Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Zpráva o stavu, změnách a rozvoji kanálu
ČT24 za 2. pololetí roku 2018,

včetně Zprávy o činnosti zahraničních
zpravodajů za rok 2018

Zpracoval: Zdeněk Šámal, ředitel Zpravodajství ČT
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel ČT
Leden 2019

1
Zpráva o stavu, změnách a rozvoji kanálu ČT24 za 2. pololetí 2018

1. Vysílání ČT24 – základní souhrn

Druhé pololetí roku 2018 poznamenaly z hlediska obsahu ČT24 především politické události, start
druhé vlády Andreje Babiše a volby do třetiny Senátu a obecních zastupitelstev, a osmičková
výročí. ČT24 připravila před volbami sérii předvolebních debat složenou ze tří diskusí ve Vesnicích
roku (Kašava, Krásná, Heřmanov) a ze tří největších měst České republiky (Praha, Brno, Ostrava).
Série těchto speciálních pořadů byla završena závěrečnou debatou předsedů sněmovních stran o
vztahu komunální a celostátní politiky. Na rozdíl od všech předchozích voleb se v rolích
moderátorů vystřídaly výhradně tváře pořadů Události a Události, komentáře. Debaty zasáhly
celkem 1542 tisíc diváků. Nejsledovanější debatou byla závěrečná diskuse předsedů stran, kterou
na programech ČT1 a ČT24 vidělo 408 tisíc diváků. Završením předvolebního vysílání byla dvě
Volební studia s aktuálními průběžnými i konečnými výsledky. Celkový zásah těchto pořadů činil
na programu ČT24 2157 tisíc diváků.

Zpravodajská stanice České televize věnovala nad rámec běžného a volebního vysílání ve vztahu
k aktuálním i neplánovaným událostem mimořádnou pozornost pokrytí “osmičkových” výročí,
jimiž byly ve druhé polovině roku 2018 zejména 50. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy, 80.
výročí podpisu Mnichovské dohody, 100. výročí založení Československa a 29. výročí 17.
listopadu 1989, které se - byť jako nekulaté - ukázalo být kvůli návaznosti na aktuální politickou
situaci jako další důležitá událost.

Za účelem přípravy těchto logisticky náročných pořadů, které např. v případě 28. října patřily k
tomu nejnáročnějšímu, co kdy ČT24 vysílala, byl už v úvodu roku 2018 zřízen zvláštní projektový
tým. Ke každému z těchto výročí ČT24 připravila desítky reportáží, rozhovorů a v celkovém počtu
napříč pořady šlo za všechna výročí o stovky. Např. v předvečer výročí 21. srpna ČT24 připravila
komponovaný pořad dosud neodvysílaných záběrů ze srpnové okupace. Tento projekt byl jako
zdařilý případ oceněn i Evropskou vysílací unií EBU. Na samotné výročí 21. srpna ČT24 připravila
desítky vstupů z pro okupaci klíčových míst (regiony, prostor před budovou někdejšího
Československého rozhlasu apod.), večer přímo z budovy Rozhlasu vysílala i dvouhodinový pořad
s pamětníky tehdejších událostí. ČT24 věnovala událostem 21. srpna více než 8 hodin vysílání.
Celkový zásah činil 1,336 milionu diváků. Souhrnné kvalitativní parametry za deset pořadů
věnovaných výročí srpnové okupace vysoce převyšují průměr za celou ČT24 i všechny televize.

Pro 80. výročí Mnichovské dohody vyjednala ČT24 možnost natáčet a vysílat přímo v místech, kde
signatáři v noci z 29. na 30. září 1938 dokument stvrdili. Diváci tak měli unikátní možnost sledovat
exteriér i interiér někdejšího sídla nacistů v Mnichově během moderace podstatné části hlavní
zpravodajské relace Události i dalších tematických pořadů na ČT24. Celkový zásah pořadů
v tomto případě činil 1,191 milionu diváků.

2
Vysílání k 100. výročí založení republiky bylo vyvrcholením několika měsíců příprav. ČT24 nabídla
živé komponované vysílání z improvizovaných studií na mnoha místech, ať už šlo o nově otevřené
Národní muzeum, Obecní dům, Hradčanské náměstí, Evropskou třídu, nebo několik míst v
regionech. Historicky poprvé se také při této příležitosti potkali před kamerami České televize
v přímé hodinové diskusi dva nejdůležitější představitelé státu: prezident a předseda vlády. Jejich
hodinovou debatu poté ČT24 doplnila o exkluzivní rozhovory se slovenským prezidentem
Andrejem Kiskou a bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou. Zpravodajská
stanice také zajišťovala přenos z rozsáhlé vojenské přehlídky, která u diváků zaznamenala
mimořádný zájem. Česká televize věnovala tomuto významnému výročí na ČT24 téměř 15 hodin
vysílání. Předávání státních vyznamenání a následný rozhovor s prezidentem a premiérem byly
vysílány paralelně i na ČT1.

Předávání státních vyznamenání sledovalo na obou kanálech 1,318 milionu diváků. Slavnostní
vojenskou přehlídku na ČT24 sledovalo v průměru 955 tisíc diváků. Stala se tak 2.
nejsledovanějším pořadem roku 2018 hned po prezidentských volbách. Celkový zásah včetně
simultánního vysílání na ČT1 činil 3,586 milionu diváků. Tak jako v případě vysílání k 50. výročí
okupace kvalitativní parametry za vysílání věnované výročí 100 let republiky dosáhly
nadprůměrné úrovně vzhledem k celku zpravodajského kanálu i všech televizí.

17. listopadu věnovala ČT24 více než 11 hodin vysílání. Celkový reach vysílání k tomuto výročí
činil 2,010 milionu diváků.

1.1. Vysílání ČT24 spojené s mimořádnými projekty ČT

 Beneš 1918/1938/1948

Desetidílný publicistický a dokumentární cyklus, který je součástí projektu České televize k tzv.
osmičkovým výročím. Tématem byla osobnost prezidenta Edvarda Beneše v uzlových bodech
československé historie 20. století. Premiérové vysílání proběhlo v termínu září – prosinec 2018.

 Čapek a pátečníci

Dvoudílný televizní pořad publicisticko-dokumentárního charakteru je součástí projektu vysílání
ČT k tzv. osmičkovým výročím v letošním roce. Tematicky se pořad vztahuje k 80. výročí úmrtí
spisovatele a novináře Karla Čapka a soustřeďuje se na jeho výjimečnou společenskou aktivitu,
pro kterou se vžil termín „pátečníci“. Pořad se v premiéře objevil ve vysílání ve dnech výročí
úmrtí v prosinci 2018.

 Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech

Česká televize odvysílala během MFF KV na ČT24 a ČT Art celkem 1000 minut živého vysílání,
nejvíce v pořadech Studia ČT24 a Události v kultuře, které byly moderovány živě přímo z místa.

V hlavní zpravodajské relaci, v pořadu Události, vysílala ČT pravidelně každý den živý vstup z
místa + tematické reportáže, k tomu byl do Události dvakrát zařazen speciální delší blok v rubrice

3
Pohled Událostí – a to v době zahájení a zakončení festivalu. Součástí vysílání ČT24 byly taky tři
speciální monotematické bloky – dva v hodinové a jeden v půlhodinové stopáži. V nich se střídali
hosté z místa s reportážemi a dalšími informacemi, součástí bylo taky živé přenášení událostí na
tzv. červeném koberci.

V kontinuálním vysílání ČT24 dostali velký prostor festivaloví hosté – každý den se jednalo
minimálně o jeden cca osmiminutový vstup a to po celou dobu trvání festivalu včetně víkendu.

2. Diskusní a aktuálně-publicistické pořady ČT24

2.1. Fokus Václava Moravce

V druhé polovině roku 2018 vysílala ČT24 reprízy celkem 13 starších dílů pořadu. V premiéře byly
odvysílány 3 díly a v publiku nově usedlo na 500 studentů středních a vysokých škol, včetně univerzit
třetího věku. Vzhledem k aktuálnímu vysílání ČT24, které připadlo na původně plánovaný termín, se
35. díl pořadu vysílal s týdenním zpožděním ze záznamu.

Úspěšnost tohoto formátu nejlépe ilustruje fakt, že se k účasti na vysílání i v letošním roce školy
aktivně hlásily samy a jejich pořadník je již sestaven, a to ve značném předstihu. Redakce pořadu
zároveň mimopražským ústavům zprostředkovala také exkurze v areálu ČT a snažila se zároveň vyjít
vstříc prosbám o návštěvu a debatu Václava Moravce na půdě jednotlivých škol. V roce 2018 takto
moderátor OVM a Fokusu VM ve svém volném čase diskutoval ve zhruba dvacítce škol, institucí či
spolků.

 Krize důvěry (2. 10. 2018, Oblastní galerie Liberec) - hosty biatlonistka Gabriela Koukalová,
dětský psycholog Jaroslav Šturma, právní filozof Jiří Přibáň, sociolog a politolog Lukáš Linek,
historik, děkan FF UK Michal Pullmann, filantrop a podnikatel Petr Sýkora. Gymnázia
Jeronýmova a F. X. Šaldy Liberec, Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov, Gymnázia U Balvanu a
Dr. Antona Randy Jablonec nad Nisou.

