Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Česká televize
v letech 2011 až 2017

Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel ČT
Obsah

Úvod - Priority rozvoje ČT v letech 2011 až 2017 ......................................................................3
1. Klíčové mezníky vývoje ČT v letech 2011 až 2017 .............................................................5

1.1 Komplexní audit ČT.........................................................................................................5
1.2 Dokončení digitalizace vysílaní ČT..................................................................................7
1.3 Tvůrčí producentské skupiny...........................................................................................8
1.4 Nastavení vizuálního stylu ČT.......................................................................................15
1.5 Digitalizace archivních fondů.........................................................................................18
1.6 Programové okruhy ČT: D a ČT art...............................................................................20

1.6.1 ČT :D .....................................................................................................................21
1.6.2 ČT art.....................................................................................................................24
1.7 Výstavba studia Brno ....................................................................................................27
1.8 Rozvoj technické infrastruktury .....................................................................................28
1.9 Zapojení ČT do mezinárodních institucí a aktivit ...........................................................32
1.10 Hodnocení veřejné služby .............................................................................................34
1.11 Přehodnocení smluvních vztahů ...................................................................................36
1.12 Klíčové programové projekty ČT v letech 2011 až 2017................................................37
1.13 Zpravodajství a publicistika ...........................................................................................48
1.14 ČT sport ........................................................................................................................53
2. Společenská aktivita ČT v letech 2011 až 2017................................................................58
2.1 Veřejně prospěšné aktivity ............................................................................................58
2.2 Spolupráce s akademickou sférou ................................................................................59
2.2.1 ČT start - program dlouhodobých stáží a další formy spolupráce...........................59
2.2.2 Spolupráce úseků Vývoje pořadů a programových formátů a Výroby.....................60
2.2.3 Zpravodajství .........................................................................................................62
2.2.4 Televizní studia ......................................................................................................64
3. Hlavní parametry ekonomického vývoje ČT v letech 2011 až 2017 ................................65

ČT v letech 2011 až 2017 2
Priority rozvoje ČT v letech 2011 až 2017

Předkládaný dokument si neklade za cíl detailně popsat vývoj ČT v letech 2011 až 2017. Detailní
informace z tohoto období jsou obsaženy v řadě dokumentů. Ať již se jedná o výroční zprávy,
pravidelné zprávy pro Radu ČT či dlouhodobé a roční plány. Všechny tyto dokumenty jsou
veřejně přístupné na webu Rady ČT či na webových stránkách ČT.

Přesto však existuje jeden dokument, který skutečně chybí. Jakýsi výroční účet generálního
ředitele na konci svého mandátu o tom, jak a do jaké míry naplnil své představy, svůj kandidátský
projekt, na jehož základě byl zvolen. Předkládaný dokument se pokouší tuto mezeru zaplnit
a nastolit novou tradici pro ukončení funkčního období generálního ředitele ČT.

Zpráva o vývoji ČT v letech 2011-2017 není a ani být nemůže komplexním výčtem výsledků,
změn či prostým ekonomickým rozborem. Je informací generálního ředitele o klíčových
událostech, opatřeních a výsledcích uplynulého funkčního období stejně jako o faktorech, které
vývoj ČT v inkriminovaném období ovlivňovaly.

Vize rozvoje České televize byla součástí mého projektu, se kterým jsem vstupoval do
výběrového řízení na pozici generálního ředitele v roce 2011. Vycházela z toho, že Česká
televize stojí na prahu nové digitální éry. Prošla úspěšně procesem digitalizace a má velkou
šanci v této nové době obhájit svoji existenci a nadále naplňovat své poslání, kterým je veřejná
služba společnosti. V rámci integrace společnosti má možnost potvrdit svoji roli významné
a normotvorné národní instituce s významným vlivem na chování, vkus a kulturní zázemí diváků.

Základní vize, jak má televize veřejné služby v budoucnu vypadat, byla základem předloženého
projektu KROK:

Veřejná služba poskytovaná Českou televizí musí být:

 prostorem pro rozvíjení a inovaci historicky kodifikovaných uměleckých a kulturních
hodnot,

 prostorem pro kultivaci vkusu diváků a hledání shody v základních společenských
postojích,

 prostorem pro vzájemné poznávání a sbližování evropských kulturních kořenů,
 prostorem pro tvorbu napříč generacemi tvůrců,
 prostorem pro programovou synergii napříč žánry a jednotlivými kanály ve vytváření

společenského koncensu a různých forem společenského dialogu o rozhodujících
hodnotových otázkách a prioritách.

Aby Česká televize dostála tomuto poslání, musí být připravena učinit významný krok kupředu,
krok, kterým prokáže a potvrdí základní vlastnosti, kterými by se měla zásadně odlišovat od
svých komerčních protějšků.

ČT v letech 2011 až 2017 3
KROK, to je Kvalita, Respekt, Odvaha a Kreativita.

Kvalita
Základní hodnotou každého vysílaného programu na obrazovce České televize by měla být
kvalita, obtížně definovatelný pojem s řadou významových rovin. Vždy by měla být přítomna,
vždy by měla vytvářet nadstavbu, kterou divák v pořadech komerčních televizí většinou
nenachází. Povinností tvůrců je mít tuto zásadu vždy na paměti a povinností zodpovědných
televizních manažerů je tuto vlastnost nekompromisně vyžadovat, přestože ji běžný divák
nedokáže vždy rozpoznat, a přestože ji v pořadech České televize nebude vždy hledat.

Respekt
Ambicí České televize by mělo být vytvářet taková díla, produkovat takové typy pořadů, přinášet
takové zpravodajství, zaměstnávat takové profesionály a spolupracovat s takovými tvůrci, aby
budila vždy respekt. Respekt svých diváků za to, jakým způsobem je informuje, vzdělává nebo
baví, respekt odborné veřejnosti za kvalitu, kterou svou prací vytváří, respekt politických stran
a hnutí k tomu, jak uplatňuje svou nezávislost a vyváženost při poskytování aktuálních
a pravdivých informací. Jen takovým způsobem může potvrzovat svoji roli spolutvůrce národních
kulturních a společenských hodnot.

Odvaha
Česká televize by měla prokázat odvahu definováním nových témat, hledáním alternativ proti
komerčnímu televiznímu vysílání, objevováním nových žánrů, podporou začínajících autorů,
otevíráním se novým impulsům, rozkrýváním významných společensko-politických témat,
podporou estetiky a kulturnosti a jasným vymezením soustavy hodnot, které svojí tvorbou bude
naplňovat a o které bude usilovat.

Kreativita
Kreativita je podmínkou naplnění všech předchozích vlastností, bez kreativity nebudou vznikat
kvalitní, odvážné a respektované pořady hodnotné dnes, stejně jako po desetiletích. Česká
televize musí mít schopnost kreativní osobnosti zaměstnávat, podporovat a aktivně vyhledávat
jak v tvůrčí, tak i v manažerské oblasti.

Tolik prakticky doslovné citace z kandidátského projektu. Vize vznikala bez detailní znalosti
instituce jako celku, jen veřejně dostupných zdrojů. Její praktické naplnění však již nemohlo být
pouhou vizí, ale propracovaným komplexem opatření a změn ve všech oblastech fungování
České televize, vycházející ze znalosti skutečného fungování ČT. Z jejích možností, zdrojů
a kompetencí. Stejně jako z poznání jejích slabých stránek a nedostatků. Nelze vyjmenovat
všechna opatření a změny vedoucí k vytvoření podmínek pro odpovídající rozvoj ČT. Některé
klíčové mezníky, aktivity, činnosti i výsledky, které vývoj a naplňování projektu KROK zásadně
ovlivnily, jsou obsaženy v předkládaném dokumentu.

V Praze 29. září 2017

Petr Dvořák
generální ředitel ČT

ČT v letech 2011 až 2017 4
1. Klíčové mezníky vývoje ČT v letech 2011 až 2017

1.1 Komplexní audit ČT

Nové vedení České televize, považovalo za nezbytné provést komplexní rozbor činnosti ČT.
Provedení takového rozboru je standardním postupem nově přicházejícího managementu
každé významnější organizace.

Rozbor činnosti v letech 2010 až 2011 se zejména zaměřil na:

 analýzu hospodaření a efektivity činnosti organizace a jejích částí,
 nedostatky a neefektivity v procesech,
 identifikaci případných významných pochybení v hospodaření minulých let a určení

odpovědnosti za takové případy,
 identifikaci právních a ekonomických rizik z uzavřených smluvních vztahů,
 možnosti zefektivnění hospodaření,
 návrhy na organizační, procesní a jiné změny směřující k optimalizaci procesů.

V ČT byl Rozbor činnosti zahájen v prosinci 2011 a trval prakticky 12 měsíců. Tento Rozbor
činnosti byl na základě výsledků výběrových řízení proveden auditorskou a poradenskou firmou
NEXIA AP, a.s., a byl proveden ve 3 etapách:

1) Rozbor činnosti ČT v Praze
Probíhal od prosince 2011 do března 2012 a byl zaměřený na obchod, marketing, správu TV
poplatků, IS/ICT, správu majetku, nákup sportovních práv, nákup techniky a služeb, zadávání
veřejných zakázek.

2) Rozbor činnosti ČT v Praze – vlastní výroba
Probíhal od března do května 2012 a byl zaměřený na vlastní výrobu včetně zakázkové výroby.

3) Rozbor činnosti Televizního studia Ostrava (TSO) a Televizního studia Brno (TSB)
Probíhal od konce srpna do listopadu 2012 a byl zaměřený na vlastní výrobu včetně výroby
zpravodajství, provozní náklady a vzájemné porovnání TSO a TSB.

Rozbor činnosti přinesl závěry podstatné pro praktickou realizaci projektu KROK. Ukázalo se,
že hospodaření ČT v období 2010 – 2011 nebylo zcela efektivní. Z výsledků bylo zřejmé, že je
třeba se soustředit na:

 výhodnost smluv a důslednou kontrolu jejich plnění,
 transparentnost výběrových řízení,
 efektivitu outsourcingu,
 důsledné dodržování interních předpisů, zejména v oblasti odměňování,
 zvýšení účinnosti vnitřního systému kontroly,
 zásadní zlepšení celkového stavu archivace dokumentů,
 podstatné zlepšení a zpřesnění datové základny, aby umožňovala detailní analýzu

efektivity vynakládaných prostředků v oblasti výroby pořadů.

ČT v letech 2011 až 2017 5
Jestliže projekt KROK předpokládal kvalitativní rozvoj původní tvorby, jako hlavního principu
naplňování veřejné služby, pak bylo zřejmé, že rozbor výrobních činností představuje základní
vstupní informaci pro jeho praktickou realizaci. Rozbor činnosti ve výrobě za období 2010–2011
umožnil nastavit základní priority pro její efektivní rozvoj, přičemž většina opatření směřovala do
oblasti efektivity výroby a optimalizace nákladů, což zahrnovalo:

 Změnu přístupu k realizaci scénáře tak, aby se již v rámci předvýroby vyhledával
potenciál snížení nákladů, avšak bez dopadu na technickou a uměleckou úroveň
provedení.

 Důsledné kapacitní plánování lidských a technických zdrojů s důrazem na přednostní
využívání interních zdrojů, což je pro ČT nezbytným předpokladem efektivní výroby
a optimalizace nákladů.

 V maximálně možné míře zavedení standardizovaných ceníků s cílem snížit rozptyl
honorářů u řady pozic a typů výroby.

 Zavést systémovou zpětnou kontrolu zadávání a vyhodnocování nákupů ve výrobě.
 Hledat a implementovat motivační faktory pro optimalizaci nákladů.
 Analyzovat výkony internistů a externistů a jejich honoráře.
 Zavést centrální systém plánování a kontroly využití interních a externích lidských zdrojů

tak, aby skutečné výkony bylo možno alokovat na úroveň jednotlivých pořadů.
 Řešit problém souběhů interního a externího úvazku jednoho zaměstnance (dokonce

i formou subdodavatele v rámci zakázkové výroby), čímž někteří zaměstnanci ČT
významně navyšovali své roční příjmy.
 Hledat systém umožňující porovnávat plánované a skutečné náklady v situaci, kdy je
schválený primární rozpočet v průběhu natáčení upravován, a stává se tak průběžným
rozpočtem. Nedochází k porovnání primárního a průběžného rozpočtu. Finální rozpočet
má pak charakter poměrně velmi přesné očekávané skutečnosti a nelze jej proto
považovat za nástroj řízení a kontroly výrobních nákladů ani za nástroj hodnocení
ekonomické efektivity práce produkčního týmu. Jeho vyhodnocení vůči skutečným
nákladům tak má fakticky naprosto zanedbatelný význam.

Analyzována byla samozřejmě i činnost Televizního studia Ostrava a Televizního studia Brno.
Ukázalo se, že se TSO a TSB nepotýkala historicky s nedostatkem prostředků. TSO vykázalo
vyšší nákladovost výroby spočívající ve vyšších celkových osobních nákladech a jednotkových
honorářích, zejména ve zpravodajství. TSO vykázalo dlouhodobou schopnost vyrábět velmi
efektivně dramatickou tvorbu s nižšími jednotkovými náklady v porovnání s TSB a ČT Praha.
Šlo zejména o pohádky, inscenace, televizní filmy a seriály.

Audit provedený v prvním roce fungování nového managementu lze považovat za milník,
zejména proto, že ukázal, že ČT má své vnitřní rezervy a také, že existují, při manažersky
zodpovědném a důsledném přístupu, dosažitelné zdroje pro realizaci projektu KROK, bez
nutnosti požadovat navýšení koncesionářského poplatku. Současně se ukázalo, jak
zásadně ovlivnila digitalizace, probíhající v letech 2005 až 2011, činnost ČT. Na jedné straně
úspěšný průběh digitalizace umožnil vytvořit dostatečné disponibilní zdroje na období po jejím
ukončení, na druhou stranu nebyl podstatný objem těchto zdrojů vytvořen úsporami, ale
odloženou spotřebou, a to nejen v oblasti technologické inovace, ale i v oblasti vývoje a výroby
pořadů.

ČT v letech 2011 až 2017 6
1.2 Dokončení digitalizace vysílaní ČT

Přechod od analogového k digitálnímu terestrickému vysílání nebyl jen pouhou technologickou
změnou, ale skutečným přelomem pro budoucí fungování České televize. Analogová éra
televizního vysílání u nás trvala od 25. 2. 1954 do 30. 11. 2011. Právě tento den, v 12:05 hodin,
završila ČT přechod od analogového vysílání k digitálnímu terestrickému vysílání. Byl to
zároveň první viditelný veřejný akt nového managementu ČT, byť pouze symbolický. Jeho
činnost v letech 2011 až 2017 však ovlivnil zásadně.

Celý digitalizační proces byl zahájen v roce 2004 a v jeho průběhu 1. 5. 2005 odstartoval
vysílání program ČT24 a 10. 2. 2006 program ČT4 Sport (dnešní ČT sport). S dokončením
digitalizace bylo třeba zajistit jejich udržitelný rozvoj v novém prostředí.

ČT digitalizaci financovala ze zvláštního účtu „z fondu digitalizace“, definovaného zákonem
č.304/2007Sb., a částečně také z řádného investičního rozpočtu České televize a v neposlední
řadě i z jejích provozních prostředků. Fond digitalizace představoval mezi roky 2008 až 2011
celkovou částku cca 1,8 mld. Kč. Ukončením digitalizace v roce 2011 se ukončilo financování
podle zákona č.304/2007 Sb. i přes deklarovanou synchronizaci konce analogového vysílání
a konce vysílání reklamy ve prospěch české digitalizace. Novelou zákona č. 302/2011 Sb.,
který byl rozeslán Sbírkou zákonů dne 14. října 2011 a ve stejný okamžik nabyl účinnosti, bylo
ukončeno vysílání reklamy na programech ČT1 a ČT24 předčasně.

Další financování s digitalizací souvisejících projektů zůstalo od tohoto data na disponibilních
zdrojích ČT. Pro ČT to představovalo ztrátu minimálně 200 mil. Kč ročně, které byly směrovány
do digitalizačních projektů a na digitalizaci archivu ČT. V souladu se zákonem k tomu ČT
využívala fond digitalizace. To mělo samozřejmě vliv na celé období 2011 až 2017. Nebyl to ale
jediný důsledek.

Vstupem do digitální éry vznikla pro ČT zcela nová situace. Technologicky velmi stabilní
a dlouhodobě použitelné technologické vybavení se octlo ve všech oblastech skokem za hranicí
živostnosti. Životní cyklus digitálních technologií je třikrát až čtyřikrát kratší, než tomu bylo
v případě technologií analogových, a tak i při zásadním poklesu pořizovacích cen jsou náklady
na technický rozvoj enormní a reálně vyšší, než tomu bylo v minulosti. Laický názor o snižování
nákladů díky digitálním technologiím ukazuje v praxi značné trhliny. Bylo třeba se přizpůsobit
trendu průběžné a relativně rychlé technologické inovace. To znamenalo změnu priorit
a využívání externích služeb tam, kde je to výhodné. V roce 2011 dokončila ČT přechod na
digitální terestrické vysílání, ale ani zdaleka nedokončila základní digitalizaci vlastní
technologické základny.

Vedle ekonomiky a techniky existovaly i další, neméně závažné, důsledky digitalizace. Nutnost
předčasně vypínat vysílací okruh ČT zásadně ovlivnila programy ČT1 a ČT2. Programová
skladba byla díky nutnému souběžnému vysílání na dvou kanálech zmatečná. Ztráta profilace,
omezení nasazovaní premiérových pořadů a v konečné fázi digitalizace i omezení vlastní
původní tvorby vytvořilo výchozí situaci pro nástup nového managementu. Otázka budoucího
vývoje hlavní činnosti ČT, a to je bezpochyby původní tvorba, se s dokončením digitalizace
stala zcela dominantní a vyžadovala urychlené řešení.

ČT v letech 2011 až 2017 7
1.3 Tvůrčí producentské skupiny (TPS)

Otázku budoucnosti původní tvorby, jako naprosto klíčové pro další rozvoj ČT, předpokládal
i projekt KROK. Jasně definoval původní tvorbu jako základ pro naplňování veřejné služby. Proto
byl již v roce 2011 spuštěn projekt „Řízení změn v oblasti vývoje a výroby vlastní tvorby ČT“,
který dal vzniknout nové koncepci vývoje a výroby pořadů. Za úspěch lze přitom považovat, že se
změny podařilo realizovat v rekordně krátkém čase.

2011 – Projekt „Řízení změn v oblasti vývoje a výroby vlastní tvorby ČT“ – organizační i procesní
oddělení programu a vývoje, vytvoření organizační struktury a procesních pravidel
producentského systému.

2012 – Výběrové řízení na kreativní producenty, ustavení TPS, přidělení lidí, projektů
a vývojových rozpočtů, založení centrální evidence námětů, vytvoření tříletého programového
plánu, rozběhnutí systému programových rad.

2013 – Vytvoření a rozběhnutí systému hodnocení projektů a kreativních producentů. Spuštění
nových programových okruhů ČT:D a ČT art, z 1/3 tvořených novou originální vlastní tvorbou, byl
pro nový producentský systém „křest ohněm“, v němž ČT obstála.

Celkem bylo jmenováno 26 kreativních producentů (KP), z toho v současnosti je jich 18 v aktivní
funkci.

Vznik úseku Vývoje pořadů a programových formátů měl pro období 2011 až 2017 za cíl:

1. Vytvoření a důsledné uplatnění producentského přístupu v oblasti vlastní tvorby

Nově koncipované Tvůrčí producentské skupiny (TPS) a s nimi spojené procesní řízení
programových projektů se staly klíčovým prvkem umožňujícím, aby se vlastní tvorba stala
skutečným pilířem programového schématu ČT, aby reflektovala jak zájmy televizních
diváků, tak možnosti a potřeby tvůrců a výkonných umělců, a zároveň aby se vyrovnala se
stále komplikovanějším ekonomickým i mediálním klimatem.

2. Aktivní přístup k autorské a tvůrčí komunitě jako hlavnímu zdroji talentu

V této oblasti měla ČT před rokem 2012 zásadní dluh. Proto bylo celé následující období

zaměřeno na:

• pravidelnou aktivní komunikaci a spolupráci s uměleckými vysokými školami,

• pravidelnou aktivní komunikace a spolupráci s profesními svazy a asociacemi,

• zajištění zpětné vazby od autorů z konkrétních projektů a aktivit ČT.

ČT v letech 2011 až 2017 8
3. Zpřehlednění a zvýšení efektivity práce s přijatými náměty

Práce s náměty byla nejviditelnější a nejpalčivější aspekt vztahů mezi ČT a autorskou
komunitou. ČT zavedla pro řešení situace povinnou evidenci všech námětů v jednotném
informačním systému a jejich centrální administraci, která dohlíží na přidělení námětů,
komunikaci s předkladateli a dodržování předepsaných lhůt k vyřízení. Dnes již tento
systém hladce a spolehlivě funguje. Autor může průběžně sledovat cestu svého námětu
prostředím ČT, a je jasně a přehledně informován o tom, jaké jsou potřeby a zamýšlené
pořady ČT v nejbližší budoucnosti.

4. Zavedení systémových prvků sladění programové poptávky a obsahové nabídky, za
účelem co nejefektivnějšího využití prostředků dostupných pro vývoj

Aby výše uvedené cíle – producentský systém, vztahy s autory a práce s náměty – dávaly
smysl, bylo třeba propojit a sladit programové nabídky a poptávky. Znamenalo to
využívání celé škály nástrojů vlastní tvorby v audiovizi – aktivní skauting, producentské
dny, autorské dílny, budování a producentské vedení scénáristických týmů, důsledné
uplatnění fází tvorby scénáře s vazbou na autorské odměny, ověřovací výroba od testerů
přes mini-piloty až po plnostopážové piloty, spojená s důsledným vyhodnocením
a zpětnou vazbou do tvůrčích týmů. Při využití principu tzv. „trychtýře“, kdy se pro danou
oblast poptávky postupně zužuje počet vyvíjených a ověřovaných projektů a zároveň se
postupně zvyšuje kreativní úsilí a finanční prostředky investované do každého z nich, bylo
možno s výše uvedenými nástroji dosáhnout vysoké kvality výsledných pořadů při udržení
odpisů, tedy hodnoty nevyužitých autorských děl, na hranici 20 až 30 % celkových
rozpočtů na literární přípravu.

5. Zajištění toku informovanosti: o nových formátech a programových trendech ve
světě směrem dovnitř a o úspěšných a atraktivních pořadech a formátech ČT
směrem ven

6. Rozvíjení všech relevantních žánrových a formátových oblastí vlastní tvorby

ČT v letech 2011 až 2017 9
Všechny uvedené cíle se podařilo v rozhodujících oblastech naplnit a co je hlavní, podařilo se
nejen udržet, ale i rozvíjet objem a kvalitu původní tvorby.

Rozsah připravované a realizované tvorby dokazuje statistika Programových rad:

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 k datu
zpracování
Projednáno projektů 367 538 423 483 465
262
Z toho schváleno 297 454 360 406 388 223

Hodnota v externích 886 mil. 1 043 1 101 852 mil. 923 mil. 751 mil. Kč

nákladech Kč mil. Kč mil. Kč Kč Kč 52%
18%
Vlastní výroba 44% 48% 50% 51% 57% 30%
Zakázky 28% 18% 14% 24% 22%
Koprodukce 28% 34% 36% 25% 21%

Cílem zavedení producentského systému nebylo jen zatraktivnění původní tvorby ČT, ale také
posílení její kvality. Od roku 2013 již lze tvorbu ČT považovat za výsledek činnosti TPS a rozsah
oceněných pořadů v letech 2013 až 2016 svědčí o kvalitě tvorby ČT, která si získala respekt
nejen doma, ale i v zahraničí:

2013

 O dvanácti měsíčkách (Schlingel – mezinárodní festival pro děti a mladého diváka,
Chemnitz, Německo – Cena dětské evropské poroty)

 Occamova břitva – tři nominace v kategorii hraných filmů na Monte Carlo Television
Festivalu. V rámci Eurovision Film Week v listopadu 2013 film vybralo k odvysílání 11
evropských veřejnoprávních televizí.

