Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 217251000560004 najdete zde
Analýza publicistických pořadů České televize
„Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016)
→ Autoři publicistických reportáží v pořadech Reportéři ČT i 168 hodin dosáhli při citování externích
zdrojů hodnoty 89 % patřící do intervalu přesných odkazů
→ Dostatek prostoru k vyjádření a obhajobě dostalo 99 % hlavních subjektů příspěvků Reportérů ČT
a 97 % aktérů 168 hodin
→ Jako zcela korektních bylo vyhodnoceno 94 ze 116 příspěvků Reportérů ČT a 137 ze 155
analyzovaných reportáží 168 hodin
V roce 2016 bylo analyzováno 375 publicistických příspěvků dvojice relací o celkové
stopáži 46 hodin a 55 minut.
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
2
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ: Reportéři ČT, 168 hodin
Tematická agenda:
Oba publicistické pořady nejčastěji tematizovaly společenské jevy. Nedílnou součástí obsahu
Reportérů ČT a 168 hodin, byly reportáže referující o mezinárodním dění, především o uprchlické
krizi a mezinárodním boji proti tzv. Islámskému státu (více snímky 5, 6, 13 a 14).
Transparentnost:
Autoři a autorky publicistických reportáží byli při práci s externími zdroji informací přesní. V obou
relacích dosáhli průměrné roční hodnoty 89 %, podobně jako Reportéři ČT v roce 2015 (více snímky
7 a 16).
Srozumitelnost a správnost:
V roce 2016 bylo analyzováno 271 publicistických příspěvků Reportérů ČT a 168 hodin. Všem
aspektům srozumitelnosti a správnosti vyhovělo 231 z nich. Nález s vyšší mírou závažnosti nebyl
v žádné z reportáží odhalen (více snímky 8, 9, 17 a 18).
Objektivita:
Téměř všem hlavním subjektům příspěvků Reportérů ČT byl dán dostatek prostoru k vyjádření.
V případě 168 hodin byla výsledná hodnota 97 % (více snímky 10 a 18).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 3
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
4
VARIABILITA; TEMATICKÁ AGENDA: Reportéři ČT
Aktuálnost reportáží Tematická agenda
společenské jevy 1 6 9 16
regionální politika 15
19 3 12 12
4:29:59 historie 11
26 justice 1 11 11
5:50:33 16 % kriminální činy
podniková sféra 10 1
22 % mezinárodní události
státní správa 10 1
menšiny, lidská práva
umění, kultura 2 7 9
zemědělství
4 4 8 Výčet reportáží kategorie
sport společenské jevy
zdravotnictví 4 4
bezpečnostní politika Než přišla Ráchel
71 hospodářská politika 1 2 14 Nevodicí pes
16:38:51 stranická oblast Urážka bez omluvy
2 13 Druhý pokus Věry Bílé
61 % doprava Na konci světa
školství 12 3 Náhrobky v kurníku
média Sbírka pro Jakuba
životní prostředí 2 13 Báze: Souboj o konvoj
116 příspěvků Bojovníci bez střechy
3 3 Inspirátor geniů
Hrdina ze Zbabělců
3 3 Náhrobky v kurníku II.
