Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 218251000560003 najdete zde
ANALÝZA MEDIÁLNÍ REPREZENTACE TÉMATU
KATALÁNSKÉ REFERENDUM O NEZÁVISLOSTI
Kvalitativní analýza
PhDr. Tomáš Trampota, PhD., New York University in Prague
PhDr. Tereza Klabíková Rábová, PhD., Univerzita Karlova v Praze
Leden 2018
Katalánské referendum o nezávislosti
Obsah:
1. Shrnutí hlavních závěrů
2. Metodika analýzy
3. Lingvistická analýza
4. Analýza tematického rámcování
5. Vizuální reprezentace tématu
1
Katalánské referendum o nezávislosti
1. Shrnutí hlavních závěrů
Z hlediska neutrality vyjádření a objektivity referování o tématu katalánské krize nelze
reportážím nic podstatného vytknout.
Analyzované příspěvky jsou vystavěné dle očekávání kladených na funkční styl
zpravodajských mluvených textů (včetně některých ustálených spojení a někdy i klišé).
Vzhledem k povaze konfliktu je celý proces popisován a „vyprávěn“ jako (metaforický)
boj dvou stran.
Příspěvky užívají zaběhlé a standardní jazykové strategie; predikce/ hypotézy,
zvýznamňování, vyjádření nejistoty, metafory a obrazná pojmenování atd.
Tematizace událostí kolem katalánského referenda o nezávislosti odpovídá tematickým
rámcům užívaným ve stejném období evropskými veřejnoprávními stanicemi jako ÖRF,
BBC atd.
Nejběžnějšími tematickými rámci událostí jsou: vyhlášení referenda a jeho legitimita,
nasazení španělské policie a násilné střety s demonstranty, argumentační přestřelka
mezi Madridem a Barcelonou, omezení autonomie Katalánska.
Vizuální reprezentace nejčastěji užívá obrazy demonstrantů s katalánskými vlajkami,
politiků zasedajících v sále sněmovny, jednajících za stolem, případně promlouvajících za
řečnickým pultem (zejméne Puigdemont a Rajoy). Objevují se také emocionální
vizualizace policistů násilně zasahujících proti demonstrantům.
Použité vizualizace jsou spíše rutinního charakteru, nevybočují ze zaběhlé vizuální topiky
obdobných témat. Jen v omezené míře je využívána technika split screen nebo
informační grafika.
2
Katalánské referendum o nezávislosti
2. Metodika analýzy
Předložená analýza se na základě zadání České televize soustředila na mediální reprezentaci tématu
Referendum o nezávislosti Katalánska v období červenec až listopad 2017.
Analýza využila kombinaci těchto kvalitativních metod výzkumu mediálních obsahů: a) analýzu
rámcování (framing analyses) sledující, jak byly události tematizovány a které informace byly
zdůrazněny jako klíčové, b) analýzu vizuální reprezentace aktérů tématu a tématu jako celku
zaměřenou na otázku, jaké vizuální znaky byly použity s důrazem na hodnotovou valenci vizuálních
denotátů a c) lingvistickou analýzu nominalizace hlavních aktérů a jazykové reprezentace tématu,
jazykovou objektivitu/ subjektivitu.
V rámci analýzy bylo zkoumáno 47 zpravodajských příspěvků odvysílaných ve zpravodajské relaci
Události. Zkoumaný vzorek byl na základě zadání Českou televizí vymezen pořadem, časovým
obdobím a tematicky:
Pořad: Hlavní zpravodajská relace Události
Období: 1. července 2017 až 30. listopadu 2017
Tematické ohraničení: Katalánské referendum o nezávislosti
3
Katalánské referendum o nezávislosti
3. Lingvistická analýza
Z hlediska neutrality vyjádření a objektivity referování o tématu katalánské krize nelze reportážím nic
podstatného vytknout. Výjimečně se objevila např. výpověď Katalánsko podpořily stovky
demonstrantů, jež referuje jen o jednom z účastníků sporu); strožeji z hlediska použité slovní zásoby
působí příspěvky ve studiu, zatímco příspěvky reportéra v terénu jsou pravidelně metaforičtější a
citově zabarvenější z hlediska užitých výrazů, slovní zásoby i větné výstavby (např.: „je to pro ně
příjezd do jámy lvové“).
