Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 218251000560013 najdete zde
Analýza publicistických pořadů České televize
„Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018)
→ Náměty publicistických reportáží byly nejčastěji politicko-kriminální kauzy (Čapí hnízdo, Kuciak,
Skripal ad.) a prezidentské volby
→ V odkazování na externí zdroje byli autoři reportáží v obou publicistických pořadech přesní
→ Bez nálezu s vyšší závažností bylo vyhodnoceno všech 150 příspěvků Reportérů ČT a 168 hodin,
nízce závažné nálezy k posouzení byly učiněny v 15 reportážích
→ Uspokojivý prostor k vyjádření byl poskytnut všem hlavním subjektům příspěvků Reportérů ČT
i 168 hodin
V 1. pololetí roku 2018 bylo analyzováno 198 publicistických příspěvků
dvojice relací o celkové stopáži 25 hodin a 59 minut.
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
2
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ: Reportéři ČT, 168 hodin
Tematická agenda:
V příspěvcích Reportérů ČT byly nejčastěji tematizovány kriminální činy (s politickým pozadím –
kauzy Čapí hnízdo, Kuciak a Rittig), aktuální reportáže ze státní správy reagovaly na přímou volbu
prezidenta. Ta byla zásadním námětem i pro pořad 168 hodin. Publicistické pořady věnovaly
významný prostor politické kauze Čapí hnízdo (více snímky 5 a 11).
Transparentnost:
Způsob odkazování na externí zdroje v obou publicistických pořadech navazoval na dlouhodobě
nastavený přesný standard u hranice 90% míry transparentnosti (více snímky 6 a 13).
Srozumitelnost a správnost:
Aspekty srozumitelnosti a správnosti byly posuzovány ve 150 publicistických reportážích –
63 v Reportérech ČT a 87 ve 168 hodinách. V žádném příspěvku nebyl učiněn nález s vyšší
závažností. Za zcela korektní bylo posouzeno 52 příspěvků Reportérů ČT a 83 reportáží 168 hodin
(více snímky 7 a 14).
Objektivita:
Všem hlavním subjektům reportáží v obou publicistických pořadech byl ve zkoumaném období
poskytnut uspokojivý prostor k vyjádření (více snímky 8, 9, 15 a 16).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 3
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
4
VARIABILITA; TEMATICKÁ AGENDA: Reportéři ČT
Aktuálnost reportáží (1. pololetí 2018) Tematická agenda (1. pololetí 2018)
kriminální činy 2 7 9
historie
10 8 8
2:20:09 umění, kultura
stranická oblast 6 6
16 % mezinárodní události
18 6 6
3:43:21 35 justice
7:50:58 společenské jevy 2 3 5 Báze:
29 % menšiny, lidská práva 4
56 % 4 63 příspěvků
státní správa
zdravotnictví 1 3 4
doprava 1 1 13 aktuální
regionální politika
3 3 kontextový
obrana, armáda tematický
bezpečnostní politika 2 2
životní prostředí 2 2
sport
1 12
církve, náboženství
zemědělství 2 2 Reportéři ČT: nejčastější mediální
události (1P 2018), počet příspěvků
podniková sféra 11
média a podíl na stopáži
11 kauza Čapí hnízdo 6 10 %
aktuální kontextový tematický 11 Islámský stát 4 6%
Celková stopáž pořadu: 13 hodin 11 kauza Kuciak 2 5%
54 minut a 28 vteřin
11 občanská válka v Sýrii 2 3 %
11 ukrajinsko-ruská krize 2 4%
11 kauza Rittig 2 4%
Dvě z deseti aktuálních reportáží se týkaly kriminálního pozadí kauzy zavražděného slovenského investigativního novináře Jána
Kuciaka (Až do krve, Až do krve II), všechny tři příspěvky s náměty státní správy aktuálně reagovaly na prezidentské volby
(Prezidenti ’18, Pravdy a lži, Znovu). Typicky tematickými (takové, u nichž termín zveřejnění nehraje roli) byly reportáže z oblasti historie
a umění.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 5
TRANSPARENTNOST: Reportéři ČT
Míra přesnosti v označování externích zdrojů informací (1. pololetí 2018)
Báze: výroky reportérů a reportérek, které odkazovaly na externí zdroje informací
100% 91% 88% 89% 89% 88% 89% 88%
90%
86% 87%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Dlouhodobý pohled na způsob zdrojování a práci s informacemi ukazuje na Meziroční srovnání 1P 2015 89 %
nastavený trend, kdy Reportéři ČT neklesají pod hranici přesného intervalu (75 % míry přesnosti 1P 2016 90 %
a více) a konstantně udržují míru přesnosti u hodnoty 90 %. v označování
Z 801 parafrází a citací použitých v 1. pololetí bylo na 687 zdrojů odkazováno přesně, externích zdrojů 1P 2017 89 %
na 79 středně přesně a na 35 nepřesně.
