Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam 218251000560004 najdete zde


                Zpráva o stavu, změnách a rozvoji TV kanálu
          ČT24 za 2. pololetí roku 2017,

     včetně Zprávy o činnosti zahraničních
              zpravodajů za rok 2017

Zpracoval: Zdeněk Šámal, ředitel Zpravodajství ČT
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel ČT
Leden 2018

                                                                                                                           1
Zpráva o stavu, změnách a rozvoji TV kanálu ČT24 za 2. pol. roku
2017 včetně Zprávy o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2017

   1. Vysílání ČT24 – základní souhrn

Druhé pololetí roku 2017 poznamenaly především říjnové Parlamentní volby, a to jak z hlediska
sledovanosti, tak z hlediska obsahu vysílání. Zpravodajství ČT24 v této souvislosti reflektovalo
především průběh volební kampaně, volby samotné a poté i povolební vyjednávání o sestavení vlády.
Česká televize (dále jen ČT) připravila sérii 14 tematických předvolebních debat moderovaných
střídavě Danielou Písařovicovou a Jakubem Železným. Tyto tematické debaty byly vysílány od
poloviny září každé pondělí, středu a pátek. Nejsledovanější debatu na téma státní finance vidělo 223
tisíc diváků. V debatách se vystřídalo celkem 140 odborných lídrů z deseti relevantních stran, kteří
měli možnost diskutovat o 14 nejdůležitějších tématech, která kopírovala složení vládních resortů.

Vyvrcholením předvolebního vysílání ČT byla tradičně Superdebata s podtitulem Poslední slovo.
Přímý přenos z Kongresového centra Praha vysílaly programy ČT1 a ČT24 ve čtvrtek 19. 10. 2017 od
21:30 do 23:30 hodin. Diskusi lídrů deseti stran a hnutí s nejvyšším volebním potenciálem moderoval
Václav Moravec. Interaktivní část debaty z on-line zóny, kde většinou místopředsedové stran a hnutí
odpovídali na dotazy na webové stránce www.superdebata.cz, zprostředkovávala divákům Zuzana
Tvarůžková. Pořad Superdebata: Poslední slovo sledovalo v souhrnu 822.000 diváků, přičemž podíl
na sledovanosti činil 30,2% a alespoň tři minuty pořadu sledovalo přes 1,5 milionu diváků.

Samotné desetihodinové volební studio v sobotu 21. 10. patřilo mezi nejsledovanější pořady v zemi.
Sledovalo ho v průměru 816 tisíc diváků při podílu na publiku 36,73 %. ČT24 tak obstála v konkurenci
s podobným pořadem na plnoformátové TV Nova. Vysílání soukromé stanice k výsledkům voleb
sledovalo o dvě třetiny diváků méně.

Parlamentním volbám se věnovaly prakticky všechny části kontinuálního vysílání, včetně mnoha
rozšířených speciálních pořadů. Celkem se v nich vystřídalo 1085 hostů nejen z řad politiků, ale i
expertů, komentátorů a publicistů (Podrobně viz Příloha 1: Zpráva o předvolebním a volebním
vysílání ČT v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve
dnech 20. 10. – 21. 10. 2017, projednaná Radou ČT 10. 1. 2018).

S koncem roku a blížícími se volbami Prezidenta republiky připravila ČT24 sérii předvolebních
Interview s kandidáty na úřad hlavy státu, kteří neodmítli účast. Tito kandidáti měli možnost se také
utkat v Událostech, komentářích a každý z kandidátů dostal prostor představit se voličům v rámci
monotematické části hlavní zpravodajské relace Události.

Z ostatních speciálních vysílání stojí za zmínku například srpnové celodenní vysílání z vily Tugendhat
jako připomínka 25. výročí rozdělení Československa nebo celodenní vysílání 17. listopadu k výročí
Sametové revoluce.

                                                                                                                           2
Zahraniční události zůstaly z velké části ve stínu domácího dění. I přesto ČT24 připravila několik
speciálních a mimořádných vysílání, zejména k výsledkům německých parlamentních voleb nebo
situaci v Katalánsku.

         1. 1. Vysílání ČT24 spojené s mimořádnými projekty ČT

Místopis TGM
Dvoudílný pořad pod názvem „Místopis TGM“ s podtitulem „Kde žil a pracoval první československý
prezident“. Pořad byl věnován 80. Výročí úmrtí TGM a měl premiéru na ČT24 v září 2017.
Třetí republika
Desetidílný cyklus publicisticko-dokumentárního charakteru bude součástí projektu vysílání ČT k tzv.
osmičkovým výročím v příštím roce 2018. Tematicky se jedná o historické období, které předcházelo
převzetí moci komunisty v roce 1948. Předpokládá se, že pořad bude vysílán na programu ČT24 od
počátku února 2018.

   2. Diskusní a aktuálně-publicistické pořady ČT24

         2.1 Fokus Václava Moravce
Již etablovaný pořad, který přináší společnou debatu vědců, akademiků a odborníků a upozorňuje na
společenská témata, která jsou či brzy velmi pravděpodobně budou důležitá. Každý díl měsíčníku je
specifický i výběrem unikátních prostor a přítomností sto až stopadesátičlenného publika. I v druhém
pololetí roku 2017 šlo především o studenty středních, ale i vysokých škol. Možnost sledovat přípravy
a vysílání pořadu tak dostala během podzimu další bezmála pětistovka zástupců mladé divácké
generace. Za tři roky existence Fokusu VM jde v součtu už o více než tři tisíce lidí.
Ve druhém pololetí roku 2017 odvysílal program ČT24 kromě letních a vánočních repríz patnácti
starších dílů pořadu i tři díly premiérové:

     V lese (areál Střední lesnické školy a lesnického učiliště Křivoklát) – hosty např. Alena
         Zárybnická, Josef Fanta, Michal V. Marek, Radim Tolasz, Marek Turčáni

     Budoucnost kapitalismu (Továrna Holešovice) – hosty např. Stanislav Komárek, Tonya
         Graves, Miroslav Singer, Jan Kysela, Josef Šmajs

     Velký bratr (ČT, studio KH1) – hosty např. Iva Pazderková, Eduard Kučera, Aleš Špidla, Laura
         Janáčková

                                                                                                                           3
         2.2 Události, komentáře

V druhé půli roku 2017 se tým pořadu Události, komentáře (UK) zaměřil na realizaci hned několika
mimořádných projektů, souvisejících s historickými událostmi a velkými politickými tématy, která
vyústila např. speciálním vysíláním z brněnské vily Tugendhat k 25. výročí rozpadu Československa.

Počínaje 21. zářím se ve studiu vystřídali zástupci všech 31 stran a hnutí, kandidujících ve volbách do
PSP ČR. Další speciální vysílání následovalo 21. 10. bezprostředně po sečtení výsledků sněmovních
voleb, a to výjimečně ve 22.30 hodin. Ve studiu UK se sešlo šest předních českých komentátorů
různého názorového spektra.

Třetí speciál s devadesátiminutovou stopáží, začínající už ve 20 hodin, byl realizován v den výročí 17.
listopadu. Pozvání přijali jak aktéři tehdejších událostí, tak nejmladší nově zvolení poslanci, kteří se
narodili po 17. 11. 1989.

Mezi speciální počiny, byť ve standardním formátu, lze zařadit i debaty s kandidáty na prezidenta
v týdnu od 18. prosince. Proběhly celkem tři debaty, během nichž se ve studiu postupně vystřídala
trojice poslaneckých a senátorských kandidátů a posléze dvojice kandidátů s podpisy občanů.
Prezident Miloš Zeman pozvání do pořadu nepřijal.

