Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 218251000560012 najdete zde
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF)
za rok 2017
© Česká televize 2018
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
1 Obsah
1 Obsah......................................................................................................................................... 2
2 Stav přechodu na druhou generaci zemského terestrického vysílání........................................... 4
3 Investice od počátku roku 2017 a strategie rozvoje pro další období........................................... 6
3.1 Studiová technika a provedené technologické změny ........................................................ 6
3.2 Technologické změny v objektu zpravodajství.................................................................... 9
3.3 Přenosová technika ......................................................................................................... 11
3.4 Postprodukční zázemí...................................................................................................... 11
3.5 Výměna teletextových serverů ........................................................................................ 13
4 Výhled rozvoje techniky na další období ................................................................................... 14
5 Základní informace o útvaru APF .............................................................................................. 16
5.1 Význam a činnost APF...................................................................................................... 16
5.2 Organizace a personální podmínky APF ........................................................................... 17
6 Zpráva o činnosti APF, digitalizaci a rozvoji technologií za rok 2017 .......................................... 18
6.1 Audiovizuální fond (filmový fond a fond telemagnetických a digitálních záznamů)........... 18
6.1.1 Správa audiovizuálního fondu...................................................................................... 18
6.1.2 Digitalizace audiovizuálního fondu .............................................................................. 21
6.1.3 Technologický rozvoj audiovizuálního archivu ............................................................. 24
6.1.4 Využívání audiovizuálního fondu ................................................................................. 25
6.2 Zvukový fond................................................................................................................... 26
6.2.1 Správa zvukového fondu ............................................................................................. 27
6.2.2 Digitalizace zvukového fondu ...................................................................................... 27
6.2.3 Technologický rozvoj zvukového archivu ..................................................................... 27
6.2.4 Využívání zvukového fondu ......................................................................................... 28
6.3 Fond fotografií................................................................................................................. 28
6.3.1 Správa fondu fotografií................................................................................................ 28
2/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
6.3.2 Digitalizace fondu fotografií ........................................................................................ 29
6.3.3 Technologický rozvoj archivu fotografií ....................................................................... 29
6.3.4 Využívání fondu fotografií ........................................................................................... 29
6.4 Spisový fond .................................................................................................................... 30
6.4.1 Správa spisového fondu .............................................................................................. 30
6.4.2 Digitalizace spisového fondu ....................................................................................... 31
6.4.3 Technologický rozvoj archivace spisů........................................................................... 32
6.4.4 Využívání spisového fondu .......................................................................................... 33
6.5 Knihovna (knihy, noviny a časopisy)................................................................................. 33
6.5.1 Správa fondu knih, novin a časopisů ............................................................................ 34
6.5.2 Digitalizace fondu knih, novin a časopisů ..................................................................... 34
6.5.3 Technologický rozvoj knihovny .................................................................................... 34
6.5.4 Využívání fondu knih, novin a časopisů........................................................................ 35
6.6 Ostatní činnosti a odborné aktivity APF ........................................................................... 35
7 Přehled nákladů a investic vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho digitalizaci................... 37
3/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
2 Stav přechodu na druhou generaci zemského
terestrického vysílání
Přechod na DVB-T2/HEVC je vynuceným krokem souvisejícím s rozhodnutím Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz
v Evropské unii (dále jen Rozhodnutí EU), které je zcela netržním zásahem do oblasti zemského
televizního vysílání v zájmu rozvoje vysokorychlostních datových sítí. Problémy vyvolané
Rozhodnutím EU a s ním spojenou druhou vlnou digitalizace nejsou izolovaným problémem ČT, ale
týkají se všech terestricky vysílajících subjektů a operátorů poskytujících vysílací služby. Vzhledem
k tomu, že se tak děje na základě politického rozhodnutí, mají otázky spojené s digitalizací
i nezanedbatelný politický rozměr s dopadem na více jak polovinu populace.
Na základě očekávaného rozhodnutí EU připravila a schválila Vláda ČR v předstihu „Strategii rozvoje
zemského digitálního televizního vysílání“ (dále jen Strategie) dne 20. července 2016 a v ní byla
přisouzena ČT zásadní role. Předpokládala přijetí tzv. diginovely, jejímž cílem bylo vytvořit pro ČT
odpovídající základní legislativní a ekonomické podmínky (součástí řešení byla nakonec i novela
zákona o DPH) pro realizaci přijaté Strategie.
Legislativní proces Diginovely byl zatížen, s televizním vysíláním nesouvisející, diskusí o cenách
mobilních služeb a datových tarifech. Zdlouhavé projednávání vyústilo v zásadní zpoždění více jak půl
roku. Diginovela, která je pouze dílčím krokem k naplnění schválené Strategie, začala platit teprve
2. 9. 2017.
Již v prosinci 2016 zahájilo MPO prostřednictvím ÚOHS u EK DG Competition prenotifikační řízení
v záležitosti kompenzací vybraných vyvolaných nákladů procesu uvolnění rádiových kmitočtů pásma
700 MHz související s provozem přechodových sítí. V rámci tohoto řízení byla zodpovězena tři kola
dotazů DG Competition. Je však skutečností, že dosud není k dispozici jakékoli stanovisko DG
Competition a není tedy jasné, jaký model financování souběžného vysílání bude možný. Navíc MF
navrhovaná změna zákona o DPH mění podmínky celého procesu druhé vlny digitalizace,
zpochybňuje vládou přijatou Strategii a do značné míry i činí neúčinnou diginovelu. V souladu
s dohodou s předkladateli současného znění zákona o DPH využívá dnes ČT prostředky získané
z vratky DPH na realizaci projektu přechodu na DVB-T2. Tím vzniká z hlediska ekonomiky celého
procesu krizová situace. Jejím zdrojem je nečinnost EK DG Competition a hlavně záměr MF na změnu
zákona o DPH. Nelze vyloučit, že již v první polovině roku 2019 nebude projekt druhé vlny digitalizace
možné v potřebné míře financovat a že ČT nebude moci pokračovat v naplňování Strategie.
Situace v roce 2018 zatím nevykazuje žádné krizové momenty a ČT v plné míře realizuje projekt
přechodu na DVB-T2/HEVC v plném rozsahu, tak, jak pro rok 2018 předpokládá projektový plán.
4/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
Pro rok 2018 byly naplánovány tyto zásadní kroky:
1. Zahájení vysílání přechodové sítě PS 21 - proběhlo podle plánu:
2. Od konce června je plánováno zahájení řešení dokrytí výstavbou opakovačů, převaděčů
a vysílačů malého výkonu
Výstavba převaděčů naráží na nedostatek kmitočtů
a neukončenou mezinárodní koordinaci a jak je patrné již u
prvních pětadvaceti prioritních dokrývačů, je nutné ve třech
případech použít dočasný kmitočet a jeden případ není dosud
vyřešen (viz.tabulka). Technická příprava je
v takovém stupni přípravy, že lze předpokládat spuštění
potřebných dokrývačů podle plánu.
3. Ukončení vysílání MPX1a
Kmitočty využívané pro regionální sítě a tedy i MPX1a, mají
platné oprávnění do 30. 6. 2019. MPX1a jako rozšíření MPX1
řešil vysílání ČT :D/art a zároveň vysílání ve vysokém rozlišení
ve standardu DVB-T/MPEG4. Dostupnost vysílání ČT :D/art v době přechodu na DVB-T2/HEVC bylo
vyřešeno změnou struktury vysílání MPX1 ve standardu DVB-T/MPEG2. Prostor pro zařazení ČT :D/art
5/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
do MPX1 byl vytvořen omezením rozsahu některých služeb a snížením datových toků stávajících
televizních a rozhlasových kanálů. Omezením datových toků jednotlivých služeb byla dosažena
požadovaná šířka pásma, vyjádřená potřebným datovým tokem pro ČT :D/art 3.5 Mbit/sec. Uvedené
restrikce se v případě souběhu programů, které mají v daný okamžik vyšší požadavek na přidělený
datový tok, mohou na jednotlivých kanálech České televize projevit sníženou kvalitou obrazu.
Vysílání ve vysokém rozlišení je nyní plně pokryto vysíláním přechodové sítě PS21, která splňuje
podmínky pokrytí platné pro multiplex veřejné služby. Právě díky souběhu MPX1 s přechodovou sítí
PS21 bylo možné přistoupit k výše uvedeným omezením v rámci MPX1, aniž by došlo k celkovému
snížení kvality poskytované služby.
Vysílání MPX1a tedy již předpokládá jeho ukončení 30. 9. 2018.
3 Investice od počátku roku 2017 a strategie rozvoje
pro další období
Tato část zprávy o stavu a rozvoji techniky České televize si klade za cíl mapovat období od počátku
roku 2017 a následně v návaznosti stručně popsat komplexní vizi strategického rozvoje televizních
technologií pro následující období.
3.1 Studiová technika a provedené technologické změny
Ve sledovaném období se z hlediska investičních akcí jako nejzásadnější jeví, nejen z hlediska objemu
investičních prostředků, ale zejména s ohledem na řešení havarijního stavu a zajištění bezpečnosti
práce, rekonstrukce horní sféry pražských studií KH 3, KH 4 a rekonstrukce horní sféry ostravského
studia ST 2. Předmětná rekonstrukce těchto scénických osvětlovacích systémů byla vynucena nikoli
jen sledováním standardních technologických trendů a snahou o kvalitní zasvícení scény jednotlivých
pořadů zde vyráběných, ale zejména s ohledem na bezpečnost provozu dotčených studií. Zde je
nutné vzít v úvahu, že kompletní osvětlovací studiová technika včetně veškerých mechanických
pojezdových a kotvících systémů byla instalována v sedmdesátých létech minulého století.
Rekonstrukce byly tedy vynuceny s ohledem na platnost evropských směrnic, které se dotčenou
oblastí zabývají a kterou normativně regulují. Systém ovládání byl v současném provozu
nedostatečný, velmi pomalý a často poruchový. Po posledních zátěžových zkouškách, které proběhly
před rekonstrukcí a také po povinných revizích byla podstatná část teleskopů, tedy zdvihových
kotvících systémů jednotlivých studiových svítidel, z důvodu nadměrného opotřebení vyřazena. Výčet
závad, které v konečném důsledku vedly k rekonstrukci, byl natolik závažný, že v případě
nerekonstruování by bylo nutné studia vyřadit z provozu. Jednalo se zejména o zastaralý systém
navíjení lan, únik maziv z převodovek jednotlivých teleskopů a s tím spojené riziko požáru, s ohledem
na vysokou teplotu v okolí scénických lamp. Průběžné opravy jednotlivých selhávajících komponent
nedávaly uspokojivé výsledky zejména s ohledem na fakt, že nebylo možné získat od realizátorů
6/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
dílčích oprav záruku na systém jako takový. Kromě prosté obměny systému, vedoucí ke zvýšení
bezpečnosti při výrobě a vysílání pořadů, bylo účelem realizace zvýšení rovnoměrnosti hladiny světla
v dotčených studiích a zvýšení rychlosti zasvícení jednotlivých scén. Modernizace osvětlovacích
systémů vede ke zlepšení ovladatelnosti světelného parku a periferních zařízení umístěných na
osvětlovacím roštu pod stropem. Vzhledem k programovatelnosti intenzity světelného výkonu
jednotlivých diskrétních svítidel a přesných pozic v rámci pohybu těchto svítidel bylo možné
dosáhnout maximální dosažitelné efektivity. U rekonstrukce ostravského studia ST 2 je nutné dodat,
že studio bylo z hlediska variability významně omezeno masivními nosníky lichoběžníkového profilu,
které z hlediska funkcionality rozdělovaly studiový prostor na tři vzájemně nepropojitelné sektory.
Světelná technika tedy mohla operovat pouze ve třetině studia, pro kterou byla instalována.