6
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018)
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: Reportéři ČT
Jednotlivé aspekty srozumitelnosti a správnosti (1P 2018) Podíl korektních příspěvků a příspěvků k posouzení (1P 2018)
0% 25% 50% 75% 100%
relevance témat, záběrů 17%
struktura informací 1
faktická správnost 1 k posouzení s nízkou 83%
vyváženost informací závažností Báze: 63 příspěvků
jazyková rovina 2 k posouzení s vyšší
titulky 8
závažností
forma prezentace 1 korektní
V 1. pololetí roku 2018 nebyl učiněn žádný nález s vyšší závažností. V reportážích se podobně jako v předchozích letech častěji objevovaly
grafické a gramatické chyby v identifikačních a překladových titulcích. Ostatní aspekty srozumitelnosti a správnosti byly zpracovány korektně.
Nálezy snížené správnosti a srozumitelnosti: seznam reportáží (1. pololetí 2018)
Datum Autor Název Relevance
záběrů
Struktura
informací
Faktická
správnost
Vyváženost
informací
Jazyková
rovina
Titulky
Forma
prezentace
8. 1. 2018 Jiří Leschtina, David Macháček, Tereza Strnadová Prezidenti ‘18 X
15. 1. 2018 David Vondráček Otík z Varnsdorfu III X
2. 2. 2018 Miroslav Petráček Konec skokanů v Čechách X
12. 2. 2018 Tereza Strnadová Miliónová smlouva X
19. 2. 2018 Karel Vrána Roztočtí proti smrti X
19. 2. 2018 David Macháček Ukradené letadlo X
26. 2. 2018 Miroslav Petráček Jediný protest X
12. 3. 2018 Silvie Kleková Poslancovy drahé byty X
30. 4. 2018 Markéta Kutilová Sen o Evropě X X X
11. 6. 2018 Markéta Kutilová, Lenka Klicperová Konec státu teroristů X
25. 6. 2018 David Havlík Kamarádi sobě X
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2015) 7
OBJEKTIVITA: Reportéři ČT
Podíl hlavních aktérů s uspokojivým prostorem pro přímé vyjádření (1. pololetí 2018)
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Ve sledovaném pololetí nenastal případ, kdy hlavnímu subjektu reportáže (identifikováno bylo 120 hlavních subjektů) nebyl
poskytnut dostatek prostoru k vyjádření postojů a obhajobě.
Ke zvážení byla situace z reportáže Davida Havlíka Pokuty za dálnici, kdy byl hlavní subjekt ŘSD ČR prezentován v podstatě na
plném rozsahu příspěvku nepříznivě a jeho vyjádření byla omezena pouze na jednoslovnou parafrázi a reprodukci jednovětného
vyjádření. Nicméně i tento případ byl posouzen jako korektní.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 8
OBJEKTIVITA: Reportéři ČT
Prostor poskytnutý hlavním Převažující hodnocení subjektu Explicitní hodnocení subjektu
subjektům (1. pololetí 2018) aktéry reportáže (1. pololetí 2018) reportérem (1. pololetí 2018)
dostatečný prostor 45 spíše nesouhlas 66 vyvážené hodnocení 74
zástupce subjektu 24 spíše souhlas
25
nestrannost redakce 32
odmítnutí výpovědi 20 vyvážené (pro i 15
17
reprodukce postojů 7 proti)
subjektu
nehodnoceno 10
nehodnoceno
třetí subjekty se 9
nevyjadřují
negativní hodnocení 4
není možné získat 5 Báze: 120 hlavních neutrální 4
subjektů
vyjádření
vázanost grafy mají různá nehodnoceno 1 pozitivní hodnocení
mlčenlivostí 2 měřítka
Explicitně příznakové hodnocení zaznělo z úst autorů reportáží pouze o čtveřici hlavních subjektů, to znamená, že vyváženě nebo
nestranně bylo prezentováno 88 % hlavních subjektů. Zmíněnou čtveřici negativně hodnocených subjektů tvořili Alexandr Novák
(Kmotrův nekonečný byznys), Petr Sisák (Sisákovi bílí koně), komunistický prokurátor Karel Vaš (Hrdina z gulagu) a bývalý generální ředitel
