RTVS, které zmiňovaly D. Trumpa v přesně opačném světle, než H. Clintonovou.
Intenzita a tón medializace Donalda Trumpa a Hillary Clintonové ve Správách RTVS – 8. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 15 19 5 39 Donald Trump 38% 49% 13%
negativní neutrální pozitivní Absolutní grafy negativní neutrální pozitivní
mají rozdílná
Hillary Clintonová 3 18 14 35 9% 51% 40%
měřítka
Hillary Clintonová
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 55
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 5
MEDIÁLNÍ OBRAZ D. TRUMVPAARAIAHB. ICLLIITNATO; TNEOMVÉAVTEICZPKRÁAVAOGDEANJSDTVAÍ ČT24 A RTVS: 9. 11. 2016
Intenzita a tón medializace Donalda Trumpa a Hillary Clintonové v relacích ČT24 – 9. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 155 607 295 1057 Donald Trump 15% 57% 28%
negativní neutrální pozitivní negativní neutrální pozitivní
Hillary Clintonová 103 131 86 320 Absolutní grafy Hillary Clintonová 32% 41% 27%
mají rozdílná
měřítka
V kontinuálním zpravodajském vysílání ČT24 z 9. listopadu se logicky odrazil výsledek voleb, který navýšil podíl i počet negativních
zmínek o kandidátce Demokratů. Na jejím image se nepříznivě projevilo i dlouhé váhání před vydáním 1. oficiálního prohlášení.
Intenzita a tón medializace Donalda Trumpa a Hillary Clintonové ve Správách RTVS – 9. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 14 85 37 136 Donald Trump 10% 63% 27%
negativní neutrální pozitivní negativní neutrální pozitivní
Hillary Clintonová 12 11 7 30 Hillary Clintonová 40% 37% 23%
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 66
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 6
MEDIÁLNÍ OBRAZVDA. RTRIAUBMILPIATAA;HT.ECMLIANTIOCNKOÁVAÉGVEENZDPRAAVODAJSTVÍ ČT24
Explicitní hodnocení D. Trumpa a H. Clintonové NOVINÁŘI ČT24 – 8. a 9. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 19 1369 30 1418 Donald Trump 1,3% 97% 2%
explicitně negativní
Hillary Clintonová 13 635 3 651 neutrální Hillary Clintonová 2% 98% 0,5%
explicitně pozitivní
Zpravodaji ČT24 byla dodržována zásada vyslovování minimálního počtu explicitně hodnotících vyjádření o prezentovaných
kandidátech, přičemž k oběma americkým politikům byli ve svých komentářích viditelně příznivější oslovované osoby, jako občané USA,
tuzemští i zahraniční politici nebo novináři jiných médií.
Explicitní hodnocení D. Trumpa a H. Clintonové OSOBAMI PROMLOUVAJÍCÍMI VE ZPRAVODAJSTVÍ ČT24 – 8. a 9. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 34 1329 55 1418 Donald Trump 2% 94% 4%
explicitně negativní
Hillary Clintonová 19 608 24 651 neutrální Hillary Clintonová 3% 93% 4%
explicitně pozitivní
Kvalitativní jednotkou grafů není tonalita, jako na předchozích snímcích, ale explicitní negativní, nebo pozitivní hodnocení. Například „DT je populista a demagog“ nebo „je to
mediální génius“.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 77
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 7
MEDIÁLNÍ OBRAZ D. TVRAUMRIPAABAILHIT. CAL;INTTEOMNOAVTÉICVKEÁZPARGAVEONDDAAJSTVÍ ČT24: 8. 11. 2016
Explicitní hodnocení D. Trumpa a H. Clintonové NOVINÁŘI ČT24 – 8. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 360 1 361 Donald Trump 100% 0,3%
Hillary Clintonová 0,6%
explicitně negativní neutrální explicitně pozitivní
Hillary Clintonová 2 326 3 331 98% 0,9%
Během 8. listopadu, tedy v průběhu dne před samotnou volbou zachovávali moderátoři, moderátorky, redaktoři i redaktorky ČT24 čistě
neutrální postoj k Hillary Clintonové i k Donaldu Trumpovi (zaznělo pouze 6 explicitně hodnotících výroků).
Explicitní hodnocení D. Trumpa a H. Clintonové OSOBAMI PROMLOUVAJÍCÍMI VE ZPRAVODAJSTVÍ ČT24 – 8. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 12 337 12 361 Donald Trump 3% 93% 3%
explicitně negativní neutrální explicitně pozitivní
Hillary Clintonová 9 316 6 331 Hillary Clintonová 3% 95% 2%
Kvalitativní jednotkou grafů není tonalita, jako na předchozích snímcích, ale explicitní negativní, nebo pozitivní hodnocení. Například „DT je populista a demagog“ nebo „je to
mediální génius“.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 88
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 8
MEDIÁLNÍ OBRAZ D. TVRAUMRIPAABAILHIT. CAL;INTTEOMNOAVTÉICVKEÁZPARGAVEONDDAAJSTVÍ ČT24: 9. 11. 2016
Explicitní hodnocení D. Trumpa a H. Clintonové NOVINÁŘI ČT24 – 9. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 18 1010 29 1057 Donald Trump 2% 96% 3%
explicitně negativní
Hillary Clintonová 11 309 320 neutrální Hillary Clintonová 3% 97%
explicitně pozitivní
Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem byl volební výsledek častěji označován jako „drtivý“ či „překvapivý“. Vyšší počet pochvalných
výroků na adresu vítěze voleb a naopak kritiku kandidátky Demokratů vyslovili v pořadu Nový prezident USA Ondřej Hejma a Petr
Kratochvíl.
