Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Zpráva o stavu a rozvoji technologií
a postupu digitalizace

včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech
vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho digitalizaci

za rok 2016

© Česká televize 2017
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

1 Obsah

1 Obsah............................................................................................................................................... 2

2 Základní informace o útvaru APF .................................................................................................... 4

2.1 Význam a postavení APF ......................................................................................................... 4

2.2 Organizace, personální podmínky a činnosti APF ................................................................... 4

2.3 Materiály spravované APF....................................................................................................... 9

3 Zpráva o činnosti APF, digitalizaci a rozvoji technologií za rok 2016 ............................................ 15

3.1 Audiovizuální fond (filmový fond a fond telemagnetických a digitálních záznamů)............. 15

3.1.1 Správa audiovizuálního fondu ....................................................................................... 16

3.1.2 Digitalizace audiovizuálního fondu................................................................................ 21

3.1.3 Technologický rozvoj audiovizuálního archivu .............................................................. 24

3.1.4 Využívání audiovizuálního fondu................................................................................... 26

3.2 Zvukový fond ......................................................................................................................... 28

3.2.1 Správa zvukového fondu ............................................................................................... 28

3.2.2 Digitalizace zvukového fondu ........................................................................................ 29

3.2.3 Technologický rozvoj zvukového archivu ...................................................................... 30

3.2.4 Využívání zvukového fondu........................................................................................... 31

3.3 Fond fotografií ....................................................................................................................... 31

3.3.1 Správa fondu fotografií.................................................................................................. 32

3.3.2 Digitalizace fondu fotografií .......................................................................................... 32

3.3.3 Technologický rozvoj archivu fotografií ........................................................................ 34

3.3.4 Využívání fondu fotografií ............................................................................................. 34

3.4 Spisový fond .......................................................................................................................... 35

3.4.1 Správa spisového fondu ................................................................................................ 35

3.4.2 Digitalizace spisového fondu ......................................................................................... 36
2/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016
3.4.3 Technologický rozvoj archivace spisů............................................................................ 38
3.4.4 Využívání spisového fondu ............................................................................................ 39
3.5 Knihovna (knihy, noviny a časopisy)...................................................................................... 40
3.5.1 Správa fondu knih, novin a časopisů ............................................................................. 41
3.5.2 Digitalizace fondu knih, novin a časopisů...................................................................... 41
3.5.3 Technologický rozvoj knihovny...................................................................................... 41
3.5.4 Využívání fondu knih, novina časopisů.......................................................................... 42
3.6 Ostatní činnosti a odborné aktivity APF ................................................................................ 42
4 Finanční ukazatele ......................................................................................................................... 45

3/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

2 Základní informace o útvaru APF

2.1 Význam a postavení APF

Archiv a programové fondy České televize (APF) – Archiv ČT pečuje o důležité materiály vzniklé
z činnosti České, resp. Československé televize od jejího založení v roce 1953. Částí svých archivních
sbírek spadá podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě mezi takzvané
specializované archivy, je pro tuto činnost akreditován a plní příslušné zákonné povinnosti týkající se
péče o Národní archivní dědictví a jeho zpřístupňování.
Archiv ČT zastává vedle své role naplnění archivního zákona a zajištění odborné péče o uložený
materiál především významnou roli v provozu televize v podobě aktivní podpory činností ostatních
útvarů ČT. Těm musí zajistit odpovídající servis především v podobě zajištění rychlého a pohodlného
přístupu k již uloženému materiálu, ale musí být schopen rychle a kvalitně uložit i velké množství
materiálů nových.

2.2 Organizace, personální podmínky a činnosti APF

Archiv ČT tvoří tři organizačně samostatné útvary: APF Praha, APF Brno, APF Ostrava, které spravují
archivní materiály dle jejich příslušnosti (původu) a podoby. Nicméně z celkového hlediska je cílem
dosažení fungování archivu ČT jako celku, který spočívá ve vzájemném sdílení materiálů, metadat
a informací a v implementaci společných metodik, pracovních postupů a technologií. APF Praha
zajišťuje společné metodické vedení celého archivu ČT vždy však s určitým zohledněním specifických
podmínek studií Brno a Ostrava, zejména jejich menšího zázemí a personálního obsazení (např.
filmové nosiče jsou uloženy a spravovány pouze v APF Praha, technologie pro přepisy Audiovizuálních
záznamů do HD jsou v Praze apod.).

4/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Organizační struktura (stav k 31. 12. 2016):

Televizní studio Ostrava Česká televize Praha Televizní studio Brno

Centrum Útvar ekonomiky Centrum
dramaturgie a provozu dramaturgie

Vedoucí Centra Finanční a Vedoucí Centra
dramaturgie provozní ředitel dramaturgie

APF APF APF

Vedoucí APF Vedoucí APF Vedoucí APF

6 pracovníků Sekreatriát/ekonomika 6 pracovníků
4 externisté 5 externistů
1 pracovník

Správa programových
fondů

Vedoucí
13 pracovníků
4 externisté

Studijní knihovna

1 pracovník
1 externista

Filmotéka

Vedoucí
5 pracovníků
1 externista

Videotéka KH
Vedoucí

10 pracovníků
2 externisté

Videotéka OZ
Vedoucí

4 pracovníci

Digitalizační prac.
Vedoucí

2 pracovníci

Fonotéka

Vedoucí
3 pracovníci

Spisový archiv a fototéka

Vedoucí
4 pracovníci
4 externisté
Skenovací a

dokumentační odd.

2 pracovníci
1 externista

5/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Popis činností jednotlivých oddělení APF v České televizi Praha*:

*Ve studiích Brno a Ostrava jsou zajištěny vybrané hlavní činnosti jednotlivými pracovníky APF
(případně ve spolupráci s pracovníky z ostatních útvarů) vždy s ohledem na velikost a druh
spravovaných fondů, a s ohledem na technologické a personální zázemí jednotlivých studií.

Správa programových fondů
 Stanovuje metodiky pro archivaci audiovizuálních záznamů a provádí dohled nad jejich
dodržováním.
 Poskytuje podporu při využívání audiovizuálního archivu pro provozní potřeby ČT, zpřístupňuje
obsah archivu interním i externím badatelům, zajišťuje rešeršní činnost a exporty digitálních
záznamů.
 Zodpovídá za skartační řízení audiovizuálních záznamů a za správu, evidenci a zpřístupňování
archiválií dle archivního zákona.
 Přihlašuje pořady ve správě APF do vysílacího schématu.
 Spravuje a doplňuje metadata u audiovizuálních záznamů ve správě APF.
 Vytváří digitalizační fronty, zajišťuje přepisy filmů a rekonstrukce archivních pořadů pro
vysílání.
 Zajišťuje supervizi nad plněním rámcové smlouvy mezi Českou televizí a Krátkým filmem Praha
a.s. včetně pravidelného transportu filmového materiálu mezi institucemi a zajištěním
digitalizace.
 Ve spolupráci s oddělením Nových médií publikuje archivní pořady na web ČT.
 Spolupracuje s Licenčním oddělením na kontrole titulků před odvysíláním pořadů.

Studijní knihovna
 Spravuje knižní tituly, denní tisk a časopisy. Zajišťuje nákup nových knih a jejich evidenci
v knihovnickém systému.
 Zajišťuje výpůjčky a provoz studovny, je nápomocna při výrobě pořadů (zpracovává rešerše,
zajištuje výpůjčky knih jako rekvizit).

Filmotéka
 Zajišťuje péči o filmové nosiče.
 Pečuje nejen o pražské filmové fondy, ale také o brněnské, kde nebylo možné zajistit vhodné
podmínky a péči, a o zachráněný zlomek filmového fondu ostravského studia po jeho zničení
povodněmi v r. 1997.

6/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

 Připravuje filmy na přepis pro výrobu nových pořadů, na vysílání, pro digitalizaci, pro výrobu
pořadů do HD kvality, pro projekci dramaturgům APF a producentským centrům a ke
komerčním účelům.

Videotéka KH
 Pečuje o nosiče uložené v depozitářích na KH (zajišťuje objednávky a evidenci nových, kontrolu
a inventury stávajících, přepisy, skartace nepotřebných).
 Zodpovídá za oběh nosičů s audiovizuálními záznamy (rozvoz na technologická a vysílací
pracoviště KH a zpět, mezi studiovou výměnu, výpůjčky oprávněným žadatelům).
 Koordinuje digitalizaci archivních pořadů na digitalizačních pracovištích Útvaru techniky
a provádí export dat z digitálního archivu.
 Zajišťuje výrobu skrytých titulků, audio description a HD verzí k archivním pořadům.

Videotéka OZ
 Pečuje o nosiče uložené v depozitářích na OZ zejména se zpravodajským a sportovním
materiálem (objednává a eviduje nové, kontroluje a provádí inventury stávajících, objednává
přepisy a skartuje nepotřebné).
 Zajišťuje výpůjčky nosičů oprávněným žadatelům.
 Koordinuje digitalizaci archivních pořadů zpravodajství a sportu.

Digitalizační pracoviště
 Provádí digitalizaci archivních materiálů zpravodajství a sportu.
 Nahrává audiovizuální materiály z datových nosičů do (nového) digitálního archivu.

Fonotéka
 Vykonává archivní službu, pokud jde o zvukové záznamy (přejímky a skartační řízení, pořádání
a evidenci archiválií, tvorbu archivních pomůcek, rešerše, poskytování záznamů pro provozní
potřeby ČT, předkládání archiválií k badatelskému studiu).
 Zajišťuje digitalizaci zvukových záznamů.
 Provádí kontrolu a doplňování údajů o hudebních dílech pro hlášení použité hudby
u reprízovaných pořadů APF.

Spisový archiv a fototéka
 Zajišťuje provoz Ústřední spisovny a metodický dohled nad spisovou službou v ČT.
 Vykonává archivní službu, pokud jde o analogové i digitální písemnosti a fotografie (přejímky
a skartační řízení, pořádání a evidenci archiválií, tvorbu archivních pomůcek, rešerše,

7/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

předkládání dokumentů k nahlížení pro provozní potřeby ČT, předkládání archiválií
k badatelskému studiu).

 Provádí digitalizaci fotografií a některých druhů písemností.

Skenovací a dokumentační oddělení:

 Zpracovává smlouvy do Registru smluv.
 Zpracovává doručené úřední dokumenty ČT (digitalizaci, kontrolu údajů, vložení do e-spisu).
 Provádí digitalizaci písemností ve spolupráci zejména se Spisovým archivem a fototékou

a s ostatními útvary ČT.

Stav pracovníků APF ČT v roce 2016:

 APF Praha: celkem 60 + 14 externistů (+7 externistů pro dočasné posílení

pracoviště pro ingest do nového digitálního archivu v období 2-7/2016)

 APF Brno: celkem 7 + 5 externistů

 APF Ostrava: celkem 6 + 4 externisté

Organizační změny v roce 2016:

 Oproti roku 2015 došlo ke snížení o 9 pracovníků v APF Praha. Příčinou poklesu byla změna
pracovních postupů archivace zpravodajských a sportovních materiálů aplikovaná během roku
2016 v souvislosti s implementací nového řešení digitálního archivu ČT (DAR) současně s 1. fází
implementace nového výrobního prostředí v redakcích zpravodajství a sportu, které
s digitálním archivem úzce komunikuje. Dříve tyto materiály víceméně zcela i před jejich
přijetím do archivu obhospodařovalo, zpracovávalo a dokumentovalo oddělení Archiv
a dokumentace zpravodajství (ADZ) organizačně zařazené v APF. Nové postupy přinesly
důslednější oddělení výrobních, předarchivních a archivních procesů. Kladou důraz zejména na
důkladnější zpracování a metadatový popis zpravodajských a sportovních materiálů již v místě
jejich vzniku, tj. podporují užší zapojení redakcí do předarchivního procesu. Přímo v redakcích
sportu a zpravodajství proto vznikla specializovaná oddělení, jejichž jednou ze stěžejních
činností je zajistit co nejdůkladnější přípravu obsahu pro jeho dlouhodobé uložení. Oddělení
ADZ bylo organizačně zrušeno a jeho zaměstnanci a činnosti se rozdělili. V APF zůstalo oddělení
Videotéka OZ věnující se péči o nosiče se zpravodajským a sportovním materiálem, menší část
zaměstnanců posílila oddělení Videotéky KH a oddělení Správy programových fondů, kterému
zůstává nadále v působnosti archivní péče o zpravodajské a sportovní materiály již přijaté do
archivu a dohled nad plněním dohodnutých metodik. Ostatní zaměstnanci vytvořili základ
nových oddělení v rámci redakcí (Redakce archivu zpravodajství - RAZ a Redakce archivu sportu
- RAS).