DP hl. m. Prahy Martin Dvořák (Kyperská spojka) – ani v jednom z případů nedošlo k negativnímu hodnocení bez předložení důkazů.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 9
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
10
TEMATICKÁ AGENDA: 168 hodin
168 hodin: nejčastěji prezentované tematické kategorie 168 hodin: nejčastější detailní témata reportáží
reportáží (1. pololetí 2018), podíl na stopáži (1. pololetí 2018), stopáž v minutách
státní správa 34% volba prezidenta 70
společenské jevy vláda 59
stranická oblast 28% 52
ANO (program, lidé) 40
kriminální činy 28% SPD (program, lidé) 32
zdravotnictví soudní spory, procesy 31
10% zdravotní stav jednotlivců 30
mezinárodní události 29
Evropská unie 10% prezident 29
justice demonstrace, petice 25
8% domácí humanitární pomoc 24
bezpečnostní politika KSČM (program, lidé) 24
média 6% vztahy mezi zeměmi 24
sport bezpečnostní pol.: jiná témata 22
5% ČSSD (program, lidé) 22
životní prostředí životní úroveň domácností 22
kalamity, nehody 5% informace o politických stranách 21
20
umění, kultura 5% 168 hodin: nejčastější mediální členská země a EU 20
historie 5% události (1P 2018), stopáž jiné kriminální činy 19
školství 5% zdravotně a mentálně postižení
4% v minutách a podíl na stopáži internetová, sociální a nová média
menšiny, lidská práva 4% rodina, rodinný život
podniková sféra 3% kauza Čapí hnízdo 38 5 %
zemědělství 3%
věda a výzkum 3% kauza Kuciak 20 3 %
zábava 2%
sociální politika kauza Skripal 20 3 %
doprava
brexit 20 3 %
ZOH Jižní Korea 2018 15 2 %
2% uprchlíci v Evropě 14 2 %
1% únik dat Facebooku 12 2 %
1% kauza Nagyová 11 2 %
1% kauza Nikulin 10 1 %
0,4% vepřín v Letech 10 1 %
Přímá volba prezidenta výrazně promluvila do tematické agendy pořadu 168 hodin. Námět byl totiž prezentován 70 minut
v 8 reportážích (Cíl: Hrad, Hradní poločas, Kóta Hrad, Rozdělená země, Demokracie, vole, Démon alkohol, Pošli to dál II a Na věčné časy).
Podobně jako v Reportérech ČT byl významný prostor pořadu 168 hodin věnován kauze Čapí hnízdo (viz snímek 5). V relaci byla kauza
prezentována v 10 příspěvcích (38 minut, 5 % pololetní stopáže), v Reportérech ČT v 6 příspěvcích (83 minut, 10 % pololetní stopáže).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 11
POLITIKA: 168 hodin
168 hodin: intenzita a tón medializace politických stran 168 hodin: intenzita a tón medializace politiků
(1. pololetí 2018, počet výpovědí) (1. pololetí 2018, počet výpovědí)
ANO 349 Babiš Andrej (ANO) 161
ČSSD
SPD 123 Zeman Miloš 133
KSČM
SPO 112 Drahoš Jiří 45
KDU-ČSL 92 Okamura Tomio (SPD)
Piráti 45
TOP 09 57
ODS 50 Šlechtová Karla (ANO) 30
STAN 43
ODA 37 Foldyna Jaroslav (ČSSD) 22
Rozumní 34
Realisté 11 Ondráček Zdeněk (KSČM) 22
Zelení 10
Žít Brno 10 Malá Taťána (ANO) 20
Severočeši.cz 9
Občané patrioti 9 Kalousek Miroslav (TOP 09) 19
PRO! Ústí 7 Mynář Vratislav (SPO)
SPR RSČMS 2 Autoři pozitivních a negativních Horáček Michal 19
SD - NK 1 Nejedlý Martin (SPO)
Strana soukromníků 1 výpovědí (podíl z počtu 17
Věci veřejné 1
1 výpovědí)
1
1 novináři ČT 41 % 17
politici 37 % Klaus Václav 16
vědci, experti, analytici 15 % Faltýnek Jaroslav (ANO) 15
jiné osoby 5% Topolánek Mirek 15
jiní novináři 2% Fischer Pavel 14 Pozn.: data v grafech
Okamura Hayato (KDU-ČSL) 14 obsahují pouze výběr
Pelikán Robert (ANO) 14 nejčastěji zmiňovaných
Rozner Miloslav (SPD) 14 politiků a politických stran.
