Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 219251000560004 najdete zde
Analýza publicistických pořadů České televize
„Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018)
→ Náměty publicistických reportáží byly často politicko-kriminální kauzy, stranické záležitosti
a historické události
→ V odkazování na externí zdroje byli autoři reportáží v obou publicistických pořadech přesní
→ Bez nálezu s vyšší závažností bylo vyhodnoceno všech 247 příspěvků Reportérů ČT a 168 hodin
→ Uspokojivý prostor k vyjádření byl poskytnut 99,8 % hlavních subjektů příspěvků Reportérů ČT
a 168 hodin
V roce 2018 bylo analyzováno 347 publicistických příspěvků dvojice relací
o celkové stopáži 43 hodin a 42 minut.
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
2
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ: Reportéři ČT, 168 hodin
Tematická agenda:
▪ V příspěvcích Reportérů ČT byly nejčastěji tematizovány kriminální činy (s politickým pozadím
– kauzy Čapí hnízdo a Kuciak) a historie, pořad 168 hodin se věnoval státní správě
a společenským jevům (snímky 5, 12).
Transparentnost:
▪ Způsob odkazování na externí zdroje v obou publicistických pořadech navazoval na
dlouhodobě nastavený přesný standard u hranice 90% míry transparentnosti (snímky 6, 14).
Srozumitelnost a správnost:
▪ Aspekty srozumitelnosti a správnosti byly posuzovány v 247 publicistických reportážích.
V žádném příspěvku nebyl učiněn nález s vyšší závažností. Jako zcela korektní bylo
posouzeno 78 % příspěvků Reportérů ČT a 95 % reportáží 168 hodin (snímky 7, 8, 15, 16).
Objektivita:
▪ Až na jedinou výjimku byl všem 415 hlavním subjektům reportáží v obou publicistických
pořadech v roce 2018 poskytnut uspokojivý prostor k vyjádření (snímky 9, 10, 17, 18).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 3
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
4
VARIABILITA; TEMATICKÁ AGENDA: Reportéři ČT
Aktuálnost reportáží (rok 2018) Tematická agenda (rok 2018)
kriminální činy 4 11 15
historie
13 13
stranická oblast
16 reportáží společenské jevy 10 10
3:47:52
14 % umění, kultura 1 8 9
regionální politika
32 reportáží mezinárodní události 8 8 Báze:
6:29:13
28 % zdravotnictví 3 4 7 113 příspěvků
státní správa
2 5 7
justice
menšiny, lidská práva 6 17 aktuální
26
podniková sféra 4
doprava
média 6 6 kontextový
15 tematický
65 reportáží bezpečnostní politika 1 3 4
14:07:32 obrana, armáda
58 % zemědělství 1 3
energetika
Evropská unie 4 4 Reportéři ČT: nejčastější mediální
církve, náboženství 112 události (rok 2018), počet
životní prostředí
sport 112 příspěvků a podíl na stopáži
22 kauza Čapí hnízdo 8 8%
11 Islámský stát 5 4%
aktuální kontextový tematický 11 kauza Kuciak 4 5%
Celková stopáž pořadu: 24 hodin 11 ukrajinsko-ruská krize 3 3 %
24 minut a 37 vteřin
11 uprchlíci v Evropě 2 2%
11 kauza Rittig 2 2%
11 občanská válka v Sýrii 2 2 %
Většina reportáží tematicky náležejících do kategorie kriminální činy prezentovala vývoj v kontinuálních mediálních událostech, nejčastěji
v kauzách Čapí hnízdo (4 reportáže; kauza byla nejintenzivněji prezentovanou domácí mediální událostí také ve zpravodajství ČT, ČRo, TV Nova a FTV
Prima) a Kuciak (4), kriminalita byla spojena také s uprchlickou krizí (1), kauzou insolvenční mafie (1), lihovou mafií (1) a s nelegální manipulací se
sportovními dotacemi na MŠMT a FAČR (1).