Rozdělené sestry
aktuální kontextový tematický 22 aktuální Lidový kníže
11 2 Bataclan, rok poté
Celková stopáž pořadu: 26 hodin Kníže Prášil
59 minut a 23 vteřin 11 2 kontextový
11 2 tematický
11 2
11
Téměř dvě třetiny odvysílaných reportáží byly zařazeny mezi příspěvky kontextové, tedy takové, které nejčastěji rozvíjejí již dříve
medializované kauzy a prezentují nová fakta a detaily. Aktuální příspěvky tematizovaly především mezinárodní události (uprchlickou krizi,
občanskou válku v Sýrii nebo boje s tzv. Islámským státem) a státní správu (kauzy Čapí hnízdo a Brady, nebo schvalování tzv. Lex Babiš).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 5
MEDIÁLNÍ UDÁLOSTI: Reportéři ČT
Reportéři ČT: nejčastěji prezentované mediální události (rok 2016), počet reportáží
Islámský stát 6
uprchlíci v Evropě 4
občanská válka v Sýrii 3
metylalkohol 2
kauza Čapí hnízdo 2
kauza Brady 2
ukrajinsko-ruská krize 2
kauza Rittig 1
kauza ROP Severozápad 1
ČSSD vs. Altner 1
krize OKD 1
kauza Syková 1
Panama Papers 1
kauza Dědic 1
kauza Mrencová 1
kauza Fajád 1 Báze: 116 příspěvků;
teroristické útoky islamistů 1 rok 2016
Nejčastěji prezentovanou mediální událostí v příspěvcích Reportérů ČT byly boje s Islámským státem. Reportáže ve většině případů
tematizovaly také další dvě úzce propojené kauzy, tedy uprchlickou krizi a občanskou válku v Sýrii. O IS informovaly příspěvky Křesťani na
útěku, Válka na Eufratu, V zajetí džihádistů, Uprchlíci v Krumlově, Volby jako souboj klanů a Bitva o Mosul.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 6
TRANSPARENTNOST: Reportéři ČT
Míra přesnosti v označování externích zdrojů informací
100% 91% 93% 91% 90% 89% 90% 90% 89%
90%
88% 88% 86% 86% 88%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Báze: výroky reportérů, které odkazovaly na externí zdroje informací; posledních 12 měsíců Dlouhodobé srovnání míry přesnosti
v označování externích zdrojů
Přesnost autorů reportáží v citování a parafrázování externích zdrojů se
neodlišovala od dlouhodobého standardu platícího již 5 let. Hodnota blízká rok 2011 84 %
devadesátiprocentní hranici přitom náleží intervalu přesných citací (viz snímek 23). rok 2012 91 %
rok 2013 91 %
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) rok 2014 91 %
rok 2015 89 %
7
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: Reportéři ČT
Jednotlivé aspekty srozumitelnosti Podíl příspěvků, v nichž se objevil nedostatek
0% 25% 50% 75% 100%
relevance témat, záběrů 1
struktura informací 3 19%
faktická správnost 1
vyváženost informací 81%
jazyková rovina 3
titulky 12 k posouzení s
nízkou závažností
forma prezentace 5
k posouzení s vyšší rok 2011 12 %
Báze: 116 příspěvků; rok 2016 závažností rok 2012 11 %
rok 2013 16 %
korektní Dlouhodobé srovnání podílu rok 2014 17 %
příspěvků, v nichž se objevil rok 2015 16 %
nedostatek:
94 z odvysílaných 116 reportáží bylo zcela bezproblémových, mezi nálezy snížené správnosti a srozumitelnosti nebylo odhaleno
žádné závažné pochybení. Polovina nálezů se dotýkala nepřesné gramatiky doprovodných titulků.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2015) 8
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: Reportéři ČT
Nálezy snížené správnosti a srozumitelnosti: seznam reportáží (rok 2016)
Datum Autor Název Relevance
záběrů
Struktura
informací
Faktická
správnost
Vyváženost
informací
Jazyková
rovina
Titulky
Forma
prezentace
4. 1. 2016 David Havlík Ideály v praxi X X
11. 1. 2016 Karel Vrána Sebechvála za radniční peníze X
18. 1. 2016 Andrea Máslová Nečekaně drahá pomoc X
8. 2. 2016 Jan Moláček Miliardy za polárním kruhem X
15. 2. 2016 Karel Vrána, Aneta Snopová Bludiště virtuální reality X
22. 2. 2016 David Vondráček Druhý pokus Věry Bílé X
14. 3. 2016 Markéta Dobiášová Kdo se bojí Petra Kušnierze X
14. 3. 2016 Miroslav Petráček Pragovky pod zámkem X