 K 30. 9. 2016 přešla činnost skenování doručených faktur spolu s jedním zaměstnancem ze
Skenovacího a dokumentačního oddělení do oddělení Přijatých faktur při Finanční účtárně ČT.
Důvodem této změny byla užší provázanost řešených agend. Náplní Skenovacího
8/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

a dokumentačního oddělení v rámci APF zůstala digitalizace různých typů písemností v APF
včetně doručených úředních dokumentů a přibyla mu nová činnost týkající se povinnosti
zveřejňování smluv v Registru smluv, kterou České televize musí plnit od poloviny roku 2016.

2.3 Materiály spravované APF

Materiály spravované Archivem ČT lze z hlediska jejich druhu rozdělit na 4 základní fondy:

1. Audiovizuální fond
2. Zvukový fond
3. Fond fotografií
4. Spisový fond

1. Audiovizuální fond

Audiovizuální fond obsahuje zejména audiovizuální záznamy vyrobené ČT (ČST), dále záznamy
získané akvizicí pro vysílání (u nichž je archivace možná, nebo potřebná z důvodu zachování
výsledků práce s nimi spojené např. dabingu) anebo získané nákupem dlouhodobé licence nebo
práv výrobce (např. na základě smlouvy s Krátkým filmem Praha). Jsou v něm uloženy záznamy
různých typů pořadů (dramatických, zpravodajských, sportovních, publicistických,…) dále pracovní
materiály k těmto pořadům, zpravodajské pracovní materiály, sportovní sestřihy, zpravodajské
a sportovní reportáže (příspěvky) a zahraniční výměny.

Tyto záznamy jsou v archivu uloženy na různých typech nosičů (filmových, palcových,
analogových, digitálních) v jeho depozitářích v Praze, Brně a Ostravě nebo jsou jejich digitální
originály, digitální kopie (kopie originálního digitálního souboru uloženého na nosiči) či
digitalizované kopie (digitalizovaná kopie záznamu z nosiče) uloženy v audiovizuálním digitálním
archivu.

Počet nosičů/ Běžné metry Počet titulů/
úložný prostor záznamů

Filmové nosiče – filmotéka Praha, 89 952 (16mm + 35mm) 4 648 75 375
Brno, Ostrava
Ostatní nosiče -videotéky Praha, 323 444 8 960,15 560 129
Brno, Ostrava
145 738 klipů
Digitální archiv (nový) DAR* 1,68 PB

Digitální archiv (starý) DAPF** 3,81 PB 290 631 klipů

Všechny audiovizuální záznamy jsou evidovány v databázi Provys, kde se nacházejí také všechna
související metadata (zejm. důležitá pro jejich výrobu, vysílání, archivaci a další užití).

9/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Ukázka evidence audiovizuálního záznamu v Provys

2. Zvukový fond

Zvukový fond Archivu ČT obsahuje zvukové snímky se vztahem k televizním pořadům vyráběným
v ČST/ČT, což jsou především originální hudební záznamy tzv. matrice a snímky převzaté pro
potřeby ozvučování vyráběných pořadů od hudebních vydavatelství (Supraphon, Panton apod.).
V depozitářích fonoték v Praze Brně a Ostravě je uloženo několik desítek tisíc magnetofonových
pásů, gramodesek a CD nosičů. Současná zvuková výroba ČT je již digitální a je ukládána přímo do
digitálního archivu, nicméně její kopie jsou i nadále k dispozici také na digitálním nosiči. Do
digitálního archivu jsou již čtvrtým rokem v rámci digitalizace historického zvukového fondu
rovněž ukládány digitalizované kopie zvukových matric.

TS gramodesky mgf pásy CD DVD Celkem bm v Digitální

depozitářích archiv*

Praha 12 620 39 850 4 610 526 57 606 969

Brno 540 6 300 473 0 7 313 255 4 653 GB

Ostrava 2 780 2 900 1 200 0 6 880 63,5

*V digitálním archivu jsou uloženy digitální kopie nahrávek, které vznikly digitalizací z originálních nosičů
nové nahrávky, které již byl vyroben digitálně. Nahrávky jsou uloženy na online diskovém poli se zálohou
(dual site).

Všechny zvukové záznamy jsou evidovány v databázi Provys, kde se nacházejí také potřebná
popisná metadata. Kopie metadat je rovněž v databázi Digimedia, která je přímo součástí
v současnosti implementovaném řešení digitálního zvukového archivu a je využívána zejména
zvukovou výrobou při ozvučování pořadů.

10/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Ukázka evidence zvukových nahrávek v Provys – okno detail skladby

3. Fond fotografií
Fotografický fond ČT obsahuje zejména fotografie se vztahem k výrobě a vysílání televizních
pořadů, ale i snímky týkající se historie a provozu samotné televize. Skládá se z necelého miliónu
fotonegativů a diapozitivů, asi 150 000 fotografií na papírové podložce a rovněž rychle rostoucího
množství digitálně pořízených fotografií.
Analogovou část fotografického fondu tvoří celkem 20 712 evidenčních jednotek. Z toho dílčí fond
pražské fototéky (191,2 bm) sestává ze 434 kartonů s fotografiemi na papírové podložce a více než
890 000 fotonegativů. Fond fotografií Brno tvoří 45 325 ks pozitivů fotografií a 11 216
fotonegativů. Ostravský fond byl předán z ostravského tiskového oddělení do správy archivu
teprve na podzim roku 2016 a není tedy zatím archivně zpracovaný a evidovaný, předané
fotonegativy tvoří 3 601 fotosetů a fotografie na papírové podložce jsou v 15 archivních krabicích.
Fotografie a negativy jsou uloženy v depozitářích jednotlivých studií. Brněnské negativy byly
v roce 2016 převezeny do pražského depozitáře, který zajišťuje optimálnější podmínky uskladnění.
Digitální část fotografického fondu ČT zahrnuje digitalizované kopie historických fotografií
a negativů a digitálně pořízené originály cca od roku 2 000. V současnosti celkový objem digitální
části dílčího fotografického fondu APF Praha činí 22 262 GB. Vzhledem k tomu, že u digitalizace ve
studiích dochází teprve k implementaci jednotných postupů s Prahou, přičemž studio Ostrava
navíc teprve fond fotografií převzalo do své správy, nejsou zatím jejich digitalizované objemy
uváděny, dokud neprojdou kontrolou, zda odpovídají stanoveným metodikám.

11/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Digitální fotografie jsou uloženy v úložištích studií, což zatím neumožňuje jejich jednoduché
sdílení. V televizi dosud není implementován odpovídající jednotný systém pro správu fotografií
a řízení přístupu uživatelů k nim. Výběr vhodného řešení se zatím nepodařilo úspěšně dokončit.
Z tohoto důvodu byly v loňském roce zahájeny práce na zprovoznění náhradního řešení s využitím
software abeMeda, který umožňuje alespoň spravovat uživatelský přístup ke katalogům
obsahujícím metadata a náhledy fotografií odděleně od přístupu k samotným fotografiím.

Ukázka software abeMeda

4. Spisový fond
Obsahem spisového fondu České televize jsou jednak písemnosti svázané s výrobou a vysíláním
a jednak s provozem samotné televize. Jedná se zejména o výrobní složky pořadů, náměty
scénářů, statutární dokumenty, technické dokumenty, výroční zprávy či divácká korespondence.
Nejstarší dochované dokumenty jsou z období 50. let.
Na konci roku 2016 se tento archivní fond skládal ze 43 953 evidenčních jednotek a zahrnoval
3 088,38 běžných metrů archiválií (z toho 2 333,5 bm představuje dílčí fond Spisový archiv APF
Praha, 349,88 bm Spisový archiv APF Brno a 405 bm Spisový archiv APF Ostrava).
Spisy jsou podle příslušnosti vzniku uloženy v depozitářích v Praze, Brně i Ostravě.

12/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Hlavní depozitář spisového archivu v Praze (vlevo) a depozitář v Ostravě (vpravo)

Dosud provedené digitální kopie spisů či digitální přejímky ve správě APF Praha čítají cca
1, 3 miliónu stran různého formátu. Pro fulltextové vyhledávání v digitálních dokumentech
uložených v Praze je využíváno rejstříků vytvořených nástrojem pro indexaci v softwaru Adobe
Acrobat PRO.
Oddělení spisového archivu a fototéky APF Praha spravuje také Ústřední spisovnu, v níž je uloženo
dalších 880 bm spisů, které ještě neprošly skartačním řízením (tedy „příjmem“ do archivu). Další
písemnosti před skartačním řízením, jsou uloženy v útvarových spisovnách.
Vedle těchto hlavních fondů je v Archivu ČT začleněna studijní knihovna
Významné postavení má především studijní knihovna v Praze. Význam ostravské knihovny se
postupně zmenšuje, knihy nejsou již několik let dokupovány. Brněnská knihovna obsahuje
816 svazků, které do ní byly soustředěny během stěhování studia do nového sídla v létě 2016, a bude
v ní v letošním roce provedena inventarizace.
Studijní knihovna ČT Praha je neveřejnou knihovnou, poskytující specializované knihovnické,
informační a rešeršní služby zaměstnancům ČT, kteří se podílejí na výrobě pořadů. Fond knihovny,
který obsahuje cca 40 000 svazků, tvoří zejména odborná literatura se zaměřením na média a dále
pak na různá odvětví vědy, politiku, kulturu, lingvistiku a umění. V neposlední řadě knihovna

13/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016
archivuje interní dokumenty ČT a ČST, jako jsou např. Ročenky či Ideově tematické plány, a také
veškerou knižní produkci Edice ČT. Součástí knihovny je studovna, která nabízí výběr denního tisku
a dalších periodik, převážně odborného rázu.
Všechny materiály, které jsou součástí fondů jsou s ohledem na platnou legislativu (zejména
archivní zákon) metodicky dále rozděleny na dvě skupiny:

1. Archiválie, které jsou ze zákona definovány Národním archivním dědictvím. Musí být
evidované, spravované, vykazované a zpřístupňované veřejnosti dle příslušné legislativy.

2. Programový fond, což jsou materiály dlouhodobě uchovávané zejména pro provozní potřeby
televize, které mohou anebo nemusí být prohlášeny v budoucnu za archiválie. Jejich evidence
a správa podléhá metodikám stanoveným ČT.

14/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

3 Zpráva o činnosti APF, digitalizaci a rozvoji
technologií za rok 2016

Fondy, které APF spravuje, průběžně rostou s každodenní činností televize. Základním cílem archivace
v České televizi je uchovat materiály vzniklé z její činnosti, které je nejen povinna archivovat dle
archivního zákona, ale především mají význam pro její další činnost a fungování (pro její další výrobu,
vysílání, obchodní činnost apod.).

Pro televizní archiv (stejně jako pro ostatní archivy) bylo vždy zásadní otázkou, jak nejlépe zajistit
procesy, které by vedly k předávání všech důležitých materiálů k archivaci a aby stav těchto
materiálů, jejich evidence a identifikace (popis metadaty) odpovídaly požadavkům a potřebám pro
jejich uložení a další užití. S rozvojem digitálních technologií se tato problematika ještě znásobila
především díky větší rychlosti jejich produkování, nárůstu jejich objemu i druhů. Ze strany archivu tak
vzniká nutnost větší flexibility z hlediska využívání technologií archivace a důslednějšího nastavení
procesů výběrů a přípravy materiálů k dlouhodobé archivaci. Rovněž na něj klade větší nároky na
rychlost a pohodlnost přístupu k archivním materiálům z hlediska uživatelů.

Díky zázemí, kterým disponuje Česká televize, je APF jedním z předních českých archivů, kde je
archivace a následná péče o uložené materiály zajištěna na vysoké technické i odborné úrovni.
I přesto se stejně jako ostatní archivy nevyhne standardním jevům a vlivům, které na uložené
materiály působí. Těmito negativními jevy jsou především stárnutí samotných historických archiválií
či jejich nosičů (např. rozpad analogových bet), nebo chemické reakce poškozující i tak stabilní nosiče,
jako jsou filmové pásy (octový syndrom nebo smršťování pásu), dále zánik technologií pracujících
s danými typy nosičů (např. ukončení výroby strojů a nedostatek náhradních dílů) a v neposlední řadě
pokračující vývoj a zastarávání samotných digitálních technologií.

