Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Informace o DVB-T2 a postupu digitalizace ČT

Zpráva pro Radu ČT

Zpracoval: P.Hanuš, vedoucí úseku strategie a rozvojových projektů
Předkládá: P.Dvořák, generální ředitel ČT
Obsah:

1. Úvod
2. Východiska přechodu na DVB-T2

a. Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání
b. Diginovela
c. TPP
3. Projekt DVB-T2
a. Vlastní přechod na standard DVB-T2
b. Přechod na 1080p
c. Nová media – perspektivní distribuční mix ČT
d. Harmonogram a náklady projektu
4. Stav projektu DVB-T2
a. Příprava stávajícího vysílání DVB-T
b. Spuštění a výstavba přechodové sítě
c. Optimalizace vysílání ve vysokém rozlišení
5. Rizika spojená s projektem DVB-T2
a. Regionalizace
b. Udržitelný rozvoj a financování
6. Hlavní projektové cíle pro rok 2019
a. Dokrývání
b. Příprava ostré fáze přechodu
c. Zahájení vypínání vysílání ve standardu DVB-T

2
1. Úvod

Druhá vlna digitalizace, to znamená přechod od vysílacího standardu DVB-T/MPEG2 na
vysílací standard DVB-T2/HEVC, je zcela mimořádným projektem, a to nejen svým
rozsahem a dopadem na celé mediální prostředí, ale i vysoce nestandardními okolnostmi
svého vzniku.

První vlna digitalizace, to znamená přechod od analogového na digitální vysílání ve
standardu DVB-T/MPEG2 probíhala v ČR od roku 2008 do roku 2012. Její příprava však
započala již v roce 2005. V jejím průběhu ČT na základě dostupných informací a vládou
schválených dokumentů garantovala stabilitu nové technologie následujících deset let tj.
nejméně do roku 2022. Tak jsou i nastaveny vysílací smlouvy a příděly kmitočtů pro
multiplex veřejné služby. Možné změny byly v té době očekávány nejdříve po roce 2025 a i
to bylo považováno za málo pravděpodobné. Snad i proto prošla bez větší odezvy
informace, že na konci posledního jednacího dne rozhodla Mezinárodní telekomunikační
unie na Světové radiokomunikační konferenci WRC v roce 2012 umožnit mobilním sítím
využívat pásmo 700 MHz (a není vyloučené, že někdy v budoucnu i celé pásmo UHF) na
koprimárním principu se zemským digitálním televizním vysíláním.

Klid v mediální prostředí ČR však trval jen do 10. prosince 2013, kdy Český telekomunikační
úřad připravil a představil k připomínkám návrh Strategie správy spektra. V ní se již zcela
jasně hovořilo o druhé digitální dividendě (dále jen DD2), tedy o uvolnění pásma 700 MHz
pro potřeby vysokorychlostního mobilních datových sítí. Tento návrh byl všemi vysílateli i
operátory vysílacích sítí včetně ČT důrazně odmítnut. ČT k tomu tehdy uvedla:“ Česká
televize vyjadřuje svůj zásadní nesouhlas s předloženým dokumentem a předloženou
strategii chápe jako strategii státem řízené likvidace platformy zemského digitálního
televizního vysílání, což je nejen v rozporu se zákonem č.483/1991 Sb. o ČT, ale odporuje to
i principům zakotveným v dokumentu Digitální Česko II, na něž se strategie odvolává.“

ČT zdůraznila, že tržně konformní postup neumožňuje realizovat takový projekt před rokem
2025. V zájmu systémového řešení proto ČT navrhovala, v souladu s ostatními vysílateli:

 Urychleně zpracovat strategii rozvoje terestrického rozhlasového a televizního vysílání a
to ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty.

 Zpracovat studii proveditelnosti přechodu na standard DVB-T2

 Na základě výše uvedených dokumentů přepracovat dokument Návrh „Strategie správy
spektra“ tak, aby odpovídal reálným podmínkám ČR.

 Na mezinárodním poli zajistit, aby v rámci EU, ITU, EBU, CEPT i v rámci dvoustranných
a vícestranných jednání na všech úrovních prosazovala Česká republika jednotné

3
stanovisko k možnosti uvolnění pásma 700 MHz s tím, že toto uvolnění není v žádném
případě reálné před rokem 2025.

Poslední požadavek byl samozřejmě nejdůležitější a vývoj ukázal, že síla lobbingu
telekomunikačních operátorů v orgánech EU přesahuje možnosti ČR takový požadavek
prosadit. Přes velmi tvrdá jednání na všech úrovních bylo již v roce 2015 zcela jasné, že vše
směřuje k politickému rozhodnutí. V rámci celé EU bude pásmo 700 MHz nuceně a
urychleně uvolněno pro potřeby mobilních sítí. Od této skutečnosti se pak začala odvíjet
příprava projektu druhé vlny digitalizace. Příprava rozhodnutí o harmonizovaném uvolnění
pásma 700 MHz trvala v rámci EU nakonec takřka dva roky.

Při přípravě realizace projektu i při jeho hodnocení nelze v žádném okamžiku zapomínat, že
uvolnění pásma 700 MHz a s tím související přechod na DVB-T2/HEVC je vynuceným
krokem souvisejícím s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne
17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Evropské unii (dále jen
Rozhodnutí EU). Přijaté rozhodnutí předpokládá, kromě jiného, že:

 Do 30. června 2020 umožní členské státy využívání kmitočtového pásma 700 MHz
pro zemské systémy schopné poskytovat bezdrátové širokopásmové služby
elektronických komunikací s možností posunu v odůvodněných případech až o dva
roky

 Členské státy uzavřou do 31. prosince 2017 veškeré nezbytné dohody o přeshraniční
koordinaci kmitočtového pásma uvnitř Unie

 Členské státy co nejdříve, nejpozději však 30. června 2018, přijmou a zveřejní své
vnitrostátní plány a harmonogramy (dále jen „vnitrostátní plány“), včetně podrobných
kroků ke splnění svých povinností.