Schematičnost takového řešení je z přiložené fotodokumentace zřejmá. Odstraněním nosníků byl
studiový prostor zcelen a vložené investiční prostředky zajistí nejen odstranění bezpečnostních rizik
při provozování studia, ale zároveň tato úprava významně zefektivní provoz. V případě podvěšení
horní sféry pod lichoběžníkové nosníky by byla malá světlá výška studiového prostoru a takové řešení
by znemožňovalo výrobu a vysílání pořadů z předmětného studia. Při rekonstrukci bylo nezbytné
nejen odstranění nosníků, ale realizace horní sféry systémem vyneseného svařeného systému
traverz, které rozloží statickou zátěž.
Studio ST2 Ostrava s patrnými nosníky lichoběžníkového tvaru, které dělí osvětlovací systém.
7/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
Odstraňování nosníků studia ST2.
Nová horní sféra studia ST 2 – z obrázku je patrná podstatně vyšší efektivní výška spolu se
sdílením studiového prostoru jako celku.
8/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
Navazující investiční akcí velkého rozsahu byla ve zmíněném studiu KH3 také příslušná obrazová
a zvuková režie. Režijní komplex SK3 byl před rekonstrukcí v roce 2017 naposledy kompletně
rekonstruován v roce 1996. Po rekonstrukci v roce 1996 byl vybaven kombinací analogové a digitální
obrazové technologie pro výrobu a vysílání ve standardním rozlišení (SD) a analogovou zvukovou
technologií. V současné době je studiový komplex SK3 využíván jak pro pravidelnou výrobu převážně
dětských pořadů, tak pro občasné živé vysílání. I do budoucna má rekonstruovaný studiový komplex
sloužit převážně pro výrobu pořadů pro ČT:D i jako univerzální studio pro ostatní programy. Počítá se
s tím, že pro veškerou výrobu a vysílání je po rekonstrukci technologie SK3 konfigurovatelná pro
prokládaný (1080i50) a neprokládaný (1080p50) režim. Pracoviště je navrženo tak, aby mohlo být
v případě potřeby v provozu 24 hodin denně.
Obrázek: Pracoviště obrazové režie KH3. Obrázek: Pracoviště obrazové kontroly KH3.
Obrázek: Pracoviště zvukové režie KH3.
3.2 Technologické změny v objektu zpravodajství
Na přelomu roku 2017/2018 byla ukončena technologická úprava systému DNPS2 (Digital news
production systém 2). Zjednodušeně lze systém DNPS2 popsat jako serverovou technologii, která
zahrnuje jak software, tak hardware, sloužící pro výrobu a vysílání zpravodajství, sportu a publicistiky.
Podstatnou funkcionalitou tohoto páteřního zpravodajského systému je propojení systému pro
studia Praha, Brno a Ostrava. Zmíněná úprava a následná přejímka systému umožnila zahájit přechod
výroby sportovního zpravodajství a ostatních pořadů na platformu systému SONAPS. Velkou
prověrkou rozšířeného systému byl záznam, výroba a odbavování přenosů ze ZOH v Jižní Korei
v únoru 2018 a tato prověrka prokázala, že systém je schopen bez problémů pracovat v režimu
plného zatížení. Již koncem uplynulého roku byla zahájena akce kompletního útlumu páskové
9/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
technologie při výrobě všech pořadů ve zpravodajství, včetně záznamu vysílacích čistopisů pro účely
reprízového vysílání, respektive jejich archivace. Součástí této akce je také změna technologie při
výrobě pořadů a to jak na straně technických, tak i na straně výrobních složek. Realizace projektu
DNPS2 přináší sjednocení technologického prostředí pro výrobu a vysílání pořadů redakce
zpravodajství, sportu a části aktuální publicistiky a to ve všech třech studiích – Praha, Brno a Ostrava.
Díky tomu je možné efektivněji a jednodušeji sdílet kontent mezi studii, i mezi jednotlivými
redakcemi. Bylo také možné realizovat přechod na výrobu a vysílání v HD. Propojení DNPS2
s ostatními digitálními systémy v ČT (DCPS, DAR, Studiová výroba, Vysílací technika atd.) umožňuje
zavést kompletně bezpáskové workflow ve zpravodajství a do budoucna umožňuje i přechod na zcela
beznosičové workflow.
V první polovině roku 2018 probíhala etapa projektování Upgrade Studiového komplexu SK-9, kde je
cílem výměna stávající obrazové technologie za technologii schopnou zpracovávat signály ve formátu
HD. Po ukončení této výměny, která je plánována na září letošního roku, bude dokončen přechod
všech režijních komplexů na technologii HD, což umožní výrobu a vysílání ve formátu HD u všech
pořadů vyráběných v objektu zpravodajství.
Na přelomu února a března byly do provozu uvedeny dva nové HD DSNG vozy (CZE 043 a 044), které
nahradily již technologicky nevyhovující a opotřebované SD vozy CZE 023 a 024. Pozitivně to ovlivnilo
komfort práce štábů a spolehlivost vysílání. Obměněný HD SNG vůz České televize je vybaven tak, aby
jej ČT mohla používat při vysílání velkých sportovních akcí a to jak v redundantním režimu, tak v
režimu vysílání dvou nezávislých signálů. Vůz je nasazován pro účely vysílání aktuálního zpravodajství.
Návrh i provedení bylo již od počátku koncipováno tak, aby přihlédlo k budoucímu vybavení
obrazovou a zvukovou režií, 3 kamerových řetězů a dalšího nutného zařízení tak, aby mohl být vůz
zároveň využíván jako samostatný, nebo pomocný přenosový vůz. Variabilita je jedním ze stěžejních
prvků, které chce Česká televize implementovat i v dalším rozvoji přenosové techniky.
DSNG Přenosový vůz.
10/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
3.3 Přenosová technika
Významnou investiční akcí realizovanou v průběhu roku 2018 byla částečná rekonstrukce
přenosového vozu HD 5. Přenosový vůz byl osazen monitorovou stěnou s CRT monitory starými 19
let, které umožňují zobrazit signály pouze ve standardním rozlišení. Velmi často docházelo
k reklamacím kvality obrazu ze strany členů výrobního štábu, zejména při výrobě uměleckých pořadů.
Přenosový vůz HD 5 prošel již v předcházejícím období rekonstrukcí, která absorbovala nejnutnější
komponenty tak, aby se vůz stal provozuschopným pro současné vysílání. Předchozí upgrade tedy
zahrnoval HD kamery, režijní video zpracování a audio mixážní stůl. V rámci rozsahu investic však
zůstala 16 let stará dorozumívací ústředna spolu s již poruchovými panely, která již nebyla schopna
zajistit požadavky na dorozumívání moderního režijního přenosového vozu. Dále zůstaly bez výměny
pomocné jednotky a část jednotek signálového zpracování, které neumožnily plně využít kapacity
nově instalovaných zařízení. Některá pomocná zařízení byla již také na hranici životnosti. Bylo tedy
rozhodnuto o realizaci další etapy upgradu předmětného přenosového vozu s označením HD 5.
Součástí upgradu se tedy v této druhé modernizační etapě staly zejména obměna monitorové stěny
a zobrazovačů, výměna dorozumívací ústředny a panelů, dokončení upgradu zbylé technologie
a měření HD signálu nutné k realizaci všech druhů přenosů. Dále pak upgrade zvukové režie
na provoz v systému Dolby 5.1 - rozšíření o stageboxy, tedy rozbočovací a sdružovací boxy.
V detailnějším popisu lze pak uvézt rozšíření zařízení umožňující export materiálu z videoserverů,
obměnu zastaralé pomocné technologie (generátor TC, generátor synchronizace) a konečně zařízení
umožňující připojení kamer po infrastrukturních optických vláknech.
3.4 Postprodukční zázemí
Kromě investičních akcí, které vedly k posílení solitérních technologických kapacit bylo investováno
do harmonizování technologií, které jsou sdíleny v rámci síťového prostředí. Česká televize se tak,
spolu s ostatními subjekty, musí nutně přizpůsobit trendu, kdy softwarové firmy své produkty
neprodávají, ale v podstatě pronajímají. Cena za softwarovou licenci produktu pak není dominantní
nákladovou položkou, ale stěžejní se stává cena za podporu softwaru. Často však s novou verzí
softwaru, který je aktuálně výrobcem podporován, přichází požadavek na obměnu hardwaru, jako
nutnou podmínkou fungování zmíněné aktuální sw verze. V souvislosti s právě popsaným jevem bylo
ve sledovaném období nutné harmonizovat zařízení a procesy v oblasti postprodukce mediální
prezentace. Střihová pracoviště výroby pořadů mediální prezentace byla osazena střižnami Avid MC,
diskovým polem Avid ISIS, PAM Avid Interplay a transfer managerem Marquis Broadcast Medway.
Pracoviště byla vybudována na začátku roku 2010. Software popsaných střihových pracovišť byl
provozován na pracovních stanicích HP Z400 gen1, u kterých nelze navýšit kapacitu pamětí RAM.
Pouze 2 střihová pracoviště, která byla realizována později, byla osazena generačně mladšími typy HP
Z420. V době upgradu lze však i u těchto strojů konstatovat, že se jednalo o stroje na hranici
možností takového provozu. Z důvodu nevyhovujícího HW střižen nebylo možné v daném období
využít předplaceného supportu a upgradovat stanice na aktuální verze sw Avid MC 8.6.x. Tyto verze
zároveň umožňují zpracovat materiály, pořizované nejmodernějšími kamerami, respektive kodéry,
které předmětné kamery používají. Bylo tedy nutné veškeré natočené materiály přepočítávat
11/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
v oddělení obrazové a zvukové techniky do formátu, který střihová pracoviště akceptovaly jako
vstupní formát audio, potažmo video dat. Jakýkoli převod mezi kodeky vede k degradaci dat a nutně
tedy vede ke zhoršení dosažitelné kvality na výstupu televizního řetězce. Logickým krokem se tedy
stala hardwarová harmonizace předmětných postprodukčních pracovišť a to s návazností
na pracoviště trikové postprodukce, kde jsou vyráběny vlastní i koprodukční filmové projekty. Celý
proces vedl k vybudování postprodukčního celku v prostorách bývalé studiové režie.
Filmová díla a dramatická tvorba inklinuje k vyspělým technologiím, které ji odlišují od standardní
televizní tvorby. Technickými prostředky lze částečně definovat i vlastní žánr, který je aktuálně
vyráběn. Mezi výrazové prostředky patří barevné podání, práce s hloubkou ostrosti nebo práce se
snímkovou rychlostí primárního záznamu obrazu. Samostatnou kapitolou je pak vlastní snímání
primárního zvuku. Popsané aspekty musely být akceptovány také v technickém zázemí České
televize. Součástí technologické výbavy se staly kamery Arri Alexa SXT a Arri Amira, které byly a jsou
stále více požadovány filmovými tvůrci. Uvedenými kamerami byla v kapacitách České televize
v poslední době natočena například díla Defenestrace, Dukla 61, Metanol nebo seriál Redl, který
spolu s třetí řadou seriálu Labyrint čeká na své uvedení na obrazovku České televize. Ve zvukové
technice byly pořízeny vícekanálové rekordéry spolu s bezdrátovým přenosem signálu. Vzhledem
k vysokému objemu investic bylo nutné rozložit nákup tohoto zařízení v čase, a tedy se jedná
o pořizování technologií, které bude ČT realizovat v postupných krocích i v dalších letech. Obecně lze
konstatovat, že se takovým investováním stává Česká televize méně závislá na dílčích pronájmech pro
jednotlivé projekty. Kromě samotné techniky primárního záznamu je však nezbytná logistika a servis
této techniky tak, aby byla využívána v maximální možné míře a to v provozuschopném stavu.
