Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Zpráva o stavu, změnách a rozvoji ČT24
za 1. pololetí roku 2018

Zpracoval: Zdeněk Šámal, ředitel Zpravodajství ČT
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel ČT
Červenec 2018

1
Zpráva o stavu, změnách a rozvoji TV kanálu ČT24 za 1. pol. roku
2018, včetně Zprávy o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2018

1. Vysílání ČT24 – základní souhrn

První pololetí roku 2018 poznamenaly z hlediska obsahu i sledovanosti na domácí scéně především
lednové prezidentské volby a vyjednávání o sestavení nové vlády po loňských parlamentních
volbách. Obě hlavní události se zároveň v úvodu roku prolínaly, když v týdnu před prvním kolem
prezidentských voleb žádala první vláda Andreje Babiše o důvěru v Poslanecké sněmovně a po
neúspěšném hlasování dva dny před druhým kolem voleb přijímal prezident Miloš Zeman demisi
nového kabinetu.

Vyvrcholením předvolebního vysílání prezidentských voleb byl televizní duel kandidátů na úřad hlavy
státu, který se stal nejsledovanější politickou debatou v historii při sledovanosti 2.710.000 diváků a
podílu 55,35 % (zásah 3.528.000 diváků). Pořad Prezidentský duel – FINÁLE moderovala Světlana
Witowská. Tento pořad se setkal s nebývale pozitivní odezvou odborné i laické veřejnosti.

Samotný průběh voleb prvního i druhého kola nabízela ČT24 už v tradičním speciálním
desetihodinovém volebním vysílání. První kolo voleb 13. 1. 2018 sledovalo v čase 13:30 – 19:00 na
programu ČT24 817 000 diváků při téměř třicetiprocentním podílu. ČT24 se tak stala hlavním
informačním zdrojem, i přes konkurenci mimořádného volebního vysílání na hlavním kanále televize
Nova. Druhé kolo voleb bylo z hlediska diváckého zájmu ještě úspěšnější. ČT24 sledovalo v čase 13:30
– 19:00 víc než 1 040 000 diváků při podílu 33,88 %. Moderátorem pořadu byl premiérově Michal
Kubal. Hlavní zpravodajská relace Události se téhož dne stala nejsledovanějším zpravodajským
pořadem v zemi.

ČT24 pak připravila 8. 3. 2018 celodenní mimořádný pořad k inauguraci prezidenta republiky.
Samotný odpolední přímý přenos inaugurace sledovalo téměř půl milionu diváků.

Prezident výrazně promlouval i do vyjednávání o sestavení vlády po říjnových parlamentních volbách.
Tomuto tématu se věnovaly prakticky všechny části kontinuálního vysílání, včetně mnoha rozšířených
speciálních pořadů a přenosů. ČT24 odvysílala například žádost Andreje Babiše o vyslovení důvěry
vládě (13. a 16. 1. 2018), na níž se v průměru dívalo 259 tisíc diváků, či jmenování druhé vlády 27.6.
Situaci se sestavováním vlády komentovalo na ČT24 v průběhu prvního půl roku 1134 hostů z řad
politiků, expertů a publicistů.

Povolební situace se promítla i do fungování jednotlivých politických subjektů. ČT24 se tak
v mimořádných vysíláních věnovala sjezdům a kongresům hlavních politických sil v zemi. Přímým
přenosem vysílala nejpodstatnější části z kongresu ODS (13. 1. 2018), sjezdu ČSSD (7. 4. 2018), či
sjezdu KSČM (21. 4. 2018).

Zahraniční události se odrazily v mimořádných monotematických vysíláních zejména v případě
velkých globálních summitů amerického a severokorejského prezidenta. 12. 6. 2018 se ČT24
prakticky po celý den věnovala výhradně schůzce Donalda Trumpa a Kim Čong-una, 14. 4. 2018 došlo

2
k narušení obvyklého programového schématu kvůli útoku Spojených států na syrské pozice, stejně
tak v případě prezidentských voleb v Rusku a v neposlední řadě ČT24 obsáhle informovala o dění na
sousedním Slovensku po vraždě novináře Jána Kuciaka.
Z ostatních speciálních vysílání stojí za zmínku například mimořádný dvouhodinový pořad 25 let
Československa (1. 1. 2018) vysílaný přímo z vily Tugendhat, speciál k britské královské svatbě prince
Harryho a Meghan Markleové (19. 5. 2018) či návrat ostatků kardinála Josefa Berana do vlasti (21. 4.
2018).

1.1. Vysílání ČT24 spojené s mimořádnými projekty ČT

 Prezidentská superdebata (11. 1. 2018, ČT 1 + ČT 24, 21:00 – 23:00)

Dvouhodinová debata vpředvečer prvního kola volby prezidenta republiky. Přímý přenos
z Kongresového centra Praha moderoval Václav Moravec. K diskusi bylo přizváno všech 9 kandidátů.
Jeden z nich se omluvil. Přímého přenosu se zúčastnili a na pódiu figurovali dle čísel, vylosovaných
Státní volební komisí, tito kandidáti: Mirek Topolánek, Michal Horáček, Pavel Fischer, Jiří Hynek, Petr
Hannig, Vratislav Kulhánek, Marek Hilšer a Jiří Drahoš. Tematicky byl pořad rozdělen do 3 částí: Doma
v Česku, Česko ve světě a Agenda prezidenta republiky. V prvních dvou částech diskutovali vždy 4
kandidáti, s tím, že o přiděleném tématu rozhodoval na počátku přenosu los. Další 4 soupeři měli
možnost klást diskutujícím dotazy. Ve třetí části večera pak společně debatovalo všech 8 hostů.
V závěru pořadu pak měl každý z kandidátů možnost oslovit voliče v časově vymezeném vstupu.
Jednotlivé části diskuse byly proloženy předtočenými příspěvky s názory partnerek kandidátů.

 Třetí republika
Desetidílný cyklus publicisticko-dokumentárního charakteru je součástí projektu vysílání ČT k tzv.
osmičkovým výročím v letošním roce. Tematicky se jedná o historické období, které předcházelo
převzetí moci komunisty v roce 1948. Pořad se vysílal v premiéře v termínu leden – březen 2018.

 Beneš 1918/1938/1948
Desetidílný publicistický a dokumentární cyklus, který je součástí projektu České televize k tzv.
osmičkovým výročím. Tématem je osobnost prezidenta Edvarda Beneše v uzlových bodech
československé historie 20. století. Premiérové vysílání se plánuje na termín září – říjen 2018.

 Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech
Vzhledem k termínu konání festivalu budou podrobnější informace zahrnuty do Zprávy o stavu,
změnách a rozvoji TV kanálu ČT24 za 2. pol. roku 2018.

3
2. Diskusní a aktuálně-publicistické pořady ČT24

2.1. Fokus Václava Moravce

Živě vysílaná debata o nadčasových celospolečenských tématech a fenoménech, na které v denním
zpravodajství nezbývá prostor. Pestrá skladba hostů umožňuje vyvolat mezioborovou diskusi a dát
v rámci dvouhodinového přímého přenosu prostor lidem ze všech sfér společenského života. Vedle
akademiků zde debatují sportovci, umělci, lidé z praxe. Každý díl měsíčníku je specifický jednak po
vizuální stránce a pak také výběrem jedinečných exteriérových lokací. Nebývalým prvkem pro
publicistický pořad tohoto formátu je účast publika, složeného z mladých lidí, převážně studentů
středních a vysokých škol napříč Českou republikou. Z pohledu mediálního vzdělávání a posilování
prestiže České televize je přítomnost až dvou set diváků v každém díle unikátní. Příležitost zažít živé
vysílání a nahlédnout do zákulisí pořadu je pro školy tak lákavá, že se k participaci na přímém přenosu
již samy hlásí. Jen v prvním pololetí letošního roku Fokus VM hostil téměř tisícovku mladých lidí. Za tři
a půl roku existence pořadu jde v součtu už o téměř 4 tisíce diváků, přítomných přímo ve vysílání.