 Jirka a bílé myšky – krátký film režiséra Janáka získal ocenění na Dětském filmovém
a TV festivalu Oty Hofmana, na Mezinárodním TV festivalu Bar v Černé Hoře, na
Mezinárodním festivalu dětských filmů v Chicagu, USA, na International Festival of Films
for Children and Young Adults, Írán, na Annual Worldfest-Houston, USA, získal Zlatou
cenu Remi – kategorie: „TV filmy pro rodinu a děti“ a ocenění na Mumbai Shorts
International Film Festival, Indie, v kategorii nejlepší scénář.

 Můj pes Killer
o Hivos Tiger Award na 42. MFF Rotterdam
o Cena za nejlepší režii na 18. MFF Vilnius
o Cena za nejlepší režii na VII. ročníku MFF A. Tarkovského
o Zvláštní cena poroty na MFF Titanic (Maďarsko)
o Cena Film Europe na Art Film Fest (Slovensko)
o CineVision Award na Filmfest München (Německo)
o Zlatý ledňáček v kategorii nejlepší celovečerní film a Cena za nejlepší herecký
výkon (Adam Mihál) na Finále Plzeň

ČT v letech 2011 až 2017 10
 Láska v hrobě
o Nejlepší dokumentární film na festivalu Mediawave (Maďarsko)
o Cena AČFK pro nejlepší dokument na Finále Plzeň
o Ceny české filmové kritiky: Nejlepší dokumentární film
o Český lev: Nejlepší dokument

 Šmejdi - unikátní výsledky dokumentárního filmu, jehož vznik iniciovala ČT:
o mimořádná celospolečenská odezva,
o návštěvnost v kinech 34 tisíc diváků – z toho 60 % platících (od roku 1990 první
film, který kina promítala seniorům zdarma),
o sledovanost v televizi 1,162 milionu diváků + na iVysílaní dalších 100 tisíc diváků,
o legislativní změny – jednomyslně odhlasovaná změna zákona o předváděcích
akcích,
o film promítán i na půdě Evropského parlamentu – doporučení i pro evropskou
legislativu.

2014

• Osmy - režie Jiří Strach - Prix Europa, Best TV Drama
• Poslední cyklista – režie Jiří Svoboda

• tři nominace na Festival de Télévision de Monte Carlo, jedna nominace na
Shanghai TV Festival

• Výroční ceny Asociace českých kameramanů – Výroční cena AČK za TV film
• The International „Gold Panda“ TV Awards , Sichuan TV Festival, Čína, nominace

na Gold Panda Award za nejlepší režii – režisér Jiří Svoboda
• Pojedeme k moři – režie Jiří Mádl

• DFTF Oty Hofmana - Cena Oty Hofmana za nejlepší dílo v kategorii do 12 let
(porota dospělých), Křišťálový šaton v kategorii do 12 let (dětská porota), Zlatý
dudek za nejlepší chlapecký herecký výkon Petru Šimčákovi

• Juniorfest Plzeň - Cena diváků sekce pro děti v kategorii 11 až 13 let
• VOICES Film Festival, Vologda, Rusko - Nejlepší rodinný film (cenu uděluje Gorky

Film Studio)
• Motovun Film Festival, Zagreb - Hlavní cena v sekci Buzz&Teen, Chorvatsko
• Seoul Int‘l Youth Film Festival - Audience Jury-Kid‘s Eye Award, Jižní Korea
• Trilobit Beroun - Cena dětské poroty – Berounský Medvídek Jiřímu Mádlovi
• Ceny české filmové kritiky - Cena RWE pro objev roku Jiřího Mádla
• Mezinárodní festival filmů pro děti v Montrealu - Zvláštní cena dětské poroty,

mezinárodní poroty a cena INIS za originalitu
• V tichu

• International Film Festival „The Goddess on the Throne“, Fushe, Kosovo - Nejlepší
režie, Nejlepší scénář, Nejlepší film

• 6th Europe China Image Film, Festival, Londýn, UK - Cena diváků
• Phoenix Film Festival USA - Cena za nejlepší režii a nejlepší film v kategorii

světový film
• K oblakům vzhlížíme

• nejlepší český dokument, MFDF Jihlava
• Ceny české filmové kritiky - Cena za nejlepší dokument

ČT v letech 2011 až 2017 11
• Danielův svět
• cena diváků, MFDF Jihlava;
• Finále Plzeň - Cena studentů Západočeské univerzity za nejlepší dokument

• Útěk na Vanuatu (cestopisný dokument) byl oceněn pěti cenami na Finisterra Arrabida
Film Art & Tourism Festivalu v Portugalsku, dvěma cenami na Film, Art & Tourism
Festivalu ve Varšavě, a po jedné ceně na Zagreb TourFilm Festivalu, Baku International
Tourism Film Festivalu a US International Film & Video Festivalu v Los Angeles.

• Trabantem až na konec světa / Trabantem Jižní Amerikou
• 2 týdny po premiéře byl film Trabantem až na konec světa druhým nejlépe
hodnoceným českým filmem na portálu ČSFD.cz a na 18. místě v celkovém
žebříčku všech filmů, překonal Sedm statečných, Matrix a všechny díly Pána
prstenů.
• Seriál Trabantem Jižní Amerikou dosáhl průměrné sledovanosti jednoho dílu
seriálu přes 300tis., přes 1 mil. zobrazení stránek pořadu a 36 tis. fanoušků
pořadu na Facebooku.
• Veřejná projekce s diskusí v kinu Atlas v dubnu 2014 věnována českému
cestovatelství – diskuze s osobnostmi jako je Miloslav Stingl či Jiří Stöhr.
• Film překonává sociální bariéry napříč společností – oslovil i handicapovanou
skupinu natolik, že její zástupci projevili zájem o připojení k další expedici.

2015

• Americké dopisy – režie Jaroslav Brabec
• Shanghai TV Festival, Čína, nominace na Magnolia Award
• Seoul Drama Awards, Korea, Special Prize
• International TV Festival Bar 2015, Černá Hora, Best Visual Identity
• Cena AČK za vynikající televizní dílo (kameraman Tomáš Sysel)
• Český lev - nejlepší TV film nebo minisérie

• Korunní princ dostal Cenu dětského diváka na 48. Dětském filmovém a televizním
festivalu Oty Hofmana v Ostrově a cenu Evropské dětské poroty na 21. Schlingel
International Film Festivalu (Chemnitz, Německo).

• Rybička
• Čestné uznání (porota dospělých) – DFTV festival Oty Hofmana, Ostrov
• Giffoni Film Festival, Itálie, „Gryphon Award“ v kategorii „Short Film, + 6 Elements“

• Divočiny
• International Wlodzimierz Puchalski Nature Film Festival, Lodž, Polsko – zvláštní
cena poroty Ministerstva kultury ČR a národního dědictví
• World Mountain Documentary Festival of Qinghai, Čína

• Dovolená v protektorátu
• EUROVISION Creative Forum Berlín, Německo, 2. cena z 22 nejúspěšnějších
evropských TV projektů

• Můj pokus o mistrovský opus byl oceněn na Prix Circom 2015, Dundalk, Irsko, cenou
The Best Music Program

ČT v letech 2011 až 2017 12
• Kobry a užovky – režie Jan Prušinovský
- MFF Karlovy Vary - Křišťálový globus pro Kryštofa Hádka za nejlepší mužský
herecký výkon, Cena pro nejlepší plakát k filmům v Hlavní soutěži na 50. MFFK
- Slavonice Fest - Cena diváků
- Novoborská akademie spojených kinematografií - Cena distributorů pro Nejlepší
film 2015, Cena distributorů pro Nejlepší režii 2015, Cena distributorů pro Nejlepší
herecký výkon 2015
- Český lev 2015 - Český lev pro nejlepší film, Český lev za nejlepší režii, Český lev
za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli pro Matěje Hádka, Český lev za
nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli pro Kryštofa Hádka, Český lev za
nejlepší kameru pro Petra Koblovského, Český lev za nejlepší ženský herecký
výkon ve vedlejší roli – Lucie Žáčková, Český lev – nestatutární Cena za nejlepší
filmový plakát, Český lev – nestatutární Cena filmových fanoušků od
registrovaných uživatelů databáze ČSFD
- Ceny české filmové kritiky - Cena pro nejlepšího herce – Kryštof Hádek
- Ceny FITESu Trilobit - ceny Trilobit pro Kryštofa a Matěje Hádka

• Domácí péče – režie Slávek Horák
- MFF Karlovy Vary - Křišťálový globus pro Alenu Mihulovou za nejlepší ženský
herecký výkon
- IFF Palm Springs - Best Actress of the Year – Alena Mihulová
- Festival International du Film d´Arras - Zvláštní uznání
- Vancouver International Film Festival - Cena diváků pro nejlepší cizojazyčný film,
Cena mladých diváků
- IFF Mannheim – Heidelberg - Cena kinodistributorů – Recommendation of the
Cinema Owners
- Novoborská akademie spojených kinematografií - Cena distributorů za nejlepší
ženský herecký výkon pro Alenu Mihulovou
- Variety magazin - Slávek Horák vybrán mezi 10 tvůrců: 10 Directors for watch
- Český lev 2015 - Český lev pro nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli pro
Alenu Mihulovovou
- Ceny české filmové kritiky - cena pro nejlepší herečku Alenu Mihulovou
- Bergamo film meeting - 2. cena - Mostra concorso secondo premio Bergamo
- Neisse Film Festival - Cena za nejlepší herecký výkon pro Alenu Mihulovou
- Finále Plzeň - Zvláštní uznání

• Cesta ven – režie Petr Václav
- Ceny české filmové kritiky - Cena za nejlepší scénář, režii a nejlepší ženský
herecký výkon
- Český lev - Český lev za nejlepší film, scénář, režii, kameru, střih, zvuk, ženský
herecký výkon v hlavní roli
- Finále Plzeň - Zlatý ledňáček v kategorii hraných filmů
- Lubuskie Lato Filmowe – Lagow - 2. cena režisérovi za uchopení tématu soužití
většinové společnosti s Romy
- Neiße Filmfestival - Cena deníku Sachssische Zeitung za herecký výkon Klaudie
Dudové

• Zachraňte duhu – dětská soutěž na ČT :D
• PromaxBDA Europe Awards 2015, Německo, 1.místo v kategorii
Channel/Station/Platform Website

ČT v letech 2011 až 2017 13
2016

• První sníh (koprodukce s FAMO Písek)
• Dingle Film Festival (Irsko), Nejlepší animovaný film
• Animated Movies Festival Animocjje (Polsko), Zvláštní cena dětské poroty
• Golden Kuker Animation Film Festival (Bulharsko), Nejlepší studentský film
• Leben Film Festival (Německo), Nejlepší film v kategorii „Film pro děti a mládež“
• Rabbit FEST International Animation Festival (Itálie), Nejlepší krátký film

• Rodinný film – režio Olmo Omerzu
• IFF San Sebastian - New Directors Competition
• IFF Tokyo - Award for Best Artistic Contribution
• Film Festival Cottbus - Cena pro Karla Rodena za nejlepší mužský herecký výkon
• IFF Ljublana - FIPRESCI Prize
• Finále Plzeň - Zlatý ledňáček v kategorii Nejlepší celovečerní hraný film

• V paprscích slunce – režie Vitalij Mansky
• MFDF Jihlava - Cena za nejlepší dokument v Sekci střední a východní Evropy
• Trieste Film Festival - Nejlepší dokumentární film (cena udělovaná diváky)
• Black Nights Film Festival (Tallinn) - Cena za nejlepší režii, Zvláštní cena poroty
• Docs Against Gravity IDF – Varšava - Millennium Awards
• Hong Kong IFF - Jury Award Doc Competition
• It’s All True IDF São Paulo & Rio de Janeiro - Honorable Mention International
Competition
• DocAviv IDF Tel Aviv 2016, Izrael - FEDEORA Director Award
• Mammoth Lakes FF 2016, USA - Special Mention Feature Doc Competition
• Underhill FF Podgorica 2016, Montenegro - Dandelion Award for the Best regional
documentary film
• Finále Plzeň - Zlatý ledňáček za nejlepší dokumentární film

Česká televize se začala i pomalu vracet na pole mezinárodních koprodukcí a i v této oblasti
lze uvést příklady úspěšné spolupráce na poli vývoji a výroby pořadů:

2013

 Rybí legendy Jakuba Vágnera – dohoda s Discovery Channel o koprodukci III. série.
 Podepsána asociační dohoda s televizí ARTE.
 Aktivizace účasti ČT v odborných sekcích a fórech EBU.

2014

 První koprodukční projekty s ARTE:
o Život podle Václava Havla – dokumentární film, jehož vysílání ARTE plánuje
k 25. výročí pádu železné opony,
o Jan Hus – televizní minisérie,
o Rolando Meets Don Giovanni – dokument BBC, ARTE ve spolupráci s ČT.

ČT v letech 2011 až 2017 14
2015

• Pokračující spolupráce s ARTE
o Úspěšná TV premiéra filmu Jan Hus v ČT, ve Francii a v Německu, včetně
slavnostního veřejného promítání v Kostnici

• Zapojení ČT do celoevropského crossmediálního projektu Generation What?

2016

• ARTE potvrdilo svoji účast na následujících společných projektech s ČT:
o Baťa, první globalista
o Vrtěti lvem
o Defenestrace 1618
o 18 – Clash of Futures
o Neznámý Masaryk
o František Kupka
o Můj strýček Archimedes
o Zahajovací koncert 121. sezony České filharmonie

2017

o Spolupráce s ARTE představuje nejen prestižní evropskou prezentaci české dramatické,
dokumentární a hudební tvorby, ale také pravidelný příspěvek cca 10 mil Kč na českou
audiovizuální tvorbu;

o Výroba prestižní minisérie Marie Terezie v koprodukci ČT, MTVA, ORF a RTVS.
o Vývoj pokračování seriálu Pan Tau společně s německou produkcí Caligari Films.

1.4 Nastavení vizuálního stylu ČT

To, že je nutné po dokončení digitalizace znovu definovat profilaci původních programů ČT1
a ČT2, smazat určitý rozdíl mezi tzv. digitálními a analogovými programy, bylo naprosto zřejmé.
S tím vším jednoznačně souvisela i nutnost jednotného vizuálního stylu ČT jako výrazu
transformace ČT z vysílatele programů do mediálního domu poskytujícího veřejnou službu
formou vnitřně provázané množiny programů a služeb.

Základy jednotného vizuálního stylu ČT byly položeny redefinicí funkcionalit a následně
redesignem základního prvku identity značky – samotného loga České televize jako hlavního
identifikátoru vyráběného a vysílaného obsahu.

Ten byl až do jara 2012 označován pouze identifikací vysílacího kanálu bez loga televize. Tento
jednotící prvek a systém označování vysílacích kanálů byl poprvé představen 19. 4. 2012 a od
podzimního vysílacího schématu 2012 postupně zaveden jak do vysílání, tak do ostatních oblastí
prezentace televize. Hlavní změnou bylo nejen svázání identifikátorů kanálů s hlavním logem
televize, ale zejména úprava samotného loga České televize tvůrci z dílny Studia Najbrt. Změna
hlavního loga stanice zahájila modernizaci celého systému vizuální komunikace televize veřejné
služby.

ČT v letech 2011 až 2017 15
Logo České televize jako jednotící prvek reprezentuje příslušnost kanálů k zastřešující
značce:

Úplná implementace systému vizuálního stylu pro vysílání byla dokončena až o rok později, spolu
s uvedením nových kanálů ČT:D a ČT art.
Orientaci a navigaci diváků v rámci televizního vysílání provází kromě označení vysílacího kanálu
také řada identifikačních a navigačních nepořadových prvků. Jejich vizualita a barevnost
vycházejí z positioningu značek stejně jako z výtvarného principu „televizí v televizi“. V ní
jednotlivé kanály vytvářejí barevnou strukturu, tvořící univerzální nadstavbu, v níž se promítají
samy principy univerzality veřejné služby: jednotlivé kanály svou barevností skládají pestrou
mozaiku, která nabízí informace, poučení i zábavu všem.

ČT v letech 2011 až 2017 16
Součástí systémové změny ve vizuální prezentaci ČT bylo také vytvoření a aplikace vlastního
fontu (písma). Zřetelné, univerzálně čitelné a výrazné písmo TV Sans se stalo neodmyslitelnou
součástí čistého a střídmého vizuálního stylu České televize. Využívá se v několika variantách
pro vysílání, tiskové materiály a části webu.
Využití ve vysílání ČT24 a ČT:D (příklady):

Spolu s redesignem loga stanice a jejích kanálů vznikla také přehledná a systémová pravidla
jejich užití, sjednocená v Manuálu značky ČT. K správě a vedení logomanuálu se využívá online
aplikace Brand Cloud. Tato aplikace obsahuje kompletní manuál práce s korporátním logotypem
včetně užití v mimovysílacích aktivitách, v technickém provozu a dalších případech. Upravuje
také využívání písma a barev. Na její prezentaci mimo vysílání ČT podle specifického procesu
dohlíží k tomu určení pracovníci Marketingu.
S nově kodifikovanou grafickou podobou značky a loga ČT je od roku 2012 ještě těsněji svázán
vzhled webových stránek České televize. Prvním krokem v tomto směru bylo spuštění
responzivní domácí stránky webu www.ceskatelevize.cz, na kterou navázala výrazně upravená
a opět responzivní podoba šablony webových stránek pořadů, jež umožňuje i při zobrazení na
menších zařízeních a monitorech jasnou vizuální orientaci a provázanost s grafickou výbavou
daných pořadů. Od srpna 2015 je také v provozu zcela nový zpravodajský portál ČT24.
Významnou součástí vizuálního stylu ČT jsou také znělky a výtvarná výbava pořadů, na jejich
tvorbě se kromě interních designerů a grafiků podílí celá řada dalších profesionálů z oboru.
Ročně jich vznikají stovky; na jejich finální podobu včetně zvukové složky dohlíží Kreativní rada,
jejíž vůbec první jednání proběhlo spolu s přípravou redesignu stanice 3. února 2012 a od té
doby se schází v pravidelných intervalech. Součástí jejích jednání je např. také supervize
dekorací řady formátů.

ČT v letech 2011 až 2017 17
1.5 Digitalizace archivních fondů

To, že ČT spravuje rozsáhlý audiovizuální archiv, je všeobecně známo. Vedle toho však existují
ještě další archivní fondy, které bylo potřebné v letech 2012-2017 ošetřit. Šlo o archiv zvukový,
fotografií, který se stal součástí archivu ČT v roce 2014, a pak zejména spisový archiv. Ten byl
ve zcela katastrofickém stavu. Bylo jej třeba obrazně řečeno „vzkřísit“ a zavést postupy, které
odpovídají platné legislativě.

Přestože ČT přišla s ukončením digitalizace o finanční zdroje dedikované na digitalizaci
archivních fondů, pokračovala digitalizace stejně intenzivně, ale s podstatně větším důrazem na
hospodárnost a využitelnost jak instalované technologie, tak výsledných digitalizovaných
materiálů. O trvalé aktivitě v oblasti digitalizace archivních fondů ČT ostatně svědčí činnosti
v jednotlivých letech:

2010-2012

V rámci digitalizace archivu a programových fondů (DAPF 1. fáze), kdy byla spuštěna denní
digitální archivace nové výroby zpravodajství, probíhala digitalizace audiovizuálních záznamů
(AVZ) zejména pro potřeby archivace a výroby zpravodajství.

2013

Novým projektovým týmem DAPF II byly definovány priority tvorby digitalizačních front
(kombinace kritérií obsahových, technických a potřeb vysílání, výroby a obchodu) pro plánovanou
digitalizaci fondu AVZ. Dále byly nastaveny pracovní postupy a metodiky pro všechna
digitalizační pracoviště (DP), bylo dokončeno testování a implementace technologie a následně
byla zahájena plánovaná digitalizace historického audiovizuálního archivu. Koncem roku byl
v Praze rozšířen počet digitalizačních pracovišť na osm. Jednotlivá DP se specializovala dle typu
digitalizace (resp. digitalizovaného materiálu). Celkem ke konci roku digitalizaci zajišťovalo 10
digitalizačních pracovišť (8 v Praze a po jednom v Brně a Ostravě). V roce 2013 bylo kromě nové
výroby digitalizováno přes 11 tisíc archivních pořadů (cca 6 000 hodin).

2014-2015

Digitalizace běžela v plném režimu. V provozu bylo 14 pracovišť, z toho 10 pracovišť v Praze
a po dvou v Brně a Ostravě. Přepisovalo se z filmu i TMZ do digitální podoby SD a do HD. Při
přepisech či digitalizaci se prováděly obrazové i zvukové korekce. Kontrolovala se a doplňovala
chybějící metadata. Pracoviště digitalizovala průměrně 470 hodin AVZ materiálů týdně (pořadů,
ale i pracovních materiálů, archivních i z nové výroby). Celkem bylo v letech 2014-2015 vedle
nové výroby digitalizováno přes 110 tisíc záznamů audiovizuálního fondu. Vedle toho se APF ve
spolupráci s oddělením zvukové techniky podařilo přepsat a tím zachránit všechny brněnské
filmové nosiče zvuku, které byly v minulosti převezeny z nevyhovujících podmínek k uskladnění
do filmového depozitáře v Praze a byly nejvíce napadené octovým syndromem. A dále se během
roku 2015 do digitalizace zapojilo jedno pracoviště zvukové postprodukce, které se soustředilo na
záchranu unikátního dabingu. Rekonstrukčním pracovištěm APF, které se věnuje pořadům
vyžadujícím před jejich digitalizací větší dramaturgickou a technickou péči, prošlo přes 200
pořadů. U většiny z nich byla potřeba odstranit výpadky v obrazu i zvuku, dodělat titulky apod.
Více jak polovina z nich byla následně odvysílána.

ČT v letech 2011 až 2017 18
Koncem roku 2015 se podařilo zahájit zkušební migraci (přesun) první skupiny digitálních pořadů
ze starého digitálního archivu DAPF do nově budovaného digitálního archivu (DAR) a rovněž
bylo zahájeno testování plnění nového archivu z datových nosičů na vybraném digitalizačním
pracovišti APF. Toto pracoviště uložilo do nového archivu přes tisíc záznamů.

2016-2017

Ve druhé polovině roku byla zahájena denní digitální archivace nové výroby zpravodajství
v novém digitálním archivu DAR. Plánovaná digitalizace do digitálního archivu DAPF byla
z důvodu jeho ukončení a přechodu na nové řešení utlumena. Přednost dostalo vyřešení
a realizace migrace (přesunu) digitalizovaných materiálů ze starého úložiště DAPF do úložiště
nového archivu DAR a vybudování a realizace řešení pro nabírání materiálů již do nového
digitálního archivu DAR.

Od roku 2016 probíhá nabírání materiálů do DAR z datových nosičů (nová výroba a materiály,
které již na těchto nosičích byly uloženy včetně HD). Digitalizační pracoviště (z TMZ nosičů)
napojená přímo na DAR jsou v současné době ve vývoji. Pro standardní digitalizaci z TMZ nosičů
jsou v případě potřeby používána původní pracoviště anebo pracoviště techniky, kde je výsledný
materiál uložen na datový nosič a následně nabrán do DAR.