Explicitní hodnocení D. Trumpa a H. Clintonové OSOBAMI PROMLOUVAJÍCÍMI VE ZPRAVODAJSTVÍ ČT24 – 9. 11. 2016, počet výpovědí
Donald Trump 22 992 43 1057 Donald Trump 2% 94% 4%
explicitně negativní
Hillary Clintonová 10 292 18 320 neutrální Hillary Clintonová 3% 91% 6%
explicitně pozitivní
Kvalitativní jednotkou grafů není tonalita, jako na předchozích snímcích, ale explicitní negativní, nebo pozitivní hodnocení. Například „DT je populista a demagog“ nebo „je to
mediální génius“.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 99
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 9
MEDIÁLNÍ OBRAZVDA. RTRIAUBMILPIATAA;HT.ECMLIANTIOCNKOÁVAÉGVEENZDPRAAVODAJSTVÍ ČT24
Témata medializace Donalda Trumpa ve zpravodajství ČT24 (8. a 9. 11. 2016), počet výpovědí, tón medializace
výsledky voleb 349 výsledky voleb 10% 31% 59%
zahraniční politika
175 zahraniční politika 9% 75% 15%
kampaň 132
politické funkce 102 kampaň 26% 63% 11%
97
preference 96 politické funkce 10% 80% 10%
vystupování na veřejnosti 89
71 preference 22% 35% 43%
účast ve volbách 61
osobní témata 53 vystupování na veřejnosti 32% 47% 21%
43
hospodářská politika 43 účast ve volbách 11% 74% 15%
vnitrostranická pozice 30
17 osobní témata 10% 76% 14%
obrana, NATO 10
společenská politika 9 hospodářská politika 16% 72% 11%
menšiny, lidská práva 8
7 vnitrostranická pozice 30% 49% 21%
EU 5
obsazování funkcí 5 obrana, NATO 7% 86% 7%
4
daňová politika 3 společenská politika 19% 74% 7%
justice 3
2 menšiny, lidská práva 23% 73% 3%
zdravotnická politika 2
demonstrace 1 EU 12% 88%
1
životní prostředí obsazování funkcí 90% 10%
volební systém
daňová politika 11% 89%
bezpečnostní politika
podpora osobností justice 63% 38%
energetika
rozpočet zdravotnická politika 100%
domácí politika
sociální politika demonstrace 100%
životní prostředí 100%
volební systém 100%
negativní bezpečnostní politika 33% 67%
podpora osobností
67% 33%
neutrální energetika 100%
pozitivní rozpočet 50% 50%
domácí politika
100%
sociální politika 100%
Na pozitivním mediálním obraze Donalda Trumpa se podílel především volební výsledek, který řada oslovených osob označila za
překvapivý. Kritika republikánského kandidáta byla často mířena na ostrý způsob vedení předvolební kampaně a veřejné projevy při ní.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 1010
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 10
MEDIÁLNÍ OBRAZVDA. RTRIAUBMILPIATAA;HT.ECMLIANTIOCNKOÁVAÉGVEENZDPRAAVODAJSTVÍ ČT24
Témata medializace Hillary Clintonové ve zpravodajství ČT24 (8. a 9. 11. 2016), počet výpovědí, tón medializace
výsledky voleb 155 výsledky voleb 48% 32% 19%
preference 120 preference
10% 19% 71%
účast ve volbách negativní účast ve volbách
kampaň 86 neutrální kampaň 12% 76% 13%
65 pozitivní
vystupování na veřejnosti 47 vystupování na veřejnosti 5% 74% 22%
politické funkce 30 politické funkce
23 17% 72% 11%
podpora osobností 22 podpora osobností
únik emailů 22 únik emailů 23% 37% 40%
20
osobní témata 20 osobní témata 17% 48% 35%
hospodářská politika 10 hospodářská politika
společenská politika 6 společenská politika 55% 32% 14%
3
zahraniční politika 3 zahraniční politika 5% 86% 9%
menšiny, lidská práva 3 menšiny, lidská práva
3 15% 70% 15%
daňová politika 2 daňová politika
kongres 2 kongres 5% 70% 25%
2
vnitrostranická pozice 2 vnitrostranická pozice 10% 90%
životní prostředí 1 životní prostředí
1 17% 83%
bezpečnostní politika 1 bezpečnostní politika
farmaceutický průmysl 1 farmaceutický průmysl 67% 33%
1
sociální politika sociální politika 100%
volební systém volební systém
100%
EU EU
obrana, NATO obrana, NATO 100%
rozpočtová politika rozpočtová politika
100%
školství školství
zdravotnická politika zdravotnická politika 100%
100%
50% 50%
100%
100%
100%
100%
100%
Hillary Clintonová byla na základě výzkumů předvolebních preferencí považována za favoritku volby, výsledek ovšem ukázal, že se
výzkumy výrazně mýlily. Jako jeden z pravděpodobných bodů obratu byla zmiňována kauza uniklých emailů.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 111
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 11
HODNOCENÍ VDA. TRRIAUBMIPLIATA;HT.ECMLINATTOICNKOÁVAÉGHEONSTDYAROZHOVORŮ
Explicitní hodnocení Donalda Trumpa a Hillary Clintonové v rozhovorech – 8. a 9. 11. 2016, počet výpovědí
8. 11. 2016: Jiří Weigl (bývalý kancléř prezidenta), Daniel Anýž (novinář, Newsweek), Josef