V prvním pololetí roku 2018 odvysílal program ČT24 kromě svátečních repríz starších dílů pořadu i
šest vydání premiérových:

 Totalita (13. 2. 2018, Národní muzeum v Praze) – hosty moderátorka Kamila Moučková,
nakladatel Jiří Padevět, koreanistka Nina Špitálníková, historik Pavel Suk, spisovatel M. M.
Šimečka, socioložka J. Šiklová, Gymnázia Chomutov, Na Zatlance, Na Vítězné pláni, Jaroslava
Heyrovského, VOŠ publicistiky, Politologický klub FSV

 Voda (13. 3. 2018, Stará čistírna odpadních vod v Bubenči) – hosty plavkyně Yvetta
Hlaváčová, oceánolog Dušan Kukal, klimatolog Alexander Ač, hydrogeolog Bohumír Janský,
internista Lukáš Zlatohlávek, egyptolog Miroslav Bárta, Přírodovědecká fakulta UK,
Gymnázium Třebíč, Arcibiskupské gymnázium, Mensa gymnázium, Malostranské gymnázium

 Závislost (10. 4. 2018, Národní ústav duševního zdraví v Klecanech) – hosty adiktolog Michal
Miovský, filozof Tomáš Halík, historik medicíny Karel Černý, psychiatři Jiřina Kosová a Ladislav
Csémy, sociální pracovník Josef Vondrka, VOŠ a Střední pedagogická škola Litomyšl,
Gymnázium F. Palackého v Neratovicích

 Hrdinství (8. 5. 2018, Divadlo ABC v Praze) – hosty výsadkář pplk. Ivo Zelinka, filozof Jan
Sokol, soudkyně ÚS Kateřina Šimáčková, historik Jaroslav Šebek, úředník Ondřej Závodský,
etik Marek Vácha, Gymnázium T. G. M. Litvínov, Gymnázium Sokolov, Masarykovo klasické
gymnázium Říčany, VOŠ a Střední škola managementu, Gymnázium Jana Keplera

 Člověk a živly (5. 6. 2018, Astronomický ústav AV – hvězdárna Ondřejov) – hosty geolog Josef
Stemberk, archeolog Jan Klápště, astronomové Petr Pravec a Michal Švanda, hydroložka
Martina Kimlová, psycholog Štěpán Vymětal, Gymnázium Vlašim, pracovníci Astronomického
ústavu, obyvatelé Ondřejova

 Kde domov můj (26. 6. 2018, Letiště Václava Havla) – hosty pěvkyně Soňa Červená,
historikové Jaroslav Miller a Igor Lukeš, personalistka Sagar Rakin, podnikatel Vladimír

4
Lobkowicz, politolog Michael Kraus, Rakouské gymnázium, Gymnázium Hostivice, Gymnázia
Arabská, Omská a Nad Alejí

2.2. Události, komentáře

Klíčovou událostí pro zmíněný pořad byla v červnu 2018 jeho zásadní dramaturgická a personální
proměna. Po odchodu moderátora Lukáše Dolanského na post bruselského zpravodaje na sklonku
roku 2017 se k podobnému kroku rozhodl i druhý z původní trojice moderátorů, a to David Borek,
který střídá Jakuba Szántó na pozici blízkovýchodního zpravodaje. Vedení ČT24 se rozhodlo spojit
tento odchod s kompletnější proměnou diskusního pořadu a propojením týmu Událostí, komentářů
s týmem večerních Událostí.

Výsledkem je výrazně dynamičtější a živější pořad, který posiluje zpravodajské prvky a zároveň
důsledně zachovává know how původních Událostí, komentářů, tedy zasvěcené diskuse s aktéry dne
a renomovanými analytiky. Nově moderují Události, komentáře moderátoři Událostí, jejichž čtveřici
ve složení Jakub Železný, Michal Kubal, Marcela Augustová a Daniela Písařovicová nově doplnili
Martin Řezníček (donedávna zpravodaj v USA) a Světlana Witowská (donedávna moderátorka
Interview, která prokázala své profesionální schopnosti zejména v prezidentské debatě). Pořad je
vysílán ze zmodernizovaného Studia SK6, připravují jej vždy dva moderátoři a dva dramaturgové (pro
zpravodajskou a pro publicistickou část), přičemž poměr zpravodajství a komentářů je 20 minut ku 40
minutám, což odpovídá poměru v předchozím formátu.

Navzdory startu redesignovaného pořadu v divácky slabším předprázdninovém období se Události,
komentáře těšily velkému zájmu diváků, nový formát byl provázen převážně pozitivními ohlasy a
pořad si udržel svou prestiž. Následující období bude věnováno dalšímu rozvoji nového formátu, jeho
dramaturgickému vycizelování a posílení originality.

Z předchozího období stojí za zmínku některé mimořádné počiny a speciály, například živě vysílaná
debata setkání českého a slovenského premiéra A. Babiše a P. Pellegriniho z brněnské Löw-Beerovy
vily 26. května, kterou připravil tým UK a moderoval ji Dan Takáč. V den inaugurace prezidenta 8.
března pak stejný tým odvysílal mimořádný dvouapůlhodinový speciál.

2.3. Interview ČT24

Pořad zůstává dramaturgicky zaměřen na aktéry aktuálních událostí či významné osobnosti, které
mají k událostem co říci. Se stopáží 26 minut jde o nejdelší rozhovor na ČT24.

Za nejvýraznější počin, jakkoli nešlo o klasické Interview, lze považovat prezidentskou debatu 25.
ledna v pražském Rudolfinu, které se zúčastnili Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Na přípravě duelu se
podílel tým Interview ČT24 a moderovala ho Světlana Witowská. Společnou debatu kandidátů na
prezidenta sledovalo v průměru 2,6 milionu diváků, o milion více než poslední duel M. Zemana s K.
Schwarzenbergem před pěti lety, a stala se nejsledovanější televizní politickou debatou v historii
měření sledovanosti. Moderátorka Witowská pak v květnu získala novinářskou cenu Karla Havlíčka

5
Borovského. Po jejím přechodu do týmu Událostí, komentářů se novým moderátorem Interview stal
Daniel Takáč, který se v moderování střídá se Zuzanou Tvarůžkovou.

2.4. 90´ ČT24 – Hyde Park

V únoru 2018 vrátila ČT24 do vysílání specializovaný ekonomický pořad Byznys ČT24, který se vysílá
každý čtvrtek v rámci pořadu 90´. “Devadesátka“ se přitom dál věnovala zejména hlavním aktuálním
událostem na domácí i zahraniční scéně. Redakce tohoto pořadu připravila i několik speciálních
vydání s exkluzivními hosty – například k rozdělení Československa, výročí 70 let únorového puče,
čínským investicím v Česku nebo k zimním olympijským hrám.

2.5. Hyde Park Civilizace

Hyde Park Civilizace (HPC) odvysílal v prvním pololetí roku 2018 19 premiérových dílů pořadu
s celkem 24 hosty. Poprvé v české historii se spojil s astronautem na oběžnou dráhu Země – po rok a
půl trvajícím jednání s NASA se Daniel Stach spojil s americkým astronautem Andrew Feustelem,
který 20 minut odpovídal na otázky moderátora a diváků z modulu Destiny Mezinárodní vesmírné
stanice. Dalšími hosty ve studiu byla manželka Andrew Feustela Indira a z Kanady se připojili jejich
synové Ari a Aden.

Hyde Park Civilizace nabídl i další tématicky zaměřené díly s více hosty: na výročí osvobození Terezína
jsme přímo na místě mluvili s přeživším Tomanem Brodem a vedoucím historického oddělení
Památníku Terezín Vojtěchem Blodigem. Do Kanady jsme se spojili s Jiřím Bradym, který zavzpomínal
na zakladatele časopisu VEDEM Petra Ginze, se kterým bydel v Terezíně, a jehož obrázek vzal na ISS
Andrew Feustel.

Mimořádný díl HPC byl věnován smrti britského fyzika Stephena Hawkinga, poprvé za existenci
pořadu nebyl ve studiu host – celý díl byl složen ze vzpomínek bývalých hostů HPC a významných
osobností z vědy i společnosti. V posledním tematickém speciálu se moderátor Daniel Stach věnoval
smrti a umírání.

Významnými zahraničními hosty pořadu byli například nositel Nobelovy ceny za chemii Stefan Hell,
filozof mysli Daniel Dennett, anestezioložka a neurovědkyně Divya Chander, syntetický biolog, který
vytvořil první umělý gen, Steven Benner nebo vulkanoložka a popularizátorka vědy Kayla Iacovino.