V průběhu listopadu se s pořadem rozloučil jeho dlouholetý moderátor Lukáš Dolanský, který přešel
na post zpravodaje ČT v Bruselu.

         2.3 Interview ČT24

Pořad zůstává dramaturgicky zaměřen na protagonisty aktuálních událostí - 26 minut s aktérem či
významnou osobností na aktuální téma dne. Nejvýraznější počin druhé poloviny roku 2017 se
bezesporu týkal volby prezidenta. V pořadu se od 27. listopadu postupně vystřídalo osm kandidátů -
kromě prezidenta Miloše Zemana, který pozvání odmítl. Postupovalo se v pořadí: kandidáti s podpisy
senátorů, dále kandidáti s podpisy poslanců a konečně kandidáti s podpisy občanů (vždy v abecedním
pořadí). Rozhovory byly natáčeny v prezidentském salonku pražského Rudolfina, prezident Miloš
Zeman pozvání do tohoto pořadu nepřijal.

         2.4 90´ČT24 – Hyde Park

V druhé polovině roku 2017 pokračoval pořad 90´ ČT24 v detailním pokrývání hlavních událostí dne a
především doba říjen-prosinec byla ve znamení tématu povolební politické situace v ČR. Přestože 90´
ČT24 po celý rok primárně pokrývala domácí dění, věnovala se také dění v zahraniční (napětí na
Korejském poloostrově, Katalánsko, rok od zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA). Aktuálně též
reagovala na teroristické útoky ve světě. Kromě toho odvysílala také speciální vydání věnované 300
letům od narození Marie Terezie, návratu Petry Kvitové na Wimbledon, 25 let organizace Člověk
v tísni, 20 let od úmrtí princezny Diany, připomínka dne televize a 1. 1. 2018 25 let od vzniku ČR.
Odvysílán byl také speciální projekt ve spolupráci s Armádou ČR o záchraně rukojmích v zahraničí. 19.
prosince byl z externí lokace (Arcibiskupský palác) odvysílaný speciální díl – rozhovor s kardinálem
Dominikem Dukou.

                                                                                                                           4
         2.5 Hyde Park Civilizace

Hyde Park Civilizace (HPC) odvysílal v druhém pololetí roku 2017 14 premiérových dílů pořadu
s celkem 21 hosty – včetně dvou nositelů Nobelovy ceny: Paula Modriche a Yoshinori Ohsumiho.
Zahraničními hosty byli také např. Sergej Krikaljov, bývalý kosmonaut, nebo Edward „Rocky“ Kolb.
Výjimečný byl 201. díl HPC, který moderátor pořadu Daniel Stach natočil přímo na Evropské jižní
observatoři v Chile.

Českou špičkovou vědu v HPC reprezentovali např. profesor Oldřich Jirsák, odborník na
nanotechnologie z Technické univerzity v Liberci, profesor Miloslav Druckmüller, matematik,
profesorka Helena Illnerová, fyzioložka a bývalá předsedkyně AV ČR, profesor Jiří Chýla, částicový
fyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR a biolog. Divácky úspěšný byl díl s 98 letým cestovatelem Miroslavem
Zikmundem, který spolu s Jiřím Hanzelkou tvořil legendární dvojici.

Polovina dílů HPC byla cizojazyčná, tyto rozhovory vedl moderátor D. Stach vždy v angličtině a na
webových stránkách pořadu je divákům k dispozici také verze bez tlumočení.

Tým HPC, který je součástí redakce vědy, připravil i tři Vědecká Interview. Hosty byli profesor Josef
Kautzner, přednosta Kliniky kardiologie IKEM, Princ Edward, hrabě z Wessexu a Jan Thompson,
britská velvyslankyně v České republice a nakonec Petr Kabáth, astronom z Astronomického ústavu
AV ČR.

         2.6 Historie.cs

Historie.cs v druhém pololetí roku 2017 kromě jiného připomněla také tři výrazná výročí ze světových
dějin: sté výročí VŘSR 1917, padesáté páté výročí Karibské krize 1962 a pětisté výročí od zveřejnění
95 tezí Martina Luthera ve Wittenbergu v roce 1517.

Na podzim pokračovala spolupráce s brněnským studiem ČT, která vyústila v realizaci dvou dílů
s archeologickým obsahem „Římané na Moravě“ a „Mamuti a jejich lovci“. Oba díly byly natočeny
přímo v expozicích dobových nalezišť. Na Moravě také vznikl díl z období osvícení „Věk rozumu na
Moravě“, díl s názvem „Žítkovská magie“ a dále díl „Na počátku byl hrášek“, který připomněl geniální
osobnost G. J. Mendela. Ve spolupráci s brněnským studiem také vznikly dva pořady „Smíření ve třetí
generaci“ o osudu brněnských Němců a pořad „Mládež vede Brno“.

Novinkou pro Historii.cs byla spolupráce s Polským institutem v Praze. Za účasti i polských historiků
tak vznikl díl „Polsko čeká na Dubčeka“ a „Tatíček Masaryk a děda Pilsudski“.

         2.7 Politické spektrum

Diskusní pořad Politické spektrum už tradičně mapuje politickou, ekonomickou a společenskou
realitu z pozice mimosněmovních politických stran a pomáhá tak divákům utvářet obraz o celkovém
politickém prostředí v naší zemi. Druhé pololetí roku 2017 bylo věnováno vnitropolitické události
číslo jedna, parlamentním volbám, a to ať už z pozice kandidujících stran a hnutí, tak i z hlediska

                                                                                                                           5
postřehů politologů a komentátorů. Pořad byl vysílán živě, v mimořádné stopáži cca 60 minut – podle
počtu hostů v jednotlivých debatách.

         2.8 Archiv ČT24

Pořad Archiv ČT24 dlouhodobě přináší tematické střihové dokumenty, které vycházejí
z Československých filmových týdeníků a z archivu zpravodajství Československé a České televize.
Také ve druhém pololetí roku 2017 pořad pokračoval v uvádění dílů, které prostřednictvím dobových
zpravodajských materiálů přibližují a porovnávají různé oblasti života československé a později české
společnosti od roku 1945 prakticky až do současnosti. Projekt se pravidelně řadí k nejsledovanějším
pořadům sobotního večera a nedělního rána na ČT24.

         2.9 Otázky Václava Moravce

Nejsledovanější televizní diskuse a pravidelně i nejsledovanější pořad ČT24. První hodinu OVM ve
druhém pololetí roku 2017 v průměru sledovalo 464 tisíc diváků, což opět znamená nárůst jak
meziroční, tak mezi pololetími. Také divácká obliba druhé hodiny pořadu oproti minulému období
dále rostla. Průměrná sledovanost této druhé části OVM nyní činí asi 250 000 diváků.

         2.10 Kultura+

Kultura+ je týdeník, vyrobený ve zpravodajství ČT, vysílaný v premiéře na ČT24 a v repríze na ČT Art.
Pořad divákům představuje výrazné osobnosti a důležitá témata z oblasti literatury, výtvarného
umění, hudby nebo tance. Kultura+ si zakládá na originálním vizuálním zpracování, které je
podpořeno možnostmi moderně vystavěného studia. Výběrem témat a hostů je Kultura + bonusem
ke kulturnímu zpravodajství ČT během týdne. Pořad připravuje a uvádí Petr Vizina s editorem
Ondřejem Nezbedou.