Je zřejmé, že Rozhodnutí EU je zcela netržním zásahem do oblasti zemského televizního
vysílání v zájmu rozvoje vysokorychlostních datových sítí. Problémy vyvolané Rozhodnutím
EU a s ním spojenou druhou vlnou digitalizace nejsou izolovaným problémem ČT, ale týkají
se všech terestricky vysílajících subjektů a operátorů poskytujících vysílací služby. Vzhledem
k tomu, že se tak děje na základě politického rozhodnutí mají otázky spojené s digitalizací i
nezanedbatelný politický rozměr s dopadem na více jak polovinu populace.

Pro dokreslení celé situace je užitečné připomenout, že v posledních měsících vyšlo několik
článků a studii, které význam pásma 700 MHZ pro rozvoj vysokorychlostních mobilních sítí
zpochybňují a přisuzují mu jen marginální význam. Zdá se, že díky implementaci technologie
„massive MIMO“, která dramaticky zvyšuje kapacitu, se stává stěžejním pro rozvoj
vysokorychlostních datových sítí frekvenční pásmo 3,4 až 3,8 GHz. S uvedenou technologii
totiž poskytuje podstatně větší efektivitu využití spektra. Navíc je skutečností, že například
pro internet věcí a obecně miniaturní komunikační zařízení je překážkou i velmi nepraktická
velikost antény, kterou pásmo 700 a 800 MHz vyžaduje. To nutně dnes opět vyvolává otázku
co je tedy vlastně pravou příčinou silného politického tlaku na odstranění terestrického
vysílání z pásma 700 MHz?

Přes veškeré pochybnosti je však proces uvolnění pásma 700 MHz skutečností a přechod na
standard DVB-T2/HEVC je nezvratný. Proto také ČT, i přes svůj primární nesouhlas, aktivně
pracuje na realizaci tohoto projektu, protože rozvoj zemského vysílání je základním
požadavkem zákona č. 483/1991 Sb.

4
2. Východiska přechodu na DVB-T2

Projekt DVB-T2 byl připravován a nyní je postupně realizován v souladu se základními
zákonnými normami zejména se zákonem č. 483/1991 Sb. o ČT a zákonem o elektronických
komunikacích č.127/2005 Sb. a také legislativními úpravami a vládními dokumenty, který
celý proces upravují. Jedná se zejména o

 Strategii rozvoje zemského digitálního televizního vysílání,
 Diginovelu (změna zákona o elektronických komunikacích a změna zákona o ČT),
 Technický plán přechodu-TPP.

a. Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání

Na základě vývoje v EU vláda ČR na svém zasedání dne 3. června 2015 schválila
Strategii správy rádiového spektra (dále jen SSRS )-usnesení č.421/2015 a de facto tím
zahájila celý proces uvolňování pásma 700 MHz.

V roce 2016, v souladu se SSRS a s předpokládaným rozhodnutím EP o uvolnění
pásma 700 MHz, byl vypracován komplexní plán rozvoje digitálního terestrického
vysílání (dále je DTT) v ČR. Vláda usnesením ze dne 20. července 2016 č. 648 schválila
Strategii rozvoje zemského digitálního televizního vysílání (dále jen "Strategie") včetně
postupu přechodu na technologicky vyšší standard DVB-T2/HEVC. Tuto Strategii
zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem kultury,
Českým telekomunikačním úřadem a Radou pro rozhlasové a televizní vysílání jako
jedno z klíčových opatření realizace SSRS, kterou vláda schválila usnesením č. 421.

Usnesením č. 648 uložila vláda Ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem
kultury, předsedou Rady ČTÚ a předsedou RRTV připravit dle věcného záměru
legislativních úprav, uvedeném ve Strategii:

a) návrh změn zákona o elektronických komunikacích 127/2005 Sb. a zákona o České
televizi, ve znění předpisů pozdějších (dále jen diginovela),

b) návrh změn nařízení vlády č.154/2005 Sb. o stanovení výše a způsobu výpočtu
poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel ve znění pozdějších předpisů, v
rozsahu nutném pro realizaci opatření podle Strategie a předložit je vládě do 31. května
2016.

V průběhu roku 2016 až do současnosti byla Strategie i její jednotlivé kroky napadány ze
strany asociace satelitních operátorů (CASO), kteří poukazují na nedovolenou podporu
komerčních subjektů při přechodu na DVB-T2. Jejich argumenty MPO opakovaně
odmítlo, protože již strategie jasně deklaruje, že veřejné prostředky budou poskytnuty
pouze v souladu s Evropským právem. Nicméně pro vyjasnění situace zahájilo MPO
prenotifikační řízení s EK Competion DG, které v současnosti stále probíhá a MPO
(resp. Koordinační a expertní skupina zřízená při MPO pro řízení a koordinaci celého
přechodu na DVB-T2/HEVC) vypracovává odpovědi na doplňující otázky Competion DG
(viz bod 5 zprávy). Cílem asociace je využít uvolnění pásma 700 MHz k omezení či
přímo likvidaci terestrického volně dostupného vysílání a posílit tak své postavení
poskytovatele placených vysílacích služeb.

Zatímco změna nařízení vlády č.154/2005 proběhla v termínu a bez potíží v případě
diginovely tomu tak nebylo.

5
b. Diginovela

Přijetí tzv. diginovely bylo dílčím krokem k naplnění Strategie, která její přípravu
předpokládala. Jedním z cílů bylo vytvořit pro ČT odpovídající základní legislativní a
ekonomické podmínky (součástí řešení byla nakonec de facto i novela zákona o DPH)
pro realizaci přijaté Strategie. Legislativní proces Diginovely byl zatížen s televizním
vysíláním nesouvisející diskusí o cenách mobilních služeb a datových tarifech.
Zdlouhavé projednávání vyústilo v zásadní zpoždění více jak půl roku. Diginovela, která
je pouze dílčím krokem k naplnění schválené Strategie, začala platit teprve 2. září 2017.
Součástí diginovely je, kromě změny zákona o elektronických komunikacích (ZEK) i
změna zákona o ČT, kde je, kromě technických upřesnění, i zmocnění k provozu
přechodové sítě ve standardu DVB-T2.