Českou špičkovou vědu v HPC reprezentovali např. břišní chirurg Pavel Pafko, endokrinolog Karel
Pacák nebo geodet Viliam Vatrt. O odkrývání masových hrobů a stíhání válečných zločinců jsme
mluvili s bývalým vyšetřovatelem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu
Vladimírem Dzurem. Společenská témata a sport v HPC reprezentovali vesmírný architekt Ondřej
Doule nebo paralympionik, plavec Arnošt Petráček.

Třetina dílů HPC byla cizojazyčná, tyto rozhovory vedl moderátor Daniel Stach vždy v angličtině a na
webových stránkách pořadu je divákům k dispozici také verze bez tlumočení.

6
Tým HPC, který je součástí redakce vědy, připravil i tři Vědecká Interview. Hosty byli mladá nadějná
česká vědkyně Karina Movsesjan, u příležitosti výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru přišel Oldřich
Pelčák, který s Vladimírem Remkem trénoval a nakonec se stal náhradníkem, a publicista Pavel
Toufar ve Vědeckém Interview živě okomentoval start Sojuzu z kosmodromu Bajkonur s astronautem
Andrew Feustelem k ISS.

2.6. Historie.cs

Historie.cs se v prvním pololetí letošního roku věnovala (vysílání a příprava) především „osmičkovým
výročím“, prioritně samozřejmě 100 letům od vzniku Československu a 50 letům od sovětské
okupace. Připomněla ale i některá méně skloňovaná témata.

2.7. Politické spektrum

První pololetí roku 2018 bylo věnováno okruhům, které aktuálně či dlouhodobě hýbaly naší politickou
scénou, ať už to bylo znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem republiky, vztahy ČR s Ruskem,
problematika médií veřejné služby, vepřín v Letech, problémy v dopravě a další.

2.8. Archiv ČT24

Také v prvním pololetí roku 2018 pořad pokračoval v uvádění dílů, které prostřednictvím dobových
zpravodajských materiálů přibližují a porovnávají různé oblasti života československé a později české
společnosti od roku 1945 prakticky až do současnosti. Letošní rok je významný z hlediska
„osmičkových“ výročí, takže jsme do Archivu ČT24 zařadili i některé významné události, které se staly
v měsících let, končících osmičkou. Projekt se pravidelně řadí k nejsledovanějším pořadům sobotního
večera a nedělního rána na ČT24.

2.9. Otázky Václava Moravce

V době, kdy sledovanost televizí obecně stagnuje, se pořadu OVM daří opak – divácký zájem rok od
roku narůstá. Meziročně šlo nyní o nárůst o v průměru 20 tisíc diváků první hodiny a průměrně o 25
tisíc diváků více sledovalo druhou hodinu pořadu. První hodina pořadu oslovila v prvním pololetí roku
2018 přes půl milionu diváků (např. 18. 3. 2018 – 536 000 diváků). Správným se ukázalo být
rozhodnutí věnovat druhou hodinu pořadu odborným tématům a rovněž upřednostnit ve většině
vydání v obou hodinách formát 3 hostů. Díky této dramaturgii mohou být expertní diskuse názorově
pestřejší než v minulosti. U politických debat, kterým se převážně věnuje první hodina pořadu, je pak
dosahováno většího zastoupení napříč politickými subjekty.

2.10. Kultura+

Pořad i v první polovině roku 2018 divákům dále představil výrazné osobnosti a důležitá témata
z oblasti literatury, výtvarného umění, hudby nebo tance.

7
2.11. Týden v politice

V prvním pololetí roku 2018 pořad tematicky ovlivnilo zejména skládání vlády a konec ministrů. Počet
hlavních hostů byl stejný jako v předchozím období, v jednotlivých relacích se objevilo i více politiků
ve více (kratších) rozhovorech. V květnu pořad nabídl rozhovory s končícími ministry první vlády
Andreje Babiše, v červnu pak v rámci jedné relace proběhl exkluzivní rozhovor s prezidentem
Milošem Zemanem.

Při sestavování druhé vlády Andreje Babiše se pořad věnoval v krátkých rozhovorech kandidátům na
ministry, ve vysílání byl dán prostor také stranickým sjezdům. Pořad se věnoval i krajským tématům a
nabízel také reakce hejtmanů krajů.

2.12. Týden v justici

Témata pořadu byla v první polovině roku 2018 do značné míry přizpůsobena volebním událostem
s důrazem na kontrolu financování kampaní prezidentských kandidátů a stížností na prezidentskou
volbu. Mimo volební tematiku se pak v pořadu objevila témata schvalovacího procesu kolem zákona
o soudních znalcích a vyšších soudních úřednících včetně jejich dlouhodobého podfinancování, které
způsobuje vysokou fluktuaci na soudech a ochromuje jejich činnost. Dalším výrazným tématem byl
případ soudkyně Heleny Králové a s tím související neuznání odposlechů v kauze poslaneckých trafik.
Několikrát opakovaným tématem byl také protikuřácký zákon nebo pozastavený zákon o EET.

Z oblasti mezinárodního práva se pořad věnoval problematice války v Sýrii a jejím právním aspektům,
končícímu Mezinárodnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii a také reformě polského soudnictví.
V podobě pravidelné rubriky se pořad věnoval také problematice GDPR ve všech oblastech, jichž se
zákonná úprava dotýká.

2.13. Věda 24

ČT od začátku ledna do konce června roku 2018 odvysílala 24 premiérových dílů Vědy 24. Z oblasti
české vědy se pořad zaměřil mimo jiné na zásadní objevy tuzemských vědců – příkladem může být
testování nové látky na léčbu nádorů nebo výzkum odstraňování toxických látek, které produkují
sinice, z pitné vody. Z humanitních věd se Věda 24 věnovala například archeologickým objevům pod
Václavským náměstím nebo inovacím ve výuce historie mj. pomocí počítačových her nebo fotografií.

Z oblasti zahraniční vědy pořad zaznamenal hned několik událostí zásadních nejen pro světovou vědu
– v první řadě březnové úmrtí astrofyzika Stephena Hawkinga, dále pak únorový start nové rakety
Falcon Heavy. Věda 24 také shrnula historicky první nepozemské vysílání v historii ČR – dubnové
spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí a rozhovor s astronautem Andrew Feustelem.

Pořad reagoval i na aktuální dění a vždy nabízel vědecký úhel pohledu – příkladem jsou kroky EU
k omezení plastového odpadu, erupce sopek na Havaji nebo v Guatemale nebo sucho v ČR. Věda 24
připomněla i řadu historických výročí – mj. 40 let od letu Vladimíra Remka do vesmíru, 15 let
mechanických podpor srdce, 200 let Národního muzea.

8
Pro lepší ilustraci dané problematiky pořad využíval grafické prvky – vysvětlovací grafiky na projekci,
3D modely (model rakety Falcon Heavy) nebo rekvizity ve studiu (použití domina pro vysvětlení
štěpné řetězové reakce v uranu).

2.14. Newsroom ČT24

V první polovině roku 2018 patřilo mezi nejčastější témata pořadu šíření dezinformací v Česku,
mediální zákulisí prezidentských voleb, útoky politiků na novináře, vražda Jána Kuciaka nebo spory
uvnitř Českého rozhlasu, ČTK a slovenských veřejnoprávních médií. Pořad přinesl exkluzivní rozhovor
s Pavlou Holcovou – spolupracovnicí Jána Kuciaka pod policejní ochranou. A jako první také zveřejnil
záběry konfliktu novinářů ve volebním štábu Miloše Zemana. Na sociálních sítích video zhlédly téměř
dva miliony lidí. Dlouhodobě se pořad také věnuje případu soudního sporu o výrok „Hitler je
gentleman“. Naposledy tak přinesl mediálně citovanou zprávu o rozhodnutí Nejvyššího soudu, který
vrátil spor na začátek. V lednu dosáhl pořad nejvyšší sledovanosti 141 tisíc diváků, průměrná
sledovanost v první půli roku přitom činila 83 tisíc diváků věkové skupiny 15+ při průměrném share
2,71 % a ratingu 1,0 %.