Skála (KSČM)
Autoři explicitně pozitivních 9. 11. 2016: Alexandr Vondra (ODS), Jiří Hošek (komentátor ČRo), Petr Kopecký (Ostravská
výroků o Donaldu Trumpovi univerzita), Karel Komínek (Institut politického marketingu), Tomáš Klvaňa (komentátor,
publicista), Ivan Kytka (spolupracovník ČT), Vladimír Votápek (bývalý diplomat), Pavel
Mašek (psycholog, mediální kouč), Petr Kratochvíl (Ústav mezinárodních vztahů), Ondřej
Hejma (zpěvák), Jan Švejnar (Kolumbijská univerzita v New Yorku), Jan Koura (historik UK),
Petr Koblic (Burza cenných papírů Praha)
8. 11. 2016: Jiří Pehe (politolog), Jiří Dienstbier (ČSSD), Petr Boháček (analytik AMO)
Autoři explicitně negativních 9. 11. 2016: Ciaran Seamus Kelly (místopředseda Republicans Overseas), Julia Bryan
výroků o Donaldu Trumpovi (mezinárodní tajemnice Democrats Abroad), Ivan Kytka (spolupracovník ČT), Vladimír
Votápek (bývalý diplomat), Petr Kratochvíl (Ústav mezinárodních vztahů), Jan Švejnar
(Kolumbijská univerzita v New Yorku), Jan Macháček (komentátor, Lidové noviny), Zuzana
Boehmová (novinářka, Respekt)
Autoři explicitně pozitivních 8. 11. 2016: Jiří Dienstbier (ČSSD)
výroků o Hillary Clintonové
9. 11. 2016: Karel Komínek (Institut politického marketingu), Jan Švejnar (Kolumbijská
univerzita v New Yorku)
Autoři explicitně negativních 8. 11. 2016: ------------------------------------------------------------------------------------------------------
výroků o Hillary Clintonové
9. 11. 2016: Jan Macháček (komentátor, Lidové noviny), Pavel Mašek (psycholog, mediální
kouč), Petr Kratochvíl (Ústav mezinárodních vztahů), Ondřej Hejma (zpěvák)
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 1212
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 12
Volby prezidenta USA ve zpravodajství a
publicistických rozhovorech ČT24 a RTVS
Americká volební noc – detailní rozbor pořadu
s přihlédnutím k vyjádření RRTV
13
AMERICVKAÁRVIAOBLIELBITNAÍ N; TOECM: uApToIzCoKrnÁěAníGRERNTDVA(1. část)
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zveřejnila následující upozornění, na základě kterého byl detailně analyzován kompletní 11
a půl hodiny dlouhý obsah pořadu Americká volební noc. Jednotlivé problematizované body vyjádření RRTV byly uvedeny do
celkového kontextu zveřejněného obsahu ČT24 a dalších tuzemských i zahraničních médií (na následujících snímcích jsou uvedeny
detaily a argumenty k jednotlivým dílčím bodům upozornění RRTV).
Upozornění na porušení zákona, konkrétně na § 31 odst. 2 (!) a § 31 odst. 3 zákona o vysílání, kterého se dopustil tím, cit.:, že v rámci
pořadu, charakterizovaném provozovatelem jako zpravodajský pořad s názvem Americká volební noc, dne 9. listopadu 2016, v časovém
úseku 03:00 – 08:00 hodin, na programu ČT 24, odvysílal nevyvážené a neobjektivní zpravodajství, během něhož docházelo
k nadržování jedné straně, zejména soustavnou a zcela jednostrannou kritikou jen jednoho z kandidátů na amerického prezidenta.
Porušení ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. se provozovatel dopustil zejména těmito konkrétními momenty ve vysílání:
1) V čase 4:35 hodin (reálný čas - SEČ) došlo k manipulativnímu spojení obrazu a slova během reportáže o postoji amerických celebrit
k oběma kandidátům - v okamžiku, kdy v komentáři zněla informace, že „proti Donaldu Trumpovi už mezi hvězdami vznikla i petice,
připojilo se k ní na 70 tisíc lidí s heslem: zastavte nenávist“, byly v obraze zařazeny fotografie osobností, čímž mohl být u diváka vytvořen
jednoznačný dojem, že se jedná právě o osoby, které se připojily ke zmiňované petici. Mezi těmito zobrazenými osobami přitom figurují
mj. i Clint Eastwood nebo Chuck Norris, tedy herci, kteří naopak v kampani otevřeně Donalda Trumpa podpořili. Toto podsouvání
obrazové informace do falešného kontextu s komentářem tedy vytvořilo nepravdivý a zavádějící obraz reality.
2) V čase 7:15 se moderátor v rámci otázky pokládané americkému velvyslanci odvolává na výrok Trumpova potenciálního ministra
Newta Gingriche, který řekl, že si není jist, zda stojí za to riskovat jadernou válku kvůli takovým předměstím Petrohradu, jako je Estonsko.
Moderátor však vztáhl tento výrok na všechny baltské státy a položil otázku v tomto znění: „Jak si vysvětlit výroky, že baltské státy jsou
předměstím Petrohradu?“, čímž se dopustil nepravdivého tvrzení a hrubým způsobem zveličil a překroutil realitu.