Změna zákona o České televizi
Čl. III

Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995
Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č.
304/2007 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 302/2011 Sb., se
mění takto:

1. V § 3 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) provozuje zemské celoplošné digitální vysílání alespoň 4 televizních programů, multimediálního obsahu
a doplňkových služeb prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů
vyhrazených pro Českou televizi státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního
právního předpisu1c) (dále jen „multiplex veřejné služby“),“.

Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje.

2. V § 3 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až n) se označují jako písmena b) až m).

3. V § 3a odst. 3 se slova „družic a sítí elektronických komunikací“ nahrazují slovy „jiných sítí a služeb elektronických
komunikací“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

1. Česká televize provozuje multiplex veřejné služby po dobu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze
standardu pro šíření zemského digitálního televizního vysílání DVB-T (dále jen „standard DVB-T“) na standard pro
šíření zemského digitálního televizního vysílání DVB-T2 (dále jen „standard DVB-T2“) tak, aby mimo případy, kdy to
neumožňují přírodní nebo odůvodněné technické překážky, při vypnutí zemského digitálního televizního vysílání ve
standardu DVB-T v rámci jedné oblasti nedošlo ke zmenšení území pokrytého signálem zemského digitálního
televizního vysílání ve standardu DVB-T2 v dané oblasti. Pro účely provozování multiplexu veřejné služby v rámci
souběhu po dobu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 se na
žádost České televizi udělují individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle zákona č. 127/2005 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úhrada nákladů vynaložených na provozování této přechodové
sítě DVB-T2 vyhrazené pro Českou televizi je poskytována České televizi na základě podkladů poskytnutých Českou
televizí ve prospěch subjektů zajišťujících vysílání přechodové sítě.

2. Pokud Česká televize nepožádá o změnu přídělu rádiových kmitočtů podle čl. II bodu 4, Český telekomunikační úřad
postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle zákona o č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přijetí Diginovely bylo zcela nutnou podmínkou pro realizaci Strategie. V rámci celé EU
je preferováno urychlené uvolnění pásma 700 MHz ve prospěch mobilních operátorů a
rozvoje vysokorychlostních datových sítí. V ČR k tomuto kroku byla v minulosti postupně
přijata řada dokumentů (Digitální Česko 2.0, Strategie správy spektra), které posléze

6
vyústily ve Strategii rozvoje zemského digitálního vysílání a projednávaná Diginovela
byla prvním realizačním krokem vyplývající z těchto strategických materiálů a z
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o
využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii. Právě toto rozhodnutí, které je
účinné od července 2017, je důvodem vynuceného ukončení televizního vysílání v
pásmu 700 MHz do 30. června 2020.

Z platné evropské legislativy vyplývá, že neexistuje žádná možnost chránit kmitočty
pásma 700 MHz po 30. června 2020, kdy je pásmo pravomocně mezinárodně
zkoordinované pouze pro vysokorychlostní datové sítě. Jakékoliv zpoždění přechodu na
nový vysílací standard by tak ve své podstatě znamenalo živelnou destrukci současných
sítí a ztrátu kmitočtů využitelných pro přechod jejich použitím pro odstranění vzájemného
rušení s datovými LTE sítěmi. Z toho také vyplývá, že jakékoli odložení procesu uvolnění
pásma 700 MHz by představovalo v konečném efektu rozhodnutí o zahájení útlumu
zemského televizního vysílání a zahájení přechodu obyvatelstva ČR na dominantní
placené vysílání se všemi důsledky, které to přináší zejména pro nízkopříjmové skupiny
obyvatelstva. Televize pro všechny by skončila a stala by se televizí pro připojené.
Zásadní obětí takového vývoje by nutně bylo volné televizní vysílání. Takový vývoj by
měl navíc své důsledky pro společenskou kohezi, pro distribuci informací, pro krizové
vyrozumívání i pro kulturní a společenské klima. Při využívání placených služeb bude
vždy existovat skupina vyloučených.

Postavení ČT je jasně dáno zákonem o České televizi č. 483/1991 Sb. (přijatým v roce
1991 před vstupem ČR do EU) a ČT je kromě tvorby obsahu ze zákona povinna
provozovat i vlastní zemskou vysílací síť (tzv. „multiplex veřejné služby – MPX1“) s
pokrytím alespoň 95% obyvatel ČR. Česká mediální legislativa není pro ČT
technologicky neutrální, protože ČT má za zákonnou povinnost právě jen pro
terestrické vysílání a ostatní platformy jsou určeny pro převzaté vysílání a
nepředstavují žádnou relevantní zákonnou alternativu.

ČT v procesu schvalování Diginovely vždy důrazně prezentovala svou připravenost
sehrát roli garanta DTT, tak jak to předpokládá Strategie, a plně realizovat potřebné
souběžné vysílání, potřebnou informační kampaň a potřené technologické investice do
infrastruktury ČT. Nutnou podmínkou pro naplnění této role byla právě novelizace
zákona o ČT, která je součástí projednávané Diginovely a obsahuje potřebné základní
zákonné zmocnění ČT pro realizaci celého procesu.