Pořady s reprízovým potenciálem, které byly na ohrožených nosičích nebo u nichž hrozil zánik
technologie pro jejich přehrání (zejm. analogové bety, palcové pásy), již většinově prošly
digitalizací a jejich kopie jsou uloženy v digitálním archivu a současně buď na originálním nosiči
(pokud to jeho technický stav a technologie umožňuje), anebo jsou vypsány na nový typ nosiče.
Dále prošel digitalizací cenný dabing ČT a ČST. K digitalizaci však stále zbývají ostatní pořady
a zejména velké množství historických zpravodajských záznamů, sportovních záznamů
a především pracovních materiálů, u nichž je dost často třeba provést před jejich digitalizací do
digitálního archivu nejdříve selekci a metadatový popis. Pro tyto výběry byl v rámci projektu DAR
implementován v roce 2017 nový nástroj AVID Central, který umožňuje provádět výběry a popis
metadaty přímo z počítače. Tento proces je však velmi náročný na lidské kapacity, které výběr
a popis provádějí. Mnoho materiálů nadále zůstává na filmových nosičích (cca 10 tis. titulů
a filmové šoty), kde přepis a následná digitalizace pokračuje, ale vzhledem k náročnosti celého
procesu a kapacitám odborných pracovišť trvá déle. Nabráním do archivu nadále prochází nové
materiály, které jsou vyráběny na nosiče (bezpásková výroba je teprve zaváděna). V roce 2017
byla v ČT zprovozněna technologie pro přepis do HD z TMZ nosičů, dochází tedy k novému
přepisu již dříve digitalizovaných pořadů v SD kvalitě a novému uložení jejich HD verze. Vedle
toho samozřejmě pokračuje přepis do HD z filmů dle kapacit pracovišť, které slouží rovněž pro
novou výrobu. Do současnosti se podařilo přepsat do HD 357 ks z filmů (jednotlivých pořadů
a jednotlivých dílů seriálů), 198 z TMZ, 61 ks nakoupených z Krátkého filmu (smlouva KFP).

Implementace digitální archivace fondu AVZ již dnes přináší zcela hmatatelné výsledky:

 Audiovizuální archiv ČT se otevřel vysílání, tvůrcům nových pořadů i odborné
veřejnosti díky možnosti vyhledávání v metadatových databázích s propojením
s náhledem obrazu přímo na počítači (bez nutnosti projekce a užití originálních
nosičů). Archiv se začal více používat.

 Většina nové výroby zpravodajství je vyráběna a rovnou ukládána bez využití nosičů.
V roce 2016 navíc došlo zvláště díky implementaci nových postupů s novým archivem

ČT v letech 2011 až 2017 19
DAR k optimalizaci množství a zlepšení kvality ukládání zpravodajských materiálů
díky lepším postupům určování jejich archivní hodnoty a budoucího výrobního či
reprízového potenciálu samotnou redakcí (tedy původcem materiálu) a lepším
postupům zajištujícím relevantní metadata.

 Je zajištěna větší ochrana originálů AVZ. Poskytuje se jejich digitální kopie, originály
na nosiči se půjčují výjimečně. V novém digitálním archivu DAR je materiál uložen ve
dvou úložištích s různou technologií a u pořadů s reprízovým potenciálem dále také
na nosičích i v případě, že již byly originálně vyrobeny v podobě digitálního souboru
(bez nosiče).

 Digitální archivace podporuje prosazování digitálních technologií a nových pracovních
postupů v ostatních částech televize (zejm. ve výrobě a vysílání).

 Při digitalizaci dochází u vybraných materiálů, zejména pořadů s reprízovým
potenciálem, k navýšení kvality pro vysílání – přepis do HD.

 Při digitalizaci dochází jako vedlejší efekt k optimalizaci depozitářů pro uložení AVZ
díky uložení v úložišti a přepisu na moderní nosič (menších rozměrů). Při tvorbě
digitalizačních front (a v současné době i migračních front) dochází k jakési inventuře
uložených materiálů, kontrole kvality a odstranění případných duplicit a pracovních
materiálů bez archivní hodnoty.

 Rozšíření veřejné služby – archiv se více dostává do vysílání a nových pořadů na
i-vysílání. Pro externí veřejnost vznikly a byly rozšířeny mediální badatelny, kam
mohou přijít externí badatelé bádat v rámci archivního zákona.

 Sjednocení archivu – byla vytvořena společná databáze, úložiště, jednotné procesy
TS Praha, Brno, Ostrava, zjednodušení sdílení AVZ materiálů mezi studii.

1.6 Programové okruhy ČT: D a ČT art

Poskytnout větší prostor tvorbě pro děti bylo jedním z hlavních záměrů projektu KROK. Proto byl
už v lednu 2012 nastartován projekt, jehož cílem bylo zpracování studie proveditelnosti, která
definovala maximálně dosažitelný rámec vysílání dětského programu ČT a to jak z pohledu
výroby pořadů, tak i z hlediska technických a ekonomických možností České televize. Výsledky
studie ukázaly, že je možné přikročit k realizaci, a tak v období od 1. 10. 2012 do 15. 2. 2013
probíhala příprava realizačního projektu programu. Vycházela ze studie proveditelnosti a z
vyhodnocení přípravné fáze, která do určité míry změnila výslednou realizační podobu programu.
Významným faktorem, který ovlivnil vlastní realizační projekt, byla i situace v oblasti terestrického
vysílání a v možnostech jeho dalšího rozvoje a akutní potřeba kvalitativně posunout prezentaci
kultury na obrazovkách ČT.

Právě vzhledem k nutnosti posílit prezentaci kultury v programu ČT došlo k úpravě večerního
vysílacího schématu. Vysílání kulturních pořadů široké škály patří k jedné ze základních funkcí
veřejnoprávního média a pořadům z oblasti kultury musí ČT věnovat prostor odpovídající této roli.
Původní projekt dětského programu byl z těchto důvodů rozšířen o samostatný kulturní program.

ČT v letech 2011 až 2017 20
Současně byly stanoveny i názvy obou programů. Program pro děti mládež a vzdělávání ČT:D
a kulturní program ČT art.

V rekordně krátkém čase bylo připraveno vysílání obou programů. Dne 31. 8. 2013 Česká
televize spustila vysílání svého nového programu určeného dětem ČT:D (Déčko) jako
multižánrovou a plnoformátovou televizí pro děti od 4 do 12 let, která vysílá denně od 6 do 20
hodin. Hlavní důraz byl kladen na kvalitní a pestrý program, který je v prvé řadě zábavný,
motivační, bezpečný a má přesah do vzdělávání. Současně bylo rozhodnuto, že Déčko nebude
vysílat žádné reklamy ani sponzorské vzkazy.

Dne 31. 8. 2013 zahájil své vysílání i program ČT art s cílem uspokojit poptávku diváků i odborné
veřejnosti po tom, aby kulturní pořady měly v rámci veřejnoprávního vysílání svůj ucelený prostor,
důstojné místo a atraktivní vysílací čas. Sledovanost kontinuálně rostoucí během čtyř let
existence „Artu“, která se dostala na úroveň srovnatelnou s tradičními artovými kanály v Evropě,
jako jsou např. BBC4 nebo německé ARTE, i vysoká divácká spokojenost potvrdily smysluplnost
tohoto strategického rozhodnutí.

Stejně úspěšně si vede i dětský program. Vývoj share (podílu na mediálním trhu) má od startu
Déčka jasně rostoucí trend, jak v cílové skupině 4-12 (v roce 2017 share 31,10 %), tak i ve
skupině mladších dětí 4-9 let (share 37,21 %). Déčko si ve 4. roce své existence denně pustí v
průměru 284 tisíc dětí ve věku 4 až 12 let. České televizi se spuštěním dětského programu
podařilo vrátit dětské publikum ke svým pořadům. Ještě rok před zahájením vysílání Déčka (2012
až léto 2013) měla Česká televize jako celek v průměru pětinu dětského TV publika. S nástupem
Déčka se však Česká televize stala jednoznačným leaderem dětského vysílání. Od počátku
vysílání Déčka do začátku srpna vysílá Česká televize průměrně pro 36 % dětského publika.

1.6.1 ČT:D

Cíle, které si kladl projekt KROK pro rozvoj dětské tvroby, Déčko zcela naplňuje. Pořady ČT:D
jsou uzpůsobeny dětskému vnímání a potřebám mladších (4-8 let) a starších dětí (8-12 let).
Obě cílové skupiny se v programu Déčka setkávají s animovanou a hranou tvorbou, zábavními
a soutěžními pořady, sportem a především i zábavným vzděláváním a v neposlední řadě
i dětským zpravodajstvím. Původní tvorbu doplňují v téměř všech zmiňovaných oblastech
i zahraniční pořady, které svým obsahem i formou zpracování splňují ty nejvyšší kvalitativní
parametry. Déčko je z mnoha pohledů inovativním programem posouvajícím dopad dětského
vysílání. O tom svědčí celá řada původních pořadů, vzdělávacích aktivit i využívání Nových
medií:

 Již od svého začátku Déčko přistoupilo k označování vhodnosti některých svých pořadů,
které by svým pojetím mohly být pro mladší děti příliš složité, přestože labelling zatím
není v České republice legislativně zakotven.

 Od 15. listopadu 2016 lze na satelitu sledovat ČT:D ve vysokém rozlišení – HD a od
začátku roku 2017 Déčko nabídlo na satelitu také duální vysílání a diváci tak mohou
vybrané zahraniční pořady sledovat i v původním jazykovém znění.

 Programové schéma se skládá z pravidelných oken, což pomáhá v jednoduché orientaci
dětí a jejich rodičů ve vysílání Déčka.

ČT v letech 2011 až 2017 21
 Mezi tradiční pořady, které na ČT:D plynule přešly z ostatních programů České televize,
patří pásmové pořady Kouzelná školka, víkendové Studio Kamarád, Planeta YÓ
a Večerníček, který ještě stále souběžně vysílá i ČT2.

 S novým programem pro děti vzniklo ve spolupráci s vývojem i mnoho nových původních
formátů. V oblasti zábavného vzdělávání pro nejmenší to byly například cykly
s Michalem Nesvadbou – Ábécédé s Michalem, Jedna, dvě, Michal jde, Michalovy barvy
nebo televizní encyklopedie TvMiniUni a Ty Brďo! S profesionální logopedkou si nejmenší
děti u obrazovek nacvičily, jak správně dýchat, vyslovovat či pracovat s hlasem. Starší
děti pak objevovaly vědu v Lovcích záhad nebo zábavně vzdělávací soutěži U6 – Úžasný
svět vědy, historii v cyklu Sám v muzeu, vesmír v Teleskopu a jak chránit životní prostředí
se mohly dozvědět v cyklu Zachraňme Zemi. Sté výročí vypuknutí 1. světové války v roce
2014 si připomněly prostřednictvím celoevropského projektu Malé ruce ve Velké válce, do
kterého se zapojilo i Déčko.

 Již na samém začátku vysílání Déčko představilo projekt s názvem Čtení do ouška, kdy
malé diváky od pondělí do pátku seznamuje s klasickou i současnou literaturou.
Předčítání se do této chvíle ujalo už mnoho osobností z kulturního života, mimo jiné
Zdeněk Svěrák, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Jiří Lábus, Miroslav Donutil, Tomáš
Töpfer, Daniela Kolářová a mnoho dalších. Letos na podzim bude knihovna Čtení do
ouška čítat více než pět set dílů.

 Dalším výrazným projektem Déčka je denní zpravodajský pořad Zprávičky. Každý den
před Večerníčkem děti dostávají informace z domova, zahraničí, sportu a nechybí ani
počasí. Téměř od samého začátku se Zprávičky zapojily do mezinárodního výměnného
programu Eurovision Youth News Exchange, jehož členy jsou mimo jiné BBC a ZDF.
Zprávičky spolu s dalšími pořady, které vznikly pro Déčko, jako např. Pirátské vysílání
nebo Nauč tetu na netu přispívají k mediální výchově ve společnosti. Déčko ve svém
vysílání dokonce nenabízí pouze teorii, ale děti mohou dovednosti ve vytváření
mediálního obsahu využít i v praxi, a to prostřednictvím projektu iReportér, přes který
mají možnost přispívat svými krátkými videy do Zpráviček nebo pořadu Tamtam.

 V rámci jazykového vzdělávání se děti mohly prostřednictvím obrazovek učit anglicky
s Angličtinou s Hurvínkem, francouzsky se Strýčkem Tontonem a letos na podzim se
seznámí s italštinou v cyklu Čau Bambini.

 Déčko pokračuje v rozšiřování zlatého fondu animovaných seriálů České televize, a to
nejen pokračováním úspěšných řad večerníčků, ale i zbrusu nových seriálů jako např.
sedmidílný loutkový seriál Povídání o mamince a tatínkovi .

 V oblasti animované tvorby se Déčko nesoustředí pouze na večerníčkovské seriály, ale
podporuje mimo jiné animaci určenou starším dětem. Prvním počinem v této oblasti byla
v roce 2017 premiéra vůbec prvního animovaného seriálu České televize pro starší děti
Anča a Pepík. Velký úspěch u diváků a odborných porot na festivalech po celém světě
pak sbíral další mimovečerníkovský projekt, a to krátký animovaný film První sníh,
absolventský snímek studentky FAMO Písek, který vznikal v koprodukci právě s Filmovou
akademií Miroslava Ondříčka v Písku.

 Původní dětská hraná tvorba zůstává pro Déčko velkou výzvou. V premiéře odvysílalo za
dobu své existence dva původní hrané seriály pro děti: sitcom Mazalové, na který letos

ČT v letech 2011 až 2017 22
na podzim naváže druhá řada, a Špačkovi v síti času. V rámci každoročního
mezinárodního projektu EBU Drama pak představila několik krátkých komediálních
příběhů jako například Jirka a bílé myšky, Rybička nebo Velká obrázková soutěž, které
sbírají ceny na domácích i zahraničních festivalech.

 Od zahájení vysílání Déčka si mohou děti každý všední den zacvičit mimo jiné s pořady
Hýbánky, Jogínci, Taneční hrátky s Honzou Onderem nebo Rytmix. Tyto série v roce
2016 doplnil unikátní projekt Hopsasa, který srozumitelně kombinuje mluvený projev
a znakový jazyk tak, že rozumí slyšící i neslyšící diváci bez tlumočníků v rohu obrazovky.
V cyklu si děti zacvičí na fantastické básničky a v každém díle se naučí jeden znak ze
znakové řeči.

 Déčko spolupracuje s řadou odborníků z řad tvůrců dětské tvorby a odborníků v oblasti
péče o děti, a to prostřednictvím dobrovolného poradního orgánu Déčkolegium. S experty
z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy spolupracuje na základě memoranda
o vzájemné spolupráci podepsaného 28. února 2013. Déčko dále navázalo intenzivní
spolupráci s Českou asociací science center, která se zaměřuje na cílenou popularizaci
vědy a technik a se kterou letos Česká televize podepsala memorandum o spolupráci
v oblasti podpory vzdělávání. Déčko rovněž pokračuje v kooperování s mezinárodními
organizacemi jako je např. EBU (European Broadcasting Union) nebo ECFA (European
Children´s Film Association).

 Už od zahájení vysílání Déčko rozvíjí aktivity i mimo obrazovku. V roce 2016 na akcích
svých partnerů představilo několik nových ocenění – na Zlínském Filmovém Festivalu
Cenu ČT :D – cenu diváků Déčka pro nejúspěšnější krátký film pro děti, na Festivalu Oty
Hofmana Cenu Zpráviček ČT :D pro nejlepší dětskou televizní reportáž a v anketě Zlatý
Ámos cenu Ámos sympaťák pro nejsympatičtějšího učitele. Na těchto akcích též
pravidelně připravuje semináře, či workshopy.

 V mezinárodním kontextu se ve sledovanosti Déčko od samého počátku drží na předních
příčkách evropských veřejnoprávních programů pro děti. Déčko mělo možnost
prezentovat svůj program na berlínském filmovém festivalu Berlinale a na trhu filmové
a televizní produkce European Film Market. Vzdělávací koncepce ČT :D byla
odprezentována na konferenci o médiích a vzdělávání v Bruselu.

 Program Déčka doplňuje dětský web www.decko.cz, kde lze najít velké množství
interaktivních her, videí a informací. Web ČT :D je zároveň i jakousi nadstavbou dětských
vzdělávacích pořadů. Mezi nejvýraznější počiny patří dlouhodobý zábavně vzdělávací
projekt Duhový institu věd (DIV), který prostřednictvím agentské hry dětem ukazuje, jaké
těžkosti musí lidstvo řešit, a věnuje se problémům všech oblastí, jazykově vzdělávací
projekt Francouzština s Bílou paní nebo k 700. výročí narození Karla IV. rozsáhlý
a svou formou novátorský interaktivní herní komiks KIV. Boží král. Zachraňte duhu
a DIV: Zastavte roboty! byly celorepublikové rodinné soutěže, které propojily všechny
platformy (web, obrazovku i reálný svět) a vyslaly děti s rodiči a prarodiči do mnoha míst
v přírodě i k historickým památkám po celé ČR. I letos měly děti možnost se zapojit do
velké letní soutěže, tentokrát s názvem Probuď Déčko!

ČT v letech 2011 až 2017 23
1.6.2 ČT art

Koncepce programu ČT art byla odpovědí na dvě důležité otázky, které nový management po
svém nástupu řešil. Zaprvé, co Česká televize může nabídnout ve večerních hodinách na
vysílacím okruhu, který se připravoval pro „Déčko“. A zadruhé, jak poskytnout ucelený prostor
i důstojné místo kultuře ve vysílání ČT. Odpovědí byl právě vznik programu ČT art.

Program ČT art kombinuje a zasazuje do širšího kontextu novinky české tvorby s tím nejlepším,
co vzniká ve světě, i s výběrem z archivních titulů natočených v ČT, respektive ČST. Filozofie ČT
artu je založena na spojení prezentace výjimečných zážitků s možností hlubšího poznávání
uměleckých děl i jejich tvůrců, na vytváření mezioborových a mezižánrových kontextů, na
konfrontaci tvorby domácích i zahraničních umělců i na objevování souvislostí mezi díly
klasickými a moderními.

Společně s novým programem se zrodily i Události v kultuře, které výrazně rozšířily, posílily
a zároveň urychlily zpravodajství České televize v této oblasti, ať již jde o divadelní či filmové
premiéry, vernisáže, koncerty, hudební nebo knižní novinky, festivaly, udílení cen a další aktuální
dění. Velkou pozornost přitom jejich tvůrci věnují regionům – kupříkladu v roce 2016 odvysílaly
„UvK“ 2 956 příspěvků, z nichž se 38 % (!) zabývalo událostmi mimo hlavní město; zatímco
aktuality z Prahy a ze zahraničí reflektovalo 32 %, respektive 30% příspěvků.

Na základě zkušeností získaných během počátečního období vysílání a zpětné divácké vazby
posílila postupně zejména vysílací okna přinášející koncerty, divadelní představení nebo
dokumentární tvorbu a přibylo i přímých přenosů. V současné době ČT art odvysílá během roku
na tři desítky přímých přenosů (případně zpožděných přímých přenosů), mezi nimiž jsou kromě
tradičních festivalových koncertů Pražského jara a Dvořákovy Prahy také večery spojené
s vyhlašováním cen, jako jsou Ceny Trilobit, Ceny české filmové kritiky, Grand festival smíchu,
Czech Grand Design, Magnesia litera, Ceny Jindřicha Chalupeckého nebo Ceny Ministerstva
kultury. Jedinečný je ovšem ČT art mezi ostatními českými televizními programy tím, že vysílá
také přímé přenosy výjimečných kulturních událostí ze zahraničí. Kromě pravidelných přenosů
Koncertů z Paříže, pořádaných ke státnímu svátku Francie, to byla například Figarova svatba
ze Salcburského festivalu 2015 s Adamem Plachetkou a Martinou Jankovou v rolích Figara
a Zuzany, Carmen z Bregenzer Festspiele 2017, zahajovací představení operní sezony Teatro
alla Scala v Miláně Jana z Arku (2015) a Madame Butterfly (2016) nebo Únos ze serailu
(2017), jenž tato scéna uvedla k 20. výročí úmrtí legendárního italského režiséra Giorgio
Strehlera.

V divadelní tvorbě ČT art sleduje široké spektrum od činohry, opery a baletu přes muzikály až
k loutkám a novému cirkusu a každoročně uvede desítky domácích i zahraničních inscenací.
Objevují se mezi nimi tituly ověnčené prestižními cenami, jako jsou třeba balet Romeo a Julie
(2016) z Národního divadla (Ceny Thálie pro oba představitele titulních rolí) nebo Den opričníka
(2016) ze Studia Hrdinů (Cena Divadelních novin, Cena Alfréda Radoka a nominace na Cenu
Thálie pro Karla Dobrého), i výjimečné mezinárodní projekty typu uvedení opery Josefa
Myslivečka Olimpiade na scéně Stavovského divadla v roce 2013 či vystoupení souboru bratří
Bubeníčků, fenomenálních tanečníků, Les Ballets Bubeníček (2014) a Orfeus (2016).
A kupříkladu záznam Janáčkovy opery Věc Makropulos (2015) v provedení Národního divadla
Brno získal hlavní cenu Český křišťál v kategorii Performing Arts na Mezinárodním televizním
festivalu Zlatá Praha.

ČT v letech 2011 až 2017 24
Vedle jednotlivých divadelních titulů se ČT art pouští i do rozsáhlejších projektů, jako byl cyklus
11 kultovních inscenací pražského Divadla Komedie (2013) nebo Rok regionálních divadel
(2016) připravený ve spolupráci s Asociací profesionálních divadel ČR, který v premiéře
představil 13 inscenací mimopražských divadelních souborů. Významné divadelní scény se zase
podílely a podílejí na dokumentárních cyklech věnovaných jejich historii (Činoherní klub, Studio
Ypsilon, Divadlo Husa na provázku, Divadlo na Vinohradech, Divadlo DRAK a Divadlo Na
zábradlí). Nově je pak rozpracován osmidílný dokumentární cyklus o historii Národního divadla,
jež ostatně patří mezi nevýznamnější partnerské instituce programu ČT art. Ten s ním
spolupracuje i na volném cyklu časosběrných dokumentů Backstage, jež mapují zkoušení
vybraných inscenací první domácí scény, a na realizaci Mezinárodního televizního festivalu Zlatá
Praha. Kromě toho vznikla série šestnáct dokumentárních tříminutovek pod názvem Národní
divadlo, jak je neznáte, natáčejí se inscenace z repertoáru ND (např. opera Z mrtvého domu
nebo balety Louskáček a Myšák Plyšák a Sólo pro tři) a chystal se i přímý přenos opery
Julietta (Snář).

Obdobně široké rozpětí má ČT art i v hudební oblasti, kde přináší zážitky od Pražského jara
a vystoupení Vídeňských filharmoniků přes koncerty z festivalu Colours of Ostrava až po
folkovou, jazzovou a klubovou scénu. Kromě natáčení samotných koncertů program rovněž
inicioval vznik několika cyklů věnovaných předním interpretům různých žánrů. Klubová
vystoupení známých i začínajících českých a moravských muzikantů tak zachytily dvě řady
pořadu Kombo (2015, 2016), současnou folkovou scénu mapovalo Folk factory (2017) a indie
pop neboli nezávislou scénu představil cyklus Doutnák (2017). V nabídce programu ČT art
nescházejí ani pozoruhodné crossoverové projekty, jež svedly na jednu scénu zcela rozdílné
interprety – např. Bobba McFerrina a Českou filharmonii v koncertu na Staroměstském náměstí
(2013), Filharmonii Brno a rockovou legendu The Plastic People v projektu Co znamená vésti
koně (2015) nebo Ivu Bittovou a Janáčkovu filharmonii Ostrava v koncertním programu
nazvaném Zvon (2015).

Zcela zásadní přínos pro artový program ovšem představuje spolupráce s naším prvním
orchestrem Českou filharmonií, která garantuje přímé přenosy nebo záznamy 5 koncertů
v každém roce. Kromě toho se díky ní zrodil i výjimečný projekt Devět symfonií Antonína
Dvořáka, v němž Dvořákovo dílo komentují dirigent Jiří Bělohlávek a Marek Eben, natáčí se
cyklus Šest symfonii Bohuslava Martinů a rozpracován je cyklus Zkouška orchestru, který
klasickou hudbu a její skladatele prezentuje neklasicky odlehčeným způsobem.