APF v posledních letech věnuje velké úsilí rozvoji digitální archivace, digitalizaci historických materiálů
a s tím spojených digitálních procesů. Nové materiály v současné době vznikají stále více již v digitální
podobě (born digital) a do archivu se dostanou již datově bez použití nosičů, nebo na nosiči z něhož
jsou pak zkopírovány přímo do digitálního archivu. Některé (zejména dokumenty) jsou však stále
analogové a jejich uložení v digitálním archivu vyžaduje nadále jejich následnou digitalizaci (vytvoření
tzv. digitalizátu).

3.1 Audiovizuální fond (filmový fond a fond telemagnetických a digitálních
záznamů)

Vedle běžných činností spojených s péčí a podporou užití audiovizuálních záznamů (dále také jako
AVZ) uložených v archivu České televize si archiv stanovil pro rok 2016 následující cíle:

1. Pokračování digitalizace ve všech studiích se zaměřením na záchranu pořadů uložených na
nejstarších typech nosičů. Vzhledem k probíhajícímu přechodu na nový digitální archiv DAR
15/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

byla digitalizace historických materiálů do původního archivu DAPF během roku 2016
postupně utlumena na nezbytné provozní minimum. Vedle toho se intenzivně pracovalo na
přípravách a realizaci migrace obsahu ze starého archivu DAPF do nového DAR a koncem
roku 2016 bylo zprovozněno přímé ukládání obsahu do nového archivu z datových nosičů.

2. Implementace nové metodiky a postupů v archivaci a dokumentaci zpravodajských záznamů
v Praze, Brně i Ostravě. K výrazné změně postupů došlo v souvislosti s novým produkčním
prostředím zpravodajství a implementací nového digitálního archivu DAR. S novými postupy
se podařilo také sjednotit evidenci a metadatové popisy všech audiovizuálních záznamů do
jedné sdílené databáze. Nový proces archivace aktuální výroby zpravodajství byl zahájen se
spuštěním jejího nového produkčního prostředí SONAPS v srpnu 2016 v Ostravě o měsíc
později v Brně a v listopadu 2016 v Praze.

3. Zpřístupňování záznamů na filmech. Základní motivací v tomto případě není prioritně
záchrana záznamu, protože filmy jsou (při jejich správném uskladnění a užívání) zatím
nejtrvanlivějším prověřeným nosičem. Zrychlení výroby však vytváří potřebu okamžité
dostupnosti a historicky cenné záznamy nacházejících se pouze na filmech jsou pak vzhledem
k absenci okamžitého náhledu a složitějšímu procesu digitalizace tvůrci méně využívané.
Proto Archiv ČT přistoupil k projektu plánovaných přepisů, digitalizace a hlubší dokumentace
filmů. V roce 2016 se podařilo koordinovat tyto přepisy s výrobou a zohledňovat např.
významná výročí. V roce 2017 bude takto probíhat příprava výročí „Osmiček“ pro rok 2018.

4. Obsahová rekonstrukce historických Televizních novin. Záznam celé hlavní zpravodajské
relace tak, jak je v povědomí dnes, byl pořizován až od roku 1980. Do té doby se z TN ve
filmotéce dochovaly pouze některé příspěvky s minimem informací. Pracovníci APF proto
přistoupili k jejich rekonstrukci. Byla vytvořena evidenční vazba na konkrétní kalendářní den
a k tomuto dni se přepisují, digitalizují a popisují metadaty tehdy odvysílané příspěvky. Tento
kontent je hojně využíván redakcí zpravodajství a publicistiky při backroundových
reportážích, což je patrné i divákovi Událostí i jiných pořadů. V roce 2016 bylo takto
zpracováno 4 582 ks šotů. V Brně bylo zpracováno 360 zpravodajských šotů. Ostrava bohužel
o historické šoty na filmových pásech přišla při povodních.

5. Zahájení aktivního přispívání archivu na web ČT dle vlastního archivního výběru. Na
objednávku APF byla založena záložka „Z archivu“, kam jsou umísťována videa vztahující se
k aktuálnímu výročí.

3.1.1 Správa audiovizuálního fondu

Správa audiovizuálního fondu zahrnuje širokou škálu činností spojenou s péčí jak o formu, tak i obsah
pořadů, které v ČT a ČST v průběhu šesti uplynulých desetiletí vznikly. Technologický pokrok vyžaduje
ukládání pořadů na stále modernějších typech nosičů – od původního 35mm filmu až k dnešní
datové podobě, vzrůstající právní vědomí v naší společnosti zase mnohem hlubší ošetření autorských
práv, než jak tomu mnohdy v době vzniku starších pořadů bylo. Jedna část APF tak průběžně pečuje

16/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

o technický stav archivního dědictví, zatímco další neustále doplňuje data a informace o pořadech
a tvůrcích tak, aby informace v databázi byly v souladu s právním řádem ČR. Audiovizuální fond tak
představuje kulturní dědictví, vypovídající nejen o uměleckých počinech a sportovních výkonech let
minulých, představuje i jedinečný obraz doby, ve které ten či onen pořad vznikl. Pokud je pořad
dobře ošetřen jak po technické, tak po metadatové stránce, lze jej dobře využít jak při opětovném
uvedení na obrazovku, tak i při výrobě nových pořadů – střihové a dokumentární pořady jsou dobrým
důkazem využití archivního dědictví ČST a ČT. Další významnou kapitolou je uložení pořadů do
digitálního archivu, umožňující oprávněným zaměstnancům snadný přístup k danému dílu. V případě
potřeby je tak možné tentýž pořad současně přihlásit do vysílání, připravovat z něj ukázky do
reportáže a využívat jej ve střižně při výrobě jiného pořadu, což v dobách záznamu na fyzickém nosiči
nebylo možné.

Přijímání audiovizuálních záznamů k dlouhodobé archivaci

Audiovizuální materiály jsou k archivaci v současné době předávány jak na nosičích, tak ve formě
digitálních souborů bez využití nosiče. Na nosičích jsou k archivaci předávány originály pořadů
vznikajících výrobními postupy, kdy výsledný vyrobený AVZ je uložen na nosič nebo pořady získané
z akvizice. V současné době se využívají čím dál více nosiče, na nichž je tento záznam uložen již přímo
v digitální souborové podobě a je možné jej do digitálního archivu uložit kopírováním, nikoli
digitalizací. V podobě digitálních souborů přímo z digitálního výrobního prostředí bez využití nosičů je
předávána do archivu většina audiovizuálních materiálů zpravodajství od roku 2010. Z důvodu
bezpečnosti bylo pro audiovizuální záznamy pořadů s reprízovým potenciálem stanoveno pravidlo, že
musí být uloženy jak v digitálním archivu, tak na nosiči, tzn. k originálu musí existovat vždy identická
kopie (tzn. originál v digitálním archivu a kopie na nosiči, nebo originál na nosiči a identická kopie
v digitálním archivu).

Do pražských videoték bylo v roce 2016 přijato přes 8 000 pořadů vyrobených ČT či nakoupených pro
vysílání (převážně již v HD kvalitě). V Brně bylo do fondu audiovizuálních záznamů v roce 2016 přijato
710 nových (nezpravodajských) pořadů a v Ostravě tento počet čítá 753 pořadů. Na filmový pás se
originály AVZ v současné době pořizují jen ve velmi omezené míře (nejužívanější jsou moderní typy
nosičů), proto se počet nových titulů do filmotéky snižuje. Nárůst filmových nosičů v roce 2016
z důvodu přírůstků staršího data vzniku (tj. nalezené, darované filmy) byl 34 titulů /128 nosičů/
celkem 75547 m/ plocha 16bm. Obsah digitálních archivů byl uveden v kapitole 2.3. bod 1. Reálný
počet digitálních přírůstků pouze z nové výroby jako samostatné číslo zatím nelze uvést, z důvodu
probíhajícího přechodu mezi digitálními archivy (např. nová výroba byla ukládána v roce 2016 jak do
původního, tak do již do nového archivu, probíhala migrace obsahu mezi archivy a digitalizace do
obou archivů).

17/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Péče o nosiče AVZ
Videotéky Praha nově zaregistrovaly skoro 15 000 nosičů. Jedná se o moderní formáty využitelné pro
opětovné použití i v dalších letech. Čištěním a kontrolou kvality prošlo více než 30 000 dříve
nakoupených nosičů určených pro další výrobu. Proběhly 2 fyzické inventury ve všech depozitářích.
Dále probíhaly skartace a následná ekologická likvidace v současnosti již nepodporovaných formátů
(analogových nosičů) pořízených v 80. letech, z nichž byl obsah digitalizací přepsán především do
digitálního archivu, případně také na nosiče modernějšího typu. V roce 2016 tak bylo skartováno více
než 12,5 tisíc analogových bet a palcových pásů. Brněnská videotéka v roce 2016 nově zaregistrovala
1 072 nosičů a naopak skartovala 64 analogových bet. Počet nových nosičů zaregistrovaných
ostravskou videotékou dosáhl 2 393 ks a počet vyřazených a následně skartovaných analogových
betacamů 3 090 ks.

Nosiče uložené ve videotéce Praha - zleva: palcový pás, analogový Betacam, digitální Betacam, HD CAM, HD
CAM SR, XD CAM, SxS karta.

Další, specifickou a rozsáhlou agendou je péče o filmové nosiče, kterou zajišťuje filmotéka. Veškeré
filmové materiály vyžadují velkou péči a před jakoukoliv manipulací (přepis, projekce,…) je nutno
zkontrolovat mechanický stav daného nosiče: opravit - slepky, perforaci, dělení, zjistit nevykazují-li
zvukové pásy již octový syndrom, negativy zabalit do archivního papíru, podle potřeby přebalit do
nových krabic. Doplnit, opravit metadata v databázi.
Dlouhodobým projektem filmotéky je příprava filmových pásů pro digitalizaci. Tam, kde to má smysl
proběhne před digitalizací přepis do formátu HD. Pro přepis do HD Filmotéka v r. 2016 připravila
nosiče pro 64 titulů. Mnoho času pracovníci filmotéky věnovali přípravě, tzv. šotů (které slouží pro
rekonstrukci historických Televizních novin). Laborantky připravily v roce 2016 pro digitalizaci a pro
uchování na další léta celkem 4 392 ks šotů tj. 73 050 m filmového pásu.

18/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Filmové šoty uložené v depozitáři filmotéky před přepisem a po přepisu pro uchování na další roky.

Další činností pracovníků filmotéky je kontrola magnetického, tedy zvukového záznamu. Přestože
jsou filmové materiály uloženy v moderních depozitářích, je nutné stále dbát na vyhovující klima
v depozitářích, jelikož předešlé špatné skladové podmínky ve všech TV studiích měly vliv na vznik
octového syndromu (termín pro chemickou reakci, rozkladný proces provázený charakteristickým
zápachem po octu). Pokud chceme filmy zasažené octovým syndromem zachovat pro budoucnost, je
nezbytný přepis na jiné médium a následná skartace výchozího materiálu, který by mohl šířit nákazu.
Pro práci s octovým syndromem je vyčleněno speciální pracoviště, aby při práci s dalšími
nenapadenými tituly nedošlo k jejich nakažení.

Degradace filmové podložky (stupně rozpadu filmového pásu s octovým syndromem)

Mezi obsah uložený na filmových nosičích ohrožených octovým syndromem patří tituly s českým
uměleckým dabingem ČST-ČT. Jedinou možností záchrany je přepis zvuku ve zvukové výrobě. Při

19/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

záchraně dabingů je však vždy nutné přepsat i obraz jako pomocný materiál pro porovnání verzí
v případě dokoupení licence a následně i obrazu. V roce 2016 bylo pro přepis připraveno celkem 366
titulů.

Dokumentace a metadatové popisy archivních audiovizuálních záznamů

Audiovizuální záznamy jsou uloženy v archivu spolu s metadatovými popisy, které vznikaly a byly
důležité jednak již při jejich výrobě a pro jejich premiérové odvysílání a jednak s metadaty, která jsou
důležitá pro jejich archivaci a další užití. Pokud jsou u nové výroby dodrženy dohodnuté metodiky,
pak by do archivu měl být uložen záznam vybavený kompletní sadou potřebných metadat pro jeho
archivaci a další užití. Prací archivu je pak v tomto ideálním případě již jen jejich prohloubení, či
úprava např. v případě následné změny metodiky. Tyto metodiky jsou však nastaveny až v posledních
letech, vyvíjejí se (např. ve zpravodajství viz dále) a jsou v mnoha ohledech závislé stále na lidské
pečlivosti proto je i nadále nutné zajistit kontrolní činnost archivu a řešit případné opravy. Vedle toho
se v AVZ archivu rovněž nachází mnoho materiálů historických, či získaných jiným způsobem
(např. Krátký film Praha), které tyto metodiky nesplňují a archiv se postupně věnuje jejich opravě
a doplňování.