         2.11 Objektiv

V druhém pololetí roku 2017 pokračovala zcela nová relace Objektiv ČT24. Začala se vysílat začátkem
roku při příležitosti 30. výročí prvního vydání cestopisného pořadu Objektiv. Třináctiminutový pořad
byl vysílán v premiéře v neděli ve 23:30 hodin a v repríze pak následující sobotu ve stejném vysílacím
čase. Šlo o doplnění tradičního Objektivu. Relaci dramaturgicky připravovaly a moderovaly tváře
Objektivu Anetta Kubalová a Vendula Krejčová.

Relace měla celkově 47 premiér. Vzhledem k nadčasovosti obsahu a exkluzivním destinacím, kterým
se reportáže a rozhovory věnovaly, se vybrané díly v roce 2017 několikrát reprízovaly během různých
svátků. S reprízami se počítá i v roce 2018.

         2.12 Týden v politice

Politika v detailním pohledu – rozbory, analýzy, reportáže, rozhovory. Zpravodajský pořad zaměřený
na dění v poslanecké sněmovně, v Senátu PČR, ve vládě, v Evropském parlamentu a v regionálních

                                                                                                                           6
zastupitelstvech. V druhém pololetí roku 2017 pořad tematicky ovlivnily zejména volby do
poslanecké sněmovny a také druhá přímá volba prezidenta republiky. Počet hlavních hostů byl proto
nižší než v předchozím období, v jednotlivých relacích se zato objevilo více politiků ve více (kratších)
rozhovorech. V polovině října pořad nabídl rozhovory se subjekty, které uspěly ve sněmovních
volbách, další díl pak např. představil lídry nových sněmovních uskupení, tedy Pirátů a SPD.
V listopadu se pak v rámci jedné relace vystřídalo všech 9 kandidátů na prezidenta, každému z nich
byl vyhrazen čas 5 minut a všem respondentům byly kladeny stejné otázky.

Při sestavování první vlády Andreje Babiše se pořad věnoval v krátkých rozhovorech kandidátům na
ministry, ve vysílání byl dán prostor také stranickým sjezdům. V mezidobí tzv. „staré a nové
sněmovny“ byl vysílací čas věnován zejména druhé komoře parlamentu, předsedovi senátu a také
hejtmanům krajů.

         2.13 Týden v justici

Témata pořadu byla v druhé půlce roku 2017 do značné míry přizpůsobena volebním událostem
s důrazem na aktuálnost: parlamentní a prezidentské volby, financování volební kampaně,
přepočítávání hlasů a rozhodování soudů o nich. Mimo volební tematiku se pak v pořadu objevila
např. problematika sporů v Katalánsku, Brexit, situace v justici v Polsku a spory o českou ústavu.

Kromě odborníků na konkrétní témata se oproti předchozím obdobím do vysílání podařilo zapojit
nejvyšší justiční představitele – v pořadu tak vystoupili např. předsedové Nejvyššího a Nejvyššího
správního soudu, Nejvyšší státní zástupce či ministr Pelikán.

         2.14 Věda 24

Pořad připravovaný redakcí vědy, který přináší týdenní souhrn nejdůležitějšího vědeckého dění a
představuje to nejpodstatnější, co redakce v týdnu vyrobila – v původní podobě či v rozšířené nebo
aktualizované verzi. Hlavní téma Vědy 24 je vždy rozpracováno podrobněji než v běžném vysílání
ČT24 (samotnou reportáž doplňují rozhovory, které téma vysvětlují či nabízejí další úhly pohledu).

ČT od září do prosince roku 2017 odvysílala 15 premiérových dílů Vědy 24. Pořad reflektoval zejména
zásadní objevy v českých přírodních i společenských vědách. Z první kategorie to bylo například první
umělé srdce v ČR nebo metoda, která pomůže dříve odhalit rakovinu hrtanu. Z kategorie humanitních
věd pak například analýza kostry bojovníka na Pražském Hradě nebo rozsáhlý průzkum o čtení
českých školáků. Z oblasti světové vědy se pořad podrobně věnoval udílení Nobelových cen nebo
pokrokům v metody CRISPR, která umí vystřihnout část lidské DNA.

V každém dílu pořadu se také objevily vědecké pohledy na běžná témata a reakce na aktuální
události – příkladem může být erupce sopky na Bali nebo ekologická katastrofa po úniku ropy
z tankeru ve Východočínském moři.

                                                                                                                           7
Pro lepší ilustraci dané problematiky pořad využíval nové grafické prvky, především 3D modely
(zatmění Slunce, vznik hurikánů nebo konec sondy Cassini). Nejdůležitější témata pak na konci roku
shrnul speciální díl v dvojnásobné stopáži 55 minut.

         2.15 Newsroom ČT24

Týdeník redakce plánování a analýz ČT (ARPA), který se zaměřuje na reflexi aktuálních událostí na
české i světové mediální scéně. Kromě reportáží přináší také rozhovory s mediálními odborníky a
představiteli nejvýraznějších českých médií.

   3. Zahraniční zpravodajství a mimořádné události

Vysílání ČT reflektovalo i v roce 2017 zásadní dění za českými hranicemi. ČT tak pokrývala události,
které výrazným způsobem ovlivňovaly globální dění a tím i životy obyvatel České republiky. Zároveň
se ale věnovalo i zprávám o dění, které mělo určitý český aspekt, ať šlo o bilaterální vztahy Česka
s jinými zeměmi, nebo o osudy českých občanů za hranicemi jejich vlasti.

Základem pro informování o aktuálním dění ve světě byla spolupráce vyplývající ze členství ve
zpravodajské struktuře EBU a ze spolupráce s významnými zahraničními agenturami, jejichž
materiály ČT využívá. Velkou část dění ČT mapovala prostřednictvím rozsáhlé sítě stálých
zahraničních zpravodajů, kteří v roce 2017 působili v devíti strategicky vybraných lokalitách nejen
v sousedních zemích na třech kontinentech. Kromě toho na zásadní události světového významu
nebo s dopadem na životy obyvatel ČR ČT operativně vyslala zpravodajské týmy, které pak z klíčových
míst přinášely původní zpravodajství.

         3.1 Klíčové události zahraničního dění a jejich odraz ve zpravodajství ČT

Rok 2017 se za českými hranicemi nesl především ve znamení zásadních voleb, které určovaly
směřování klíčových evropských zemí a Evropské unie jako celku. Po parlamentních volbách
v Nizozemsku a Velké Británii a prezidentských ve Francii byly nejdůležitějším evropským hlasováním
druhé poloviny roku volby dolní komory v sousedním Německu.

Podobně jako v předchozích zásadních hlasováních i při této příležitosti zřídila ČT své speciální
volební studio přímo v místě dění, v tomto případě v Berlíně, v bezprostřední blízkosti historické
budovy Reichstagu, který je sídlem současného Spolkového sněmu. Odsud ČT vysílala nejen
mimořádné pořady věnované posledním hodinám kampaně, vlastní volbě i sčítání hlasů, ale odbavila
odsud i podstatné části hned tří hlavních zpravodajských relací Událostí.

Děním druhé poloviny roku hýbala taky hned dvě referenda o nezávislosti. Obě vyvolala sled událostí,
jejichž dopad bude citelný po dlouhou dobu. O obou ČT vyčerpávajícím způsobem informovala – jak o
hlasování o vyhlášení nezávislosti kurdských oblastí na severu Iráku, tak prostřednictvím svého
zpravodaje i o průběhu a následcích referenda o odtržení Katalánska od Španělska.