Čtveřici aktuálních reportáží o státní správě tvořily příspěvky Prezidenti ’18, Pravdy a lži, Znovu (všechny tři o lednové přímé prezidentské volbě)
a Z Černošic až do Bruselu.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 5
TRANSPARENTNOST: Reportéři ČT
Míra přesnosti v označování externích zdrojů informací (rok 2018)
Báze: výroky reportérů a reportérek, které odkazovaly na externí zdroje informací
100% 91% 91% 94% 90%
90%
80% 86% 87% 88% 89% 89% 88% 89% 89%
70%
60% 74%
50%
40% Pozn.:
30% V červenci
20% a srpnu 2018
10% bylo vysíláno
0% vždy pouze
jediné
vydání
Reportérů
ČT.
Dlouhodobé srovnání míry přesnosti
V roce 2018 odkazovali reportéři a reportérky ve svých příspěvcích na 1352 zdrojů, v označování externích zdrojů
osob, dokumentů a mediálních vyjádření. Přesně bylo citováno 1173 zdrojů, středně
přesných parafrází zaznělo 127, nepřesně zdrojováno bylo 52 odkazů. rok 2012 91 %
Výsledná roční hodnota míry transparentnosti se neodchýlila od dlouhodobého rok 2013 91 %
přesného standardu.
rok 2014 91 %
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) rok 2015 89 %
rok 2016 89 %
rok 2017 88 %
6
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: Reportéři ČT
Jednotlivé aspekty srozumitelnosti a správnosti Podíl korektních příspěvků a příspěvků k posouzení
(rok 2018) (rok 2018)
0% 25% 50% 75% 100%
relevance témat, záběrů 2
struktura informací 3 22%
faktická správnost 3
vyváženost informací 78%
jazyková rovina 2 k posouzení s
nízkou závažností
titulky 17 k posouzení s vyšší
závažností rok 2012 11 %
16 %
forma prezentace 2 korektní rok 2013 17 %
Dlouhodobé srovnání podílu rok 2014 16 %
19 %
příspěvků k posouzení: rok 2015 25 %
Báze: 113 příspěvků rok 2016
rok 2017
V žádné ze 113 odvysílaných reportáží nebyl při detailním zaměření na aspekty srozumitelnosti a správnosti učiněn nález
k posouzení s vyšší závažností. Zcela bez nálezu bylo posouzeno 88 publicistických příspěvků.
Většina nálezů k posouzení byla učiněna v aspektu titulky. V ostatních šesti aspektech došlo jen k minimálním počtům nálezů.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 7
NÁLEZY SNÍŽENÉ SROZUMITELNOSTI A SPRÁVNOSTI: Reportéři ČT
Datum Autor Název Relevance
záběrů
Struktura
informací
Faktická
správnost
Vyváženost
informací
Jazyková
rovina
Titulky
Forma
prezentace
8. 1. 2018 Jiří Leschtina, David Macháček, Tereza Strnadová Prezidenti ‘18 ✓✓✓✓✓ X ✓
15. 1. 2018 David Vondráček Otík z Varnsdorfu III ✓✓✓✓✓ X ✓
2. 2. 2018 Miroslav Petráček Konec skokanů v Čechách ✓✓✓✓✓ X ✓
12. 2. 2018 Tereza Strnadová Miliónová smlouva ✓✓✓✓ X ✓✓
19. 2. 2018 Karel Vrána Roztočtí proti smrti ✓✓✓✓✓ X ✓
19. 2. 2018 David Macháček Ukradené letadlo ✓ X ✓✓✓✓✓
26. 2. 2018 Miroslav Petráček Jediný protest ✓✓✓✓ X ✓✓
12. 3. 2018 Silvie Kleková Poslancovy drahé byty ✓✓✓✓✓ X ✓
30. 4. 2018 Markéta Kutilová Sen o Evropě ✓✓ X ✓✓ X X
11. 6. 2018 Markéta Kutilová, Lenka Klicperová Konec státu teroristů ✓✓✓✓✓ X ✓
25. 6. 2018 David Havlík Kamarádi sobě ✓✓✓✓✓ X ✓
2. 7. 2018 Silvie Kleková, Stanislava Raupachová Spor pod komínem Agrofertu ✓✓✓✓✓ X ✓
27. 8. 2018 Aneta Snopová, Vojtěch Srnka Putinův kůň v Adamově ✓ X X ✓✓ X ✓
27. 8. 2018 David Havlík S ortelem v zádech ✓✓✓✓✓✓ X
3. 9. 2018 Michael Fiala Vabank o mýto X ✓✓✓✓✓✓
3. 9. 2018 Karel Vrána Tragédie velké čtyřky ✓✓✓✓✓ X ✓
10. 9. 2018 Markéta Dobiášová Politická hra o pověst ✓✓ X ✓✓✓✓
24. 9. 2018 Silvie Kleková Naděje z Brna ✓✓✓✓✓ X ✓
24. 9. 2018 David Havlík Orient na severu ✓✓✓✓✓ X ✓