3. Zahraniční zpravodajství a mimořádné události

3.1. Zahraniční zpravodajství a mimořádné události

Zahraniční zpravodajství ČT se primárně zaměřuje na události důležité z globálního hlediska, které se
tak samozřejmě projevují i na dění v tuzemsku. ČT ale pokrývá i dění významné z pohledu
regionálního, především vztahy se sousedními zeměmi. Další klíčovou součást zpravodajství ze
zahraničí tvoří informace s ryze českým aspektem, ke kterým patří třeba problematika vzájemných
vztahů s různými zeměmi světa, nebo osudy českých občanů za hranicemi republiky.
Zahraniční zpravodajství se opírá o dva hlavní zdroje. Jednak je to spolupráce s velkými světovými
agenturami a především materiály získávané v rámci výměnné sítě Evropské vysílací unie (EBU),
jejímž je ČT zakládajícím členem. Druhým primárním zdrojem jsou pak materiály natočené přímo
vlastními týmy působícími v zahraničí. Jsou to buď stálé zpravodajské posty (momentálně jich ČT má
deset), nebo týmy, které jsou vysílané za hranice za účelem pokrytí specifické události – ať jsou to
zahraniční cesty představitelů ČR, nebo zpravodajství z nějaké jiné, zásadní události.

3.2. Rok 2018 ve světě a odraz globálního dění ve vysílání ČT

První polovinu roku 2018 charakterizují v především velké události na diplomatickém poli – hned
několik zásadních summitů (setkání mezi vůdcem KLDR a prezidentem Jižní Koreje, nebo vůbec první
rozhovory mezi úřadujícím americkým prezidentem a vůdcem KLDR).

ČT se věnovala i prohlubující se krizi vztahů mezi Ruskem a Západem, především po otravě ruského
dvojitého agenta a jeho dcery ve Velké Británii. Taky komplikace vzájemných vztahů mezi zeměmi EU
a USA zaujímaly ve vysílání velký prostor – ať už šlo o hrozby obchodní válkou, přes neshody kolem
dohody o íránském jaderném programu až po dohady kolem podílu výdajů na zbrojení v rámci NATO.

9
ČT se samozřejmě věnovala i společenskému kontextu světového šampionátu ve fotbale v Rusku.
Ještě předtím informovala obsáhle o dění před volbami ruského prezidenta, samotné výsledky pak
přinášela v rámci volebního speciálu.

3.3. Mimořádné události

Hned při několika příležitostech přinesla ČT obsáhlé zpravodajství, kterým narušila ustálené
programové schéma, a věnovala značnou část živého vysílání aktuálnímu dění. To se týká jednak
předem plánovaných akcí (už zmiňované volby prezidenta Ruské federace, svatba prince Harryho a
Meghan Marklové, nebo oba summity zabývající se severokorejskou otázkou), nebo událostí, které se
udály nečekaně (např. bombardování pozic syrských vládních sil armádami USA, Francie a Velké
Británie v reakci na chemický útok na pozice povstalců).

3.4. Česko ve světě

ČT se jako národní televize zaměřuje nejen na události globálního významu, ale i události, které se
výrazně projevují právě ve středoevropském regionu. I toto dění má zásadní vliv na životy diváků ČT,
je její povinností o nich informovat.

ČT se obsáhle věnovala pozici Česka (a středoevropského regionu jako celku) v rámci unijních
struktur. Informovala o průběhu summitů EU, ať už těch formálních pořádaných v Bruselu, tak těch
neformálních, které tradičně hostí předsednická země EU (v tomto půlroce Bulharsko). Na summity
do Bruselu ČT posílala další zpravodajský štáb, který primárně zajišťoval aktuální zpravodajský servis
do denního vysílání, stálý zpravodaj měl potom na starosti souhrn do hlavních zpravodajských relací.
ČT doprovodila předsedu vlády na opakovaných jednáních v Bulharsku, stejně jako na klíčových
rozhovorech v rámci regionu - ať už v rámci skupiny Visegrádských zemí, nebo ve formátu
V4+Rakousko.

ČT pokrývala obsáhle rovněž zahraniční cesty prezidenta republiky – prostřednictvím zpravodajů jeho
návštěvu Slovenska (setkání s prezidentem SR v Tatrách) nebo jednání v Polsku.

Tradičně velkou pozornost věnuje Česká televize i působení českých vojáků v rámci zahraničních misí
– v tomto půlroce přinesla původní reportáže z působení českých jednotek v Iráku.

Celý rok 2018 se nese i ve znamení připomínek stoletého výročí samostatné republiky. Pomyslný
vrchol sice přijde až na podzim, už v průběhu prvního pololetí se však konala řada akcí, které toto
výročí připomněly. ČT informovala o oslavách v USA (v Pittsburghu), akcích na Slovensku, ve Francii,
ale i Rusku. Kromě toho ČT odvysílala řadu reportáží ze zahraničí na témata spojená s tímto výročím –
z Ruska, USA, Francie, Švýcarska nebo Itálie.

3.5. Zahraniční zpravodajové

Konec roku 2017 se nesl ve znamení zásadní obměny v obsazení zpravodajských postů. Nově začínali
na svých místech hned čtyři reportéři: David Miřejovský ve Washingtonu, v Bruselu jako zpravodaj

10
v Beneluxu a při EU a NATO Lukáš Dolanský, ve Varšavě Dana Zlatohlávková a Miroslav Karas se po
několika letech vrátil zpět do Moskvy.

V polovině roku 2018 se vystřídá obsazení dalších dvou postů – v Tel Avivu a Paříži po pěti letech
končí Jakub Szántó a Petr Zavadil, kteří se vracejí do Prahy. Jako nový blízkovýchodní zpravodaj bude
působit David Borek, do Paříže nastoupí Jan Šmíd. Oba působili dosud v jiných rolích, jako moderátor
diskusní relace a rozhlasový zpravodaj, jejich novinářské zkušenosti ale dávají záruku, že oba budou
pro zahraniční zpravodajství přínosem.

Další změny jsou plánované na přelom roku a souvisejí s plánovaným rozšířením sítě zahraničních
zpravodajů na jedenáct míst – od ledna 2019 přibude nový post v Istanbulu.

3.6. Klíčová agenda zpravodajských postů

Každý z deseti postů má na starosti agendu definovanou především geografickým hlediskem. Platí, že
zpravodaj z dané země se věnuje taky dění v nejbližším okolí. Proto třeba bratislavský zpravodaj
pokrývá nejenom dění na Slovensku, ale věnuje se i událostem v Rakousku, Maďarsku, eventuálně i
v Itálii. Podobně například zpravodaj v Bruselu má na starosti nejen země Beneluxu, ale hlavně
agendu spojenou s děním v rámci mezinárodních organizací, které tam sídlí – EU a NATO. V případě
dalších postů – především asijského a blízkovýchodního - je samozřejmě geografická rozmanitost
pokrývané oblasti mnohem větší než třeba u zpravodaje z geograficky rozlehlých zemí, jako jsou USA
nebo Rusko.

Následující přehled zachycuje klíčová témata, která dominovala dění v té které oblasti a tudíž i
agendě toho kterého postu. Podává obecný přehled o hlavních trendech, samozřejmě nevystihuje
celou tematickou šíři výstupů jednotlivých zpravodajů.