 Léčba budoucnosti (natočeno 13. 11. 2018, vysíláno 20. 11., Biotechnologické a medicínské
centrum AV ČR A UK, Vestec) - hosty psychiatr Cyril Höschl, ředitel BIOCEV, lékař Pavel
Martásek, onkolog a biochemik Aleksi Šedo, imunoložka Jiřina Bartůňková, neurovědec Jakub
Otáhal, neuroložka Eva Kubala Havrdová. Univerzita třetího věku ve Vestci, Vyšší odborná
škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola 5. května, Gymnázium Na Zatlance, Praha 5,
vědci a doktorandi BIOCEV.

 Doba dezinformační (11. 12. 2018, KH 5) - hosty armádní generál Petr Pavel, astrofyzik Jiří
Grygar, politický geograf Michael Romancov, datový analytik František Vrabel, politoložky
Petra Vejvodová (MU) a Anna Durnová (Vídeňská univerzita). Gymnázium Třeboň, Univerzita
třetího věku při knihovně v Lounech.

4
2.2. Události, komentáře

Tým pořadu Události, komentáře pracoval zejména na dotažení a cizelování zásadních změn, jimiž
prošel na sklonku prvního pololetí. Tehdy došlo k propojení s týmem hlavní zpravodajské relace, tedy
Událostí, a to jak na úrovni editorské, tak moderátorské. Někteří z moderátorů neměli
s moderováním pořadů typu Události, komentáře dlouhodobé zkušenosti, a tak je logické, že je ve
své nové roli teprve nabírají. To ovšem nijak neovlivnilo obsahovou kvalitu pořadu, neboť ve všech
šesti případech jde o profesionální a zkušené novináře.

Pořad získal na dynamice a aktuálnosti, tým jej připravoval po důkladném plánování témat a zároveň
reagoval na události daného dne. Celková stopáž diskusí zůstala v porovnání s původním formátem
zachována, přesto relace působila živěji a moderněji. Dramaturgové zároveň dbali na politickou
vyváženost zvaných hostů. Velká pozornost byla věnována i výběru hosta v závěru pořadu, který je
vyhrazen pro silný, převážně pozitivní příběh. Tato „tečka“ měla jednoznačně kladné ohlasy a vnesla
do diskusního pořadu nový prvek – „obyčejný“, lidský.

Druhé pololetí roku 2018 bylo zároveň provázeno výraznými událostmi, ať už šlo o aktuální dění,
nebo připomínky důležitých výročí, kam patřilo zejména 100 let od založení republiky. Tým Událostí,
komentářů v tento den odvysílal vůbec první společnou debatu s prezidentem a premiérem, kterou
moderovala Světlana Witowská.

Další speciální vysílání patřilo výročí srpnových událostí z roku 1968 a v předvečer hlasování o
nedůvěře vládě devadesátiminutové vysílání, kdy pozvání do pořadu přijalo všech devět předsedů
poslaneckých klubů. Za mimořádný počin lze označit i realizovaný rozhovor s italským premiérem G.
Contem, který ve studiu souběžně komentoval premiér Andrej Babiš – oba tehdy byli ve sporu k
migraci.

Velkou pozornost věnovaly Události, komentáře také komunálním volbám, úmrtí českých vojáků
v Afghánistánu či případu premiérova syna, který na podzim „zahýbal“ politickou scénou. Případ
odstartovali novináři z konkurenčního média, když i jejich práce byla v zájmu objektivity v Událostech,
komentářích podrobena kritickým a zevrubným analýzám.

Do pořadu bylo celkem za rok 2018 pozváno 1933 hostů (předloni jich bylo 1600), jednalo se o 333
politických osobností. Ve studiu bylo 796 hostů (předloni jich bylo 670). Nejčastěji byli osloveni
zástupci hnutí ANO, kteří obdrželi 552 pozvánek (předloni 357). Představitelů z řad sociálních
demokratů bylo pozváno 405 (předloni 456) a občanských demokratů 275 (předloni 246). Pořadí
podle počtu pozvánek i podle počtu přijatých pozvánek bylo následující: ANO-ČSSD-ODS-KSČM-KDU-
PIR-SPD-TOP-STAN.

2.3. Interview ČT24

Pořad zaměřený na aktéry aktuálního dění v druhém pololetí nadále – a zdá se, že i s rostoucí
tendencí - těžil ze své jedinečnosti, tedy skutečnosti, že jde o nejdelší rozhovor na ČT24, kdy
moderátor a host na sebe mají celých 26 minut. Na takovém prostoru lze do hloubky probrat hned
několik témat a bez časového tlaku trvat na odpovědích na položené otázky. Moderátor Dan Takáč,

5
nová tvář v dvojici střídajících se moderátorů, který do Interview přešel po změně formátu Událostí,
komentářů, se ve své nové roli výborně etabloval.

Pořad Interview se několikrát stal nejsledovanějším pořadem dne v rámci celé ČT24. Velmi dobře si
často vedou články a videa z pořadu Interview i na webu ČT24 a na sociálních sítích.
Nejsledovanějším dílem bylo speciální Interview s exprezidentem Václavem Klausem, odvysílané 28.
října, které výjimečně moderovala Daniela Písařovicová.

2.4. 90´ ČT24 – Hyde Park

Taktéž pořadu „Devadesátka“ dominovala v druhém pololetí kromě aktuálních témat osmičková
výročí a události s nimi spojené. Dominantní byl v tomto směru týdenní seriál pořadu 90´. V týdnu od
22. 10. do 26. 10. se pořad každý večer věnoval jedné tematické oblasti a tomu, co Češi za sto let
dokázali ve vědě, sportu, v oblasti práva, ekonomiky a v kultuře. Speciálním vydáním pak byla i relace
k výročí Mnichovské dohody z roku 1938 vysílaná přímo z místa, kde byl dokument podepsán.
Zpravodajská redakce ČT nasadila v tomto období do vysílání i stopážově velkorysejší dokumenty
k událostem většího významu. Pořadu 90´ se tak věnoval půlhodinovými dokumenty například
přípravám na největší vojenskou přehlídku AČR, záchraně chlapců z thajské jeskyně nebo okupaci
1968. Dokument B. Vostala z tohoto vydání s názvem „Zapomenuté protesty“ byl dokonce navržen
na „novinářského Oscara“ FPA Media Awards.

2.5. Hyde Park Civilizace

Hyde Park Civilizace odvysílal v druhém pololetí roku 2018 13 premiérových dílů pořadu s celkem 16
hosty.

Moderátor Daniel Stach mluvil v tomto pololetí se třemi nositeli Nobelovy ceny: Jean-Marie Lehn
popsal proces, díky kterému se molekuly navzájem poznají. Třeba léky ví, kterou buňku mají zničit a
kterou nechat žít. Zakladatel supramolekulární chemie za to dostal v roce 1987 Nobelovu cenu za
chemii. Jean-Pierre Sauvage udělal první krok k vytvoření molekulárních strojů – otevřel směr, který
vedl k vývoji nanoaut. Žák Jeana_Marie Lehna za to v roce 2016 dostal Nobelovu cenu za chemii.
Vernon L. Smith se proslavil se ekonomickými experimenty, kterými popisoval, jak se lidé při
obchodování chovají. Přišel na to, že se rozhodují podle své zkušenosti, nikoli logiky nebo
racionálního uvažování. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii také v šestnácti letech za druhé světové
války pomáhal montovat hlavní palebný systém nového bombardéru B-29. Na univerzitě ho učil "otec
atomové bomby" Robert Oppenheimer.

Hyde Park Civilizace nabídl i tematicky zaměřené díly s více hosty: na výročí 100 let česlovenské /
české vědy se naskytla možnost exkluzivně natáčet v knihovně Akademie věd ČR – hosty pořadu byli
současná předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a první předseda AV ČR Rudolf Zahradník. Oba
vzpomínali na nejvýznamnější vědecké osobnosti uplynulého století a také hodnotili historické
okolnosti, za kterých československá věda žila nebo přežívala. 40 let družice Magion si v Hyde Parku
Civilizace připomněli konstruktér Magionu Jaroslav Vojta a Ondřej Santolík z oddělení kosmické fyziky
Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Spolu s nimi byly ve studiu i družice Magion 1 a 2. Udílení Nobelových

6
cen ve vědeckých kategoriích za rok 2018 shrnuli dermatoložka Monika Arenbergerová, fyzik Pavel
Bakule a chemik Michal Hocek.

Mezi významné zahraniční hosty patřila humanitární pracovnice Katharina Zellweger, která 23 let
pomáhá v Severní Koreji - byla tam celkem už sedmdesátkrát. Kosmická inženýrka Anita Sengupta
vyvíjela nosnou raketu pro Boeing a iontové motory v JPL pro NASA. Pracovala na padáku, který
zbrzdil Curiosity při přistání na Marsu. V současnosti jako viceprezidentka společnosti Virgin
Hyperloop One vymýšlí, jak přepravovat lidi rychlostí 700 kilometrů za hodinu. Klimatolog Philippe
Ciais mluvil o globální oteplování, extrémních výkyvech počasí, růstu hladin oceánů, tání ledovců a
mořského ledu, snižování biodiverzity a suchu.