7
c. TPP
Dne 14. září 2018 vyšlo ve sbírce zákonů Nařízení vlády č.199/2018 o Technickém
plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na
standard DVB-T2 (nařízení vlády o Technickém plánu přechodu na standard DVB-T2)
stanovuje základní podmínky přechodu. Zejména postup vypínání vysílání ve standardu
DVB-T/MPEG2. Vláda ho schválila svým usnesením č. 549 ze dne 28. srpna 2018. Pro
ČT je zásadní § 6:

8
Jak je z textu patrné, je zásadní podmínkou dosažení zákonného pokrytí tj. 95%
obyvatel ČR v rámci provozu přechodové sítě 21. Přičemž při dosažení tohoto pokrytí
lze již PS21 považovat za plnohodnotný multiplex veřejné služby splňující požadavky
zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.
Vedle podmínek pro ČT TPP samozřejmě vymezuje i konkrétní časové lhůty
provozování přechodových sítí v DVB-T2, zapínání finálních sítí DVB-T2 a vypínání
stávajících sítí DVB-T. Harmonogram hlavních operací – tj. zapínání finálních sítí v DVB-
T2 a vypínání sítí DVB-T je rozložen mezi listopad 2019 a červen 2020 (s přestávkou v
prosinci 2019). Průměrná doba souběžného vysílání je, v závislosti na konkrétním území
dva a půl roku. Zahájení vypínání stávajících sítí DVB-T bude zahájeno v listopadu
2019, kdy budou vypnuty dva hlavní vysílače (jen sítě ČT). V 1. čtvrtletí 2020 bude v
rámci stávajících vysílacích sítí DVB-T postupně realizováno vypínání 50 vysílačů
velkého výkonu. 49 vysílačů velkého výkonu bude vypnuto ve 2. čtvrtletí 2020.
Postup realizace TPP :

- Nabytí účinnosti TPP (nastalo 14. září 2018)
- Podání žádostí o změny přídělů rádiových kmitočtů držiteli těchto přídělů – přechod

na finální sítě
- Zahájení vypínání jednotlivých sítí (listopad 2019)
- Ukončení vypínání vysílačů velkého výkonu a zbývajících vysílačů využívajících

rádiový kmitočet v pásmu 700 MHz (červen 2020)
- 1. února 2021 – datum finálního ukončení vysílání (již jen vysílače malého výkonu)

ve stávajících celoplošných sítí DVB-T.
TPP nijak neurčuje termíny zprovoznění přechodových sítí a neřeší problematiku
regionálního vysílání.

9
3. Projekt DVB-T2

Projekt DVB-T2 je největším projektem ČT pro roky 2018 až 2020 a zahrnuje nejen vlastní
přechod na vysílací standard DVB-T2/HEVC, ale také nutný přechod formátu záznamu
obrazu ve vysokém rozlišení z 1080i na 1080p. Z hlediska dlouhodobé strategie bylo do
projektu nutné zařadit i vypracování koncepce udržitelného rozvoje Nových medií a s tím
související strategii vývoje distribučního mixu. Projekt vychází, jak již bylo uvedeno,
důsledně z platných dokumentů a zákonů uvedených v kapitole 2.

a. Vlastní přechod na standard DVB-T2

Nejviditelnější částí projektu a také částí, která má bezprostřední dopad na diváky je
vlastní přechod z vysílacího standardu DVB-T/HEVC a DVB-T/MPEG4 na standard
DVB-T2/HEVC. Zahrnuje v sobě několik etap, přičemž přípravná fáze a spuštění
přechodové sítě již byly realizovány. Na realizaci čeká finální fáze spojená
s vypínáním multiplexu veřejné služby. Termíny vypínání určuje TPP a jsou pro
operátory závazné.

Poř.č. v Název vysílače Rádiový Zahájení Rádiový kanál Lhůta pro vypnutí
TPP Stávající kanál pro souběžného vysílače DVB-T
rádiový kanál zajištění
DVB-T souběžného vysílání

vysílání

18 PRAHA 53 26 březen 18 DVB-T2 finální listopad 19
březen 18 26 listopad 19
19 PRAHA MESTO 53 26 květen 18 26 leden 20
květen 18 33 leden 20
8 CHOMUTOV 33 50 březen 18 26 leden 20
březen 18 33 leden 20
22 TRUTNOV 40 26 březen 18 26
březen 18 26 únor 20
23 USTI NAD LABEM 33 50 březen 18 26 únor 20
březen 18 39 únor 20
26 VOTICE 53 26 březen 18 26 únor 20
červen 18 26 únor 20
5 DOMAZLICE 34 26 březen 18 26 únor 20
březen 18 26 únor 20
7 CHEB 36 26 březen 18 26 březen 20
březen 18 26 březen 20
9 JACHYMOV 36 39 březen 18 26 březen 20
březen 18 39 březen 20
12 LIBEREC 43 26 duben 18 26 březen 20
březen 18 39 březen 20
17 PLZEN 34 26 březen 18 26 duben 20
březen 18 26 duben 20
20 RASPENAVA 53 26 březen 18 26 duben 20
březen 18 26 duben 20
21 SUSICE 49 26 březen 18 26 duben 20
březen 18 26 duben 20
1 BRNO 29 26 květen 18 26 květen 20
26 květen 20
2 BRNO HADY 29 26

3 BRNO MESTO 29 26

4 CESKE BUDEJOVICE 49 50

13 MIKULOV 29 26

25 VIMPERK 49 50

6 FRYDEK 54 26

10 JESENIK 36 26

11 JIHLAVA 33 26

14 OSTRAVA 54 26

15 OSTRAVA SLEZSKA OSTRAVA 54 26

16 PARDUBICE 32 26

24 VALASSKE KLOBOUKY 33 26

27 ZLIN 33 26

Z termínů vypínání je patrné, že vysílání České televize ve standardu DVB-T/MPEG2
reálně skončí již v květnu 2020. K uvolnění pásma 700 MHz pak dojde k 30. červnu
2020 a celý proces druhé vlny digitalizace bude zcela zakončen v únoru 2021.