Jinak jsou příspěvky vystavěné dle očekávání kladených na funkční styl zpravodajských mluvených
textů (včetně některých ustálených spojení a někdy i klišé). Vzhledem k povaze konfliktu je celý
proces popisován a „vyprávěn“ jako (metaforický) boj jednoho s druhým (podobné souboje tvrzení
proti tvrzení se mezi Madridem a Barcelonou, v souboji nervů (objevuje se opakovaně) je teď na tahu
Barcelona; bitva, při které Katalánci podlehli Španělům; střety příznivců jednoty se stoupenci
samostatnosti; oba rivalové), příp. hra: vyčkávací hra; začíná to připomínat dlouhou šachovou partii,
bude znovu na tahu…; příp. dialog: neschopnost dialogu na národní úrovni ilustruje… Ve skladbě
příspěvků je charakteristická opozice vyjádřená mj. i spojkami: Zatímco jedni vidí…, jiní…, jenže; ten se
ale brání; slovesy: oponuje aj.
Totéž platí pochopitelně i pro slovní zásobu; pro označení hlavních subjektů/účastníků jsou užívány
tyto výrazy:
Madrid, španělská vláda, španělská policie, Barcelona, vláda v Madridu, španělská prokuratura,
španělské úřady, Španělsko X katalánské úřady, katalánští starostové, oblastní katalánská vláda,
katalánští separatisté, bojovníci za nezávislost, tamní úřady, lídři dvou katalánských separatistických
organizací, příznivci nezávislého Katalánska, zastánci samostatnosti, odbojný region, uvěznění
aktivisté, katalánští exministři, katalánští separatisté; vzbouřený region (označení této strany variují
více); střety mezi katalánskými policisty a španělskými policisty nebo civilními gardisty, na obou
stranách: radikálnější skupinky lidí X příznivci dialogu
Užité jazykové strategie:
Predikce/hypotézy: jejich pocity přitom musejí být podobně smíšené jako reakce lidí, kteří na ně před
soudem čekali; velmi pravděpodobně by to znamenalo rázné protiopatření; pravděpodobnější je…;
největší radost by udělalo v nejmenších městech; váhavý postoj může plynout i z toho…; jakým
směrem se vydá, se teď dá jen těžko odhadnout
Zvýznamňování: chyběli zbývající čtyři ministři a hlavně bývalý premiér; jen dva dny potom, co…;
mohou nově rozhodovat jen o; i přesto, že katalánskou nezávislost chce jen 41 % lidí; není bez
zajímavosti zmínit…; celé dvě třetiny Katalánců si myslí
Vlastní shrnování/pohled/hledisko: přišli jako poražení; nejhlubší politická krize od 70. let;
vyšetřování, které Madrid vede ve snaze zabránit referendu; policie jako symbol zakázaného
referenda; madridská vláda dělá vše pro to, aby zabránila…; jednotný rozhodně není názor obyvatel;
stejně to vidí i dalších více než 700 starostů, cítí totiž v zádech mohutnou a hlasitou podporu;
demonstrace síly; drastický nátlak; ještě spletitější spor; násilné scény; velmi netradiční podmínky
4
Katalánské referendum o nezávislosti
referenda (+ replika moderátora „to jsi řekl pěkně“); dramatické scény; o generální stávce se ale
mluvit nedá; starostka tvrdě popřela, tvrdě zasahovali proti demonstrantům (zvýraznění intenzity
děje); teď samozřejmě všichni s velkým napětím očekávají; Španělsko prožívá nejhorší politickou krizi
za desítky let; policejní brutalita při marném zastavování referenda; klíčové (výraz se objevuje
opakovaně stejně jako dramatický či tvrdě); atmosféra ještě napjatější než obvykle
Pozitivní, resp. negativní zabarvení: Je tak trochu nechtěným hrdinou; antihrdinové