 Washington
− dění kolem vyšetřování ruského vlivu na prezidentské volby v roce 2016
− hrozba obchodní války s Evropou a Čínou
− diplomatické aktivity Donalda Trumpa (Írán, KLDR, Rusko, EU, Čína)
− spory kolem otázek migrace

 Brusel
− jednání o brexitu
− unijní spory kolem migrace
− vztahy s USA z pohledu EU a v rámci NATO

 Londýn
− kauza otravy Skripalových a napětí s Ruskem
− jednání o podobě brexitu
− dění kolem královské rodiny

 Tel Aviv
− násilí mezi Izraelem a Palestinci

11
− situace v Sýrii
− spory kolem dohody o íránském jaderném programu
− volby tureckého prezidenta

 Berlín
− napětí ve vládní koalici, spory kolem otázky migrace
− vzájemné vztahy ČR a Německa
− problémy německých automobilek – emisní limity, kauza kolem dieselových motorů

 Moskva
− volby ruského prezidenta – kampaň před volbami
− dění na globální scéně – Ukrajina, Sýrie, Írán, vztahy s EU a USA
− MS ve fotbale a jeho stopa na životě země

 Bratislava
− vražda novináře J. Kuciaka a M. Kušnírové, společenské otřesy, které vyvolala
− volby v Maďarsku a upevňování moci strany Fidesz
− Rakousko a plány v otázce migrace
− migrace a její vliv na situaci ve střední Evropě

 Hong Kong
− situace na korejském poloostrově
− historické summity Jižní Korea-KLDR a USA-KLDR
− posilování moci prezidenta Si Ťin-pchinga v čínském systému

 Paříž
− reformy prezidenta Macrona
− vládní krize ve Španělsku, situace v Katalánsku
− společenské okolnosti MS ve fotbale

 Varšava:
− spory s EU především kolem reformy justice
− vztahy s okolními zeměmi, formování společného postoje v rámci V4
− spory mezi vládní stranou a opozicí o podobu země

3.7. Horizont ČT24

Změny formátu denního vydání pořadu Horizont ČT24, zavedené v druhé polovině roku 2017,
umožnily operativně reagovat na aktuální dění ve světě. Zároveň tento pořad svou strukturou nabízel
přehledné shrnutí klíčových témat dne i fenoménů, které nemusí vždy dominovat aktuální agendě,
ale jsou důležité pro vývoj v té dané zemi nebo regionu. Do moderace se v průběhu tohoto pololetí
zapojily dvě výrazné postavy zahraničního zpravodajství – Martin Řezníček a Martin Jonáš, oba

12
zkušení reportéři s dlouholetou praxí na postech zahraničních zpravodajů. Tento trend uplatnění
zkušeností z práce v terénu při prezentaci ve studiu chce ČT zachovat i nadále.

4. Regionální zpravodajství a spolupráce s redakcemi zpravodajství TS
Brno, TS Ostrava, TS Hradec Králové a TS České Budějovice

Česká televize se i v letošním prvním pololetí soustředila na plnění strategického plánu dalšího
rozvoje regionálního zpravodajského vysílání. V dubnu se mj. začal vysílat nový pořad Regiony ČT24.
Důraz byl kladen také na hodnocení aktivit na sociálních sítích a na podporu vzdělávání redaktorů
v regionech.

4.1. Objem výroby

Průběžně byly sledovány tři ukazatele: objem celkové výroby jednotlivých redakcí pro ČT24, objem
samostatného vysílání z jednotlivých studií na ČT24 v rámci kontinuálního vysílání a objem výroby pro
hlavní zpravodajskou relaci Události.

Výroba pro ČT24

ROK RZ TS BRNO RZ TS OSTRAVA RZ ČECHY (HK, ČB, PHA)

½ 2017 15,6 hodin / měsíc 12,2 hodin / měsíc 14,8 hodiny / měsíc
½ 2018 16,8 hodin / měsíc 13,3 hodin / měsíc 18,5 hodin / měsíc

Samostatné vysílání na ČT24

ROK RZ TS BRNO RZ TS OSTRAVA RZ ČECHY (HK, ČB, PHA)

½ 2017 41 kusů 25 kusů 53 kusů
29 kusů 110 kusů
½ 2018 43 kusů

13
Výroba pro Události

ROK RZ TS BRNO RZ TS OSTRAVA RZ ČECHY (HK, ČB, PHA)

½ 2017 217 kusů 138 kusů 449 kusů
141 kusů 426 kusů
½ 2018 212 kusů

4.2. Regiony ČT24

V dubnu 2018 regionální zpravodajství začalo vysílat nový pořad – Regiony ČT24. Každou sobotu od
11:00 do 12:00 patří celá hodina ČT24 dění v regionech. Ve vysílání se střídají všechna tři studia:
Brno, Ostrava, Praha, podílejí se na něm všechny redakce napříč republikou. Koncept pořadu je
založen na kombinaci na míru točených reportáží, živých vstupů, hostů a využití nových forem
televizní žurnalistiky – zapojení sociálních sítí, interaktivity, iReportérů apod. Snahou ČT je představit
divákům co nejširší obrázek života v regionech ČR. Proto se pořad nesoustředí pouze na tzv. hard
news, ale prostor dostávají i příběhy zajímavých míst, lidí a situací, které se jinak v běžném
zpravodajském proudu příliš neobjevují. I z tohoto důvodu je do pořadu intenzivně zapojen projekt
iReportér (viz Zpráva 2017). Formu i obsah pořadu hodlá ČT i do budoucna průběžně inovovat a
přizpůsobovat, aby co nejvíce odpovídal zájmu diváků, při dodržení všech standardů a principů
veřejnoprávního zpravodajství.

4.3. Sociální sítě

Zpravodajské profily z regionů průběžně rostou, podařilo se stabilizovat workflow při jejich plnění.
Během uplynulého půlroku byl ve spolupráci s oddělením výzkumu a analýz ČT vypracován pravidelný
systém hodnocení aktivit na sociálních sítích, v následujícím půlroce budou výsledky důkladně
vyhodnoceny a v této souvislosti bude rozhodnuto, jakým směrem se budou sociální sítě regionů dále
ubírat.

4.4. Vzdělávání

Jedním ze základních nástrojů, jak zlepšovat kvalitu vysílání, je pravidelné vzdělávání regionálních
redaktorů. Během uplynulých šesti měsíců byly uspořádány čtyři workshopy určené pro regionální
redaktory, změřené především na nové technologie a na zlepšování jejich novinářských dovedností.
Zástupci regionálního zpravodajství se také zúčastnili na celkem čtyř zahraničních stáží či workshopů
a svoje poznatky a zkušenosti sdíleli s ostatními přes on-line kanál Akademie ČT – kabinet Regiony.

14
5. Projekt iReportér

ČT24 v první půlce roku 2018 dále pokračovala v posilování trendu občanské a participativní
žurnalistiky. Projekt iReportér měl v tomto období 55 308 zaregistrovaných uživatelů, kteří od ledna
do června tohoto roku natočili celkem 7 183 zpravodajských příspěvků. Využití ve vysílání ČT našlo
2 316 z nich – nejvíce v relacích Týden v regionech Brno (750) a Počasí (528).

6. Činnost Editoriálního panelu Zpravodajství ČT

Ve dnech 4. – 22. 6. 2018 proběhla v Praze, Brně a Ostravě volba nových členů Editoriálního panelu
(EP). Zvoleno bylo prvních pět kandidátů z řad zaměstnanců ČT s nejvyšším počtem odevzdaných
hlasů.

Editoriální panel obdržel dne 23. 5. 2018 jménem ředitele Zpravodajství a sportu žádost o stanovisko
k vysílání pořadu 168 hodin odvysílaného v neděli 20. 5. 2018. Členové EP se 30. 5. 2018 sešli, podnět
ŘZaS náležitě přezkoumali a vydali k němu vyjádření. Na tomto zasedání EP rovněž proběhla tajná
volba jeho předsedy a místopředsedy.

7. Útvar techniky Zpravodajství

Na přelomu roku byla ukončena technologická úprava systému DNPS II, která umožnila zahájit
přechod výroby sportovního zpravodajství a ostatních pořadů na platformě systému SONAPS. Velkou
zkouškou rozšířeného systému byl záznam, výroba a odbavování přenosů ze ZOH, která prokázala, že
systém je schopen bez problémů pracovat v režimu plného zatížení.

Již koncem uplynulého roku byla zahájena akce kompletního útlumu páskové technologie při výrobě
všech pořadů v OZ, včetně záznamu vysílacích čistopisů pro účely reprízového vysílání resp. jejich
archivace. Součástí této akce je také změna technologie při výrobě pořadů, a to jak na straně
technických, tak i na straně výrobních složek.

V první polovině roku probíhala etapa projektování Upgrade Studiového komplexu SK9, kde je cílem
výměna stávající obrazové technologie za technologii schopnou zpracovávat signály ve formátu HD.
Po ukončení této výměny, která je plánována na září letošního roku, bude dokončen přechod všech
režijních komplexů na technologii HD, což umožní výrobu a vysílání ve formátu HD u všech pořadů
vyráběných v OZ.

Na přelomu února a března byly do provozu uvedeny dva nové HD DSNG vozy (CZE 043 a 044), které
nahradily již technologicky nevyhovující a opotřebované SD vozy CZE 023 a 024. Pozitivně to ovlivnilo
komfort práce štábů a spolehlivost vysílání.