11. 4. 2016 Dalibor Bártek Prachy v prachu X
25. 4. 2016 Moláček Jan Tvrdík má přednost X
4. 7. 2016 Aneta Snopová Pravda z kolotoče X
22. 8. 2016 Stanislava Raupachová Tajemná lobbistka X
22. 8. 2016 Markéta Kutilová, Lenka Klicperová Válka na Eufratu X
5. 9. 2016 Martin Mikule Kající se zabiják X
19. 9. 2016 Karel Vrána Chodovský fotbal v ofsajdu X
26. 9. 2016 Tereza Strnadová Dříví ze státního lesa X X
3. 10. 2016 Dalibor Bártek Pád mocného muže X X
3. 10. 2016 Jiří Leschtina Výstřely na táboře X
14. 11. 2016 Michael Fiala, Tereza Strnadová Svět podle Trumpa X
28. 11. 2016 Silvie Kleková Spor o Beskydskou sedmičku X
5. 12. 2016 Karel Vrána Děti z vlaku X
12. 12. 2016 David Vondráček Kníže Prášil X
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2015) 9
OBJEKTIVITA: Reportéři ČT
Podíl hlavních aktérů s uspokojivým prostorem pro přímé vyjádření
100% 100% 100% 100% 100% 97% 100% 100% 100% 100% 96% 100% 100% 99%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
V roce 2016 došlo pouze dvakrát k situaci, kdy nebyl některému z hlavních Dlouhodobé srovnání podílu hlavních aktérů
subjektů reportáží poskytnut dostatečný prostor k vyjádření a vlastní s uspokojivým prostorem pro přímé vyjádření
obhajobě. V obou případech bylo využito skrytého nahrávání, jako jediné
možné cesty k získání vyjádření (oba případy lze hodnotit v kontextu znění rok 2011 98 %
bodu 16.14 Kodexu ČT jako vyhovující). rok 2012 98 %
rok 2013 99 %
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) rok 2014 98 %
rok 2015 98 %
10
OBJEKTIVITA: Reportéři ČT
Prostor poskytnutý hlavním Převažující hodnocení subjektu Explicitní hodnocení subjektu
subjektům aktéry reportáže reportérem
dostatečný 83 spíše nesouhlas 140
zástupce subjektu
77 vyvážené hodnocení 187
spíše souhlas 57
odmítnutí výpovědi 54
není možné získat 22 neutrální, nelze 25 nestrannost redakce 57
vyjádření 13 stanovit
4 Báze: 256 hlavních
reprodukce postojů vyvážené (pro i
subjektu proti) subjektů; rok 2016,
vázanost třetí subjekty se 18 grafy mají různá měřítka
mlčenlivostí nevyjadřují
negativní hodnocení 12
skryté nahrávání 2
16
Korektní snahu poskytnout prezentovaným hlavním subjektům možnost k obhajobě dostalo od autorů reportáží 253 osob, podniků,
svazů nebo úřadů. Jako jednostranné byly posouzeny explicitně negativní hodnotící soudy Markéty Jindrové (Rozvod rozvědčíka) mířené
na sekretářku soudní exekutorky Veroniky Jakubovské. Tyto ironické komentáře („máte to hezky naučený“ a „to jste řekla moc hezky”)
navíc reportérka pronášela při skrytém nahrávání.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 11
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
12
TEMATICKÁ AGENDA: 168 hodin
168 hodin: nejčastěji prezentované tematické kategorie 168 hodin: nejčastější detailní témata reportáží
reportáží (rok 2016), podíl na stopáži (rok 2016), stopáž v minutách
společenské jevy 55% informace o pol. stranách 123
státní správa 108
25% soudní spory, procesy 107
stranická oblast 21% 95
kriminální činy 15% prezident 94
13%
justice 12% zajímaví, významní lidé
mezinárodní události 10%
10% sporné osobnosti
školství 9%
sport 9% demonstrace, petice 68
9% 67
menšiny, lidská práva 8% rodina, rodinný život 51
zdravotnictví 5% 48
5% životní styl 43
umění, kultura 5% 43
bezpečnostní politika 4% zdravotně a mentálně postižení 39
4% 39
historie 4% předvolební kampaně 39
podniková sféra 3% 38
regionální politika 2% společenské jevy: jiné 38
hospodářská politika 2% 38
sociální politika 1% zdravotní stav jednotlivců 34
církve, náboženství 1% 34
0,5% ANO 33
média
zábava morálka, společenské hodnoty
Evropská unie
kalamity, nehody pobyt cizinců
životní prostředí
doprava sport: jiná témata
střední školy
divadelnictví
náboženský import
vláda
Mezi nejčastěji prezentované náměty reportáží 168 hodin patřily soudní procesy, o kterých bylo odvysíláno 16 příspěvků. V řadě
