Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

                Informace o vedení soudních
          a správních řízení za rok 2016

Zpracoval: Tomáš Gawron, výkonný ředitel právního úseku ČT
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel
Leden 2017
         I. INFORMACE O VEDENÍ SOUDNÍCH A SPRÁVNÍCH ŘÍZENÍ ZA ROK 2016

         I.1 Rozsah působnosti právního úseku

[1] Právní úsek poskytuje právní službu v rámci působnosti vymezené v Rozhodnutí generálního
         ředitele č. 12/2016. Právní služba je poskytována prostřednictvím 19 právníků a 9
         administrativních pracovníků a referentů v rámci následujících oddělení:

            Licenční oddělení (vedoucí: Jindřich Vodička) – poskytuje právní službu zejména
                 v oblasti autorského práva a práv souvisejících s právem autorským a v oblasti právní
                 podpory vývoje, výroby a užití pořadů.

            Obchodní a korporátní vztahy (vedoucí Štěpánka Sehnalová) – poskytuje právní službu
                 zejména v oblasti správy a transakcí nemovitostí, pracovního práva, ochranných známek a
                 nekalé soutěže, soudních a správních řízení, vyjma záležitostí spadajících
                 do působnosti Úseku mediálního práva, tj. vede většinu soudních a správních sporů
                 spadajících do působnosti právního úseku.

            Právní podpora veřejných zakázek (vedoucí Michal Heldenburg) – poskytuje právní službu
                 zejména v oblasti veřejných zakázek a koncesí a další podporu centrálního nákupu, a to
                 včetně sporů souvisejících s touto oblastí.

            Oddělení pro kolektivní správu (vedoucí Eva Šumšálová) – zajišťuje předávání podkladů
                 kolektivním správcům a subjektům, uplatňujícím nároky autorů a umělců vůči České televizi
                 dle rámcových a hromadných smluv, dále zajišťuje uspokojování nároků autorů děl užitých ve
                 vysílání České televize vyplácených prostřednictvím honorářové účtárny a vypořádává také
                 případné reklamace, čímž významně napomáhá předcházení sporů v této oblasti.

[2] Právní oddělení v Televizním studiu Brno a Televizním studiu Ostrava podléhají metodickému
         vedení právního úseku (v oblasti jeho působnosti). Byť organizačně spadají do struktury těchto
         studií, tak vzhledem k výše uvedenému jsou v rámci následujících statistik uvedeny také spory
         těchto útvarů.

[3] Rok 2016 byl pro právní úsek především rokem registru smluv (v detailu níže). Vzhledem k tomu,
         že nejvýznamnější ustanovení zákona o registru smluv, a to ustanovení, dle kterého smlouvy
         budou nabývat účinnosti až dnem uveřejnění v registru (a pozbývat platnosti v případě
         neuveřejnění do 3 měsíců), se poprvé použijí na smlouvy uzavřené po 1. 7. 2017, v souvislosti s
         registrem smluv doposud nebyly žádné spory zaznamenány. Do budoucna nicméně tuto oblast
         považujeme ze sporového hlediska za výrazně rizikovou, a proto jí také věnujeme náležitou péči.

[4] Konečně v roce 2016 došlo k částečné konsolidaci poskytování právní služby v České televizi, když
         bylo do právního úseku zařazeno oddělení Právní podpory veřejných zakázek a také právní podpora
         útvaru Správy a výběru televizních poplatků.

         I.2 Smírné řešení sporů

[5] V rámci sporové agendy je dlouhodobě primárně kladen vysoký důraz na snahu o jejich smírné
         řešení. V roce 2016 se tak v rámci smírného řešení sporů povedlo smírně vymoci částku téměř
         3 mil Kč. Smírné řešení sporů zahrnuje důsledné urgence dlužníků, sjednávání dohod o splátkách,
         dohod o narovnání, využívání institutu uznání dluhu.

[6] Mimosoudní způsob vymáhání je pak preferovanou variantou především u pohledávek vůči
         zahraničním subjektům, u kterých by soudní vymáhání bylo z podstaty věci obtížné a zejména
         nákladné.