Čuba František (SPO)
negativní neutrální pozitivní
13
V reportážích 168 hodin bylo zmíněno 22 politických stran a hnutí, výrazně nejčastěji vládní ANO. Relativně nejméně příznivý mediální
obraz mělo v pořadu hnutí SPD (rozdíl v podílu pozitivních a negativních výpovědí byl -27 %), jmenovitě především Tomio Okamura
a Miloslav Rozner (ve spojitosti s výroky o koncentračním táboře v Letech – „Neexistující pseudokoncentrák“, Alternativní pravda). Mezi
politiky se ještě větší kritiky než poslancům za SPD dostalo komunistovi Zdeňku Ondráčkovi, u kterého převažovala negativita nad
pozitivitou o 50 % (GIBS, Obušku, z pytle ven).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 12
TRANSPARENTNOST: 168 hodin
Transparentnost zdrojů (1. pololetí 2018)
100% 95% 96%
90%
90% 90% 91% 92% 90%
88%
81%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Pohled na kontinuálně zaznamenávaná data u obou publicistických pořadů České Meziroční srovnání
televize ukazují na dlouhodobě udržovaný standard pohybující se blízko hranice míry přesnosti 1P 2016 88 %
90% míry transparentnosti, tedy v horní polovině intervalu přesných citací v označování 1P 2017 91 %
a parafrází zdrojů. V 1. pololetí bylo 809 zdrojů citováno přesně, 42 odkazů bylo externích zdrojů
středně přesných a 57 nepřesných.
13
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018)
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: 168 hodin
Jednotlivé aspekty srozumitelnosti a správnosti (1. pololetí 2018) Podíl příspěvků, v nichž se objevil nedostatek (1. pololetí 2018)
0% 25% 50% 75% 100%
relevance záběrů, mluvčích Báze: 87 příspěvků
struktura informací
5%
faktická správnost 1
vyváženost informací k posouzení s 95%
jazyková rovina
titulky 3 nízkou závažností
k posouzení s vyšší
forma prezentace
závažností
korektní
Srozumitelnost a správnost nebyla posuzována u příspěvků z rubriky Malostranské
korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze několikavteřinových).
Detailní aspekty srozumitelnosti a správnosti byly posuzovány v 87 příspěvcích publicistického pořadu, z nich 83 reportáží (tedy 95 %) bylo zcela
korektních. Trojice nálezů s nízkou závažností v aspektu titulky měla podobu absence překladového nebo identifikačního titulku. Fakticky nepřesný
výrok se týkal tvrzení o historickém volebním neúspěchu KSČM (formulace „KSČM utrpěla ve volbách nejhorší skóre od roku 1921“ byla fakticky
nepřesná, neboť a) se KSČ prvních voleb účastnila až v roce 1925, tudíž do té doby žádného volebního skóre nedosáhla, b) současná KSČM fakticky
vznikla 31. března 1990).
Nálezy snížené správnosti a srozumitelnosti: seznam reportáží (1. pololetí 2018)
Datum Autor Název Relevance
záběrů
Struktura
informací
Faktická
správnost
Vyváženost
informací
Jazyková
rovina
Titulky
Forma
prezentace
28. 1. 2018 Kristina Ciroková, Zuzana Tunová Rozdělená země X
4. 2. 2018 Jan Novák Tereza H. X
18. 2. 2018 Kristina Ciroková Absentér X
22. 4. 2018 Kristina Ciroková Lidé bděte X
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 14
OBJEKTIVITA: 168 hodin
Podíl hlavních aktérů s uspokojivým prostorem pro přímé vyjádření (1. pololetí 2018)
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Aspekty objektivity (prostor poskytnutý hlavním subjektům, převažující hodnocení subjektu aktéry reportáže a explicitní hodnocení subjektu reportérem) nebyly posuzovány u příspěvků z rubriky
Malostranské korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze několikavteřinových).
