Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 218251000560003 najdete zde
ANALÝZA MEDIÁLNÍ REPREZENTACE TÉMATU
VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY
Kvalitativní analýza
PhDr. Tomáš Trampota, PhD., New York University in Prague
PhDr. Tereza Klabíková Rábová, PhD., Univerzita Karlova v Praze
Leden 2018
Volby do poslanecké sněmovny
Obsah:
1. Hlavní závěry
2. Metodika analýzy
3. Lingvistická analýza
4. Analýza tematického rámcování
5. Vizuální reprezentace tématu
1
Volby do poslanecké sněmovny
1. Shrnutí hlavních závěrů
Referování o volbách do Poslanecké sněmovny bylo do 20. 10. 2017 (první den voleb)
z hlediska užitých jazykových výrazů a strategií zcela neutrální a věcné, přinášelo zejména
informace technického rázu (místa voleb, doba, volební průkazy, technické zajištění voleb
atp.).
Česká televize vysílala v předvolebním období organizační informace k volbám (kdy volit, jak
volit atd.) nejvíce ze všech televizních stanic. Naplňuje tak důležitou informační funkci média
veřejné služby.
Počínaje 20. říjnem se částečně mění struktura některých dílů pořadu i některé užité
jazykové prostředky.
Při informování o volebních výsledcích se častěji objevuje jazykové zvýznamňování a také
hodnotící označování vítěz, vítězové, poražený a podobně. Obecně lze v rámci celkového
objemu analyzovaných příspěvků konstatovat velmi nízkou míru subjektivity.
Vizualizace předvolebního období je velmi předvídatelná a rutinní; záběry volebních uren,
volebních místností, poslanecké sněmovny, politiků před řečnickým pultem, na tiskové
konferenci atd.
Při informování o výsledcích voleb přinesla Česká televize nejrozsáhlejší a tematicky
nejpestřejší pokrytí tématu ze všech televizních stanic (zejména ve dnech 20.-23. 10).
V období bezprostředně po volbách nabízí ČT pohledy všech politických stran, které získaly
více než 5 % voličů způsobem adekvátním jejich volebnímu zisku.
Vizualizace povolebního období je standardní a typická pro toto téma; představitelé
politických stran ve svých volebních štábech, předsedové stran (či jiní zástupci) za mikrofony
při tiskové konferenci, představitelé stran zpovídaní novináři na ulici či v hloučku.
ČT intenzivně užívá infografiku a techniku split screen. Infografika je přehledná, jasná,
umožňuje snadnou a rychlou orientaci.
Jen v ojedinělých případech se vyskytly chyby technického nebo faktického rázu (např.
technická chyba spojení mezi redakcí a předsedou KDU - ČSL Bělobrádkem, drobná faktická
chyba moderátorky Písařovicové).
2
Volby do poslanecké sněmovny
2. Metodika analýzy
Předložená analýza se na základě zadání České televize soustředila na mediální reprezentaci tématu
volby do poslanecké sněmovny v období červenec až listopad 2017.
Analýza využila kombinaci těchto kvalitativních metod výzkumu mediálních obsahů: a) analýzu
rámcování (framing analyses) sledující, jak byly události tematizovány a které informace byly
zdůrazněny jako klíčové, b) analýzu vizuální reprezentace aktérů tématu a tématu jako celku
zaměřenou na otázku, jaké vizuální znaky byly použity s důrazem na hodnotovou valenci vizuálních
denotátů a c) lingvistickou analýzu jazykové prezentace tématu, jazykovou objektivitu - subjektivitu.
Napříč body b) a c) bylo analyzováno, zda nedocházelo ke stranící mediální reprezentaci vůči
některému z politických subjektů, jeho zvýhodňování či znevýhodňování.
V rámci analýzy bylo zkoumáno celkem 58 zpravodajských příspěvků odvysílaných ve zpravodajské
relaci Události podle rozpisu dodaného Českou televizí. Zkoumaný vzorek byl na základě zadání
Českou televizí vymezen pořadem, časovým obdobím a tematicky:
Pořad: Hlavní zpravodajská relace Události
Období: 1. července 2017 až 30. listopadu 2017
Tematické ohraničení: Volby do poslanecké sněmovny
3
Volby do poslanecké sněmovny
3. Lingvistická analýza
Referování o volbách do Poslanecké sněmovny v pořadu ČT Události je do 20. 10. 2017 (první den
voleb) z hlediska užitých jazykových výrazů a strategií zcela neutrální, věcné, uvedené informace
uvádějí většinou údaje technického rázu týkající se nastávajících voleb (místa, období, volební
průkazy, technické zajištění voleb atp.), v rámci nichž není prostor na jakékoliv vychýlení od neutrální
slovní zásoby, použití citově zabarvených či expresivních výrazů atd. Z hlediska struktury zpráv se ve
značné míře jedná o provazování a uvádění přímých řečí dalších mluvčích, o variování tématu
z různých úhlů pohledu.