Na tomto poli buduje Česká televize centrální OSET, což je - zjednodušeně řečeno - centrální odborně
vedený sklad exteriérové techniky současně se základním servisním zajištěním. Jednotlivými dílčími
sklady disponuje ČT již nyní, ale množí se připomínky volající po sofistikovaném centrálním OSETu,
který by zabezpečil, kromě vytěžitelnosti interních kapacit, také okamžitý odborný servis a technickou
součinnost. Vzhledem k množství výroby dramatických pořadů a kinodistribučních děl musí Česká
televize reflektovat požadavky tvůrčích složek a výrobních štábů. Je však zřejmé, že není a nebude
možné disponovat veškerou požadovanou technikou. Zejména kamerová optika je prakticky vždy
otázkou preferencí konkrétního kameramana nasazeného na daný filmový projekt. Centralizace
technických kapacit by však měla absorbovat pomyslnou střední hodnotu vybavení, ke kterému se
pronajímá pouze ta část techniky, kterou není účelné z hlediska rentability pořizovat do majetku
České televize. Termín dokončení centrálního OSETu je v prvním kvartálu roku 2019. Kromě zařízení
primárního záznamu obrazu a zvuku je, zejména pro filmovou a dramatickou tvorbu, podstatná
postprodukce spojená s barevnými korekcemi. Barevné korekce jsou u předmětných děl považovány
za standard. Česká televize v současné době disponuje celkem čtyřmi pracovišti pro barevné korekce
filmových a dramatických děl a dvěma pracovišti pro televizní barevné korekce. Vzhledem k tomu, že
objem primárních dat, zejména s moderními elektronickými filmovými kamerami významně narostl,
bylo nutné v rámci postprodukční infrastruktury průběžně navyšovat datový prostor. V roce 2017 byl
navýšen datový prostor centrálního úložiště s vysokou propustností datových sběrnic DDN. Tento typ
úložiště je schopen obsloužit, již v textu zmíněná, pracoviště barevných korekcí, která pracují často
i s nekomprimovanými soubory primárního záznamu obrazu typu RAW nebo s jinými datovými
soubory s velkým datovým tokem. Současně se zvětšujícím se objemem dat a zvyšujícími se nároky
na udržení kvality výsledného záznamu bylo nutné navýšit kapacitu sdílených polí systému online
12/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
střižen Avid. Toto navýšení bylo nutné i z povahy sdílení nově budovaných střižen trikové
postprodukce a nutného sdílení materiálu pro stávající postprodukční systém.
3.5 Výměna teletextových serverů
Československá televize zahájila vysílání teletextu dne 1. 5. 1988. Tehdy provozované zařízení
pocházelo od firmy VG Electronics Ltd. V roce 1992 došlo k přechodu na technologii, kterou vyvinula
a dodala česká firmy SATURN - TOYA s.r.o., jejíž koncepce zůstala zachována i přes další výměnu
teletextových serverů v roce 2004. Česká televize v současnosti vysílá teletext v MUX1 na všech pěti
základních programech, dvou regionálních mutacích ČT1 a jeden společný teletext pro HD multiplexy.
Teletext se ve své historické epoše etabloval jako cenný zdroj všeobecně dostupných a aktuálních
informací, žel omezený svým nepříliš velkým rozsahem a zejména zpočátku také potížemi se
správným zobrazením české diakritiky na ne zcela kompatibilních přijímacích zařízeních.
Velmi cennou službu představovalo zavedení skrytých titulků, s jejichž pomocí se zpřístupnilo značné
procento vysílaných pořadů divákům se sluchovým postižením.
Jak již bylo zmíněno, dosud provozovaná technologie pro vysílání teletextu pochází z roku 2004
a výrazně se projevuje značná fyzická a morální zastaralost. Proto bylo v roce 2017 rozhodnuto
o generační obměně těchto serverů.
Klíčovou součást původních teletextových serverů (dále také Phoebe) tvoří PC televizní karta do slotu
PCI, jejíž zakázková výroba probíhala v malých sériích a byla již před lety definitivně ukončena. Dalším
problémem je získání určitých modelů základních desek pro PC, které s uvedenou TV kartou bez
potíží spolupracují. Z těchto důvodů byla navržena velká koncepční změna a přistoupeno k vývoji a
realizaci teletextových serverů běžících ve virtuálním prostředí. Hlavní znaky a výhody nové
koncepce:
- nezávislost teletextových serverů na hostitelském hardware (PC server). Tento HW může být
téměř libovolně měněn, upgradován, bez vlivu na činnost Phoebe. O to se stará virtualizační
nástroj VMware;
- na jediném fyzickém zařízení lze provozovat více virtuálních serverů – opět výhodná
vlastnost; podmínkami jsou dostatečný výkon hostitelského PC a příslušně dimenzovaný
počet fyzických síťových rozhraní;
- jednodušší zálohování systému a komfortní vzdálená správa teletextových serverů;
- zásadní rozdíl z technického hlediska představuje změna místa, kde teletextový signál
vstupuje do televizního signálu. V případě dosluhujících serverů Phoebe je v jejich speciálních
kartách vytvářen analogový televizní signál, obsahující teletextové informace v příslušných
řádcích vertikálního zatemňovacího impulsu (VBI). Tento signál se po digitalizaci vkládá
do výstupního signálu v odbavovacích řetězcích, a takto je předáván kompresní technologii
(head-end). Nové servery Phoebe předávají teletextové pakety po datové síti přímo
13/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
do multiplexoru kompresní technologie, kde jsou vytvářeny teletextové služby pro každý
program zvlášť (PIDy).
Projekt virtualizovaných teletextových serverů odstranil zásadní nevýhodu fatálního nedostatku
náhradních komponentů a umožnil České televizi pokračovat v poskytování této služby
i v perspektivních HD multiplexech.
4 Výhled rozvoje techniky na další období
Předpokládaný směr rozvoje technicky naváže na stávající koncepci, která je ve stručné formě
představena v předcházejícím textu. Z hlediska studiové techniky jsou režijní komplexy kromě studia
KH 4 a KH 5 zrekonstruována pro výrobu pořadů ve vysokém rozlišení. Případná rekonstrukce
studiových komplexů KH 4 a KH 5 bude vycházet z plánů výroby a míry efektivity takových
rekonstrukcí. V současné době je výroba a vysílání pořadů z těchto studií realizována pomocí
přistavených přenosových vozů.
Jak již bylo v textu zmíněno, bude probíhat průběžné doplňování technologického vybavení filmových
setů, které zajišťují výrobu hraných dramatických pořadů, distribučních dokumentů a filmových děl.
V této oblasti je nutné kromě vlastní obměny techniky, která se periodicky dostává svou poruchovostí
do oblasti nerentability oprav, řešit také její technickou nepoužitelnost v rámci udržitelné kvality
vyráběných pořadů. Centralizací filmové techniky chceme dosáhnout větší vytěžitelnosti stávajících
kapacit.
Jako součást strategie technického směřování je užitečné zmínit obměnu provozu vícekamerových
přenosových vozů. Jedná se o postupnou obměnu technologií z formátu 1080i50 na formát 1080p50.
Tato obměna bude probíhat jako generační obměna zařízení, která jsou již často 10 a více let
v každodenním provozování. Jedná se tak zejména o kamerové řetězce a serverovou technologii
pro primární záznam s dostatečným počtem vstupů a kapacitou. V oddělení provozu přenosové
techniky je dále potřebné rozpracovat koncept menších přenosových vozů, které by v budoucnu
doplnily, či částečně nahradily, velké a střední přenosové vozy, se kterými je často problematicky,
nebo i nemožné, zajistit výrobu pořadů v centrech měst nebo pro takové vozy zajistit potřebný
prostorový zábor. Dalším podstatným parametrem, který tato strategie sleduje, je maximální
zefektivnění výroby a vysílání pořadů České televize zajišťované prostřednictvím vícekamerových
přenosových vozů.
V rámci již zřízených regionálních studií v Hradci Králové a v Českých Budějovicích bude integrován
zpravodajský systém Octopus tak, aby byla maximální možnou měrou vytěžována data napříč všemi
zpravodajskými studii České televize. Integrace se bude týkat i nově budovaných zpravodajských
studií, jejichž spuštění se v krátkodobém horizontu předpokládá. Obecně lze předpokládat užší
sepjetí regionálních studií s navázáním na výměnu video a audio materiálů a se sdílením
metadatových struktur tak, aby byla zajištěna maximální vytěžitelnost pořízeného primárního
záznamu. Studia budou opět vybavena třemi kamerami se čtecím zařízením, které již bude
integrováno s redakčním systémem Octopus a čtecí zařízení bude sjednoceno se zařízením
14/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
instalovaným ve studiích v Praze. Novou obrazovou a zvukovou režií (digitální) s monitorovou stěnou
a zobrazením signálů přes multiviewery, HD SDI maticí a novým playoutem, novou grafickou stanicí s
propojením na RS Octopus, dorozumíváním s ústřednou a příslušnými střihovými pracovišti pro
zpracování zpravodajských příspěvků.
Vzhledem k tomu, že ČT se dlouhodobě snaží garantovat kvalitu svého vysílání, počítá podobně jako
v případě sítí DVB-T a DVB-S2, také se sestavováním multiplexu šířeného v síti DVB-T2 na zařízeních,
jejichž výběr, konfiguraci a provoz bude mít plně pod kontrolou. Nyní tento úkol plní headend, který
poskytují jako svou službu v rámci přechodové sítě PS21 České radiokomunikace. ČT připravuje výběr
vhodné technologie tak, aby byla plně funkční ještě před zahájením postupného vypínání sítě 1
DVB-T. Mezi základní požadavky na nový headend s technologií kódování HEVC patří možnost řešit
regionalizaci vysílání podobným způsobem, jako je tomu při satelitním šíření, aby si divák kdekoli na
území ČR mohl vybrat, kterou verzi regionální zpravodajské relace chce sledovat. Headend umožní
rozšířit nabídku regionálního zpravodajství a aktuální publicistiky zvýšením počtu oblastí z dnešních
tří (Čechy, Severní Morava, Jižní Morava) na pět rozdělením Čech na tři menší oblasti.
Nejzásadnější investicí pro příští období je rekonstrukce odbavovacích pracovišť. V současné době
provozovaný komplex je v provozu již deset let a je tedy nejen morálně, ale zejména technicky
na hranici své životnosti. Současné řešení vycházelo v době své realizace z konceptu formátu signálu
ve vysokém rozlišení 1920 x 1080i, který byl zvolen v návaznosti na tehdejší vysílací sítě DVB-T. Zde je
nutné vzít v úvahu, že vysílání v nových sítích DVB-T2/HEVC, ve kterých již Česká televize vysílá
v přechodovém multiplexu 11, je standardem vysílací formát 1920x1080p50. K převodu, neboli
upscalingu, formátu signálu tedy dochází na úrovni vysílacího kodéru. Nová odbavovací pracoviště
budou převod formátu signálu řešit na úrovni playout vysílacích záznamových zařízení a vysílané
pořady tak budou převedeny v předstihu a s minimalizací degradace původního díla. Dalším nutným
aspektem nových vysílacích komplexů bude zvýšení bezpečnosti pomocí zjednodušení zálohování
a dále také nutná koexistence odbavení pořadů pro oblast Nových médií. Komplexní pojetí nových
odbavovacích pracovišť povede ke zpřehlednění a zjednodušení odbavení. V současné době
používaná pracoviště byla v průběhu svého provozování postupně povyšována o další funkcionality,
které, ačkoli byly implementovány se snahou o co nejbezpečnější provoz, nutně vedly k vyšší míře
rizikovosti a případných poruch ve vysílání. Nespornou výhodou pro novou koncepci je fakt, že šíře
pásma multiplexu v DVB-T2 je dostatečná pro umístění všech kanálů České televize ve vysokém
rozlišení, což zjednodušuje zejména řešení odbavení na úrovni distribučních prvků. Vybudování
odbavení ve formátu 1080p50 je základním předpokladem pro výrobu a postprodukování pořadů
v tomto formátu, který bude Česká televize schopna odbavit v nativní podobě bez následných
konverzí vedoucích k degradaci výstupního signálu. Zde je však nutno konstatovat, že pouhá změna
struktury odbavovacích řetězců na formát 1080p50 není ucelené řešení pro tento formát bez
postupné změny celého postprodukčního řetězu na tento formát. Pakliže nebudou alokovány
finanční prostředky na přechod postprodukčního zázemí v dostatečném objemu, bude celková kvalita
signálu na výstupu odbavovacích řetězců snížena. Současně je účelné znovu zmínit, že přechod na
formát 1080p50 je vynucen přechodem na vysílací standard vysílání DVB-T2/HEVC a tedy je krokem
souvisejícím s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017.