Zásadní posuny ale přinášely i dlouho plánované akce. Jednou z nejvýznamnějších bylo zasedání
Ústředního výboru čínské komunistické strany, které nebývalým způsobem posílilo postavení

                                                                                                                           8
současného prezidenta Si Ťin-pchinga. O jeho průběhu i dopadech na další dění v jedné
z nejdůležitějších zemí světa informovala asijská zpravodajka.

         3.2 Česko ve světě

ČT jako národní médium ve svém vysílání akcentovalo také události, které nebyly zásadní z hlediska
globálního dění, ale hrály důležitou roli z pohledu jejích konzumentů, tedy obyvatel Česka.

ČT tak přinášela zprávy o zásadních jednáních nejvyšších ústavních činitelů. Moskevský zpravodaj
informoval podrobně o jednáních prezidenta republiky v Soči a Moskvě, stejně jako o detailech
obchodních vztahů, o nichž se na těchto setkáních mluvilo především. Podobně ČT prostřednictvím
zvláštního týmu informovala o setkání prezidentů zemí Visegrádské skupiny, nebo o návštěvě hlavy
státu v sousedním Slovensku. V přímém přenosu pak nabídla prezidentův projev na Parlamentním
shromáždění Rady Evropy, který zakončil půlrok českého předsednictví v této organizaci. K tomuto
tématu se ČT ve vysílání vracela opakovaně.

Stejně jako ČT informuje o všech zahraničních cestách hlavy státu, přináší původní zpravodajství i z
návštěv předsedy vlády. ČT tak pokrývala zahraniční působení premiéra jak v rovině biletarálních
vztahů, tak i na poli multilaterální diplomacie. Už tradičně pak jeho působení na klíčových evropských
summitech pokrývala prostřednictvím dvou zpravodajských štábů – jeden zprostředkovával okamžité
zpravodajství do kontinuálního vysílání ČT24, další pak informoval o průběhu jednání a dodával
potřebný kontext pro hlavní zpravodajské relace. Podobný princip byl uplatňován i při prvním jednání
nového premiéra na jeho prvním summitu v Bruselu v prosinci 2017.

Zahraniční zpravodajství ČT se věnovalo nejenom představitelům výkonné moci, informovalo rovněž
o jednáních zákonodárců s jejich zahraničními partnery. Původní zpravodajství přinášelo např.
rozhovory zástupců Sněmovny PČR v sousedním Slovensku, nebo informovalo o cestách členů vedení
Senátu do Jižní Koreje. Zpravodajské štáby vyjížděly také například za českými vojáky, kteří působí
v Iráku nebo Afghánistánu. Původní zpravodajství ČT zprostředkovalo také průběh soudu s dvojicí
českých občanů, které turecké úřady vinily z podpory terorismu. A mimořádně vyslaná zpravodajka
přinášela z Egypta aktuální informace o útoku na turisty v letovisku Hurgháda, jehož obětí se stala
česká občanka.

         3.3 Mimořádné události

Mimořádné události druhého pololetí 2017 se nesly jednak ve znamení pokračujících bezpečnostních
hrozeb, ale taky extrémních klimatických jevů, zejména hurikánů v Karibské oblasti. Ze všech
zásadních událostí přinášela ČT aktuální a původní zpravodajství. Zpravodajové pokrývali situaci
například v Barceloně po útoku dodávkou v centru města. Washingtonský zpravodaj Martin Řezníček
se pak pohyboval na hranici únosného rizika při informování o řádění hurikánů Harvey a Irma přímo
v těch nejpostiženějších oblastech USA.

                                                                                                                           9
         3.4 Zahraniční zpravodajové

Konec roku 2017 se nesl ve znamení plánované výměny na téměř polovině zpravodajských postů. Už
v prosinci se z dosavadního působiště v Bruselu přesunul do nově otevíraného postu v Londýně
Bohumil Vostal. V pozici zpravodaje pokrývajícího dění v zemích Beneluxu, ale především události
spojené s EU a NATO ho vystřídal Lukáš Dolanský. Do Moskvy se po několika letech vrátil Miroslav
Karas, ve Varšavě ho nahradila reportérka Dana Zlatohlávková. Do Prahy se po pěti letech vrátil
Martin Řezníček a ve Washingtonu ho nahradil dosavadní moskevský zpravodaj David Miřejovský.

Podobně velké střídání z organizačních důvodů zasahuje do fungování jednotlivých zahraničních
středisek. I navzdory tomu se ale na všech místech podařilo sledovat bez přestávky klíčové dění
v daných zemích.

Zpravodajství připravenému z USA dominovala dvě témata – dění kolem amerického prezidenta
Donalda Trumpa a katastrofy spojené s řáděním hurikánů na jihovýchodě země. Martin Řezníček
obsáhle referoval o sporech Bílého domu s oponenty nejen v otázce vyšetřování styků Trumpova
týmu s ruskými představiteli, ale i v otázkách politické agendy – ať to byla daňová reforma nebo
nelegální imigrace. Země má za sebou taky hurikánovou sezónu, která překonávala historické rekordy
– hurikán Harvey se zařadil mezi bouře, které způsobily největší materiální škody a hurikán Irma je
zase nejsilnější zaznamenanou v Karibiku po dobu měření. Náš americký štáb přinášel exkluzivní
zpravodajství přímo z nejpostiženějších míst. Věnovali se ale taky třeba v Las Vegas následkům
nejtragičtějšího řádění osamělého střelce v amerických dějinách.

Tým zpravodajů v Bruselu se věnoval především otázkám spojeným s děním v evropských institucích
– debatám kolem dalšího řešení migrace, ale taky prohlubujícím se rozdílům mezi starými a
některými členy unie, například v otázce názorů na některé nové zákony třeba v Polsku nebo
Maďarsku. Důležitou agendou je pak samozřejmě průběh jednání o podobě odchodu Velké Británie
z EU, tzv. brexit.

Zpravodajství z Francie se věnovalo prvním krokům nového francouzského prezidenta ve funkci.
Značný čas ale strávil taky v sousedním Španělsku v souvislosti s děním kolem katalánského referenda
o nezávislosti autonomní oblasti. Tato největší španělská ústavní krize od roku 1975 ovlivňovala ale i
dění na celoevropské úrovni.

Zpravodaj v Izraeli samozřejmě pokrýval dění v samotném Izraeli (politické dohady, následky uznání
Jeruzaléma jako hlavního města Izraele ze strany USA), ale přímo v postižených zemích natáčel
reportáže související s vrcholícím tažením proti teroristům z organizace Islámský stát. Velkou
pozornost dostalo v našem vysílání jednak dobývání klíčového města Mosul, ale taky další vývoj po
vytlačení IS z dobytých území – kurdské referendum o nezávislosti a následné omezení autonomie
dotčených oblastí.

Agendu zpravodaje v Německu určovalo především dění na politické scéně nejdůležitější evropské
země dneška. Zářijovým volbám předcházela hektická kampaň. Hlasování pak přineslo
komplikovanou skladbu nové dolní komory parlamentu, což vyústilo v dlouhé a složité rozhovory o
povolebním uspořádání.

                                                                                                                         10
Ani po téměř dvou letech nedělily ruské úřady našemu zpravodaji v Rusku stálou novinářskou
akreditaci. To samozřejmě výrazným způsobem komplikovalo jeho působení v zemi i v dalších
státech, které by měl tento post pokrývat. Zpravodajství z tohoto regionu dominovala situace před
blížícími se volbami prezidenta i přetrvávající spory ohledně ruského vměšování do předvolebního
boje v mnoha západních zemích – Moskva z toho kromě USA obvinila i Velká Británie nebo Francie.