Významný podíl v nabídce ČT art má filmová tvorba – od adaptací velkých literárních
a dramatických děl a filmů zachycujících životní osudy výjimečných umělců přes klasické snímky
světové kinematografie až po výjimečné filmy ze současné světové tvorby. Za rok program
odvysílá okolo dvou set zahraničních snímků a navíc přitom vychází vstříc té části publika, jež
vyhledává filmy v původním znění – ČT art cca tři čtvrtiny z nich uvádí s českými titulky. Ve
vysílání nescházejí ani slovenské filmy a jednou měsíčně dostávají prostor mladí filmaři
v magazínu Průvan, věnovaném studentské tvorbě. Výběrově se dostane i na televizní seriály,
které zapadají do dramaturgického konceptu ČT art, jako jsou třeba dánská historická série 1864.
Anebo Šílenci z Manhattanu (Mad Men), americký seriál, jenž mj. získal tři Zlaté glóby v
kategorii dramatických seriálů a čtyři Ceny Emmy v téže kategorii.

ČT v letech 2011 až 2017 25
Dalším z programových pilířů ČT art jsou dokumentární filmy, kde program na jedné straně čerpá
z bohaté nabídky kvalitní televizní produkce z celého světa, a na straně druhé dává akcent na
původní tvorbu. Vedle desítek solitérních dokumentů tak vznikly i dokumentární seriály mapující
nejrůznější oblasti umění. Kromě zmíněných cyklů o předních českých divadlech to byly např.
Fenomén Underground mapující historii nezávislé kulturní scény, Šumné stopy věnované
českým architektům, kteří se prosadili v zahraničí, Děti sametu - série portrétů současných
mladých umělců, kteří si vybudovali pozici v kontextu českého i světového umění, Můj pokus
o mistrovský opus, pohled na špičkové hudebníky a skladby, které právě studují, Jít za svým
snem – portréty mladých talentovaných umělců a jejich silných životních příběhů, cyklus
o zahraničních rockových legendách Back Beat, Československý filmový zázrak – cyklus
o poválečném vývoji čs. kinematografie, završené zrozením proslulé nové vlny čs. filmu, Zlatá
šedesátá II – portréty čtrnácti předních českých a slovenských filmařů, Česká fotka – cyklus
o historii, fenoménech a osobnostech české fotografie nebo Gottland, šestidílná série
v koprodukci s FAMU, jejíž studenti se inspirovali stejnojmenným knižním bestsellerem Mariusze
Szczygiela. A v aktuálním podzimním vysílání ČT art se v premiéře představí cykly Taneční
příběhy Darii Klimentové, v němž je proslulá česká primabalerína průvodkyní baletním světem,
a Orbis Artis, kde režisér a kameraman Jaroslav Brabec zachytil setkání s osobnostmi současné
výtvarné scény.

Program ČT art se záhy po svém vzniku organizačně propojil i s Mezinárodním televizním
festivalem Zlatá Praha, který pořádá Česká televize. Na jedné straně přispěla tato interakce
k tomu, aby festival získal modernější podobu a více se otevřel široké veřejnosti, a na druhou
stranu se stal přirozenou platformou pro komunikaci programu se zahraničními partnery. Ostatně
posilování mezinárodní spolupráce patří k dalším viditelným přínosům ze čtyřletého působení ČT
art na mediální scéně. Ať již jde o vznik koprodukčních dokumentů, natáčení záznamů
divadelních představení nebo přímé přenosy koncertů. Anebo o zapojení do projektů EBU - mezi
ně patří Eurovizní soutěž mladých tanečníků 2017, jejíž pořadatelství bylo po minulém
úspěšném ročníku v roce 2015 opět svěřeno České televizi.

Za čtyři roky své existence ČT art odvysílal 4 555 premiérových pořadů - z toho 305 koncertů,
162 divadelních představení a 563 nových českých dokumentů. Během tohoto období si ho
alespoň na 3 minuty kontinuálně pustilo téměř 5,7 milionu diváků 15+, denně pak v průměru
127 tisíc dospělých diváků. Celodenní výkon ČT art dosáhl v letošním roce podílu na publiku
0,96 %, což znamená další meziroční nárůst a potvrzení kontinuálního růstu od začátku vysílání.
V porovnání s evropskými veřejnoprávními kulturními kanály se ČT art pohybuje na úrovni
ostatních kanálů v Evropě. V cílové skupině vysokoškoláků letos ČT art dosáhl výrazně
nadprůměrného sharu 1,86 %, u diváků orientovaných na kulturu dokonce 2,29 %. Kanál
oslovuje především produktivní věkové skupiny 35-44 let a diváky starší 65 let. Divácká
spokojenost s pořady ČT art je vysoce nadprůměrná - 8,5. ČT art patří dlouhodobě mezi nejlépe
hodnocené kanály, z hlediska divácké spokojenosti, originality i zaujetí. Přes 60% vysílání přitom
tvoří vlastní tvorba a více než pětina patří premiérám.

ČT v letech 2011 až 2017 26
1.7 Výstavba studia Brno

Výstavba nového televizního studia v Brně byla v záměrech snad všech managementů ČT od
jejího vzniku v roce 1993. Dlouhodobě bylo známo, že budova Typosu, kde zahájilo vysílání
brněnské studie tehdejší ČST 6. července 1961, dávno nevyhovuje současným potřebám
televizního vysílání. Nikdy však záměry výstavby nedošly svého naplnění. Bylo tedy jen logické
zahrnout tento projekt mezi realizační záměry při naplňování projektu KROK. Prvním krokem
musela být optimalizace existujícího projektu, jehož plánované náklady okolo 700 mil. Kč byly
mimo přijatelný rámec. To se podařilo a projekt výstavby nového televizního studia v Brně byl
schválen Radou České televize dne 15. 5. 2013 (schválením “Odůvodnění veřejné zakázky dle
§ 156 Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách”). Předpokládaná hodnota byla stanovena
na základě ocenění projektantem ve výši 340 000 000 Kč.

V rámci veřejné zakázky na výběr zhotovitele stavby, která probíhala od června 2013 do října
2014, se podařilo snížit předpokládanou cenu a sdružení IMOS/PKS vyhrálo s cenou 299 442
413 Kč.

Výstavba studia v Brně patří k zásadním milníkům minulého období nejen proto, že se jedná
o významnou regionální kulturní instituci a Brno na ni čekalo mnoho let. Milníkem je i proto, že
realizace dokázala, že i veřejná instituce může podobný rozsáhlý projekt realizovat v termínu,
kvalitně a při dodržení rozpočtového rámce. Dokumentuje to průběh výstavby a uvedení do
provozu:

I. Výstavba TS Brno:

 13. 10. 2014 – předáno staveniště zhotoviteli stavby (sdružení společností IMOS a PKS)
 13. 7. 2015 – dokončena hrubá stavba
 23. 3. 2016 – dokončeno dílo
 30. 3. 2016 – převzato dílo od zhotovitele
 9. 5. 2016 – vydán Kolaudační souhlas – souhlas s užíváním nového studia v Brně

Smluvní cena díla – 274.502.780,- Kč.

II. Zprovoznění studia

V průběhu výstavby bylo úspěšně realizováno 20 veřejných zakázek na technologické zařízení,
vybavení a služby spojené s přípravou a zprovozněním studia. Hlavní milníky zprovoznění:

 leden 2016 – zahájen přesun, instalace a zprovozňování televizních technologií
 27. 6. 2016 – přestěhovány útvary z budovy Běhounská
 5. 9. 2016 – přestěhovány útvary z budovy Jezuitská (Typos), mimo zpravodajství
 Zahájena výroba pořadů:

o 11. 9. 2016 – AZ Kvíz (Studio 2),
o 16. 9. 2016 – Sama doma (Studio 2 – živě),
o 19. 9. 2016 – Dobré ráno (Studio 2 – živě),
o 23. 9. 2016 – Předvolební debata (Studio 1 – živě),
o 19. 9. 2016 – přestěhována redakce zpravodajství a zahájeno živé vysílání ze

Studia RZ bez nutnosti výluky ve vysílání (Události v regionech)

ČT v letech 2011 až 2017 27
o 3. 10. 2016 – slavnostně otevřen plně funkční studiový komplex TS v Brně-Líšni

III. Původní budovy ČT TS Brno

 Budova Běhounská – provoz ukončen, příprava k prodeji v souladu s usnesením Rady ČT
č. 132/12/16 formou veřejné dobrovolné dražby dne 20. 10. 2016

 Budova Jezuitská (Typos) – provoz ukončen, příprava k prodeji v souladu s usnesením
Rady ČT č. 132/12/16 formou veřejné dobrovolné dražby dne 16. 12. 2016

Finanční rekapitulace výstavby nového TV studia v v Kč
Brně

Předpokládaná hodnota projektu (červen 2013) 340 000 000

Smlouva o zhotovení stavby (říjen 2014) 299 442 413
- Vyjmutí dodávek (květen 2015) - 31 842 569
Upravená smlouva o zhotovení stavby
267 599 844

+ vícepráce a dodatečné požadavky (leden 2015- březen 6 902 936
2016) 2.58%

(% z upravené smlouvy o zhotovení stavby)

Celková cena výstavby (3 / 2016) 274 502 780

Výstavba nového studia v Brně byla koncipována zčásti jako rekonstrukce stávajících objektů
a z části jako demolice a výstavba objektů nových. Rozpočet, obsažený ve smlouvě o zhotovení
stavby, neobsahoval položku rezerv. Dosažený výsledek, kde se finální vyúčtovaná a zaplacená
cena liší pouze o 2,58 % od původní smluvní ceny, je proto možné hodnotit jako vynikající – i s
ohledem na to, že polovinu této částky tvoří dodatečné požadavky a ne vícepráce.

1.8 Rozvoj technické infrastruktury

Celé období 2011 až 2017 bylo zásadním způsobem ovlivněno ukončením analogového vysílání
v pozemních sítích („Analog switch off“) 30. listopadu 2011. Česká televize tak po 58 letech
vypnula analogovou distribuci a vkročila do digitální éry i v oblasti šíření televizního signálu.
Podobně, jak tomu bylo i v jiných zemích, přechod na digitální distribuci urychlil v dalších letech
obměnu televizních zobrazovačů v domácnostech. Znamenal nárůst prodeje spotřební
elektroniky, zejména pak zobrazovačů s plochou obrazovkou a velkou úhlopříčkou. Tato rychlá
obměna byla navíc v České republice vyvolána vysokou penetrací domácností s digitálním
terestrickým příjmem (DTT) – na rozdíl kupříkladu od Německa, kde je terestrická distribuce
minimální a kde docházelo již předtím k postupnému přechodu na digitální kabelové a satelitní
šíření a tím i k pozvolné obměně televizorů.

ČT v letech 2011 až 2017 28
Česká televize si včas uvědomila důsledky této zásadní vývojové změny a rozhodla se urychlit
přechod ze standardního formátu zobrazení (SD) na zobrazení s vysokým rozlišením (HD).
Znamenalo to zejména podstatné změny ve vybavení televizních studií, ale vedle toho i pokrytí
vysokých požadavků na technologické vybavení pro natáčení v exteriéru. S ohledem na tento
razantní nárůst obrazové a zvukové kvality, který dokázala ČT poskytnout, se enormně zvýšil
zájem i o koprodukční projekty, které měly ambice dostat se kromě televizní obrazovky i na
plátna kin a úspěšně reprezentovat českou filmovou a televizní tvorbu na prestižních
mezinárodních festivalech.

V době, kdy se vysílání stále ještě vyrovnávalo s přechodem do digitálního prostředí včetně
změny kompresních algoritmů (MPEG-2/MPEG-4), přišli telekomunikační operátoři s nároky na
kmitočty, které až dosud využívala televize. Se souhlasem Evropské komise došlo k odebrání
pásma 800 MHz a začalo se mluvit i o odebrání pásma 700 MHz a přechodu do nového
televizního standardu DVB-T2. Česká televize, aby nezůstala pozadu a byla připravená na
případné direktivní změny, které by ji v budoucnu v rámci ztráty využívaných kmitočtů mohly
v terestrické distribuci postihnout, se již v únoru 2014 připojila k testu DVB-T2, které iniciovaly
České Radiokomunikace. Ještě v květnu téhož roku připravila ČT spolu se slovenskou televizí
RTVS testovací smyčku v rozlišení 4K a ve spolupráci s ČRa bylo z vysílačů Žižkov a Cukrák
vůbec poprvé v rámci EU zahájeno testovací vysílání v Ultra HD v pozemní distribuci v normě
DVB-T2/komprese HEVC. Ve spolupráci se satelitním operátorem SES Astra a RTVS bylo
v prosinci 2014 zahájeno zkušební vysílání v Ultra HD i v rámci satelitní distribuce. Česká
televize mezitím iniciovala založení platformy „Ultra HDTV Forum“. Spolu s významnými
institucemi, působícími v oblasti televizního vysílání vydala dne 1. 10. 2013 společné
memorandum. K této iniciativě se postupně přihlásily další subjekty, i ze zahraničí, a tato
platforma se významně podílela i na formování dalšího vývoje v oblasti broadcastu. I přes tyto
snahy došlo k odebrání další části spektra (700 MHz) a tím televize přišly o 43 % frekvencí.
Myšlenka supervysokého rozlišení v rámci televizního vysílání tak předstihla současné možnosti
televizního trhu, ale není vyloučeno, že v příštích letech se stane opět aktuální. Omezení spektra
v pozemním vysílání však tento trend v terestrice dnes takřka vylučuje.

S rostoucími nároky na signálovou kvalitu vznikla nutnost rekonstrukce televizních studií, které se
budovaly na začátku sedmdesátých let a mnohé komponenty nebyly od té doby obměněny.
Jednalo se především o osvětlovací rošty, které již nesplňovaly nové bezpečností normy,
stanovené v rámci EU, a hrozilo, že z bezpečnostních i provozních důvodů bude muset být
provoz ve studiích zásadním způsobem omezen nebo až zastaven. V rámci investičních rozpočtů
České televize byly na tyto rekonstrukce vyčleněny nemalé investiční prostředky.

V roce 2012 proběhla celková rekonstrukce zpravodajského studia SK-7 včetně osvětlovacího
roštu v objemu 41 mil. Kč. Toto studio slouží především redakci sportu. S ohledem na významný
nárůst výroby byl vybudován v letech 2013/2014 zcela nový režijní komplex RK-14 s využitím
prostoru zkušebny, která v prvopočátcích sloužila pro nazkoušení televizních inscenací, které se
pak odbavovaly živě do vysílání. Vynaložené investice byly 35 mil. Kč. V roce 2013 došlo
k realizaci dlouhodobě připravovaného a diskutovaného projektu, kterým bylo nové televizní
studio v Brně – Líšni. I přes radikální snížení plánovaných stavebních a instalačních investičních
nákladů se vybudovalo studio, které lze označit za nejmodernější v České republice. Investice
274 mil. Kč do stavební části byla částečně kompenzována pozdějším odprodejem budov
v centru města, které televize využívala. Technologie byla zčásti přestěhována z původních
pracovišť a částečně modernizována, investiční náklady do technologického vybavení činily 40
mil. Kč.

ČT v letech 2011 až 2017 29
V roce 2015 došlo k rekonstrukci osvětlovacího roštu s ohledem na využívání virtuálního studia
ve zpravodajském studiu SK-8 ve výši 18,5 mil. Kč a k modernizaci zpravodajského studia SK-6
(přechod do HD rozlišení) ve výši 30 mil. Kč. Ve stejném roce byla zahájena první etapa projektu
výměny zpravodajského produkčního systému (DNPS II) spojená s výměnou serverové
technologie, která byla již provozována přes deset let. Investiční náklady představovaly částku
150 mil. Kč – v této částce jsou i investice do zpravodajských systémů v Brně a v Ostravě.

V roce 2016 následovaly investice do rekonstrukce studií SK-1 (35 mil. Kč) a RK-1 v Ostravě (8
mil. Kč), druhá etapa implementace DNPS II (sport, publicistika) si vyžádala další investice ve
výši 63 mil. Kč.

V roce 2017 byla zrealizována rekonstrukce studia SK-3, které slouží hlavně k výrobě pořadů pro
dětské vysílání. Celková částka, která zahrnuje osvětlovací rošt a režijní část včetně nových HD
kamer byla 62 mil. Kč. Vedle těchto zásadních investic do studiové techniky došlo k řadě dalších
investic do obměny již dosluhujících technologií, či k modernizaci technických prostředků,
zejména pak produkčních a postprodukčních. Tato obměna byla vynucena zejména přechodem
na vyšší signálovou kvalitu, vedle přechodu na vyšší obrazové rozlišení to byl například i přechod
na zpracování prostorového zvuku u vybraných pořadů. Významným trendem, který si vynutil
obměnu záznamových a archivačních technologií, byl přechod z točivých mechanik
(videomagnetofony) na netočivá úložiště na bázi serverů a s tím související změna výrobních
postupů, přechod na bezpáskové zpracování pořadů. Dalším fenoménem, který ve zmiňovaném
období začal nabývat významu a ovlivnil technologickou obměnu, byla i multiformátová distribuce
spojená s nástupem nových médií.

Další významnou technologickou oblastí je vedle studiové a postprodukční techniky i televizní
přenosová technika. Vedle sportovních přenosů je využívána i pro přenosy z významných
politických a kulturních akcí, při výrobě některých typů zábavných pořadů apod. Česká televize
jako jediný televizní subjekt v ČR je schopna zajistit signálové pokrytí velkých mezinárodních
sportovních akcí, pořádaných v ČR, ať již se jedná o atletiku, biatlon, lední hokej, kopanou,
horská kola, kanoistiku či jiné sporty. Pořádající mezinárodní sportovní svazy mají speciální
požadavky, které je nutno dodržet. Česká televize se proto musela dovybavit technologií tak, aby
byla schopna tyto požadavky plnit. Jako příklad možno uvést, že pro pokrytí MS v biatlonu 2015
v Novém Městě na Moravě musela Česká televize v areálu nainstalovat celkem 43 kamer.

V roce 2012 byl postaven osmikamerový přenosový vůz HD-3 (82 mil. Kč), který je schopen
samostatně či v součinnosti s další přenosovou technikou pokrýt ve vysokém rozlišení náročné
přenosy i v zahraničí. Byl nasazen například na přenosy z MS v ledním hokeji v Minsku, Moskvě
či Paříži a Kolíně n/R, MS v atletice v Londýně atd. V témže roce 2012 se přestavěl SD vůz PV10
na HD pětikamerový přenosový vůz (HD-4), který je využíván na akce menšího rozsahu. V roce
2015 se zahájila postupná přestavba a modernizace PV-5 (vyroben v roce 2000). Náhradou
kamer a obrazové režie bylo možno již v roce 2015 vyrábět v HD rozlišení, po dalších úpravách
v roce 2016 bylo již možno realizovat i přímé HD přenosy. Rekonstrukce osmikamerového vozu
bude ukončena na začátku roku 2018 a vyžádá si celkové investiční náklady 43 mil. Kč.

V roce 2017 se nově vybudovala regionální studia v Českých Budějovicích a v Hradci Králové,
hlavní investiční náklady do technologií představovaly částku 11 mil. Kč. Kromě velkých investic
do studiové zpravodajské techniky představovaly další velké investice modernizace výjezdové
zpravodajské techniky, zejména pak vozů se satelitním pojítkem (DSNG). V roce 2012 byl
pořízen DSNG 036, první tříkamerový satelitní vůz, až dosud zpravodajství využívalo jen

ČT v letech 2011 až 2017 30
jednokamerové, případně dvoukamerové uspořádání. Další obměny tří dvoukamerových
satelitních vozů s přechodem na HD rozlišení proběhly v roce 2014 (z toho jeden vůz do Brna),
investice 28 mil. Kč. V roce 2017 se zrealizuje výroba nového satelitního vozu pro ostravské
studio.

Výrazný posun v posledních letech zaznamenala i obrazová a zvuková postprodukce.
Ve spolupráci s oddělením filmových laboratoří České televize dochází k postupné digitalizaci
archivních filmů (čištění, HD sken, barevné korekce…). Diváci tak mají možnost zhlédnout
některá díla zlatého fondu České televize v kvalitě, která se ještě nikdy na obrazovkách
neobjevila. V posledním období se podařilo navázat spolupráci i s Národním filmovým archivem
(NFA), který je ochoten poskytnout České televizi ze svého archivu některá díla v lepší kvalitě,
než tomu bylo dosud, a souhlasí i s dodatečnou technickou úpravou poskytnutého materiálu pro
potřebu odbavení na televizní obrazovce.

Zásadní modernizace proběhla v letech 2015–2016 i na vysílacích pracovištích. Odbavovací
řetězy musely být postupně přestavěny na HD rozlišení pro všechny odbavované programy
včetně regionálních verzí. S tím souvisela i obměna signálových matic a satelitního head-endu.
Prvním trvale vysílaným programem ve vysokém rozlišení se stal v satelitní distribuci 1. 3. 2012
ČT 1 HD. Ve stejném roce (3. 5. 2012) začala ČT vysílat v HD rozlišení na satelitu i ČT sport HD.
Významným mezníkem se stal 1. 5. 2013, kdy ČT zahájila jako jediná televize v terestrice
vysílání v HD rozlišení, a to s programy ČT 1 HD, ČT 2 HD a ČT sport HD. Od 8. 11. 2016 vysílá
pak již všechny své programy na satelitu v HD rozlišení.

ČT v letech 2011 až 2017 31
1.9 Zapojení ČT do mezinárodních institucí a aktivit

Cílem projektu KROK bylo posílení pozice ČT ve všech oblastech a s tím byla i spojena
snaha zviditelnit ČT i za hranicemi ČR. Je významným pozitivem uplynulého období, že se České
televizi podařilo vrátit na mezinárodní scénu, zejména díky obnovené spolupráci se sdružením
veřejnoprávních médií - Evropskou vysílatelskou unií (EBU). Potvrzením rostoucího významu
České televize v regionu pak bylo zvolení generálního ředitele Petra Dvořáka do nejvyššího
vedení EBU v roce 2014, šestnáct let od poslední účasti českého zástupce v tomto orgánu.
O významném podílu České televize na spolurozhodování a dalším směřování organizace svědčí
i jmenování programového ředitele České televize Milana Fridricha do Televizní komise EBU,
kde od roku 2015 spoluzodpovídá za strategické plánování a rozvoj televizních služeb v Evropě.
Další zástupce má Česká televize ve sportovní, finanční, auditní a digitální komisi EBU.

Vedle členství v EBU se Česká televize podílí na chodu dalších mezinárodních institucí, mezi
nimiž nechybí mezinárodní televizní organizace Euronews, Mezinárodní federace pro televizní
archivy (FIAT/IFTA), CIRCOM REGIONAL, jež představuje evropské sdružení regionálních studií
veřejnoprávních televizních stanic, nebo Evropská asociace dokumentaristů (EDN). Dalším
mezinárodním oborovým sdružením je například profesní organizace International Music and
Media Center (IMZ), sdružující přes 170 členů z řad televizních a rozhlasových stanic,
vydavatelů, nezávislých producentů a operních domů.

Obnovená užší spolupráce v rámci Evropské vysílatelské unie vedla k realizaci řady společných
projektů zahrnujících vysílání koprodukčních televizních pořadů, pracovních setkání až po
organizaci zasedání na nejvyšší úrovni. Jednou z nejdůležitějších strategických aktivit, na nichž
se Česká televize v rámci EBU podílela, byla účast generálního ředitele Petra Dvořáka v expertní
skupině tzv. projektu Vision 2020, která předložila desítku doporučení směřujících k rozvoji médií
veřejné služby v příštím období. V následujících letech pak Česká televize spolupořádala řadu
vrcholných setkání, k nimž patřilo např. zasedání technického shromáždění, zpravodajského
shromáždění, finančního shromáždění nebo celosvětový kongres News Xchange.

Dalším z důležitých mezníků pro definici médií veřejné služby v českém i mezinárodním prostředí
bylo uspořádání semináře na téma „Posouzení veřejné služby České televize
v evropském kontextu“, který se konal v roce 2015 ve spolupráci EBU a Ministerstva kultury ČR
a na kterém po úvodním slovu ministra kultury Daniela Hermana vystoupili generální ředitelka
EBU Ingrid Deltenre, generální ředitel ORF Alexander Wrabetz, generální ředitel YLE Lauri
Kivinen nebo bývalý generální ředitel RAI a bývalý viceprezident EBU Claudio Cappon.