1. 10. 2018 Michael Fiala, David Macháček Paprsek v temnotě ✓✓✓✓✓ X ✓
15. 10. 2018 Tereza Strnadová, Karel Vrána Kdo nakopne Prahu ✓✓✓✓✓ X ✓
5. 11. 2018 Jana Neumannová Dům duchů ✓ X ✓✓✓✓✓
3. 12. 2018 Vojtěch Srnka Zářez za čtvrt miliardy ✓✓✓✓✓ X ✓
10. 12. 2018 Aneta Snopová, Michael Fiala S atomem na věčné časy X ✓✓✓✓ X ✓
10. 12. 2018 Jana Neumannová Pramen sváru ✓✓✓✓✓ X ✓
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 8
OBJEKTIVITA: Reportéři ČT
100% 100% Podíl hlavních aktérů s uspokojivým prostorem pro přímé vyjádření (rok 2018) 99,5%
90%
80% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%
70% 93%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Podobně jako v předchozích letech byli autoři a autorky reportáží korektní Dlouhodobé srovnání podílu hlavních aktérů
v poskytování prostoru k vyjádření hlavním aktérům prezentovaných s uspokojivým prostorem pro přímé vyjádření
příspěvků.
Možnost prezentovat své postoje tak dostalo 212 z 213 subjektů. Jedinou rok 2012 98 %
výjimkou byla ruská energetická společnost Rosatom, respektive její tuzemská rok 2013 99 %
dceřiná společnost Rosatom Central Europe s.r.o. v reportáži S atomem na rok 2014 98 %
věčné časy. rok 2015 98 %
rok 2016 99 %
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) rok 2017 100 %
9
OBJEKTIVITA: Reportéři ČT
Prostor poskytnutý hlavním Převažující hodnocení subjektu Explicitní hodnocení subjektu
subjektům (rok 2018) aktéry reportáže (rok 2018) reportérem (rok 2018)
dostatečný prostor 70 spíše nesouhlas 110 vyvážené hodnocení
147
zástupce subjektu 65 spíše souhlas 44 nestrannost redakce 53
36 28
odmítnutí výpovědi 32 vyvážené (pro i
reprodukce postojů proti)
subjektu nehodnoceno 13
nehodnoceno 7 třetí subjekty se 25
nevyjadřují
není možné získat 7 negativní hodnocení 7
vyjádření neutrální 12
nehodnoceno 1
vázanost Báze: 220 hlavních
mlčenlivostí 2 subjektů
subjektu nebyl dán 1 grafy mají různá pozitivní hodnocení
měřítka
prostor
Explicitně příznakové hodnocení (negativní či pozitivní) zaznělo z úst autorů reportáží pouze o sedmi hlavních subjektech. Vyváženě
nebo nestranně tedy bylo prezentováno 91 % hlavních aktérů (u dalších 6 % subjektů nebylo explicitní stanovisko redakce hodnoceno –
takovými případy jsou nejčastěji neživé objekty, jako architektonické památky v reportážích Tři divy Česka a Heydrichův zámek nebo
historické materiály z procesu s R. Slánským v reportáži 20 beden o justiční vraždě).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 10
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
11
TEMATICKÁ AGENDA: 168 hodin
168 hodin: nejčastěji prezentované tematické kategorie 168 hodin: nejčastější mediální události (rok 2018), stopáž v
reportáží (rok 2018), podíl na stopáži minutách a podíl na stopáži
státní správa 36% kauza Čapí hnízdo 77 7%
společenské jevy 30% uprchlíci v Evropě
stranická oblast 26% kauza Skripal
brexit
kriminální činy 9% kauza Kuciak 27 2%
zdravotnictví 8% problémy CEFC
7% ZOH Jižní Korea 2018 27 2%
bezpečnostní politika 7% únik dat Facebooku
Evropská unie 6% kauza Nagyová 23 2%
justice 5% kauza Nikulin
5% 20 2%
mezinárodní události 5%
umění, kultura 5% 17 1%
4%
regionální politika 4% 15 1%
menšiny, lidská práva 3%
3% 12 1%
média 3%
sport 3% 11 1%
historie 2%
kalamity, nehody 2% 10 1%
životní prostředí 2%
školství 2%
zemědělství 1%
sociální politika 1%
církve, náboženství 1%
podniková sféra 0,3%
věda a výzkum
zábava
doprava
hospodářská politika
Dominantním zaměřením pořadu 168 hodin byla politika a její představitelé. To dokazují jak tematické kategorie státní správa