Českou vědu reprezentovali profesor Pavel Kuchynka, oftalmolog a průkopník moderních
chirurgických postupů v operaci šedého zákalu a obecně v refrakční chirurgii a profesor Michal
Pěchouček, kybernetik a ředitel Centra umělé inteligence ČVUT.

Divácky velmi úspěšný byl díl s Janem Železným, trojnásobným olympijským vítězem, trojnásobným
mistrem světa a světovým rekordmanem v hodu oštěpem.

Poslední předvánoční díl Hyde Parku Civilizace shrnul to nejlepší z pořadu za celý rok 2018 –
v sestřihu nemohl chybět americký astronaut Andrew Feustel, se kterým se poprvé v české historii
navázalo spojení na oběžnou dráhu Země – do modulu Destiny Mezinárodní vesmírné stanice.
Dalšími hosty ve studiu byla manželka Andrew Feustela Indira a z Kanady se připojili jejich synové Ari
a Aden.

Polovina dílů Hyde Parku Civilizace byla cizojazyčná, tyto rozhovory vedl moderátor Daniel Stach vždy
v angličtině a na webových stránkách pořadu je divákům k dispozici také verze bez tlumočení.

Tým Hyde Parku Civilizace spolu s dalšími členy redakce vědy připravil i šest speciálních vysílání na
ČT24. V září se ve vysílání objevili hosté z Mezinárodního festivalu a konference o budoucnosti Future
Port Prague přímo z Pražské tržnice. V říjnu pořad HPC ve třech speciálních vysíláních informoval o
vyhlášení Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství, dále za fyziku a nakonec za chemii. Na konci října
bylo speciálním dílem 90´ připomenuto 100 let československé a české vědy, v prosinci se pořad
věnoval 50. výročí mise Apollo 8, jejíž tři astronauti poprvé obletěli Měsíc.

2.6. Historie.cs

Historie.cs se v druhém pololetí roku 2018 věnovala především 100 letům od vzniku Československa
a od konce první světové války, 50 letům od sovětské okupace a 80 letům od tragédie roku 1938.
Připomněla ale i několik kulatých „osmičkových“ výročí z našich starších dějin a také se třeba
zaměřila na dějiny našich krajanů v zahraničí, na dějiny českých Romů a na další méně skloňovaná
témata.

7
2.7. Politické spektrum

Diskusní pořad Politické spektrum se už tradičně zabýval mapováním politické, ekonomické a
společenské reality z pozice mimoparlamentních politických stran. Nejvýraznějšími tématy vysílání
pořadu ve druhém pololetí roku 2018 byly komunální a senátní volby a 100. výročí vzniku republiky.
Dále se pořad věnoval např. dotacím ve sportu, lidským právům a problematice bydlení a dopravy u
nás.

2.8. Archiv ČT24

V druhém pololetí roku 2018 pořad Archiv ČT24 pokračoval v uvádění dílů, které prostřednictvím
dobových zpravodajských materiálů přibližují a porovnávají různé oblasti života československé a
později české společnosti od roku 1945 prakticky až do současnosti. Loňský rok byl významný
z hlediska „osmičkových“ výročí, pořad Archivu ČT24 tak do vysílání zařadil i některé významné
události, které se staly v měsících let končících osmičkou. Projekt se pravidelně řadí
k nejsledovanějším pořadům sobotního večera a nedělního rána na ČT24.

2.9. Otázky Václava Moravce

Hlavní diskusní pořad ČT na politická, odborná a společenská témata a zároveň nejsledovanější
televizní debata v ČR. První hodinu pořadu ve druhém pololetí naladilo v průměru 444 tisíce diváků a
průměrný share se pohyboval kolem 21 procent.

Největší divácký zájem ve druhé polovině roku vzbudila diskuse z 18. 11. 2018. Debatu politiků Jana
Hamáčka, Jaroslava Faltýnka, Radka Kotena a Jana Bartoška sledovalo 538 tisíc diváků, pořad dosáhl
share 26%.

V druhé polovině roku probíhaly též intenzivní přípravy na přesun vysílání pořadu z žižkovské televizní
věže do studia KH3. V nové dekoraci budou OVM odbaveny poprvé v neděli 6. 1. 2019.

2.10. Kultura+

Pořad i v druhé polovině roku 2018 divákům dále představil výrazné osobnosti a důležitá témata
z oblasti literatury, výtvarného umění, hudby nebo tance.

2.11. Týden v politice

V druhém pololetí roku 2018 pořad tematicky ovlivnily zejména první vážné spory ve vládě. Počet
hlavních hostů zůstal přibližně stejný jako v předchozím období. Pokračoval trend zařazování více
politiků ve více (kratších) rozhovorech. Pořad také více mapoval cestu zákonů sněmovnou a
Senátem. Zaměřil se na výbory a podvýbory. V říjnu pak pořad detailně mapoval obecní volby.
Zároveň se ještě více stal zdrojem témat pro víkendové vysílání zpravodajské ČT24.

8
2.12. Týden v justici

Témata pořadu byla v druhé polovině roku 2018 do značné míry přizpůsobena volebním událostem
komunální politiky s důrazem na kontrolu financování kampaní politických stran a stížností na průběh
voleb. Mimo volební tematiku se pak v pořadu objevila témata změn financování soudů a soudních
pracovníků. Pořad se věnoval také tématům kárných řízení soudců, pozastavení třetí vlny EET
Ústavním soudem, projednávaným protikuřáckým zákonem či zákonem zdanění církevních náhrad,
ale také nerespektování rozhodnutí této instituce. Tématem byl osobní bankrot, institut
spolupracujícího obviněného, opakovaným tématem soudní spor Andreje Babiše kvůli evidenci ve
svazcích StB, s osobou premiéra související vyšetřování údajného únosu jeho syna.

Pořad pokrýval také odchod předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy na řadového místo
soudce a jeho nahrazení Pavlem Mazancem. Vícekrát reflektovaným tématem bylo zpochybňování
práce justice hned několika politiky.

Z oblasti mezinárodního práva se pořad věnoval problematice lidských práv, válečnému stavu na
Ukrajině nebo brexitu, ale také v maďarsku schválenému „protibezdomoveckému zákonu“ či „zákonu
o otrocké práci“, který prolamuje limity přesčasových hodin.

2.13. Věda 24

ČT od začátku září do konce roku 2018 odvysílala 14 premiérových dílů Vědy 24 a jeden souhrnný,
téměř hodinový díl, který shrnul největší vědecké události uplynulého roku. V říjnu pořad věnoval
velký prostor udílení Nobelových cen za fyziologii, fyziku a chemii, které jsou nejvýznamnějšími
světovými vědeckými oceněními. Z oblasti zahraniční vědy se pořad zaměřil mimo jiné na novinky
v medicíně – příkladem může být vývoj speciálního implantátu, který pomáhá ochrnutým chodit,
nebo úspěšný porod po transplantaci dělohy. V druhém pololetí roku 2018 se událo také několik
přelomových událostí v kosmonautice a astronomii. Sonda InSight přistála na Marsu, aby zkoumala
jeho povrch a jádro. Sondy Hayabusa a Osiris-rex se přiblížily k asteroidům, ze kterých budou
odebírat vzorky. Věda 24 zaznamenala také jak havárii rakety Sojuz při cestě na Mezinárodní
vesmírnou stanici, tak únik vzduchu v jednom z vesmírných modulů.

Z oblasti české vědy se pořad zaměřil mimo jiné na zásadní objevy tuzemských vědců – příkladem
může být analýza DNA kosterních pozůstatků z Klášterního Hradiska, která ukázala, že ostatky zřejmě
patřily Přemyslovcům. Čeští odborníci také založili nové centrum pro sledování nádorů nebo našli
úspěšnou látku, která by mohla lépe léčit tuberkulózu.

Pořad reagoval i na další aktuální dění a vždy nabízel vědecký úhel pohledu – příkladem je zpráva
OSN o klimatu nebo klimatický summit v Katovicích. Pro lepší ilustraci dané problematiky pořad
využíval grafické prvky – vysvětlovací i animované grafiky na projekci nebo 3D modely (model sondy
inSight).

9
2.14. Newsroom ČT24

Pořad Newsroom ČT24 se ve druhém pololetí roku 2018 vrátil na obrazovky v září. Jeho stopáž se
prodloužila z 26 na 30 minut. Došlo také k dramaturgickým změnám s cílem pořad osvěžit a inovovat,
přibyly tak nové rubriky a formáty. K hlavním tématům patřilo i nadále dění související s vraždou
novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, především pak průběh vyšetřování.
Redakce se také obšírně věnovala blížícím se volbám do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu z
pohledu novinářů. K silným tématům patřila také rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
nebo dění v Českém rozhlase, kde se řešil spor o údajně vulgární výrazy ve vysílání stanice Vltava.
Redakci se také podařilo získat přístup do zákulisí BBC v Londýně a při té příležitosti také
zpravodajsky sledovala udílení prestižních cen Foreign Press Association v Londýně, kde byl za svůj
dokument “Zapomenuté protesty” nominován zahraniční zpravodaj České televize Bohumil Vostal.

Sledovanost pořadu ve druhém pololetí vzrostla a dosáhla tak nejlepšího výsledku za celou dobu
vysílání. V polovině listopadu byl překonán také dosavadní rekord nejsledovanějšího dílu, nově má
hodnotu 166 tisíc diváků. Průměrná sledovanost vystoupala ve druhém pololetí na 94 tisíc diváků
věkové skupiny 15+, při průměrném share 3,5 % a ratingu 1,1 %. Pořad Newsroom ČT24 tak patřil k
nejúspěšnějším pořadům ve večerní programové skladbě na kanále ČT24.