3) Ve studiu nebo v rámci rozhovorů natáčených na kameru mimo studio (v živém přenosu nebo předtočených) dali autoři pořadu široký
prostor k vyjádření celkem čtyřem zainteresovaným respondentům - občanům inkriminované země, tedy USA. Všichni tito respondenti
byli transparentními příznivci Clintonové a odpůrci Trumpa (jeden člen administrativy demokratické strany – Andrew Schapiro, druhý
ideový a finanční podporovatel Clintonové – Brady Clough, třetí republikán angažující se v hnutí NEVER TRUMP – Tom Nichols, a čtvrtá
lidskoprávní aktivistka – Anne Petráková). Byli tedy pozváni hosté zastupující výhradně jen jednu stranu, a to v poměru 4:0. Tento výběr
respondentů výrazným způsobem ovlivnil vyznění pořadu. Provozovatel se tedy v uvedených případech dopustil porušení povinnosti
poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 1414
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 14
AMERICVKAÁRVIAOBLIELBITNAÍ N; TOECM: uApToIzCoKrnÁěAníGRERNTDVA(2. část)
4) V rámci pořadu došlo opakovaně k situacím, kdy nebyla respektována zásada, že názory nebo hodnotící komentáře musí
být odděleny od informací zpravodajského charakteru, když od moderátorů nebo reportérů např. zaznělo: „Jako
jednoznačného nepřítele vnímá Donald Trump islám. Plošně.“ (čas 5:31); „Ženy jsou velkým břemenem muže, který dvacet let
vlastnil soutěž Miss Universe.“ (5:32); „Trumpův sexismus korunovala nahrávka z roku 2005.“ (5:32); „I tohle se snažil obrátit
ve svou přednost jako efektivní práci pro firmu v souladu se zákony.“ (5:34); „Američané se postupně smiřují s tím, že budou
mít jako nového prezidenta Donalda Trumpa.“ (6:36); „Outsideři uspěli.“ (zdůvodnění Trumpova úspěchu, 6:37); „Nakolik se
(Trump) oprostí od těch dosavadních zvyklostí, kdy on měl opravdu ve zvyku se lidem, kteří mu zkřížili cestu, kteří se mu
nějakým způsobem postavili, i mstít.“ (7:52); „Je otázka, nakolik ta bizarní někdy až divoká kampaň se přenese do výkonu
funkce Donalda Trumpa.“ (7:53).
5) Porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. se provozovatel dopustil zejména těmito konkrétními momenty ve
vysílání: Soustavným jevem ve vysílání bylo bezprostřední verbální spojování potenciálního vítězství Trumpa s pocitem
ohrožení, interpretace jeho vítězství jako negativního jevu, a to jednak za použití emočně zabarvených výrazů odkazujících na
živelné pohromy (červená barva značící pro Trumpa hlasující státy je nazývána „tsunami“), nebo účelovým řazením informací:
po zprávě, že už je pravděpodobné, že se Trump stane prezidentem, následuje informace, že mnoho Američanů sděluje na
sociálních sítích, že budou raději z USA emigrovat. Stejný účinek mají emočně zabarvené dotazy moderátorů: „Nakolik, tedy
podle názoru některých expertů, může být Donald Trump v Bílém domě ohrožením bezpečnosti, světové bezpečnosti možná
můžeme říci? nebo „Jak funguje ta pojistka, jak zabránit řekněme extrémnímu prezidentovi v extrémním chování?“
6) Jako hlavní a kromě několika okrajových zmínek jediný zdroj informací přímo z mediálního prostředí USA byl vybrán
televizní kanál CNN, z něhož byly opakovaně zařazovány i několikaminutové přímé vstupy. Jedná se o televizní program, který
před volbami otevřeně sympatizoval s kandidátkou Clintonovou. Tento výběr zdroje informací přispěl rovněž k celkově
jednostrannému vyznění pořadu Americká volební noc. V těchto případech tedy došlo k porušení povinnosti zajistit, aby ve
zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti.“
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 1515
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 15
AMERICKÁ VOVLAEBRNIAÍBNIOLICT:Ad;eTtaEiMlníAaTrIgCuKmÁenAtGacEeNkDbAodu 1 (1. část)
Vyjádření RRTV:
1) V čase 4:35 hodin (reálný čas - SEČ) došlo k manipulativnímu spojení obrazu a slova během reportáže o postoji amerických
celebrit k oběma kandidátům - v okamžiku, kdy v komentáři zněla informace, že „proti Donaldu Trumpovi už mezi hvězdami
vznikla i petice, připojilo se k ní na 70 tisíc lidí s heslem: zastavte nenávist“, byly v obraze zařazeny fotografie osobností, čímž
mohl být u diváka vytvořen jednoznačný dojem, že se jedná právě o osoby, které se připojily ke zmiňované petici. Mezi těmito
zobrazenými osobami přitom figurují mj. i Clint Eastwood nebo Chuck Norris, tedy herci, kteří naopak v kampani otevřeně
Donalda Trumpa podpořili. Toto podsouvání obrazové informace do falešného kontextu s komentářem tedy vytvořilo
nepravdivý a zavádějící obraz reality.
Je nepochybné, že závěrečná OBRAZOVÁ pasáž je čistě ilustrativní, jako taková ovšem označena nezbytným titulkem
nebyla. Zjevný nesoulad s AUDIÁLNÍ informací sdělovanou v asynchronu je tedy pouze profesionálním pochybením,
jehož výsledkem je celkově nesprávné pointování a komplexní zarámování reportáže. Použitý obrazový materiál by
svým pojetím byl vhodný spíše k obecnému asynchronu o angažování celebrit v prezidentských kampaních.
Informace, že podporu Donaldu Trumpovi (dále DT) deklaroval nižší počet celebrit, byla korektně uvedena.
V reportáži, která ovšem byla pouze jedním z prvků téměř dvanáctihodinového vysílání pořadu Americká volební noc,
dochází ke sporným okamžikům opakovaně, tedy častěji než bylo popsáno RRTV. Ze slov autorky „proti Donaldu
Trumpovi už mezi hvězdami vznikla i petice, připojilo se k ní na 70 tisíc lidí s heslem: zastavte nenávist“ logicky
vyplývá, že všechny zobrazované osoby1 zmíněnou petici Stop Hate Dump Trump2 podepsaly, což nelze na základě
dostupný zdrojů prokázat.