Zpravodajka ČT v Číně a jihovýchodní Asii pokrývala jednak dění v nejvyšších patrech čínské politiky,
ale věnovala se i vzrůstajícímu napětí na korejském poloostrově. Přímo z Pekingu přinášela původní
zpravodajství o tématech souvisejících s jednou z nejzásadnějších změn ve fungování čínské
komunistické strany a posilování pozice současného prezidenta. V exkluzivních reportážích z obou
zemí rozděleného poloostrova pak zachycovala různé aspekty zhoršující se krize kolem
severokorejského jaderného a raketového programu.

Dění v Polsku dominovaly pokračující politické spory jednak na vnitropolitické úrovni mezi vládou a
opozicí, ale taky ve vztazích mezi Varšavou a Bruselem. Evropská komise se rozhodla poprvé
aktivovat Článek 7 Lisabonské smlouvy kvůli sporné reformě polského soudnictví. To, společně
s rekonstrukcí polské vlády tvořilo zásadní část agendy varšavského zpravodaje.

Zpravodaj na Slovensku má ve svém portofoliu i pokrývání událostí v sousedních zemích – Rakousku
a Maďarsku. Přímo z místa tak informoval například o průběhu kampaně před parlamentními volbami
v Rakousku a následných koaličních jednáních. Velkou pozornost poutaly i krajské volby na Slovensku,
zejména v souvislosti s úspěchem krajní pravice v těch posledních.

         3.5 Horizont ČT24

Výraznou změnou prošel i denní formát pořadu Horizont ČT24. Nová podoba poskytuje divákům
pestřejší pohled na dění za českými hranicemi. Zvýšil se podíl reportáží a původních materiálů od
zahraničních zpravodajů ČT, hosté ve studiu komentují pravidelně maximálně dvě klíčová témata dne
nebo fenomén, který hýbe děním v některé zemi. Změny umožňují pružněji reagovat na aktuální dění
a zároveň poskytují prostor pro větší variabilitu témat, mnohem častěji se ve vysílání prosazuje
unikátní agenda, která nevychází z událostí toho daného dne, ale naopak popisuje dlouhodobější
trendy, které dění ve zmiňovaných oblastech ovlivňují možná v ještě větší míře. V kombinaci
s dotáčenými vyjádřeními českých expertů na danou problematiku se podařilo najít rovnováhu mezi
pestrostí obsahu a hloubkou referování o jednotlivých tématech. Zvýšený divácký zájem o vysílání
Horizontu ČT24 po startu výše zmíněných změn je dalším argumentem pro snahu podobné změny
postupně prosadit i ve struktuře nedělního hodinového Horizontu.

                                                                                                                         11
   4. Regionální zpravodajství a spolupráce s redakcemi zpravodajství TS
       Brno, TS Ostrava, TS Hradec Králové a TS České Budějovice

Druhé pololetí roku 2017 bylo pro regionální zpravodajství ve znamení výměny technologií v nově
vzniklých studiích (Hradec králové, České Budějovice), které si vyžádalo krátkou odstávku. Po
zprovoznění nových režií se obě studia znovu zapojila do vysílání na ČT24 a v průměru každé z nich
připravuje 6 - 7 speciálních vysílání do měsíce. Všem regionálním studiím se daří posilovat svou
přítomnost na sociálních sítích a distribuovat veřejnoprávní obsah stále většímu spektru příjemců.

   5. Projekt iReportér

ČT24 v roce 2017 dále pokračovala v posilování trendu občanské a participativní žurnalistiky. Projekt
iReportér měl v tomto roce 52 252 zaregistrovaných uživatelů, kteří v průběhu roku natočili celkem
17 676 zpravodajských příspěvků. Využití ve vysílání ČT našlo 4221 z nich – nejvíce v relacích Týden
v regionech (2138)a Počasí (857). Zbývající se uplatnily v tematické sekci webu ČT.

   6. Činnost Editoriálního panelu Zpravodajství ČT

Složení Editoriálního panelu bylo v souladu s pravidly v rámci redakčního hlasování doplněno o nové
členy, a to s účinností od 16. 7. 2017. Ani v druhé pololetí roku 2017 nebyl zaznamenán žádný
podnět k jednání tohoto poradního orgánu ČT.

   7. Útvar techniky zpravodajství

V druhé polovině roku 2017 pokračovala rekonstrukce systému DNPS II. etapou, v jejímž rámci bylo
při zachování každodenního provozu, upraveno osm střihových pracovišť na nelineární střižny
navázané na systém DNPS, včetně výměny jejich technologie schopné pracovat ve formátu HD.

V rámci této etapy také začala úprava systému DNPS II, která umožní spolupráci s grafickým
systémem ORAD. Po ukončení této etapy bude na výrobu v systému DNPS převedeno také sportovní
zpravodajství a výroba pro kanál ČT Sport. Těmi to kroky bude plně zajištěna flexibilita všech
střihových pracovišť v rámci jednotného zpravodajského střihového systému.

Celkově je objekt zpravodajství schopen plně vysílat a vyrábět ve formátu HD. Výjimku tvoří
pracoviště „ režie Velín“, u něhož byla v rámci investičního plánu 2017 zakoupena nová HD režie
včetně čtyř kamerových HD řetězců.

Výroba a vysílaní v rámci mobilních a satelitních technologií: mimo pravidelného zajišťování
běžného provozu reportážních štábů (cca 16-17 štábů denně) a obsluhy 4 DSNG vozů (3 DSNG ve
dvousměnném provozu) proběhla realizace těchto mimořádných akcí většího rozsahu:

                                                                                                                         12
     MFF K. Vary (29. 6. - 9. 7.) DSNG 036 + R9/HD9+R17/HD17+batoh , studio, vstupy, střih atd.,
         náročná akce (5 kamer, 6 techniků),

     Volby Berlín (23. - 26. 9.) DSNG 024 + 2 technici,

     Parlamentní volby (20. - 21. 10.) DSNG 036 + 4 technici, DSNG 039 + 3 technici, DSNG 023 + 3
         technici kompletní nasazení a pokrytí veškeré technologie střediska (sobota 21. 10.)
         nasazeno 28 techniků),

     Pietní akt Vítkov (28. 10.) DSNG 039 + 4 technici,

     Národní třída (17. 11.) DSNG 036 + 4 technici, velmi dlouhý a náročný přenos ve zhoršených
         klimatických podmínkách,

     Albertov (17. 11.) DSNG 039 + 3 technici,

     Kongres TOP 09 (24. - 26. 11.) DSNG 036 + 4 technici,

     Interview ČT s prezidentskými kandidáty (27. - 6. 12.) DSNG 036 + 4 technici, natáčení 8
         pořadů s prezidentskými kandidáty 27. 11. 2017

     Události moderace (11. - 15. 12.) DSNG 036 + 4 technici, moderace z exteriéru v souvislosti s
         prezidentskou předvolební kampaní,

     Události moderace (18. -20. 12.) DSNG 039 + 3 technici, moderace z exteriéru v souvislosti s
         prezidentskou předvolební kampaní,

     Jednání vlády Lednice (3. - 4. 9.)DSNG 023 + 2 technici,

     Státní vyznamenání Pražský hrad (28. 10.) DSNG 036 + 3 technici + vedoucí RT-OZ, jištění
         přenosu,

     ST6 Třeboň (15. - 16. 12.) DSNG 036 + DSNG 039 + 6 techniků, kompletní vysílání sobotního
         ST6, spolupráce s PT ČT.

V rámci obnovy technologií proběhla úprava satelitního vozu DSNG 039 (výměna kamerových
řetězců, korekce, záměnnost komponent s DSNG 036, možnost připojení třetí kamery na optice
s korekcemi).