Redaktoři a redaktorky 168 hodin (nejvyšší počet příspěvků zpracovali Jan Novák – 24, Kristina Ciroková – 23, Martin Mikule
a Zuzana Tunová – 20) byli v poskytování prostoru hlavním subjektům reportáží stoprocentně korektní (v roce 2016 byl výsledný
podíl hlavních subjektů s dostatečným prostorem 97 %, o rok později 95 %).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 15
OBJEKTIVITA: 168 hodin
Prostor poskytnutý hlavním Převažující hodnocení subjektu Explicitní hodnocení subjektu
subjektům (1. pololetí 2018) aktéry reportáže (1. pololetí 2018) reportérem (1. pololetí 2018)
dostatečný 70 vyvážené (pro i 47 nestrannost redakce
proti) 68
zástupce subjektu 23 spíše nesouhlas 35
vyvážené hodnocení 28
reprodukce postojů 18 spíše souhlas 26
neutrální 16
subjektu
negativní hodnocení 13
odmítnutí výpovědi 10
není možné získat nesledováno 8
vyjádření 7 nehodnoceno 3 Báze: 129 hlavních subjektů
grafy mají různá měřítka
nehodnoceno 1 třetí subjekty se 2 pozitivní hodnocení 5
nevyjadřují
Aspekty objektivity (prostor poskytnutý hlavním subjektům, převažující hodnocení subjektu aktéry reportáže a explicitní hodnocení subjektu reportérem) nebyly posuzovány u příspěvků z rubriky
Malostranské korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze několikavteřinových).
Přesně tři čtvrtiny hlavních subjektů zkoumaných reportáží byly autory prezentovány nestranně nebo vyváženě. Explicitně
hodnotící výroky byly vysloveny v 18 případech – šestkrát ze 13 negativních případů redaktoři a redaktorky hodnotili politiky SPD,
jejich výroky a veřejné vystupování (Alternativní pravda, Pravda a lež, „Proti lidskosti“). Vždy šlo o korektně doložené důkazy
nepravdivých výroků politiků SPD.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 16
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
17
ZÁKLADNÍ POJMY 1/4
Aktuálnost příspěvku: aspekt aktuálnosti rozděluje Explicitní stanovisko redakce: publicistika poskytuje
příspěvky do tří kategorií. Příspěvek aktuální se týká i samotné redakci prostor pro vyjádření vlastního
současnosti a bezprostředně reaguje na aktuální událost. stanoviska vůči hlavním subjektům. Jako hodnotící
Může se jednat o odhalení kauzy, o okamžitý report stanovisko je chápáno explicitní vyjádření hodnocení
z místa postiženého přírodní katastrofou, občanskými (volbou příznakového lexika, jednoznačného odsudku,
nepokoji nebo vojenskými zásahy, o postoje politiků nebo naopak sympatií apod.).
a veřejnosti k právě projednávaným úpravám legislativy
atd. Čas zveřejnění tohoto typu příspěvku je elementárně Forma: stylová forma příspěvku; u publicistiky kódována
důležitý i pro jeho relevanci. V příspěvku kontextovém převážně „reportáž“.
jde o prezentaci událostí v širším kontextu s jistým
časovým odstupem (např. uvedení nových faktů v určité Hlavní téma: téma, kterého se týkala převážná část
kauze, seznámení s aspekty konkrétního příspěvku.
občanskoprávního sporu, průběh a výsledek vyšetřování
určitého kriminálního činu nebo jiného případu Hlavní subjekt: aktér příspěvku, jehož chování nebo
porušování zákona). Příspěvek tematický se orientuje na jednání je popisováno, případně hodnoceno ze strany
nadčasovější témata zejména společenského života (např. redakce nebo třetích stran. Jako hlavní subjekt může být
vztahy veřejnosti k postiženým lidem, stav životního kódováno i téma (např. BSE).
prostředí ve městech a na venkově) a nereaguje
bezprostředně na aktuální dění. Čas uveřejnění tohoto Hodnocení hl. subjektu třetími stranami: pokud třetí
typu příspěvku nehraje nejdůležitější roli pro jeho strany komentují jednání hlavního subjektu, jaké je
adekvátní percepci ze strany diváka. převažující stanovisko všech jejich členů? Hodnocení
představuje i souhlas nebo odmítnutí.