[7] Z praktického hlediska je významné, byť nemožné finančně vyčíslit, důsledné hájení práv České
         televize i práv třetích subjektů vyplývajících z duševního vlastnictví. Na základě výzev
         právního úseku ke zdržení se protiprávního jednání z titulu porušování autorských práv došlo v
         mnohých případech ke zjednání nápravy. Nadto právní úsek důkladnými rešeršemi ve vztahu k
         licenčním otázkám efektivně předchází sporům a působí tak generálně preventivně před případnými
         soudními spory z titulu práv z duševního vlastnictví.
      I.3 Ochrana práv průmyslového vlastnictví – související řízení a spory

[8] Reflexí ochrany průmyslových práv v roce 2016 je i úspěšné ukončení 32 řízení o zápis a 37
         řízení o obnovu ochranných známek. Bylo zahájeno 19 nových řízení o přihláškách
         ochranných známek, ke konci roku 2016 bylo před Úřadem průmyslového vlastnictví aktuálně
         vedeno 16 nesporných řízení o zápisu přihlášky ochranné známky.

      I.4 Spory s aktivní legitimací na straně Česká televize – tzv. aktivní spory

[9] Aktivní spory, tzn. takové, v nichž má Česká televize procesní postavení žalobce, resp.
         navrhovatele, v počtu soudních sporů dominují, což svědčí o aktivním přístupu právního úseku k
         ochraně práv České televize. Převažují spory a řízení v oblasti závazkového práva, zejména
         vymáhání peněžitých závazků ze smluv. Právní úsek v těchto případech zajišťuje komplexní postup
         poskytování právní služby při vymáhání plnění závazků.

      I.4.1  Nesplněné smluvní peněžité závazky

[10]  Nesplněné smluvní peněžité závazky po splatnosti, které se netýkaly agendy televizních poplatků,
      byly v roce 2016 předmětem celkem 10 soudních řízení, z toho 5 řízení bylo zahájeno v
      roce 2016. Ze sporů probíhajících v roce 2016 bylo 5 pravomocně ukončeno, a to ve prospěch
      České televize a 1 nepravomocně ukončen ve prospěch České televize.

[11] Efektivní přístup k předaným právním případům ve sporech ve věci peněžitých závazků po
         splatnosti dokládají níže předkládané grafy, z nichž je patrný progres a nastolení stabilního
         pozitivního vývoje ve vymáhání pohledávek:

[12] Z grafů je patrné, že objem případů předávaných k vymáhání se zejména po roce 2014 snížil, což
         je mimo jiné výsledkem efektivní koordinace s dalšími útvary iniciované právním úsekem s cílem
         revidovat vymáhání pohledávek ještě v předsoudní fázi vymáhání.

      I.4.2  Řízení o náhradu škody

[13]  V roce 2016 byly smírně ve prospěch České televize ukončeny tři spory o náhradu škody, jednak o
      náhradu škody způsobené předběžným opatřením nařízeným soudem, jednak spor o náhradu
      škody ve věci zničené kamery a v neposlední řadě spor proti subjektu, který nezálohováním
      příslušných dat způsobil České televizi škodu.
      I.4.3  Adhézní řízení v rámci trestního řízení (řízení o nároku poškozeného na
             náhradu škody)

[14]  V roce 2016 se Česká televize připojila jako poškozená s náhradou škody do 9 trestních
      řízení. Jednalo se (mimo jednoho případu přečinu poškozování cizích práv) o řízení, jejichž
      předmětem byl přečin porušování autorského práva, práva souvisejícího s právem autorským a
      práv k databázi.

      I.4.4  Konkurzní a insolvenční řízení

[15]  Právní úsek v roce 2016 nadále monitoroval zahájení příslušných insolvenčních řízení tak, aby
      pohledávky České televize byly řádně a včas přihlášeny do všech zahájených insolvenčních řízení.
      Insolvenční a konkurzní řízení, do nichž byla (ať v roce 2016, či v minulosti) přihlášena
      pohledávka České televize, která nesouvisí s agendou televizních poplatků, byla celkově vedena
      vůči 24 úpadcům, přičemž z toho 4 řízení byla v roce 2016 pravomocně ukončena. V roce
      2016 byla zahájena 2 insolvenční řízení.