1) Zobrazeni byli Kirstie Alleyová (podpořila DT), Chuck Norris (DT), Maryl Streepová (HC), Ted Nugent (DT), Beyoncé Knowles (HC), Clint Eastwood (DT), Morgan Freeman (HC), Jenifer Lopezová (HC)
a Leonardo di Caprio (HC). 2) Aktuální počet signatářů petice k 30. 1. 2017 je 82 469. Ani jeden ze zobrazených podporovatelů Hillary Clintonové není signatářem ani petice s obdobným názvem Artists
United Against Hate.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 1616
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 16
AMERICKÁ VOVLAEBRNIAÍBNIOLICT:Ad;eTtaEiMlníAaTrIgCuKmÁenAtGacEeNkDbAodu 1 (2. část)
V průběhu celé reportáže je zobrazeno či citováno (přímo nebo na Twitteru) 32 celebrit (herců, hudebníků
a sportovců) z nichž 13 v kampani podporovalo DT, 18 podporovalo HC, sporné je zařazené vyjádření Susan
Sarandonové kriticky hodnotící Hillary Clintonovou (dále HC), ale jmenovaná herečka byla především medializována
jako odpůrkyně DT.*
Dodejme, že ne zcela korektní je dedukce, na základě které jsou odpůrci jednoho z kandidátů automaticky
považováni za podporovatele kandidáta druhého (viz zmíněný případ Susan Sarandonové vymezující se kriticky vůči
oběma kandidátům; tato nepřesná dedukce ze strany RRTV je problémem i v bodě 3 níže).
* Podrobné výčty celebrit přikloněných na jednu nebo druhou stranu byly zveřejněny například na webech Daily Mail, Business Insider nebo am New York. V obsahu ČT byla tématu věnována například
reportáž pořadu 168 hodin z 23. 10. 2016.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 1717
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 17
AMERICKVÁAVROILAEBBINLIÍTNAO;CT:EdMetAaiTlnICí KarÁguAmGeEnNtaDcAe k bodu 2
Vyjádření RRTV:
2) V čase 7:15 se moderátor v rámci otázky pokládané americkému velvyslanci odvolává na výrok Trumpova potenciálního
ministra Newta Gingriche, který řekl, že si není jist, zda stojí za to riskovat jadernou válku kvůli takovým předměstím
Petrohradu, jako je Estonsko. Moderátor však vztáhl tento výrok na všechny baltské státy a položil otázku v tomto znění: „Jak
si vysvětlit výroky, že baltské státy jsou předměstím Petrohradu?“, čímž se dopustil nepravdivého tvrzení a hrubým způsobem
zveličil a překroutil realitu.
Toto tvrzení RRTV není korektní. Newt Gingrich odpovídal na dotaz americké moderátorky společnosti CBS
(dostupné zde) ve znění: „New York Times se zeptal Donalda Trumpa: kdyby Rusko překročilo hranice do Estonska,
Lotyška, Litvy, místa, která Američané moc neznají, vstoupili bychom tam neprodleně s vojenskou pomocí? Kdybyste
byl prezidentem vy, přišel byste s okamžitou vojenskou pomocí?“ načež Gingrich reagoval slovy „Velmi dobře bych si
to rozmyslel. Estonsko je předměstím Petrohradu. Rusové vojensky nepřekračují hranice. Neudělali to ani na
Krymu. Ne. 40 procent Estonců jsou Rusové. Ti by pravděpodobně řekli, že se s nimi zachází krutě. Nejsem si jist,
jestli bych riskoval nukleární válku kvůli některým místům, která jsou předměstím Petrohradu.“ Zde je zcela zřejmé,
že otázka moderátorky CBS se, stejně jako v případě Tomáše Drahoňovského, týkala celého Pobaltí a americký politik
si Estonsko vybral sám jako příklad a paralelu k situaci na Krymu.*
Interpretace moderátora Americké volební noci na ČT byla tedy zcela přesná a v souladu s původním zněním dotazu.
* Estonsko, jako předměstí Petrohradu zmiňoval Tomáš Drahoňovský později také v rozhovoru s Romanem Jochem, s nímž hovořil o Newtu Gingrichovi jako o potenciálním ministrovi Trumpovi
administrativy.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 1818
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 18
AMERICKÁ VOVLAEBRNIAÍBNIOLICT:Ad;eTtaEiMlníAaTrIgCuKmÁenAtGacEeNkDbAodu 3 (1. část)
Vyjádření RRTV:
3) Ve studiu nebo v rámci rozhovorů natáčených na kameru mimo studio (v živém přenosu nebo předtočených) dali autoři
pořadu široký prostor k vyjádření celkem čtyřem zainteresovaným respondentům - občanům inkriminované země, tedy USA.
Všichni tito respondenti byli transparentními příznivci Clintonové a odpůrci Trumpa (jeden člen administrativy demokratické
strany – Andrew Schapiro, druhý ideový a finanční podporovatel Clintonové – Brady Clough, třetí republikán angažující se v
hnutí NEVER TRUMP – Tom Nichols, a čtvrtá lidskoprávní aktivistka – Anne Petráková). Byli tedy pozváni hosté zastupující
výhradně jen jednu stranu, a to v poměru 4:0. Tento výběr respondentů výrazným způsobem ovlivnil vyznění pořadu.
Provozovatel se tedy v uvedených případech dopustil porušení povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace
nezbytné pro svobodné vytváření názorů.
Výtka RRTV je v kontextu kompletního vysílání relace zcela neopodstatněná. Pořadu Americká volební noc,
vysílaného 9. listopadu 2016 od 0:30 do 12:00, se zúčastnilo 29 hostů (přímo ve studiu, v živých vstupech,
telefonicky, v předtočených rozhovorech). Zainteresovaných voličů v amerických prezidentských volbách bylo 10:
Brady Clough (mediální konzultant, Američan žijící v ČR), Julia Bryanová (předsedkyně Democrats Abroad CZ), Tom
Nichols (republikán, který volí H. Clintonovou, odborník na zahraniční politiku), Igor Lukeš (Boston University,
profesor historie a mezinárodních vztahů), Andrew H. Shapiro (velvyslanec USA v Praze), Janet Brownová (ředitelka
komise pro prezidentské debaty), Renata Fryšarová (Češka žijící v Bostonu, USA), Eliška Hašková Coolidge (bývalá
poradkyně prezidentů USA, odbornice na etiketu), Anne Petráková (Američanka žijící v Praze) a Brian Whitmore
(novinář, komentátor, Radio Free Europe).