Počínaje 20. 10. se částečně mění struktura některých dílů pořadu i některé užité jazykové
prostředky, ovšem jen minimálně. Tak jako u předchozího tématu se objevuje motiv boje (největší boj
se odehraje v Praze). Označení kandidujících politických subjektů je zcela neutrální (např. o hlas
voličů se uchází přes dvě desítky uskupení; lídři, hnutí )
Užití číslovek a číselných výrazů: charakteristické je opět vyjádření přibližnosti (typické pro styl
zpravodajství, nijak se neodchyluje od normálu): víc než 8 milionu občanů, přibližně každý pátý občan,
zhruba 12 % voličů, kolem 160 lidí, …se zastavila na téměř jednašedesáti procentech, víc než
půldruhého milionu lidí hodilo do urny…
O zvýznamňování lze hovořit jen v několika případech: uspěly (sic) ale pouze 4 uskupení; teprve na
šestém místě sociální demokracie; pouze 15 poslanců; sejdou se už zítra; jim zbylo jenom
pouhopouhých 15 (mandátů) – zde dokonce kombinace dvou výrazů značících omezené množství;
v těchto několika málo případech lze hovořit o subjektivnějším stanovisku, o zvýrazňování určitého
hlediska či o tzv. preferovaném čtení.
Vlastní shrnování/pohled/hledisko: první dny budou pro kandidáty velmi důležité; to bude to důležité,
co se teď bude odehrávat; jako jedno velké zklamání, tak by se dala popsat atmosféra…; vítězové
slaví, poražení přemýšlejí, proč nepřesvědčili voliče; pochmurná nálada vládla…; rozhodně měla velká
očekávání a nenaplnila je, napětí tam bylo víc než patrné; si největší drama dnes zažívali…,
dramatickou situaci si zažili sociální demokraté i v roce 2012
Jako jazykově zajímavější či osobnější výpovědi různých typů lze hodnotit následující: ony známé
volební průkazy; hnutí ANO sedí s lidovci s SPD (uvolněnější projev); tím pádem je i nasměrována
budoucnost naší země (slavnostnější); …voliči vystavili vysvědčení s velkým ne, bylo jasné, že oranžové
barvy bude ve sněmovně nečekaně málo (metafora, obrazné vyjádření); sociální demokraté dostali
políček (což je ovšem citace L. Zaorálka); sledovali sčítání hlasů s úsměvem, protože…
(pravděpodobně obrazné vyjádření)
Jako okrajovou informaci hodnotíme výpověď: přesto nechyběly ve štábu jako obvykle sladkosti,
tentokrát dorty s podobiznami…
V rámci celkového objemu analyzovaných příspěvků konstatujeme velmi nízkou míru subjektivity (i
takové, která je v jazyce přítomna do jisté míry nezbytně) či téměř nulovou přítomnost expresivních
pojmenování a substandardních řečových strategií. Příspěvky jsou z jazykového hlediska striktně
neutrální a nijak se neodchylují od neutrální zpravodajské komunikace.
4
Volby do poslanecké sněmovny
Jen v ojedinělých případech přináší živý přenos faktické chyby (např. moderátorka Písařovicová při
popisu dortu KSČM chybně uvádí, že je s podobiznami „členů vedení vlády“ - jde o členy vedení
strany).
5
Volby do poslanecké sněmovny
4. Tematické rámcování
Tematizace mediální reprezentace voleb se výrazně proměňuje v době před volbami a po volbách.
Naprostá většina zpravodajských příspěvků z období před prvním dnem voleb 20. října 2017 se
soustředí na praktické informace o tom, kdy budou volby probíhat a zpočátku také na možné
bezpečnostní problémy (14. 7.). Informační zpráva o volbách se nejdříve opakuje po měsíci (14. 7. a
15. 8.), poté se od srpna frekvence zpráv zintenzivňuje. Jedním z tematických rámců se vedle
praktických informací stává tisk volebních lístků. Toto téma jde až do detailů na úrovni zajímavostí
(informace, že „jmény kandidátů tu potisknou 600 tun novinového papíru, vznikne 11 milionů
hlasovacích sad“ se postupně opakuje třikrát). K průběhu voleb promlouvají jako informační zdroje
výhradně představitelé úřadů (mluvčí Ministerstva vnitra a další).
Tematickou proměnu přináší počátek září, kdy jsou zveřejněna vylosovaná čísla kandidujících
politických stran. Dalším tematickým rámcem se v září stává vysílání předvolebních debat České
televize. Pozitivní je, že zpráva vysvětluje i klíč výběru do volebních debat a takzvaný volební
potenciál – legitimizuje jej.