Báze: počet promluv/výpovědí/příspěvků/médií/
sledovaných aspektů, které byly zahrnuty do analýzy. Číslo Kódování, kódovací kniha: standardizovaný postup
v bázi se nemusí shodovat se součtem hodnot uvedených získávání informací. Metodika je jednoznačně definovaná
v grafu, graf může prezentovat pouze nejvýznamnější tzv. Kódovací knihou. Pro jednotlivé klienty je možné
výsledky. vytvářet odlišnou metodiku v závislosti na sledovaných
cílech spolupráce.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 18
ZÁKLADNÍ POJMY 2/4
Obsahová analýza: systematické shrnutí obsahu a formy Tematická kategorie: jednotlivé konkrétní tematické
zpravodajství a publicistiky pomocí předem definované aspekty jsou slučovány do skupin podle obsahové
klasifikace. Příspěvky nejsou interpretovány subjektivně, příbuznosti. Do kategorie společenské jevy tak například
ale kódovány kontrolovatelným způsobem dle předem patří jak převody bytů, tak pořádání dětských táborů
dané metodiky. nebo portréty zajímavých lidí. Jednotlivým reportážím je
vždy přiřazena jedna dominantní tematická kategorie,
Prostor pro vyjádření: poskytla redakce hlavnímu o níž příspěvek pojednává.
subjektu dostatečný prostor pro vyjádření? Dostatečnost
netkví v časové rozloze výpovědí hlavního subjektu, ale Transparentnost: analýza transparentnosti klasifikuje, zda
především ve zjištění, zda dostal možnost vyjádřit se ke jsou přesně označeny zdroje, ze kterých byly převzaty
všem klíčovým aspektům, v jejichž souvislosti byl informace. V případě že nikoli, důvěryhodnost obsahu
zmiňován. příspěvku je nižší. Netransparentnost může být
v některých případech způsobena řadou vnějších,
Příznakovost: publicistické pořady umožňují širokou okolnostních faktorů (tzv. funkční netransparentnost), její
variabilitu ztvárnění příspěvků o konkrétních tématech, závažnost je nižší. V případě, že užití netransparentnosti
příznakovost určuje intenzitu využití výrazových není vysvětlitelné (např. subjekt si nepřál být jmenován),
prostředků (viz Výrazové prostředky) na ploše příspěvku. nebo se dotýká závažných skutečností (obvinění apod.),
Příznakovost je jedním z implicitních prostředků, jak hovoříme o netransparentnosti faktické. Její závažnost je
může dát redakce najevo své stanovisko k představeným vysoká.
subjektům, popř. tématům. Zvýšená míra příznakovosti
signalizuje přítomnost faktorů, které mohou mít vliv na Třetí strany: v příspěvku vystupují především jako
diváckou interpretaci. komentátoři a poskytovatelé informací.
Relevance: v jakém vztahu jsou jednotlivé třetí strany Výrazové prostředky: takové stylistické prostředky, které
k hlavnímu subjektu/tématu příspěvku? Adekvátní volba vedle funkce obsahové nesou i další přidané funkce
třetích stran může rozhodovat o úrovni práce redaktora. (estetické, hodnotící). Za výrazové prostředky není
považován grafický doprovod usnadňující pochopení
(schémata).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 19
ZÁKLADNÍ POJMY 3/4: transparentnost
Klasifikace výroků odkazujících na externí zdroje informací
Kategorie Detailní typologie výroků Přesnost v % Příklady
100% Typ 1: jméno + médium přenosu informace + datum zveřejnění + v případě méně známých osobností i
Přesné zcela přesné určení citovaného funkce: "Václav Havel prohlásil v nedělním rozhovoru pro Čro 1 Radiožurnál …". Typ 2: jméno + funkce +
(více než zdroje 100% kontextová informace: "Jan Mrázek, náměstek ministra vnitra zodpovědný za organizaci zasedání NATO,
90% uvedl, že ..."