Rovněž započala realizace dvou nových jednokamerových satelitních HD DSNG vozů s
pravděpodobným termínem zahájení provozu na počátku 2018.

Pokračovala také modernizace jednotlivých krajských redakcí. Probíhá úspěšné vysílání z nových
regionálních studií v Hradci Králové a Českých Budějovicích. Obě studia byla doplněna dalšími
střižnami a vysílání bylo dovybaveno „poloautomatizovaným“ odbavením.

Koncem roku 2017 byla zahájena výroba a vysílaní v nové zahraniční redakci v Londýně.

                                                                                                                         13
Na základě rozvíjejícího se trendu sociálních sítí bylo v objektu zpravodajství vyprojektováno a
zrealizováno „Studio Facebook“. Minirežijní komplex a studio jsou provozovány jako samoobslužné,
tedy pouze za přítomnosti pracovníků sociálních sítí a bez účasti technika, kameramana, osvětlovače.

   8. Vzdělávací centrum Zpravodajství

Cyklus seminářů či workshopů a přednášek v rámci vzdělávacího centra zpravodajství ČT pokračoval
ve druhém pololetí roku 2017 ve dvou rovinách. Kromě standardní vzdělávací agendy věnované
začínajícím členům redakce zpravodajství, probíhala v tomto období především školení, která
vyplynula z aktuální potřeby a poptávky jednotlivých redakcí.

Tradiční školení nových redaktorů pro práci v redakčním systému DNPS 2 tak doplnil seminář s
výkladem pro práci v infobance ČTK. Jde o dva z několika základních operačních nástrojů, bez kterých
se žádný redaktor či editor zpravodajství neobejde. Školení redakčního systému zajišťuje už
pravidelně redaktor zpravodajství Oldřich Borůvka, režim infobanky ČTK představila lektorka
agentury Petra Luptáková. Jako rutinní lze také označit přednášku vedoucí úseku mediálního práva
JUDr. Havlové, věnovanou výkladu volebních pravidel (vydává je generální ředitel ČT) platných v ČT
pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.

Velmi cenný byl v předvolební době také seminář zaměřený na volební systémy a průzkumy,
doplněný o související politologické parametry volební agendy. Přednášel přední český odborník na
problematiku průzkumů veřejného mínění, vedoucí katedry politologie na FF Univerzity Palackého
v Olomouci doc. Tomáš Lebeda.

Redakci byla nabídnuta také přednáška o české zbraňové legislativě. Stalo se tak v reakci na nové
zpřísňující normy připravené Evropskou komisí. A také v souvislosti s iniciativou tehdejšího ministra
vnitra na změnu ústavy ČR - ve smyslu práva nosit a užít zbraň (pozn.: v prosinci v senátu návrh
novely ústavy neprošel). Seminář připravil a prezentoval ředitel právního útvaru ČT Mgr. Tomáš
Gawron.

Seminář věnovaný sociologickému výzkumu se soustředil na popis a vysvětlení základních pojmů a
verifikaci popisu měření sledovanosti televizních pořadů, resp. návštěvnosti televizních materiálů na
internetových stránkách. Přednášela Renata Týmová, vedoucí útvaru VPA ČT.

Na základě aktuální poptávky redakce se ještě na sklonku roku 2017 uskutečnil workshop zaměřený
na práci v nové fotobance ČTK, který vedl její šéfredaktor Petr Michl.

                                                                                                                         14
   9. ČT24 online

V září 2017 došlo k přestěhování on-line redakce do budovy Zpravodajství. Tento krok navázal na
sloučení redakcí z 1. 1. 2017 a byl nutnou podmínkou dalšího prohloubení a zkvalitnění spolupráce
napříč redakcemi ČT24. Změna se projevila okamžitě v intenzivnější koordinaci výroby mezi
redakcemi webu, vysílání, ARPA a sociálních sítí - např. už v průběhu voleb do PS PČR 2017.

Web ČT24 i díky výše uvedenému pokračoval ve druhém pololetí roku 2017 v nastaveném trendu
zkvalitňování publikovaného obsahu a poskytování maximální informační přidané hodnoty. To se
ukázalo i v případě informování o nejvýznamnější zpravodajské události období - voleb do
Poslanecké sněmovny PČR. V povolebním období se nadále web ČT24 podrobně věnoval
vyjednávání o ustavení Sněmovny a vzniku vlády. Zejména v druhé polovině období pak podrobně
informoval o dění týkajícím se volby prezidenta republiky - mimo jiné připravil pro všechny
kandidáty speciální stránky s jejich rozsáhlými profily, záznamy jejich vystoupení ve vysílání a
roztříděnými články.

V oblasti mezinárodního dění se web ČT24 obsáhle věnoval zejména napětí na Korejském
poloostrově, vnitřní politice USA, Ruska a Číny, uprchlické krizi, vyjednáváním o Brexitu, snahám
Katalánska o nezávislost na Španělsku, pokračujícímu boji proti samozvanému Islámskému státu,
parlamentním volbám v Rakousku a Německu, či velkým živelním katastrofám.

Důležitou součástí zpravodajství na webu ČT24 byla také ekonomická témata, zejména ta s důrazem
na problematiku trhu práce, měnový vývoj po ukončení intervenčního režimu ČNB či fenomén
kryptoměn. Web se výrazně zabýval také oblastí vědy a technologií, a to zejména medicínskými
tématy, umělou inteligencí, klimatickými změnami, astronomií či úspěchy českých vědců.

Pro první polovinu roku 2018 byla v průběhu druhého pololetí 2017 finalizována aplikace pro sčítání
a zobrazování výsledků lednové prezidentské volby.

         9. 1. Hashtag #ČT24

Krátký zpravodajský přehled #ČT24, který se dvakrát denně vysílá současně jak na ČT24, tak i na
sociálních sítích – ve čtvercovém formátu, který je uzpůsobený pro tzv. chytré telefony a tablety.

   10. Sledovanost ČT24

         10.1 Možnost příjmu a zásah – tzv. denní reach

Aktuální deklarovaná dostupnost ČT24 z dat ze zaváděcího výzkumu peoplemetrového projektu za
rok 2017 i z měsíčních reportů je beze změny na úrovni 99 % televizních domácností České republiky.

                                                                                                                         15
                                                                                  Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10.1.2018, živě + TS0-3

V druhém pololetí 2017 vyhledávalo ČT24 každý den v průměru 1 445 000 diváků (dle definice se
započítávají ti diváci, kteří daný den „odsledovali“ alespoň tři minuty nepřetržitě). Denní reach se od
roku 2014 pohybuje stabilně okolo hodnoty milion a půl diváků denně. Maxima denního průměru
diváků v druhém pololetí letošního roku bylo dosaženo v říjnu - 1 629 000 jednotlivců, což je
celoroční maximum, především díky říjnovým parlamentním volbám.