10
b. Přechod na 1080p

Přechod na standard 1080p je sice pro běžné diváky prakticky neviditelný proces, ale
pro televizi představuje zcela zásadní technologickou změnu. Důvodem přechodu je
nekompabilita formátu 1080i s přenosovým standardem DVB-T2/HEVC. Přesněji
s kódováním HEVC. Zatímco 1080i (interlace) je prokládaný obraz.1080p
(progressive) je obraz neprokládaný. Neprokládané video vykreslí za stejnou dobu
dvojnásobek snímků - fyziologicky je tedy lepší. V současné době, kdy je vysílacím
formátem 1080i se jedná o 50 půlsnímků za sekundu, zatímco při kódování systémem
HEVC se jedná o 50 plnohodnotných, tedy progresivních snímků. Důsledkem jsou
však více jak dvojnásobné datové toky. Výsledkem jsou zcela jiné nároky na celý
postprodukční řetězec zahrnující jak systémový záznam, tak i kamery. Následně se
jedná o datová pole s dvojnásobně propustnými datovými sběrnicemi a konečně o
zcela jiný systém odbavení televizních programů a tím větší nároky na přenos signálu.
Přechod si vyžádá postupnou obměnu všech produkčních řetězců ČT a představuje
zásadní investiční projekt spojený s vysokými náklady. Pro úplnost je třeba zmínit i
veškerou přenosovou techniku, která bude touto postupnou obměnou také dotčena.

c. Nová media – perspektivní distribuční mix ČT

Při tak razantní změně ve vysílání ČT a v celém mediálním prostředí ČR se nelze
vyhnout i ostatním distribučním platformám. Nová situace v mediálním prostředí
vyžaduje nově definovat i distribuční mix ČT, jeho parametry a možnosti dalšího
rozvoje. Ačkoli je zákonem určeno, jako hlavní distribuční platforma terestrické
vysílání nelze ignorovat rozvoj ostatních distribučních sítí, protože jejich služby stále
více využívají i diváci ČT. Pojem distribučním mix není platný pouze pro vysílatele jako
je ČT, ale každý individuální divák si podle svých zájmů a možností definuje svůj
vlastní distribučním mix, v jehož rámci „konzumuje“ televizní vysílání. V rámci projektu
je třeba definovat budoucí vztah ČT k satelitnímu a kabelovému vysílání včetně IPTV
a v neposlední řadě redefinovat cíle oblasti Nových medií.
V rámci projektu DVB-T2 musí proběhnout hloubková analýza současného stavu
iVysílání. Dále je nutné analyzovat očekávané změny mediálního prostředí a na
základě těchto analýz definovat nové cíle rozvoje Nových medií, konkrétní organizační
a obsahovou strategii a připravit návrh možností a plán pro další udržitelný rozvoj
oblasti a zejména iVysílání, jako plnohodnotné distribuční platformy. Součástí projektu
je i nalezení optimální míry integrace s vysíláním ve standardu DVB-T2, jehož
nedílnou součástí je rovněž HbbTV. Rovněž je nutné odpovědět na otázku, jaké
činnosti a v jakém objemu si bude ČT zajišťovat vlastními silami a které činnosti bude
naopak třeba v zájmu udržitelného rozvoje tzv. outsourcovat.

d. Harmonogram a náklady projektu

Harmonogram projektu je rozdělen do několika fází:

1. Příprava projektu
2. Příprava stávajícího vysílání DVB-T
3. Spuštění a výstavba přechodové sítě
4. Optimalizace vysílání ve vysokém rozlišení
5. Dokrývání problematických oblastí
6. Vypínání podle TPP
7. Přechod na finální síť
8. Optimalizace distribučního mixu ČT

11
Původní předpoklad, že bude možné realizovat fáze 1 až 3 do konce roku 2017, se
ukázal jako nereálný. Hlavním důvodem bylo zpoždění legislativního procesu při
projednávání a schvalování „Diginovely“. V roce 2017 nakonec proběhla jen první
fáze a to je celková příprava projektu. Díky komplexní přípravě pak bylo možné
v letošním roce realizovat fáze 2 až 4 ve velmi zrychleném režimu a byla zahájena
fáze 5. Ta bude dokončena v roce 2019 a v témže roce bude v listopadu (viz TPP)
zahájena fáze 6. Fáze 7 bude dokončena k 30. červnu 2020 a fáze 8 obsahující
rovněž změny v oblasti nových medií a dokončení technologických investicí by měla
skončit v roce 2021.

Celkové náklady projekty jsou odhadovány v intervalu 900 mil. až 1,3 miliardy Kč.
Relativně velký rozptyl odhadovaných nákladů je dán značnou mírou neurčitosti
celého procesu zejména z pohledu budoucího řešení regionalizace, objemu možných
kompenzaci za provoz přechodové sítě a z pohledu řešení DPH. Objem kompenzací
a osud novely DPH ovlivní zejména kvalitu a rychlost přechodu na 1080p.
Rozpočtované náklady na projekt jsou pro rok 2018 210 mil. Kč. Tato položka však
neobsahuje investiční výdaje spojené s přechodem na 1080p. Jen mírně vyšší částku
lze očekávat v roce 2019. Zatímní propočty hovoří o částce zhruba 220 mil. Kč.

Harmonogram ostré fáze přechodu na standard DVB-T2/HEVC sice končí 30. června
2020, ale celý projekt pokračuje až do konce roku 2021 dokrýváním případných
problémových oblastí finální sítě a zejména technickými projekty zajišťujícími přechod
na 1080p.

4. Stav projektu DVB-T2

Situace v roce 2018 zatím nevykazuje žádné krizové momenty a ČT realizuje projekt
přechodu na DVB-T2/HEVC v plném rozsahu, tak jak pro rok 2018 předpokládá
projektový plán.

a. Příprava stávajícího vysílání DVB-T

Na začátku roku Česká televize provozovala relativně složitou strukturu terestrického
vysílání a bylo nutno ji před zahájením přechodu zjednodušit. V provozu byl MPX1 –
multiplex veřejné služby jako základ terestrického vysílání, jeho doplněk MPX1a, který
tvořila kapacita v Regionálních sítích 7, 10 a 20, a pak testovací pilotní vysílání v DVB-
T2 jehož součástí bylo i vysílání ČT: D/art v MPX 3. Vypnutí ČT: D/art v multiplexu 3
bylo naplánované již na prosinec 2017, kdy se očekával start DVB-T2. Zpoždění
legislativního procesu změnilo situaci. Podařilo se dohodnout zásadní urychlení
spuštění DVB-T2 a také maximalizovat jeho rozsah a k vypnutí. ČT: D/art v MPX 3
nakonec došlo k 31. březnu 2018.