75 %) shoda obecného určení zdroje s 90%
obrazem konkrétních zdrojů 90% zejména v obrazových příspěvcích zpravodajství, např. výpovědi neoznačených lidí v anketě
obecné určení konkrétního
citovaného zdroje "Podle Stanislava Grosse byl zásah adekvátní."; "Ekonom Jan Sýkora kritizuje ČNB, že nevyhodnocuje
iniciační věty s alespoň dvěma adekvátně hospodářskou situaci …"
následnými zdroji
"Právníci se domnívají, že harmonizace legislativy bude obtížnější …" … následují výpověď alespoň dvou
potvrzená verifikace konkrétních právníků
netransparentního výroku
Respondent potvrzuje pravdivost tvrzení, které bylo převzato z nedostatečně označeného zdroje. Př.:
redaktor: "Prý vám není dobře.", respondent: "Ano, mám horečku."
iniciační věty s jedním konkrétním 60% "Podle některých poslanců nepřinese novela nic dobrého." … následuje výpověď jednoho poslance
následným zdrojem
"Podle odpůrců není možné takto paušalizovat …"; "… ozývají se hlasy napříč politickým spektrem …"; "… jiní
Střední sklon ke zobecnění/přehlednosti 50% zase říkají, že cena práce je u nás nízká …"; "… v médiích se objevila informace …"; "… podle průzkumů
veřejného mínění …"
(30 % - 75 %)
označení specializované skupiny autorů, ale žádný konkrétní představitel. "Podle právníků …"; "Ekonomové
specializovaná skupina autorů 50% se na počínání ČNB dívají s rozpaky."; "Mediální odborníci říkají, že …"
neurčený zdroj konkrétní výpovědi 50% "Ráno jsem v novinách viděl fotografii …"; "Mám takový materiál a v něm se píše, že …"
Nepřesné nespecifikovaný zdroj informací 0% "prý", "údajně", "proslýchá se", "prosakují informace", "v kuloárech se šušká", "mluví se o tom", "občas bývá
slyšet"
(méně než nepotvrzená verifikace 0% Respondent odmítá pravdivost tvrzení, které bylo převzato z neoznačeného zdroje. Př.: redaktor: "Prý si
30 %) netransparentního výroku necháváte říkat guru.", respondent: "To jste slyšel kde? O ničem takovém nevím."
Neklasifikováno utajený zdroj informací neklasifikováno "Zdroj, který si nepřál být jmenován…"; "z dobře informovaných zdrojů, jejichž výpovědi má ČT k dispozici…"
Poznámka: přesnost v procentech je pouze pomocnou statistickou veličinou, sloužící k základnímu (dlouhodobému) srovnání pořadů a redaktorů.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 20
ZÁKLADNÍ POJMY 4/4: srozumitelnost, správnost
Strukturovaná analýza srozumitelnosti
Každá publicistická reportáž ČT je analyzována detailně na základě těchto aspektů:
Metodická poznámka: od 1. 1. 2015 je experimentálně posuzována závažnost jednotlivých nálezů rozdělená na „nálezy k posouzení s nízkou závažností“ a „nálezy k posouzení s vyšší
závažností“. Toto rozlišení souvisí s mírou formálnosti nálezu v případě nálezů s nízkou závažností (např. gramaticky chybné titulky, nepřesně načasovaný synchron obrazu a zvuku) a na
druhé straně s možným zvýhodněním nebo znevýhodněním některého ze subjektů vinou nepřesnosti v případě nálezů s vyšší závažností.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (1. pololetí 2018) 21
Guidelines Media Tenor
Media Tenor: „Kde jiní pracují s pocity, my dodáváme čísla.“ Naše vybraná partnerství
Podporujeme studenty
Unikátní řešení v media intelligence: analýza médií připravovaná týmem
zkušených analytiků a expertů
Odborný partner řady korporátních, veřejných, neziskových a mediálních
organizací
Více než 20 let zkušeností s mezinárodním přesahem
Leader v oblasti vývoje metodologií výzkumu obsahu
Úcta k demokratickým hodnotám, systematická podpora akademikům
Aktuální studie jsou dostupné na webových stránkách Media Tenoru
Průběžné aktuality zveřejňujeme na Facebooku.
Střípky z médií
Experti Media Tenoru komentují mediální jevy Analýza: Lewická profesionálním výkonem
korigovala neukázněného Glińského
© 2014 Media Tenor Pořádáme oborové akce
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 22
22
Guidelines
© 2014 Media Tenor V červenci 2018 zpracoval Media Tenor, spol. s r.o.
Analytici projektu: Mgr. Štěpán Sedláček, Mgr. Michala Vanderková
stepan.sedlacek@mediatenor.cz
http://www.mediatenor.cz
tel. +420 596 126 126
Nádražní 923/118
702 00 Ostrava
Česká republika
Tento dokument obsahuje všechna podstatná zjištění výzkumu.
Pokud však některou informaci postrádáte, připravíme Vám ji na požádání.
Budeme rádi za jakékoliv další náměty.
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 23
23