případů šlo o mediálně detailně sledované kauzy, jako spor norských úřadů s rodiči Michalákovými nebo rozhodnutí o osudech Marka
Dalíka, Kevina Dahlgrena a Romana Janouška.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 13
MEDIÁLNÍ UDÁLOSTI: 168 hodin
168 hodin: nejčastěji prezentované mediální události (rok 2016), stopáž v minutách
uprchlíci v Evropě 111
kauza Michalákových 34
kauza Brady 29
kauza Čapí hnízdo 27
LOH Rio de Janeiro 2016 27
občanská válka v Sýrii 26
Islámský stát 26
reorganizace policie 24
kauza Krejčíř 20
krize OKD 20
ukrajinsko-ruská krize 16
šikana na školách 16
kauza Fajád 15
pandury pro armádu 15
kauza Janoušek 13
Migrační krizi v Evropě bylo věnováno 19 příspěvků pořadu. Téma nejčastěji zpracovali Martin Mikule (autor 8 reportáží) a Lenka
Pastorčáková (autorka 5 reportáží). Kauza nevyznamenání Jiřího Bradyho vznikla až ve druhé polovině října, přesto se stala námětem pětice
reportáží „sto šedesát osmičky“ a stala se tak třetí nejdéle prezentovanou mediální událostí roku 2016.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 14
POLITIKA: 168 hodin
168 hodin: intenzita a tón medializace politických stran 168 hodin: intenzita a tón medializace politiků
(rok 2016, počet výpovědí) (rok 2016, počet výpovědí)
ČSSD 495 Zeman Miloš 266
ANO
KDU-ČSL 434 Babiš Andrej (ANO) 224
ODS
TOP 09 134 Sobotka Bohuslav (ČSSD) 98
KSČM 122
Strana zelených 119 Marksová Michaela (ČSSD) 67
SPO 108
Úsvit-NK Kalousek Miroslav (TOP 09) 49
Severočeši Most negativní
STAN Chovanec Milan (ČSSD) 45
Žít Brno
Česká pirátská strana 46 Stropnický Matěj (SZ) 28
SPD 40
SLK 29 Bělobrádek Pavel (KDU-ČSL) 27
Hlavu vzhůru 21
Jsme PRO! Kraj 2016 18 Hašek Michal (ČSSD) 27
RSČMS 18
15 Klaus Václav 26
15
7 Topolánek Mirek (nestr.) 25
5
5 Valachová Kateřina (ČSSD) 25
4
Kubera Jaroslav (ODS) 24
Škromach Zdeněk (ČSSD) 24 Pozn.: data v grafech
Dienstbier Jiří (ČSSD) 20 obsahují pouze výběr
nejčastěji zmiňovaných
Chalánková Jitka (TOP 09) 20 politiků a politických stran.
neutrální pozitivní Zaorálek Lubomír (ČSSD) 20
Herman Daniel (KDU-ČSL)
19
Relativně nejméně příznivě prezentovaným politikem byl předseda Strany zelených Matěj Stropnický (rozdíl mezi podílem pozitivních a negativních
výpovědí byl u politika 33 % v záporu). Tato skutečnost úzce souvisela s nálezem snížené vyváženosti, který byl učiněn v příspěvku Kdo nechce Matěje,
kde autorka Stropnického nazývala „figurkou“, na kterou „není spoleh, není s ním domluva. Matěj Stropnický jako sklíčko, které vypadlo z mozaiky, a už
ho do ní nechtějí zpátky. Pražské ANO a ČSSD štval dlouho“.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 15
TRANSPARENTNOST: 168 hodin
Transparentnost zdrojů
100% 93%
91% 91% 92% 91% 90% 89%
88% 86% 87% 87%
82%
80%
60%
40%
20%
0%
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok 2016
Báze: 1409 výroků reportérů, které odkazovaly na externí zdroje informací
Podobně jako Reportéři ČT se i autoři a autorky příspěvků 168 hodin při práci s externími zdroji informací blížili k hranici přesných
90 %. V roce 2016 bylo zaznamenáno 1409 odkazů, z nichž 1237 bylo přesných, 41 nepřesných a 131 středně přesných odkazů.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 16
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: 168 hodin
Jednotlivé aspekty srozumitelnosti Podíl příspěvků, v nichž se objevil nedostatek
0% 25% 50% 75% 100%
relevance témat, mluvčích 1
12%
struktura informací 1
faktická správnost 2
vyváženost informací 1 k posouzení s 88%
jazyková rovina 1 nízkou závažností
titulky 7 Srozumitelnost a správnost nebyla posuzována u příspěvků z rubriky
k posouzení s vyšší Malostranské korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze
forma prezentace 8 závažností několikavteřinových). Aspekty srozumitelnosti a správnosti nebyly
taktéž detailně analyzovány v silvestrovském vydání pořadu 168 hodin.