3. Zahraniční zpravodajství a mimořádné události

3.1. Zahraniční zpravodajství a mimořádné události

Podíl zpravodajství ze zahraničí na celkovém objemu poskytovaných informací je jedním ze zásadních
rysů odlišující veřejnoprávní televizi od jiných mediálních subjektů na českém trhu. ČT i v druhém
pololetí 2018 kladla velký důraz na informování o událostech a trendech hýbajících globálním děním,
děním v rámci evropského kontinentu i o situaci v zemích sousedících s Českou republikou.

ČT nadále využívala dva hlavní zdroje pro získávání zpravodajství ze světa - obrazové i informační
výstupy poskytované světovými agenturami a vlastní zdroje, tj. produkci stálých zahraničních
zpravodajů a mimořádné výjezdy reportérů z pražské redakce.

3.2. Rok 2018 ve světě a odraz globálního dění ve vysílání ČT

Evropou i dál hýbalo především dění kolem tzv. brexitu. ČT plně využila nově otevřený stálý
zpravodajský post v Londýně - přinášela původní materiály ilustrující motivaci jednotlivých skupin
voličů i frakcí v rámci britských politických stran. Z klíčových dnů kolem projednávání dojednané
dohody o budoucích vztazích Velké Británie a EU vysílala ČT v rámci celodenního programu původní
zpravodajské bloky přímo z místa dění - z londýnského Westminsteru.

Velkou pozornost poutaly i volby do amerického Kongresu. Bylo to první hlasování, které naznačilo
rozložení sil na americké politické scéně po zvolení prezidenta Trumpa. Diváci ČT měli možnost
sledovat pozadí a kontext předvolebního boje i nejnovější aktuální vývoj v době před hlasováním i
během sčítání volebních výsledků. ČT v rámci volební noci přinesla zpravodajský speciál, který
rozebíral jak aktuální informace, tak i dopad výsledků na další vývoj v USA i ve světě.

10
Platilo, že výjimečně důležité události ČT pokrývala dvěma zpravodajskými štáby. To se týkalo
například teroristického útoku na vánoční trhy ve Štrasburku, nebo kolapsu klíčového dálničního
mostu v italském Janově. Diplomatickou událost roku - summit amerického a ruského prezidenta v
Helsinkách - pokrývaly na místě dokonce čtyři týmy - včetně stálých zpravodajů z obou dotčených
zemí (Ruska a USA).

Nebyly to ale vždy časově ohraničené události, které hrály zásadní roli v zahraničním zpravodajství
ČT. Velký prostor dostaly i jevy, které výrazným způsobem měnily politickou situaci v Evropě. Klíčové
dění ve dvou kontinentálních velmocích - Německu i Francii pokrývali naši zpravodajové. V Německu
to byl především odchod kancléřky Angely Merkelové z čela CDU, naznačující konec jedné éry nejen v
dějinách této země, a ve Francii propad popularity prezidenta Emmanuela Macrona a masové
protesty žlutých vest na sklonku roku, které vedly k zásadním úpravám v kursu Macronovy politiky.

3.3. Mimořádné události - vysílání z míst mimo ČR

Rok 2018 potvrdil trend, který byl v menší míře patrný už v uplynulých letech. ČT je stále více
schopná přinášet původní zpravodajství v celých blocích, přímo z míst, kde se jednotlivé události
odehrávají. V rámci Česka je to už standardní praxí, uplynulý (půl)rok však přinesl několik příležitostí
uplatnit takto získané zkušenosti i v místech mimo území ČR.

Summit Trump-Putin pokrývaný hned čtyřmi štáby přímo z Helsinek, moderovaný přímo z místa
setkání - s původními materiály od dvou zpravodajů a jednoho zvláštního korespondenta přímo na
místě - vytvořily v kombinaci s vysíláním ze standardního prostředí Kavčích hor atraktivní obsah
celodenního vysílání. To svým rozsahem i mimořádností odpovídalo historické důležitosti setkání.

Speciální vysílání u příležitosti 70. výročí podpisu Mnichovské dohody ČT zprostředkovala přímo z
budovy, kde zástupci čtyř zemí dokument v roce 1938 podepsali, včetně bývalé kanceláře Adolfa
Hitlera, která byla místem vlastního podpisu. I toto vysílání umožnilo ČT vyzkoušet možnosti, které
technický vývoj, ale především velkorysejší dramaturgie nabízí.

Dalším příkladem bylo celodenní vysílání o problematice brexitu z nového studia ČT přímo v
londýnském Westminsteru. V tomto případě vstupují do hry i nové technologie. Především zrychlení
internetového připojení podpořené vývojem potřebného softwarového i hardwarového vybavení
umožňuje nezávislost na službách zpravodajských agentur a velkou finanční úsporu oproti dřívější
praxi, kdy bylo nutné platit vysoké částky za ageturní satelitní spojení.

3.4. Česko ve světě

V době vrcholících jednání o brexitu i pokračujících debat o řešení otázek spojených s migrací ČT i
nadále pokračovala v praxi pokrývání evropských summitů dvěma kompletními štáby. Bruselský
zpravodaj zajišťoval zpracování témat a první analýzy výsledků jednání pro hlavní zpravodajské
relace, mimořádně vyslaný tým z Prahy pak informoval o aktuálním vývoji pro vysílání zpravodajské
ČT24.

Uplynulý půlrok přinesl zvýšený zájem o dění spojené se zahraničními misemi Armády ČR. Souviselo
to především s tragickými událostmi u dvou českých jednotek působících v Afghánistánu, kde v druhé

11
polovině roku zahynuli čtyři vojáci. ČT přinášela rozsáhlé zpravodajství o dění kolem těchto událostí,
včetně reportážního dokumentu popisujícího okolnosti druhého nejtragičtějšího incidentu v moderní
historii české armády. Kromě toho ale ČT přinášela i původní reportáže z míst, kde působí jiné české
jednotky - z Mali nebo Iráku.

ČT přinášela původní informace z cest českých představitelů - sledovala jednání prezidenta Miloše
Zemana v Izraeli, Polsku, na Slovensku i v Číně, premiéra Andreje Babiše ve Finsku, Itálii, Francii,
Maďarsku i Maroku. Doprovázela i představitele obou parlamentních komor - například předsedu
Senátu ve Francii, nebo Izraeli a předsedu Poslanecké sněmovny v Rusku, Maďarsku, nebo při jeho
projevu, který jako první zahraniční představitel přednesl na půdě Národní rady Slovenské republiky.

Jubilejní rok stého výročí republiky i výročí Mnichovské dohody a srpnové invaze přinesl taky šanci ve
zvýšené míře reflektovat české historické stopy v jednotlivých regionech. Zahraniční zpravodajové
přinesli řadu zajímavých a neotřelých pohledů na vzájemné styky v uplynulém století. Například
dokument Zapomenuté protesty londýnského zpravodaje Bohumila Vostala o dění v Británii
souvisejícím s událostmi v Československu po roce 1968 byl nominovaný na cenu FPA Media Awards,
označované za "novinářského Oscara".

3.5. Zahraniční zpravodajové

Druhá polovina roku 2018 přinesla změny na dvou zahraničních postech. V Tel Avivu skončil Jakub
Szántó a v Paříži Petr Zavadil. Oba patřili k nejzkušenějším zahraničním zpravodajům a po návratu do
Prahy své znalosti zúročují v nově zřízené pozici koordinátora zahraničních zpravodajů. Na obou
postech se podařilo zajistit kvalitní náhradu. V Izraeli nově působí dlouholetý reportér a moderátor
ČT David Borek a zprávy z Francie přináší od poloviny roku 2018 Jan Šmíd, reportér, který v zemi
působil dosud jako zpravodaj Českého rozhlasu.

Koncem roku 2018 začala ČT připravovat otevření nového postu v Istanbulu. Jako první zpravodaj
tam nastoupí Václav Černohorský, který dosud působil v Berlíně. Do Německa se místo něj přesune
Martin Jonáš, který v Berlíně v minulosti jako zpravodaj ČT už působil. Počet stálých zahraničních
postů ČT se tím navýšil na jedenáct, tj. nejvíce z celého českého mediálního trhu.

3.6. Klíčová agenda zpravodajských postů

ČT volila a nadále volí rozmístění svých postů na základě jejich předpokládaného využití ve vysílání.
Klíčovým faktorem je vliv dění v jednotlivých regionech, které mají pokrývat jednotlivá střediska, na
situaci v Česku. Logicky nejhustší síť má ČT v "blízkém zahraničí", tedy v sousedních zemích
(Německo, Slovensko, Polsko), další skupinu pak tvoří klíčoví globální hráči (USA, Čína, Rusko, Brusel,
Francie, Velká Británie) a potom oblasti, kde se odehrávají důležité události s dopadem na dění
daleko za geografickými hranicemi daného regionu (Izrael a Turecko - dva posty, pokrývající celý
Orient).

Následující přehled dává představu o klíčových tématech, která zaplňovala agendu jednotlivých
postů. V žádném případě ale nejde o vyčerpávající seznam témat, kterým se jednotlivá střediska
věnovala.