Ve stejném roce se pak v Praze konalo i 74. zasedání valného shromáždění EBU, které v nové
budově Národního muzea uspořádala Česká televize ve spolupráci s Českým rozhlasem a pod
záštitou místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka a ministra kultury Daniela Hermana.
Shromáždění se tehdy zúčastnily téměř dvě stovky představitelů nejvyššího vedení
veřejnoprávních stanic z pětašedesáti zemí Evropy. Mezi hlavními projednávanými tématy byl
rozvoj technologií, digitalizace, směřování mediální legislativy a nové možnosti mezinárodních
koprodukcí.

V roce 2016 lze z nejvýznamnějších mezinárodních akcí pořádaných v Praze jmenovat
především zasedání představitelů veřejnoprávních médií zemí Visegrádské skupiny „V4 High
Level Meeting“. Vedle toho Česká televize organizovala 20. ročník konference EBU zaměřené na

ČT v letech 2011 až 2017 32
inovaci a tvořivost, a to v oblasti televizního marketingu „Eurovision Connect“ či zasedání
patnáctky veřejnoprávních vysílatelů z deseti zemí střední a východní Evropy k aktuálnímu stavu
televizních a rozhlasových médií veřejné služby. Z dalších spolupořádaných odborných
konferencí šlo například o seminář „Televize veřejné služby“, který se za účasti zahraničních
hostů, představitelů státní správy a renomovaných odborníků uskutečnil formou veřejného
slyšení v Senátu Parlamentu ČR, nebo seminář na téma „Volební zpravodajství“, který se konal
v prostorách Univerzity Karlovy za účasti zástupců výzkumných agentur a veřejnoprávních médií
z Rakouska, Finska a Belgie. Na podzim roku 2016 pak vzbudila ohlas mezinárodní konference
"Public Service Media and Democracy", která pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Jana
Hamáčka přivítala poslance zemí střední a východní Evropy, zástupce regulačních orgánů
a představitele veřejnoprávních médií, kteří diskutovali mimo jiné o roli a odpovědnosti
parlamentů při zajištění svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků.

O významu mezinárodní spolupráce svědčí výčet aktivit, které Česká televize přichystala také pro
rok 2017 a z nichž se již uskutečnil například 20. ročník konference zástupců sportovních
federací, svazů a vysílatelů z celé Evropy (EBU Sports Assembly), kterou organizovala Česká
televize, stejně jako zasedání televizního výboru (EBU TV Committee Meeting), na kterém jeho
členové projednali strategická témata v oblasti programu. Další mezinárodním setkáním, které se
konalo v sídle České televize, pak bylo zasedání mezinárodní biatlonové unie, kde účastníci
projednávali produkční záležitosti pokrytí sportovních přenosů.

Česká televize se v minulých letech účastnila řady významných mezinárodních projektů, jakými
byl například projekt EBU mapující generaci ve věku 18-34 let „Generation What?“, nejdéle
trvající hudební soutěž „Eurovision Song Contest“ a také taneční soutěž „Eurovision Young
Dancers“, která se uskuteční v Praze letos v prosinci.

Ze zahraničních partnerů, s nimiž Česká televize v minulých zahájila nebo významně prohloubila
spolupráci, lze uvést kulturní německo-francouzskou stanici ARTE (filmy Život podle Václava
Havla, Jan Hus) a rakouskou ORF (snímek Marie Terezie). Řadu společných projektů se pak
díky vzájemné historické zkušenosti podařilo uskutečnit i se slovenskou RTVS (dokumentární
a seriálová tvorba, filmové koprodukce).

V uplynulých letech Česká televize pokračovala v realizaci projektů spolufinancovaných
Evropskou komisí formou grantu nebo prostřednictvím strukturálních fondů. Podílela se tak
například na projektu „EUScreen“, který je unikátním příkladem využití bohatství evropských
televizních archivů. Česká televize, jako přímý účastník projektu, přispívá na společný portál
především vlastními archivními materiály, které jsou zpřístupněny skrze Evropskou digitální
knihovnu. Spolufinancování ze strukturálních fondů EU bylo využito rovněž v projektu „Hranice
dokořán“ a při zahájení projektu „Hry bez hranic“.

Mimořádné postavení v rámci středoevropského regionu si Česká televize vysloužila zejména
díky udržování vysokého podílu původní tvorby prakticky všech žánrů, včetně finančně náročné
dramatické tvorby. V minulých letech se tak podařilo České televizi stát jednou z mála skutečně
produkčních veřejnoprávních televizí v regionu, u nichž producentská role naprosto dominuje. To
je při ekonomické síle České televize v rámci evropského srovnání mimořádný a ze strany
ostatních členů všeobecně oceňovaný výkon.

ČT v letech 2011 až 2017 33
Zcela výjimečná je pak role v podpoře českého audiovizuálního a filmového průmyslu. Žádná jiná
srovnatelná televize v EU nehraje v tomto odvětví tak zásadní roli. Vyniká to zejména při pohledu
na středoevropský prostor, kde televize na podobnou aktivitu prakticky rezignovaly. Roli
podporovatele v těchto zemích přebral stát anebo taková podpora vůbec neexistuje a celý
audiovizuální a filmový průmysl je v útlumu. Skutečnost, že je Česká televize největší
koproducent českých filmů, je pak výjimečná i v celoevropském srovnání.

Vedle BBC je prakticky jedinou televizí, která byla vůdčí v procesu digitalizace televizních vysílání
a na které ležela hlavní odpovědnost za realizaci celého procesu. To potvrzuje,
že Česká televize je i přes své zařazení k nízkorozpočtovým médiím v rámci EU vedoucí silou
technologického rozvoje televizního vysílání v ČR. Zároveň je v postkomunistické Evropě jedinou
veřejnoprávní televizí, která je finančně soběstačná a nepotřebuje státní dotace.

1.10 Hodnocení veřejné služby

Celé období od roku 2011 do roku 2017 je spojeno se snahou o racionalizaci a optimalizaci
činnosti ČT. To je samozřejmě nemyslitelné bez potřebné kontroly hodnocení. Praktická realizace
projektu KROK bez potřebné zpětné vazby by byla nemožná. Proto také vedení ČT kladně
reagovalo na záměr Rady ČT, zavést podle nejlepších zahraničních zkušeností hodnocení
veřejné služby a nabídlo Radě ČT maximální součinnost. Důvody, pro které Česká televize
a Rada ČT systematicky sledují úroveň a míru naplňování veřejné služby, kterou má ČT
zajišťovat, lze shrnout do následujících bodů:

• Zákon o České televizi a Kodex České televize definují celou řadu obecných
i konkrétních požadavků na televizní vysílání veřejné služby. Zároveň je vyžadováno
pravidelné sledování míry naplňování těchto požadavků.

• Evropské země s dlouholetou tradicí médií veřejné služby – například Velká Británie
či Nizozemí – již řadu let monitorují naplňování principů veřejné služby. Česká
televize je od roku 2011 na poli měření veřejné hodnoty (public value) velmi aktivní
a jí přijaté principy se prosazují i v evropském měřítku. ČT nadále podporuje
smysluplný rozvoj měření a hodnocení veřejné služby.

• Výstupy z měření a hodnocení slouží k realizaci dohledu Rady ČT nad plněním úkolů
veřejné služby Českou televizí.

Na interní úrovni poskytuje hodnocení zpětnou vazbu pro sestavování programu, pro lepší
a efektivnější řízení či kvalitnější kontrolu procesů v rámci České televize

Principy hodnocení vycházejí ze zahraničních zkušeností a zahrnují hodnocení pomocí tří
metodických přístupů, vzájemně odlišných typem zjišťovaných indikátorů plnění veřejné služby:

1. indikátory vycházející z měřitelného chování a postojů veřejnosti;
2. indikátory vycházející z expertního posouzení plnění zásad definovaných Kodexem ČT;
3. indikátory vycházející z tzv. „tvrdých dat“, např. z databáze odvysílaných pořadů.

ČT v letech 2011 až 2017 34
Plnění úkolů veřejné služby ČT je přitom hodnoceno ze tří úhlů, tj. podle:

I. míry naplňování mezinárodně uznávaných obecných cílů stanovených pro média
veřejné služby, modifikovaných pro podmínky ČT, podle konkrétních zásad definovaných
Zákonem o ČT a Kodexem ČT;

II. vývoje základních ukazatelů charakterizujících úroveň vysílání veřejné služby, tj.
podle Zásahu, Kvality a Dopadu vysílání (tzv. Metodiky RQI);

III. míry uspokojování potřeb různých diváckých skupin, jehož sledování vyžaduje Kodex
ČT.

Tato metodika zaznamenala ohlas i mezi členy EBU, a proto byla ČT jako první vybrána
k odbornému posouzení základních hodnot média veřejné služby, které EBU v ČT provedla v roce
2014. Výsledky jsou obsaženy ve zprávě z ledna 2015. Posouzení se věnovalo způsobu řízení
a posouzení kvality obsahu České televize (ČT) podle základních hodnot veřejné služby, jak je
v roce 2012 definovala Evropská vysílací unie (EBU) ve Štrasburku.

Hlavní závěr z posouzení základních hodnot média veřejné služby:
ČT má v české společnosti poměrně silné postavení. Dokázala si udržet podíl na trhu na uspokojivé
úrovni 30 %, zatímco některé komerční stanice své silné pozice ztratily. Dobré výsledky ČT
souvisejí s jejím širokým a inovačním programovým zaměřením a její vnímanou „důvěryhodností“.
ČT nekopíruje své konkurenty, ale vytváří obsah, který plní její poslání veřejné služby a je přitažlivý
pro většinu segmentů diváků, včetně menšinových. Důsledkem je změna vnímání a uznávání
„značky“ ČT v české společnosti, i když zůstává stále určitý prostor ke zlepšení.

ČT v letech 2011 až 2017 35
1.11 Přehodnocení smluvních vztahů

Komplexní vstupní audit ukázal, že mnohé smlouvy nejsou pro ČT výhodné, a to jak z hlediska
poskytovaných služeb, tak z hlediska nákladů. Česká televize je však veřejný subjekt podléhající
zákonným omezením, zejména zákonu o veřejných zakázkách. Standardní obchodní postupy tak
jsou pro ČT nedostupné, nelze klasicky obchodně vyjednávat, nelze jednoduše smlouvy rušit.

Mnohdy bylo nutné vyčkat na uplynutí platnosti smluv a pak v souladu se zákonem soutěžit
smlouvy nové a do podmínek soutěže v maximální možné míře promítnout potřebná kvalitativní
kritéria. Přes všechna omezení však nové smlouvy či zrušení realizace nevhodných projektů
představují významnou úsporu nákladů.

Jako příklad může posloužit nákladná studie, která byla provedena před rokem 2011 za účelem
posouzení dopadu prasklin v podlaze 2PP. Praskliny jsou zde však již od roku 1996, kdy byl
objekt postaven. Studie doporučovala vyměnit všechny podlahy. Tato velká stavební akce měla
být součástí rozpočtu 2012. Akce byla vyhodnocena jako zbytečná a přehnaná. V rozpočtu byla
zrušena a bylo zadáno vypracování nového statického posudku ČVUT. Měření ukázalo, že
dilatace se nezvětšuje a odborníci neshledali důvod pro původně plánovanou výměnu
betonových podlah.

Dalším příkladem je systém SAP, který nebyl nikdy plně využíván, ale jeho podpora se musela
hradit v plné výši. Systém přitom vyžadoval lidsky a finančně náročnou údržbu a rozvoj. Většina
úprav musela být řešena pomocí externích konzultantů. Zdrojem úspor se tak stala specifikace
potřebných a využívaných oblastí, převod některých modulů do jiných subtilnějších, flexibilnějších
a finančně méně náročných systémů a větší využívání vlastních programátorů.

Ve výrobě zpravodajství a publicistiky před rokem 2012 byl využíván starý sazebník, který
nezohledňoval objem poskytované služby, a neexistovala ani snaha o koordinaci využití štábů.
Z těchto důvodů proběhla revize dodavatelských smluv, byly zavedeny jednotné sazebníky
a nastaven systém efektivního využívání zdrojů. Z úspor byly financované dva nové interní štáby.
Počet hodin zpravodajství se výrazně zvýšil, ale i přesto se daří držet náklady na externí štáby na
cca 9 mil. Kč za rok.

V oblasti péče o programové fondy ČT nyní, v souladu s posledními trendy v oblasti ICT, vyvíjí
nový Digitalni ARchiv („DAR“), a to vlastními silami na platformě, která je univerzální a umožňuje
do budoucna provádět libovolné změny. DAR je propojen s novým systémem DNPS II (2016-
2017) a s metadatovým systémem Provys (2016-2018). Do nákladů na vývoj a provoz
započítáváme 100 % mzdových a režijních nakladu útvaru, který systém vyvíjí a spravuje.
V případě jakýchkoli změn procesu nebo formátu v budoucnu bude možné poměrně rychle
přenastavit systém tak, aby se přizpůsobil potřebám CT. Tato změna představuje při devítiletém
srovnání celkovou úsporu až 550 000 000 Kč ve srovnání s dodavatelským způsobem řešení.

Celkové úspory vzniklé změnou smluvních ujednání a novým nastavením procesů
a systémů přesahují více než 1,5 mld. Kč za sledované období.

ČT v letech 2011 až 2017 36
1.12 Klíčové programové projekty ČT v letech 2012 až 2017

Původní tvorba, v souladu se záměry projektu KROK, představovala v letech 2011 až 2017
základní prioritu pro naplňování poslání média veřejné služby. Vlivem digitalizace docházelo před
rokem 2011 k postupnému útlumu původní tvorby a tím vznikl značný deficit v objemu
dostupných premiérových programů všech žánrů. Navíc při nástupu nového managementu
existoval záměr bývalého vedení ČT snížit úroveň externích výrobních nákladů na cca 1,95 až 2
mld. Kč do roku 2015. Díky úsporám v režijních nákladech, celkové racionalizaci výroby,
fungování TPS a zvýšenému tlaku na hospodárnost ve všech oblastech činnosti ČT byla
skutečnost v roce 2016 o cca 15% vyšší, než bylo očekáváno v dokumentech z roku 2011. To lze
rozhodně považovat za zásadní milník v rozvoji České televize, protože se podařilo stabilizovat
a rozvíjet původní tvorbu všech žánrů, jak o tom svědčí přehled projektů, které mohly právě díky
tomuto vývoji vzniknout a z nichž mnohé již dnes obohacují zlatý fond české televizní tvorby,
stejně jako koprodukce českých filmů obohatily českou filmovou tvorbu o celou řadu vynikajících
děl.

a) dramatická tvorba

2012

Seriálová tvorba

Zdivočelá země IV.
Série příběhů, mapujících české poválečné dějiny.

Solitérní filmy a minisérie

Sama v čase normálnosti
Vítězný scénář ze scenáristické soutěže z r. 2008.

Cizinec a krásná paní
Tragikomický příběh podle stejnojmenného románu Pavla Kohouta (2011).

Ztracená brána
Třídílný televizní mysteriozní film "Ztracená brána" je volným pokračováním divácky úspěšného
třídílného televizního filmu "Ďáblova lest".

ČT v letech 2011 až 2017 37
2013

Seriálová tvorba

Cirkus Bukowski
Inovativní kriminální seriál mladého režiséra Jana Pachla.

Sanitka 2
Pokračování legendárního seriálu z 80. let minulého století.

Dramatika solitérní a minisérie

České století
Bylo uvedeno pět dílů z připravované devítidílné unikátní filmové série. Veliké bourání (1918).
Na Den po Mnichovu (1938), Kulka pro Heydricha (1941), Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) a
Zabíjení soudruha (1951).
Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabízí nezvyklý pohled na
mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992.

Nevinné lži
Cyklus televizních filmů v osmi dílech ukázal spletitost příběhů, do kterých se v některé jejich fázi
zapletla zdánlivě nevinná lež.

2014

Seriálová tvorba

Případy I. oddělení
Prvních 14 epizod. Skutečné případy. Skutečné postupy. Skutečná kriminálka.

Život a doba soudce A.K.
Třináctidílný seriál ze soudního prostředí.

První republika
22 dílná sága mapující atmosféru první republiky od r. 1918 do r. 1945. V centru dění jsou pestré
osudy rozvětvené rodiny Valentových, která zbohatla na válečných zakázkách a stěhuje se
z venkova do Prahy.

Čtvrtá hvězda
Dvanáctidílný komediální seriál vytvořený společně se souborem Dejvického divadla.

Dramatika solitérní a minisérie

České století
Další premiérové díly z devítidílné unikátní filmové série – Musíme se dohodnout (1969), Je to
jen rock´n´roll(1976), Poslední hurá (1989) a Ať si jdou (1992).

ČT v letech 2011 až 2017 38
Škoda lásky
Povídkový cyklus o lásce ve všech jejích podobách podle námětů známých českých spisovatelů.

Piknik
Víkendový výlet devíti kamarádů na místa, kde kdysi trávili dlouhé roky svého života, podle
novely Jana Stránského.

Poslední cyklista
Dvoudílný televizní film režiséra Jiřího Svobody.

Osmy
Ivan Trojan v černé komedii o jednom neobyčejném dni obyčejného normalizačního úředníka,
který v opilosti podepsal Chartu 77, a díky tomu se stal hrdinou proti své vůli.

2015

Seriálová tvorba

Vraždy v kruhu
Dvanáctidílný seriál o neobvyklém odhalování zločinu.

Labyrint
Moderní kriminální seriál s prvky inspirovaný oblíbenou severskou detektivní školou.

Dramatika solitérní a minisérie

Americké dopisy
Dvoudílný televizní film, zpracovávající klíčovou epizodu ze života hudebního skladatele
Antonína Dvořáka.

Jan Hus
Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a
Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší. Třídílný film České televize
o jednom z nejvýznamnějších Čechů historie.

Zádušní oběť
Milan Kňažko v hlavní roli nového příběhu z pera scenáristy Vladimíra Körnera.

ČT v letech 2011 až 2017 39
2016

Seriálová tvorba

Případy 1. oddělení
Pokračování úspěšného kriminálního seriálu inspirovaného případy, které se skutečně staly.

Rapl
Detektivní série Rapl přebírá z předchozího projektu Cirkus Bukowsky postavu detektiva Kuneše
a staví mu vlastní řadu. Třináctidílný seriál.

Já, Mattoni
Původní dvanáctidílný televizní seriál o Henrichu Mattonim, jeho ženě a proslulé minerální vodě.

Kosmo
Pětidílná satirická komedie, která s nemilosrdnou nadsázkou popisuje příběh fiktivního českého
letu na Měsíc.

Dramatika solitérní a minisérie

Zločin v Polné
Dvoudílný televizní film o soudním procesu, jenž vstoupil do československých dějin.

Hlas pro římského krále
Výpravný historický film České televize čerpá ze strhujícího dramatického života velikána naší
historie, krále Karla IV., od jehož narození v roce 2016 uplynulo 700 let.

b) Dokumentární tvorba

2012

Heydrich – konečné řešení
44. dílný cyklus historický cyklus reflektující jednu z nejdůležitějších událostí novodobých českých
a československých dějin - atentát na R. Heydricha. Záměrem bylo poskytnout skutečně
velkorysý a pokud možno vyčerpávající prostor pro televizní dokumentární a publicistické
zobrazení klíčového období československých dějin na přelomu let 1941-42. Cyklus se vysílal
chronologicky od podzimu 2012 do data 70. výročí atentátu na Heydricha 2013

Sbohem soudruzi
Šestidílná evropská sága, která mapuje situaci před rozpadem celosvětového socialistického
režimu. Cyklus vznikal v mezinárodní koprodukci několika evropských televizí a nezávislých
produkcí.

ČT v letech 2011 až 2017 40
Děti 50. let
14. dílný projekt - cyklus dokumentů studentů FAMU o dětech politických vězňů 50. let.

Dejte nám křídla
Letecké souboje, akrobatické kousky, tragické i hrdinské příběhy tvořily dějiny československého
vojenského letectva v pětidílném cyklu.

Chudoba cti netratí
Hluboká sonda do života tří matek samoživitelek. Český dokumentární příspěvek mezinárodního
projektu EBU Proč chudoba?

2013

Karel IV., z Boží milosti král
Vladařské úspěchy Karla IV. byly úzce napojeny na jeho spiritualitu i očekávání konce světa
(2012).

Český žurnál
Pravidelný cyklus pěti autorský dokumentů reflektující nejvýznamnější události předchozího roku
(Život a smrt v Tanvaldu, Rozezlení, Pančovaná republika, Spřízněni přímou volbou, Svobodu
pro Smetanu)

Čtyři v tom
Nejúspěšnější dokumentární formát roku - čtyři těhotenství, čtyři porody a devět měsíců, které
změnily život čtyř mladých žen. Něžně i syrově zachycuje filmový štáb okamžiky radosti i strachu
"čtyř v tom" a klíčové události kolem narození jejich dětí.

Těžká léta československého filmu
Dvanáctidílný seriál o principech a podmínkách tvorby v různých oblastech československé
kinematografie v období tzv. normalizace (1969-1989).

Celnice
Originální cyklus k 20. výročí od vzniku ČR představuje provokativní dokumenty českých
a slovenských autorů v talkshow koprodukovaném se slovenskou RTVS.

Návraty dokumentaristů
24 dokumentaristů se vrací k tématům, které kdysi zaznamenali.

Václav Havel, Praha - Hrad III
Třetí částí dokumentu „Václav Havel, Praha - Hrad“ se uzavírá volná trilogie, která shrnuje skrze
osobu Václava Havla domácí, zahraniční i společenské změny v letech 1990 – 1992.

Cyril a Metoděj - Dědictví otců a matek zachovej nám, Pane!
Dokument představil život, dílo a odkaz sv. Cyrila a Metoděje, jejichž 1150. výročí příchodu na
Velkou Moravu připadlo na rok 2013.

ČT v letech 2011 až 2017 41
Toulavé house
Dokumentární film s hranými prvky vznikl jako připomínka velkého spisovatele a kritického
humoristy Jaroslava Haška, jenž měl v roce 2013 sto třicet let od narození a devadesát let od
smrti.

Třetí světy
Dokument, mapující 20 let existence nadace Člověk v tísni v roce jejího výročí.

Lásky s vůní jedle
Dokumentární koláž mikropříběhů z Jedličkova ústavu, kterému všichni přezdívají “Jedle”,
natočenou k 100. výročí jeho založení.

Pod dlažbou je pláž
Pořad o smyslu a budoucnosti televize (a ostatních médií) veřejné služby. Historie, idea i
konkrétní příklady veřejnoprávní tvorby. Pořad byl natočen v rámci 60. výročí Č(S)T.

2014

Hledá se prezident
Mimořádný dokument ze zákulisí první přímé prezidentské volby. Unikátní autentické svědectví
o dramatu plném nečekaných zvratů.

Láska v hrobě
Drsná lovestory, jejíž hrdinové našli domov na zrušeném hřbitově. Dokument o svérázném životě
mileneckého páru bezdomovců, který ocenilo již několik filmových festivalů.

Český žurnál
Pokračování dokumentárního cyklu (Dělníci bulváru, Gadžo, Zločin pana Chytila, Já horník,
Obnažený národ).

Rybí legendy Jakuba Vágnera
Osmidílný cestopisný cyklus, ve kterém se světoznámý český dobrodruh snaží objevit a ulovit v
různých koutech světa vzácné obří ryby.

Raport o velké válce
Osudy českých vojáků ve vzpomínkách jejich potomků. Dvanáctidílný dokumentární cyklus
České televize připomněl 100. výročí zahájení první světové války.

ČT v letech 2011 až 2017 42
2015

Český žurnál
Pokračování dokumentárního cyklu (Pět zrození, Matrix AB, Ubytovny, Blízký daleký východ, Má
vlast Afganistán).

Druhý život mistra Jana Husa
Šestidílný dokumentární cyklus o málo známých souvislostech historie, uvedený u příležitosti 600
let od jeho mučednické smrti. Režie V. Křístek.