Báze: 155 příspěvků; rok 2016 korektní
Aspekty srozumitelnosti a správnosti byly detailně analyzovány v 155 reportážích pořadu 168 hodin. Zcela bez nálezu bylo 137
příspěvků. Většina nálezů se týkala méně závažných nedostatků v doprovodných titulcích a formální rovině (především v grafice).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2015) 17
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: 168 hodin
Nálezy snížené správnosti a srozumitelnosti: seznam reportáží (rok 2016)
Datum Autor Název Relevance
záběrů
Struktura
informací
Faktická
správnost
Vyváženost
informací
Jazyková
rovina
Titulky
Forma
prezentace
24. 1. 2016 Tereza Strnadová Epidemie X
31. 1. 2016 Tereza Strnadová Kdo s koho X X
31. 1. 2016 Kristina Ciroková Sestra Bobošíková X
31. 1. 2016 Martin Mikule Na útěku X X
7. 2. 2016 Martin Mikule Pět za dva X
14. 2. 2016 Martin Mikule Asadovi vězni X
21. 2. 2016 Iva Piskalová, Lenka Pastorčáková Host do domu X
28. 2. 2016 Kristina Ciroková Škola všem X
6. 3. 2016 Michaela Komrsková Parkour smrti X
3. 4. 2016 Tereza Strnadová Kdo nechce Matěje X
10. 4. 2016 Mikule Martin Tvrdíkova Slavia X
17. 4. 2016 Tereza Strnadová Mostecká korupční X
15. 5. 2016 Lenka Pastorčáková Pravda a láska Zdeňka Bakaly X
25. 9. 2016 Jan Novák Strážci hranic X X
2. 10. 2016 Lenka Pastorčáková Bratři X
30. 10. 2016 Lenka Pastorčáková Jít, či nejít X
27. 11. 2016 Jan Novák Spiderman x
4. 12. 2016 Jan Novák Stavidla nenávisti X
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2015) 18
OBJEKTIVITA: 168 hodin
Podíl hlavních aktérů s uspokojivým prostorem pro přímé vyjádření
100% 100% 96% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 97%
93% 91%
90% 86%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Aspekty objektivity (prostor poskytnutý hlavním subjektům, převažující hodnocení subjektu aktéry reportáže a explicitní hodnocení subjektu reportérem) nebyly posuzovány u příspěvků z rubriky
Malostranské korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze několikavteřinových). Aspekty srozumitelnosti a správnosti nebyly taktéž detailně analyzovány v silvestrovském vydání pořadu 168 hodin.