Nejdůležitější zpravodajskou akcí první poloviny roku 2018 byly bezesporu prezidentské volby.
V lednu 2018 úspěšně proběhlo vysílání dvou kol těchto voleb, kde se na jejich odbavení mimo
externích pracovišť výraznou měrou podílely i studiové komplexy SK6, SK8 a SK9.

15
Kromě pravidelného zajišťování běžného provozu reportážních štábů (cca 16-17 štábů denně) a
obsluhy 4 DSNG vozů (3 DSNG ve dvousměnném provozu) se naše oddělení podílelo na realizaci
těchto dalších akcí, případně akcí většího rozsahu:

 1. 1. 2018: DSNG 036 trasa PP bohoslužby ze Spořilova, spolupráce s přenosovou technikou
 12. - 13. 1. 2018: vysílání z 1. kola prezidentských voleb (DSNG 036+039+024), Události, Volební

studio
 26. 1. 2018: DSNG 036 realizace PP ze Senátu PČR
 26. - 27. 1. 2018: vysílání z 2. kola prezidentských voleb (DSNG 036+039+024), Události, Volební

studio
 28. 1. - 2. 2. 2018: DSNG realizace PP ZOH dětí a mládeže (náročné instalace a přejezdy)
 17. - 18. 2. 2018: DSNG 039 PP a vstupy sjezd ČSSD v Hradci Králové
 22. 2. 2018: DSNG 036 PP ze setkání k výročí zániku ČSFR v budově bývalého Federálního

shromáždění
 7. - 8. 3. 2018: DSNG 036+039 inaugurace prezidenta ČR, spolupráce s přenosovou technikou
 27. 3. 2018: DSNG 036 PP interview s šéfem Kongresu USA z Karolina
 6. - 7. 4. 2018: DSNG 039 PP a vstupy sjezd ČSSD Hradec Králové
 20. - 21. 4. 2018: DSNG 036, PP a vstupy sjezd KSČM Nymburk
 29. 4. - 20. 5. 2018: DSNG 036 MS v LH Dánsko, samostatná realizace v Herningu a realizace

studia v Kodani, spolupráce s přenosovou technikou
 8. 5. 2018: DSNG 039 PP pietního aktu z Vítkova
 20. 5. 2018: DSNG 039 PP pietní akt Terezín
 3. 5. - 3. 6. 2018: DSNG 036 PP sport Vodní slalom Troja (studio), spolupráce s přenosovou

technikou
 9. - 10. 6. 2018: DSNG 039+036 PP Pražské primátorky, náročná instalace, spolupráce

s přenosovou technikou

8. Vzdělávací centrum Zpravodajství

Vzdělávací semináře a přednášky ve zpravodajství probíhaly v prvním pololetí roku 2018 s vyšší
frekvencí, než bývá obvyklé. Uskutečnilo se celkem 12 vzdělávacích akcí, dílem věnovaných
znalostem dovednostním, tj. nástrojům technologickým a provozním, dílem pak agendě související s
aktuální společenskou a politickou situací v zemi. Nechyběly i tzv. povinné rutinní kurzy. Tyto aktivity,
podobně jako v předchozích letech, souvisejí s potřebami jednotlivých redakcí.

Pro nové a začínající redaktory tak proběhly tři workshopy zaměřené na funkcionalitu a práci v
programu octopus, resp. v DNPS 2 (redakční systém zpravodajství ČT). Těmto školením předcházel
povinný seminář, který nové redaktory uvádí do problematiky výroby a vysílání TV zpravodajství.
Účastníci kurzu se rovněž seznámili s nezastupitelnou pracovní agendou (editoriálním a redakčním
know how).

16
Podobný edukativní charakter mají pak semináře s odbornou tématikou, tentokrát věnované
základním makroekonomickým postulátům a mediální legislativě. Výklad vedli finanční ředitel České
televize David Břinčil a vedoucí právního oddělení Markéta Havlová. K povinným školením řadíme i
přednášku na téma zpravodajství a sociální stě, kterou vedl Milan Kruml, mediální expert ČT a
analytik televizních formátů.

Jako zpravodajsky a publicisticky zajímavé aktuální téma se od počátku roku 2018 objevilo téma
Ústavy ČR. V souvislosti s dlouhotrvajícím procesem sestavení vlády, resp. jmenováním premiéra a
vlády, šlo o výklad pravomocí prezidenta a ústavních zvyklostí. Přednášky se ujal prof. Jan Kysela,
vedoucí katedry politologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Z řad ekonomických redaktorů pak
vyšel požadavek na vysvětlení problematiky tzv. virtuálních měn (nejen bitcoinu). Vysoce odbornou
prezentaci pro zpravodajství ČT připravil někdejší viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka.
Podobně vyžádanou přednáškou byl výklad a postup České televize stanovený pro přechod na nový
vysílací standard DVB - T2. Přednášel Pavel Hanuš, který v ČT vedl už první přechod na vysílací
standard DVB - T. Konečně z požadavků regionálních studií (produkcí i kameramanů) se uskutečnil
seminář o pravidlech pro provoz bezpilotních letadel, tzv. dronů. České televizi vyšel vstříc Úřad pro
civilní letectví (přednášeli Vítězslav Hezký, Viktor Nath), který má dozor a povolovací pravomoci pro
tuto specifickou oblast létání ve své gesci.

Ani letos pak nechyběla v systému vzdělávání přednáška věnovaná aktuálnímu historickému výročí.
Po předloňském Karlu IV., loňskému tématu heydrichiády patřila letošní prezentace 100. výročí
založení Československa. Slavnostní přednášky se v kinosále ČT ujal prof. Jan Rychlík, přední český
historik a badatel, který se zabývá novodobou českou (resp. československou) historií.

9. ČT24 online

9.1. Web ČT24

V prvním pololetí roku 2018 on-line redakce webu ČT24 navázala na formální integraci s redakcí
Zpravodajství z roku 2017. Redakce prohloubila zejména spolupráci s redakcí ARPA, zvýšil se např. i
objem materiálů vznikajících v synergii s kontinuálním vysíláním a konkrétními pořady, např.
Newsroom ČT24 a Hyde Park Civilizace.

Web pokračoval v trendu zkvalitňování publikovaného zpravodajského obsahu a poskytování
maximální možné informační přidané hodnoty. Ke hmatatelným výsledkům patří mj. zvyšující se
počet analytických článků, které se důležitým tématům věnují s mnoha doplňkovými informacemi,
videii, fotogaleriemi, dokumenty a infografikami.

Od března začala on-line redakce nabízet zvukové záznamy vybraných pořadů ve formě tzv. podcastů.
Novinka se setkala s pozitivním ohlasem a rychle vznikla stabilní základna pravidelných posluchačů.
Web ČT24 nyní v pilotní fázi nabízí zvukové záznamy pořadů Hyde Park Civilizace, Historie.cs, Fokus
Václava Moravce, OVM a Interview ČT24.

17
Zpravodajsky nejvýznamnější událostí 1. pololetí byla volba prezidenta ČR. Web ČT24 ještě před
volbou připravil pro všechny kandidáty zcela rovnocenné podmínky - speciální stránky s jejich
rozsáhlými profily, záznamy jejich vystoupení ve vysílání a roztříděnými články. Během samotné volby
a po ní pak nabídl webovou aplikaci s on-line výsledky.

Druhým výrazným tématem domácího dění bylo sestavování první i druhé vlády Andreje Babiše. V
první polovině roku 2018 také web ČT24 začal připravovat zpravodajské pokrytí podzimních voleb do
obecních zastupitelstev a Senátu. Celé první pololetí se web věnoval i “osmičkovým” výročím a
podobně tomu bude také ve druhé polovině roku.

V oblasti mezinárodního dění se web obsáhle věnoval situaci na Korejském poloostrově, vnitřní
politice USA a Ruska, včetně volby prezidenta RF, dění v zemích V4, zejména na Slovensku, uprchlické
krizi, či pokračujícímu vyjednávání o Brexitu. Web se také výrazně zabýval oblastí vědy a technologií -
na domácí i zahraniční scéně.