Svou politickou orientaci před vysíláním pořadu1 ve veřejně dostupných zdrojích deklarovala polovina z nich: Brady
Clough2 (podporovatel a volič HC), Julia Bryanová3 (podporovatelka a volička HC), Tom Nichols4 (kritik DT, volič HC),
Igor Lukeš5 (podporovatel a volič HC) a Eliška Hašková Coolidge6 (podporovatelka a volička DT).
1) Toto časové vymezení je zcela zásadní, protože příklon k jedné či druhé straně deklarovaný až v samotném vysílání nelze samozřejmě předvídat a brát ho do úvahy, neboť autoři Americké volební noci
neměli možnost získat informace o volebních preferencích některých osob. 2) Vyjádření pro ČRo, pořad ČT 168 hodin nebo web České televize. 3) Vyjádření na webu Democrats Abroad. 4) Vyjádření pro
Providence Journal, The Federalist nebo New York Daily News. 5) Vyjádření pro pořad ČT 168 hodin, ČRo Plus, web Boston University, Dotyk nebo Parlamentní listy. 6) Vyjádření pro Seznam zprávy,
OnaDnes, DVTV nebo Parlamentní listy.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 1919
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 19
AMERICKÁ VOVLAEBRNIAÍBNIOLICT:Ad;eTtaEiMlníAaTrIgCuKmÁenAtGacEeNkDbAodu 3 (2. část)
Velvyslanec Andrew H. Shapiro, jako úředník administrativy Baracka Obamy a nejvyšší představitel USA v České republice příklon k žádné
ze stran explicitně nevyjádřil1, jeho politický postoj je nicméně předvídatelný. Postoj ani voličské preference Janet Brownové nelze
dohledat2. Renata Fryšarová ani Anne Petráková před volbou svůj postoj veřejně nedeklarovaly a volbu HC oznámily až ve vysílání
Americké volební noci. Brian Whitmore své preference veřejně nedeklaroval a lze pouze spekulovat, že jako kritik Vladimira Putina3
nepodpořil DT.
Zdůrazněme, že volič některého z kandidátů není vždy automaticky jeho podporovatelem. Například Anne Petráková v pořadu přiznala,
že volila HC, ale pouze jako menší zlo, rozhodovala se přitom, že volit nepůjde vůbec, protože ani jeden z kandidátů jí nevyhovoval.
Podobně pak republikán Tom Nichols vystupoval jako odpůrce DT, nikoliv jako podporovatel HC, kterou nakonec volil.
Při posuzování poměru hostů – podporovatelů jednotlivých kandidátů v pořadu Americká volební noc je nutné brát v úvahu výsledky
průzkumu agentury CVVM4 z října 2016 dostupný zde, podle něhož příklon k DT deklaroval výrazně nižší podíl respondentů. Podrobnou
rešerší veřejně dostupných mediálních i nemediálních vyjádření všech 29 hostů pořadu Americká volební noc před jeho vysíláním, lze
dospět k závěru, že podporu některému z kandidátů deklarovalo 11 osob a to v poměru 8 ku 3 ve prospěch HC (28 % ku 10 %).
Zbývajících 18 hostů (62 %) svůj příklon k některé ze stran předem veřejně nedeklarovalo, vystupovalo neutrálně nebo kritizovalo oba
kandidáty a rozhodně je proto nelze bipolárně rozdělit na podporovatele jednoho z kandidátů. Vztáhneme-li tedy zjištěné skutečnosti
k hodnotám prezentovaným výzkumem CVVM, zjistíme, že podporovatelé HC byli ve vysílání Americké volební noci výrazně
podreprezentování, kdežto podíl hostů přikloněných k DT kopíroval naladění české společnosti. Volbou hostů naopak autoři pořadu
zaujali spíše neutrální stanovisko, když dvě třetiny oslovených hostů lze považovat za neutrální či nestranné.
V pořadu Americká volební noc vysílaném 9. listopadu od 0:30 do 12:00 byl třikrát zařazen patnáctiminutový projev zvoleného
prezidenta (president-elect) Donalda Trumpa. V prvním případě byl projev přenášen živě a předcházela mu i promluva zvoleného
vice-prezidenta Mike Pence, později byl monolog DT dvakrát reprízován. Z hlediska poskytnutého prostoru nelze
o znevýhodnění republikánského kandidáta hovořit.