a stranická oblast, které se umístily na předních místech v celkovém podílu na stopáži, tak konkrétní témata, u kterých je prvních pět
s nejdelší stopáží spojených právě s touto oblastí. Nejdéle prezentovaným tématem bylo hnutí ANO, následovala vláda a volba
prezidenta. Z mediálních událostí byly nejdéle prezentovány kauza Čapí hnízdo, uprchlická krize a kauza Skripal.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 12
POLITIKA: 168 hodin
168 hodin: intenzita a tón medializace politických stran 168 hodin: intenzita a tón medializace politiků
(rok 2018, počet výpovědí) (rok 2018, počet výpovědí)
ANO 685 Babiš Andrej (ANO) 309
ČSSD 179
SPD 270 Zeman Miloš
KSČM Pozn.: data v grafech
ODS 171 Okamura Tomio (SPD) 74 obsahují pouze výběr
KDU-ČSL 160 50 nejčastěji zmiňovaných
Piráti 110 Drahoš Jiří 36 politiků a politických stran.
TOP 09 95 32
SPO 76 Šlechtová Karla (ANO) 28
STAN 74 28
ODA 60 Kalousek Miroslav (TOP 09) 24
Zelení 22 23
Rozumní 11 Foldyna Jaroslav (ČSSD) 23
Realisté 11 22
SMM 10 Ondráček Zdeněk (KSČM) 22
PRAHA SOBĚ 9 21
Žít Brno 9 Autoři pozitivních a negativních Hamáček Jan (ČSSD) 21
Moravané 8 Filip Vojtěch (KSČM) 21
Svobodní 7 výpovědí (podíl z počtu Schillerová Alena (ANO) 19
4 17
3 výpovědí) Klaus Václav 17
17
novináři ČT 41 %
politici 33 % Malá Taťána (ANO)
vědci, experti, analytici 14 % Brabec Richard (ANO)
jiné osoby 10 % Faltýnek Jaroslav (ANO)
jiní novináři 2% Fischer Pavel
Mynář Vratislav (SPO)
Bartoš Ivan (Piráti)
negativní neutrální pozitivní Hilšer Marek
Horáček Michal
V reportážích 168 hodin bylo v roce 2018 zmíněno 40 politických stran a hnutí, nejčastěji vládní ANO. Z parlamentních stran mělo
relativně nejméně příznivý mediální obraz hnutí SPD (rozdíl v podílu pozitivních a negativních výpovědí byl -25 %) a KSČM (-22 %). Mezi
politiky dominovali zejména premiér a prezident republiky, kandidáti na prezidentský a později senátorský post, ministři a předsedové
stran.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 13
TRANSPARENTNOST: 168 hodin
Transparentnost zdrojů (rok 2018)
100% 95% 96% 97% 97% 98% 99%
90%
80% 90% 90% 91% 93%
81%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Analytická data ukazují v případě pořadu 168 hodin na dlouhodobě udržovaný Meziroční srovnání
standard pohybující se blízko hranice 90% míry transparentnosti, tedy v horní míry přesnosti rok 2016 89 %
polovině intervalu přesných citací a parafrází zdrojů. V roce 2018 bylo 1224 zdrojů v označování rok 2017 89 %
citováno přesně, 52 odkazů bylo středně přesných a 58 nepřesných. externích zdrojů
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 14
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: 168 hodin
Jednotlivé aspekty srozumitelnosti a správnosti (rok 2018) Podíl příspěvků, v nichž se objevil nedostatek (rok 2018)
0% 25% 50% 75% 100%
relevance záběrů, mluvčích Báze: 134 příspěvků
5%
struktura informací 1
faktická správnost 2 95%
vyváženost informací
k posouzení s Meziroční srovnání podílu rok 2016 12 %
jazyková rovina nízkou závažností korektních příspěvků rok 2017 12 %
titulky 4 a příspěvků k posouzení:
k posouzení s vyšší
forma prezentace 1 závažností
korektní
Srozumitelnost a správnost nebyla posuzována u příspěvků z rubriky Malostranské korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze několikavteřinových). Aspekty srozumitelnosti a správnosti nebyly taktéž
detailně analyzovány v silvestrovském vydání pořadu 168 hodin.