         10.2 Podíl na publiku – share

                                                                                  Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10.1.2018, živě + TS0-3

ČT24 získala v druhém pololetí 2017 podíl na divácích 4,54 %, což je výrazně více než v prvním
pololetí (3,96 %). Jednoznačně nejvyšší výsledek ČT24 dosáhla zmíněným parlamentním volbám
v říjnu (5,57 %), jedná se o měsíční maximum od začátku roku 2014. V hlavním večerním vysílacím
čase (tzv. prime-time, 19 – 22 hodin) ČT24 dosáhla v druhém pololetí 2017 podílu na publiku ve výši
2,76 %, trendově tento ukazatel kopíruje výsledky za celý den.
Kvalitativní parametry podobně jako sledovanost v druhém pololetí 2017 odráží vyšší společenský
zájem o ČT24 a vykazují vesměs výrazné zvýšení oproti prvnímu pololetí. Koeficient spokojenosti
diváků s kanálem ČT24 vzrostl na úroveň 8,3, což je nejvyšší hodnota od roku 2013. U originality (53
%) registrujeme nárůst o pět procentních bodů oproti prvnímu pololetí, a u parametru zaujetí (64 %)
se jedná o stejný výsledek jako prvním pololetí i v minulém roce. Mezi nejlépe hodnocené pořady

                                                                                                                         16
zpravodajského kanálu v roce 2007 patří Věda 24 (8,8), Hyde Park Civilizace (8,8), Jaro 45 (8,8),
Neznámí hrdinové (8,7), Volby 2017 (8,6), Týden v regionech (8,6), Objektiv ČT24 (8,5), Archiv ČT24
(8,5), dopolední Zprávy (v 10:00/11:00; 8,5) a Studio ČT-24 (8,5).

                                                                                                                                        Zdroj: DKV ČT

Důvěryhodnost ČT, zjišťovaná v rámci trackingového výzkumu, se pohybuje dlouhodobě na vysoké
úrovni, i když v posledním období zaznamenáváme lehce klesající tendenci. Přesto stále 70 % diváků
souhlasí s výrokem „Česká televize je důvěryhodná“. Jako nejdůvěryhodnější hlavní zpravodajský
pořad byly diváky jednoznačně označeny Události v ČT. Vnímají ho tak dlouhodobě téměř dvě třetiny
obyvatel ČR. Zpravodajství ČT je dlouhodobě vnímáno jako stabilní a objektivní, vyvážené a
poskytující nezávislé informace bez vnějších vlivů. (Zdroj: Semestrální Trackingový výzkum – Kantar
TNS – 2017).

V porovnání s 1. pololetím zůstalo vnímání celkové míry důvěryhodnosti ČT na stejné úrovni. Index
důvěryhodnosti ČT činí 63%* a stále se pohybuje v evropském srovnání v nadprůměrných
hodnotách. Zároveň je stále 66 % respondentů přesvědčeno, že ČT divákům předkládá objektivní a
vyvážené informace. (Zdroj: Semestrální Trackingový výzkum – Kantar TNS – 2017)1

10.3. Poměr premiér a repríz ve vysílání ČT24 za 2. pololetí 2017

Premiérovost  v hodinách  v procentech
premiéry      2824         63,9
reprízy       1592         36,1
celkem        4416        100,0

                                                                                                                                   Zdroj: AOP ČT

Ve 2. pololetí 2017 odvysílala ČT24 2824 hodin premiér, což je 63,9 % z celkového vysílacího času.
ČT24 odvysílala ve 2. pololetí 2017 122,1 hodin mimořádného zpravodajství přímým přenosem nebo

1 Výstupy z trackingu ČT jsou reprezentativní pro populaci 18+.
* Hodnota odpovídá celkovému koeficientu pro daný indikátor na stupnici 0 % - 100 %. Ten je vypočítán z průměru odpovědí na škále 1:
rozhodně souhlasím až 4: rozhodně nesouhlasím.

                                                                                                                         17
ze záznamu. Dále bylo na ČT24 odvysíláno 145,4 hodin záznamů schůzí PSPČR. Celkově to bylo tedy
za 2. pololetí roku 2017 267,5 hodin mimořádného zpravodajství a záznamů schůzí PSPČR.

         10.4 Sledovanost hlavní zpravodajské relace ČT Události

Události na ČT sledovalo za posledních pět let v průměru 823 tisíc diváků; toto číslo je velmi stabilní a
odchylky jednotlivých let od toho průměru jsou zcela minimální. Podobně dlouhodobý trend platí i
pro podíl na publiku. Na mírné snížení meziročního sharu Událostí ve výši půl procentního bodu
oproti roku 2016 měly vliv i změny na konkurečních stanicích z hlediska audience flow diváků,
například prodloužení stopáže hlavní zpravodajské relace na TV Barrandov přes 19. hodinu od konce
února 2017. Meziroční pokles podílu na divácích hlavních zpravodajských relací na Nově, Primě i
Barrandovu byl větší než u Událostí; Televizní noviny i Zprávy FTV Prima zaznamenaly pokles větší než
jeden procentní bod.

UDÁLOSTI - SLEDOVANOST A PODÍL NA SLEDOVANOSTI

ČT1+ČT24       2012  2013  2014                 2015   2016   1.pol.2017  2.pol.2017
                                                 814    830       821         804
rating (tis.)  775   847   803                  24,88  25,40     24,28       25,58

share (%)      23,79 25,65 23,92

                                                Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10.1.2018, živě + TS0-3

Události jsou stabilně druhou nejsledovanější hlavní zpravodajskou relací. Podobně je na tom i celá
zpravodajská hodina mezi 19h a 20h. V trendu platí u obou ukazatelů stejný komentář jako u hlavní
zpravodajské relace. Zájem diváků o hlavní zpravodajskou relaci vrcholil na podzim 2017, kdy
probíhaly klíčové domácí politické události – to odráží zejména podíl Událostí, který byl v 2. pololetí
2017 nejvyšší od roku 2013.

VÝKON ZPRAVODAJSKÉ HODINY 19-20 V LETECH

ČT1+ČT24       2012  2013  2014                 2015   2016   1.pol.2017 2.pol.2017
                                                 784    801
rating (tis.)  715   807   768                  23,44  24,17  790         786

share (%)      21,38 23,94 22,38                              23,09       24,61

                                                                                  Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10.1.2018, živě + TS0-3

Při porovnání sledovanosti mezi jednotlivými diváckými cílovými skupinami je zřejmé, že Události
jsou více vyhledávány muži, lidmi staršími 55 let a výrazně nadprůměrně diváky s vysokoškolským
vzděláním (téměř 41 % VŠ publika).

                                                                                                                         18
UDÁLOSTI - PODÍL NA SLEDOVANOSTI V JEDNOTLIVÝCH DIVÁCKÝCH SKUPINÁCH

ČT1+ČT24  2013   2014   2015   2016 1.pol.2017                       2.pol.2017
                                                                        25,58
15+       25,65  23,92  24,88  25,40  24,28                             29,70
                                                                        22,28
M15+      30,21  28,51  29,11  29,03  28,82                             9,51
                                                                        11,11
Ž15+      22,15  20,30  21,47  22,51  20,66                             18,74
                                                                        20,95
15-24     10,63  9,09   6,96   7,21   7,71                              26,40
                                                                        34,81
25-34     16,94  13,68  11,51  11,12  11,00                             18,78
                                                                        30,13
35-44     18,83  19,40  18,20  17,05  16,21                             40,85