15/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
5 Základní informace o útvaru APF
5.1 Význam a činnost APF
Archiv a programové fondy České televize (APF) – Archiv ČT plní v rámci fungování televize
nezastupitelnou roli. Pečuje o všechny důležité materiály vzniklé z činnosti televize od jejího založení
v roce 1953. Denně přejímá k archivaci velké množství nově vznikajících materiálů a zajišťuje přístup
k uloženým materiálům pro jejich další užití především vysíláním či novou televizní výrobou. Vedle
toho zajišťuje metodický dohled nad spisovou službou v ČT a zpracování smluv do Registru smluv
(příjem, digitalizaci, znečitelnění údajů, zveřejnění, uložení smluv a jejich přípravu k trvalému
uchování).
Všechny materiály, které archiv ČT spravuje, jsou s ohledem na platnou legislativu metodicky
rozděleny na dvě skupiny:
1. Archiválie jsou ze zákona definovány Národním archivním dědictvím (NAD). Musí být
evidované, spravované, vykazované a zpřístupňované veřejnosti dle příslušné legislativy
zejména podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Archiv ČT patří mezi
takzvané specializované archivy a je pro tuto činnost akreditován.
2. Programový fond, což jsou materiály dlouhodobě uchovávané zejména pro provozní potřeby
televize, které mohou anebo nemusí být prohlášeny v budoucnu za archiválie. Jejich evidence
a správa podléhá metodikám stanoveným ČT.
Materiály dle jejich druhu tvoří 4 hlavní fondy a studijní knihovnu:
1. Audiovizuální fond
Obsahuje audiovizuální záznamy vyrobené ČT (ČST), záznamy získané akvizicí pro vysílání
(u nichž je archivace možná) anebo získané nákupem dlouhodobé licence nebo práv výrobce.
Jedná se o záznamy různých typů pořadů (dramatických, zpravodajských, sportovních,
publicistických,…) dále pracovní materiály k těmto pořadům, zpravodajské pracovní
materiály, sportovní sestřihy, zpravodajské a sportovní reportáže (příspěvky) a zahraniční
výměny. Tyto záznamy jsou v archivu uloženy na různých typech fyzických nosičů (filmových,
analogových, digitálních) v jeho depozitářích v Praze, Brně a Ostravě nebo jsou jejich digitální
originály, kopie či digitalizované kopie uloženy v audiovizuálním digitálním archivu.
2. Zvukový fond
Zahrnuje zvukové nahrávky se vztahem k televizním pořadům vyráběným v ČT (ČST). Jedná se
především o originální hudební záznamy tzv. matrice a snímky převzaté pro potřeby
ozvučování vyráběných pořadů od hudebních vydavatelství (Supraphon, Panton apod.).
V depozitářích fonoték v Praze Brně a Ostravě je uloženo několik desítek tisíc
magnetofonových pásů, gramodesek a CD nosičů. Současná zvuková výroba ČT je již digitální
a je ukládána přímo do digitálního úložiště, kam jsou v rámci digitalizace historického
zvukového fondu rovněž ukládány z originálních nosičů digitalizované kopie historických
záznamů.
16/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
3. Spisový fond
Obsahem spisového fondu jsou jednak písemnosti svázané s výrobou a vysíláním a jednak
s provozem samotné televize. Jedná se zejména o výrobní složky pořadů, náměty scénářů,
statutární dokumenty, technické dokumenty, výroční zprávy či divácká korespondence.
Nejstarší dochované dokumenty jsou z období 50. let. Spisy jsou podle příslušnosti vzniku
uloženy v depozitářích v Praze, Brně i Ostravě.
Dosud provedené digitální kopie (digitalizáty) analogových spisů či digitální přejímky spisů
jsou ukládány na zálohované síťové úložiště s omezeným přístupem.
Oddělení spisového archivu a fototéky APF Praha spravuje také Ústřední spisovnu, v níž jsou
uloženy spisy, které ještě neprošly skartačním řízením (tedy „příjmem“ do archivu). Další
písemnosti před skartačním řízením, jsou uloženy v útvarových spisovnách.
4. Fond fotografií
Fotografický fond ČT obsahuje zejména fotografie se vztahem k výrobě a vysílání televizních
pořadů, ale i snímky týkající se historie a provozu samotné televize. Fotografie na papírové
podložce jsou uloženy v depozitářích jednotlivých studií. Pražské a brněnské negativy jsou
uloženy v pražském depozitáři, který zajišťuje optimálnější podmínky uskladnění. Převoz
ostravských negativů do Prahy bude probíhat po jejich inventarizaci v následujících letech.
Digitální část fotografického fondu ČT zahrnuje digitalizované kopie historických fotografií
a negativů a digitálně pořízené originály cca od roku 2000. Digitální fotografie (kopie
i originály) jsou stejně jako spisy uloženy na zálohované síťové úložiště s řízeným přístupem.
Vedle fondů je do Archivu ČT začleněna studijní knihovna
Studijní knihovna ČT je neveřejnou knihovnou a plní dvojí roli. První je klasická studijní, druhá je
podpora výroby nových pořadů. Fond knihovny tvoří zejména odborná literatura se zaměřením na
média a dále pak na různá odvětví vědy, politiku, kulturu, lingvistiku a umění. V neposlední řadě
knihovna archivuje interní dokumenty ČT a ČST, jako jsou např. Ročenky či ideově tematické plány,
a také veškerou knižní produkci Edice ČT. Součástí knihovny je studovna, která nabízí výběr denního
tisku a dalších periodik, převážně odborného rázu.
5.2 Organizace a personální podmínky APF
APF se skládá ze tří organizačně samostatných útvarů: APF Praha, APF Brno, APF Ostrava, které
spravují archivní materiály dle jejich příslušnosti (původu) a podoby. Nicméně společně tyto útvary
tvoří celek – Archiv ČT, který spočívá ve vzájemném sdílení materiálů, implementaci jednotných
pracovních postupů a technologií. APF Praha zajišťuje společné metodické vedení celého archivu ČT.
Stav pracovníků APF ČT v roce 2017: Praha 52, Brno 7 a Ostrava 6.
17/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
6 Zpráva o činnosti APF, digitalizaci a rozvoji
technologií za rok 2017
6.1 Audiovizuální fond (filmový fond a fond telemagnetických a digitálních
záznamů)
Audiovizuální fond dynamicky narůstá s každodenní činností televize – výrobou a odvysíláním nových
pořadů. Nové audiovizuální záznamy (dále také jako AVZ) je třeba dle nastavených metodik uložit
a zaevidovat, aby byla zajištěna jejich archivace, umožněno jejich další užití v souladu s potřebami
televize a zpřístupnění v souladu s archivním zákonem. Současně je třeba průběžně zajišťovat péči
o již uložené materiály a zajistit jejich správu (podrobněji viz kapitolu 6.1.1). Vedle těchto běžných
činností si archiv stanovil pro rok 2017 následující cíle:
1. Pokračování digitalizace ve všech studiích se zaměřením na záchranu pořadů uložených na
nejstarších typech nosičů.
2. Ukládání nově vyrobených materiálů a digitálních kopií z digitalizace již přednostně do
nového digitálního archivu DAR.
3. Ve spolupráci s útvarem IT realizaci přesunu (migrace) digitálních audiovizuálních záznamů ze
starého úložiště do nového, tedy jejich uložení a zajištění přístupnosti v novém digitálním
archivu DAR.
4. Přípravu nových metodik archivace pro redakci sportu a aktuální publicistiky v souvislosti
s jejich přechodem na digitální výrobu v roce 2018.
5. Podpora internetové prezentace archivního materiálu na webech ČT.
6.1.1 Správa audiovizuálního fondu
Správa audiovizuálního fondu zahrnuje širokou škálu činností. Pro zjednodušení se dá tyto činnosti
rozdělit do tří hlavních oblastí, a to péči o technický stav AVZ archivního dědictví, péči o jeho evidenci
a metadatové informace a podporu jeho využití a zpřístupňování. Pokud je AVZ dobře ošetřen jak po
technické, tak po metadatové stránce, lze jej dobře vyhledat a následně využít při opětovném
uvedení na obrazovku, při výrobě nových pořadů, umístění na internet nebo v badatelské oblasti.
Přijímání nových audiovizuálních záznamů k dlouhodobé archivaci
Do audiovizuálního archivu (Praha, Brno, Ostrava) bylo v roce 2017 nově přijato přes osm tisíc pořadů
vyrobených ČT či nakoupených pro vysílání (převážně v HD kvalitě) a skoro třináct a půl tisíce
pracovních materiálů zpravodajství a sportu, které mají být dlouhodobě archivovány (další materiály
– příspěvky a zahraniční výměny byly do úložiště zaslány k dočasnému uložení). Všechny pořady
s reprízovým potenciálem vyrobené ČT, které byly vyrobeny na nosič byly zároveň uloženy
v digitálním archivu. Na filmový pás se nově vyrobené originály AVZ ukládají v omezené míře. Nárůst
18/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
filmových nosičů v roce 2017 z důvodu přírůstků staršího data vzniku (tj. nalezené, darované filmy)
byl 53 titulů / 58 nosičů. Vedle toho bylo do archivu nově digitálně uloženo a zpracováno přes 800
pořadů, které ČT užívá na základě dlouhodobé smlouvy s Krátkým filmem Praha. Celkem bylo do
digitálního archivu DAR za celou ČT v loňském roce přijato 165 465 souborů o celkové velikosti 1, 16
PB.
Péče o uložené nosiče AVZ
Videotéky (Praha, Brno, Ostrava) zaregistrovaly v roce 2017 přes 11 000 nových nosičů. Nově se
nakupují již jen moderní formáty využitelné pro opětovné použití i v dalších letech. Zároveň probíhaly
skartace a následná ekologická likvidace již nepodporovaných formátů (analogových nosičů)
pořízených v 80. letech. V roce 2017 tak bylo skartováno přes 5 tisíc analogových bet a palcových
pásů. Méně než v roce 2016, protože většina důležitých AVZ byla již v minulosti převedena na
modernější formát.
Celkem bylo ke koncům roku 2017 v depozitářích videoték uloženo přes 340 tis. nosičů, které
zabírají skoro 3 900 metrů regálů. Uložené nosiče procházejí čištěním a kontrolou kvality. V roce
2017 bylo takto ošetřeno více než 30 000 dříve nakoupených nosičů určených pro další výrobu.
Péče o filmové nosiče je samostatnou specifickou agendou, kterou zajišťuje filmotéka v Praze, která
se stará o filmový fond ČT. Filmové materiály je potřeba pečlivě ošetřit před jakoukoli manipulací
(přepis, projekce…). Dlouhodobou činností pracovníků filmotéky je příprava filmových pásů pro
digitalizaci.
V r. 2017 nejvíce času filmotéka věnovala rekonstrukci šotů (historických Televizních novin) pro
digitalizaci zejména v souvislosti s výročím roku 1968. V roce 2017 se přistoupilo i k přepisu šotů,
které byly dosud uloženy v Brně, tak, aby byla podoba dochovaných příspěvků Televizních novin co
nejúplnější. Po digitalizaci a podrobném zdokumentování obsahu zůstanou již trvale v depozitáři
pražské filmotéky. Laborantky připravily (technicky zkontrolovaly a ošetřily, nově přebalily,
zkontrolovaly a doplnily metadata) pro digitalizaci celkem přes 4 900 šotů (cca 61 310 m filmového
pásu).
19/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
Další činností je příprava filmových nosičů pro přepis do formátu HD u titulů, kde má tento přepis
programové či tvůrčí opodstatnění a zdrojový materiál má odpovídající technickou kvalitu. Pro přepis
do HD byly v roce r. 2017 připraveny nosiče pro 23 titulů.