U užití číslovek a číselných výrazů je charakteristická přibližnost (typické pro styl zpravodajství, nijak
se neodchyluje od normálu): značná část, více než 700 katalánských starostů; množina lidí, které
snahy sledují s obavami; rozhodovat by mělo asi 5 a půl milionů lidí; několik set tisíc lidí, ve velkém
množství; tisíce lidí; do ulic vyšlo až dvě stě tisíc lidí
Vyjádření nejistoty: Akce zřejmě vyvolá; údajně, podle všeho, možná; nepochybně, zdá se…
Výraz kvůli je užíván významově vhodně a správně: kvůli přípravě zadržela…; podobně jako výraz
díky: díky vstřícnému vystupování u soudu se zřejmě na rozdíl od bývalých katalánských ministrů
nebudou muset stěhovat za mříže
Uvolnění stylu, subjektivnější výpovědi: Kolem půlnoci došla policistům trpělivost; španělský premiér
a Barcelona podle jeho gusta; pohostinství si bude užívat i nadále
Metafory, obrazná pojmenování: Hlasy doléhají až do Madridu, napětí stále stoupá; jenom na půl
plynu se dnes pohybovala španělská ekonomika; volání po jejich propuštění; aby demonstrovaly svou
touhu po jednotě; svitla naděje; sen o nezávislosti jen tak nezemře; otázka, kterou si kladla celá
Evropa; bouřlivý potlesk vítal jak volební urny, tak…; bouře přišla vzápětí
Odvolávání se na slova druhého, uvozování citací: Podle Madridu…; podle mnoha svědectví
mimořádně agresivně a brutálně; postěžoval si také, že…
Prostor je dán jen jedné straně sporu, nenásleduje srovnání: …v davu nadšených moc slyšet nejsou
(jediný případ)
Víceméně neutrální referování: odpor je stále silnější; nové vyostření sporů o Katalánsko; správu
regionu už převzala centrální vláda v Madridu; spojenci se bouří (lze hodnotit i jako metaforu)
Ozvláštnění: latinský výraz: persona non grata
5
Katalánské referendum o nezávislosti
4. Tematické rámcování
Tematizace událostí kolem referenda o katalánské nezávislosti se proměňovala zejména v závislosti
na aktuálním dění a extramediální realitě. Prvním tematickým rámcem, který byl užit během celého
září, byly Přípravy referenda a kroky proti němu, ve kterém byla situace polarizována na dvě strany;
katalánská vláda a podpora referenda versus kroky podnikané proti referendu madridskou vládou
(např. zabavování volebních lístků atd.). Tento tematický rámec byl silněji prezentován z katalánské
perspektivy popisující přípravy a důvody referenda.
Intenzita pokrytí tématu narůstá s blížícím se termínem referenda (1. 10.). Zároveň se stává
tematický rámec dramatičtějším, což reflektuje reálnou politickou situaci (29. 9.: „Katalánsko se
odmítá podřídit zákazu referenda o nezávislosti“, „Katalánská vláda vyzvala policii, aby se k voličům
nechovala agresivně… Madrid ale plebiscit považuje za ilegální…“). Převládá narativní perspektiva ze
strany Katalánska. Ta je ale vyvážena například reportáží o institucionalizované katalánské
propagandě posilující vnímání katalánské identity (30. 9.), která vyznívá pro katalánské instituce
negativněji.
Dnem referenda se objevuje nový silný tematický rámec – násilné zakročení policie proti voličům,
ten je nejsilnější v prvních dnech po referendu a je doprovozen a posílen reakcemi na jednání
španělské policie ze strany českých politiků i zemí Evropské unie. Tento tematický rámec ze své
přirozené podstaty vyznívá negativně vůči Madridu a španělské policii. Z katalánské strany vytváří
symbolickou oběť.