12
 Berlín:
- situace na politické scéně, vývoj po ohlášeném odchodu kancléřky A. Merkelové
- debaty kolem dopadu uprchlické krize na vnitropolitickou situaci a bezpečnost v zemi
- protiimigrační protesty v Chemnitzu

 Bratislava:
- pokračující vyšetřování vraždy J. Kuciaka a M. Kušnírové
- vývoj na slovenské politické scéně - prezidentské volby, situace v koalici a straně Směr
- vývoj v Maďarsku - upevňování pozic hnutí Fidesz a opoziční protesty na konci roku
- Rakousko v době předsednictví EU

 Brusel:
- vyjednávání kolem brexitu
- debaty kolem směřování EU v době blížících se voleb do Evropského parlamentu
- působení českých europoslanců a pozice českých zástupců v rámci evropských struktur
- debaty kolem obvinění ze střetu zájmů premiéra A. Babiše

 Londýn:
- budoucnost země po odchodu z EU
- politická krize kolem jednání o podobě brexitu
- pokračující spory s Ruskem kolem kauzy Skripal

 Moskva:
- působení země na globální scéně - vliv na Blízkém východě i v EU
- vnitropolitická situace - stav ekonomiky, spory kolem zvšování věku odchodu do důchodu
- pozice prezidenta Putina

 Paříž:
- protesty žlutých vest
- pokles popularity prezidenta Macrona a vliv na jeho politiku
- bezpečnostní situace - např. teroristické útoky ve Štrasburku

 Peking:
- upevňování pozice prezidenta Si Ťchin-pinga
- mezinárodní kritika kvůli postupu vůči národnostním menšinám
- vzájemné vztahy s ČR
- obchodní spory s USA

13
 Tel Aviv:
- vzájemné vztahy s ČR
- vnitropolitická situace v Izraeli, pozice premiéra B. Netanjahua
- napětí v pásmu Gazy
- vývoj konfliktů v Sýrii a Jemenu a spory kolem íránských pozic v regionu

 Varšava:
- pozice země vůči evropským strukturám
- spory o soudní reformu
- situace v Pobaltí s přihlédnutím na obavu jednotlivých zemí z vlivu Ruska

 Washington:
- politická situace v zemi, volby do Kongresu, spory prezidenta Trumpa s opozicí i bezpečnostními
složkami, vývoj v prezidentské administrativě
- vývoj vyšetřování ruského vlivu na volby v roce 2016
- spory kolem otázky imigrace
- pozice země v globálních otázkách - vliv na Blízkém východě, vztahy se spojenci, otázka styků se
Saúdskou Arábií

3.7. Horizont ČT24

Horizont ČT24 plnil ve vysílání dvojí roli – byl schopný oslovit diváka v čase prime-timu a jako pořad
specializovaný na dění za hranicemi země rozšiřoval povědomí příjemce o globálním dění i trendech a
událostech ovlivňujících situaci v bezprostředním sousedství České republiky. Často se věnoval
trendům skrytým pod každodenní agendou a otevíral témata, která se až později dostala do hlavních
zpravodajských relací, nebo upoutala zájem jiných médií.

Horizont ČT24 si i v druhé půlce roku 2018 udržel unikátnost moderátorského obsazení. Pořadem
provázeli zkušení členové redakce, které divák zná především z obrazovky v kontextu zahraničního
zpravodajství – ať už jako reportéry, nebo zpravodaje. Novým moderátorem se stal dlouholetý
zpravodaj z Blízkého východu Jakub Szántó. Naopak dosavadní tvář Horizontu Martin Jonáš se po
čase vrátil do Berlína jako stálý korespondent.

4. Regionální zpravodajství a spolupráce s redakcemi zpravodajství TS
Brno, TS Ostrava, TS Hradec Králové a TS České Budějovice

Ve spolupráci s redakcí celostátního vysílání se podařilo úspěšně zvládnout pokrytí komunálních
voleb včetně zatím největšího počtu živě vysílaných debat. Zejména debaty z vesnic roku na
komunální témata zaznamenaly výraznou diváckou odezvu.

14
4.1. Objem výroby, samostatné vysílání a vysílání pro ČT24

Průběžně jsou sledovány tři ukazatele – objem celkové výroby jednotlivých redakcí pro ČT24, objem
samostatného vysílání z jednotlivých studií na ČT24 – tzv. kontinuály a objem výroby pro pořad
Události.

Za uplynulý půlrok regionální zpravodajství kromě svých vlastních pořadů vyrobilo a dodalo na
zpravodajský program ČT24 316 hodin vysílání. To představuje asi hodinu a třičtvrtě denně.

Samostatných bloků na ČT24, takzvaných kontinuálů, regionální zpravodajství odvysílalo na ČT24
celkem 172. Tyto monotematické celky, většinou ve stopáži mezi 15-20minutami, jsou kompletně
celé editorsky připraveny a také odmoderovány z regionálních studií.

Do hlavní zpravodajské relace Události se regionální informace (reportáže, vstupy, čtené zprávy, části
reportáží) dostaly za posledního půlroku více než 1200 krát. Konkrétně to znamená, že denně se
regionální informace v Událostech objeví přibližně 6x v různě dlouhé formě.

4.2. Regiony ČT24

V září ČT po letní přestávce navázala na vysílání hodinového regionálního magazínu Regiony ČT24.
Pořad vysílala na ČT24 v sobotu od 11:00 do 12:00 za stabilního diváckého zájmu. Pořad se
nesoustředí pouze na tzv. hard news, ale prostor dostávají i příběhy zajímavých míst, lidí a situací,
které se jinak v běžném zpravodajském proudu příliš neobjevují. I z tohoto důvodu jsou do pořadu
intenzivně zapojeni i diváci zařazeni do projektu iReportér. Je žádoucí, aby se forma i obsah pořadu
průběžně inovoval a přizpůsoboval, aby co nejvíce odpovídal zájmu našich diváků, při dodržení všech
standardů a principů veřejnoprávního zpravodajství.

4.3. Sociální sítě

Na regionálních profilech na sociálních sítích stojí za zmínku několik samostatných nápadů a projektů.
V Českých Budějovicích dál úspěšně funguje projekt Na Dosah, ve kterém se redaktoři snaží na vlastní
kůži přiblížit divákům aktuální i historické události. V Hradci Králové se s úspěchem setkal projekt Na
Zastávce, který propojuje televizní vysílání a interaktivitu sociálních sítí. Brněnská redakce zase
připravila seriál o zajímavých místech vytvářející brněnský genius loci.

5. Projekt iReportér

ČT24 v druhé půlce roku 2018 dále pokračovala v posilování trendu občanské a participativní
žurnalistiky. Projekt iReportér měl v tomto období 57 887 zaregistrovaných uživatelů, kteří od
července do prosince tohoto roku natočili celkem 15 874 zpravodajských příspěvků. Využití ve
vysílání ČT našlo 2 124 z nich – nejvíce v relacích Týden v regionech Brno (596) a Počasí (439).

15
6. Činnost Editoriálního panelu Zpravodajství ČT

Editoriální panel v období 2. poloviny roku 2018 neobdržel žádný podnět k projednání.

7. Útvar techniky Zpravodajství

V druhém pololetí roku 2018 kontinuálně pokračovaly akce, které již probíhaly nebo byly
připravovány v minulém období.

Byla dokončena výměna televizní technologie ve studiovém komplexu SK 9, čímž byl ukončen
přechod všech studiových komplexů na obrazový formát HD. Od 9. září jsou tak všechny pořady
vyráběné respektive vysílané ze studií OZ pouze ve formátu HD.

Součástí modernizace byla také instalace nového čtecího zařízení ve všech studiových komplexech
OZ. Byla tím nahrazena 13 let stará technologie novým a modernějším systémem.

Ve studiovém komplexu SK 7 dále proběhla instalace nového lokálního serveru Grass Valley K2, který
kromě rozšíření provozních možností tohoto komplexu bude využit i pro změnu technologie výroby u
natáčených pořadů.

Dokončena byla taktéž modernizace zvukového pracoviště RZ4, které se stalo prvním
postprodukčním zvukovým pracovištěm v OZ, které umožňuje zpracovávání multikanálového zvuku.
I v druhé polovině roku pokračovaly změny v technologických postupech při výrobě pořadů s cílem
převést veškerou výrobu na technologii DNPS II a zcela utlumit výrobu na páskové technologii v OZ.

V druhé půlce roku byl dokončen přechod veškeré výroby sportovních magazínů na platformu
systému SONAPS včetně úspěšného přechodu technologicky komplikovaného pořadu Buly - hokej
živě. V souvislosti s tím byly upraveny výrobní postupy posledních několika pořadů, jejichž čistopisy
byly zaznamenávány na páskové nosiče, což umožnilo úplné ukončení výroby pořadů na páskových
nosičích. Jediná nadále využívaná pásková technologie v OZ je ingestovém pracovišti materiálů
z páskových typů nosičů do produkčního systému DNPS2 a pracovišti ingestu do archivačního
systému DAR.

Pro zjednodušení distribuce vyrobených pořadů na vysílací pracoviště byla zahájena jednání směřující
ke kompletnímu „beznosičovému přenosu“ čistopisů z OZ na pracoviště vysílací techniky včetně
následné archivace. Cílem je spuštění zkušebního provozu tohoto způsobu distribuce pořadů
v prvním pololetí roku 2019.