Kmeny
16dílná série krátkých dokumentárních filmů, inspirované stejnojmennou kultovní encykloopedií
Vladimíra 518 mapovala alternativní způsoby života v dnešní společnosti - jednotlivé subkultury,
jejich způsob života, filosofii a vztah k většinové společnosti.

Klenoty naší krajiny
Osmidílný dokumentární cyklus postupně objevující ve společnosti průvodce Miroslava Vladyky
chráněné krajinné oblasti Česka (2013).

Obecní dům
Dokumentární film zahrnující více než stoleté dějiny slavného domu.

K oblakům vzhlížíme
Neobvykle strohý, kinematografický pohled na ztracenou evropskou generaci zvítězil v kategorii
Česká radost na MFDF Jihlava, soutěžil v mezinárodní sekci dokumentárních filmů na MFF
Karlovy Vary a získal také prestižní Cenu české filmové kritiky.

2016

Sedm pečetí Karla IV.
Sedmidílný cyklus a o životě, díle a odkazu velikána a nejvýznamnějšího panovníka naší historie
vznikl ve spolupráci s týmem historiků University Karlovy a byl uveden v roce oslav 700. výročí
narození českého krále a císaře Svaté říše římské.

Nezvladatelný buřič Jeroným Pražský
Mistr čtyř univerzit, ale také enfant terrible přelomu 14. a 15. století - to byl Jeroným Pražský,
neprávem opomíjená osobnost českých dějin. Dokument byl uveden u příležitosti 600. výročí
jeho mučednické smrti.

Cesty dětí
Dokument po stopách lidických dětí.

Český žurnál
Pokračování dokumentárního cyklu (Český Allah, Výchova k válce, Exekuce, V nejlepším zájmu
dítěte, Krtek a Lao´c).

ČT v letech 2011 až 2017 43
Dokolakolem
Nesentimentální pohled do drsného cestovatelského života dvou vozíčkářů a jednoho „chodícího“
člena výpravy na Bajkal, největší jezero na Sibiři a nejhlubší na Zemi

Krajinou domova
Osmidílný dokumentární seriál o pozoruhodných místech České republiky. K jeho natočení byly
využity letecké záběry pořízené speciálně sestavenými drony. Formát využívající kombinace
leteckých záběrů a makrosnímků české a moravské flóry, včetně endemitů diváky velmi zaujala.

České studentské revolty – 60. Léta a 80. léta
Dokumentární esej porovnávající úlohu českého studentstva v dějinných zvratech této země,
v šedesátých a osmdesátých letech.

Filantrop
Příběhy mecenášů, kteří dobrovolně věnují svůj majetek na podporu druhých. Dokumentární
cyklus o současné české filantropii.

Uprchlíci
Režisér Tomáš Kratochvíl na vlastní kůži a s pomocí skryté kamery odhaluje, jak probíhá
pašerácký byznys na březích Turecka z perspektivy uprchlíka.

c) Koprodukce

Koprodukční filmy:

2012

Lidice
Karel Roden v hlavní roli historického filmu o pozadí tragického osudu Lidic, který získal řadu
ocenění na mezinárodních filmových festivalech.

Kuky se vrací
Dobrodružný film o neobyčejné cestě plyšového medvídka Kukyho zpět k malému Ondrovi.

Mamas & Papas
Zuzana Bydžovská, Martha Issová a Zuzana Kronerová v mozaice zlomových situací
manželských a partnerských dvojic i v různých podobách příběhu moderního rodičovství (2010).

ČT v letech 2011 až 2017 44
2013

Láska je láska
Eliška Balzerová a Petr Nárožný v divácky úspěšném koprodukčním komediálním filmu o lidech,
kteří přes nepříznivý osud touží po pravdivém a láskou naplněném životě.

Občanský průkaz
Komedie o jedné rebelii proti husákovskému socialismu a vlastní cestě k dospělosti.

Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů
Série hraných dokudramat Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů, přináší výpravné zpracování
historicky a nábožensky velmi citlivého tématu a nalézá ekumenickou rovnováhu za aktivní účasti
obou církví, reprezentujících více jak 1350 miliónů věřících. Cílem projektu bylo atraktivní formou
přiblížit divákovi jeden ze zlomových okamžiků historie, který spojil národy nábožensky a kulturně
a dal zásadní impuls k rozvoji slovanské vzdělanosti.

2014

Rodina je základ státu
Koprodukční snímek ČT o hledání míry viny a ospravedlnění sama sebe.

Konfident
Jiří Mádl v hlavní roli příběhu o radioamatérovi, který se stal rukojmím své doby.

2015

Colette
Milostný příběh z prostředí osvětimského koncentračního tábora je příběhem o dvou odlišných
podobách lásky i o tenké hranici mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, láskou a nenávistí.

Jako nikdy
Jiří Schmitzer a Petra Špalková excelují v dramatu oceněném dvěma Českými lvy.

Revival
Komedie o čtyřech stárnoucích kamarádech, kteří se rozhodnou dát znovu dohromady svoji
rockovou kapelu. Koprodukční snímek ČT, oceněný Diváckou cenou na festivalu v Karlových
Varech.

ČT v letech 2011 až 2017 45
2016

Kobry a užovky
Kryštof a Matěj Hádkovi v dramatickém příběhu dvou bratrů, kteří jsou si blízcí i vzdálení
zároveň. Cenami ověnčený koprodukční film ČT.

Fair Play
Dramatický příběh talentované sprinterky Anny, která je v Československu osmdesátých let
zařazena do programu státem řízeného dopingu.

Díra u Hanušovic
Vesnické drama s prvky černé komedie je režijním debutem Miroslava Krobota, který členům
Dejvického divadla poskytl neopakovatelnou hereckou příležitost oceněnou třemi Českými lvy.

Koprodukční dokumenty

2012

Nickyho rodina
Bývalý anglický bankovní úředník Nicolas Winton pomohl v roce 1939 vycestovat z
Československa více než šesti stům židovských dětí. Polohraný dokument.

Soukromý vesmír
Časosběrný dokumentární film sledující 35 let života Honzy, který se v roce 1974 narodil "před
kamerou", a jeho rodiny. Původně šlo o 15minutový film, jehož tématem byla proměna ženy
v matku a byl uveden do kin v roce 1975. Po 35 letech navázala režisérka na nasbíraný materiál
ze života rodiny a ukázala další aktuální osudy původních protagonistů. Pokračování příběhu
dítěte, narozeného a sledovaného před pětatřiceti lety.

Věra 68
Dokumentární portrét Věry Čáslavské, nejúspěšnější české (československé) sportovkyně všech
dob.

Váňa
Filmový portrét legendárního žokeje a osminásobného vítěze Velké pardubické postupně odkrývá
jeho vnitřní svět a zázemí dostihového sportu. Josef Váňa si získává diváky svou otevřeností,
humorem i lidovou mluvou.

2013

Náš Vašek – O moci bezmocných
Koprodukční dokument poodhaluje doposud méně známé vztahy mezi polskou a českou opozicí
vedenou Václavem Havlem v dobách železné opony a přináší unikátní svědectví o setkáních a
činech, které napomáhaly k likvidaci totalitních režimů v Evropě.

ČT v letech 2011 až 2017 46
2014

Trabantem napříč Afrikou
Bez 4x4, GPS a ABS, bez jistoty, že dojedou. Dá se nejmizernějším autem Východního bloku
přejet Afriku?

Trabantem Jižní Amerikou
Dvanáctidílný dokumentární seriál o cestovatelské expedici, kde po více než třech měsících
putovaní projel cestovatel Dan Přibáň a jeho žluté trabanty spolu s mezinárodní česko-polsko-
slovenskou posádkou s maličkým polským fiatem a Jawou 250 celou Jižní Ameriku od Guyany,
až po nejjižnější místo Ameriky dosažitelné autem - radarovou stanici Moat na konci poslední
cesty kontinentu

2015

Život podle Václava Havla
Svěží pohled na pozoruhodný osud výjimečného muže: bohéma, dramatika, disidenta a
prezidenta (2014). Režie A. Sedláčková.

Olga
Osobitý portrét první dámy Olgy Havlové.

Filmová lázeň
Snímek velkolepě představil divákům půlstoletí existence karlovarského filmového festivalu od
jeho vzniku až po všechny proměny v různých obdobích našich poválečných dějin.

Stále spolu
Dokument vypráví příběh Petra, který se jako vystudovaný vysokoškolák rozhodl se svou ženou
a jejich devíti dětmi žít v maringotce, kde nemají tekoucí vodu, koupelnu ani záchod. Jejich pojetí
alternativního života je dotaženo ad absurdum.

Po dlouhé noci den
Český dokument o poválečných osudech tří žen, které byly za druhé světové války totálně
nasazené. Hledá odpověď na otázku, jak nucené nasazení ovlivnilo jejich životy v poválečných
letech.

Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama
Neobyčejný příběh o touze po svobodě a velkých životních rozhodnutích z podhůří Himálaje.
Režie V. Bradáčová.

2016

Filmový dobrodruh Karel Zeman
Filmový dokument o Karlu Zemanovi, dobrodruhovi filmového plátna, který bez počítačových
efektů dokázal vzít diváky na cestu do pravěku, na Měsíc nebo do hloubek oceánů.

ČT v letech 2011 až 2017 47
Zkáza krásou
Příběh Lídy Baarové, herecké hvězdy, pro niž se stala krása darem i prokletím.

Mallory
Časosběrný dokumentární film o třináctileté strastiplné cestě od drog k naplnění životního cíle.

Zákon Helena
Elitní kriminalistka Helena Káhnová, zločinci z Berdychova gangu a herečka a dokumentaristka
Petra Nesvačilová v dokumentární gangsterce o podsvětí a největší zločinecké organizaci 90. let

Jak odchází prezident
Unikátní hodinový dokument připravený k 5. výročí úmrtí Václava Havla. Jedná se o exkluzivní
materiál Pavla Kačírka z období volby Václava Havla za prezidenta republiky v roce 1992 a
následného rozpadu ČSFR, kterým jeho prezidentství končí.

1.13 Zpravodajství a publicistika

Program ČT24 měl v roce 2011 za sebou již šest let existence a byl plně etablovaným
a uznávaným programem ČT. Cílem pro období 2011 až 2017 tak nutně bylo, v souladu
s projektem KROK, posilovat jeho postavení v českém mediálním prostředí a zkvalitňovat jeho
fungování. Současně bylo zřejmé, že v některých aspektech se ČT24 odklonil od původního
záměru kontinuálního zpravodajství směrem k určité formě infotainmentu a že bude nutná určitá
reorganizace redakčních složek a změna programového schématu. Zásadním cílem
vycházejícím z projektu KROK, pak bylo i systematické posilování regionálního zpravodajství.

ČT24 v roce 2016 obsadila z pohledu zájmu diváků první pozici mezi evropskými
zpravodajskými kanály a pokořila i takové giganty, jako je například BBC News.

Přehled aktivit v letech 2011 až 2017 svědčí o tom, že za takovým výsledkem stojí značný
objem usilovné práce:

2011

K nástupu nového vedení Zpravodajství ČT došlo v první polovině října 2011 a tomu odpovídá
i rozsah činností v roce 2011. Přesto byly uskutečněny dva důležité organizačně-programové
kroky:

- Příprava na změny vyplývající ze zrušení funkce Výkonného ředitele ČT24 a spojení
redakce zpravodajství, redakce aktuální publicistiky a produkčně-realizačních
složek zpravodajství a sportu pod ředitelem Zpravodajství ČT od 1. ledna 2012. Tento
krok měl význam z hlediska řízení a kontroly financování, vlastní výroby a obsahu
vysílání.

- Významným programovým krokem bylo propojení klasických zpráv se Studii ČT24 do tzv.
kontinuálního proudu zpravodajství, známého ze zahraničních zpravodajských

ČT v letech 2011 až 2017 48
televizních stanic. Toto propojení mělo několik fází, které od dubna 2012 vyvrcholily
prodloužením kontinuálního proudu na téměř celé dopoledne a umožnilo programu ČT24
okamžitou reakci na aktuální události.

V prosinci roku 2011 redakce zpravodajství ČT realizovala většinu vysílání spojeného s úmrtím
a pohřbem Václava Havla. V těchto dnech mělo vysílání ČT24 a hlavní zpravodajské relace
Události mimořádný charakter. Redakce a produkční a výrobní kapacity zpravodajství zajišťovaly
vysílání přenosu převozu prezidentových ostatků a samotného pohřbu i pro kanál ČT1
a prostřednictvím mezinárodní výměnné sítě i jejich vysílání do několika desítek zemí.

2012

1. ledna 2012:

- opětovné sjednocení redakčních a programových složek se složkami produkce
a realizace zpravodajství pod odpovědností ředitele Zpravodajství.

- Změny programového schématu: Zrušeny byly denní magazínové formáty
(dramaturgická vyčerpanost a nadbytečné finanční náklady), vysílací prostor vyplněn
kontinuálním zpravodajsko-publicistickým vysíláním v souladu se základními
programovými principy ČT24 a posláním tohoto kanálu.

Pro 2. pololetí roku 2012 byla z programového hlediska zcela dominantní příprava a realizace
předvolebního a volebního vysílání spojeného s volbami do krajských zastupitelstev
a doplňovacími volbami do Senátu PČR. ČT vůbec poprvé v historii realizovala vysílání
speciálních cyklů předvolebních debat kandidátů do krajských zastupitelstev - Otázky Václava
Moravce Speciál, a to ze všech 13 regionů ČR. Prakticky ihned po skončení těchto voleb
a s nimi spojeného vysílání začala příprava předvolebního a volebního vysílání spojeného
s volbami Prezidenta ČR v lednu 2013.

V praxi ČT byla poprvé uplatněna Pravidla předvolebního a volebního vysílání České televize
jako veřejný transparentní dokument určující chování instituce ve společensky exponovaném
období. Tato pravidla jsou od té doby důsledně uplatňována při každých volbách v ČR.

1. dubna 2012: Dramaturgická a formální změna hlavní zpravodajské relace ČT Události:
prodloužení zpravodajské části relace o 20´, propojení s bloky Počasí a BBV do zpravodajského
bloku o délce 65´, změna dekorace a grafiky a přesun relace do virtuálního studia SK8, změna
dramaturgie s ohledem na akcenty zpravodajství ČT (domácí politika, zahraniční zpravodajství,
ekonomika, regionální zpravodajství, kultura), změna moderátorů.

Vývoj vysílacího schématu zpravodajského kanálu ČT24: vznik nových formátů: Studio 6 –
Víkend a Hyde Park – Civilizace, tematicky orientovaného výhradně na vědu a činnosti s ní
spojené. Vznik pořadu byl dalším přirozeným pokračováním úsilí redakce zpravodajství věnovat
se především české vědě trvale, systematicky a pokud možno co nejčastěji a pravidelně.

Zpravodajství se rovněž zapojilo do přípravy nových kanálů ČT. Pro kanál ČT:D byl vyvinut
a k dennímu vysílání připraven i denní dětský zpravodajský formát Zprávičky, pro kanál ČT art
pak denní zpravodajství Události v kultuře a týdenní beseda o knihách a literatuře U zavěšený
knihy.

ČT v letech 2011 až 2017 49
2013

Úvod roku 2013 byl z programového hlediska odstartován vysíláním spojeným se závěrem
prezidentské předvolební kampaně a následnými dvěma koly volby prezidenta ČR v lednu
2013. Tato historicky první zkušenost Zpravodajství ČT s volbou prezidenta měla tak z hlediska
plánovaných událostí hned v prvních týdnech roku být i vrcholnou akcí celého roku 2013. Téma
prezidentských voleb bylo na obrazovkách ČT patrné ještě na jaře v souvislosti s vysíláním
spojeným s posledními funkčními dny tehdejšího prezidenta Václava Klause a inaugurací
prezidenta Miloše Zemana dne 8. března.

Tzv. „supervolební rok“ pak v říjnu zakončily mimořádné volby do Poslanecké sněmovny PČR
vyvolané vládní krizí. Pět týdnů před těmito volbami přineslo na obrazovky České televize dosud
nejširší předvolební vysílání s historickým maximem sledovanosti Událostí na ČT24 i celého
zpravodajského kanálu. Předvolební vysílání nakonec znamenalo 67 hodin vysílacího času, ve
kterém nabídla Česká televize celkem 54 vydání tematických pořadů a dala v nich prostor více
než 150 zástupcům 23 politických stran ucházejících se o hlasy voličů. Pořady a debaty
moderovalo osm moderátorů České televize a jejich celková délka byla 66 hodin 50 minut.

Během jarních měsíců projektová skupina zpravodajství ve spolupráci s dalšími útvary ČT
zahájila práce na poměrně rozsáhlém projektu redesignu ČT24. Zpravodajský kanál ČT24
během roku prošel celkovou změnou grafiky a na začátku září tak poprvé od zahájení vysílání v
roce 2005 získal graficky jednotnou a provázanou podobu.

Od 1. července 2013 byly vytvořeny dva nové zahraniční posty zpravodajství ČT v Izraeli (Tel
Aviv) a Francii (Paříž). To přineslo možnost rozšířit původní zpravodajství ze zpravodajsky
exponovaných oblastí Blízkého východu a jižního křídla západní Evropy.

Od září 2013 obohatil vysílání ČT24 nový týdeník @Online vysílaný z TS Brno každou sobotu
v 12:30. Základní myšlenkou pořadu byl pohled na významné světové i domácí zpravodajské
události optikou uživatele internetu.

ČT24 se během roku 2013 stala aktivní součástí připomínky 60. výročí zahájení pravidelného
televizního vysílání.

Z hlediska organizace práce a efektivního nakládání s rozpočtem úseku ŘZ bylo významným
krokem dokončení a implementace honorářových sazebníků pro redakční, realizační
a produkční externí spolupracovníky Zpravodajství. Vedení zpravodajství tak získalo účinný
mechanismus pro kontrolu vyplácených honorářů, podpořený rovněž nově vytvořeným
systémem pravidel obsazování služeb a narovnáním honorářové praxe a pravidly fakturace.
Nově zaváděné roční smlouvy s externími spolupracovníky, které ve zpravodajství
dlouhodobě neexistovaly, vymezily práva i povinnosti obou zúčastněných stran smluvního vztahu
a přinesly jasně stanovená pravidla spolupráce.

ČT v letech 2011 až 2017 50
2014

Jednu z dominantních zpravodajských událostí první poloviny roku 2014 byly volby do
Evropského parlamentu. Zpravodajství ČT nabídlo divákům dosud nejrozsáhlejší předvolební
a povolební informační servis spojený s tzv. Eurovolbami, které se staly částí agendy jak
standardních pořadů, tak i mimořádného vysílání. Záměrem Zpravodajství ČT bylo přiblížit volby
do EP jednak tematicky, jednak prostřednictvím osobností, které do EP kandidovaly za
rekordních 38 politických subjektů. Vedle toho redakce připravily i pět diskusních
speciálů (Ostrava, Brno, Prah a 2x Brusel). Den před samotnými volbami se z Kongresového
centra v Praze vysílala tzv. Superdebata dvanácti lídrů se zapojením sociálních sítí.

Od 31. března 2014 ČT představila inovovaný design programové skupiny Události (Události
za okamžik a Počasí, Události, BBV, Události v kultuře). Redesign vizuálu večerního
zpravodajského bloku navázal na změny, kterými hlavními zpravodajská relace prošla na jaře
2012.

Z hlediska vnitřního provozu a organizace Zpravodajství ČT byly klíčovým momentem příprava
a uskutečnění restrukturalizace redakčních složek úseku Zpravodajství, jejíž potřeba
jednoznačně vyplynula ze závěrů vnitřního i vnějšího auditu uskutečněného na sklonku roku
2013. Novou strukturu vytvořila redakce zpravodajství, redakce regionálního zpravodajství,
redakce reportážní publicistiky, TPC Zpravodajství a útvar produkce a realizace zpravodajství
a sportu.

Redakce zpravodajství TS Brno a TS Ostrava byly nově metodicky podřízeny řediteli
Zpravodajství ČT a jejich řízením byl pověřen šéfredaktor regionálního zpravodajství, do jehož
kompetence rovněž připadlo řízení zpravodajských regionálních odboček v českých krajích ČR.
Kromě organizačně-programových důvodů byly s tímto krokem spojeny další záměry rozvoje
regionálního zpravodajství ČT.

Vytvoření Editoriálního panelu Zpravodajství ČT jako orgánu posuzování možných sporných
otázek vznikajících při výrobě a vysílání zpravodajských a publicistických pořadů bylo další
významnou událostí tohoto roku.

2015

V průběhu roku 2015 proběhlo několik dalších významných investičních akcí. Při realizaci
projektu DNPS II byla zahájena první etapa výstavby nové serverové technologie pro redakci
zpravodajství, sportu a publicistiky, v rámci které byly dodány veškeré technologické
komponenty včetně montáží a implementace software.

V listopadu 2015 započala rekonstrukce studiového komplexu SK 6, a to ve dvou etapách:
první etapa se týkala rekonstrukce samotné režie, která umožní klíčovému studiu zpravodajství
ČT plně vysílat v HD kvalitě. Druhá etapa zahrnovala rekonstrukci studia, včetně instalace
zobrazovacích projektorů. V druhém pololetí 2015 také proběhla rekonstrukce horní sféry SK 8
(scénické osvětlení). Tato akce byla vyvolána havarijní situací teleskopů a celé horní sféry v SK
8. Po rekonstrukci toto nové scénické osvětlení umožnilo zdokonalit scénu pořadu Události

ČT v letech 2011 až 2017 51
a přechod pořadu Události, komentáře do virtuálního prostředí, a to se zcela novými grafickými
prvky. Rekonstrukce proběhla v rekordně krátkém čase 20 dní.

Nad rámec běžné agendy proběhla také změna grafiky i technologického pojetí
zpravodajského webu ČT24.

Vzdělávací centrum Zpravodajství se formálně ustavilo na jaře roku 2015 ve spolupráci
s Útvarem pro řízení lidských zdrojů, Vzdělávacím centrem ČT a na základě karierního postupu
stanoveného ve Zpravodajství byl navržen systém vzdělávacích kurzů a školení. Ta mají sloužit
především mladým nastupujícím redaktorům jako nezbytné edukační minimum nutné pro plynulý
start redaktorské, reportérské či editorské práce.

Zpravodajská stanice ČT24 připravila k sedmdesátému výročí osvobození Československa
a konce 2. světové války sérii mimořádných pořadů, seriálů, přímých přenosů, příspěvků
a reportáží. Celkem ČT24 v době od 27. 1. do 2. 9. 2015 odvysílala 89 hodin a 20 minut čistého
vysílacího času věnovaného 2. světové válce. Ve vysílání bylo zařazeno 421 příspěvků
a k tématu mluvilo 219 respondentů. Výročí konce 2. světové války bylo zahrnuto do všech
zpravodajských pořadů.

2016

Počátkem února bylo zahájeno vysílání ze zrekonstruovaného studiového komplexu SK 6
a spolu s touto zejména vizuální proměnou a modernizací byl spuštěn i nový večerní pořad 90´
ČT24, který do sebe zahrnul i oblíbenou diváckou platformu Hyde Park. Interaktivita pořadu byla
posílena o další sociální sítě (Instagram, Youtube) a nástroje, jako je například twitterová anketa
– Twitterpool, nebo možnost posílat otázky či příspěvky prostřednictvím mobilní aplikace
iReportér. Rozšířena byla také spolupráce s webem ČT24, a to především vzájemným sdílením
příspěvků na sociálních sítích.

Z hlediska regionů byla větší část roku 2016 ve znamení budování nových televizních studií
v Českých Budějovicích a Hradci Králové. Na konci prvního pololetí tak začaly obě redakce
připravovat pilotní vysílání a v průběhu září 2016 zahájily ostrý provoz. V návaznosti na to
zavedla ČT24 ve svém vysílání programové bloky vysílané přímo z těchto studií. Nedílnou
součástí vysílání ČT24 se tak stalo i zpravodajství a publicistika s regionálním či nadregionálním
rozměrem, živě moderovaná z konkrétního regionu. Od zahájení provozu obou studií se objem
stopáže regionálního vysílání z Čech na ČT24 přibližně ztrojnásobil.