V prvních dvou říjnových týdnech je mediální pokrytí tématu nejintenzivnější, téma se drží v agendě
pořadu každý den a stává se nejdůležitější zahraniční událostí, což koresponduje s mediální agendou
jiných zahraničních veřejnoprávních stanic a s důležitostí tématu v Evropě. V polovině října se
objevuje tematický rámec nejasná interpretace situace, kdy není jasné, zda Katalánsko skutečně
vyhlásilo nezávislost, nebo nikoliv a madridská vláda opakovaně vyzývá Barcelonu k vyjasnění situace
a prohlašuje referendum za ilegální. Tento tematický rámec se drží několik dnů a postupně přechází
v rámec negativní pro katalánskou stranu – ilegální podstata referenda. Poměrně silným negativním
rámcem se staly po hlasování v referendu ekonomické následky referenda, poukazující na odchod
investorů z Katalánska a nejisté ekonomické prostředí po referendu. Svou intenzitou šlo o
nejnegativnější rámec vůči katalánskému referendu s negativními konotacemi vůči katalánské vládě.
Změnu valence přináší nový tematický rámec po referendu – demonstrace za jednotu Španělska,
které se konají v Barceloně. Rámec ukazuje na rozdělené nejen Španělsko, ale i Katalánsko. Mění se
tak celkové vyznění, kdy v období před referendem zprávy vyznívají ve prospěch představy, že
Katalánsko je výrazně pro autonomii.
Ve třetí dekádě měsíce října odsouvá zájem o katalánskou krizi téma domácích parlamentních voleb,
nicméně i nadále zůstává téma jednou z nejdůležitějších zahraničních událostí. Zároveň se projevuje
tematický rámec omezení autonomie Katalánska Madridem, ve kterém hraje aktivnější roli
madridská vláda. Na sklonku měsíce se objevují některé dílčí tematizace související s aktuálním
vývojem; vyhlášení nezávislosti katalánským parlamentem a zejména odjezd katalánského premiéra
Puigdemonta do Belgie. Většinou jde o tematizace, které netrvají déle než několik dnů. Během
prvního listopadového týdne zájem o téma pomalu utichá, téma je odsouváno více ke konci relace a
6
Katalánské referendum o nezávislosti
jsou mu věnovány časově kratší příspěvky. Převládá tematizace soudní řešení sporu, vazba
politických představitelů Katalánska.
Více prostoru dostává téma až v souvislosti s návštěvou premiéra Rajoye v Barceloně 12. listopadu (2
minuty) a v polovině listopadu v souvislosti s očekáváním regionálních voleb a toho, co Katalánsku
přinesou.
Tematické rámcování referenda o nezávislosti Katalánska nevybočuje z rámcování, které ve
sledovaném období užívaly některé evropské veřejnoprávní zahraniční stanice (např. BBC či ÖRF).
Tematizace vycházela zejména z reálného aktuálního dění.
7
Katalánské referendum o nezávislosti
5. Vizualizace tématu
Výrazně dominující vizualizací tématu katalánského referenda bylo zobrazování demonstrantů
s katalánskými vlajkami. Demonstrující často vyplňovali celý záběr, ten tak vyvolával konotace
bezbřehosti, nekonečné masy a totální podpory. Katalánské vlajky pak konotují sounáležitost,
skupinovou identitu, distinkci od identity španělské. Jak ukázal pozdější vývoj tématu, tyto konotace
mohou být zavádějící, ale jejich vizuální reprezentace vychází z reálného dění, kdy byli stoupenci
autonomie v Katalánsku aktivnější než stoupenci jednotného Španělska. Dominance tohoto typu
záběrů je pro zpravodajskou produkci v rámci jednoho tématu spíše výjimečná.