V roce 2016 byla pražským APF doplněna dokumentace u 2 000 nezpravodajských pořadů. Pro právní
a obchodní útvary pracovníci APF překontrolovali 352 pořadů.

Celosvětovým trendem je odklon od specializace na manuální dokumentaci k vysoce kvalifikované
správě dat. Metodika, kdy je využíváno dat, která vznikají již při výrobě, také k popisu a archivaci,
vede logicky k efektivnější práci. V duchu této myšlenky došlo v průběhu roku 2016 ke změně
v postupech dokumentace zpravodajských pořadů a mezi APF, RZ a RS k reorganizaci. Důsledkem byl
zánik pražského oddělení ADZ (Archiv dokumentace zpravodajství) a naopak vznik oddělení RAZ
a RAS (Redakce archivu zpravodajství / sportu) a rozdělení agend. Nová oddělení jsou začleněna
přímo pod Redakcí zpravodajství a Redakcí sportu, tedy přímo v místě vzniku materiálu, který má být
následně archivován a převzala zodpovědnost za zajištění metadat a výběr materiálů pro dlouhodobé
uložení. Tuto činnost provádí dle priorit tvůrce obsahu (redakcí), avšak samozřejmě i se zohledněním
podmínek a metodik archivace, které stanovily APF. Výrazným přínosem je zlepšení komunikace
uvnitř redakcí a mezi archivem a redakcí, sdílení potřeb a aplikace vzájemně odsouhlasených
postupů. Snahou je využívat data, která primárně vznikají na straně výroby (redaktorů), nová
oddělení pak tato data prohlubuji a předávají do digitálního archivu DAR. Role APF je v tomto případě
kontrolní a schvalovací.

Další činnosti spojené se správou archivu AVZ

APF zajišťuje v rámci tzv. „druhé výroby“ dodatečné opatření vybraných pořadů skrytými titulky,
audio popisy a verzí tlumočenou do znakové řeči tak, aby ČT plnila zadání Zákona o České televizi, ve
kterém je stanoveno procento pořadů, jež ve vysílání musejí být touto doplňkovou službou pro

20/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

handicapované opatřeny. Každá novela zákona tak přináší nové povinnosti, jichž se u reprízovaných
pořadů logicky ujímá právě APF. Na základě požadavků Programu v roce 2016 opatřil Archiv
prostřednictvím pracovníků Videotéky pro účely reprízového vysílání 157 pořadů skrytými titulky (ST)
a 261 pořadů popisem pro neslyšící (AD).

Dalším případem tzv. „druhé výroby“ je opatřování vybraných archivních pořadů verzí v HD rozlišení,
což ČT sice žádný zákon neukládá, ale vzhledem k technologickým možnostem a celosvětovému
trendu přinášet archivní pořady v co nejlepší kvalitě tak APF ve spolupráci s Technikou činí v míře,
kterou technologické kapacity umožňují. Do HD bylo na základě požadavku Programu a obchodního
oddělení Telexport převedeno v roce 2016 celkem 64 pořadů. Jedná se o výsledek úzké spolupráce
několika oddělení APF (Filmotéky, Videotéky, Správy programových fondů) a Techniky. Na obrazovky
se tak v témže roce v HD verzi objevil nejen třiatřicetidílný seriál Pan Tau ze 70. let 20. století, ale
i zrekonstruovaná verze Shakespearovských monologů z roku 1964, uvedená k 400. výročí
dramatikova úmrtí.

Zvláštním případem je archiv Krátkého filmu Praha (KFP), kde si ČT smluvně zajistila nevýhradní
užívání téměř celého rozsáhlého kontentu. Pro splnění nároků na vysílání musí APF i u těchto
záznamů zajistit kvalitu a o kontent pečovat. Archiv kromě vysílání jeho užití propagoval i ve výrobě,
a tak bylo možné v roce 2016 sledovat výrazný nárůst požadavků různých profesních skupin na
zpřístupnění pořadů Krátkého filmu. Část archivu KFP již v ČT z dřívějších dob existovala, v roce 2016
bylo navíc přivezeno 283 pořadů na filmech 35mm (celková stopáž 55 h 45 m), 40 analogových či
digitálních kazet, 16 digitálních souborů v HD.

3.1.2 Digitalizace audiovizuálního fondu

Jak již bylo uvedeno výše, některé nové audiovizuální materiály jsou k archivaci předávány již
v digitální souborové podobě (born digital) a to v závislosti na výrobních postupech bud´ bez využití
nosiče (většina zpravodajské výroby přímo z produkčního úložiště) nebo na moderním nosiči, ze
kterého jsou pak kopírováním uloženy do digitálního archivu přes ingestové pracoviště archivu. Stále
však vznikají nosiče, jejichž obsah musí být do digitálního archivu teprve digitalizován (vytvořena
digitalizovaná kopie – digitalizát) stejně jako historický archivní materiál ČT nebo materiál, který
televize získala na základě smluvní spolupráce (např. Krátký film Praha). V archivu ČT se tak stále
nachází mnoho materiálů, které musí projít standardním digitalizačním procesem nebo alespoň
kopírováním do digitálního archivu z nosiče.

Digitalizační fronty sestavuje APF dle stanovených priorit. Ty jsou určovány kombinací potřeb
vysílání (reprízy archivních pořadů), výroby (užití archivních materiálů do nových pořadů), prodeje
a samozřejmě potřebami archivu s ohledem na ochranu ohroženého materiálu (tedy typ nosiče, na
němž je uložen a hrozící poškození nosiče či hrozící problém s technologií pro jeho čtení). Organizaci
a řízení digitalizace dále ovlivňuje podoba digitalizačního procesu, resp. náročnost zpracování AVZ
před jeho samotnou digitalizací a výsledným uložením v digitálním archivu (tedy sled zapojení

21/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

různých pracovišť a profesí). To je závislé na typu nosiče a stavu materiálu nikoli jen technickém, ale
i dramaturgickém. Např. rekonstrukčním pracovištěm APF, kde je před digitalizací starším archivním
pořadům věnována větší odborná péče (spočívající např. v řešení výpadků obrazu i zvuku, dodělávání
či oprava titulků apod.), prošlo v roce 2016 celkem 113 pořadů, z nichž 43 bylo následně odvysíláno
a navíc odvysíláno 24 samostatných bakalářských povídek.
Do digitálního archivu jsou od roku 2010 ukládány všechny audiovizuální záznamy zpravodajství,
které jsou vyráběné v digitálním produkčním prostředí z větší části již bez nosičů. Od roku 2010 do
DAPF a od listopadu 2016 tuto roli převzal nový digitální archiv DAR.
Standardní digitalizace z nosičů do digitálního archivu DAPF běží od roku 2013. Prostřednictvím
digitalizace do úložiště archivu ukládány digitalizované kopie záznamů, které byly dříve vyrobeny
nebo jsou dosud vyráběny na nosiče. Tato digitalizace probíhala i dle archivem nastavených front až
do poloviny roku 2016 na 14 digitalizačních pracovištích (10 pracovišť v Praze a po 2 pracovištích
v Brně a Ostravě) a s využitím volných kapacit jiných pracovišť ČT v tempu 400 hodin audiovizuálních
materiálů týdně. Od poloviny roku došlo k utlumení digitalizace z důvodu přechodu na novou
technologii digitální archivace v ČT a nenavyšování obsahu v původním archivu, ze kterého je nutné
přemigrovat (přesunout) veškeré již uložené záznamy do nového archivu, zajistit bezproblémový
souběh a přechod na nové pracovní postupy. Digitalizace dle původních postupů byla ve druhé
polovině roku prováděna pouze v nutných případech zejména pro potřeby výroby a vysílání, nebo
jako pomocná či záložní pro výsledné uložení v DAR. Přednost má již ukládání záznamů do DAR, které
bylo zprovozněno pro datové nosiče koncem roku 2016 a pro ostatní nosiče se plánuje dokončení
nástrojů v roce 2017.

22/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Digitalizace AVZ všech pořadů a hrubých (pracovních) záznamů RZ, RP a RS k 31. 12. 2016:

Rok Počet Rok Počet V obou
výroby pořadů a V obou výroby pořadů a digitálníc

1953 prac. digitálních 1985 prac. h
1954 materiálů archivech 1986 materiálů archivech
1955 1987
1956 (HM) 1988 (HM)
1957 1989
1958 24 10 1990 2 429 2 038
1959 1991
1960 35 14 1992 2 415 1 999
1961 1993
1962 56 40 1994 2 760 2 422
1963 1995
1964 100 59 1996 3 034 2 693
1965 1997
1966 113 39 1998 3 005 2 636
1967 1999
1968 119 40 2000 3 601 3 306
1969 2001
1970 143 50 2002 3 049 2 899
1971 2003
1972 319 131 2004 3 723 3 449
1973 2005
1974 508 417 2006 4 056 3 362
1975 2007
1976 580 420 2008 4 611 3 363
1977 2009
1978 620 428 2010 4 386 3 390
1979 2011
1980 810 543 2012 4 466 3 188
1981 2013
1982 697 189 2014 4 994 3 696
1983 2015
1984 541 267 2016 5 281 3 891

817 425 5 788 4 274

1 333 653 6 153 4 257

1 077 864 6 225 4 361

1 038 495 5 693 3 937

1 478 636 6 441 4 499

1 656 669 5 802 3 764

1 114 553 5 793 3 746

1 307 782 8 229 3 558

1 220 577 5 911 3 401

1 225 619 9 496 3 703

1 317 743 8 876 3 285

1 404 777 14 553 12 463

1 141 705 14 860 14 211

1 802 1 348 19 988 14 736

1 928 1 491 23 079 16 888

2 070 1 697 22 948 16 719

2 263 1 925 23 617 17 696

2 351 2 052 21 778 20 214

31 206 19 658 298 246 217 702

Pozn.: V průběhu roku 2016 došlo ke změně evidence hrubých materiálů, jsou nyní započítány do statistik pod
jednotlivé roky. Z toho důvodu došlo k nárůstu ve sloupci „zdigitalizováno“.
V tabulce jsou uvedeny pořady a hrubé materiály, u kterých je určen jejich rok výroby nebo ho archiv dohledal
a následně z něj odvodil Identifikační číslo. Existují však pořady, kde rok výroby nebylo možné dohledat, a hrubé
materiály, které jsou např. tematickým sestřihem událostí z různých let. Tyto záznamy potom mají umělá

23/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

identifikační čísla. Péče je jim poskytována stejná jako ostatním, čili jsou také součástí digitalizačních front.
Pořadů s neurčeným rokem výroby je 1 898, zdigitalizováno 404. Sestřihů zpravodajských materiálů bez
jednoznačného roku výroby je 49 376, zdigitalizováno ke 31.12.2016 je 1 244. Obdobných sestřihů sportovních
je 3 498 a digitálních je 2 006.

3.1.3 Technologický rozvoj audiovizuálního archivu

V roce 2016 probíhaly intenzivní práce na budování nového digitálního audiovizuálního archivu ČT -
DAR, který nahradí dnes již technicky a procesně zastaralý DAPF. S přechodem na nové řešení se
muselo řešit mnoho nejen technických či technologických otázek a problémů, ale také organizačních
a procesních.

Zásadním a nejnáročnějším úkolem roku 2016 z hlediska rozvoje AVZ archivu byla příprava,
otestování a zavedení nových postupů archivace audiovizuálních materiálů ve zpravodajství.
Přechod na tyto postupy byl přímo navázán na implementaci nového zpravodajského produkčního
prostředí (SONAPS), která probíhala postupně ve všech studiích právě v loňském roce. Současné
spuštění výroby zpravodajství v novém systému SONAPS spolu s archivací podle nových postupů
v novém digitálním archivu DAR proběhlo v roce 2016 nejdříve v srpnu v Ostravě, poté v září v Brně
a nakonec v listopadu 2016 v Praze.