Detailní aspekty srozumitelnosti a správnosti byly posuzovány ve 134 příspěvcích publicistického pořadu, z nich 127 reportáží (tedy 95 %)
bylo zcela korektních a u žádného příspěvku nebyl zaznamenán nález s vyšší závažností. Nejvíce nálezů k posouzení srozumitelnost a správnost
pocházelo z prvního a třetího čtvrtletí (shodně 3 příspěvky), naopak v posledním čtvrtletí nedošlo k žádnému nálezu. Ve srovnání s předchozími
lety se podíl příspěvků k posouzení snížil o více než polovinu, i v minulosti se přitom nálezy snížené srozumitelnosti a správnosti týkaly
především titulků a formy prezentace.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 15
SROZUMITELNOST, SPRÁVNOST: 168 hodin
Nálezy snížené správnosti a srozumitelnosti: seznam reportáží (rok 2018)
Datum Autor Název Relevance
záběrů
Rozdělená země
Tereza H. Struktura
Absentér informací
Lidé bděte Faktická
Kdo je Agrofert správnost
Haló, dobrý den Vyváženost
Špinavé prádlo informací
Jazyková
rovina
Titulky
Forma
prezentace
28. 1. 2018 Kristina Ciroková, Zuzana Tunová ✓✓✓✓✓ X ✓
4. 2. 2018 Jan Novák ✓✓✓✓✓ X ✓
18. 2. 2018 Kristina Ciroková ✓✓✓✓✓ X ✓
22. 4. 2018 Kristina Ciroková ✓✓ X ✓✓✓✓
2. 9. 2018 Jan Novák ✓✓ X ✓✓ X ✓
2. 9. 2018 Martin Mikule ✓✓✓✓✓✓ X
9. 9. 2018 Jan Novák ✓ X ✓✓✓✓✓
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 16
OBJEKTIVITA: 168 hodin
Podíl hlavních aktérů s uspokojivým prostorem pro přímé vyjádření (rok 2018)
100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Aspekty objektivity (prostor poskytnutý hlavním subjektům, převažující hodnocení subjektu aktéry reportáže a explicitní hodnocení subjektu reportérem) nebyly posuzovány u příspěvků z rubriky
Malostranské korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze několikavteřinových). Aspekty srozumitelnosti a správnosti nebyly taktéž detailně analyzovány v silvestrovském vydání pořadu 168 hodin.
Za hlavní subjekty bylo v roce 2018 označeno 195 osob, společností, politických stran, ale Meziroční srovnání
i projektů (Obědy do škol, Ježíškova vnoučata), společenských fenoménů (exekuce,
porušování domovní svobody, lži politiků) a témat spojených s ochranou a chovem zvířat podílu hlavních aktérů rok 2016 97 %
(nosorožci, chov slepic, týrání zvířat). Uspokojivý prostor k vyjádření poskytli reportéři s uspokojivým rok 2017 95 %
(nejvíce reportáží připravili Jan Novák a Kristina Ciroková) všem hlavním subjektům.
prostorem pro přímé
vyjádření
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 17
Prostor poskytnutý hlavním OBJEKTIVITA: 168 hodin Explicitní hodnocení subjektu
subjektům (rok 2018) reportérem (rok 2018)
Převažující hodnocení subjektu
aktéry reportáže (rok 2018)
dostatečný 98 spíše nesouhlas 61 nestrannost redakce 94
zástupce subjektu 50 vyvážené (pro i 56
proti)
vyvážené hodnocení 66
spíše souhlas
reprodukce postojů 27 39
neutrální 20
subjektu
negativní hodnocení 15
odmítnutí výpovědi 10
není možné získat třetí subjekty se nesledováno 11
vyjádření 7 nevyjadřují 14
Báze: 195 hlavních
subjektů pozitivní hodnocení 9
nehodnoceno 3 nehodnoceno 5 grafy mají různá
měřítka
Aspekty objektivity (prostor poskytnutý hlavním subjektům, převažující hodnocení subjektu aktéry reportáže a explicitní hodnocení subjektu reportérem) nebyly posuzovány u příspěvků z rubriky
Malostranské korekce a u závěrečných příspěvků (často pouze několikavteřinových). Aspekty srozumitelnosti a správnosti nebyly taktéž detailně analyzovány v silvestrovském vydání pořadu 168 hodin.