V roce 2016 byla také zahájena první etapa integrace týmů televizního zpravodajství, webu
a sociálních sítí do jednoho velkého newsroomu tak, aby veškeré zpravodajské výstupy spadaly
pod jednotnou editoriální kontrolu zahrnující všechny tyto aktivní platformy. Ve struktuře
Zpravodajství ČT se tato změna formálně promítla k 1. lednu 2017.

Krajské a senátní volby 2016

ČT odvysílala více než 43 a půl hodiny vysílání spojeného s krajskými a senátními volbami,
prostor na obrazovce dostali lídři všech kandidátek ve všech krajích a všichni kandidáti, kteří se
dostali do 2. kola senátních voleb. Zahájení projektu iReportér ČT umožnilo zapojení občanů do
výroby zpravodajství ČT v oblasti tzv. participativní žurnalistiky.

ČT v letech 2011 až 2017 52
2017

1. ledna 2017: začlenění redakce on-line zpravodajství ČT (www.ct24.cz) do struktury
Zpravodajství ČT jako součást procesu integrace výroby a obsahu zpravodajských
výstupů ČT

Příprava předvolebního a volebního vysílání ČT v souvislosti s volbami do PSP ČR v říjnu
2017.

1.14 ČT sport

Stejně jako v případě ČT24 bylo cílem pro období 2011 až 2017 navázat i v případě ČT sport na
vše, co se v oblasti sportu podařilo, a posunout fungování ČT sport na vyšší úroveň, a to jak
programově, tak i procesně a ekonomicky. ČT sport je programem zaměřeným na český sport
všech úrovní a odvětví a právě tento základní záměr se dařilo rozvíjet a posilovat. Právě to a jeho
volná dostupnost na všech relevantních distribučních platformách dělá z ČT sport zcela
výjimečný program naplňující plně veřejný zájem.

Význam ČT sport přesahuje rámec běžného sportovního programu. Svědčí o tom i slova Jiřího
Kejvala, předsedy Českého olympijského výboru: „Pokud bychom si měli v ČOV vybrat mezi
navýšením rozpočtu pro sport jako takový a zrušením ČT sport, tak bychom hodně váhali.
Význam tohoto kanálu pro český sport je naprosto zásadní.“

Díky ČT sport velmi dobře funguje spolupráce ČT s různými sportovními svazy. Bez podpory ČT
by se v ČR žádná akce formátu mistrovství Evropy/světa nemohla konat a ani některé lokální
akce se bez podpory ČT neobejdou. Důležitou charakteristikou ČT sport je mix sportů, který
divákům nabízí. Zatímco komerční televize mají zájem pouze o masové sporty (fotbal, hokej), ČT
sport pokrývá rovněž sporty okrajové.

To vše se dařilo rozvíjet i v podmínkách rostoucích nákladů na nákup práv a rostoucí snahy
různých komerčních subjektů omezit možnost volného sportovního vysílání. V nákupu práv
budou navíc hrát stále větší roli silní evropští komerční vysílatelé, kteří mohou vyšroubovat cenu
nad hranici akceptovatelnou pro české prostředí jako celek nebo snížit možnost nákupu práv pro
volné televizní vysílání. Placené vysílání v takovém případě neumožní respektování „české
stopy“ v programové skladbě. Výběr zápasů, sportů pro přímé přenosy se bude vždy řídit
největším trhem, jímž ČR nikdy nebude. Vysoká míra komercionalizace sportu a změny v prodeji
práv k přenosům oslabují možnost mapovat účast českých sportovců. Trh ČR je příliš málo
bonitní a hrozí, že nebude možné nakoupit takovou strukturu práv, která by umožnila pokračovat
ve způsobu realizace, jak to činila ČT dosud.

I přes ztížené podmínky se ČT snažila úspěšně získávat práva v takovém rozsahu, aby bylo
možné český sport podporovat. ČT tím de facto naplňuje i zákon 231/2001 Sb.,
o rozhlasovém televizním vysílání, který stanoví v paragrafu 33 povinnost vysílat události
značného společenského významu tak, že „Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat
výhradní práva k vysílání události značného společenského významu způsobem, který by

ČT v letech 2011 až 2017 53
podstatnou část veřejnosti v České republice zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém
přenosu nebo ze záznamu v celoplošném televizním vysílání v nezakódované podobě a bez
zvláštního poplatku“.

Seznam událostí stanovuje vyhláška MK 233/2001 Sb., kde lze najít jen sportovní události.
Za události značného společenského významu se považují letní olympijské hry, zimní olympijské
hry, mistrovství světa ve fotbalu (všechna utkání reprezentačního družstva České republiky,
semifinálová utkání a finále), mistrovství Evropy ve fotbalu (všechna utkání reprezentačního
družstva České republiky, semifinálová utkání a finále), mistrovství světa v ledním hokeji
(všechna utkání reprezentačního družstva České republiky, semifinálová utkání a finále),
mistrovství světa v lehké atletice.

Za zmínku jistě stojí, že zmíněná vyhláška nebyla od roku 2001 nikdy novelizována. To svědčí
o tom, že hloubku problému zatím veřejnost i politická reprezentace příliš nereflektuje.

Přes zhoršující se podmínky se ČT sport rozvíjel v souladu s plánem svého rozvoje
a předpokladů projektu KROK, jak o tom svědčí významné události a výsledky realizovaných
projektů a nákupu práv:

2012

 Jubilejní XXX. letní olympijské hry v Londýně byly dominantou programu ČT sport.
Vysílání probíhalo na programech ČT4 a ČT2, 24 hodin denně a po celou dobu Her od
25. 7. - 12. 8. 2012. Vzniká první významná spolupráce s Českým olympijským výborem
a poprvé ČT měla své studio v místě her, v tzv. „Českém domě“.

 MS v ledním hokeji Švédsko, Finsko, ME ve fotbale Polsko, Ukrajina, studio ČT opět
v místě konání. Poprvé v historii tak Česká televize pokrývá všechny nejvýznamnější
světové sportovní události přímo z dějiště.

 Zisk televizních práv MS v ledním hokeji 2015 – 2017, ZOH 2014 + OH 2016.

 Poprvé v historii se o ně ČT dělí s konkurencí na území ČR a nenakupuje je v rámci EBU.

 Ztráta monopolu na soutěže Liga mistrů UEFA, Evropská liga UEFA a Gambrinus liga.

 Program mění svůj název z ČT4 na ČT sport.

2013

 Mistrovství světa v biatlonu Česko, Mistrovství světa ve vodním slalomu Česko,
Mistrovství světa ve florbalu žen Česko - ČT sport je hlavním výrobcem signálu a jeho
zprostředkovatelem do celého světa.

 Superpohár UEFA se stává sportovní akcí s největším mezinárodním dosahem
a s největším počtem zemí, do kterých byl Českou televizí vyrobený televizní signál
přenášen. Zápas snímalo 30 kamer, z nichž byly 4 v režimu super slow motion. Česká
televize zřídila a technicky vybavila více jak 50 komentátorských stanovišť. Velmi pozitivní

ČT v letech 2011 až 2017 54
reakce přišly nejen od diváků a sportovní veřejnosti, ale i od prestižních organizací UEFA,
EBU, IBU, ICF a IFF.

 Od 30. 8. 2013 program ČT sport vysílá z nového televizního studia SK7. Tímto se
program ČT sport stal prakticky studiově plně soběstačným.

 Od 30. 8. 2013 zařazuje program ČT sport do svého vysílání pravidelné Sportovní zprávy.
Prioritou je sledování českého sportu, české stopy v zahraničí a na konci zpráv je vždy
aktuální rozhovor s představiteli českého sportu či sportovci.

 Zisk TV práv k lednímu hokeji na ZOH 2014 v Soči.

 Uzavření nové smlouvy na práva k hokejovým extraligovým přenosům na sezóny
2013/2014 až 2017/2018.

 Vyjednání nových smluv k MS ve fotbale 2018 a 2022.

 Uzavření zásadních dohod o spolupráci a partnerství se sportovními svazy
a organizacemi. ČT uznáván jako zásadní partner.

 ČT se stává generálním mediálním partnerem Českého olympijského výboru, Českého
paralympijského výboru, generálním mediálním partnerem Jizerské padesátky, hlavním
partnerem českého hokeje, oficiálním partnerem českého hokejového národního týmu.
ČT se stává hlavním, oficiálním či v některých případech generálních partnerem
sportovních akcí na území ČR.

2014

 Ve vysílání programu ČT sport dominovaly především XXII. Zimní olympijské hry v Soči
a fotbalové mistrovství světa v Brazílii.

 ZOH Soči se vysílaly na programech ČT sport a ČT2. Sportovní vysílání bylo doplněné
o specializované internetové olympijské streamy. Opět bylo studio přímo na místě, a to
přímo v Olympijském parku Soči. Poprvé v historii se realizovaly přímé vstupy
z pražského Olympijského parku zřízeného ČOV na Letné.

 ČT se stává generálním mediálním partnerem Fotbalové asociace České republiky
a celého českého fotbalu.

 Zajištění televizních práv k fotbalové lize 2017/2018, Světovému poháru + Mistrovství
světa v biatlonu do roku 2018. V tomto roce byla také uzavřena smlouva k MS a ME
v atletice do roku 2017 a k Diamantové lize do roku 2015.

ČT v letech 2011 až 2017 55
2015

 Výroba a vysílání prestižních sportovních akcí na území ČR. MS v ledním hokeji z Prahy
a Ostravy, atletické ME v hale z Prahy, Světový poháru v biatlonu z Nového Města na
Moravě a fotbalového ME hráčů do 21 let z Prahy, Olomouce a Uherského Hradiště.

 Kompletní ztvárnění jedné z největších sportovních akcí na světě MS v ragby, které se
konalo v Anglii a u diváků programu ČT sport se těšilo až neočekávané spokojenosti
a sledovanosti.

 Nesmírně náročná operace z ME v halové atletice z Prahy. Akci kompletně
zabezpečovala ČT z pověření EBU. Česká televize byla oceněna na mezinárodním poli
za ztvárnění šampionátu a dala základ nové formě TV realizace atletických soutěží.

 Zisk televizních práv k MS v ledním hokeji do roku 2023.

2016

 Mistrovství světa v ledním hokeji, fotbalové EURO, Letní olympijské hry Rio a Světový
pohár v ledním hokeji.

 Opět se podařilo to, co si vedení programu vytyčilo a tím byla přítomnost našich redaktorů
a štábů přímo v srdcích všech výše uvedených akcí včetně studia České televize.

 Zisk televizních práv na SP v biatlonu 2017-2022, Zimní olympijské hry 2018, Letní
olympijské hry 2020, Davis Cup a Fed Cup 2017-2018, MS v klasických a alpských
disciplínách 2019.

 Výrazného ocenění se znovu dostalo štábu ČT za práci v rámci oficiální vysílatelské
operace Olympic Broadcasting System na OH v Rio de Janeiru. 37 členný štáb ČT
přenosově zabezpečoval soutěže ve vodním slalomu na kanále v oblasti Deodoro a jeho
práce byla vedením OBS i zástupci MOV hodnocena velice pozitivně. Společně se
zdařilou prezentací Her XXXI. olympiády v rámci náročného šestnáctidenního
nepřetržitého vysílání na programech ČT2, ČT Sport a streamových nabídkách na
www.ceskatelevize.cz.

 ČT sport dosáhl z hlediska podílu na publiku nejlepšího výsledku za posledních
jedenáct let, tedy od okamžiku svého vzniku, dominuje evropským veřejnoprávním
sportovním programům.

2017

 Mistrovství Evropy v krasobruslení v České republice,

 Mistrovství světa v biatlonu se studiem v místě (Rakousko) – poprvé v historii.

 Mistrovství světa v atletice se studiem v místě (Velká Británie) – poprvé v historii.

ČT v letech 2011 až 2017 56
 Vysílání Olympiády dětí a mládeže z Brna – čtyři dny přímých přenosů vč. studia v místě.

 Velmi konkurenční prostředí na poli nákupu sportovních práv a z toho vyplývající
problémy se zajištěním TV práv k domácímu hokeji a fotbalu, na mezinárodním poli pak
TV práv k fotbalovým akcím EURO 2020, Liga mistrů, Evropská liga.

 Zisk TV práv k EURO 2020, k Národní lize reprezentačních fotbalových týmů a ke
kvalifikacím na EURO 2020 A MS 2022.

ČT v letech 2011 až 2017 57
2. Společenská aktivita ČT v letech 2011 až 2017

2.1 Veřejně prospěšné aktivity

Česká televize poskytuje v rámci své činnosti v souladu se zákonem o České televizi a Kodexem
České televize podporu veřejně prospěšným aktivitám. V letech 2011–2017 si stanovila tuto
agendu jako jednu ze svých priorit. V daném období se tak výrazně rozšířilo spektrum kulturních,
uměleckých, osvětových, zdravotně-preventivních, charitativních, sociálních, humanitárních
i vzdělávacích projektů, které Česká televize podpořila. Revolučně pak Česká televize rozvinula
také nástroje této podpory a její efektivitu. Došlo rovněž k posílení celé agendy a jejímu pevnému
začlenění do organizační struktury České televize.

V roce 2013 vzniklo nové oddělení charitativních aktivit, které se stalo jednotným kontaktním
místem pro žadatele z řad neziskového sektoru a také hlavním koordinátorem všech společensky
prospěšných činností České televize. V roce 2014 vzniklo pak také samostatné oddělení
mediálních partnerství, které se zaměřuje na pomoc kulturním, osvětovým a vzdělávacím
projektům. Obě oddělení jsou součástí útvaru Komunikace a PR a od roku 2014 jsou
prezentována pod společnou značkou ČT podporuje.

V období let 2011–2017 došlo také k systematizaci podpory, již Česká televize poskytuje. Vedle
spolupráce s aktuálními žadateli uzavřela totiž dlouhodobá partnerství s předními kulturními
i vědeckými institucemi České republiky. V roce 2013 byla například uzavřena memoranda
o spolupráci s nejvýznamnějšími příspěvkovými organizacemi Ministerstva kultury, což umožnilo
vzájemnou součinnost všech těchto subjektů při poskytování veřejné služby.

Vedle samotné původní tvorby jsou hlavními nástroji, jejichž prostřednictvím informuje Česká
televize diváky o kulturních a charitativních projektech, nekomerční spotové kampaně a benefiční
a kulturní pořady.

V roce 2011 podpořila Česká televize spotovou kampaní 42 projektů, z toho 11 z oblasti charity
a 31 z oblasti kultury. Do roku 2016 vzrostl počet podpořených projektů o 57 % (v roce 2016
pomohla Česká televize 30 charitativním a 69 kulturním projektů). Celkový objem spotů
vysílaných v časech náležejících self promotion České televize vzrostl v daném období z 3 806
na 5 583 spotů v jednom roce.

Ke spotům zařazeným do terestrického vysílání přidala Česká televize v roce 2014 nově možnost
žádat o zařazení nekomerční spotové kampaně také do iVysílání, a to v podobě takzvaných pre-
rollů.

Oba tyto kroky umožnily jednak zásadně rozšířit řady spotově podpořených organizací, jednak
cílenější, a tedy efektivnější komunikaci jejich projektů. A to i s ohledem na různé cílové skupiny
diváků terestrického, respektive internetového vysílání.

Česká televize pomáhá veřejně prospěšným projektům také samostatnými pořady. V oblasti
kultury jde například o řadu přenosů stěžejních událostí, jako je Cena Jindřicha Chalupeckého,
Ceny Thálie, Český lev, Czech Grand Design, Magnesia Litera, Ceny české filmové kritiky aj.
Česká televize zařadila do vysílání i řadu speciálních informačních pořadů, například Echa
Pražského jara nebo Festivalové vteřiny věnované Karlovarskému festivalu. Česká televize

ČT v letech 2011 až 2017 58
začala rovněž udílet vlastní ocenění pro tvůrce na festivalech MFDF Jihlava, Zlín Film festival,
East Doc Platform či na Dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana.

V oblasti charity jsou zásadní formou pomoci ze strany České televize benefiční pořady
věnované neziskovým organizacím. V roce 2016 jich Česká televize odvysílala 17. Stěžejní
změnou bylo zavedení takzvané „adopce pořadů“ v roce 2015. Adopce pořadů je projekt,
ve kterém Česká televize propojuje zavedené formáty, jež mají relevantní diváckou základnu,
s neziskovými organizacemi. Výsledkem je speciální benefiční vydání daného pořadu, který pak
integrálně zapadá do programového schématu České televize, a zároveň, na rozdíl od solitérních
benefic, nevyžaduje zvláštní výrobní investici, a tedy výrazně snižuje nároky kladené
na neziskové organizace z hlediska přípravy samostatného pořadu či jeho komunikační
a marketingové podpory.

V roce 2016 získala Česká televize za koncept adopce pořadů ocenění jako TOP Odpovědná
firma roku. Celkově získaly neziskové organizace v roce 2016 díky adoptovaným pořadům
13 035 741 korun.

Česká televize rozvinula svoji činnost na poli podpory veřejně prospěšných projektů i vně svého
vysílání. V roce 2014 odstartovala Česká televize projekt workshopů pro zástupce neziskových
organizací, na nichž zaměstnanci ČT předávají své expertní znalosti ze specifických oblastí, jako
je mediální komunikace, marketing, sociální sítě aj., svým kolegům z neziskového sektoru. Od
roku 2015 pak pořádá Česká televize rovněž workshopy pro pedagogy základních a středních
škol, jejichž zaměřením jsou možnosti využití audiovizuálních materiálů ve výuce.

Své aktivity na poli pomoci charitativním projektům Česká televize integrovala i do svého denního
chodu. V roce 2014 byl zaveden program firemního dobrovolnictví pro zaměstnance ČT, Den
jinak. Česká televize umožňuje v jeho rámci všem svým zaměstnancům věnovat jeden den
pracovního volna navíc, s náhradou mzdy v kalendářním roce, na dobrovolnickou činnost
v některé neziskové organizaci. V rámci podpory sociálního podnikání pak umožnila Česká
televize neziskovým organizacím poskytovat pravidelně služby v oblasti stravování
zaměstnancům na Kavčích horách.

2.2 Spolupráce s akademickou sférou

2.2.1 ČT start - program dlouhodobých stáží a další formy spolupráce

Spolupráce s vysokými školami a univerzitami v rámci programu ČT start je zaměřena zejména na
stáže, pedagogickou činnost nebo pořádání odborných workshopů. Česká televize vnímá tyto
aktivity jako strategickou cestu, která pomáhá navazovat vztahy s talentovanými profesionály
z různých oborů a která zároveň poskytuje zázemí, aby mohli své schopnosti rozvíjet v kontaktu
s praxí.

Příprava programu dlouhodobých stáží v rámci programu ČT start byla zahájena v roce 2013
v návaznosti na strategii České televize pro spolupráci s akademickou sférou. Celý program byl
zastřešen generálním ředitelem Petrem Dvořákem, garantem programu se stal někdejší ředitel
České televize Ivo Mathé. Stážisté jsou umístěni napříč celou Českou televizí (zpravodajství,
program, obchod, technika, ekonomika a provoz, výroba, právní úsek atd.). Součástí výběrového

ČT v letech 2011 až 2017 59
řízení, které je obvykle celodenní, je individuální pohovor, zaměřený na motivaci i rozvojové oblasti
kandidátů, na základě výsledků předchozích úkolů.

Již v prvním ročníku programu se nejvíce studentů hlásilo z Univerzity Karlovy v Praze, Vysoké
školy ekonomické v Praze a Akademie múzických umění v Praze. V roce 2015 byl program
dlouhodobých stáží rozšířen o spolupráci s televizními studii v Brně a Ostravě. V tomto roce se
Česká televize také poprvé umístila na 11. místě v kategorii Business v žebříčku Czech Republic‘s
Most Attractive Employers podle preferencí studentů vysokých škol ČR (žebříček společnosti
Universum). Pro Českou televizi to bylo vůbec poprvé, kdy se umístila do první stovky
zaměstnavatelů z celé republiky (v předchozích letech se Česká televize v žádné kategorii
neumístila v první stovce zveřejněných společností). V tomto roce se ve stejném průzkumu také
stala druhým nejatraktivnějším zaměstnavatelem pro studenty humanitních oborů.

Od jara 2014 se pravidelně koná setkání generálního ředitele, garanta programu ČT start
a zástupců vedení České televize s rektory vysokých škol. Cílem setkání je posílit spolupráci
a vytvořit platformu pro diskusi a sdílení informací a získat zpětnou vazbu o možnostech uplatnění
absolventů v rámci České televize. Setkání se stalo klíčovou součástí pro tvorbu strategie
spolupráce s akademickou sférou. Tato setkání pomáhají také rozvíjet a prohlubovat aktivity, na
kterých se podílí Česká televize a její zaměstnanci.

Česká televize umožňuje studentům vysokých i středních škol účastnit se rovněž krátkodobých
neplacených stáží. Zájemci mají možnost přihlásit se prostřednictvím kariérních stránek České
televize. Podle možností a kapacit jednotlivých pracovišť je následně vybráno relevantní uplatnění.

Na kariérních stránkách České televize jsou rovněž dlouhodobě vypsána témata pro zájemce, kteří
chtějí zpracovávat svou diplomovou práci. Aktuálně je na kariérních stránkách vypsáno osm
témat jako např. „Český dabing - má šanci na přežití i v 21. století?“, „Rozdíly v realizaci projektů
přímou výrobou České televize a privátních výrobních společností“ apod.

Unikátním projektem je dále spolupráce s Ústavem pro studium totalitních režimů na tvorbě
metodických listů, které jsou aktuálně vydávány k historické sérii České století a následně jsou
využívány při výuce dějepisu, občanské výchovy, ale i dalších předmětů na školách. Vedle toho
Česká televize organizuje workshopy pro pedagogy, kde spolupracuje s projektem Jeden svět na
školách - Příběhy bezpráví.

V rámci mediálního partnerství Česká televize podporuje projekty, které pořádají instituce
z akademické sféry nebo které jsou zaměřeny na studentskou obec. Tato forma spolupráce se
dlouhodobě týká například projektů Příběhy bezpráví – měsíc filmů na školách, Letní filmová škola
v Uherském Hradišti, Zlín Film Festival, Forum 2000, Týden vědy a techniky, Cena Jindřicha
Chalupeckého. K institucím, s nimiž Česká televize spolupracuje na jednotlivých projektech, je
možné jmenovat Univerzitu Karlovu, FAMU, Národní galerii, Národní muzeum, Národní technické
muzeum, Národní památkový ústav, Akademii věd, Ústav pro studium totalitních režimů ad.

2.2.2 Spolupráce úseků Vývoje pořadů a programových formátů a Výroby

Česká televize studenty podporuje jak při natáčení žánrových cvičení, tak při tvorbě profesionálně
natočených snímků. Zdařilé scénáře, hrané filmy a dokumenty či animace se mohou stát
podkladem k následným projektům vytvářeným pro vysílání v ČT. Studentská audiovizuální tvorba

ČT v letech 2011 až 2017 60
je prezentována nejen na televizní obrazovce, ale i na speciální webové stránce
(http://www.ceskatelevize.cz/porady/0-ct-start). V rámci projektu ČT Start pracovníci vykonávají
pedagogickou činnost a účastní se seminářů a workshopů, kde mladé generaci filmařů osvětlují
nejrůznější aspekty spolupráce s Českou televizí, pravidla a principy výroby televizních pořadů. V
rámci stáží studenti působí v Tvůrčích producentských skupinách a v Centrech dramaturgie;
účastní se procesu tvorby televizních pořadů po obsahové stránce, vykonávají nejrůznější funkce
v tvůrčích týmech (scenáristické, dramaturgické, lektorské, rešeršistické činnosti apod.)
a výrobních štábech. Projekt ČT Start zahrnuje průběžnou spolupráci s AMU/FAMU/DAMU Praha,
ČVUT Praha, FAMO Písek, VŠUP Praha, JAMU Brno, Masarykovou univerzitou Brno, Metropolitní
univerzitou Praha, Slezskou univerzitou v Opavě, UK Praha, Univerzitou Palackého v Olomouci,
Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, VŠE Praha, Vysokou školou hotelovou Praha, VŠUP Praha,
VUT Brno, Západočeskou univerzitou v Plzni, Technickou univerzitou v Liberci, UJAK Praha, UJEP
Ústí nad Labem, Univerzitou Pardubice.