Nadále také v roce 2017 probíhala kontrola magnetického, tedy zvukového záznamu filmových
nosičů ohrožených octovým syndromem. Zkontrolováno bylo 1 011 a následně přepsáno
a zlikvidováno bylo napadených 392 nosičů.
Dokumentace a metadatové popisy archivních audiovizuálních záznamů
Setrvalým trendem APF je odklon od specializovaného střediska pro prostou dokumentaci k vysoce
kvalifikované správě dat. Při provádění dokumentace je stále větší důraz kladen na využívání dat,
která vznikají při výrobě. Metadatové popisy u nově vyráběných AVZ tak vznikají postupně už od
počátku jejich výroby. Pokud jsou dodrženy stanovené metodiky, pak je nový záznam uložen do
archivu vybavený kompletní sadou potřebných metadat pro jeho archivaci a další užití. Prací archivu
je v tomto případě jejich prohloubení, či úprava např. v případě následné změny metodiky. Tyto
metodiky jsou však nastaveny až v posledních letech a jsou v mnoha ohledech závislé stále na lidské
pečlivosti, proto je i nadále nutné zajistit kontrolní činnost archivu a řešit případné opravy.
V archivu se ještě stále nachází mnoho materiálů historických, či získaných jiným způsobem
(např. Krátký film Praha), které tyto metodiky nesplňují a archiv se postupně věnuje jejich opravě
a doplňování.
V roce 2017 byla doplněna dokumentace u 2 450 nezpravodajských pořadů (roční nárůst o cca 20%).
Pro právní a obchodní útvary pracovníci APF překontrolovali 966 pořadů. Kromě toho bylo na podzim
podle nově stanovené metodiky zkontrolováno užití hudby u 586 pořadů.
Po změně přístupu k správě a dokumentaci zpravodajských a sportovních pořadů a hrubých materiálů
(reorganizace popsána v loňské Zprávě) přešla povinnost zajištění dokumentace nové výroby plně
pod oddělení RAZ a RAS (Redakce archivu zpravodajství/sportu). Tato oddělení v roce 2017
k archivaci zaslala přes 6 500 pořadů a skoro 13 500 hrubých (pracovních) materiálů (viz tabulku
níže). Rolí APF (konkrétně jejího oddělení Archivní podpory výroby) zůstala kontrola dodržování
dohodnutých metodik a prohlubování dokumentace historických zpravodajských (v menší míře
i sportovních) záznamů, které jsou postupně digitalizovány z nosičů.
Pořady RAZ RAS Celkem
Hrubý materiál 5 862 663 6 525
13 243 244 13 487
Další činnosti spojené se správou archivu AVZ
APF zajišťuje jako správce archivních pořadů (v rámci tzv. „druhé výroby“) jejich dodatečné vybavení
skrytými titulky, audio popisy a verzí tlumočenou do znakové řeči tak, aby ČT plnila zadání Zákona
o České televizi, a také jejich rekonstrukce a přepisy do vyšší kvality. Na základě požadavků Programu
opatřil Archiv prostřednictvím pracovníků Videotéky pro účely reprízového vysílání 212 pořadů
20/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
skrytými titulky (ST), 10 pořadů bylo opatřeno verzí s překladem do znakové řeči a 303 pořadů
popisem pro neslyšící (AD). Do HD bylo převedeno celkem 41 titulů – jedná se o výsledek úzké
spolupráce několika oddělení APF (Filmotéky, Videotéky, Správy programových fondů) a Útvaru
techniky.
6.1.2 Digitalizace audiovizuálního fondu
Uložení archivních AVZ do digitálního archivu pro zajištění pohodlné přístupnosti oprávněným
uživatelům pro jejich další užití je jedním z nejdůležitějších cílů posledních let.
Většina nově vyráběných AVZ je k archivaci předávána již v digitální souborové podobě a to
v závislosti na výrobních postupech bud´ bez využití nosiče (přímo z produkčního úložiště) nebo na
moderním nosiči:
• Bez použití nosičů je do digitálního archivu ukládána od roku 2010 většina AVZ zpravodajství.
Tyto záznamy jsou vyráběné v digitálním produkčním prostředí zpravodajství a následně díky
propojení s archivním systémem uloženy v digitálním archivu (od roku 2016 již v novém DAR).
Touto cestou bylo do DAR v roce 2017 uloženo skoro 20 000 záznamů k dlouhodobé archivaci
(pořady, pracovní materiály) a další materiály (příspěvky a zahraniční výměny), které mohou
být v budoucnu ještě z dlouhodobé archivace vyřazeny.
• Ingest z datových nosičů (tedy kopírování datového souboru AVZ do digitálního archivu)
probíhal v roce 2017 na pracovišti ve videotéce a na pracovištích techniky v Brně a Ostravě.
Kromě nové výroby tato pracoviště zpracovávala také výsledné nosiče se staršími AVZ
záznamy po jejich předchozí digitalizaci. Přes tato pracoviště prošlo v roce 2017 do
digitálního archivu 12 522 pořadů.
V archivu ČT se však stále nachází mnoho materiálů, které musí projít standardním digitalizačním
procesem, nebo procházejí náročnějším procesem rekonstrukce či přepisu do vyšší kvality, z něhož
vznikne digitální kopie (digitalizát) pro uložení do digitálního archivu. Přepisem do vyšší kvality (HD)
prochází často i audiovizuální záznamy, které již byly jednou digitalizovány a uloženy v digitálním
archivu v kvalitě SD.
Standardní digitalizace z nosičů do digitálního archivu (kdy do archivu je uložena jejich digitalizovaná
kopie) běžela již pátým rokem. Digitalizace do starého digitálního archivu DAPF v SD formátu dle
původních postupů byla v roce 2017 vzhledem k jeho utlumování používána jako pomocná a byla
omezena pouze na požadavky výroby a badatelny. Tímto způsobem bylo digitalizováno 468 pořadů,
1 644 zpravodajských záznamů a 660 sestřihů , z toho 2/3 sportovních. Tyto záznamy byly navíc po
jejich digitalizaci okamžitě zkopírovány do nového digitálního úložiště DAR. Na pracovištích v Praze,
Brně a Ostravě probíhaly především přepisy, jejichž výsledkem byl datový nosič, z něhož byl pak
kontent uložen rovnou do nového digitálního archivu (DAR).
Způsob digitalizace (požadovaná výsledná kvalita), její priority a priority ingestu do digitálního archivu
jsou určovány kombinací potřeb vysílání (požadavky na reprízy archivních pořadů), výroby (užití
21/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
archivních materiálů do nových pořadů), prodeje a samozřejmě potřebami archivu s ohledem na
způsob archivace, zpřístupnění a ochranu materiálu (bezpečnost uložení, životnost nosiče, či
technologie pro jeho čtení). Požadovaná výsledná kvalita pak určuje podobu samotného
digitalizačního procesu, resp. náročnost zpracování AVZ před jeho samotnou digitalizací a výsledným
uložením v digitálním archivu (tedy sled zapojení různých pracovišť a profesí). Např. pro potřeby
repríz se provádějí na základě požadavků Programu obsahové a technické rekonstrukční práce.
Jedná se o opravy titulků, doplnění ©, opravy výpadků v záznamu, ale i o dramaturgické úpravy.
Za rok 2017 bylo zrekonstruováno 179 pořadů, z toho 38 odvysíláno a 6 jich je připraveno k odvysílání
začátkem roku 2018. Do HD bylo zejména na základě požadavku Programu a Telexportu, převedeno
z původních nosičů celkem 41 titulů (např. pořad Svatební cesta do Jiljí, seriál Arabela). Jeden pořad
(Žiletky) byl v rámci spolupráce ČT s Filmovou a televizní fakultou AMU převeden do 4K.
22/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
Digitalizace AVZ všech pořadů a hrubých (pracovních) záznamů RZ a RS k 31. 12. 2017:
Rok Celkem pořadů a Zdigitalizováno Rok Celkem pořadů a Zdigitalizováno
výroby prac. materiálů výroby prac. materiálů
(HM) (HM)
1953 27 14 1986 2 421 2 025
1954 39 26 1987 2 726 2 409
1955 70 56 1988 3 011 2 694
1956 107 66 1989 3 023 2 664
1957 135 61 1990 3 577 3 360
1958 137 62 1991 3 049 2 915
1959 149 66 1992 3 715 3 503
1960 341 166 1993 4 043 3 532
1961 529 449 1994 4 560 3 528
1962 590 440 1995 4 345 3 600
1963 641 487 1996 4 424 3 404
1964 828 582 1997 4 975 3 772
1965 859 587 1998 5 278 4 000
1966 860 571 1999 5 780 4 345
1967 842 774 2000 5 988 4 346
1968 1 675 1 351 2001 6 264 4 433
1969 1 056 550 2002 6 025 4 037
1970 1 029 507 2003 6 243 4 501
1971 1 450 690 2004 5 443 3 796
1972 1 610 734 2005 5 635 3 727
1973 1 117 594 2006 8 021 3 716
1974 1 291 840 2007 8 123 3 554
1975 1 178 764 2008 8 858 3 818
1976 1 184 670 2009 8 814 3 504
1977 1 317 783 2010 14 636 12 036
1978 1 411 835 2011 18 778 14 072
1979 1 117 764 2012 18 006 14 482
1980 1 812 1 415 2013 20 464 16 303
1981 1 937 1 575 2014 20 872 16 606
1982 2 069 1 739 2015 20 475 16 826
1983 2 233 1 949 2016 24 403 19 123
1984 2 343 2 072 2017 27 564 20 817
1985 2 440 2 090 Celkem 323 962 239 737
23/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
Ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny pořady a hrubé materiály, u kterých je určen jejich rok výroby
nebo ho archiv dohledal. Existují však záznamy, kde rok výroby nebylo možné dohledat,
a zpravodajské či sportovní pracovní materiály, které mají jiný způsob evidence, nebo jsou např.
tematickým sestřihem událostí z různých let. Digitalizace těchto záznamů je náročnější nejen
vzhledem k technickému stavu nosičů, ale zejména vzhledem k nutnosti jejich zpracování z hlediska
evidence a dokumentace (na rozdíl od pořadů, kde je obojí kvalitnější). V archivu jich čeká na
zpracování a následnou digitalizaci něco přes 100 000.
6.1.3 Technologický rozvoj audiovizuálního archivu
V roce 2017 pokračovaly práce na budování nového digitálního audiovizuálního archivu ČT - DAR,
který nahrazuje technicky a procesně zastaralý DAPF.
• Nové postupy v dokumentaci a archivaci zpravodajských záznamů nastartované koncem roku
2016 spolu se spuštěním nového produkčního prostředí pro jejich výrobu se v průběhu roku
2017 usazovaly. Docházelo ještě k drobným úpravám postupů a nástrojů na základě
zkušeností s reálným provozem. Dokumentace a výběry zpravodajských a části sportovních
materiálů pro archivaci probíhaly dle dohodnutých pravidel v nových odděleních RAZ a RAS
a výsledek byl ukládán již do nového digitálního archivu DAR. Osvědčilo se sjednocení
evidence všech archivním materiálů do jedné databáze Provys a rovněž nový webový
vyhledávací nástroj archivního materiálu pro potřeby dynamické výroby v redakci
zpravodajství. Ten navíc procházel dalším vývojem dle požadavků uživatelů. Koncem roku
dostali uživatelé k testování zcela novou verzi tohoto nástroje v desktop podobě, která na
rozdíl od webové služby nabídne díky jiné technologii širší portfolio funkcí.
• Na podzim roku 2017 probíhaly intenzivní přípravy na implementaci nových metodik pro
Redakci sportu. Přechod na tyto postupy byl stejně jako u Redakce Zpravodajství přímo
navázán na přechod výroby sportovních pořadů do nového produkčního prostředí (SONAPS),
který byl naplánován na počátek roku 2018.