Hlavními změnami, které tento nový systém přinesl je evidence všech nových audiovizuálních
archivních materiálů v jednom systému (Provys) a ukládání jejich digitálních nebo digitalizovaných
záznamů již jen do nového archivu DAR (případně ještě v kopii či originále na nosiči). Dokumentace
a výběry materiálů pro archivaci již probíhají dle dohodnutých pravidel v nových odděleních RAZ
a RAS (nikoli až v APF) a jsou navázány úzce na výrobu zpravodajství, která je následně i jejich hlavním
uživatelem. K dlouhodobému uložení jsou určeny odvysílané zpravodajské pořady. Z nich jsou
následně vybírány archiválie zařazené do národního archivního dědictví (podléhající péči stanovené
legislativou). Závazným dokumentem, který zahrnuje všechny zpravodajstvím vyráběné pořady
a parametry jejich archivace z technického i popisného hlediska, dojednaným mezi APF a redakcí
zpravodajství a zohledňujícím jejich oboustranné potřeby, je tzv. Mapa pořadů. Část metadat
k pořadům vzniká již v redakčním, resp. produkčním systému a tato metadata jsou využívána novým
specializovaným oddělením dokumentace zpravodajství jako základ finálního popisu. Druhým typem
materiálu určeným k dlouhodobému uložení a k výběru archiválií jsou hrubé-pracovní materiály,
které vznikají pro výrobu zpravodajských pořadů. Archivován je již jen jejich výběr, který včetně
následné dokumentace metadaty zajišťuje nové oddělení RAZ. Do archivu je ukládán i speciální
kontent potřebný pro zpravodajskou výrobu – vysílací příspěvky a zahraniční výměny. Tento kontent
prochází výběrem tak, aby byl do archivu zasílán pouze ten, který má potenciál budoucího užití. APF
uložení v archivu technicky umožňuje, avšak archivně jej nespravuje, pouze jej dohleduje z hlediska
nastavených metodik. Příspěvky jsou součástí odvysílaných pořadů, archivují se však v podobě bez
grafiky a titulků, vhodné pro využívání v budoucí zpravodajské výrobě. Zahraniční výměny jsou
záznamy získané výměnou ze zahraničních agentur na základě smluvního zajištění.

24/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Pro zajištění práce redaktorů, které spočívají zejména v základních operacích spočívajících
v jednodušším vyhledávání a exportu požadovaného kontentu, pro něž je hlavní databázový systém
Provys z hlediska jeho komplexnosti příliš složitým nástrojem, byla vyvinuta zcela nová webová
aplikace. Ta pracuje s informacemi a funkcemi, které Provys obsahuje způsobem, který je pro běžné
uživatele jednodušší a srozumitelnější. Vývoj probíhal na půdě ČT ve spolupráci s redakcí, archivem.
V současné době je aplikace s úspěchem využívána a její vývoj pokračuje v desktopovou verzi, která
v budoucnu nabídne jeho uživatelům větší komfort.

Ukázka nové webové aplikace

Nové postupy archivace zatím nebyly zavedeny v Redakci publicistiky a Redakci sportu
(nezpravodajské části). Tyto redakce by měly do nového produkčního prostředí SONAPS a nového
systému archivace DAR přejít až v roce 2018. Přípravy změn postupů ve výrobě a následné archivaci
záznamů již však byly zahájeny a musí probíhat již v roce 2017. Vedle těchto činností bude v roce
2017 v novém digitálním archivu DAR probíhat další vývoj zejména v těchto oblastech:

 Zajištění monitoringu vysílání a metodika jeho archivace.
 Vybudování nové technologie pro pracoviště zajišťující standardní digitalizaci. Spolu

s implementací této technologie bude řešena i změna jejich organizace. Plnění nového archivu
z datových nosičů (kopírování datového souboru) bylo zprovozněno již koncem roku 2015
v Praze a polovině roku 2016 i v Brně a Ostravě. Tento způsob byl využíván jak pro materiály,
které v této podobě primárně vznikaly, tak pro materiály, které byly takto přepsány z jiných
nosičů. V roce 2016 se podařilo tímto způsobem douložit do nového digitálního archivu 6 282
záznamů.

25/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

 Umožnění nasazení pořadů do vysílání.
 Implementace nových exportních funkcí přímo do systému Provys.
Dalším náročným úkolem, který je nutné řešit v souvislosti s probíhajícím přechodem na nový
digitální archiv, je souběh obou technologií a přesun (migrace) digitálních materiálů a jejich metadat
uložených v končícím digitálním archivu do nového. Migrace probíhá průběžně na základě
připravených migračních front a musí být technicky regulována s ohledem na vytížení obou systémů
aktuální výrobou, prováděnými zásahy do technologií s ohledem na jejich další vývoj (odstávky)
a s ohledem na řešení chyb, které odhalí nastavené kontroly. Migrační fronty připravuje a priority
migrace určuje APF (oddělení Správa programových fondů) v součinnosti s novými odděleními RAZ
a RAS, televizními studii Brno a Ostrava a útvarem IT, který migraci zastřešuje technicky.

Stav migrace ke konci roku 2016:

 Archivní pořady (nezpravodajské pořady) jsou migrovány od nejstarších, od roku 1953. Koncem
roku 2016 migroval rok 1983.

 U novodobé zpravodajské tvorby a sportovního zpravodajství byl zvolen jiný postup. Z důvodů
častého využívání nejnovější odvysílané tvorby byla zvolena migrace od nejnovějších záznamů
zpětně. Druhým kritériem byla preference důležitosti zpravodajské relace – Události, Branky
body vteřiny atd. Hlavní zpravodajské relace jsou kompletně migrované. U sportovních
zpravodajských pořadů je dokončena migrace Branek bodů vteřin od poloviny roku 1981 do
poloviny 2001. Novější BBV a Sportovní zprávy na migraci čekají.

Migrace pokračuje i v roce 2017. Další objem materiálů, který na migraci teprve čeká, jsou pracovní
materiály zejména zpravodajské a sportovní příspěvky, sestřihy pracovních-hrubých materiálů
a zahraniční výměny.

3.1.4 Využívání audiovizuálního fondu

Audiovizuální záznamy uložené v České televizi jsou ze samotné podstaty fungování televize jejím
stěžejním bohatstvím. Jsou ve velké míře znovu využívány jak pro vysílání (živé i internetové), tak pro
výrobu nových pořadů. Archivní pořady nebo jejich části jsou také obchodním artiklem. Licence jsou
prodávány jiným vysílatelům či výrobcům audiovizuálního obsahu.

V roce 2016 bylo APF Praha reprízováno celkem 6 159 pořadů, redakce zpravodajství přihlašovala 11
archivních pořadů. Studio Brno reprízovalo celkem 2 340 archivních pořadů a studio Ostrava 2 167
pořadů.

Telexport ČT v roce 2016 poskytl za úplatu licenci k užití 748 archivních pořadů nebo jejich částí
například pro účely televizního vysílání, provozování ze záznamu v rámci kin, výstav či vzdělávacích
programů, rozmnožováním na nosičích a další způsoby užití v ČR i zahraničí.

26/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Vedle toho v roce 2016 archiv započal s vlastním výběrem pro publikování historických záznamů
publicistiky na webu. Na web ČT (ivysílání) bylo pod záložku „Z archivu“ vloženo 116 videí.
Nejpřehrávanějším videem se stala Beseda o Mnichovské dohodě z roku 1967 (od 15. 9. do
27. 12. 2016 mělo 4 739 přehrání). Užití na internetu má někdy jinou dramaturgickou logiku než užití
tradičním vysíláním. Historické zpravodajské a publicistické záznamy (na které se naváží autorská
práva) lze operativně zpřístupnit právě v souvislosti s určitými výročími. V roce 2017 chceme
s Novými médii připravit Osmičková výročí a vyladit viditelnost a propagování těchto historických
záznamů na webu.

ivysílání ČT záložka „Z archivu“

Již v předchozích letech připravil APF možnosti širokého zpřístupňování archivů, jak interním
spolupracovníkům uvnitř ČT, tak i externím badatelům. Jedná se o prezenční zpřístupňování
v mediálních badatelnách/přípravnách dat. V procesu televizní výroby tyto badatelny sloučily do
jednoho úkonu několik dřívějších kroků: rešerše, následné prohlížení záznamů (videí) a výběr
konkrétních záběrů do střihové soupisky následně exportované APF do cílových destinací
postprodukčního prostředí. Pravidla exportů z digitalizovaného archivu jsou sepsána do
propracované a závazné metodiky.
Badatelny/přípravny dat jsou vybaveny technologií umožňující badatelům a tvůrcům zkoumat
audiovizuální sbírky ve správě APF. Primárně se jedná o digitální záznamy, či zdigitalizované kopie
fyzických nosičů. Vzhledem k současné existenci dvou digitálních archivů je badatelům umožněn
náhled do obou systémů pomocí webové aplikace Ardome (DAPF), resp. programu Provys (DAR).

27/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Dále je v mediální badatelně umožněn náhled i na pracovní kopie na analogových kazetách i nosičích
typu DVD a VHS.

Využití badatelny v roce 2016:

2016 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Celkem:

Interní badatelé 39 52 41 74 59 48 27 44 65 57 65 41 612

Externí badatelé 26 40 36 33 26 26 24 37 22 27 29 26 352

Celkem 65 92 77 107 85 74 51 81 87 84 94 67 964

Od roku 2015 konstatujeme nárůst o 170 klientů a tendence je stále růstová.

3.2 Zvukový fond

Vedle běžných činností spojených s péčí o fotografický fond bylo prioritním úkolem pro rok 2016
pokračovat v digitalizaci matric z výroby ČST a ČT. Ke konci roku 2016 bylo digitalizováno 81 %
pražských, 21 % brněnských a 24 % ostravských matric.

Koncem roku byla zahájena analýza procesů zpracování a práce se zvukovým fondem v digitálním
prostředí, která bude v budoucnosti základem pro přípravu zadání na nové řešení digitálního
zvukového archivu (nástupce nynějšího digitálního zvukového archivu).

3.2.1 Správa zvukového fondu

Základní činností fonotéky je zajištění odborné péče o archivní zvukový fond ČT a poskytování
podpory při jeho dalším užití jako je např. spolupráce při rešerších a výběru snímků pro ozvučování
pořadů ČT, při komerčním využití zvukových snímků a provádění kontrol údajů reprízovaných pořadů
APF pro hlášení použité hudby, které odesílá Odd. pro kolektivní správu ČT na OSA a INTERGRAM.
V průběhu roku 2016 pracovníci fonoték zkontrolovali a případně doplňovali údaje u stovek pořadů
měsíčně.

V současné době je hlavním cílem zajištění probíhající digitalizace zvukového fondu (viz. další
kapitolu). V rámci digitalizace zvukového fondu se provádí i celková kontrola stavu metadat
zvukových nosičů včetně kontroly obsahu zvukových záznamů a zároveň se posuzuje i technická
kvalita záznamů. U magnetofonových pásů se vyměňují nebo dolepují poškozené rozdělovací blanky,
mění se starší kovové středovky, popisky apod. Tímto procesem prošlo v roce 2016 skoro 5 000
zvukových pásků.

V roce 2016 přibylo do zvukového fondu České televize celkem 480 nahrávek, z tohoto počtu je 330
nahrávek na nových matricích. Nově vyrobené zvukové snímky jsou souběžně uloženy jak do
digitálního archivu, tak na nosič.

28/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

3.2.2 Digitalizace zvukového fondu

Systematická digitalizace zvukového fondu probíhá ve spolupráci se zvukovou technikou od roku
2013. V Praze na dvou digitalizačních pracovištích (od r. 2013) a po jednom pracovišti v Brně (od
r. 2014) a Ostravě (od r. 2013). Digitalizované záznamy včetně metadat jsou ukládány v centrálním
digitálním archivu (audioserveru) v Praze, do kterého mají přístup pracovníci fonotéky a zvukové
techniky. Jejich prostřednictvím je pak zajištěn přístup k vyhledávání údajů a poslechu vybraných
digitalizovaných snímků i pracovníkům programových útvarů, případně interním a externím badatelů.
Zvuk je ukládán na disková pole do souborů WAV (Waveform audio file format) ve formátu PCM
s rozlišením 24 bitů a vzorkovací frekvencí 48 kHz, záznamy audioserveru jsou zálohovány na
páskovém úložišti a v případě výpadku je možné obsah ze záloh obnovit. Metadata jsou evidována jak
v databázi spojené s audiserverem (digimedia), tak v centrálním systému Provys.

Ukázka evidence metadat v databázi Digimedia

Digitalizace probíhá víceméně podle plánovaných ukazatelů, jen občas dochází časovým skluzům
z technologických a personálních důvodů na zvukových pracovištích (např. z důvodu pravidelné
provozně-technické údržby pracovišť, prioritnějšímu vyřizování objednávek přepisů pro obchodní
a výrobní účely, nutnosti personálního posílení jiných pracovišť výroby).