1) Pro ČT se vyjádřil například v příspěvku Velvyslanec Schapiro o volbách: Máme štěstí, že 2020
máme takovou nejistotu. 2) Pro ČT se vyjádřila v rozhovoru zveřejněném v Horizontu ČT24 z 19. 20
10. 2016. 3) Vyjádření pro Newsweek nebo The Washington Post. 4) Výzkum agentury CVVM
z října 2016 byl citován v Událostech, komentářích vysílaných 8. 11. 2016. Zvoleno bylo bohužel
nevhodné a zavádějící grafické zobrazení, k němuž je nutno dodat, že 44 % respondentů v říjnu
zvolilo odpověď „nevím, je mi to jedno“. V září byl podíl respondentů přiklánějících se k HC 39 %,
k DT 14 %.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014)
AMERICKÁ VOVLAEBRNIAÍBNIOLICT:Ad;eTtaEiMlníAaTrIgCuKmÁenAtGacEeNkDbAodu 4 (1. část)
Vyjádření RRTV:
4) V rámci pořadu došlo opakovaně k situacím, kdy nebyla respektována zásada, že názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny
od informací zpravodajského charakteru, když od moderátorů nebo reportérů např. zaznělo: „Jako jednoznačného nepřítele vnímá
Donald Trump islám. Plošně.“ (čas 5:31); „Ženy jsou velkým břemenem muže, který dvacet let vlastnil soutěž Miss Universe.“ (5:32);
„Trumpův sexismus korunovala nahrávka z roku 2005.“ (5:32); „I tohle se snažil obrátit ve svou přednost jako efektivní práci pro firmu v
souladu se zákony.“ (5:34); „Američané se postupně smiřují s tím, že budou mít jako nového prezidenta Donalda Trumpa.“ (6:36);
„Outsideři uspěli.“ (zdůvodnění Trumpova úspěchu, 6:37); „Nakolik se (Trump) oprostí od těch dosavadních zvyklostí, kdy on měl opravdu
ve zvyku se lidem, kteří mu zkřížili cestu, kteří se mu nějakým způsobem postavili, i mstít.“ (7:52); „Je otázka, nakolik ta bizarní někdy až
divoká kampaň se přenese do výkonu funkce Donalda Trumpa.“ (7:53). Porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. se
provozovatel dopustil zejména těmito konkrétními momenty ve vysílání:
Opodstatněnosti výtky RRTV odporuje zjištění, že v drtivé většině vytýkaných případů nelze hovořit o hodnotících
komentářích moderátorů, ale o čistě neutrální pojmenování objektivních skutečností s negativní tonalitou a
parafráze vyjádření DT. Všechny tyto skutečnosti jsou přitom opakovaně dokládány v zařazovaných reportážích,
rozhovorech s hosty a především v citacích samotného DT a jeho protikandidátky HC. DT osobně hovořil jednak o
znepřístupnění USA pro imigranty s muslimským vyznáním (tedy plošně a bez ohledu na jejich původ)*, jednak se ve
zmíněné nahrávce vyjadřoval o přístupu k ženám. Také dlouhodobé neplacení daní a Trumpovo zdůvodnění i využití
této skutečnosti slovy „Protože jsem chytrý,“ bylo opakovaně odvysíláno nejen v relacích České televize, ale bylo
především zásadním tématem citovaných předvolebních debat obou kandidátů. Nelze tedy hovořit o vyjadřování
názorů moderátorů a redaktorů Americké volební noci, ale o parafrázování a přesné citování samotného DT.
O pravděpodobné proměně DT-kandidáta, vystupujícího s osobní kampaní namířenou proti protikandidátce
v samotné volbě i soupeřům v republikánských primárkách, v DT-prezidenta a diplomata hovořila většina hostů,
komentátorů a zpravodajů. Moderátoři v této otázce své názory nesdělovali. Podobně často zaznívaly jak od hostů,
tak od moderátorů zmínky o odchylkách samotného výsledku voleb od předvolebních výzkumů, v nichž byla
dlouhodobě za favoritku označována HC. Kritiku takzvaných exit pollů vyslovil především sociolog Daniel Prokop.
* Během vysílání se k Trumpovu přístupu k MUSLIMŮM, čili k Islámu, nikoliv k islamismu nebo džihádistům, vyjadřovali americký komentátor Van Jones, předseda Úsvitu-NK Miroslav Lidinský, Anne
Petráková, v živých vstupech Michal Kubal a Jakub Szántó. Originální vyjádření DT bylo odvysíláno přímo v Americké volební noci i 6. 3. 2016 v pořadu 168 hodin.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 2121
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 21
AMERICKÁ VOVLAEBRNIAÍBNIOLICT:Ad;eTtaEiMlníAaTrIgCuKmÁenAtGacEeNkDbAodu 4 (2. část)
Vyjádření RRTV:
5) Soustavným jevem ve vysílání bylo bezprostřední verbální spojování potenciálního vítězství Trumpa s pocitem ohrožení, interpretace
jeho vítězství jako negativního jevu, a to jednak za použití emočně zabarvených výrazů odkazujících na živelné pohromy (červená barva
značící pro Trumpa hlasující státy je nazývána „tsunami“), nebo účelovým řazením informací: po zprávě, že už je pravděpodobné, že se
Trump stane prezidentem, následuje informace, že mnoho Američanů sděluje na sociálních sítích, že budou raději z USA emigrovat.
Stejný účinek mají emočně zabarvené dotazy moderátorů: „Nakolik, tedy podle názoru některých expertů, může být Donald Trump
v Bílém domě ohrožením bezpečnosti, světové bezpečnosti možná můžeme říci? nebo „Jak funguje ta pojistka, jak zabránit řekněme
extrémnímu prezidentovi v extrémním chování?“
Faktickou neplatnost výtky RRTV potvrzuje celá řada skutečností. Potenciální vítězství DT se podle ekonomických analytiků odráželo
v nejistotě akciových trhů, zrcadlící se v poklesu hodnoty důležitých komodit a vývoji považovaném za rizikový a nepředvídatelný. O této
skutečnosti informovalo Studio ČT24 zde a skutečný stav se potvrdil už během sčítání hlasů, jak dokazuje příslušná pasáž pořadu
Americká volební noc. Tedy například z tohoto pohledu lze mluvit o vítězství DT jako o negativním jevu, přičemž jde o konstatování
objektivní a nerozporné skutečnosti.
Opakovaně diskutovaným tématem bylo ve zkoumaném pořadu také možné ohrožení členských států vyvolané Trumpovým popřením
jednotného statusu NATO*, kterou také zmiňoval již výše citovaný pravděpodobný ministr obrany Newt Gingrich. K této problematice
vyjádřili během Americké volební noci svůj kritický názor a znepokojení komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič,
komentátor Radio Free Europe Brian Whitmore i ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Také výpověď Tomáše Drahoňovského
„Nakolik, tedy podle názoru některých expertů, může být Donald Trump v Bílém domě ohrožením bezpečnosti, světové bezpečnosti možná
můžeme říci?“ nebyl projevem osobních postojů moderátora, ale otázkou pokládanou hostům navazující na právě odvysílanou reportáž,
v níž bylo citováno konstatování 16 zpravodajských agentur označujících DT jako zmíněné ohrožení.