Ve druhé polovině roku byly autoři a autorky reportáží stoprocentní v poskytování dostatečného prostoru k vyjádření a obhajobě
hlavním subjektům příspěvků. Jak ukazuje následující snímek, 211 z celkem 218 aktérů, u nichž bylo poskytnutí možnosti k vyjádření
vyžadováno, příležitost k prezentaci postojů dostalo, zbývajícím 7 byl poskytnut prostor nedostatečný nebo žádný.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 19
OBJEKTIVITA: 168 hodin
Prostor poskytnutý hlavním Převažující hodnocení subjektu Explicitní hodnocení subjektu
subjektům aktéry reportáže reportérem
dostatečný 90 99 vyvážené hodnocení 134
reprodukce postojů spíše nesouhlas
subjektu
47
zástupce subjektu
45 spíše souhlas 56 nestrannost redakce 66
odmítnutí výpovědi 17 38
8 vyvážené (pro i 19 negativní hodnocení 16
není možné získat 5 proti) 11
vyjádření 4
třetí subjekty se
subjektu nebyl dán nevyjadřují
prostor
vázanost 1 Báze: 224 hlavních
mlčenlivostí
subjektů; rok 2016, grafy neutrální pozitivní hodnocení 4
skryté nahrávání
1 mají různá měřítka
nedostatečný
Aspekty objektivity (prostor poskytnutý hlavním subjektům, převažující hodnocení subjektu aktéry reportáže a explicitní hodnocení subjektu reportérem) nebyly posuzovány u příspěvků z rubriky
Malostranské korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze několikavteřinových). Aspekty srozumitelnosti a správnosti nebyly taktéž detailně analyzovány v silvestrovském vydání pořadu 168 hodin.
V 91 % případů bylo vyjadřování reportérů o hlavních subjektech reportáží bezpříznakové. Explicitně pozitivně byli hodnoceni
slovenský europoslanec Richard Sulík (Konec Ficostánu), teolog Tomáš Halík (Halík proti všem), olympionička Martina Sáblíková
(Zmařená naděje) a student Adrián Mokrý (Dvojí výjimečnost).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 20
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
21
ZÁKLADNÍ POJMY 1/4
Aktuálnost příspěvku: aspekt aktuálnosti rozděluje Explicitní stanovisko redakce: publicistika poskytuje
příspěvky do tří kategorií. Příspěvek aktuální se týká i samotné redakci prostor pro vyjádření vlastního
současnosti a bezprostředně reaguje na aktuální událost. stanoviska vůči hlavním subjektům. Jako hodnotící
Může se jednat o odhalení kauzy, o okamžitý report stanovisko je chápáno explicitní vyjádření hodnocení
z místa postiženého přírodní katastrofou, občanskými (volbou příznakového lexika, jednoznačného odsudku,
nepokoji nebo vojenskými zásahy, o postoje politiků nebo naopak sympatií apod.).
a veřejnosti k právě projednávaným úpravám legislativy
atd. Čas zveřejnění tohoto typu příspěvku je elementárně Forma: stylová forma příspěvku; u publicistiky kódována
důležitý i pro jeho relevanci. V příspěvku kontextovém převážně „reportáž“.
jde o prezentaci událostí v širším kontextu s jistým
časovým odstupem (např. uvedení nových faktů v určité Hlavní téma: téma, kterého se týkala převážná část
kauze, seznámení s aspekty konkrétního příspěvku.
občanskoprávního sporu, průběh a výsledek vyšetřování
určitého kriminálního činu nebo jiného případu Hlavní subjekt: aktér příspěvku, jehož chování nebo
porušování zákona). Příspěvek tematický se orientuje na jednání je popisováno, případně hodnoceno ze strany
nadčasovější témata zejména společenského života (např. redakce nebo třetích stran. Jako hlavní subjekt může být
vztahy veřejnosti k postiženým lidem, stav životního kódováno i téma (např. BSE).
prostředí ve městech a na venkově) a nereaguje
bezprostředně na aktuální dění. Čas uveřejnění tohoto Hodnocení hl. subjektu třetími stranami: pokud třetí
typu příspěvku nehraje nejdůležitější roli pro jeho strany komentují jednání hlavního subjektu, jaké je
adekvátní percepci ze strany diváka. převažující stanovisko všech jejich členů? Hodnocení
představuje i souhlas nebo odmítnutí.