• Asi nejzásadnějších změnou z pohledu uživatele digitálního archivu byl vývoj nové komplexní
exportní funkcionality implementované do systému Provys. Byl navrhnut zcela nový postup,
který propojil proces tvorby střihových soupisek z digitálních archivních materiálů, přes jejich
schvalování až po jejich výsledný export na cílovou destinaci pro jejich další užití. Náročnou
částí vývoje bylo vyřešení ošetření práv uživatelů na export jednotlivých druhů materiálů
a nastavení schvalovacího procesu u materiálů, kde tato práva nemají. Testy probíhaly na
podzim a zahájení provozu spolu s proškolením všech uživatelů bylo naplánováno na počátek
roku 2018.
• Pro zpracování archivních materiálů byl velkým přínosem nový nástroj Avid Central. Archiv
ČT obsahuje kromě pořadů i mnoho pracovních materiálů, které je také nutné digitalizovat.
Na nosičích se ale vyskytuje také velké množství „balastu“ a je tedy třeba před uložením do
digitálního archivu udělat archivní výběr. Tento nástroj ho pracovníkům umožňuje provádět
přímo z osobního počítače (bez nutnosti blokování střižny).
24/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
V roce 2017 byl používán např. pro vytváření archivních sestřihů z velkých sportovních
událostí (např. olympiády v Riu) nebo pro zpracování pracovních materiálů k pořadu GEN.
• Další novou funkcí nového digitálního archivu je zajištění tzv. archivního záznamu živých
pořadů vysílaných na zpravodajském a sportovní kanálu, u kterých není archivován záznam
v nejvyšší kvalitě. Tato funkcionalita byla připravena ke puštění od počátku roku 2018
a umožní ukončit provoz systému DART, který byl součástí původního řešení digitálního
archivu DAPF.
• Kromě implementace nových funkcí byla v roce 2017 věnována pozornost technologickému
rozvoji digitálního archivu. Např. systém Arema, který zajišťuje operace s audiovizuálními
záznamy, přešel na 64bit verzi, optimalizovány byly exportní profily přes obě knihovny
a jejich zástupnost při výpadku, byla dokončena integrace produkčního prostředí
zpravodajství Sonaps-archiv (metadatové mapování, user mapping).
6.1.4 Využívání audiovizuálního fondu
Audiovizuální záznamy z archivu ČT jsou především znovu využívány jak pro vysílání (živé
i internetové), tak pro výrobu nových pořadů. Archivní pořady nebo jejich části jsou také důležitým
obchodním artiklem. Licence jsou prodávány jiným vysílatelům či výrobcům audiovizuálního obsahu.
Vedle toho dle archivního zákona zpřístupňuje archiv ČT své fondy veřejnosti.
Zpřístupňování archivů, jak interním pracovníkům (kteří nemají přístup z počítače, nebo hledají
odbornou pomoc) tak externím badatelům, je umožněn prezenční formou v mediálních
badatelnách/přípravnách dat. Zde si tvůrci a badatelé s podporou rešeršistů a odborníků sami
vyhledávají a zpracovávají data, resp. archivní záznamy pro své potřeby. K tomu účelu jsou badatelny
vybaveny technologií umožňující zkoumat audiovizuální sbírky. Primárně se jedná o digitální záznamy
či zdigitalizované kopie fyzických nosičů. Návštěvnost badatelny zaznamenává dlouhodobě růst
zájmu.
Využití badatelny v roce 2017:
2017 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Celkem:
interní 37 49 69 40 62 43 47 58 69 55 53 34 616
externí 13 20 36 48 28 16 39 56 27 41 17 20 361
celkem 50 69 105 88 90 59 86 114 96 96 70 54 977
Za nejrozsáhlejší televizní projekty s využitím archivů, na kterých archivní podpora participovala
v roce 2017, lze označit cyklus Rudí prezidenti a projekty věnované tvorbám Jiřího Brdečky a Jiřího
Trnky.
Do vysílání na kanálech ČT bylo z archivu v roce 2017 přihlášeno 4 095 pořadů a odvysíláno celkem
7 007 repríz, redakce zpravodajství přihlašovala 18 archivních pořadů. Studio Brno reprízovalo
celkem 2 916 archivních pořadů a studio Ostrava 2 701 pořadů.
25/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
V oblasti obchodu Telexport ČT v roce 2017 poskytl za úplatu licenci k užití 721 archivních pořadů
nebo jejich částí například pro účely televizního vysílání, provozování ze záznamu v rámci kin, výstav
či vzdělávacích programů, rozmnožováním na nosičích a další způsoby užití v ČR i zahraničí.
Již v roce 2016 APF započal s vlastním výběrem pro publikování historických záznamů publicistiky na
webu. Do záložky „Z archivu“ v ivysílání jsou umisťována videa vztahující se k aktuálnímu výročí.
V roce 2017 byla spolupráce s Novými médii rozšířena na rekonstrukci historické programové
skladby - TV programu roku 1968 v rámci projektu Toto století, který vznikl v souvislosti s oslavou
„osmičkových“ výročí v roce 2018. Archiv do historického kalendáře vložil v roce 2017 320 videí
a další budou průběžně vkládána během roku 2018, kdy projekt poběží. Tento rozsáhlý projekt
naplňuje poslání ČT jak v oblasti vzdělávání (podává informaci o obrazu doby), tak v oblasti
zpřístupňování národního kulturního dědictví. Kromě toho má význam i pro interní účely archivu, kdy
jsou díky rozsáhlé rešeršní činnosti pracovníků do evidenční databáze doplněny a propojeny nově
dohledané informace k jednotlivým pořadům.
6.2 Zvukový fond
Zvukový fond na rozdíl od fondu AVZ neroste. Přírůstky nově vyrobené hudby k pořadům nejsou tak
výrazné jako je tomu u jiných fondů. Do fondu zvukových záznamů bylo nově přijato v roce 2017
1 473 evidenčních jednotek již v digitální podobě. Ve fondu je však velké množství historických
materiálů na nosičích, o které je třeba pečovat a které je třeba zdigitalizovat, i když nejsou tak
zásadně ohrožené jako nosiče AVZ. Digitalizace je tedy hlavním úkolem již několikátý rok. Během
roku 2017 však vedle digitalizace probíhala podrobná analýza procesů zpracování a práce se
zvukovým fondem.
Na jejím základě proběhly ve druhé polovině roku následující změny:
26/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
• Reorganizace oddělení fonotéky a rozdělení agend správy metadat zvukových záznamů
(Správa programových fondů) a správy zvukových nosičů (Videotéka, resp. Správa AV
záznamů).
• Zdokonalení procesu kontroly údajů u reprízovaných pořadů APF pro hlášení použité hudby,
které odesílá Oddělení pro kolektivní správu ČT na OSA a Intergram.
• Bylo definováno zadání pro nové řešení digitálního audioarchivu (realizace 2019) a s tím
související příprava změn metodiky v archivaci, evidenci a dokumentaci audioarchivu
a příprava migrace digitálních audiozáznamů z produkčního prostředí Digimedia do
integrovaného systému Provys/DAR.
6.2.1 Správa zvukového fondu
Správa zvukového fondu spočívá především v zajištění oborné péče o uložené zvukové nahrávky
a jejich metadata, poskytování podpory při jejich dalším užití a provádění kontrol údajů
reprízovaných pořadů APF pro hlášení použité hudby, které odesílá Odd. pro kolektivní správu ČT na
OSA a INTERGRAM. Po změně procesu kontroly údajů byly přibližně od poloviny září 2017
zkontrolovány a doplněny údaje o užité hudbě u 588 pořadů. Vedle těchto kontrol se provádí
kontroly metadat ve spojení s digitalizací. V rámci digitalizace se posuzuje i technická kvalita
záznamů. U magnetofonových pásů se vyměňují nebo dolepují poškozené rozdělovací blanky, mění
se starší kovové středovky, popisky apod. Tímto procesem prošlo v roce 2017 přes 5 000 nosičů.
6.2.2 Digitalizace zvukového fondu
Systematická digitalizace zvukového fondu pokračovala ve spolupráci se zvukovou technikou již
pátým rokem ve všech studiích. Digitalizovány jsou přednostně matrice (originální snímky z výroby
ČT) a snímky trvalé archivní hodnoty (snímky převzaté od Českého rozhlasu, Supraphonu, Pantonu
apod.). Stav digitalizace ke konci r. 2017 je uveden v následující tabulce:
TS Druh Celkem Zdigit. Zdigit. Zdigit. %
nosiče nosičů 2017 celkem
Praha
Praha M 8 523 1 346 8 366 98
Ostrava T 21 236 2 543
Brno 4OS 2 900 8 579 40
BT, BST, BR 6 300 219
789 775 27
2 471 39
Digitalizované záznamy včetně metadat jsou ukládány na disková pole centrálního audioserveru
v Praze a zálohovány na páskovém úložišti. Celkový obsah digitální knihovny byl ke konci roku 2017
4 933 GB.
6.2.3 Technologický rozvoj zvukového archivu
Dosud používaný systém digitálního uložení Digimedia je zastaralý a nejedná se ve funkčním smyslu
o digitální archiv, ale o systém vytvořený pro podporu zvukové výroby. Proto bude v budoucnu tento
27/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
systém nahrazen audioarchivem v rámci integrovaného systému Provys/DAR, který slouží rovněž pro
audiovizuální archiv.
6.2.4 Využívání zvukového fondu
Zvukový fond je zpřístupňován interním pracovníkům ČT i externím badatelům a využíván je převážně
pro potřeby ozvučování nově vyráběných pořadů ČT, ale i pro komerční činnosti České televize
(Telexportu a Produkčních služeb). Tvůrci mají k dispozici možnost poslechu a výběru přímo
z databáze digitálních nahrávek a ruchů uložených v digitálním úložišti, nebo z nosičů na
specializovaných pracovištích zvukové techniky. Externí badatelé mohou studovat nahrávky
v badatelně fonotéky.
Fonotéka Praha každoročně spolupracuje s redaktory dětského webového portálu při výběru hudby
pro velikonoční a vánoční interaktivní kalendáře ČT.
6.3 Fond fotografií
Vedle zajištění přejímek nových fotografií a péče o již uložené fotografie se v roce 2017 pracovníci
soustředili na následující činnosti:
1. Pokračovat v převodu fotonegativů a fotografií do elektronické podoby (včetně provedení
grafických úprav a doplnění metadat).
2. Ve fotografickém fondu TS Ostrava (který byl převeden pod správu APF Ostrava až koncem
roku 2016) bylo hlavním cílem začít popisovat nově digitalizované fotonegativy v souladu
s novou metodikou.
3. Pracovníci brněnského APF se po přestěhování zaměřili na zpracování dalších nezařazených
fotografií na papírové podložce, zpracování fotonegativů a jejich postupný převoz do Prahy.
6.3.1 Správa fondu fotografií
Z Fotoservisu Praha bylo převzato celkem 29 přejímek digitálních fotografií s více než 62 000 snímky.
V analogové podobě byly převzaty pouze dvě přejímky fotografií na papírové podložce. Plánovaná
kontrola metadat popisujících fotografie proběhla u několika tisíc snímků.
Ostravská fonotéka sjednotila metodiku popisu u nových fotonegativů s metodikou používanou
v Praze i Brně.
V brněnské fototéce byly zpracovány další nezařazené fotografie na papírové podložce v počtu 3 053
ks. V současné době archivní pomůcka ve formátu Excel, celkově popisuje metadata 2 296 složek
s celkem 38 188 archivními fotografiemi na papírové podložce a dále 10 190 fotografiemi
nezařazenými do složek. Dále byl zpracován soupis k 108 fotonegativům, obsahujícím 791 záběrů.
Fotonegativy včetně soupisu byly opětovně kompletně převezeny k uskladnění ve chlazených
depozitářích fototéky v Praze. Stavba nového depozitáře, kam bude dle signatur spořádán fond
28/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
fotografických pozitivů (uložený zatím v krabicích ve spisovém archivu), se uskutečnila v posledních
týdnech roku 2017.