V plánu pro rok 2018 bylo i ukončení vysílání MPX1a, kde byl rovněž vysílán program

ČT :D/art. Ten jako jediný navíc nebyl součástí hlavní vysílací sítě MPX1. Byly

zvažovány různé alternativy řešení, ale nakonec byla použita provozně riskantnější

varianta založená na změně parametrů MPX1 tak, aby tam bylo možno doplnit

ČT:D/art bez

nutnosti předčasně

vypnout ČT Sport

v DVB-T.

Změna spočívala v
omezení mezních
datových toků audia

12
i videa původně vysílaných čtyř programů celkově v průměru zhruba o necelou jednu
pětinu. Dále došlo k omezení programového průvodce na režim 1+1( dnešní a
zítřejší program) a také ke snížení rychlosti teletextu. (všechny změny viz. tabulka).
Změna parametrů MPX1 a doplnění ČT :D/art pak umožnilo, po dokončení výstavby
hlavních vysílačů přechodové sítě, optimalizaci vysílání ve vysokém rozlišení.

b. Spuštění a výstavba přechodové sítě

Vzhledem k tomu, že nebylo možné plnohodnotně spustit přechodovou síť ČT již na
konci roku 2017, byla o to větší pozornost věnována přípravě spuštění v roce 2018.

Hlavním cílem bylo celý proces urychlit a na
rozdíl od první vlny digitalizace v letech 2008-
2012 dosáhnout zákonem požadovaného
pokrytí v řádu několika měsíců.

Jak je patrné z uvedené tabulky, sumarizující
postup při výstavbě přechodové sítě, podařilo
se již 29. března 2018 spustit naprostou
většinu vysílačů a dosáhnou ihned po spuštění
zákonem stanovené hranice tj. 95% pokrytí
obyvatelstva ČR. K 10. květnu již byla
v provozu celá síť hlavních vysílačů. Během 42
dní od 29. března 2018 do 10. května 2018, tak
ČT splnila požadavky v současnosti již
platného TPP. Cíl maximálně urychlit proces
spuštění přechodové sítě byl v plné míře
naplněn. Přechodová síť dnes představuje
plnohodnotný multiplex veřejné služby splňující
požadavky zákona č. 483/1991 Sb., o České
televizi.

Dokončení sítě hlavních vysílačů umožnilo
zahájit i dokrývání v nejvíce problémových
oblastech. Prvních devět dokrývačů bylo
spuštěno již v červenci. V září pak bylo
spuštěno dalších třináct dokrývačů. Stav k 10.

října 2018 je uveden v tabulce. stanoviště
kanál DVB-T2
Výstavba převáděčů naráží na název vysílače nebo pro souběžné
převaděče
nedostatek kmitočtů a neukončenou vysílání
Termín
mezinárodní koordinaci. V některých zapnutí DVB-

případech je třeba použít dočasný Boskovice Čížovky 26 17.7.18
Děčín Popovický vrch
kmitočet. Dalším problémem jsou Rakovník Okružní ulice 50 17.7.18
Valašské Meziříčí Radhošť
zcela odlišné provozně technické Žďár nad Sázavou Harusův Vrch 26 17.7.18
Karlovy Vary Tři kříže
podmínky v síti DVB-T2 než tomu Ústí nad Labem - Vaňov 26 17.7.18
Velké Meziříčí Fajtův vrch
bylo v síti DVB-T. Sítě DVB-T2 jsou Vsetín Bečevná 26 17.7.18
Aš Háj
Beroun vrch Děd 26 18.7.18
Šluknov vrch Pytlák
založeny na rozsáhlých Tábor-Čelkovice Čelkovice 50 18.7.18
Ústí nad Orlicí Kubincův kopec
jednofrekvenčních sítích. Na jedné Volary Horní Sněžná 48 18.7.18
Zlaté Hory Biskupská kupa
frekvenci tak pracují nejen vysílače, Broumov Hvězda 39 18.7.18
Frýdlant v Čechách U rozhledny
ale i dokrývače. V některých Nýrsko 26 5.9.18
Třebíč - město Strážný vrch
situacích se tak dokrytí může stát Týn nad Vltavou Semenec 26 5.9.18
Hronov Jírová hora
Kraslice Sněžná 50 5.9.18
Svitavy Kamenná Horka
zdrojem rušení, zejména v situaci 26 5.9.18

kdy je dokrývána jen jedna vysílací 48 5.9.18

síť. To se týká zejména místních či 50 5.9.18

městských dokrývačů, z nichž 26 5.9.18

26 6.9.18

většina bude řešena v příštím roce. 26 6.9.18

26 6.9.18

13 41 6.9.18

50 6.9.18

48 19.9.18

26 3.10.18

26 10.10.18
Technická příprava nejdůležitějších dokrývačů je přesto v takovém stupni přípravy, že
lze předpokládat spuštění potřebných dokrývačů v roce 2018 podle plánu.

c. Optimalizace vysílání ve vysokém rozlišení

V roce 2013, po konzultacích s Českým telekomunikačním úřadem a
telekomunikačními operátory se Česká televize rozhodla do doby, než bude známo
celkové řešení pozemního vysílání, využít dostupných regionálních sítí (RS7, RS10 a
RS20) pro rozšíření možností existujícího multiplexu veřejné služby vysílaného v síti
1. Vzniklo tak rozšíření multiplexu veřejné služby pod označením MPX 1a. Od 1.
května 2013 tak bylo možné zpřístupnit v síti 1a tři terestrické kanály ve vysokém
rozlišení ČT1 HD, ČT2 HD a ČT sport HD a 31. srpna 2013 k nim přidat programy ČT
:D a ČT art.

Optimalizace vysílání ve vysokém rozlišení byla posledním přípravným krokem před
zahájením ostrého přechodu na DVB-T2/HEVC, který by měl začít v listopadu 2019 a
skončit v červnu 2020. Základním cílem bylo odstranit veškeré duplicity ve vysílání,
což vyžadovalo ukončit vysílání v MPX1a.