Střet centrální vlády v Madridu s katalánskou vládou byl reprezentován (nejen vizuálně) jako souboj
Carlose Puigdemonta s Marianem Rajoyem. Oba byli většinou zobrazováni tradičním bezpříznakovým
způsobem typickým pro mediální reprezentaci politiků; často jako polocelek za řečnickým pultem. Jde
o vizuální klišé, které je však diváky očekáváno a je rutinním způsobem zobrazování politiků. Carlos
Puigdemont byl častěji zachycen, jak prochází mezi lidmi, oslovuje Katalánce na ulici, gestikuluje, a při
dalších dynamických akcích. Tyto záběry vyvolávají konotace aktivity a hybatele dění, případně
člověka, který má blízko k lidem, a jsou svým charakterem pro aktéra výrazně pozitivní.
8
Katalánské referendum o nezávislosti
Politická rovina tématu nebyla prezentována jen vrcholnými představiteli, ale opakovaně také
zachycením jednacích místností obou parlamentů; katalánského i madridského. Tyto záběry
symbolizují principy uspořádání demokratické společnosti, deliberaci a postoje jako výsledky
parlamentních jednání a konsenzu těchto institucí. Jsou metaforickou legitimizací postojů. Jde opět o
zcela rutinní vizuální metafory.
V době kolem dne konání referenda se opakují emotivně silné záběry s policisty, často násilně
zasahujícími proti stoupencům referenda. Některé záběry zachycují policisty zasahující proti
bezbranným, někdy i ženám.
Tyto typy záběrů vyvolávají konotace násilí, represe, potlačení svobody projevu a shromažďování.
Vizuální kontrast neozbrojených občanů se silně vyzbrojenými policisty může vyvolávat konotace
neoprávněnosti zásahu, nerovnováhy a bezbrannosti se silně negativním nádechem. Ačkoliv jde o
záběry silně negativní vůči španělské policii a zprostředkovaně vůči Madridu, jsou zachycením
reálných situací a tudíž zcela legitimní.
Po konání referenda jsou častěji využity reakce ze zahraničí, téměř vždy s využitím zahraničního
zpravodaje. Vizualizace využívá rutinních vizuálních metafor a metonymií (např. Champs Elysées
s Vítězným obloukem jako metonymie Francie) a jsou hodnotově bezpříznakové.
9
Katalánské referendum o nezávislosti
Z technických prostředků zobrazování využívá Česká televize i u tohoto tématu tradiční techniku split
screen, která propojuje dvě prostředí a činí televizní naraci dynamičtější a divácky poutavější. U
tématu katalánského referenda je užívána jen v omezeném rozsahu.
Infografika spojená s vizualizací faktických informací se objevuje u tohoto tématu jen výjimečně.
Zpravidla pak se silnou symbolikou – katalánské vlajky, případně prvky architektury Salvatora Dalího
jako metonymie Barcelony.
Vizualizace tématu je zcela standardní a nijak nevybočuje z předpokládaných způsobů vizuální
reprezentace. Do velké míry jsou využívána symbolická zobrazení (jednající politici, parlament,
demonstrující). Jen ojediněle se objevuje neobvyklá vizualizace (např. zachycení zahraničního
redaktora při rozhovoru s odborníkem na lavičce při reportáži nabízející hlubší pohled na katalánskou
identitu a její kořeny).
10
Katalánské referendum o nezávislosti
Autoři analýzy
PhDr. Tomáš Trampota, PhD.
Přednáší Media and Cultural Analyses na New York University in Prague. Byl ředitelem Institutu
komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a proděkanem tamtéž.
Byl spoluzakladatelem a předsedou Central and Eastern European Network v rámci European
Communication Research and Education Association. Je autorem knih Zpravodajství a Metody
výzkumu médií.
PhDr. Tereza Klabíková Rábová, PhD.
Absolvovala obor mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vědecky se
zabývá lingvistikou a jazykovou kulturou. Mimo jiné přednáší Kulturu mluveného projevu a
Komunikaci s médii na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity
Karlovy. Je autorkou řady odborných statí a analýz.
11