Autoři reportáží prezentovali 82 % hlavních subjektů nestranně nebo vyváženě. Explicitního hodnocení se dopustili ve 24 případech, z nichž
v 15 hodnotili negativně (jednalo se o politiky ANO, SPD a ČSSD, politické strany KSČM a SPD a Psychosomatickou kliniku Aktip) a 9 pozitivně
(jednalo se o dárce orgánů, nadané jedince, Police Symphony Orchestra, Centrum fetální medicíny a zdravotnické odbory). Nejvíce subjektů
negativně hodnocených redakcí bylo v příspěvku „Proti lidskosti“, ve kterém autorka informovala o policejním vyšetřování výroků členů SPD.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 18
Základní zjištění
Reportéři ČT
168 hodin
Metodika
19
ZÁKLADNÍ POJMY 1/4
Aktuálnost příspěvku: aspekt aktuálnosti rozděluje Explicitní stanovisko redakce: publicistika poskytuje
příspěvky do tří kategorií. Příspěvek aktuální se týká i samotné redakci prostor pro vyjádření vlastního
současnosti a bezprostředně reaguje na aktuální událost. stanoviska vůči hlavním subjektům. Jako hodnotící
Může se jednat o odhalení kauzy, o okamžitý report stanovisko je chápáno explicitní vyjádření hodnocení
z místa postiženého přírodní katastrofou, občanskými (volbou příznakového lexika, jednoznačného odsudku,
nepokoji nebo vojenskými zásahy, o postoje politiků nebo naopak sympatií apod.).
a veřejnosti k právě projednávaným úpravám legislativy
atd. Čas zveřejnění tohoto typu příspěvku je elementárně Forma: stylová forma příspěvku; u publicistiky kódována
důležitý i pro jeho relevanci. V příspěvku kontextovém převážně „reportáž“.
jde o prezentaci událostí v širším kontextu s jistým
časovým odstupem (např. uvedení nových faktů v určité Hlavní téma: téma, kterého se týkala převážná část
kauze, seznámení s aspekty konkrétního příspěvku.
občanskoprávního sporu, průběh a výsledek vyšetřování
určitého kriminálního činu nebo jiného případu Hlavní subjekt: aktér příspěvku, jehož chování nebo
porušování zákona). Příspěvek tematický se orientuje na jednání je popisováno, případně hodnoceno ze strany
nadčasovější témata zejména společenského života (např. redakce nebo třetích stran. Jako hlavní subjekt může být
vztahy veřejnosti k postiženým lidem, stav životního kódováno i téma (např. BSE).
prostředí ve městech a na venkově) a nereaguje
bezprostředně na aktuální dění. Čas uveřejnění tohoto Hodnocení hl. subjektu třetími stranami: pokud třetí
typu příspěvku nehraje nejdůležitější roli pro jeho strany komentují jednání hlavního subjektu, jaké je
adekvátní percepci ze strany diváka. převažující stanovisko všech jejich členů? Hodnocení
představuje i souhlas nebo odmítnutí.