45-54     23,20  21,03  23,21  23,36  20,96

55-64     26,76  25,06  26,96  27,50  26,11

65+       34,03  31,49  32,97  34,24  32,84

ZŠ+Vy     18,44  17,06  17,58  17,87  17,17

SŠ        30,01  27,88  28,98  29,78  28,21

VŠ        45,59  40,17  42,36  43,06  40,97

                               Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10.1.2018, živě + TS0-3

         10.5. Sledovanost dalších pořadů ČT24

K vysílání ČT24 za druhé pololetí 2017 je třeba poznamenat, že výsledky byly výrazně ovlivněny
říjnovými Parlamentními volbami a dalšími předcházejícími i navazujícími událostmi, které přilákaly
publikum ve zvýšené míře k ČT24. Celkový říjnový podíl na divácích ČT24 byl ve výši 5,57%, což je
nejen letošní maximum, ale i nejvíce od začátku roku 2014. Volební sobota pak zaznamenala rekord
sledovanosti i share – během soboty 21.10. ČT24 přilákala k obrazovkám více než 3 200 000 diváků,
což je denní maximum od červnových povodní v roce 2013 a signalizuje zájem i těch diváků, kteří
ČT24 nevyhledávají zcela pravidelně. Výrazný nárůst diváků zaznamenaly zpravodajské i diskusní
pořady ČT24, a to jak ty pravidelné tak mimořádné volební pořady a speciály. Volební studio na ČT24
21. 10. 2017 sledovalo v průměru 816 tisíc diváků a podíl na sledovanosti dosáhl 36,73 %; nedělní
Otázky Václava Moravce pak vidělo na programech ČT1 a ČT24 697 tisíc diváků při share 30,22 % a
staly se tak nejsledovanějším OVM od února 2014. Před volbami ČT nabídla divákům vedle
pravidelných pořadů i seriál předvolebních debat završených Superdebatou ve čtvrtek 19. října.
Superdebatu na ČT1 a ČT24 sledovalo v průměru 893 tisíc diváků a viděl ji tak téměř každý třetí divák
přítomný u televize. Seriál 14 předvolebních debat na ČT24 byl vysílán již od poloviny září; průměrný

                                                                                                                         19
zásah každé z debat činil 427 tisíc diváků (diváci, kteří shlédli alespoň tři minuty dané debaty),
nejvyšší průměrnou sledovanost měla debata na téma státní finance, kterou vidělo 223 tisíc diváků.

Zahraniční události sice zůstaly mírně ve stínu těch domácích, ČT24 přesto odvysílala několik speciálů
k významným evropským (zářijové německé parlamentní volby, situace v Katalánsku) i světovým
událostem. Prostor dostala i reflexe teroristických útoků např. v Barceloně nebo v Egyptě a také
porážka tzv. islámského státu.

Z nových pořadů ČT24 za poslední tři roky zmiňujeme 90´ ČT24, Fokus Václava Moravce nebo nové
pořady vědecké redakce Věda 24 (premiérová sledovanost 85 tisíc diváků při share 2,69 % za 2017) či
Vědecké interview (premiérová sledovanost 73 tisíc diváků při share 2,58 % za 2017) .

V únoru 2016 nahradil ve všední dny pořad 90´ ČT24 dřívější Hyde park a Ekonomiku ČT24. Pokud
porovnáme rok 2017 s předchozím rokem, platí, že pořad má stabilní publikum, v absolutní
sledovanosti i podílu na publiku je dokonce patrný mírný nárůst publika, který byl v druhém pololetí
2017 dokonce o něco výraznější než v první polovině roku. K navýšení došlo i u celoročního zásahu
pořadu.

ROK   NÁZEV     RATING (TIS.) SHARE (%)  REACH (TIS.)
2016  90' ČT24                           3 923
2017  90' ČT24  60  1,58                 4 048

                65  1,71

                Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10.1.2018, živě + TS0-3

Fokus Václava Moravce sleduje i v druhém pololetí 2017 přes 100 tisíc diváků (3 premiérových vydání
- 106 000 absolutně při share 2,76%), devět premiérových vydání za celý rok 2017 celkově zasáhlo
téměř milion a půl diváků.

                                         20
         10.6. Web ČT24 (www.ct24.cz)

                                                                                                                                  Zdroj: NetMonitor

V roce 2017 zaznamenal web ČT24 oproti předchozím rokům výrazný nárůst návštěvnosti, který je
způsoben i změnou metodiky měření v projektu Netmonitor od července 2016 a od července 2017.
Součástí prezentovaných dat za první pololetí roku 2016 byla pouze návštěvnost za PC, od druhé
poloviny roku 2016 jsou měřeny i ostatní zařízení (smartphony, tablety). V polovině roku 2017 se
opět změnila metodika, měří se tzv. overnight a všechny naše měřené weby zaznamenaly nárůst.
Data návštěvnosti, která předkládáme za rok 2017, jsou kompletní, tedy spojená s návštěvností na
mobilních zařízeních. Průměrně na webu ČT24 strávil každý uživatel 10 minut.
Nejsilnějším měsícem z hlediska návštěvnosti byl v roce 2017 říjen, kdy web ČT24 navštívilo 1.086
tisíc reálných uživatelů a to díky volbám do poslanecké sněmovny. Nejslabším letošním měsícem pak
byl červen se 621 tisíci reálných uživatelů.
Nejsledovanějším pořadem ČT24 na internetu bylo vysílání Interview ČT24 ze 4. 5. 2017 s Andrejem
Babišem k demisi vlády se 46 tisíci diváků 4+. Zároveň je tento pořad na internetu nejsledovanějším
od ledna 2014, tedy od začátku používání metodiky měření sledovanosti pořadů na internetu.
Druhým nejsledovanějším pořadem na internetu byla předvolební Superdebata lídrů politických stran
před parlamentními volbami 19. 10. 2017, kterou na internetu sledovalo 18 tisíc diváků starších 4 let.
Dalšími vyhledávanými pořady na webu jsou Otázky Václava Moravce z 12. 2. a 7. 5. 2017.
47% uživatelů webu ČT24 jej navštěvuje kvůli živému vysílání a další dvě pětiny aby si přečetli, co je
nového. 61 % navštěvuje web (téměř) denně. Mezi návštěvníky významně převažují muži (76 %) a
lidé alespoň s maturitou (84 %). 81% návštěvníků hodnotí web pozitivně (Pro ČT zpracoval: NMS
Market Research 11/2017).

                                                                                                                         21
Dle studie Zpravodajství a zpravodajské weby, kterou každoročně realizuje agentura Nielsen
Admosphere, je web ČT24.cz dlouhodobě vnímán jako nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR.

                                                  Zdroj: Nielsen Admosphere

10.7. Mezinárodní srovnání zpravodajských kanálů

Zpravodajský kanál ČT24 se umístil v roce 2017 na 1. místě ve zpravodajských kanálech v rámci EBU.
Dlouhodobě ČT24 patří mezi top 3 zpravodajské kanály v Evropě.

                                                                                                                         22
   11. Záměry Zpravodajství pro příští období:

    − příprava předvolebního a volebního vysílání spojeného s volbami Prezidenta ČR v roce 2018,
    − programový rozvoj regionálního zpravodajství s ohledem na možnosti nových zpravodajských

         studií v Českých Budějovicích, Hradci Králové a možnosti komplexu TS Brno,
    − zahájení provozu zpravodajského postu ČT ve Velké Británii a příprava nového

         zpravodajského postu v Turecku (Istanbul),
    − projekty spojené s tzv. „Rokem osmičkových výročí“ – příprava a vysílání pořadů a speciálních

         bloků spojených s významnými výročími v roce 2018,
    − příprava a realizace předvolebního a volebního vysílání spojeného s volbami do obecních

         zastupitelstev a doplňovacích voleb do Senátu PS ČR,
    − mimořádné vysílání spojené s významnými událostmi v zahraničí (prezidentské volby v Rusku

         atp.).

Zpracoval:
Zdeněk ŠÁMAL ,
ředitel Zpravodajství ČT
S využitím podkladů redakcí Zpravodajství, APA (R. Týmová), ÚTOZ (Z. Staněk), ČT24 online (K. Tinl),
PCZ (A. Majstorovičová).

V Praze dne 26. ledna 2018

                                                                                                                         23