6.3.2 Digitalizace fondu fotografií
V pražské fototéce bylo v rámci plánované digitalizace, během které jsou zpracovávány celé fotosety,
naskenováno, graficky upraveno a zdokumentováno 7 916 fotonegativů (celkem 373 fotosetů). Další
digitalizace několika set fotonegativů a několika set fotografií na papírové podložce byla provedena
na vyžádání – podle objednávky především Fotoservisu, Marketingu, PR, produkce, Telexportu,
Produkčních služeb, Nových médií, Správy programových fondů, Grafiky OZ a Scénického provozu.
Ostravské pracoviště (které převzalo v roce 2017 digitalizaci po externím dodavateli) zdigitalizovalo
a podle nové metodiky popsalo 4 562 fotonegativů (celkem 245 fotosetů).
APF Brno v průběhu roku 2017 pokračovalo ve skenování fotografií na papírové podložce.
Naskenováno bylo 152 složek s celkem 2 014 fotografiemi.
6.3.3 Technologický rozvoj archivu fotografií
K digitalizaci fotonegativů jsou využívány skenery Flextight X5. Fotografie na papírové podložce jsou
skenovány na skeneru CanoScan 9000F.
K popisu archivních digitálních a digitalizovaných fotografií je nadále využíván Adobe Bridge, na konci
roku byl kromě toho ještě na pět počítačů pořízen software Adobe Lightroom, který umožňuje při
dokumentaci využívat rozpoznávání tváří. Pro zpřístupnění digitálních a digitalizovaných fotografií
k vyhledávání je nyní využíván software abeMeda. Se stejnou metodikou jako v pražské archivní
fototéce jsou od podzimu 2017 dokumentovány a zpřístupňovány v katalogu v abeMedě také
digitalizované fotografie v APF TS Brno.
6.3.4 Využívání fondu fotografií
V rámci rozsáhlejších projektů bylo zdigitalizováno pro následné užití například několik set
fotonegativů pro projekty připravované k výročí roku 1968 (v roce 2018) nebo několik set snímků
z historie natáčení pořadu Na plovárně. Kromě toho bylo ve Fototéce pořízeno několik set grabů
z audiovizuálních záznamů (převážně pro účely promování pořadů). Značné množství archivních
fotografií bylo během roku zpřístupněno například pro výrobu televizní soutěže „Kde domov můj“.
Z ostravského fondu fotografií bylo v roce 2017 využito asi 700 fotografií pro přípravu upoutávek na
pořady v tisku, internetu, pro účely festivalu apod.
Fototéka TSB poskytla v roce 1997 archivní fota z televizní historie (například foto, z něhož je patrná
technologie záznamu TRC pomocí filmové kamery) pro knižní zpracování pořadu Za svědky minulosti,
které vydává Nakladatelství JOTA. Dále bylo provedeno několik interních rešerší, například pro
chystaný sedmidílný cyklus Česká loutka, který připravuje režisér Pavel Jirásek.
29/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
6.4 Spisový fond
Vedle standardních činností spojených s péčí o spisový fond a metodickým dohledem nad spisovou
službou si Spisový archiv definoval pro rok 2017 tyto základní cíle:
1. Pokračovat vedle zajištění běžného provozu (tj. digitalizace desetitisíců stran písemností pro
aktuální požadavky součástí ČT a zajištění skenování doručených dokumentů a smluv)
v plánované digitalizaci rozsáhlejších archivních souborů (zejména kartoték). Podrobněji viz
kapitolu 6.4.2
2. Pokračovat v inventarizaci a přemanipulaci dalších písemností, které byly přijaty do
pražského spisového archivu v minulosti a u nichž neprobíhalo řádné skartační řízení (viz
kapitolu 6.4.1).
3. Ve studiu Ostrava zajistit převedení dříve zdigitalizovaných dokumentů do formátu PDF/A
a nově digitalizované dokumenty již převádět do tohoto formátu průběžně (sjednocení
metodiky s TS Praha).
Vedle těchto cílů se pracovníci Spisového archivu (Skenovacího a dokumentačního oddělení) aktivně
podíleli ve spolupráci s Útvarem IT na přípravě koncepčních podkladů pro přechod do nového
elektronického systému spisové služby.
6.4.1 Správa spisového fondu
V průběhu roku 2017 bylo pražským spisovým archivem převzato celkem 79 přejímek analogových
písemností. Předaná výrobní dokumentace pořadů byla bezprostředně po kontrole přejímek
inventarizována a představuje 3919 evidenčních jednotek (526 kartonů, 65,8 běžných metrů), které
se staly součástí archivního fondu Spisového archivu. Podobně k archiváliím přibylo také 49 kartonů
smluv. V digitální podobě byla převzata pouze jedna přejímka písemností. Do Ústřední spisovny bylo
předáno celkem 80 běžných metrů další úřední dokumentace z činnosti součástí České televize.
30/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
Kromě pořádání výše uvedených nově převzatých písemností proběhla během roku 2017 také
inventarizace série VS (Výrobní složky, 367 kartonů), části série AD (Autorská díla, 298 kartonů)
a části série OIRT (Mezinárodní organizace pro rozhlas a televizi, 38 kartonů).
Do ostravského spisového fondu bylo v roce 2017 provedeno 35 přejímek spisů (obsahující celkem
122 kartonů), které tvořily většinou výrobní složky pořadů. Z důvodů omezených velikostí depozitářů
jsou spisy po digitalizaci průběžně nadále přemisťovány do depozitáře v Ostravě Radvanicích. Spisový
archiv Ostrava dosáhl na konci roku 2017 velikosti 419 bm archiválií (+14bm oproti 2016).
V APF Brno spočívala běžná péče o archiválie realizovaná v roce 2017 v dokumentování a třídění nově
převzatých spisů (bylo převzato 332 analogových přejímek, z toho 201 výrobních složek 367 pořadů).
Důležitou činností pracovníků byla příprava vybudování nového systému posuvných kovových regálů
spisového archivu, které se uskutečnilo v závěru roku 2017.
6.4.2 Digitalizace spisového fondu
Digitalizace písemností běží ve studiu ČT Praha od roku 2014. V roce 2017 byly v rámci digitalizace na
vyžádání naskenovány písemnosti, jejichž zpřístupnění si vyžádala některá ze součástí ČT. Archiválie
a spisy byly digitalizovány pro Právní úsek (zejména Oddělení licenční podpory), Telexport, produkce,
dramaturgii programu, Interní audit, Scénický provoz, Úsek řízení lidských zdrojů a další oddělení. Šlo
především o výrobní dokumentaci (1 008 výrobních složek vztahujících se k celkem 1 205 pořadům),
scénáře, osobní spisy a další písemnosti. Pro projekt historického TV kalendáře (o kterém se hovořilo
v kapitole 6.1.4) byla zdigitalizována řada inspekčních zpráv a hlášení o vysílání z celého roku 1968.
Naskenován byl také týdeník Československá televize s televizním programem z roku 1968.
V souvislosti s organizačními a metodickými změnami ve Fonotéce byla zahájena digitalizace místních
kartoték (zdigitalizovány byly evidenční karty k magnetofonovým pásům (části POM a B-POM), dále
patnáct zásuvek evidenčních karet k matricím). Začala také digitalizace pomocných systematických
katalogů, které byly předány do Spisového archivu.
Byla zdigitalizována starší kartotéka malých filmových šotů. Průběžně byly také digitalizovány
„košilky“ malých šotů, které jsou dále využívány pro dokumentaci těchto audiovizuálních archiválií.
Do elektronické podoby byly převedeny rozsáhlé kartotéky systematického katalogu (předmětový,
jmenný a geografický rejstřík) k sérii fotografií na papírové podložce. V rámci plánované digitalizace
zajistilo Skenovací a dokumentační oddělení také naskenování několika desítek kartonů smluv.
Celkem bylo ve spolupráci Spisového archivu a Skenovacího a dokumentační oddělení v TS Praha
zdigitalizováno a posléze převedeno do PDF s rozpoznáním textu (OCR) dohromady přes 357 000
stran různého formátu.
V APF Ostrava bylo v roce 2017 zdigitalizováno 1708 výrobních složek pořadů obsahujícím 189 586
stran textu. Brněnský archiv naskenoval dalších 157 109 stran výrobních složek a 27 764 stránek
historického spisového archivu.
31/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
6.4.3 Technologický rozvoj archivace spisů
V České republice stále nejsou definovány podmínky pro akreditaci důvěryhodného digitálního
archivu (jehož existence je podmínkou pro ukládání digitálních archiválií) a tak jeho vybudování
nadále zůstává dlouhodobým cílem technologického rozvoje správy spisového archivu ČT. Pracovníci
archivu se tak nadále soustředí především na střednědobé úkoly:
1. Naplnění Základních pravidel pro zpracování archiválií* a se softwarem pro Elektronické
zpracování archiválií ELZA**, který tato pravidla aplikuje v digitálním prostředí. Na začátku
roku 2017 se někteří pracovníci archivu seznámili s testovací verzí programu Elektronické
zpracování archiválií (ELZA), ke kterému získala ČT vývojářskou licenci. Další implementace
softwaru ELZA však nepokračovala, protože dosud nebyla ze strany ministerstva vnitra
určena přesná podoba struktury archivní pomůcky v XML ve formátu apeEAD (v tomto
jednotném formátu mají být od roku 2020 předávány archivní pomůcky Národnímu archivu
a archivní správě ke zveřejnění na archivním portálu). Z tohoto důvodu nebyl také zpracován
harmonogram implementace.
* Základní pravidla pro zpracování archiválií vydává a aktualizuje Odbor archivní správy a spisové
služby (spadající pod Ministerstvo vnitra). Jde o jeden ze základních metodických textů, kterými se řídí
archiváři v ČR, především při tvorbě archivních pomůcek. Obsahují návod pro práci s archiváliemi
a jejich cílem je sjednocení archivního popisu tak, aby bylo možné vyměňovat tyto informace nejen
mezi paměťovými institucemi České republiky, ale i v mezinárodním měřítku.
** ELZA je označení pro software, který je průběžně vyvíjen Odborem archivní správy a spisové služby +
jednotlivými institucemi (vývojářská licence). Primárním cílem je umožnit Archivům a Paměťovým
institucím naplňovat Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu v digitálním prostředí. Jeho
využití není povinné, je možné požadované funkčnosti implementovat do již užívaných systémů.
2. Software PEvA, jehož prostřednictvím jsou vykazována data o objemu a obsahu archivních
fondů, byl nainstalován na další počítače.
3. Rozvoj digitalizace spisů a archiválií. Od listopadu 2017 je v pražském APF nově v provozu
velkoformátový skener IQ FLEX od firmy Contex (A2 flatbed).
32/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
4. Metodický dohled nad elektronickým systémem spisové služby (podrobněji viz kapitolu 6.6).
Pokračování sjednocování postupů digitalizace a práce s digitalizovanými písemnostmi mezi
jednotlivými studii. Převedení dříve skenovaných dokumentů do vyhledavatelného formátu PDF/A se
podařilo v roce 2017 v Ostravě u většiny dokumentů, kde došlo stejně jako u fotografického fondu
k vybudování nového uložiště. Cílem pro rok 2018 je zahájit vytváření rejstříků pomocí ADOBE
Acrobat PRO pro jejich snazší vyhledávání (stejně jako v Praze). V TSB byl v roce 2017 nainstalován
software ABBY Fine Reader, umožňující převedení archiválií do fulltextově rozeznatelných souborů.
Tímto způsobem jsou nyní digitalizovány dokumenty spisového archívu, zejména výrobní složky.
U fotografického fondu bylo zahájeno popisování fotografií v programu Adobe Bridge, umožňující
rovněž vyhledávání fotografií podle fulltextového popisu.