Vzhledem k tomu, že požadavky na souběžný ingest příchozích live signálů v nejvíce exponovaných
časech mnohdy překračovaly provozní možnosti systému DNPS, byla ingestová část zařízení rozšířena
o další dva kanály. Toto rozšíření umožní souběžné nahrávání více příchozích tras zejména při
významných zpravodajských resp. sportovních akcích.

16
Nejdůležitější zpravodajskou akcí druhé poloviny roku 2018 byly bezesporu komunální volby a
doplňovací volby do Senátu. V říjnu 2018 úspěšně proběhlo vysílání dvou kol těchto voleb, kde se na
jejich odbavení mimo externích pracovišť výraznou měrou podílely i studiové komplexy SK6, SK8 a
SK9 a ve velké míře bylo vysílání postaveno na regionálních studiích a LTE přenosové technologii.

Kromě pravidelného zajišťování běžného provozu reportážních štábů (cca 16-17 štábů denně) a
obsluhy 4 DSNG vozů (3 DSNG ve dvousměnném provozu) se UTOZ podílel na realizaci těchto dalších
akcí, případně akcí většího rozsahu:

 MFF K. Vary: 28. 6. - 8. 7. (DSNG 036)
 Pietní akt Ruzyně: 8. 8. (DSNG 036 přílet padlých vojáků z Afghánistánu)
 Pietní akt Rozhlas: 21. 8. (DSNG 036)
 Letní biatlon N. M. n. M.: 23. - 26. 8. (DSNG 036)
 Triatlon K. Vary: 1. - 2. 9. (DSNG 036)
 Bohoslužba Pardubice: 28. - 29. 9. (DSNG 036)
 Moderace Události + vstupy Mnichov: 28. - 30. 9.
 VOLBY/I. 2018: 6. 10. (DSNG 036+ 039+044 + nasazení veškeré technologie RT-OZ)
 VOLBY/II. 2018: 13. 10. (DSNG 039+ 044)
 Interview prezident + premiér: 22. 10. (DSNG 036 Hrad)
 100. výročí ČR: 27. - 28. 10. 2018 (DSNG 036+039+044, nasazení veškeré technologie RT-OZ)
 Pietní akt Vítkov: 11. 11. (DSNG 039)
 Národní třída: 17. 11. (DSNG 036)
 Národní divadlo: 17. 11. (DSNG 039)
 100 let Hradní stráže: 7. 12. (DSNG 036 Hrad)
 Biatlon N. M. n. M.: 17. - 23. 12. (DSNG 036)
 Basket AllStars: 30. 12. (DSNG 036 Praha Královka)

V rámci techniky OZ bylo odbaveno cca 120 zahraničních cest, vždy dle požadavku konkrétního
natáčení: příprava techniky, zajištění pojištění, support během cest. Pro zahraniční stálé štáby
pořídila technika osvědčené hardwarové kodéry LiveU LU300. Tím se další dva štáby staly nezávislé
na spojení do živého vysílání na nespolehlivém Skypu.

Pro nově vzniklý zpravodajský post v tureckém Istanbulu byl „technologicky postaven“ nový
zahraniční štáb.

V druhém pololetí pokračovala také modernizace krajských štábů, které byly osazovány novou
výpočetní technikou dle posledních technických možností.

17
8. Vzdělávací centrum Zpravodajství

Druhá polovina roku 2018 byla z pohledu vzdělávacích aktivit ve zpravodajství standardním cyklem.
Ten vždy ovlivňují prázdninové měsíce a ve volebním roce (obecní a senátní volby 2018) pak agenda s
volbami spojená. Druhá polovina roku tak byla vzhledem k letním měsícům a volební kampani
věnována ve vzdělávání především standardním rutinním dovednostem, bez kterých se žádný
redakční pracovník neobejde.

Povinnou vzdělávací akcí byl ve volebním roce výklad zásad, které stanoví "Rozhodnutí generálního
ředitele České televize č. 6/2018: Pravidla předvolebního a volebního vysílání…" Přednáška byla
určena managementu zpravodajství, vedoucím vydání a dramaturgům (nejen z redakce zpravodajství,
ale také programovým pracovníkům ČT) a všem členům redakce, kteří se přímo či nepřímo mohou
podílet na volení agendě a volebním vysílání. Seminář, který je detailním výkladem zmíněného
rozhodnutí v kontextu Kodexu ČT, pravidelně vede vedoucí právního útvaru JUDr. Markéta Havlová.

Další odbornou vzdělávací akcí byl seminář věnovaný trestnímu právu. Jde o nezastupitelné,
pravidelně se opakující školení zaměřené na výklad trestního práva, resp. Trestního zákoníku a
Trestního řádu. Oblast, která se běžné agendy zpravodajství prakticky denně dotýká, vyžaduje od
redaktorů podrobnou znalost i terminologickou orientaci. Problematiku vysvětlil Mgr. Vladimír Vokál
z právního útvaru ČT, který i díky své někdejší advokátní praxi, trestní právo důvěrně zná.

Dále v druhém pololetí roku 2018 proběhlo také několik školení technologického charakteru, např.
dvoudenní workshop pro začínající redaktory z oddělení ARPA. Vedli ho redaktor domácí redakce Jan
Beránek a střihač Vlastislav Štěpánek. Ze stejné kategorie byla dvě školení v redakční systému DNPS
2, které vedl Oldřich Borůvka. Jde opět o důležitou funkcionalitu nezbytnou pro práci v produkčním
softwaru redakce. Školení je vždy určeno novým začínajícím redaktorům, má ale i kondiční charakter.

Součástí vzdělávacích aktivit ve zpravodajství jsou i pravidelné exkurze v objektu zpravodajství
zaměřené na znalost prostředí, technickou a dramaturgickou návaznost jednotlivých pracovišť.
Kromě redakce zpravodajství jsou exkurze určeny také stážistům v redakci ARPA, resp. studentům,
kteří prošli výběrovým řízením organizovaným útvarem Lidských zdrojů.
Výklad, který vede Ladislav Doležal, je mimo jiné zaměřen na institucionální postavení České televize
ve společnosti, resp. na význam a roli médií veřejné služby ve svobodné společnosti a obecně se
dotýká i principu, na kterém stojí nebo by měla stát svoboda slova.

18
9. ČT24 online

9.1. Web ČT24

V druhém pololetí roku 2018 on-line redakce webu ČT24 nadále prohloubila spolupráci s ostatními
redakcemi Zpravodajství. Dále rostl zejména objem materiálů vznikajících v kooperaci s ARPA, nově
ve spolupráci obou redakcí vznikaly podrobné textové on-line reportáže. Zvýšil se počet materiálů
vznikajících v synergii s konkrétními pořady, např. Newsroom ČT24, a také s jednotlivými členy
ostatních redakcí (zejména Věda, Domácí, Zahraniční).

Web pokračoval v trendu zkvalitňování publikovaného zpravodajského obsahu a poskytování
maximální možné informační přidané hodnoty. Dále se zvyšoval počet analytických článků, které se
důležitým tématům věnují s mnoha doplňkovými informacemi, videi, fotogaleriemi, dokumenty a
infografikami.

Webová redakce v druhém pololetí výrazně rozšířila množství obsahu nabízeného ve zvukové podobě
(tzv. podcasty). Web ČT24 tak nyní tímto způsobem nabízí pořady Hyde Park Civilizace, Historie.cs,
Otázky Václava Moravce, Fokus Václava Moravce, Interview ČT24, Politické spektrum, vybrané části
pořadu Události, komentáře a další. Nově webová redakce vytvořila samostatnou sekci zvukového
obsahu vznikajícího v regionálních studiích ČT. V pilotním režimu také začala redakce jako podcasty
nabízet některé články ze svého webu.

Zpravodajsky nejvýznamnější událostí 2. pololetí byly volby do Senátu a do obecních zastupitelstev.
Web ČT24 oběma událostem věnoval mimořádnou pozornost; před volbami přinesl interaktivní
přehled všech kandidujících subjektů i všech kandidátů; mezi 1. a 2. kolem voleb do Senátu web
maximálním způsobem distribuoval debaty postupujících kandidátů, a to jak formou videozáznamu,
tak jako textový přepis a také zvukový záznam debaty. Po uzavření volebních místností nabídl web
speciální aplikace, které umožňovaly sledovat průběžné sčítání hlasů a jejich přepočty na získané
mandáty. Web také v následujících týdnech podrobně popisoval povolební vývoj a sestavování koalic
v desítkách větších měst ČR.

Web ČT24 podrobně zpravodajsky pokrýval také veškeré vnitropolitické dění v České republice. V
druhé polovině roku byla také zpravodajsky velmi významná také tři “osmičková” výročí (1918, 1938,
1968). Web ke všem připravil speciální stránky a desítky původních materiálů, které vysvětlovaly v
širokém kontextu dobové dění, ty upozorňovaly na méně známé aspekty tehdejších událostí atd.