29/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Technické zázemí digitalizačního pracoviště ve zvukové výrobě ČT Praha

Přednostně se digitalizují unikátní nahrávky - matrice (druh nosiče M, BT, BST, BR, OS4), což jsou
originální snímky z výroby ČT a snímky trvalé archivní hodnoty (druh nosiče T) - převzaté od Českého
rozhlasu, Supraphonu, Pantonu, snímky darované apod. Statistika jejich digitalizace je zachycena
v tabulce:

TS druh nosiče celk. nosičů r. 2016 digit. celkem digit. % digit.

Praha M 8 680 1 200 7 020 81
Praha T 22 185 2 530
Ostrava OS4 2 900 6 036 11
Brno BT,BST,BR 6 300 215
517 710 25

1 682 27

Celkový pohled na digitalizaci zvukového archivu a objem digitálního archivu:

TS počet nosičů počet nahrávek hodin záznamu GB
Praha
Ostrava 13 056 131 084 3 471 4 006
Brno
701 4907 263 214

1 682 9 233 500 490

3.2.3 Technologický rozvoj zvukového archivu

Vedle samotné digitalizace zvukových snímků uložených na nosičích je dalším cílem digitalizace
zrušení fyzických výpůjček zvukových nosičů a převedení všech pracovních postupů do digitálního
prostředí (příjem nahrávek, vyhledávání a výpůjčky/exporty kopií nahrávek).

30/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

V současné době je pro digitální zvukový archiv používán systém Digimedia, vytvořený původně pro
podporu zvukové výroby nikoliv pro potřeby archivace. Licenci před patnácti lety zakoupila ČT od
firmy Studer na neomezenou dobu, lze ji tedy stále používat. Systém je však již zastaralý a vzhledem
ke skutečnosti, že firma již zanikla, je nutné jej v dohledné době nahradit jiným. Jako vhodné řešení,
nejen z hlediska nákladů, je zvažováno využití technologie a funkcí integrovaného systému PROVYS
a DAR, který nyní slouží pro archivaci audiovizuálních záznamů. Provys navíc již v současné době
slouží pro evidenci zvukových nosičů a obsahuje metadata o zvukových nahrávkách včetně
digitálních.

Analýza procesů, které musí být zajištěny při správě a práci s digitálním zvukovým fondem bude
probíhat v roce 2017. Její výsledky pak budou sloužit pro vytvoření zadání nového řešení digitálního
zvukového archivu, který plánujeme realizovat nejpozději v roce 2019.

3.2.4 Využívání zvukového fondu

Zvukový fond ČT je využíván převážně pro potřeby ozvučování nově vyráběných pořadů ČT. Dále jsou
zvukové záznamy uložené v archivu využívány pro komerční činnosti Telexportu a Produkčních
služeb. Fonotéka podle objednávek těchto útvarů zajišťuje rešerše a kontrolu snímků před jejich
přepisem na pracovištích zvukové techniky. V roce 2016 byly ze zvukového archivu přepsány např.
snímky s nahrávkami L. Hermanové, H. Hegerové, A. Gondolána, M. Tučného, M. a T. Elefteriadu,
Orch. K. Vlacha, M. Kubišové, písničky z pořadů Hodiny zpěvu a další nahrávky.

Fonotéky zajišťují také rešerše snímků pro potřeby programových útvarů, interních a externích
badatelů. Fonotéka Praha každoročně spolupracuje s redaktory dětského webového portálu při
výběru hudby pro velikonoční a vánoční interaktivní kalendáře ČT.

V rámci spolupráce s Moravskou zemskou knihovnou v Brně na tvorbě obsahu Virtuální národní
fonotéky (veřejně přístupné databáze zvukových záznamů, na níž se podílejí knihovny, muzea
a instituce, v jejichž archivech jsou takové záznamy uloženy) započaté v roce 2015 byla v roce 2016
dokončena jednání o výměně metadat a byla předána jejich 1. část ke zveřejnění.

3.3 Fond fotografií

Kromě standardních činností spojených s péčí o fotografický fond byly stanoveny pro rok 2016
následující cíle:

1. Ve fototéce APF Praha zdigitalizovat (včetně provedení grafických úprav a doplnění metadat)
nejméně 10 000 fotonegativů. Úkol vytyčený pro dlouhodobou digitalizaci se podařilo
naplnit. Povedlo se i uspokojit rostoucí poptávku po digitalizaci pro aktuální potřeby ČT (tzv.
ad hoc, na vyžádání). Vzhledem k novým činnostem spojeným s registrem smluv, které
začalo zajišťovat digitalizační pracoviště, muselo být po pořízení dalších 1 315 digitalizátů
z kapacitních důvodů pozastaveno skenování fotografií na papírové podložce.

31/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

2. Převzít fotografický fond TS Ostrava, který byl dosud ve správě ostravského tiskového
oddělení, do správy APF Ostrava. K převzetí fondu došlo ve druhé polovině roku, dále viz
kapitolu 3.3.1.

3. Zajistit přípravu a stěhování brněnského fondu fotografií do prostor nového studia a dokončit
převoz negativů do fototéky Praha.

Během druhé poloviny roku 2016 začal být ve fototéce APF Praha využíván software abeMeda, který
pracovníkům APF umožňuje hledat v metadatech napříč celým fondem digitálních fotografií. Během
roku 2017 předpokládáme jeho využití pro zpřístupnění vyhledávání ve fotkách pro celou Českou
televizi.

3.3.1 Správa fondu fotografií

Z oddělení Fotoservisu bylo během roku 2016 do fototéky APF Praha převzato 30 přejímek (celkem
54 017 fotografií jak ve formátu JPEG, tak ve formátu digitálního negativu, o celkovém objemu 2,287
TB. Byla zahájena kontrola a oprava metadat u již existujících digitálních fotografií. Pokračovalo
postupné přebírání brněnských fotonegativů, které jsou nyní uloženy v chlazeném depozitáři
v pražské fototéce.

Fotografie a fotonegativy v TS Ostrava byly během roku 2016 převzaty převážně z oddělení PR do
správy APF Ostrava a přestěhovány do samostatné místnosti ve správě archivu. Byla zahájena jejich
inventarizace, která bude pokračovat v následujícím období v závislosti na personálních možnostech
studia.

Brněnská fototéka byla stejně jako ostatní fondy přestěhována do nových prostor televizního studia
Brno. Byla zpracována archivní pomůcka ve formátu Excel, popisující metadata 2 296 složek s celkem
38 188 archivními fotografiemi na papírové podložce a dále 7 137 fotografiemi nezařazenými do
složek. Dále byl zpracován soupis k 5 627 fotonegativům, obsahujícím 29 188 záběrů. Fotonegativy
včetně soupisu byly kompletně převezeny k uskladnění ve chlazených depozitářích fototéky v Praze.
V současné době brněnská fototéka zpracovává nálezy (po stěhování), které postupně předávají do
archivu dramaturgové a produkční. Tyto negativy budou rovněž předávány do Prahy. Fond
fotografických pozitivů je po stěhování do nového sídla studia uložen v krabicích ve spisovém archivu.
Uspořádán podle signatur bude do pořadačů po dokončení nového depozitáře, jehož stavba je
naplánována na druhé pololetí roku 2017.

3.3.2 Digitalizace fondu fotografií

Pokud jde o fotonegativy a diapozitivy ve správě fototéky APF Praha, zatím je zdigitalizováno cca 15
% celkového rozsahu fondu. Počet analogových předloh však dále roste s postupným převzetím
fotonegativů z APF Brno. V tuto chvíli se pracovníci fototéky více než na zrychlení tempa digitalizace
soustředí na kontrolu metadat podle zásad jednotného popisu a na zpřístupnění digitálních fotografií
pro účely ČT. U fotografií na papírové podložce nelze uvést přesnější množstevní údaje o stavu

32/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

digitalizace, protože není možné určit celkový počet unikátních analogových předloh (nejsou uloženy
a evidovány samostatně, jsou součástí jiných spisů, mohou být shodné s fotonegativy, nepatří
televizi).
Ve fototéce APF Praha bylo během roku 2016 v rámci plánované digitalizace naskenováno přes
10 236 fotonegativů (413 fotosetů) a 1 315 fotografií na papírové podložce. Fotonegativy jsou ve
vysokém rozlišení skenovány na skeneru Hasselblad Flextight X5 (do formátu digitálního negativu 3F)
a na skeneru Epson V850 (do TIFFu), přičemž v obou případech je vyhotovena kvalitní kopie ve
formátu JPEG, často s provedením retuše a vždy s vložením metadat v programech Adobe Photoshop
a Bridge. Fotografie na papírové podložce jsou digitalizovány na skeneru Canon CanoScan 9000F do
PNG s metadaty opatřenou kopií ve formátu JPEG.

Pracoviště pro digitalizaci fotonegativů ve fototéce Praha

V Ostravě se začalo s digitalizací fotonegativů externím dodavatelem ještě v době, kdy byly
spravovány PR oddělením. Takto bylo digitalizováno cca 20 % fotonegativů. Po převzetí fotonegativů
do nově vzniklého ostravského fondu fotografií koncem roku 2016 navázalo na digitalizaci nově
zřízené samostatné pracoviště v rámci ostravského archivu. Na tomto pracovišti je digitalizace již
prováděna v souladu se stanovenou metodikou a v roce 2017 podle ní začne vytvářet také popisná
metadata. Nad dříve digitalizovanými fotografiemi bude v budoucnu provedena kontrola, zda jsou

33/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

s touto metodikou v souladu. Převzaté fotografie na papírové podložce nejsou zatím zpracovány ani
digitalizovány z kapacitních a personálních důvodů.

V APF Brno bylo zahájeno skenování fotografií na papírové podložce na počátku roku 2016.
Digitalizace probíhá na skeneru Fujitsu fi-5220C do PNG, souběžně s postupem digitalizace je
doplňována soupiska s metadaty. V roce 2016 bylo naskenováno 565 složek s celkem 10 241
fotografiemi. TS Brno používalo odlišnou metodiku digitalizace a popisu fotografií než APF Praha.
Během roku 2016 byly zahájeny první kroky ke sjednocení popisných metadat. Brněnské negativy,
které byly převezeny k uskladnění ve fototéce APF Praha, budou v budoucnu digitalizovány v Praze.

3.3.3 Technologický rozvoj archivu fotografií

Většina fotografií z doby přibližně do roku 2000 je zatím v analogové podobě. V digitalizovaných
a digitálně vzniklých fotografiích, které jsou uloženy na síťovém úložišti, zatím mohli vyhledávat
pouze archiváři.

Dlouhodobým cílem je, vedle zajištění pokračující digitalizace dle jednotných metodik ve všech
studiích, vybudování celotelevizního systému pro správu všech digitálních fotografií uložených v ČT,
který umožní uložení a dokumentaci fotografií a řízení uživatelských přístupů k nim. Systém musí
disponovat nástroji pro ochranu té části fotografického kontentu, která byla vybrána k trvalému
uložení a zaevidována do Národního archivního dědictví. Ve spolupráci s dalšími součástmi byly
zpracovány podklady pro zadávací dokumentaci k výběrovému řízení na Content Management
System pro fototéku.

Protože výběr a implementace nového systému je ještě dlouhodobou otázkou, začíná nyní pražská
fototéka využívat software abeMeda, který umožňuje spravovat uživatelský přístup ke katalogům
obsahujícím metadata a náhledy fotografií odděleně od přístupu k samotným fotografiím. Pracovníci
součástí ČT tak už během roku 2017 získají možnost vyhledávat v podstatné části archivních
fotografií. Cílem je, aby tento software používaly všechny tři fonotéky. Před vložením fotografií do
knihoven a od nich odvozených katalogů v abeMedě je ale třeba (v dílčích fondech jednotlivých studí)
provést kontrolu metadat a jejich sjednocení se standardem popisu.

Pro fototéku Ostrava, která byla převzata do správy APF teprve nedávno, je vedle výše uvedeného
cílem zajistit nové úložiště a zrychlit proces digitalizace. Ostravský archiv fotonegativů není zatím
uskladněn v optimálních mikroklimatických podmínkách. Předpokládá se, že už digitalizované
fotonegativy budou po jejich digitalizaci postupně předávány do chlazeného depozitáře v APF Praha,
stejně jako jsou uloženy fotonegativy TS Brno.