Tematicky výrazně odlišnou a nevšední zprávou je zpráva 3. října Biskupové nabádají k volbám, která
je vybočením z dosavadní a předvídatelné volební tematiky a je obsahově i vizuálně nevšední, působí
spíše jako kuriozita, ačkoliv má faktický základ.
V bezprostředně předvolebním období se tematizace zpráv vrací k zaběhlému tématu tisku volebních
lístků a zveřejnění volebního modelu společnosti Median. Tyto zprávy využívají zaběhlého
narativního postupu dramatizujícího situaci očekáváním něčeho zásadního. Intenzita mediálního
pokrytí vzrůstá několik dnů před volbami (16. 10.), kdy se téma také dostává na prominentnější
pozice a v předvečer voleb, 19. 10. je přirozeně hlavní zprávou (vyplňuje prvních 10 minut relace).
Zpráva přináší konkrétní detaily o podmínkách fungování volebních komisí včetně výše finančních
odměn jejich členů a problému nezájmu o tuto činnost v některých oblastech. Tematickým
ozvláštněním a narušením předvolební rutiny je zpráva z 20.10. o volbách v obci Vrbětice na Zlínsku,
která zažila výbuchy a obsahuje výpověď majitele dotčených pozemků: „člověk trošičku ztratil iluze o
politické reprezentaci“ a reportáž o lidech, kteří z nějakých důvodů nevolí. Tyto zprávy jsou
tematickým zpestřením zpráv o očekávání voleb.
Ve dnech 21. - 22. října vyplňují volby naprostou většinu zpravodajského pořadu Události. Česká
televize tak přináší nejintenzivnější pokrytí voleb ze všech televizních stanic, dává prostor ke
komentování voleb všem politickým stranám, které překročily 5 %. Postupuje přitom logikou od
silnějších stran ke slabším. Výjimkou je vyjádření hnutí ANO, jehož předseda – jak vyznívá z vyjádření
moderátora J. Železného – si „udělá čas“ na vyjádření až později, jeho vyjádření je proto zařazeno až
po představitelích ostatních stran. Hlavními tematickými rámci jsou vítězové (ANO, ODS, Piráti)
versus poražení (TOP 09, KSČM) a možná vládní koalice. Právě hypotézy o možných koalicích se
objevují velmi brzy a jsou opakující se otázkou redaktorů vůči stranám s koaličním potenciálem. Je to
téma očekávané a ve vztahu k výsledkům voleb typické. Narace a tematické rámcování voleb je
rutinní a předvídatelné. Nijak nevybočuje z běžného informování o volbách. Zároveň nedochází
k nerovnému přístupu moderátorů či redaktorů k některé z nově zvolených parlamentních stran.
6
Volby do poslanecké sněmovny
Negativně vyznívá rámec informování u ČSSD, KSČM a TOP 09 a vyplývá z jejich (i přiznaného)
volebního neúspěchu. Nejpatrněji pak u ČSSD jako hlavní vládní strany („dostali od voličů políček“,
zdůraznění dlouhého jednání gremia strany, dotazy na osobní odpovědnost).
V následujících dnech je hlavním tematickým rámcem sestavování koalice. ČT dbá na to, aby se
k výrokům o jiných stranách měly tyto strany možnost vyjádřit (např. Babiš vytýkající Pirátům, že
nereagovali na sms). Jedním z negativních rámců vůči vítězné ANO je zařazení reportáže o kauze Čapí
hnízdo jako překážce voleb. Nicméně reportáž sama je fakticky orientovaná a tato kauza je
zvýznamňována i samotnými představiteli politických stran staré koalice (ČSSD, KDU- ČSL) i
potenciálních nových koaličních partnerů (Piráti).
21. a 22. října je zpravodajství k volbám tematicky nejpestřejší a vyplňuje převážnou část relací. Vedle
rutinních a „povinných“ témat volební agendy, jako je Účast ve volbách, výsledky a reakce
jednotlivých stran, se objevuje i téma finančního zisku stran a také kuriozní zpráva o 100% účasti ve
vísce s 15 voliči. Poněkud redundantně působí reportáž zařazená do 29. minuty pořadu o volební
porážce ČSSD na Karvinsku – výrazný propad od minulých voleb. Na druhou stranu je konkretizací
širšího tematického rámce překvapivý neúspěch ČSSD .
23. října se Události věnují více vyjednávání po volbách. Při výstavbě relace redakce lpí na postupu od
nejúspěšnějších stran po ty méně úspěšné. Oslovuje opět rovnocenně všechny strany, které se
dostaly do parlamentu.
Česká televize nabídla tematicky nejbohatší reflexi voleb ze všech českých televizních stanic.