[16]  S ohledem na skutečnost, že v těchto řízeních převládá tzv. likvidační forma způsobu řešení úpadku
      dlužníků, a to konkurs, je vždy pohledávka České televize uspokojována na základě zákona pouze
      poměrně, pokud vůbec, finanční výtěžnost úpadkových řízení tak zpravidla bývá velice
      nízká, což je dáno objektivními skutečnostmi, které není Česká televize schopna ovlivnit.

      Z hlediska vývoje insolvenčních řízení v čase nedochází k nárůstu nově probíhajících insolvenčních
      řízení, jak vyplývá z níže předkládaného grafu:

      35                                                   probíhalo
      30                                                   zahájeno
      25                                                   ukončeno
      20
      15              2012  2013         2014  2015  2016
      10

       5
       0

                2011

[17] Z výše uvedeného grafu je patrné, že celkový počet insolvenčních řízení má mírně klesající
         tendenci (oproti předcházejícím rokům celkový počet insolvenčních řízení v roce 2016 více poklesl,
         což je pozitivní efekt), počet nově zahajovaných řízení se udržuje v konstantní hladině.

      I.4.5  Likvidace právnických osob

[18] Právní úsek evidoval v roce 2016 čtyři probíhající likvidace, do nichž již dříve přihlásil pohledávky.
      I.4.6  Exekuční řízení

[19] Česká televize byla v roce 2016 aktivně legitimována jako oprávněný v celkem 41 exekučních
         řízeních (popř. řízeních o výkon rozhodnutí), která nesouvisí s agendou televizních poplatků.

[20] V roce 2016 došlo k ukončení 9 dlouholetých a bezvýsledných exekučních řízení, a to pro
         nemajetnost povinných.

      I.5 Spory s pasivní legitimací na straně České televize – tzv. pasivní spory

[21] Pokud jde o pasivní právní spory, tj. takové, v nichž Česká televize byla stranou žalovanou, resp.
         osobou, vůči které směřoval návrh, lze konstatovat, že jejich počet se v roce 2016 snížil, což je
         pozitivní trend.

      I.5.1  Spory v autorskoprávní oblasti

[22] S ohledem na nízký počet pasivních sporů v autorskoprávní oblasti je zřejmé, že Česká televize
         účinně a náležitě chrání autorská práva a do smluvních vztahů vstupuje s náležitou opatrností a
         s prověřením příslušných práv.

[23]  Proti České televizi v roce 2016 byl zahájen pouze 1 spor z autorskoprávní oblasti, o kterém
      je Česká televize přesvědčena, že není důvodný (spor byl zahájen osobou ve výkonu trestu odnětí
      svobody, kdy má tato osoba za to, že Česká televize zasáhla do jeho tvrzeného díla) a očekává
      procesní úspěch ve věci.

[24] V roce 2016 byl ukončen ve prospěch České televize soudní spor, v němž žalobce tvrdil
         porušování autorských práv ve vztahu k zvukově obrazovému záznamu.

      I.5.2  Spory z obchodních závazků

[25] V roce 2016 bylo úspěšně ukončeno (tj. ve prospěch České televize) soudní řízení vedené
         proti České televizi o určení, že odstoupení České televize od koprodukční smlouvy je neplatné a
         tento smluvní vztah trvá.

      I.5.3  Soudní řízení v pracovněprávní oblasti

[26]  V roce 2016 nebyl zahájen žádný nový spor týkající se neplatného rozvázání pracovního
      poměru. V případě jednoho sporu o neplatnost výpovědi byla Česká televize úspěšná v odvolacím i
      dovolacím řízení a spor tak byl pravomocně ukončen, v případě dalšího sporu stejného druhu byla
      Česká televize úspěšná v řízení před Ústavním soudem, který potvrdil pravomocné ukončení sporu,
      v případě dalšího řízení stejného druhu byla Česká televize úspěšná v první instanci a žalobce se
      odvolal a konečně ve třech případech byl spor ukončen smírem.

[27] V roce 2016 pokračovalo řízení o žalobě na náhradu mzdy s bývalou zaměstnankyní, s níž byl
         v roce 2004 neplatně rozvázán pracovní poměr.