Kmitočty využívané pro regionální sítě a tedy i MPX1a mají platné oprávnění do 30.
června 2019. MPX1a jako rozšíření MPX1 řešil vysílání ČT :D/art a zejména vysílání
ve vysokém rozlišení ve standardu DVB-T/MPEG4. Dostupnost vysílání ČT :D/art v
době přechodu na DVB-T2/HEVC bylo vyřešeno již zmíněnou změnou struktury
vysílání MPX1 ve standardu DVB-T/MPEG2. Vysílání ve vysokém rozlišení je nyní
plně pokryto vysíláním PS21, která splňuje pokrytí platné pro multiplex veřejné
služby.

Vysílání MPX1a bylo již nadbytečné a projekt předpokládal jeho ukončení v roce
2018. Termín ukončení provozu MPX1a byl nakonec stanoven na 30. září 2018 a od
tohoto data je již v provozu pouze SD vysílání v multiplexu 1 a HD vysílání
v přechodové síti PS21.Vypnutím MPX1a byly dokončeny přípravné etapy a vysílání
ČT je připraveno na závěrečnou fázi projektu, spojenou s vypnutím vysílání
stávajícího multiplexu veřejné služby ve standardu DVB-T/MPEG2.

5. Rizika spojená s projektem DVB-T2

Projekt DVB-T2 má pochopitelně své důsledky na celé mediální prostředí v ČR a přináší
i nezanedbatelná rizika. Kromě jiného lze za hlavní považovat řešení regionálního
vysílání a financování vlastního projektu i nutných souvisejících změn.

a. Regionalizace

V podmínkách omezeného mediálního trhu ČR je potřebné v souvislosti s Přechodem na
DVB-T2 vytvořit ekonomicky a i provozně stabilní prostředí pro rozvoj regionálních,
municipálních či oborových vysílatelů, kteří dnes tvoří nedílnou a významnou část
mediálního prostředí ČR. Musí se ovšem vycházet z faktu, že standard DVB-T2 je z
hlediska efektivního využití rádiového spektra zaměřen na rozsáhlé jednofrekvenční sítě
(dále jen „SFN“), což není v souladu s potřebami technicky odpojovaného regionálního
vysílání. V rámci jednofrekvenčních sítí nelze kmitočtově ohraničit danou oblast a
realizovat tak v této oblasti autonomní vysílání.

14
Strategie považuje za optimální řešení posílení servisní role veřejnoprávní televize. Síť
26 – Nová rozvojová celoplošná Síť DVB-T2 (26) má být koncipována jako celoplošná a
regionálně členěná Síť DVB-T2 s tím, že regiony budou víceméně odpovídat
přirozenému členění ČR – severní/jižní Morava, severovýchodní, jihozápadní a střední
Čechy, tedy celkem 5 regionů. Síť 26 by tak měla být koncipována pro podporu
regionálního vysílání České televize a hlavně role České televize v krizovém řízení i
podporu regionálního vysílání s cílem zachování bilance dostupných kapacit pro
komerční sektor a veřejnoprávní vysílání.

Vlastní koncept řešení je patrný z obrázku a vychází právě z existence nové celoplošné
sítě 26, tak je definována ve Strategii.

ČT by využila část kapacity pro své regionální vysílání, ale většina vysílací kapacity by
sloužila pro poskytování služeb malým nezávislým regionálním či komoditním
vysilatelům, pro distribuci informací státní správy a samosprávy a pro krizovou
komunikaci. Obecně lze říci, že tato síť poskytuje služby regionálního vysílání, e-
Governmentu (TGovernment jako označení televizní vrstvy) a krizové komunikace.
Uzpůsobená topologie sítě umožňuje nejen regionalizaci vysílání ČT, ale vytvoří,
v případě realizace projektu, specifický sdílený vysílací prostor kombinující klasické
televizní vysílání a interaktivní aplikace (pokud je koncové zařízení připojeno k datové
síti). Vytvoření systému vzájemně se doplňujících projektů e-Governmentu a T-
Governmentu, představuje krok směřujícího k rozvoji jednoduššího, rychlejšího a
komplexního systému pro informování občanů a pro jejich komunikaci s orgány státní
správy.
Řešení se zaměřuje zejména na ty cílové skupiny, které jako primární informační
platformu využívají DTT a které budou mít bez takového informačního, edukačního a
případně i komunikačního zdroje zásadní potíže s využíváním služeb a aplikací e-
governmentu.

Tato regionální síť zároveň představuje určitou kmitočtovou rezervu, pro případ
eventuálního dalšího kmitočtového refarmingu. Mezinárodní konference WRC 2023
bude vyhodnocovat využívání pásma UHF v EU a rozhodně nelze vyloučit snahu o další
omezení DTT. V této souvislosti je významné, že pouze televizní vysílání v pásmu UHF
je plně pod kontrolou státu. Jediným veřejným statkem, po privatizace všech ICT firem,
jsou kmitočty. Klasický broadcasting je navíc nenahraditelný z pohledu krizového
vyrozumívání. Jednotlivé vysílače mohou pracovat i samostatně a bezpečností i
odolnost terestrické broadcastingové sítě je tak ve srovnání s datovými sítěmi násobně
vyšší, byť ji rozhodně nelze považovat za nezničitelnou.

Strategie předpokládá, že v případě, kdyby nebylo možno tuto síť přidělit (např. z
důvodu oddalování legislativního řešení či absence dostatečných zdrojů) ČT, bude tuto
síť provozována komerčním operátorem na základě jiného řešení se stanovenou
povinností přednostně uspokojit všechny požadavky České televize (vyhrazení kapacity

15
multiplexu). V takovém případě by se však jednalo pouze o vlastní regionální vysílání ČT
a to lze zajistit jednodušeji a nákladově výhodněji v rámci finální sítě 21 – multiplexu
veřejné služby.

Je realitou, že předpoklady pro realizaci této koncepce zatím vytvořeny nejsou. A nic
nenasvědčuje tomu, že by existoval program, jak je vytvořit. ČT je připravena na
případnou realizaci, ale platné legislativní podmínky to neumožňují a ekonomické
podmínky nezaručují dlouhodobě udržitelní financování takové služby po roce 2021.