6.4.4 Využívání spisového fondu
Nejčastější požadavky na nahlížení do spisů a písemných archiválií (které jsou vždy
nejdříve digitalizovány) pro provozní účely jsou z Právního úseku (oddělení právní podpory
pořadů/oddělení licenční podpory), z Útvaru řízení lidských zdrojů, Telexportu, dramaturgie
programu a produkce pořadů.
Vedle toho jsou písemnosti v souladu s archivním zákonem zpřístupňovány externím badatelům.
Během roku 2017 bylo zajištěno celkem 80 návštěv externích badatelů, kteří studovali písemnosti
z různých důvodů. Bylo mezi nimi i několik badatelů ze zahraničí (např. Rachel Schaff z University of
Minnesota, Ewa Stanczyk z Universiteit van Amsterdam a další).
Pro potřeby externích badatelů i interních uživatelů byla zpracována řada rešerší (z těch rozsáhlejších
například k výročí třiceti let pořadu Objektiv, k působení Otty Bednářové, pro výstavu k první
republice a další).
V Ostravě byla v roce 2017 zpřístupněna výrobní dokumentace interním badatelům k 164 pořadům.
Spisový archiv Brno navštívilo 33 badatelů a spisový archiv Ostrava 18 badatelů. Mezi nejaktivnější
badatele v brněnském studiu patřili zástupci výstavních institucí – například zástupci Moravského
muzea, kteří pro chystanou výstavu Paneland bádali na téma historie panelové výstavby v ČR, či
zástupci brněnského Technického muzea v souvislosti s výstavním projektem o historii smaltovaných
výrobků.
6.5 Knihovna (knihy, noviny a časopisy)
Významné postavení si udržuje především studijní knihovna v Praze.
Rok 2017 znamenal pro Studijní knihovnu v Praze ustálení a zkvalitnění procesů po nasazení
otevřeného knihovního systému Koha (webová aplikace běžící pod OS Linux) na konci roku 2016.
Tento systém, původem z Nového Zélandu, nahradil poměrně zastaralý britský T-Series (běžící pod
OS MS-DOS). Ačkoliv systém Koha vznikl již na přelomu let 1999 a 2000 z potřeby vyřešit na Novém
Zélandě tzv. problém roku 2000 (y2k bug), rychle se rozšířil do celého světa a je neustále vyvíjen
světovou komunitou vývojářů a pracovníků knihoven. Velkou stopu ve zdrojovém kódu a vylepšování
má také česká komunita.
33/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
6.5.1 Správa fondu knih, novin a časopisů
V roce 2017 běžná péče o knihy, noviny a časopisy spočívala v zajištění procesů výpůjček, rešerší
a katalogizaci knih již výhradně v novém systému Koha. Denní tisk a časopisy se zatím evidují na
knihovní lístky.
6.5.2 Digitalizace fondu knih, novin a časopisů
Knihy, časopisy a noviny jsou v knihovně uloženy v analogové podobě. Vzhledem ke způsobu jejich
využití je tento způsob vyhovující, nicméně díky javascriptu pro stahování obálek a obsahů ze serveru
Obalkyknih.cz je možné v katalogu knihovny zobrazovat obálky, ale také naskenované obsahy ve
formátu PDF. Tento server využívá výjimku z autorského zákona č. 121/200 Sb. a umožňuje
k bibliografickým záznamům připojovat obálky knih.
Koha umožňuje ukládat na svůj server např. elektronické knihy (tzv. volná díla) nebo lze využít jiných
volných zdrojů (např. E-knihovna Městské knihovny v Praze) a pomocí discovery systému (např.
VuFind) vytvořit centrální index.
6.5.3 Technologický rozvoj knihovny
Nový systém nabízí ve srovnání s předchozím nesrovnatelný komfort pro čtenáře při vyhledávání
v katalogu, možnostech nastavení čtenářského konta a emailových notifikacích. Knihovníkovi pak
umožňuje mimo jiné komfortnější katalogizaci v podporovaném a mezinárodně uznávaném
standardu MARC21. Bibliografické a autoritní záznamy je možné stahovat z bází Národní knihovny ČR.
Této systém je v současné době technicky připraven na jiné formáty, např. BIBFRAME nebo RDF
(a cesta k Linked Data), neboť formát MARC21 je poměrně zastaralý (vznikl v 60. letech 20. století).
34/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
V roce 2017proběhly již jen mírné zásahy do zdrojového kódu a změny v nastavení. Největší změnou
bylo přidání faset pro všechny typy autorit, které jsou navázány na bibliografické záznamy.
6.5.4 Využívání fondu knih, novin a časopisů
Knihovna ČT je neveřejná a slouží prioritně pro tvůrce pořadů. Obsahuje téměř 33 500 svazků knih.
V roce 2017 proběhlo ve Studijní knihovně ČT Praha 2 951 výpůjček knih a cca 1780 výpůjček
časopisů, dále bylo poskytnuto 163 hodin rešerší pro tvůrce nových pořadů.
6.6 Ostatní činnosti a odborné aktivity APF
Skenovací a dokumentační oddělení zajišťuje vedle digitalizace spisů také digitalizaci doručených
úředních analogových dokumentů do elektronické spisové služby e-spis a také digitalizaci, zpracování
(znečitelnění) a zveřejnění smluv v Registru smluv. Během roku 2017, bylo v Registru zveřejněno
celkem 7 726 smluv.
Archiv (Spisový archiv) metodicky řídí a dohlíží na výkon spisové služby v ČT. V červenci 2017 byl
vydán nový Spisový a skartační řád (RGŘ 6/2017), na jehož přípravě se archiv aktivně podílel. Vedle
toho archiv zajišťuje průběžnou realizaci seminářů a školení k problematice zajištění elektronické
spisové služby (e-spis) pro pracovníky napříč Českou televizí. V průběhu roku 2017 bylo realizováno
celkem dvacet interních školení (39 referentů).
Vedle odborné podpory pro interní účely ČT (pro vysílání archivních pořadů, jejich umisťování na
iVysílání a pro užití archivu v nové výrobě pořadů), poskytuje archiv služby pro odbornou veřejnost,
studenty, školy, vědce, prezentuje se na festivalech, přehlídkách, výstavách, organizuje přednášky
a exkurze do archivu. V roce 2017 navštívili archiv např. zástupci Slovinského ministerstva kultury
a filmového archivu, pracovníci NFA a Národního muzea. V roce 2017 probíhala rovněž komunikace
s kolegy z APF ČRo. V únoru proběhla návštěva pracovníků APF ČRo v ČT, v červnu navštívil spisový
archiv vedoucí APF ČRo a následně metodik spisové služby ČRo, v říjnu proběhla konzultace
k dokumentaci koncesionářských poplatků z hlediska spisové služby, které se za Český rozhlas
zúčastnili tři jeho pracovníci.
Na základě smlouvy z roku 2013 o spolupráci mezi Krátkým filmem Praha (KFP) a Českou televizí
pokračovala postupná digitalizace, dokumentace a zpřístupnění další části rozsáhlého fondu KFP
v archivu ČT pro vysílání, tvůrce i badatele. V roce 2017 byla rovněž završena spolupráce (zahájená
v roce 2015) s Filmovou a televizní fakultou AMU na digitálním restaurování (v rozlišení 4K) filmů ČT –
Žiletky a Radúz a Mahulena.
Archiv Česká televize je členem a FIAT/IFTA (Mezinárodní federace televizních archivů) a účastní se
jejich konferencí, seminářů a workshopů.
Vedle toho se pracovníci APF v roce 2017 zúčastnili bud´ jako přednášející či jako účastnící různých
konferencí, workshopů, školení a jiných odborných akcí např.:
35/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
• Mezinárodního semináře: 1968 in the Media (organizováno FIAT/IFTA Media Studies
Commission), ISCC, Paříž, Francie
• Přednášky Oldřicha Kužílka pořádané společností Seminaria k aplikaci zákona o registru smluv
• Konference: Budoucnost Národního digitálního archivu, NA Praha – Chodovec
• 17. Celostátní archivní konference, Liberec
• Školení: PEvA, Institut pro veřejnou zprávu Benešov
• Konference: Digitalizace v paměťových institucích, Třeboň
• Konference a semináře k software ELZA, Praha – Chodovec
• FIAT/IFTA World Conference 2017, Mexico City, Mexiko (na výroční cenu byl nominován
dokument ČT Zkáza krásou, pořadatel hradil část nákladů a účast podpořila i česká ambasáda
v Mexiku)
• Konference CNZ (Co po nás zbyde) na téma „Velká říjnová spisová revoluce“, NA Praha –
Chodovec
• Školení: INA Frame Training course, Sound & Vision, Amsterdam, Nizozemí
Výzkumná a publikační činnost: WINTROVÁ, Irena, SIEBER, Karel, NOVÁK, Jiří: Digitalizace archivních
fondů v České televizi. In: Archivum Trebonense, 14/2017, Třeboň, str. 418-433.
36/37
Zpráva o stavu a rozvoji technologií a archivu (APF) za rok 2017
7 Přehled nákladů a investic vynaložených na provoz
a rozvoj APF a jeho digitalizaci
Ukazatel (v tis. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Poznámky
Náklady personální 24 067 26 673 28 373 27 934 28 053 27 491 29 091 29 994 26 095 23 055 1)
o APF základ
o digitalizace 23 652 25 699 26 863 26 468 26 004 24 991 26 441 27 224 23 315 20 355
Náklady na suroviny 415 974 1 510 1 466 2 049 2 500 2 650 2 770 2 780 2 700
o pásky
o bezpásková média 14 049 15 490 16 690 16 989 16 560 8 352 12 343 11 850 16 667 8 709 2)
14 011 14 285 14 573 14 244 13 929 5 908 8 668 4 761 2 457 2 154
Náklady na DAPF
o provozní náklady 38 1 205 2 117 2 745 2 631 2 444 3 675 7 089 14 210 6 555
o interní kapacity
2 056 8 226 24 394 26 117 41 635 42 027 45 310 29 644 13 404 8 468
Náklady na DAR 2 056 8 226 24 394 26 117 41 635 42 027 44 310 27 644 11 404 6 468
o provozní náklady 1 000 2 000 2 000 2 000
o interní kapacity 0 0 0 0 0 0
Interní náklady útvaru techniky 0 0 0 0 0 0 1 000 1 500 3 361 3 587
Náklady ostatní 0 0 0 0 0 0 0 0 361 587
Náklady CELKEM 0 0 0 0 0 0 1 000 1 500 3 000 3 000
0 0 0 209 3 026 9 010 26 922 25 514 18 525 11 170
3 258 4 754 4 805 4 161 4 754 6 941 7 807 7 890 7 139 7 316
43 430 55 143 74 262 75 410 94 028 93 821 122 473 106 392 85 191 62 305
Investice - DAPF 104 596 165 328 106 996 69 503 15 177 21 586 5 122 8 147 4 619 6 561
o technické zařízení 98 0 2 894 0 0 17 695 745 0 0 2 368
o software 85 568 3 891 4 193
o stavební úpravy 102 430 99 549 18 534 69 503 15 177 4 377 8 147 4 619
2 068 65 779 0 0 0 0 0 0 0
Investice - DAR
o technické zařízení 0 0 0 0 0 0 4 456 18 705 3 628 3 594
o software 0 11 800 954 0
0 0 0 0 0 0 6 905
Investice - APF 4 456 2 674 3 594
o technické zařízení 0 0 0 0 0 0
o vybavení (regály)
0 1 051 68 1 015 1 049 915 411 0 639 0
Investice CELKEM
0 284 68 1 015 976 0 0 0 0 0
0 767 0 0 73 915 411 0 639 0
104 596 166 379 107 064 70 518 16 226 22 501 9 989 26 852 8 886 10 155
Poznámky:
1) V důsledku vzniku nového systému ARPA - archiv ve zpravodajství, byl v červenci 2016 uskutečněn přesun pracovníků do divize Zpravodajství a sportu,
což mělo vliv na výši nákladů v roce 2017.
2) V roce 2017 byl pořízen nižší objem nosičů pro digitální archiv, jelikož v minulém roce bylo provedeno dostatečné předzásobení.
37/37