3.3.4 Využívání fondu fotografií

Digitalizované i digitálně pořízené fotografie ve správě fototéky APF Praha užívá řada součástí ČT,
především Marketing (jeho součástí je Fotoservis ČT, který poskytuje zejména fotografie z natáčení
tisku také k propagaci pořadů), Telexport, Edice ČT, Nová média a jednotlivé produkce. Během roku

34/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

2016 bylo vyřízeno 162 písemných požadavků na rešerše různého rozsahu. Archiválie evidované ve
fotografickém fondu byly předkládány k nahlížení během celkem čtrnácti návštěv externích badatelů.

V TS Ostrava jsou fotografie využívány hlavně v oddělení PR pro přípravu upoutávek na pořady
v tisku, internetu, tvorbu výstav a pořádání festivalů. V roce 2016 bylo využito asi 1 000 fotografií,
velká část z nich na výstavě k šedesáti letům TS Ostrava.

V APF Brno byl fond fotografií v roce 2016 využit primárně k výstavě k 55. výročí vzniku brněnského
televizního studia

3.4 Spisový fond

Vedle běžných činností spojených s péčí o spisový fond a metodickým dohledem nad spisovou
službou byly stanoveny pro rok 2016 tyto základní cíle:

1. Při zajištění běžného provozu (tj. digitalizace desetitisíců stran výrobních složek, scénářů,
osobních spisů a mnoha dalších písemností pro aktuální požadavky součástí ČT a zajištění
skenování doručených dokumentů a smluv) zajistit také plánovanou digitalizaci rozsáhlejších
archivních souborů (zejména kartoték). Celkem bylo naskenováno přes 300 000 stran
různého formátu. Vedle písemností digitalizovaných pro zvýšené provozní požadavky šlo
i o rozsáhlé vyhledávací pomůcky (lístkové katalogy). Podrobněji viz kapitolu 3.3.2

2. Dokončit inventarizaci a přemanipulaci písemností, které byly přijaty do spisového archivu
před rokem 2013 a u nichž neprobíhalo řádné skartační řízení. Tento úkol se podařilo ke
konci roku 2016 úspěšně dokončit, viz kapitola 3.4.1.

3. Přestěhovat brněnský spisový fond do prostor nového studia.

4. Přestěhovat již digitalizované ostravské dokumenty do depozitáře v Ostravě Radvanicích.

Vedle těchto cílů spisový archiv aktivně spolupracoval s Právním útvarem a Útvarem IT na přípravě a
implementaci pracovních postupů pro zveřejňování smluv v Registru smluv, v jehož rámci Spisový
archiv - Skenovací a dokumentační oddělení začalo od poloviny roku 2016 nově odpovídat v tomto
procesu za digitalizaci, zpracování (znečitelnění) a zveřejnění smluv v Registru smluv.

3.4.1 Správa spisového fondu

Během roku 2016 bylo od různých útvarů (původců) v ČT Praha převzato celkem 92 analogových
přejímek písemností a dvě přejímky v digitální podobě. Byla dokončena inventarizace přejímek
z období 2006 až 2013, v rámci které byly přemanipulovány písemnosti z balíků do celkem 5 609
kartonů. 187 kartonů bylo nově zdokumentováno. Přírůstek archivního fondu v ČT Praha činil v roce
2016 celkem 773,6 běžných metrů. Šlo o mimořádný nárůst, kterým bylo vyřešeno dědictví
z minulosti, kdy neprobíhalo skartační řízení. Nepředpokládá se, že by se nárůst tohoto rozsahu
v příštích letech opakoval.

35/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

V září 2016 byla v novém depozitáři spisového archivu instalována druhá řada posuvných regálů, čímž
se úložná kapacita zvýšila o dalších 772 běžných metrů. Během dalších měsíců sem byly přesunuty
inventarizované výrobní složky pořadů převzaté v letech 2008 – 2016.

Nový depozitář spisového archivu APF Praha

V APF Ostrava bylo v roce 2016 převzato 52 přejímek spisů (celkem 135 kartonů). Většinou je tvořily
výrobní složky pořadů. Z důvodů omezených velikostí depozitářů jsou spisy po digitalizaci
přemisťovány do depozitáře v Ostravě Radvanicích.
V APF Brno spočívala běžná péče o archiválie realizovaná v roce 2016 v dokumentování a třídění nově
převzatých spisů (bylo převzato 651 analogových přejímek, z toho 644 výrobních složek pořadů).
Hlavní činností pracovníků byla příprava stěhování a následného umístění fondu do prostor nového
studia. V souvislosti se stěhováním převzal APF Ostrava nové položky spisového fondu, a to archivní
část dokumentace spisového fondu ředitelství TS a archivní dokumentace právního oddělení.

3.4.2 Digitalizace spisového fondu

Digitalizace spisů a písemných archiválií byla v oddělení Spisového archivu a fototéky ve studiu ČT
Praha zahájena na začátku roku 2014. Během roku 2016 bylo naskenováno dalších více než 300 000
stran různého formátu. Dosud provedené digitální kopie spisů či digitální přejímky ve správě APF
Praha dosáhly ke konci roku 2016 počtu cca 1, 3 miliónu stran různého formátu. Používány jsou
skenery Fujitsu (kombinace flatbed a podavač). Digitalizáty jsou na skenovacím pracovišti ukládány ve
formátu PDF/A se strojově rozpoznaným textem, který výrazně usnadňuje vyhledávání v dokumentu.
Vzhledem k tomu, že další generace softwaru pro OCR velmi pravděpodobně umožní lepší vytěžení

36/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

textu (s nižší chybovostí), jsou uchovávány také bitové obrazy digitalizátů v bezeztrátovém formátu
(PNG). K převodu většího množství evidenčních jednotek (například digitalizovaných kartoték) do
formátu PDF/A s dávkovým OCR je využíván software ABBYY FineReader Corporate.
Digitalizáty jsou ukládány na zálohované síťové úložiště s omezeným přístupem. Vzhledem k absenci
specifického informačního systému pro správu těchto souborů je pro fulltextové vyhledávání
využíváno rejstříků vytvořených nástrojem pro indexaci v softwaru Adobe Acrobat PRO. Díky těmto
nástrojům mohou archiváři poskytnout podstatně lepší služby jak pracovníkům ostatních součástí ČT,
tak externím badatelům z řad studentů a historiků.
Vedle digitalizace spisů a archiválií zajišťovalo Skenovací a dokumentační oddělení, které bylo během
roku 2016 součástí oddělení Spisového archivu a fototéky Praha, také digitalizaci doručených
úředních analogových dokumentů do elektronické spisové služby e-spis a od července 2017 také
digitalizaci, zpracování (znečitelnění) a zveřejnění smluv v Registru smluv. Ke konci roku 2016 tímto
procesem zpracování prošlo a v registru bylo zveřejněno přes 1 600 smluv.

Pracoviště zajišťující zpracování smluv ČT do Registru smluv

V APF Ostrava pokračovala v roce 2016 digitalizace spisového fondu, která započala v roce
předchozím. Ve sledovaném období bylo zdigitalizováno 1 723 výrobních složek pořadů obsahujících
189 586 stran textu.
V Ostravě byla zahájena digitalizace spisů v druhé polovině roku 2015. V roce 2016 bylo naskenováno
více než 180 000 stran převážně výrobních složek pořadů. Pro skenování je využíván stejný typ

37/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

skeneru jako v Praze, stejně tak se skenované dokumenty ukládají do souborů PNG. Převádění do
formátu PDF/A bylo v roce 2016 prováděno z technických důvodů jen u výpůjček. V roce 2017 plánuje
ostravské APF hromadně převádět všechny digitalizované dokumenty do formátu PDF/A, stejně tak je
cílem vytvářet rejstříky v ADOBE Acrobat PRO jako v Praze, ve snaze o sjednocení postupů.
Digitalizace spisů a písemných archiválií byla ve studiu ČT Brno zahájena na začátku roku 2014.
Během roku 2016 bylo naskenováno dalších 195 767 stran výrobních složek a 12 044 stránek
historického spisového archivu. Shodně s pražským pracovištěm APF jsou v Brně používány skenery
Fujitsu (kombinace flatbed a podavač). V provozu byla dvě digitalizační pracoviště, obsazená
externími spolupracovníky – první z nich skenuje historický spisový archiv, druhé výrobní složky.
Výkonnost digitalizačního pracoviště historického spisového archivu byla v roce 2016 omezena kvůli
zapojení tohoto pracoviště do příprav dokumentace pro jubilejní výstavu k 55. výročí založení
brněnského televizního studia, v dalších letech lze předpokládat rychlejší průběh digitalizace
historického archivu. Digitalizáty jsou na skenovacím pracovišti ukládány ve formátu PNG a jsou tak
připraveny k převedení do formátu PDF/A, aby mohly být v roce 2017 vybaveny indexací strojově
rozpoznaného textu, která výrazně usnadní vyhledávání v dokumentu. Digitalizáty jsou shodně s praxí
pražského APF ukládány na zálohované síťové úložiště s omezeným přístupem.

Skenovací pracoviště APF Ostrava

3.4.3 Technologický rozvoj archivace spisů

Dlouhodobým cílem technologického rozvoje správy spisového archivu ČT je vznik důvěryhodného
digitálního archivu, jehož existence je podmínkou pro ukládání digitálních archiválií. V tuto chvíli však

38/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

nejsou v České republice definovány detailní podmínky pro jeho budoucí akreditaci. Pracovníci
archivu se tak soustředí především na střednědobé úkoly:

1. Naplnění Základních pravidel pro zpracování archiválií* (jsou vytvářeny podklady pro nové
archivní pomůcky, archiváři se také seznamují se softwarem pro Elektronické zpracování
archiválií ELZA**).

* Základní pravidla pro zpracování archiválií vydává a aktualizuje Odbor archivní správy a spisové
služby (spadající pod Ministerstvo vnitra). Jde o jeden ze základních metodických textů, kterými se řídí
archiváři v ČR, především při tvorbě archivních pomůcek. Obsahují návod pro práci s archiváliemi a
jejich cílem je sjednocení archivního popisu tak, aby bylo možné vyměňovat tyto informace nejen mezi
paměťovými institucemi České republiky, ale i v mezinárodním měřítku.
** ELZA je označení pro software, který je průběžně vyvíjen Odborem archivní správy a spisové služby +
jednotlivými institucemi (vývojářská licence). Primárním cílem je umožnit Archivům a Paměťovým
institucím naplňovat Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu v digitálním prostředí. Jeho
využití není povinné, je možné požadované funkčnosti implementovat do již užívaných systémů.

2. Rozvoj digitalizace spisů a archiválií.

3. Metodický dohled nad elektronickým systémem spisové služby (pravidelná metodická školení
pro zaměstnance pracující s e-spisem).

4. Sjednocování současných postupů digitalizace a práce s digitalizovanými písemnostmi mezi
jednotlivými studii. Pro rok 2017 zejména převod do PDF s rozpoznáním textu (OCR) a tvorba
indexovaných PDF pro následné lepší vyhledávání.

3.4.4 Využívání spisového fondu

Nahlížení do spisů a písemných archiválií, které je vždy spojeno s digitalizací příslušných dokumentů,
si během roku 2016 nejčastěji vyžádaly Právní úsek (oddělení právní podpory pořadů/oddělení
licenční podpory), Útvar řízení lidských zdrojů, Telexport, dramaturgie programu a produkce pořadů.
Pro provozní potřeby ČT byla spisovými archivy zpřístupněna výrobní dokumentace k více než 1 000
pořadům v Praze, 180 pořadům v Ostravě a v Brně bylo umožněno nahlížení do výrobní dokumentace
cca 200 pořadů. Spisový archiv APF Brno byl v roce 2016 využit také jako zdroj dokumentů
pro výstavu k 55. výročí brněnského studia. Nejzajímavější dokumenty z historie studia byly
připraveny jako výstavní exponáty.

39/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Archivní materiály na výstavě k 55. výročí brněnského studia

S dostupnými archiváliemi ve fondu Spisového archivu se během sledovaného období seznamovalo
v Praze celkem 44 badatelských návštěv (z toho pět ze zahraničí). Za pomoc archivářů České televizi
například poděkoval na konferenci Mezinárodní federace televizních archivů (FIAT/IFTA) ve Varšavě
historik Dean Vuletič z Vídeňské univerzity, který na základě svého badatelského studia v archivu ČT
vydává v nakladatelství Bloomsbury knihu o historii soutěže o píseň Intervize. Spisový archiv Brno
navštívilo 31 badatelů a spisový archiv Ostrava 18 badatelů. Mezi nejaktivnější badatele v brněnském
studiu patřili zástupci výstavních institucí – například zástupci Památníku písemnictví v Rajhradě, kteří
pro chystanou výstavu bádali v archivních dokumentech spjatých s osobností básníka Josefa Kainara
či zástupci Moravské zemské knihovny v souvislosti s výstavním projektem o Karlu Högerovi.
Ostravskou badatelnu několikrát navštívil badatel, kterého zajímala přímo historie ostravského
archivu ČT a jeho jednotlivých fondů.