Báze: počet promluv/výpovědí/příspěvků/médií/
sledovaných aspektů, které byly zahrnuty do analýzy. Číslo Kódování, kódovací kniha: standardizovaný postup
v bázi se nemusí shodovat se součtem hodnot uvedených získávání informací. Metodika je jednoznačně definovaná
v grafu, graf může prezentovat pouze nejvýznamnější tzv. Kódovací knihou. Pro jednotlivé klienty je možné
výsledky. vytvářet odlišnou metodiku v závislosti na sledovaných
cílech spolupráce.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 22
ZÁKLADNÍ POJMY 2/4
Obsahová analýza: systematické shrnutí obsahu a formy Tematická kategorie: jednotlivé konkrétní tematické
zpravodajství a publicistiky pomocí předem definované aspekty jsou slučovány do skupin podle obsahové
klasifikace. Příspěvky nejsou interpretovány subjektivně, příbuznosti. Do kategorie společenské jevy tak například
ale kódovány kontrolovatelným způsobem dle předem patří jak převody bytů, tak pořádání dětských táborů
dané metodiky. nebo portréty zajímavých lidí. Jednotlivým reportážím je
vždy přiřazena jedna dominantní tematická kategorie,
Prostor pro vyjádření: poskytla redakce hlavnímu o níž příspěvek pojednává.
subjektu dostatečný prostor pro vyjádření? Dostatečnost
netkví v časové rozloze výpovědí hlavního subjektu, ale Transparentnost: analýza transparentnosti klasifikuje, zda
především ve zjištění, zda dostal možnost vyjádřit se ke jsou přesně označeny zdroje, ze kterých byly převzaty
všem klíčovým aspektům, v jejichž souvislosti byl informace. V případě že nikoli, důvěryhodnost obsahu
zmiňován. příspěvku je nižší. Netransparentnost může být
v některých případech způsobena řadou vnějších,
Příznakovost: publicistické pořady umožňují širokou okolnostních faktorů (tzv. funkční netransparentnost), její
variabilitu ztvárnění příspěvků o konkrétních tématech, závažnost je nižší. V případě, že užití netransparentnosti
příznakovost určuje intenzitu využití výrazových není vysvětlitelné (např. subjekt si nepřál být jmenován),
prostředků (viz Výrazové prostředky) na ploše příspěvku. nebo se dotýká závažných skutečností (obvinění apod.),
Příznakovost je jedním z implicitních prostředků, jak hovoříme o netransparentnosti faktické. Její závažnost je
může dát redakce najevo své stanovisko k představeným vysoká.
subjektům, popř. tématům. Zvýšená míra příznakovosti
signalizuje přítomnost faktorů, které mohou mít vliv na Třetí strany: v příspěvku vystupují především jako
diváckou interpretaci. komentátoři a poskytovatelé informací.
Relevance: v jakém vztahu jsou jednotlivé třetí strany Výrazové prostředky: takové stylistické prostředky, které
k hlavnímu subjektu/tématu příspěvku? Adekvátní volba vedle funkce obsahové nesou i další přidané funkce
třetích stran může rozhodovat o úrovni práce redaktora. (estetické, hodnotící). Za výrazové prostředky není
považován grafický doprovod usnadňující pochopení
(schémata).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 23
ZÁKLADNÍ POJMY 3/4: transparentnost
Klasifikace výroků odkazujících na externí zdroje informací
Kategorie Detailní typologie výroků Přesnost v % Příklady
100% Typ 1: jméno + médium přenosu informace + datum zveřejnění + v případě méně známých osobností i
Přesné zcela přesné určení citovaného funkce: "Václav Havel prohlásil v nedělním rozhovoru pro Čro 1 Radiožurnál …". Typ 2: jméno + funkce +
(více než zdroje 100% kontextová informace: "Jan Mrázek, náměstek ministra vnitra zodpovědný za organizaci zasedání NATO,
90% uvedl, že ..."
75 %) shoda obecného určení zdroje s 90%
obrazem konkrétních zdrojů 90% zejména v obrazových příspěvcích zpravodajství, např. výpovědi neoznačených lidí v anketě
obecné určení konkrétního
citovaného zdroje "Podle Stanislava Grosse byl zásah adekvátní."; "Ekonom Jan Sýkora kritizuje ČNB, že nevyhodnocuje
iniciační věty s alespoň dvěma adekvátně hospodářskou situaci …"
následnými zdroji
"Právníci se domnívají, že harmonizace legislativy bude obtížnější …" … následují výpověď alespoň dvou
potvrzená verifikace konkrétních právníků
netransparentního výroku
Respondent potvrzuje pravdivost tvrzení, které bylo převzato z nedostatečně označeného zdroje. Př.:
redaktor: "Prý vám není dobře.", respondent: "Ano, mám horečku."