Báze: počet promluv/výpovědí/příspěvků/médií/
sledovaných aspektů, které byly zahrnuty do analýzy. Číslo Kódování, kódovací kniha: standardizovaný postup
v bázi se nemusí shodovat se součtem hodnot uvedených získávání informací. Metodika je jednoznačně definovaná
v grafu, graf může prezentovat pouze nejvýznamnější tzv. Kódovací knihou. Pro jednotlivé klienty je možné
výsledky. vytvářet odlišnou metodiku v závislosti na sledovaných
cílech spolupráce.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 20
ZÁKLADNÍ POJMY 2/4
Obsahová analýza: systematické shrnutí obsahu a formy Tematická kategorie: jednotlivé konkrétní tematické
zpravodajství a publicistiky pomocí předem definované aspekty jsou slučovány do skupin podle obsahové
klasifikace. Příspěvky nejsou interpretovány subjektivně, příbuznosti. Do kategorie společenské jevy tak například
ale kódovány kontrolovatelným způsobem dle předem patří jak převody bytů, tak pořádání dětských táborů
dané metodiky. nebo portréty zajímavých lidí. Jednotlivým reportážím je
vždy přiřazena jedna dominantní tematická kategorie,
Prostor pro vyjádření: poskytla redakce hlavnímu o níž příspěvek pojednává.
subjektu dostatečný prostor pro vyjádření? Dostatečnost
netkví v časové rozloze výpovědí hlavního subjektu, ale Transparentnost: analýza transparentnosti klasifikuje, zda
především ve zjištění, zda dostal možnost vyjádřit se ke jsou přesně označeny zdroje, ze kterých byly převzaty
všem klíčovým aspektům, v jejichž souvislosti byl informace. V případě že nikoli, důvěryhodnost obsahu
zmiňován. příspěvku je nižší. Netransparentnost může být
v některých případech způsobena řadou vnějších,
Příznakovost: publicistické pořady umožňují širokou okolnostních faktorů (tzv. funkční netransparentnost), její
variabilitu ztvárnění příspěvků o konkrétních tématech, závažnost je nižší. V případě, že užití netransparentnosti
příznakovost určuje intenzitu využití výrazových není vysvětlitelné (např. subjekt si nepřál být jmenován),
prostředků (viz Výrazové prostředky) na ploše příspěvku. nebo se dotýká závažných skutečností (obvinění apod.),
Příznakovost je jedním z implicitních prostředků, jak hovoříme o netransparentnosti faktické. Její závažnost je
může dát redakce najevo své stanovisko k představeným vysoká.
subjektům, popř. tématům. Zvýšená míra příznakovosti
signalizuje přítomnost faktorů, které mohou mít vliv na Třetí strany: v příspěvku vystupují především jako
diváckou interpretaci. komentátoři a poskytovatelé informací.
Relevance: v jakém vztahu jsou jednotlivé třetí strany Výrazové prostředky: takové stylistické prostředky, které
k hlavnímu subjektu/tématu příspěvku? Adekvátní volba vedle funkce obsahové nesou i další přidané funkce
třetích stran může rozhodovat o úrovni práce redaktora. (estetické, hodnotící). Za výrazové prostředky není
považován grafický doprovod usnadňující pochopení
(schémata).
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 21
ZÁKLADNÍ POJMY 3/4: transparentnost
Klasifikace výroků odkazujících na externí zdroje informací
Kategorie Detailní typologie výroků Přesnost v % Příklady
100% Typ 1: jméno + médium přenosu informace + datum zveřejnění + v případě méně známých osobností i
Přesné zcela přesné určení citovaného funkce: "Václav Havel prohlásil v nedělním rozhovoru pro Čro 1 Radiožurnál …". Typ 2: jméno + funkce +
(více než zdroje 100% kontextová informace: "Jan Mrázek, náměstek ministra vnitra zodpovědný za organizaci zasedání NATO,
90% uvedl, že ..."
75 %) shoda obecného určení zdroje s 90%
obrazem konkrétních zdrojů 90% zejména v obrazových příspěvcích zpravodajství, např. výpovědi neoznačených lidí v anketě
obecné určení konkrétního
citovaného zdroje "Podle Stanislava Grosse byl zásah adekvátní."; "Ekonom Jan Sýkora kritizuje ČNB, že nevyhodnocuje
iniciační věty s alespoň dvěma adekvátně hospodářskou situaci …"
následnými zdroji
"Právníci se domnívají, že harmonizace legislativy bude obtížnější …" … následují výpověď alespoň dvou
potvrzená verifikace konkrétních právníků
netransparentního výroku
Respondent potvrzuje pravdivost tvrzení, které bylo převzato z nedostatečně označeného zdroje. Př.:
redaktor: "Prý vám není dobře.", respondent: "Ano, mám horečku."