Věnovala volbám nejvíce prostoru a nabídla také nejvíce perspektiv pohledu. Při komentování
výsledků byly jednotlivé politické strany rozděleny na vítěze a poražené, což ovlivňovalo valenci
tematických rámců jednotlivých stran. Z hlediska přístupu do zpravodajské relace ČT držela
vyvážený postoj reflektující výsledky voleb.
7
Volby do poslanecké sněmovny
5. Vizualizace tématu
Vizualizace tématu voleb používá zaběhlých rutinních postupů. V době před volbami využívá řady
symbolických znaků – obrázky volebních uren, pohledy do volebních místností, pohledy do sálu
poslanecké sněmovny a podobně. Opakujícím se vyobrazením je také tisk volebních lístků.
Jen ojediněle se v předvolebním období objevuje neobvyklá vizualizace – například u reportáže Jak
volí nevidomí, ve které redaktor doprovází nevidomou po ulici. Tato vizuální ozvláštnění činí zprávy o
volbách zajímavější a konkrétnější prostřednictvím personalizace příběhu.
ČT využívá velmi často infografiku. Ve většině případů je její využití funkční a naplňuje svůj účel.
Volební tematika je spojena s prezentací řady faktických dat a kvantitativních údajů, při jejichž
uvádění je duplikace informací v auditivním i vizuálním kódu přínosná. Grafika působí během celého
analyzovaného vzorku konzistentně.
Opakujícím se motivem infografiky jsou i praktické informace o konání voleb (kdy volit, případně jak
vypadá volební lístek atd.)
8
Volby do poslanecké sněmovny
Typickými neutrálními záběry předvolebního vysílání jsou pohledy do volebních místností, chystání
stolů, chystání materiálů volebních komisí, jejich distribuce a podobně. Tyto záběry slouží zároveň
jako symboly očekávání něčeho důležitého, jsou typickým dramatizačním postupem vytváření napětí
příběhu voleb.
ČT opakovaně zobrazuje studio volební debaty v rámci informování o jejím konání. Redundantně
působí skutečnost, že se tak děje „živě“, ačkoliv se v té době ve studiu nic zásadního neděje.
Skutečnost, že jde o záběry propagující jiný pořad je ospravedlnitelná, neboť jde o pořad, jehož funkcí
je poučenější volba voličů, a tedy zprostředkovaně poučenější občanství.
Grafická prezentace výsledků voleb je přehledná a srozumitelná, využívá tradiční vizualizaci
s moderátorkou „stojící v obraze“.
Použitá infografika je zpravidla funkční a namístě. Nadbytečně může působit jen infografika ke
schůzkám Andreje Babiše s představiteli politických stran - „pohled do diáře Andreje Babiše“.
Opakující se topikou informování o volbách jsou politici komentující výsledky voleb. Využívána jsou
nejčastěji dvě vyobrazení; politici v tiskovém centru za mikrofony nebo politici v hloučku novinářů na
ulici či v interiéru. Opět jde o zcela typické zobrazování v tematickém poli „politika“.
9
Volby do poslanecké sněmovny
Nezvyklé vizualizace se objevovaly v tematice voleb jen mimořádně. Například u zprávy o biskupech
podporujících volby. Jiné nezvyklé zobrazení po oznámení výsledků voleb má silnou hodnotovou
valenci – Zaorálek jdoucí zamyšleně po ulici. Zobrazení skloněné hlavy konotuje starosti. Takováto
významově silná zobrazení se objevovala ve zkoumaném vzorku jen zcela výjimečně a ČT se držela
významově neutrálnějších zobrazení.
Dramaturgie pořadu využila pro informování o výsledcích voleb nevšední aranžmá střechy Rudolfina
se sochami konotujícími historii a kontinuitu a pohledem na Pražský hrad jako symbol politické moci
a státnosti. Toto ozvláštnění podtrhuje výjimečnost vysílání. Konotace Pražského hradu jako symbolu
státnosti mohou být ale i zavádějící (nešlo o volbu prezidenta).
10
Volby do poslanecké sněmovny
Autoři analýzy
PhDr. Tomáš Trampota, PhD.
Autor přednáší Media and Cultural Analyses na New York University in Prague. Byl ředitelem Institutu
komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a proděkanem tamtéž.
Byl spoluzakladatelem a předsedou Central and Eastern European Network v rámci European
Communication Research and Education Association. Je autorem knih Zpravodajství a Metody
výzkumu médií.
PhDr. Tereza Klabíková Rábová, PhD.
Absolvovala obor mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vědecky se
zabývá lingvistikou a jazykovou kulturou. Mimo jiné přednáší Kulturu mluveného projevu a
Komunikaci s médii na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity
Karlovy. Je autorkou řady odborných statí a analýz.
11