3.5 Knihovna (knihy, noviny a časopisy)

Pro knihovnu ČT Praha byl rok 2016 z hlediska jejího fungování rokem zcela zásadní změny.
16. prosince zhruba došlo po roce a půl příprav k zahájení provozu nového automatizovaného
knihovního systému - KOHA, který byl vyvinut na Novém Zélandu. Ten nahradil v knihovně mnoho let
využívaný britský systém AKS T-Series (dříve Tinlib) stále fungující v systému DOS. Více viz kapitola
3. 5. 3.

40/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

3.5.1 Správa fondu knih, novin a časopisů

Běžná péče o knihy, noviny a časopisy realizovaná v roce 2016 spočívala v pražské knihovně
v zajištění procesů výpůjček, rešerší a katalogizaci knih ještě s využitím starého sytému T-Series. Do
starého systému se však vzhledem k plánovanému přechodu vkládaly pouze urgentní tituly.
Knihovna APF TS Brno obsahuje v současné době 816 svazků, které byly do knihovny soustředěny
během stěhování studia do nového sídla v létě 2016. S ohledem na to, že jejich inventarizace je
naplánována na druhé pololetí roku 2017, neprobíhala v roce 2016 ani výpůjčková, ani rešeršní
služba.
Význam ostravské knihovny se postupně zmenšuje, knihy nejsou už několik let dokupovány. V roce
2016 byla již většina knih přestěhována do depozitáře v Ostravě Radvanicích.

3.5.2 Digitalizace fondu knih, novin a časopisů

Knihy, časopisy a noviny jsou v knihovně uloženy v analogové podobě. Vzhledem ke způsobu jejich
využití je tento způsob vyhovující.
Mimo knihovnu stojí projekt digitalizace Týdeníku Československé televize, které jsou pro své
programy velmi využívané jak archiváři, tak badateli a produkcemi. Ty jsou v digitální podobě
zpřístupněny na intranetu ČT (v knihovně jsou všechna čísla k dispozici vyvázaná v papírové podobě).
Evidence knih a jejich metadatový popis je v případě pražské knihovny uložen v databázi umožňující
rychlé vyhledávání. V prosinci loňského roku došlo k překlopení kompletní databáze knih do nového
systému, nové přírůstky se již katalogizují tam.

3.5.3 Technologický rozvoj knihovny

Nový systém KOHA nabízí ve srovnání s předchozím systémem nesrovnatelný komfort pro čtenáře při
vyhledávání v katalogu, rezervacích výpůjček a možnostech nastavení čtenářského konta.
Knihovníkovi pak umožňuje mimo jiné zpracování knih v moderních výměnných formátech
a stahování již hotových záznamů z Národní knihovny. Jde o webovou aplikaci, takže k ní je okamžitý
přístup z jakéhokoliv PC bez nutnosti instalace jako u předchozího systému.

41/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

Hlavní nástroje systému KOHA

Konverze všech záznamů do nového formátu již proběhla a nyní probíhá ladění a kustomizace
metadat v součinnosti s IT oddělením. Očekávaný je přechod na novou verzi systému v létě, která by
měla nabídnout nové funkce a zrychlení procesů zejména ve výpůjčním protokolu.
Časopisy, které evidujeme, se stále půjčují mimo systém, ale v KOHA existuje modul pro katalogizaci
a výpůjčky časopisů. Do dvou let bychom rádi tento modul začali rovněž využívat a začali
katalogizovat a půjčovat i časopisy elektronicky.
V brněnské ani ostravské knihovně nebyl vzhledem k velikosti knihoven systém implementován.
Technický rozvoj ostravské knihovny se vzhledem k její malé velikosti neplánuje a v případě brněnské
knihovny bude o jeho případném využití rozhodnuto až po její inventarizaci.

3.5.4 Využívání fondu knih, novina časopisů

Knihovna ČT Praha je neveřejná a slouží prioritně pro tvůrce pořadů. V roce 2016 proběhlo ve studijní
knihovně ČT Praha cca 2 654 výpůjček knih a cca 3 653 výpůjček časopisů, dále bylo poskytnuto
230,5 hodin rešerší pro tvůrce nových pořadů.
Ostravská knihovna se již několik let nerozšiřuje a počet výpůjček tak klesá. V roce 2016 bylo 125
vypůjčených knih. Brněnská knihovna se v průběhu roku 2016 stěhovala (a rozšiřovala o nově
předané knihy) do nového studia, výpůjční a rešeršní služby tak neprobíhaly.

3.6 Ostatní činnosti a odborné aktivity APF

Vedle odborné podpory pro vysílání archivních pořadů na televizních kanálech a na iVysílání
a odborné podpory využívání archivních materiálů v nové výrobě pořadů ČT, poskytuje archiv služby

42/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

pro odbornou veřejnost, studenty, školy, vědce, prezentuje se na festivalech, přehlídkách, výstavách,
organizuje přednášky a exkurze do archivu.

Archiv (Spisový archiv) metodicky řídí a dohlíží nad výkonem spisové služby v ČT, což mimo jiné
představuje průběžnou realizaci seminářů a školení zejména k problematice zajištění elektronické
spisové služby (e-spis) pro pracovníky napříč Českou televizí.

Česká televize je členem významných mezinárodních organizací EBU (European Broadcast Union)
a FIAT/IFTA (Mezinárodní federace televizních archivů) a účastní se jejich konferencí, seminářů
a workshopů.

Počátkem roku byla završena spolupráce APF ČT na projektu EUscreenXL. Tento projekt byl
podporovaný Evropskou komisí a jeho cílem bylo zpřístupnění vybraných archivních pořadů skrze
webové portály www.euscreen.eu a evropský kulturní portál Europeana. Na projektu se podílely
různé instituce z více jak 20 evropských zemí. Webové portály jsou v provozu i nadále, ale již bez
zajištění přírůstku nových materiálů.

Na podzim roku 2016 se podařilo dokončit jednání o technické podobě výměně dat mezi archivem ČT
a realizátory projektu Virtuální národní fonotéka (VNF) a byl předán první soubor metadat ke
zvukovému fondu ČT. Pracovníci APF se účastnili několika jednání v Brně a Praze, přímo na půdě
České televize pak v září proběhla jednání o výměně metadat, která budou poskytována
z databázového systému České televize. Návrh struktury za ČT byl následně zaslán týmu VNF.

V rámci pokračující spolupráce mezi Krátkým filmem Praha (KFP) a Českou televizí na základě
smlouvy z roku 2013 pokračovala mimo jiné postupná digitalizace a zpřístupnění další části fondu KFP
v archivu ČT pro vysílání, tvůrce i badatele.

Pokračovala rovněž spolupráce s Filmovou a televizní fakultou AMU na digitálním restaurování filmů
zahájená v roce 2015. V rámci tohoto výzkumu proběhly v roce práce na digitálním (v rozlišení 4K)
restaurování filmu ČT - Radúz a Mahulena.

APF je standardně organizátorem workshopů a školení pro různé profesní skupiny v ČT (např. pro
dramaturgy, produkce), které jsou vždy připravené s ohledem na specifikaci činnosti, kterou klienti
vzhledem k práci s archivními materiály provádějí. V roce 2016 probíhala implementace nové
technologie pro digitální archivaci audiovizuálního materiálu a implementace nového produkčního
(výrobního) prostředí ve zpravodajství a sportu. Tyto změny přinesly potřebu vypracování nových
metodik a postupů pro dlouhodobé uchovávání audiovizuálních materiálů z výroby těchto redakcí
a následné důkladné proškolení všech redaktorů.

Archiv České televize každý rok pravidelně navštěvují exkurze studentů středních a vysokých škol
(např. studenti žurnalistiky). Vedle studentů navštěvují archiv ČT exkurze i odborníci a profesní
skupiny. V roce 2016 navštívili archiv ČT např. zástupce ředitele Národního archivu Singapuru pan

43/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016
Adrian Chan, dále pracovník (nový vedoucí APF) Českého rozhlasu, nebo zástupci maďarské televize
MTVA (Duna TV).
Také samotní pracovníci APF se v roce 2016 zúčastnili celé řady různých konferencí, workshopů,
školení a jiných odborných akcí např.:

 Školení „Spisová a archivní služba“, „PEvA“, „ELZA“.
 Semináře „Aktuality spisové a archivní služby ve veřejném sektoru“, „Audit a certifikace

důvěryhodných úložišť MPO“.
 Mezinárodní konference FIAT/IFTA 2016 – Varšava.
 Konference „AKM 2016“, k zakončení další fáze projektu Euscreen XL.
 Setkání k projektu Virtuální národní fonotéka.
Zaměstnanci APF se rovněž pravidelně vzdělávají v rámci programu vzdělávání a kurzů osobního
rozvoje zaměstnanců ČT pořádanými oddělením lidských zdrojů.

44/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016

4 Finanční ukazatele

Přehled nákladů a investic vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho digitalizaci
v letech 2008 až 2016

Ukazatel (v tis. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Náklady personální 1) 24 067 26 673 28 373 27 934 28 053 27 491 29 091 29 994 26 095
o APF základ 23 652 25 699 26 863 26 468 26 004 24 991 26 441 27 224 23 315
o digitalizace
415 974 1 510 1 466 2 049 2 500 2 650 2 770 2 780

Náklady na suroviny 2) 14 049 15 490 16 690 16 989 16 560 8 352 12 343 11 850 16 667
5 908 8 668 4 761 2 457
o pásky 14 011 14 285 14 573 14 244 13 929 2 444 3 675 7 089 14 210

o bezpásková média 38 1 205 2 117 2 745 2 631

Náklady na DAPF 2 056 8 226 24 394 26 117 41 635 42 027 45 310 29 644 13 404
o provozní náklady 2 056
o interní kapacity 8 226 24 394 26 117 41 635 42 027 44 310 27 644 11 404
0
0 0 0 0 0 1 000 2 000 2 000

Náklady na DAR 0 0 0 0 0 0 1 000 1 500 3 361
o provozní náklady
o interní kapacity 0 0 0 0 0 0 0 0 361

0 0 0 0 0 0 1 000 1 500 3 000

Interní náklady útvaru 0 0 0 209 3 026 9 010 26 922 25 514 18 525
techniky

Náklady ostatní 3) 3 258 4 754 4 805 4 161 4 754 6 941 7 807 7 890 7 139

Náklady CELKEM 43 430 55 143 74 262 75 410 94 028 93 821 122 473 106 392 85 191

Investice DAPF 104 596 165 328 106 996 69 503 15 177 21 586 5 122 8 147 4 619
0 0 17 695 745 0 0
o technické zařízení 98 0 2 894 3 891
69 503 15 177 4 377 8 147 4 619
o software 102 430 99 549 85 568 0 0 0 0 0 0

o stavební úpravy 2 068 65 779 18 534

Investice DAR 0 0 0 0 0 0 4 456 18 705 3 628

o technické zařízení 0 0 0 0 0 0 0 11 800 954

o software 0 0 0 0 0 0 4 456 6 905 2 674

Investice ostatní 0 1 051 68 1 015 1 049 915 411 0 639
o technické zařízení 0 284
o vybavení (regály) 0 767 68 1 015 976 0 0 0 0

0 0 73 915 411 0 639

Investice CELKEM 104 596 166 379 107 064 70 518 16 226 22 501 9 989 26 852 8 886

45/46
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho

digitalizaci za rok 2016
Vysvětlivky:
1) Snížení personálních nákladů v roce 2016 je dáno převodem části zaměstnanců do Redakce

plánování a analýz v rámci divize Zpravodajství a ČT sport, k výkonu odlišné činnosti.
2) V roce 2016 pořizováno více kazet v souvislosti s konáním velkých sportovních akcí (LOH).
3) Záměr co nejvíce využívat (rozšířený směnný provoz 7 dní v týdnu) všechna digitalizační

pracoviště vedl k potřebě navýšení externích spolupracovníků, kteří mají s digitalizací zkušenost
a zapojení dalších pracovišť výroby mimo jejich standardní provoz.

46/46