V oblasti mezinárodního dění se web obsáhle věnoval vnitřní politice USA, Německa či Ruska; dále
dění v zemích V4 či pokračujícímu jednání o brexitu. Web se také výrazně zabýval oblastí vědy a
technologií - na domácí i zahraniční scéně, přičemž častými tématy byly například vesmírný výzkum či
environmentální problémy. Důležitou součástí zpravodajství bylo i ekonomické dění. Důraz byl kladen
na spotřebitelská témata, dále na témata makroekonomická a na mezinárodní obchodní spory.

19
9.2. Sociální sítě
Sociální sítě ČT24 se v druhé polovině roku 2018 dál zaměřovaly na výrobu krátkých pořadů
přizpůsobených uživatelům sociálních sítí. Tematicky se pořady věnují zahraniční agendě, ekonomice,
kultuře, vědě, počasí, archivním záběrům ale i například populárním příspěvkům ze soc. sítí anebo
aktuálním trendům ze světa technologií. Tyto pořady se pak pravidelně vysílají i v ranním Studiu 6.
Redakce soc. sítí taky stále častěji připravuje speciální živá vysílání při příležitosti různých klíčových
událostí (komunální a senátní volby, výročí 28. října, 17. listopadu). Vyrábí také tzv. grafická videa, a
to pro účely nejen vydávání na sociální sítě, ale i pro vysílání ČT24.
Redakce dál pracuje na rozšiřování základy sledujících na jednotlivých platformách. Facebooková
stránka ČT24 s téměř 310 tis. uživateli je nadále nejsledovanějším profilem v rámci zpravodajských
médií. Nejvíce se lidé zajímali především o velká výročí, která denně na Facebooku zaujala víc než 1
mil. uživatelů. Na Twitteru se počet uživatelů zvýšil na bezmála 350 tis. a ČT24 je tak nejsilnějším
zpravodajským médiem i na této síti. Velmi rychle rostoucí je nový profil ČT24 na síti Instagram, který
má aktuálně téměř 30 tis. uživatelů.

10. Sledovanost ČT24

10.1 Možnost příjmu a zásah – tzv. denní reach
Aktuální deklarovaná dostupnost ČT24 z dat z kontinuálního výzkumu peoplemetrového projektu za
třetí čtvrtletí roku 2018 i z měsíčních reportů je beze změny, na úrovni přes 99 % televizních
domácností České republiky.

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, živě + TS0-3

V druhém pololetí 2018 vyhledávalo ČT24 každý den v průměru 1 365 000 diváků (dle definice se
započítávají ti diváci, kteří daný den „odsledovali“ alespoň tři minuty nepřetržitě). Denní reach se
mezi pololetími 2018 mírně snížil, což souvisí s absencí rekordně sledovaných prezidentských voleb
vysílaných v 1. pololetí. Maxima denního průměru zasažených diváků ve druhém pololetí letošního

20
roku bylo dosaženo v prosinci - 1 490 000 jednotlivců (souvislost s vyšší konzumací TV v zimních
měsících). Celoroční maximum 1 871 000 pak bylo dosaženo v lednu právě díky volbě prezidenta.

10.2 Podíl na publiku – share

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, živě + TS0-3

ČT24 získala v druhém pololetí 2018 podíl na divácích 4,20 %, což je mírně nižší hodnota než v prvním
pololetí (4,55 %). Nejvyšší měsíční výkon zaznamenala stanice v červenci (4,76 %), mimo jiné díky
vysílání věnujícímu se jednání o důvěře druhé vládě A. Babiše. V hlavním večerním vysílacím čase
(tzv. prime-time, 19 – 22 hodin) ČT24 dosáhla v druhém pololetí podílu na publiku ve výši 2,41 %.
Trendově tento ukazatel kopíruje výsledky za celý den. Jednoznačně nejvyšší měsíční výsledek v
minulém roce ČT24 dosáhla díky zmíněným prezidentským volbám v lednu (6,13 %), jedná se o
měsíční maximum od srpna roku 2013.
Spokojenost se zpravodajským kanálem v roce 2018 se v porovnání s 2017 nemění a již druhým
rokem se drží na úrovni 8,2. V meziročním pohledu sledujeme u originality nárůst z 51 % na 56 %, u
parametru zaujetí naopak nepatrný pokles (z 64 % na 61 %). Zaměříme-li se na vývoj v průběhu
loňského roku, konstatujeme u obou parametrů citelný nárůst – u originality z 52 % na 61 % (1. pol.
/2. pol.), u zaujetí z 58 % na 66%. Jednoznačným favoritem z hlediska spokojenosti diváků bylo
v loňském roce finále Prezidentského duelu (9,3). Dále mezi nejlépe hodnocené pořady
zpravodajského kanálu patřily Srpen 68 (8,9), Hyde park civilizace (8,9) či Beneš 1918 1938 1948 (8,8).

21
Zdroj: DKV ČT

Vnímaná důvěryhodnost ČT, zjišťovaná pravidelně v rámci trackingového výzkumu zůstává
dlouhodobě stabilní, a to na hodnotě 71 % (podíl diváků souhlasící s výrokem „Česká televize je
důvěryhodná“). Zároveň jsou dvě třetiny respondentů přesvědčeny, že ČT divákům předkládá
objektivní a vyvážené informace. Jako nejdůvěryhodnější hlavní zpravodajský pořad byly diváky znovu
jednoznačně označeny Události ČT. Vnímají je tak dlouhodobě dvě třetiny obyvatel ČR. Zpravodajství
ČT je také dlouhodobě označováno jako stabilní, objektivní, vyvážené a poskytující nezávislé
informace bez vnějších vlivů (Zdroj: Semestrální Trackingový výzkum – Kantar TNS – 2. pololetí
2018)[1].

Pozitivní vnímaní zpravodajství České televize potvrzují ostatně i výsledky celoevropského výzkumu,
ve kterém je opět zpravodajská ČT24 označována jako nejdůvěryhodnější zpravodajský zdroj v České
republice a v celoevropském srovnání veřejnoprávních zpravodajských kanálů je ve vnímání
důvěryhodnosti na stejné úrovni jako německá ZDF či rakouská ÖRF a dokonce na vyšší úrovni než
francouzský, italský nebo španělský veřejnoprávní zpravodajský kanál. (Zdroj: Digital News Report
2018, University of Oxford, Reuters Institute). Tento výzkum mezinárodního charakteru potvrzuje
výsledky, které v pravidelném trackingovém výzkumu od agentury Kantar CZ pro měření veřejné
hodnoty předkládá ČT.

10.3. Poměr premiér a repríz ve vysílání ČT24 za 1. pololetí 2018

Premiérovost v hodinách v procentech
premiéry 6143 70,1
reprízy 2617 29,9
celkem 8760 100,0

(Zdroj: AOP ČT)

[1] Výstupy z trackingu ČT jsou reprezentativní pro populaci ČR 18+.

22
V roce 2018 odvysílala ČT24 6143 hodin premiér, což je 70,1 % z celkového vysílacího času. ČT24
odvysílala v roce 2018 281,3 hodin mimořádného zpravodajství přímým přenosem nebo ze záznamu.
Dále bylo na ČT24 odvysíláno 426 hodin záznamů schůzí PS PČR, včetně Interpelací na předsedu
vlády, a 118 hodin záznamů z jednání schůzí Senátu PČR. Celkově to bylo za rok 2018 825,3 hodin
mimořádného zpravodajství a záznamů schůzí PS a Senátu PČR.

10.4 Sledovanost hlavní zpravodajské relace ČT Události

Události na ČT sledovalo za posledních pět let v průměru 812 tisíc diváků; toto číslo je stabilní a
odchylky jednotlivých let od tohoto průměru jsou malé. Podobně dlouhodobý trend platí i pro podíl
na publiku. Share Událostí se v roce 2018 oproti předchozímu roku udržel na stejné úrovni a to díky
úspěšnějšímu prvnímu pololetí. Pokles ratingu ve druhém pololetí 2018 souvisí vedle absence
prezidentských voleb i s celkovým podzimním poklesem sledovanosti televize obecně, pokles TV Total
souvisí s vyššími průměrnými teplotami.

Meziroční pokles podílu na divácích o dva procentní body zaznamenala hlavní zpravodajská relace
Novy Televizní noviny, naopak Zprávy FTV Prima si polepšily o půl procentního bodu. Naše zprávy na
TV Barrandov (vysílány leden až červenec od 18:30) zaznamenaly meziroční pokles podílu na divácích
o 1,5 procentního bodu, s tím, že nový formát Moje zprávy (listopad až prosinec od 20:10) se sharově
pohyboval na podobné hodnotě.

UDÁLOSTI - SLEDOVANOST A PODÍL NA SLEDOVANOSTI

ČT1+ČT24 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 1.pol.2018 2.pol.2018
830 812 793
rating (tis.) 775 847 803 814 25,40 24,85 24,83 838 750

share (%) 23,79 25,65 23,92 24,88 25,31 24,32

(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10. 1. 2019, živě + TS0-3)

Události jsou stabilně druhou nejsledovanější hlavní zpravodajskou relací. Podobně je na tom i celá
zpravodajská hodina mezi 19h a 20h. V trendu platí u obou ukazatelů stejný komentář jako u hlavní
zpravodajské relace. Zájem diváků o hlavní zpravodajskou relaci vrcholil v lednu 2018, kdy probíhaly
významné domácí politické události, zejména volba prezidenta.