      I.6 Řízení v oblasti veřejných zakázek

[28] V agendě veřejných zakázek není veden žádný soudní spor.

[29] V roce 2016 došlo k významnému snížení řízení řešených Úřadem pro ochranu hospodářské
         soutěže („ÚOHS“) oproti roku 2015.

[30] ÚOHS v roce 2016 vedl s Českou televizí dvě řízení. Jedno z nich bylo ukončeno v neprospěch
         České televize (předmětem sporu bylo vymezení zadávací dokumentace u zakázky z roku 2015).
         Toto rozhodnutí nemělo vliv na plnění z již uzavřené smlouvy.

[31] Případné námitky účastníků řízení v roce 2016 byly směřovány zejména do oblasti veřejných
         zakázek malého rozsahu a byly vyřešeny smírně buď vysvětlením ze strany České televize, nebo
         Česká televize vyhověla stěžovatelům a upravila zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky.
[32] V roce 2016 právní úsek zaznamenal mj. s ohledem na účinnost nového zákona o zadávání
         veřejných zakázek významný nárůst počtu veřejných zakázek, jak vyplývá, z níže uvedeného
         grafu:

      I.7 Agenda spojená s registrem smluv

[33]  Rok 2016 byl pro Českou televizi ve znamení registru smluv a nastavení organizace a jejích
      procesů na účinnost zákona o registru smluv. Právní úsek poskytl útvarům napříč Českou televizí
      komplexní právní služby, nastavil prostřednictvím interních předpisů systematický a účinný systém
      vnitřní regulace, připravil desítky školení a významně tak přispěl k přípravě organizace na
      sofistikovaný systém uveřejňování smluv v registru smluv.

[34]  Z níže uvedeného grafu vyplývá, kolik smluv od účinnosti zákona (tj. od 1.7.2016) bylo Českou
      televizí v registru smluv uveřejněno, kdy právní úsek poskytl nad rámec vnitřních předpisů
      druhotnou kontrolu každé jednotlivé takto uveřejněné smlouvy. V lednu 2017 přitom Česká televize
      očekává další významný (násobný) nárůst počtu uveřejňovaných smluv.
[35]  Právní úsek i v roce 2016 provedl revizi několika desítek smluvních vzorů zejména v návaznosti na
      zákon o registru smluv. Právní úsek dále formulačně posiloval texty smluvních vzorů tak, aby byla
      minimalizována rizika nejednoznačných či nežádoucích výkladů, resp. možných sporů s tím
      spojených.

[36]  S ohledem na to, že ustanovení zákona o registru smluv, podle nějž povinně uveřejňované smlouvy
      budou nabývat účinnosti až dnem uveřejnění v registru, se poprvé použijí na smlouvy uzavřené po
      1. 7. 2017, považuje právní úsek právě činnost spojenou s registrem smluv za výrazně rizikovou,
      co se týče budoucího vývoje sporové agendy, a to zejména z následujících důvodů:

       riziko zrušení smlouvy od počátku: v případě, že by smlouva podléhající povinnosti uveřejnění
            prostřednictvím registru smluv nebyla uveřejněna do 3 měsíců ode dne, kdy byla uzavřena,
            stanoví zákon o registru smluv zákonnou domněnku, že taková smlouva je zrušena od
            počátku,

       riziko soudních sporů o neplatnost smlouvy (a to včetně sporů souvisejících s případným
            tvrzeným nesprávným vymezením rozsahu znečitelnění),

       významná komplikace co se týče možnosti plnit operativně úkoly stanovené zákonem o České
            televizi (v souvislosti s vázáním účinnosti smluv na jejich uveřejnění, což je proces, který
            nelze činit bezprostředně).

      I.8 Závěr

[37]  Z výše uvedeného lze shledat, že v oblasti působnosti právního úseku dochází dlouhodobě
      k snižování počtu soudních a správních řízení, což se děje zejména díky důslednému předcházení
      možných sporů v rámci úprav smluvních vzorů, každoročních desítek školení pracovníků podílejících
      se na dojednávání smluv a také precizací smluv při každodenní agendě právního úseku. Právní
      úsek dbá na prevenci, jelikož si je vědom přínosů takovéto činnosti v předcházení soudním sporům.