Tradiční červená barva amerických Republikánů (používaná i v grafice CNN) jistě nijak nesouvisela s problematizováním osoby DT,
přičemž v desítkách případů moderátoři o úspěchu kandidáta ve dvou třetinách států USA hovořili jako o politické revoluci, čímž
odkazovali na zisk volitelů v tradičně demokratických státech. Výraz „tsunami“ byl během 11 a půl hodiny dlouhého vysílání vysloven
jednou a poukazoval právě na masivní nárůst počtu získaných volitelů kandidáta Republikánů oproti předchozí volbě v roce 2012.
Konečně ani výpověď Veroniky Pitrové o emigraci některých Američanů do Kanady nemůže být ani v náznaku brána jako účelová a jako
nerespektování zásady, že názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru, protože
redaktorka tuto pasáž uvedla slovy „ještě na odlehčenou“ čímž zcela transparentně deklarovala oddělení zpravodajské pasáže od
komentáře a tuto informaci podpořila odkazem na nefunkční webové stránky kanadského úřadu pro imigraci.
* Vyjádření citováno například v pořadu 168 hodin 11. 9. 2016.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 222
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 22
AMERICKÁ VOVLAEBRNIAÍBNIOLICT:Ad;eTtaEiMlníAaTrIgCuKmÁenAtGacEeNkDbAodu 4 (3. část)
Vyjádření RRTV:
6) Jako hlavní a kromě několika okrajových zmínek jediný zdroj informací přímo z mediálního prostředí USA byl vybrán
televizní kanál CNN, z něhož byly opakovaně zařazovány i několikaminutové přímé vstupy. Jedná se o televizní program, který
před volbami otevřeně sympatizoval s kandidátkou Clintonovou. Tento výběr zdroje informací přispěl rovněž k celkově
jednostrannému vyznění pořadu Americká volební noc. V těchto případech tedy došlo k porušení povinnosti zajistit, aby ve
zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti.“
Televizní kanál CNN* a jeho webová podoba cnn.com byl zvolen jako hlavní, nikoliv však jediný zdroj zveřejňovaných
informací, což je skutečnost kontrastující s nekorektním tvrzením RRTV. Celkem bylo citováno 24 mediálních,
sociálně-mediálních a analytických zdrojů externích informací. Těmi nejčastěji využívanými byly The New York Times
(včetně webové podoby nytimes.com) a Twitter. Mezi jinými byly citovány například CBS, WikiLeaks, Fox News, The
Washington Post, ABC News, BBC nebo agentura AP. Interními zdroji České televize byly materiály zveřejněné
v Událostech, Horizontu ČT24, Událostech, komentářích a webu ČT24.cz.
Přenášené pasáže vysílání CNN i data o sčítání volebních výsledků a z nich vycházející počty volitelů jednotlivých
kandidátů, byly čistě analytickým mediálním obsahem a není důvod pochybovat o jakémkoliv jejich manipulativním
potenciálu při prezentaci volebních výsledků, či zvýhodňování jednoho z kandidátů na úkor druhého.
* CNN je etablovaným informačním zdrojem z USA s vysíláním i pro mezinárodní publikum. Dle Pew Research Center je navíc tento informační zdroj v relativní blízkosti k pomyslnému americkému
střednímu voliči. Podle výzkumu zveřejněného Harvard Kennedy School’s Shorenstein Center on Media, Politics and Public Policy byla stanice CNN ve svém zpravodajství o Hillary Clintonové orientována na
medializaci skandálů kandidátky. Častěji se na tuto oblast mediálního obrazu političky zaměřovala pouze Fox News.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 2323
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 23
VARIABILITMA;ETDEIAMTAETNIOCRKÁ AGENDA
Media Tenor: Kde jiní pracují s pocity, my dodáváme čísla. Naše vybraná partnerství
Unikátní řešení v media intelligence: monitoring a analýza médií
připravované týmem zkušených analytiků a expertů
Odborný partner řady korporátních, veřejných, neziskových a mediálních
organizací
Více než 20 let zkušeností s mezinárodním přesahem
Leader v oblasti vývoje metodologií výzkumu obsahu
Úcta k demokratickým hodnotám, systematická podpora akademikům
Aktuální studie jsou dostupné na webových stránkách Media Tenoru
Průběžné aktuality zveřejňujeme na Facebooku.
Střípky z monitoringu Podporujeme studenty
Náhled aplikace monitoringu médií s přístupem k originální Analýza: Lewická profesionálním výkonem
podobě příspěvků všech mediatypů korigovala neukázněného Glińského
Pořádáme oborové akce
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 2424
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 24
VARIABILITA; TEMATICKÁ AGENDA
V lednu 2017 zpracoval Media Tenor, spol. s r. o.
Vedoucí projektu: Mgr. Štěpán Sedláček
stepan.sedlacek@mediatenor.cz
http://www.mediatenor.cz
tel. +420 596 126 126
Nádražní 923/118
702 00 Ostrava
Česká republika
Tento dokument obsahuje všechna podstatná zjištění výzkumu.
Pokud však některou informaci postrádáte, připravíme Vám ji na požádání.
Budeme rádi za jakékoliv další náměty.
Analýza medializace amerických prezidentských voleb ve vysílání ČT24 ve dnech 8. a 9. 11. 2016 s detailním zaměřením na pořad Americká volební noc 2525
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 25