iniciační věty s jedním konkrétním 60% "Podle některých poslanců nepřinese novela nic dobrého." … následuje výpověď jednoho poslance
následným zdrojem
"Podle odpůrců není možné takto paušalizovat …"; "… ozývají se hlasy napříč politickým spektrem …"; "… jiní
Střední sklon ke zobecnění/přehlednosti 50% zase říkají, že cena práce je u nás nízká …"; "… v médiích se objevila informace …"; "… podle průzkumů
veřejného mínění …"
(30 % - 75 %)
označení specializované skupiny autorů, ale žádný konkrétní představitel. "Podle právníků …"; "Ekonomové
specializovaná skupina autorů 50% se na počínání ČNB dívají s rozpaky."; "Mediální odborníci říkají, že …"
neurčený zdroj konkrétní výpovědi 50% "Ráno jsem v novinách viděl fotografii …"; "Mám takový materiál a v něm se píše, že …"
Nepřesné nespecifikovaný zdroj informací 0% "prý", "údajně", "proslýchá se", "prosakují informace", "v kuloárech se šušká", "mluví se o tom", "občas bývá
slyšet"
(méně než nepotvrzená verifikace 0% Respondent odmítá pravdivost tvrzení, které bylo převzato z neoznačeného zdroje. Př.: redaktor: "Prý si
30 %) netransparentního výroku necháváte říkat guru.", respondent: "To jste slyšel kde? O ničem takovém nevím."
Neklasifikováno utajený zdroj informací neklasifikováno "Zdroj, který si nepřál být jmenován…"; "z dobře informovaných zdrojů, jejichž výpovědi má ČT k dispozici…"
Poznámka: přesnost v procentech je pouze pomocnou statistickou veličinou, sloužící k základnímu (dlouhodobému) srovnání pořadů a redaktorů.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 22
ZÁKLADNÍ POJMY 4/4: srozumitelnost, správnost
Strukturovaná analýza srozumitelnosti
Každá publicistická reportáž ČT je analyzována detailně na základě těchto aspektů:
Metodická poznámka: od 1. 1. 2015 je experimentálně posuzována závažnost jednotlivých nálezů rozdělená na „nálezy k posouzení s nízkou závažností“ a „nálezy k posouzení s vyšší
závažností“. Toto rozlišení souvisí s mírou formálnosti nálezu v případě nálezů s nízkou závažností (např. gramaticky chybné titulky, nepřesně načasovaný synchron obrazu a zvuku) a na
druhé straně s možným zvýhodněním nebo znevýhodněním některého ze subjektů vinou nepřesnosti v případě nálezů s vyšší závažností.
Analýza publicistických pořadů České televize „Reportéři ČT“ a „168 hodin“ (rok 2018) 23
Guidelines Media Tenor
Media Tenor: „Kde jiní pracují s pocity, my dodáváme čísla.“ Naše vybraná partnerství
Podporujeme studenty
▪ Unikátní řešení v media intelligence: analýza médií připravovaná týmem
zkušených analytiků a expertů
▪ Odborný partner řady korporátních, veřejných, neziskových a mediálních
organizací
▪ Více než 20 let zkušeností s mezinárodním přesahem
▪ Leader v oblasti vývoje metodologií výzkumu obsahu
▪ Úcta k demokratickým hodnotám, systematická podpora akademikům
▪ Aktuální studie jsou dostupné na webových stránkách Media Tenoru
▪ Průběžné aktuality zveřejňujeme na Facebooku.
Střípky z médií
Experti Media Tenoru komentují mediální jevy Analýza: Lewická profesionálním výkonem
korigovala neukázněného Glińského
© 2014 Media Tenor Pořádáme oborové akce
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 24
24
Guidelines
© 2014 Media Tenor V lednu 2019 zpracoval Media Tenor, spol. s r.o.
Analytici projektu: Mgr. Věra Bartalosová, Mgr. Štěpán Sedláček
vera.bartalosova@mediatenor.cz
www.mediatenor.cz
tel. +420 596 126 126
Nádražní 923/118
702 00 Ostrava
Česká republika
Tento dokument obsahuje všechna podstatná zjištění výzkumu.
Pokud však některou informaci postrádáte, připravíme Vám ji na požádání.
Budeme rádi za jakékoliv další náměty.
Analýza zpravodajství českých televizí (duben 2014) 25
25