Důležitou součástí zpravodajství byla i ekonomická témata, zejména ta s důrazem na problematiku
rostoucích obchodních sporů mezi USA a dalšími zeměmi včetně EU, českého realitního a
hypotečního trhu a také problémy trhu práce v ČR.

9.2. Sociální sítě

Sociální sítě ČT24 v první polovině roku 2018 dál rozšiřovaly nabídku formátů pro prostor nových
médií. U video příspěvků se začaly využívat nové grafické prvky a pravidelně se začaly vydávat
příspěvky natočené 360° kamerou. Rozšířil se také počet krátkých pořadů přizpůsobených prostředí
sociálních sítí (#Like24, #Online24, #Věda2, #Hozizont24, #Byznys24, #Archiv24, #Kultura24), a to
včetně živých přenosů na síti Facebook (#Počasí24). Nadále se pak dvakrát denně vyrábí krátký
zpravodajský přehled #ČT24, který se vysílá současně v televizi i na sociálních sítích. Rozšířil se počet
facebookových profilů (ČT24 Ekonomika a ČT24 Kultura). Nově se také založil profil na sociální síti
Instagram, na který se denně vydává několik příspěvků.

Facebooková stránka ČT24 se stala nejsledovanější zpravodajským profilem na českém internetu
s aktuálními 282tis. sledujícími a prvenství si nadále udržuje i twitterový profil – 343tis. uživatelů.

Mezi nejvýraznější události, na které se sociální sítě ČT24 zaměřily, patřila prezidentská volba. Období
prvního i druhého kola patřila k nejsledovanějším dnům v první polovině roku. Denní součty
oslovených uživatelů na Facebooku přesáhly milion uživatelů a na hranici milionu oslovených se
pohybovaly i příspěvky na twitterovém profilu. K výsledkům výrazně přispěla například online sčítací
aplikace nabízená na obou síťových platformách.

18
10. Sledovanost ČT24

10.1 Možnost příjmu a zásah – tzv. denní reach
Aktuální deklarovaná dostupnost ČT24 z dat z kontinuálního výzkumu peoplemetrového projektu za
první čtvrtletí 2018 i z měsíčních reportů je beze změny na úrovni 99 % televizních domácností České
republiky.

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10. 7 .2018, živě + TS0-3

V prvním pololetí 2018 vyhledávalo ČT24 každý den v průměru 1 476 000 diváků (dle definice se
započítávají ti diváci, kteří daný den „odsledovali“ alespoň tři minuty nepřetržitě). Denní reach se od
roku 2014 pohybuje stabilně okolo hodnoty milion a půl diváků denně. Maxima denního průměru
diváků v prvním pololetí letošního roku bylo dosaženo v lednu především díky prezidentským volbám
- 1 871 000 jednotlivců (nejvíce v sobotu 27. 1. – 3 751 000 jednotlivců), což je nejvíce od června
2013, kdy Českou republiku zasáhly povodně.

10.2 Podíl na publiku – share

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10. 7. 2018, živě + TS0-3

19
ČT24 získala v prvním pololetí 2018 podíl na divácích 4,55 %, což je opět nejvíce od roku 2014.
Jednoznačně nejvyšší výsledek ČT24 dosáhla v lednu (6,13 %) a podobně jako u ukazatele denní reach
k vysoké hodnotě share též významně přispěly prezidentské volby. V hlavním večerním vysílacím čase
(tzv. prime-time, 19 – 22 hodin) ČT24 dosáhla v prvním pololetí 2018 podílu na publiku ve výši 2,68 %,
trendově tento ukazatel kopíruje výsledky za celý den.
Kvalitativní parametry v prvním pololetí 2018 vykazují oproti loňskému roku relativní stabilitu.
Spokojenost diváků s kanálem ČT24 se drží na úrovni 8,2. Stabilitu oproti loňskému roku registrujeme
i u originality (52%), parametr zaujetí poklesl (z 64% na 58%). Jednoznačným favoritem prvního
pololetí z hlediska koeficientu spokojenosti bylo finále Prezidentského duelu (9,3). Dále mezi nejlépe
hodnocené pořady zpravodajského kanálu patřily Týden v regionech (9,1), Počasí v letoviscích (9,1), Z
metropole (9,0), Hyde park civilizace (9,0), či odpolední Zprávy (13:30/14:00/14:30 – 9,0).

Zdroj: DKV ČT

Vnímaná důvěryhodnost ČT, zjišťovaná pravidelně v rámci trackingového výzkumu, se po lehce
klesající tendenci z posledních let meziročně zvedla o 2 p. b., a to na hodnotu 72 % (podíl diváků
souhlasící s výrokem „Česká televize je důvěryhodná“). Zároveň jsou dvě třetiny respondentů
přesvědčeny, že ČT divákům předkládá objektivní a vyvážené informace. Jako nejdůvěryhodnější
hlavní zpravodajský pořad byly diváky znovu jednoznačně označeny Události v ČT. Vnímají je tak
dlouhodobě tři pětiny obyvatel ČR. Zpravodajství ČT je dlouhodobě vnímáno jako stabilní a
objektivní, vyvážené a poskytující nezávislé informace bez vnějších vlivů (Zdroj: Semestrální
Trackingový výzkum – Kantar TNS – 1. pololetí 2018)[1]. Pozitivní vnímaní zpravodajství České televize
potvrzují ostatně i výsledky celoevropského výzkumu, ve kterém je opět zpravodajská ČT24
označována jako nejdůvěryhodnější zpravodajský zdroj v České republice a v celoevropském srovnání

[1] Výstupy z trackingu ČT jsou reprezentativní pro populaci 18+.

20
veřejnoprávních zpravodajských kanálů je ve vnímání důvěryhodnosti na stejné úrovni jako německá
ZDF či rakouská ÖRF a dokonce na vyšší úrovni než francouzský, italský nebo španělský veřejnoprávní
zpravodajský kanál. (Zdroj: Digital News Report 2018, University of Oxford, Reuters Institute). Tento
výzkum mezinárodního charakteru potvrzuje výsledky, které v pravidelném trackingovém výzkumu
pro měření veřejné hodnoty předkládá ČT.

10.3. Poměr premiér a repríz ve vysílání ČT24 za 1. pololetí 2018

Premiérovost v hodinách v procentech
premiéry 3158 72,7
reprízy 1186 27,3
celkem 4344 100,0

(Zdroj: AOP ČT)

V 1. pololetí 2018 odvysílala ČT24 3158 hodin premiér, což je 72,7 % z celkového vysílacího času.
ČT24 odvysílala v 1. pololetí 2018 122,0 hodin mimořádného zpravodajství přímým přenosem nebo
ze záznamu. Dále bylo na ČT24 odvysíláno 225,6 hodin záznamů schůzí PS PČR, včetně Interpelací na
předsedu vlády, a 19,5 hodin záznamů z jednání schůzí Senátu PČR. Celkově to bylo za 1. pololetí roku
2018 367,1 hodin mimořádného zpravodajství a záznamů schůzí PS a Senátu PČR.

10.4 Sledovanost hlavní zpravodajské relace ČT Události

Pořad Události sledovalo v posledních pěti letech v průměru 825 tisíc diváků; toto číslo je velmi
stabilní a odchylky jednotlivých let od toho průměru jsou velmi malé, podobně dlouhodobý trend
platí i pro podíl na publiku. Přesto oproti roku 2017 Události zvýšily svůj podíl na publiku o půl
procentního bodu a vzrostl i absolutní počet diváků pořadu. Výsledek je o to cennější, když vezmeme
v potaz i podíl na publiku hlavních zpravodajských relací na Nově, Primě i Barrandovu. Televizní
noviny, Zprávy FTV Prima i Barrandovské Naše zprávy totiž zaznamenaly shodně pokles od 0,3 do 1,3
procentního bodu oproti loňskému roku.

UDÁLOSTI - SLEDOVANOST A PODÍL NA SLEDOVANOSTI

ČT1+ČT24 2012 2013 2014 2015 2016 2017 1.pol.2018
814 830 812 838
rating (tis.) 775 847 803 24,88 25,40 24,85 25,31

share (%) 23,79 25,65 23,92

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10. 7. 2018, živě + TS0-3

21
Události jsou stabilně druhou nejsledovanější hlavní zpravodajskou relací. Podobně je na tom i celá
zpravodajská hodina mezi 19h a 20h. V trendu platí u obou ukazatelů stejný komentář jako u hlavní
zpravodajské relace. Zájem diváků o hlavní zpravodajskou relaci vrcholil v lednu 2018, kdy probíhaly
významné domácí politické události, zejména volba prezidenta.