VÝKON ZPRAVODAJSKÉ HODINY 19-20 V LETECH

ČT1+ČT24 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 1.pol.2018 2.pol.2018
784 801 788 779
rating (tis.) 715 807 768 23,44 24,17 23,79 24,04 815 744

share (%) 21,38 23,94 22,38 24,32 23,75

(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10. 1. 2019, živě + TS0-3)

Při porovnání sledovanosti mezi jednotlivými diváckými cílovými skupinami je zřejmé, že Události
jsou více vyhledávány muži, lidmi staršími 55 let a výrazně nadprůměrně diváky s vysokoškolským
vzděláním (téměř 40 % share u VŠ publika).

23
UDÁLOSTI - PODÍL NA SLEDOVANOSTI V JEDNOTLIVÝCH DIVÁCKÝCH SKUPINÁCH

ČT1+ČT24 2013 2014 2015 2016 2017 2018 1.pol.2018 2.pol.2018

15+ 25,65 23,92 24,88 25,4 24,85 24,83 25,31 24,32

M15+ 30,21 28,51 29,11 29,03 29,20 29,56 30,07 29,02

Ž15+ 22,15 20,3 21,47 22,51 21,39 21,19 21,63 20,71

15-24 10,63 9,09 6,96 7,21 8,49 10,62 9,71 11,67

25-34 16,94 13,68 11,51 11,12 11,00 9,78 10,69 8,76

35-44 18,83 19,4 18,2 17,05 17,35 19,88 19,57 20,22

45-54 23,2 21,03 23,21 23,36 20,89 20,05 19,84 20,28

55-64 26,76 25,06 26,96 27,5 26,21 25,21 25,70 24,69

65+ 34,03 31,49 32,97 34,24 33,78 33,06 34,36 31,71

ZŠ+Vy 18,44 17,06 17,58 17,87 17,94 18,31 18,84 17,75

SŠ 30,01 27,88 28,98 29,78 29,04 28,71 28,98 28,42

VŠ 45,59 40,17 42,36 43,06 40,79 39,47 40,12 38,78

(Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 10. 1. 2019, živě + TS0-3)

10.5. Sledovanost dalších pořadů ČT24

Výsledky vysílání ČT24 ve druhém pololetí 2018 ovlivnilo zpravodajské pokrytí oslav významných
českých a československých jubileí, nicméně i další události zejména domácí politické scény přilákaly
publikum k ČT24 ve zvýšené míře.

Nejvyšší měsíční podíl ČT24 zaznamenala v červenci, zejména díky zpravodajství k jednání o důvěře
vládě - den hlasování (11. 7.) byl dnem s nejvyšším podílem na divácích (11,52 %) ve druhém pololetí
2018. Vynikající sledovanost mělo také vysílání k oslavám 100 let od založení Československa - během
neděle 28. října ČT24 přilákala k obrazovkám téměř 2 800 000 diváků, což je až třetina dospělé
populace ČR. Slavnostní vojenskou přehlídku sledovalo 955 tisíc diváků a podíl na sledovanosti dosáhl
36,15 %, čímž se tento přenos stal druhým nejsledovanějším pořadem roku.

Volební sobota 6. 10. také napomohla k nadprůměrnému výsledku měsíce října. V celodenním share
ČT24 překonala 10 %, což byl třetí nejlepší výsledek pololetí. Hodnoty sledovanosti i share volebního
studia výrazně překonaly výsledek studia k minulým komunálním a senátním volbám v roce 2014.

Nadprůměrný srpnový výsledek pozitivně ovlivnil celodenní program k výročí 50 let od okupace
vojsky Varšavské smlouvy. Zvýšenou pozornost diváci věnovali také příletu vojenského speciálu s
ostatky českých vojáků padlých v Afganistánu.

Zahraniční události sice zůstaly mírně ve stínu těch domácích, ČT24 přesto odvysílala několik speciálů
k významným světovým událostem (úmrtí G. Bushe, Setkání lídrů USA a Ruska). Prostor dostala i
reflexe migrace do Evropy, finální porážka tzv. islámského státu a odchod USA ze Sýrie, dále
vyjednávání dohody o brexitu a protesty tzv. žlutých vest ve Francii.

24
Z nových pořadů ČT24 za poslední tři roky zmiňujeme 90´ ČT24 (63 000 diváků absolutně při share
1,76% za druhé pololetí 2018), Fokus Václava Moravce nebo pořady vědecké redakce Věda 24
(premiérová sledovanost 89 tisíc diváků při share 2,79 %) či Vědecké interview.
Fokus Václava Moravce ve druhém pololetí 2018 sledovalo v průměru 92 tisíc diváků při share 2,42%,
premiéry za letošek zasáhly přes 1 300 000 diváků v absolutní hodnotě.
K celkovému výsledku ČT24 v roce 2018 je třeba zmínit i absolutní rekord sledovanosti z minulého
pololetí, kdy volební odpolední studio 27. 1. od 13:30 s názvem Volba prezidenta republiky sledovalo
v průměru 1 041 000 diváků při share 33,88% a jedná se tak o vůbec nejsledovanější pořad v historii
vysílání ČT24. Studio trvalo 5 a půl hodiny a alespoň tři minuty pořadu vidělo přes tři a čtvrt milionu
diváků. V sobotu 27.1. ČT24 získala celodenní share 17,64% a stala se tak i nejsledovanějším TV
kanálem na televizním trhu. O dva dny dříve, ve čtvrtek 25. 1. ČT1 a ČT24 souběžně vysílaly od 20.
hodin pořad Prezidentský duel – finále se souhrnnou sledovaností 2 710 000 při share 55,35%. Jedná
se tak o nejsledovanější pořad nejen České televize, ale i celého televizního trhu v roce 2018.

10.6. Web ČT24 (www.ct24.cz)

Zdroj: NetMonitor

V roce 2018 zaznamenal web ČT24 oproti předchozím rokům opět nárůst návštěvnosti, a to hlavně
kvůli prezidentským volbám v lednu 2018. I měsíce následující byly z hlediska návštěvnosti silné, a to
kvůli dlouhému sestavování vlády ČR, dále pak díky senátním a komunálním volbám v říjnu 2018.
Nejsilnějším měsícem z hlediska návštěvnosti byl v roce 2018 leden, kdy web ČT24 navštívilo 1 303
tisíc reálných uživatelů. Nejslabším letošním měsícem pak bylo září s 804 tisíci reálných uživatelů.

25
10.6.1. TOP 10 nejsledovanějších pořadů na internetu ŽIVĚ

Zdroj: ATO - Nielsen Admosphere, PEM D

10.6.1. TOP 10 nejsledovanějších pořadů na internetu ODLOŽENĚ (0 - 7 dní od
vysílání)

Zdroj: ATO - Nielsen Admosphere, PEM D

Ukazatel TRP v tisících je internetovým ekvivalentem ratingu pořadů v televizi po metodické i
výpočetní stránce. TV rating a internetový TRP v tisících pro konkrétní pořad lze tak s výhodou
vykazovat a klást vedle sebe.
Nejsledovanějším pořadem živě na internetu byl Prezidentský duel – Finále ze čtvrtka 25. 1. 2018,
který sledovalo živě na webu 28 tisíc diváků, odloženě v následujících 7 dnech pak 59 tisíc diváků.

26
Velký zájem internetových diváků byl i o Volební studio v sobotu 27. 1. 2018, které průměrně živě na
webu sledovalo 25 tisíc diváků.
V topu nejsledovanějších pořadů živě na webu najdeme také několik pořadů vysílaných v den 100.
výročí založení Československa 28. 10. 2018. Například Slavnostní vojenskou přehlídku sledovalo živě
na internetu 12 tisíc diváků.
V topu odložené sledovanosti na webu najdete kromě již zmíněného Prezidentského duelu také
Prezidentskou debatu před 1. kolem prezidentských voleb (11. 1. 2018), kterou si odloženě přehrálo
24 tisíc diváků.
V topu odložené sledovanosti jsou několikrát zastoupeny také Otázky Václava Moravce. Najdeme tam
i Vánoční poselství prezidenta republiky, které si odloženě přehrálo 14 tisíc diváků.

11. Záměry Zpravodajství pro příští období:

- Rozvoj regionálního zpravodajského vysílání v souladu s územním členěním ČR a posláním
regionálního zpravodajství

− Příprava předvolebního a volebního vysílání spojeného s volbami do Evropského parlamentu
− Příprava a realizace projektů spojených s významnými výročími roku 2019: Výročí upálení

Jana Palacha a tzv. Palachova týdne v roce 1989, 20. výročí vstupu ČR do NATO, 80. výročí
nacistické okupace a vzniku Protektorátu, příprava na projekty spojené s vysíláním v 2.
polovině roku
− Realizace významných projektů spojených s vysíláním ze zahraničí (např. volba prezidenta SR,
další vývoj kolem brexitu, vysílání spojené s eurovolbami, výročí svobodných voleb v Polsku
atd.)
− Pokračování spolupráce s vysokými školami v ČR (jarní a podzimní cyklus přednášek v
přípravě)

Zpracoval:
Zdeněk ŠÁMAL , ředitel Zpravodajství ČT

S využitím podkladů redakcí Zpravodajství, APA (R. Týmová), ÚTOZ (Z. Staněk), ČT24 online (K. Tinl),
PCZ (A. Majstorovičová).

V Praze dne 21. ledna 2019