iniciační věty s jedním konkrétním 60% "Podle některých poslanců nepřinese novela nic dobrého." … následuje výpověď jednoho poslance
následným zdrojem
"Podle odpůrců není možné takto paušalizovat …"; "… ozývají se hlasy napříč politickým spektrem …"; "… jiní
Střední sklon ke zobecnění/přehlednosti 50% zase říkají, že cena práce je u nás nízká …"; "… v médiích se objevila informace …"; "… podle průzkumů
veřejného mínění …"
(30 % - 75 %)
označení specializované skupiny autorů, ale žádný konkrétní představitel. "Podle právníků …"; "Ekonomové
specializovaná skupina autorů 50% se na počínání ČNB dívají s rozpaky."; "Mediální odborníci říkají, že …"
neurčený zdroj konkrétní výpovědi 50% "Ráno jsem v novinách viděl fotografii …"; "Mám takový materiál a v něm se píše, že …"
Nepřesné nespecifikovaný zdroj informací 0% "prý", "údajně", "proslýchá se", "prosakují informace", "v kuloárech se šušká", "mluví se o tom", "občas bývá
slyšet"
(méně než nepotvrzená verifikace 0% Respondent odmítá pravdivost tvrzení, které bylo převzato z neoznačeného zdroje. Př.: redaktor: "Prý si
30 %) netransparentního výroku necháváte říkat guru.", respondent: "To jste slyšel kde? O ničem takovém nevím."
Neklasifikováno utajený zdroj informací neklasifikováno "Zdroj, který si nepřál být jmenován…"; "z dobře informovaných zdrojů, jejichž výpovědi má ČT k dispozici…"
Poznámka: přesnost v procentech je pouze pomocnou statistickou veličinou, sloužící k základnímu srovnání pořadů a moderátorů.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 24
ZÁKLADNÍ POJMY 4/4: srozumitelnost, správnost
Strukturovaná analýza srozumitelnosti
Každá reportáž ČT je analyzována detailně na základě těchto aspektů:
Metodická poznámka: od 1. 1. 2015 je experimentálně posuzována závažnost jednotlivých nálezů rozdělená na „nálezy k posouzení s nízkou závažností“ a „nálezy k posouzení s vyšší
závažností“. Toto rozlišení souvisí s mírou formálnosti nálezu v případě nálezů s nízkou závažností (např. gramaticky chybné titulky, nepřesně načasovaný synchron obrazu a zvuku) a na
druhé straně s možným zvýhodněním nebo znevýhodněním některého ze subjektů vinou nepřesnosti v případě nálezů s vyšší závažností.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 25
Guidelines MEDIA TENOR
Media Tenor: Kde jiní pracují s pocity, my dodáváme čísla. Naše vybraná partnerství
Podporujeme studenty
Unikátní řešení v media intelligence: monitoring a analýza médií
připravované týmem zkušených analytiků a expertů
Odborný partner řady korporátních, veřejných, neziskových a mediálních
organizací
Více než 20 let zkušeností s mezinárodním přesahem
Leader v oblasti vývoje metodologií výzkumu obsahu
Úcta k demokratickým hodnotám, systematická podpora akademikům
Aktuální studie jsou dostupné na webových stránkách Media Tenoru
Průběžné aktuality zveřejňujeme na Facebooku.
Střípky z monitoringu
Náhled aplikace monitoringu médií s přístupem k originální Analýza: Lewická profesionálním výkonem
podobě příspěvků všech mediatypů korigovala neukázněného Glińského
© 2014 Media Tenor Pořádáme oborové akce
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2016) 262
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 26
Guidelines
© 2014 Media Tenor V lednu 2017 zpracoval Media Tenor, spol. s r.o.
Vedoucí projektu: Mgr. Štěpán Sedláček
stepan.sedlacek@mediatenor.cz
http://www.mediatenor.cz
tel. +420 596 126 126
Nádražní 923/118
702 00 Ostrava
Česká republika
Tento dokument obsahuje všechna podstatná zjištění výzkumu.
Pokud však některou informaci postrádáte, připravíme Vám ji na požádání.
Budeme rádi za jakékoliv další náměty.
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 27
27