VÝKON ZPRAVODAJSKÉ HODINY 19-20 V LETECH

ČT1+ČT24 2012 2013 2014 2015 2016 2017 1.pol.2018
784 801 788 815
rating (tis.) 715 807 768 23,44 24,17 23,79 24,32

share (%) 21,38 23,94 22,38

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10. 7. 2018, živě + TS0-3

Při porovnání sledovanosti mezi jednotlivými diváckými cílovými skupinami je zřejmé, že Události
jsou více vyhledávány muži, lidmi staršími 55 let a výrazně nadprůměrně diváky s vysokoškolským
vzděláním (přes 40 % VŠ publika). Struktura publika pořadu je stabilní, meziroční změny jsou
minimální.

UDÁLOSTI - PODÍL NA SLEDOVANOSTI V JEDNOTLIVÝCH DIVÁCKÝCH SKUPINÁCH

ČT1+ČT24 2013 2014 2015 2016 2017 1.pol.2018
25,31
15+ 25,65 23,92 24,88 25,40 24,85 30,07
21,63
M15+ 30,21 28,51 29,11 29,03 29,20 9,71
10,70
Ž15+ 22,15 20,30 21,47 22,51 21,49 19,57
19,83
15-24 10,63 9,09 6,96 7,21 8,49 25,70
34,36
25-34 16,94 13,68 11,51 11,12 11,00 18,85
28,98
35-44 18,83 19,40 18,20 17,05 17,35 40,12

45-54 23,20 21,03 23,21 23,36 20,89

55-64 26,76 25,06 26,96 27,50 26,21

65+ 34,03 31,49 32,97 34,24 33,78

ZŠ+Vy 18,44 17,06 17,58 17,87 17,94

SŠ 30,01 27,88 28,98 29,78 29,05

VŠ 45,59 40,17 42,36 43,06 40,79

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10. 7. 2018, živě + TS0-3

22
10.5. Sledovanost dalších pořadů ČT24

K vysílání ČT24 za první pololetí 2018 je třeba poznamenat, že výsledky byly výrazně ovlivněny
lednovými prezidentskými volbami a dalšími událostmi zejména domácí politické scény, které
přilákaly publikum ve zvýšené míře k ČT24. Celkový lednový podíl na divácích ČT24 byl ve výši 6,13%,
což je nejen letošní maximum, ale i nejvíce od začátku roku 2014. Volební sobota 27. 1. pak
zaznamenala absolutní rekord sledovanosti ČT24 – odpolední studio od 13:30 s názvem Volba
prezidenta republiky sledovalo v průměru 1 041 000 diváků při share 33,88% a jedná se tak o vůbec
nejsledovanější pořad v historii vysílání ČT24. Studio trvalo 5 a půl hodiny a alespoň tři minuty pořadu
vidělo přes tři a čtvrt milionu diváků. V sobotu 27.1. ČT24 získala celodenní share
17,64% a stala se tak i nejsledovanějším TV kanálem na televizním trhu. O dva dny dříve, ve čtvrtek
25. 1. ČT1 a ČT24 souběžně vysílaly od 20. hodin pořad Prezidentský duel – finále se souhrnnou
sledovaností 2 710 000 při share 55,33%. Jedná se tak o nejsledovanější letošní pořad nejen České
televize, ale i celého televizního trhu. Výrazný nárůst diváků zaznamenaly také zpravodajské i diskusní
pořady ČT24, a to jak ty pravidelné tak mimořádné volební pořady a speciály. Nedělní Otázky Václava
Moravce 28. 1. pak vidělo na programech ČT1 a ČT24 736 000 diváků při share 28,49 % a staly se tak
nejsledovanějším OVM od února 2014.

Zahraniční události sice zůstaly mírně ve stínu těch domácích, ČT24 ale přesto odvysílala několik
speciálů k významným světovým i společenským událostem (setkání Donalda Trumpa s Kim Čong-
unem, Královská svatba ve Velké Británii). Prostor dostala i reflexe migrace do Evropy a také finální
porážka tzv. islámského státu a další vývoj v Sýrii.

Z nových pořadů ČT24 za poslední tři roky zmiňujeme 90´ ČT24, Fokus Václava Moravce nebo nové
pořady vědecké redakce Věda 24 (premiérová sledovanost 81 tisíc diváků při share 2,84 % za první
pololetí 2018) či Vědecké interview (premiérová sledovanost 90 tisíc diváků při share 2,76 % za první
pololetí 2018).

V únoru 2016 nahradil ve všední dny pořad 90´ ČT24 dřívější Hyde park a Ekonomiku ČT24. Pokud
porovnáme první polovinu roku 2018 s odpovídajícím obdobím v loňském roce, platí, že v absolutní
sledovanosti i podílu na publiku je patrný mírný nárůst publika. K navýšení došlo i u zásahu pořadu.

ROK NÁZEV RATING (TIS.) SHARE (%) REACH (TIS.)
1.pololetí 2017 90' ČT24 3 381
1.pololetí 2018 90' ČT24 62 1,57 3 520

72 1,85

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10. 7. 2018, živě + TS0-3

23
Fokus Václava Moravce sleduje i v prvním pololetí 2018 zhruba 100 tisíc diváků (6 premiérových
vydání - 95 000 absolutně při share 2,47%), premiéry za letošek dosud zasáhly přes milion diváků
(1 088 000 v absolutní hodnotě).

10.6. Web ČT24 (www.ct24.cz)

Zdroj: NetMonitor

V první pololetí 2018 zaznamenal web ČT24 oproti předchozím rokům výrazný nárůst návštěvnosti, a
to hlavně kvůli prezidentským volbám v lednu 2018. I měsíce následující byly z hlediska návštěvnosti
silné, a to kvůli dlouhému sestavování vlády ČR.
Nejsilnějším měsícem z hlediska návštěvnosti byl v prvním pololetí 2018 leden, kdy web ČT24
navštívilo 1 303 tisíc reálných uživatelů. Nejslabším letošním měsícem pak byl červen s 934 tisíci
reálných uživatelů.
Nejsledovanějším pořadem ČT24 na internetu byl Prezidentský duel – Finále ze čtvrtka 25. 1. 2018,
který sledovalo živě na webu 28 tisíc diváků, odloženě v následujících 7 dnech pak 59 tisíc diváků.
Velký zájem internetových diváků byl i o Volební studio v sobotu 27. 1. 2018, které průměrně živě na
webu sledovalo 25 tisíc diváků.
Internetové diváky zaujala také Královská svatba 2018 z Velké Británie 19. 5. 2018, na kterou se živě
na internetu dívalo 6 tisíc diváků a dalších 7 tisíc si ji pustilo opožděně.

24
11. Záměry Zpravodajství pro příští období:

− příprava předvolebního a volebního vysílání spojeného s podzimními volbami do obecních
zastupitelstev měst a obcí ČR a doplňovacími volbami do Senátu PČR,

− prohloubení programového rozvoje regionálního zpravodajství s ohledem na možnosti
nových zpravodajských studií v Českých Budějovicích, Hradci Králové a možnosti komplexu
TS Brno,

− realizace plánu pro další rozvoj regionálního zpravodajského vysílání v souladu s územním
členěním ČR a posláním regionálního zpravodajství,

− příprava nového zpravodajského postu v Turecku (Istanbul) k lednu 2019,
− příprava a realizace projektů spojených s tzv. „Rokem osmičkových výročí“ – příprava a

vysílání pořadů a speciálních bloků spojených s výročím srpna 1968, Mnichova 1938 a
zejména 100. výročí založení samostatného Československa,
− zapojení zpravodajství do spolupráce s univerzitami a vysokými školami ČR a pokračování
plánované přednáškové činnosti.

Zpracoval:
Zdeněk ŠÁMAL ,
ředitel Zpravodajství ČT

S využitím podkladů redakcí Zpravodajství, APA (R. Týmová), ÚTOZ (Z. Staněk), ČT24 online (K. Tinl),
PCZ (A. Majstorovičová).

V Praze dne 20. července 2018