Výše uvedené skutečnosti dokumentují, že Česká televize na základě Strategie
připravila digitalizační projekty pro její případnou realizaci. V současných legislativních
a ekonomických podmínkách však tyto projekty nejsou plně realizovatelné, což
ostatně konstatuje i sama Strategie. Proto je zásadní jejich zařazení do celkové
digitální strategie ČR a přijetí konečného rozhodnutí nejpozději do konce roku 2019.
Bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by takové rozhodnutí mohlo padnout. Limitujícím
faktorem je však čas. V roce 2020 se buď zahájí kroky k jejich realizaci anebo bude
nutno tento koncept opustit. Každopádně se bude jednat o rozhodnutí konečné a
nevratné.

Otázka regionálního vysílání a obecně celého dalšího rozvoje zůstává stále
nezodpovězena a představuje zásadní rizikový faktor pro udržitelný rozvoj DTT po roce
2020.

b. Udržitelný rozvoj a financování

Kromě regionálního vysílání existují i další rizikové faktory související s dalším rozvojem
digitálního terestrického vysílání po dokončení celého procesu v roce 2020 a s
nevyjasněným financováním druhé vlny digitalizace.

Terestrická platforma je historicky koncipována jako základní informační a kulturní
veřejná služba. S tím souvisí i bezplatný přístup k terestrické vysílací síti. Otázka zda
tomu tak bude i po roce 2020 však definitivně zodpovězena není. Charakter vysílání se
nezmění v případě ČT, protože je upraven zákonem č. 483/1991 Sb. o České televizi.
V případě ostatních subjektů je však pouze na jejich rozhodnutí zda, v jakém rozsahu a
kvalitě budou ve volném terestrickém vysílání (FTA) zastoupeny. Stejně nejasná je i
budoucnost terestrického vysílání v EU. Zřejmě nejpozději v roce 2023 bude rozhodnuto
o dalším osudu pásma UHF. Ačkoli je terestrické vysílání garantováno do roku 2030,
může případné rozhodnutí o perspektivním uvolnění další části pásma UHF znamenat
zásadní krizový moment pro další existenci DTT. Otázkou je i dostupnost vysílacích práv
a licencí v nově koncipovaném digitálním prostředí. Pokud se trend k eliminaci FTA
vysílání prosadí, vznikne zcela nová situace, kdy z volného vysílání postupně zcela
vymizí atraktivní filmy, sportovní přenosy a podobné populární programové formáty. V
takovém případě se naplno projeví i ve sféře televizního vysílání problém označovaný
jako „digital divide“. Tedy rozdělení společnosti na ty, co přístup mají, a na ty, co přístup
nemají

Situaci komplikuje i nejasnost financování vlastního přechodu na DVB-T2/HEVC. Již v
prosinci 2016 zahájilo MPO prostřednictvím ÚOHS u EK DG Competition prenotifikační
řízení v záležitosti kompenzací vybraných vyvolaných nákladů procesu uvolnění
rádiových kmitočtů pásma 700 MHz související s provozem přechodových sítí. V rámci
tohoto řízení byly zodpovězeny tři kola dotazů DG Competition. Je však skutečností, že
dosud není k dispozici jakékoli stanovisko DG Competition a není tady jasné, jaký model
financování souběžného vysílání bude možný. Navíc MF navrhovaná změna zákona o
DPH mění podmínky celého procesu druhé vlny digitalizace, zpochybňuje vládou

16
přijatou Strategii a do značné míry činí i neúčinnou i diginovelu. V souladu s dohodou s
předkladateli současného znění zákona o DPH využívá dnes ČT prostředky získané z
vratky DPH na realizaci projektu přechodu na DVB-T2. V současnosti však není vůbec
jasné, dokdy bude tento finanční zdroj existovat. Tím vzniká z hlediska ekonomiky
celého procesu krizové situace. Jejím zdrojem je nečinnost EK DG Competition a také
záměr MF na změnu zákona o DPH. Nelze vyloučit, že již v první polovině roku 2019 by
v případě krizového scénáře nebylo projekt druhé vlny digitalizace možné v potřebné
míře financovat.

6. Hlavní projektové cíle pro rok 2019

Rok 2019 bude rokem zahájení přechodu na vysílací standard DVB-T2/HEVC. Pro
Česko televizi to znamená, že jako první vysílatel opustí na poměrně rozsáhlém území
standard DVB-T/MPEG2. V roce 2019 tak budou probíhat tři základní fáze celého
projektu:

a. Dokrývání

Do konce roku 2018 bude realizována a zprovozněna první vlna dokrývačů. V roce
2019 bude pokračovat výstavba dalších dokrývačů v místech, kde se měřením ověří
nutnost jejich nasazení a vyloučí se možnost vzniku nežádoucího rušení.
b. Příprava ostré fáze přechodu

Příprava na zahájení vlastního přechodu zahrnuje změnu existujících smluv
zajišťujících vysílání, aby bylo podle nich množnou jednak ukončit vysílání ve
standardu DVB-T a následně i přechod na finální síť ve standardu DVB-T2/HEVC.
Dále bude třeba zajistit informační kampaň o změnách ve vysílání České televize a
zejména o postupu vypínání sítě DVB-T. Oproti první vlně digitalizace nebude
naštěstí docházet tak často ke změnám kmitočtů, protože přechodová síť je z velké
části identická se sítí finální. To například usnadní první vlnu vypnuti v listopadu
2019.

c. Zahájení vypínání vysílání ve standardu DVB-T

V listopadu 2019, pracovní termín je zatím konec listopadu 27. listopadu, budou
vypnuty vysílače Praha – Žižkov a Praha - Cukrák. Je nespornou výhodou, že z obou
těchto stanovišť již dnes vysílá ČT na finálním kanále 26. To usnadní informační
kampaň k zahájení vypnutí a poskytne i dostatečný čas k realizaci přechodu pro
diváky ČT.