Pravidelným cyklem, který již od roku 2013 studentskou televizní a filmovou tvorbu představuje, je
měsíčník Průvan vysílaný na ČT art. Každoročně od roku 2013 je také v rámci Letní filmové školy
vysíláno pásmo Maratón studentských filmů, složené ze studentských filmů a živě vysílaných
rozhovorů s tvůrci, filmovými odborníky a pracovníky ČT přímo z místa festivalu.

Filmové centrum České televize spolupracuje s filmovými školami (FAMU, FAMO, UTB). V rámci
tzv. Filmového akcelerátoru studenti České televizi každoročně nabídnou dosud nerealizované
projekty. Výběr (pitching) probíhá formou veřejné prezentace studentů filmových škol a projekty
jsou vyhodnocovány porotou složenou ze zástupců ČT a nezávislých tvůrců. Televize veřejné
služby tak umožňuje realizaci těch studentských projektů, na které by jejich domovská škola
finančně nebo realizačně nedosáhla. Mezi oceněné projekty patří snímky Třetí poločas (2014,
FAMU), Šest dní (2015, FAMO), Snovej (2015, FAMO), Málo lásky (2016, FAMU) a Nosorožci
(2016, FAMO). V koprodukci ČT a FAMU vznikly tyto distribuční snímky: Show! (2013), Parádně
pokecal (2014), Mnich (2014), Cesta do Říma (2015), Nebezpečný svět Rajko Dolečka (2016),
Prach (2016), Zákon Helena (2016), Bo-Hai (2017). V koprodukci s UMPRUM byl natočen
snímek Resort (2015). V roce 2014 vznikl snímek Laputa (2014) podle vítězného textu
scenáristické soutěže pro studenty FAMU a FAMO, kterou Česká televize vyhlásila.

V rámci ČT start Česká televize ve spolupráci s FAMU, Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a JAMU
v Brně spustila v roce 2015 unikátní projekt, jehož cílem bylo připravit pilotní scénář nového seriálu
České televize. Práci šesti studentů vedl americký scenárista Harold Apter, jenž má na svém kontě
například kultovní seriál Star Trek: Nová generace. Výsledkem workshopu je osmidílný seriál Lynč,
který do výroby v roce 2018 schválila Programová rada a jehož námětem je vražda romského
mladíka a nechuť obyvatel objasnit ji.

Kromě projektu ČT start spolupracují Tvůrčí producentské skupiny a Centra dramaturgie Vývoje
pořadů a programových formátů s vysokými školami také individuálně na konkrétních
programových projektech. Vysoké školy pak působí v roli odborných garantů a odborných
spolupracovníků. Největším odborným garantem při tvorbě televizních pořadů je Karlova Univerzita
v Praze. Ve spolupráci s jejími jednotlivými fakultami vznikly například dokumentární cykly o Janu
Husovi Mistr a kazatel či Karlu IV. Sedm pečetí Karla IV., ve spolupráci s Matematicko-fyzikální
fakultou UK vzniká vzdělávací cyklus pro děti Datová lhota a před lety s ní byl natočen cyklus
Rande s fyzikou, s Filozofickou fakultou UK vzniká cyklus Dobrodružství archeologie,
s Filozofickou fakultou MU vznikl cyklus Anatomie náboženství, s Katedrou divadelních
a filmových studií FF UP v Olomouci byl realizován magazín o médiích Monoskop, s Masarykovou

ČT v letech 2011 až 2017 61
univerzitou v Brně je v současné době vyvíjen dokument ke sto letům této univerzity. Vysoké školy
s ČT spolupracují především na dokumentární, publicistické a vzdělávací tvorbě ať již dětské, tak
pro dospělé diváky. Pravidelná lékařská okénka v denním lifestylovém magazínu Sama doma
dramaturgie připravuje se všemi lékařskými fakultami. S vysokými školami pravidelně spolupracují
autoři pořadu Fokus VM. Stejně tak probíhá spolupráce v rámci vývoje pořadů i v regionech,
v televizních studiích v Brně a v Ostravě.

Festivalové oddělení, které je součástí úseku Vývoje pořadů, každoročně spolupracuje se
studentskými soutěžními přehlídkami, které obesílá snímky, jež vznikly v koprodukci ČT a některé
z filmových škol. Jde o přehlídky FAMUFEST (festival snímků studentů FAMU) a Mezinárodní
festival studentských filmů Písek, kterou pořádá FAMO Písek. Česká televize se každoročně
také velmi aktivně účastní Filmového Maratonu na Letní filmové škole v Uherském Hradišti,
přehlídky filmů studentů středních a vysokých škol (FAMU Praha, FAMO Písek, UTB Zlín,
UMPRUM, VOŠ a SUŠ V. Hollara, SPŠ sdělovací techniky Panská Praha, VŠE, FDULS Plzeň
a KDFS UP Olomouc, Univerzita Jana Amose Komenského, škola Michael a dalších).

Tak jako probíhá individuální spolupráce s vysokými školami v oblasti natáčení televizních pořadů,
není výjimou ani individiuální účast pracovníků vývoje pořadů či výroby na pedagogické či
lektorské činnosti na nefilmových školách (DAMU, JAMU, Katedra divadelní vědy FF UK, Ústav
českých dějin FF UK, Fakulta sociálních věd UK).

Poznatky z praxe zájemcům o filmový a televizní obor dlouhodobě přináší ředitel výroby České
televize Václav Myslík, který působí na katedře produkce pražské FAMU, kde je pravidelným
členem komise pro státní závěrečné zkoušky na bakalářském studiu a vedoucím diplomových
prací. Obdobnou spolupráci navazují i jednotlivá výrobní centra České televize (Centrum hrané
tvorby, Centrum zábavné tvorby, Centrum divadelní, hudební a dětské tvorby).

Specifickým projektem je spolupráce oddělení služeb pro smyslově postižené diváky s katedrou
kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni na vývoji speciálního systému výroby skrytých titulků
pro sluchově postižené v živém vysílání.

2.2.3 Zpravodajství

Redakce zpravodajství ČT disponuje rozsáhlou databází odborníků z celé řady univerzit, kteří se
pravidelně objevují ve vysílání zpravodajství a kteří se značnou měrou podílejí na komentování
a analýzách v rámci kontinuálního zpravodajství ČT24.

Nejčastěji se dobrá spolupráce se zástupci akademické sféry projevuje ve vysílání Studia ČT24 –
od roku 2011 zde vystupovali hosté z vysokých škol ve více než 1 600 případech. Redakce
zpravodajství využívá odborníky pravidelně, aby analyzovali domácí i zahraniční dění, nebo
poskytli svůj odborný komentář. Podobně jsou odborníci z vysokých škol zváni do publicisticko-
zpravodajských pořadů Interview ČT24 či Události, komentáře. Za posledních šest let lze dohledat
bezmála 600 respondentů v těchto dvou pořadech. Odborníci na mezinárodní vztahy jsou častými
hosty pořadu Horizont a zástupci zejména žurnalistických oborů se pravidelně objevují v pořadu
Newsroom ČT24, v němž jsou rozebírány události v médiích, komentované odborníky zejména
z akademické sféry, spolupracující se Zpravodajstvím ČT.

ČT v letech 2011 až 2017 62
Spolupráce zpravodajství ČT a vysokých škol se ještě více zintenzivnila v září 2016, kdy vznikla
nová redakce vědy. Její vznik přinesl do vysílání ČT24 nový týdeník Věda 24 i více témat
zaměřených na českou a světovou vědu v denním kontinuálním zpravodajství. Vzájemná
komunikace probíhá na denní bázi, především ve dvou rovinách. Zaprvé, univerzity
prostřednictvím redakce vědy zveřejňují své aktuální výzkumy a projekty ve formě reportáží nebo
rozhovorů ve vysílání. Zadruhé, univerzity pro redakci vědy vytipovávají respondenty, kteří se
mohou vyjadřovat k aktuálním tématům. Jde nejen o vědecká témata, ale také o odborné pohledy
na aktuální zpravodajské události (např. sesuv na D8 pohledem geologa, hurikán pohledem
klimatologa, teroristický útok pohledem psychologa). Dalším benefitem je rozšiřování stálého
okruhu hostů k různým tématům. Většina respondentů, které redakce vědy dodá, se ve vysílání
objevuje vůbec poprvé.

V pořadu Hyde Park Civilizace se za poslední rok objevily největší světové osobnosti vědy, mezi
nimi sedm nositelů Nobelovy ceny – mimo jiné Harald zur Hausen, objevitel papilomavirů, které
způsobují rakovinu děložního čípku či chemik Ben Feringa, jenž sestrojil molekulární stroje, které
by v budoucnu mohly dopravovat léky přímo na konkrétní místo v lidském těle. Pořad Hyde Park
Civilizace v loňském roce také získal několik ocenění (mj. Novinářská cena 2016 pro moderátora
Daniela Stacha).

S vysokými školami pravidelně spolupracují autoři pořadu Fokus VM. V každém díle jsou
zastoupeni akademici z několika různých pracovišť (Univerzita Karlova, Masarykova univerzita,
ČVUT, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Západočeská univerzita, Jihočeská univerzita,
Univerzita Palackého v Olomouci). Několikrát byl tento dvouhodinový přímý přenos vysílán přímo
z prostor institucí (Masarykova univerzita, ČVUT) a také s publikem tvořeným vysokoškolskými
studenty.

Zpravodajství České televize se snaží spolupracovat s akademickou sférou napříč republikou.
Nezaměřuje se tedy pouze na Prahu a Brno, tedy města, kde je univerzit nejvíce, ale díky svým
regionálním studiím v Ostravě, Českých Budějovicích, Hradci Králové a jinde dostávají prostor i
univerzity regionální.

Vysoká úroveň zpravodajství je tak posilována právě možností zvát vysoce kvalifikované odborníky
z akademického prostředí, kteří poskytují analytický pohled na události. Z této perspektivy je
spolupráce s univerzitami nenahraditelnou přidanou hodnotou pro vysílání kanálů ČT24.

Nejde však nutně jen o spolupráci univerzitami, je třeba také zmínit memoranda, která má Česká
televize uzavřena s vědecko-výzkumnými institucemi, mezi něž aktuálně patří Akademie věd ČR,
Národní muzeum, Muzeum umění Olomouc či Židovské muzeum v Praze.

Zcela novou dimenzí spolupráce s akademickým prostředím byla série přednášek na téma
volebního zpravodajství. V průběhu měsíců března až května organizovala Redakce zpravodajství
společně s osmi univerzitami turné „2017: Volební zpravodajství ČT ve službách veřejnosti“.
Jednalo se o do té doby ojedinělý vzdělávací projekt, v němž Česká televize představovala
studentům i veřejnosti svoji roli v předvolebním vysílání. Zástupci ČT měli příležitost prezentovat
televizi jako veřejnopravní službu a diskutovat na univerzitním prostředí nejen se studenty o tom,
na jakých principech stojí objektivní veřejnoprávní volební vysílání a také o jeho nezbytnosti
v demokratické společnosti. Nepopiratelným přínosem je prohloubení spolupráce mezi vysokými
školami a Českou televizí. Do projektu byly zapojeny Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
Masarykova univerzita, Ostravská univerzita, Univerzita Hradec Králové, Univerzita J. E. Purkyně

ČT v letech 2011 až 2017 63
Ústí nad Labem, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého Olomouc a Západočeská univerzita
Plzeň.

Jedinečným výstupem dlouhodobé spolupráce mezi Univerzitou Karlovou a Zpravodajstvím ČT je
i projekt „Univerzita Karlova on-line“. Odborníci napříč obory z Univerzity Karlovy vystupovali před
studenty s odbornou přednáškou, která byla přenášena Českou televizí a je k dispozici
v internetovém archivu ČT. Jednotlivé díly, kterých je celkem sto, jsou tak k dispozici široké
veřejnosti. Obě instituce tímto nejenom že prohloubily svoji spolupráci, ale plní i svoji povinnost
vzdělávat diváky, resp. studenty.

Zpravodajství ČT spolupracuje s univerzitami i na vzdělávání budoucích redaktorů a zpravodajů.
V současné době uskutečňuje Česká televize vzdělávání studentů v rámci Akademie ARPA, kde
se vzdělávají a učí redaktorské práci studenti vysokých škol. To samo o sobě je vynikající
příležitostí pro studenty a také pro Českou televizi, neboť u těchto studentů roste
pravděpodobnost, že se stanou budoucími redaktory ve zpravodajství ČT. Stále však existuje
prostor pro hlubší a efektivnější spolupráci na výchově nových redaktorů pro Zpravodajství ČT.

2.2.4 Televizní studia
Brněnské televizní studio v minulých letech zintenzivnilo komunikaci i praktickou spolupráci
s veřejnými a státními vysokými školami v teritoriích své působnosti. Od podzimu 2014 realizuje
TS Brno vlastní program stáží napříč všemi útvary a odbornostmi uvnitř televize. Tohoto programu
se doposud zúčastnilo 112 studentů, šest z nich následně získalo v brněnském studiu trvalé
pracovní uplatnění.

Pracovníci TS Brno působí jako lektoři při výuce souvisejících mediálních a audiovizuálních
předmětů, a to především na Masarykově univerzitě a Janáčkově akademii múzických umění.
V daném období pracovníci TS Brno uvedli do života i nový předmět ve výuce Právnické fakulty
Masarykovy univerzity s názvem „Právní aspekty činnosti televize veřejné služby“.

Pro budoucí absolventy vysokých škol TS Brno realizuje od roku 2014 přednášky a prezentace
přibližující obecné principy fungování regionálního studia ČT včetně procesu vývoje a realizace
pořadů a možnosti uplatnění v nich. Studio se pravidelně účastní Multimediálního dne pořádaného
Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity, veletrhu JobChallenge a také například
konference JobAcademy.

Referenční ukázkou praktické spolupráce pak může být spoluúčast Atelieru animované tvorby
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Dvě studentky tohoto atelieru vytvořily ilustrace pro cyklus
„Pohádky pana Donutila“, jež v TS Brno vznikal pro kanál ČT:D podle předloh Aloise Mikulky.

Televizní studio Ostrava má nejužší spolupráci nastavenu s Ostravskou univerzitou, především
pak s Filozofickou fakultou, s níž se podílí na výuce tamních studentů. Z dalších ostravských škol
spolupracuje zejména s Ekonomickou fakultou Vysoké školy báňské – Technické univerzity, kde
byl v minulých letech otevřen obor ekonomické žurnalistiky. Studenti se jednou za semestr účastní
seminářů v televizním studiu, někteří z nich prošli stážemi. Ostravské televizní studio pak v roce
2014 podepsalo memorandum o spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě a v následném roce
také s Ostravskou univerzitou v Ostravě.

Centrum dramaturgie Televizního studia Ostrava od svého vzniku v roce 2013 průběžně
spolupracuje s Ostravskou univerzitou v Ostravě, Vysokou školou báňskou v Ostravě, Palackého

ČT v letech 2011 až 2017 64
univerzitou v Olomouci a Slezskou univerzitou v Opavě. V rámci spolupráce se studenti těchto
univerzit zúčastňují stáží, v rámci nichž pracují na jednotlivých pořadech jako asistenti dramaturgů,
spolupracují při natáčení a postprodukci, případně se přímo podílejí na vzniku scénářů. Práce
univerzit je prezentována v pořadech Dobré ráno a Sama doma.

3. Hlavní parametry ekonomického vývoje ČT v letech 2011 až 2017

Hlavní ekonomické ukazatele uvedené v tabulce není nutno nijak zvlášť komentovat. Ekonomika
je v centru zájmu Rady ČT a detailní rozbory je možno nalézt ve veřejně dostupných
dokumentech či výročních zprávách o hospodaření. Za připomenutí však stojí společensko-
ekonomické přínosy ČT a to tak jak přímé, tak i nepřímé.

Příkladem přímé podpory ČT je bezpochyby Fond kultury ČR. Fond vyvíjí svou činnost

v souladu se zákonem č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky a v souvislosti

s tím jsou realizovány výdaje na podporu projektů ve sféře kultury v souladu s posláním fondu.

Finanční prostředky fondu lze poskytovat formou účelových dotací, půjček nebo návratných

finančních výpomocí na:

a) podporu vzniku, realizaci a uvádění umělecky hodnotných děl,

b) ediční počiny v oblasti neperiodických i periodických publikací,

c) získávání, obnovu a udržování kulturních a sbírkových předmětů,

d) výstavní a přednáškovou činnost,

e) propagaci české kultury v zahraničí,

f) pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí,

g) podporu kulturních projektů sloužících k uchování a rozvíjení kultury národnostních

menšin v ČR,

h) podporu vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit,

i) ochranu, údržbu a doplňování knihovního fondu.

Nejvýznamnějším příjmem pro fond je právě příjem vyplývající z novely zákona č. 483/1991 Sb.,
o České televizi, která pro fond zajistila kontinuální přísun finančních zdrojů v podobě výnosu z
reklam vysílaných na ČT 2 (viz tabulka níže – v tis. Kč)

2012 2013 2014 2015 2016 2017 CELKEM
16 897 36 275 28 187 35 937 (předpoklad)

odvod výnosů z reklamy na ČT2 do SFK 34 336 33 000 184 632

Bezpochyby nejvýznamnějším příkladem nepřímého ekonomického přínosu je ČT sport. Není
jen úspěšným sportovním kanálem, ale je to také významný a v mnoha směrech klíčový partner
českého sportu. Jen díky jeho existenci se dostávají na televizní obrazovku sporty, které by se
jinak v komerčním sportovním vysílání prosazovaly jen obtížně a získávají tak sponzory pro svůj
další rozvoj. Představitelé ČOV odhadují tento nepřímý ekonomický přínos českému sportu na
několik miliard korun.

ČT v letech 2011 až 2017 65
Stejně jako pro sport má Česká televize klíčovou roli i v podpoře veřejně prospěšných aktivit.
Jen v roce 2016 odvysílala ČT sedmnáct benefičních pořadů, které přinesly neziskovým
organizacím téměř 90 milionů korun.

Lze samozřejmě vyčíslit i přínos ČT jako významného zaměstnavatele ve velmi specifické oblasti
audiovize, poskytujícího praxi a profesní rozvoj velkému počtu specialistů. Existují kvalifikované
odhady, že za každou 1 Kč koncesionářských poplatků přinese ČT české ekonomice 2,7 Kč
přidané hodnoty. I to patří k hlavním ekonomickým parametrům, které nejde z běžných zpráv
vyčíst.

Na závěr je třeba uvést to nejpodstatnější. Celý projekt KROK byl
splněn bez nutnosti navýšení koncesionářského poplatku. Česká
televize se rozvíjela díky svým disponibilním zdrojům, racionalizaci
a optimalizaci svého hospodaření.

ČT v letech 2011 až 2017 66
Vývoj hlavních ekonomických ukazatelů 2011 až 2017

TV poplatek 135 135 135 135 135 135 135 135

NÁKLADY A VÝNOSY (v tis. Kč) Skut. 2010 Skut. 2011 Skut. 2012 Skut. 2013 Skut. 2014 Skut. 2015 Skut. 2016 Rozpočet Porovnání 2016/2010
výnosy z podnikatelské činnosti 2017
ostatní výnosy 1 041 343 778 503 477 631 580 017 624 147 620 348 707 893 615 000 -333 450 -32,02%
čerpání fondu televizních poplatků 179 738 168 711 189 807 139 507 104 530 130 872 287 171 107 433 59,77%
VÝNOSY 5 424 101 6 049 904 5 989 020 6 257 526 6 004 025 5 835 725 165 000 198 211
mzdy zaměstnanců a zákonné pojištění ke mzdám 5 637 514 3,52%
výrobní úkol 6 095 000
provozní a režijní náklady
DPH bez nároku na odpočet 6 858 595 6 371 315 6 717 342 6 708 544 6 986 203 6 755 245 6 830 789 6 875 000 -27 806 -0,41%
odpisy dlouhodobého majetku
odpisy ocenitelných práv, aktivace, změna stavu zásob 1 646 390 1 619 792 1 686 069 1 743 976 1 757 203 1 782 014 1 801 563 1 849 000 155 173 9,43%
NÁKLADY 2 117 152 2 094 963 2 285 127 2 255 904 2 296 583 2 177 217 2 248 188 2 210 000 131 036 6,19%
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK 2 041 598 1 901 164 1 592 242 1 658 166 1 710 972 1 710 463 1 712 912 1 733 000 -328 686 -16,10%
10,26%
INVESTICE (v tis. Kč) 535 834 527 051 547 567 587 385 548 418 593 259 590 829 573 000 54 995 13,34%
investiční výdaje 396 179 457 350 523 983 510 712 529 609 486 290 449 029 500 000 52 850 -76,72%
121 442 -229 005 -47 599 143 418 -93 174 -0,41%
VYSÍLÁNÍ A VÝROBA POŘADŮ (v hod.) 6 858 595 6 371 315 82 354 6 708 544 6 986 203 6 002 28 268 10 000 -27 806
vysílací doba 6 717 342 6 755 245 6 830 789 6 875 000
odvysílané pořady 0 0 0 0
výroba pořadů 0 0 0 0

ZAMĚSTNANOST Skut. 2010 Skut. 2011 Skut. 2012 Skut. 2013 Skut. 2014 Skut. 2015 Skut. 2016 Rozpočet 84 877 18,16%
počet zaměstnanců (prům. přep.) 467 300 526 325 347 746 316 104 399 180 599 835 552 177 2017
průměrná měsíční mzda (v Kč)
455 000
EVIDOVANÉ TV PŘIJÍMAČE A INKASO TV POPLATKŮ
přírůstek/úbytek evid. tv přijímačů (ks) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 8 643 24,67%
počet evid. tv přijímačů k 31.12. (ks) 8 616 24,25%
příjem tv poplatků (v tis. Kč) 35 040 35 040 35 136 37 826 42 870 43 438 43 683 42 705 2 376 15,17%
35 526 35 636 35 601 38 289 43 330 43 898 44 142 43 162
VYBRANÉ UKAZATELE 15 659 16 311 16 761 17 490 18 522 18 015 18 035 18 300
celkové náklady na 1 hod. odvysílaných pořadů
celkové náklady na 1 hod. výroby pořadů Skut. 2010 Skut. 2011 Skut. 2012 Skut. 2013 Skut. 2014 Skut. 2015 Skut. 2016 Rozpočet
počet hodin výroby na 1 zaměstnance 2 856 2017
2 825 2 798 2 926 2 903 2 906 2 913 89 3,13%
Stav finančních prostředků 36 403 36 124 36 797 37 173 37 829 38 325 38 669 2 930 2 266 6,22%
Stav finančních prostředků k 31.12.
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 -104 186 -2,88%
-102 012 -1,76%
-17 946 -27 448 -22 057 -38 451 5 174 -7 349 -14 055 0
3 621 038 3 593 590 3 571 533 3 533 082 3 538 256 3 530 907 3 516 852 3 515 000
5 792 441 5 771 222 5 756 009 5 716 915 5 677 569 5 621 037 5 690 429 5 650 000

2010 2011 2012 2013 2014 Skut. 2015 Skut. 2016 Rozpočet
2017
193,1 178,8 188,7 175,2 161,2 153,9 154,7 159,3 -38 -19,85%
438,0 390,6 400,8 383,6 377,2 375,0 378,8 -59 -13,53%
375,7
5,54 5,83 5,87 5,98 6,38 6,20 6,19 1 11,67%
6,25
-1 372 490 -36,96%
Skut. 2010 Skut. 2011 Skut. 2012 Skut. 2013 Skut. 2014 Skut. 2015 Skut. 2016 Rozpočet
3 713 894 3 679 938 3 626 545 3 172 695 3 140 461 2 674 433 2 341 404 2017

1 860 000

ČT v letech 2011 až 2017 67